ZprávyTrump a jeho tým po porážce zvažovali konfiskaci volebních přístrojů, píše The...

Trump a jeho tým po porážce zvažovali konfiskaci volebních přístrojů, píše The New York Times

Nová zjištění amerických médií přibližují, jak vážně se šéf Bílého domu Donald Trump a jeho poradci po prohraných volbách zabývali plánem nechat federální vládu zkonfiskovat hlasovací přístroje v klíčových státech. Podle informací listu The New York Times Trump návrh zmínil při setkání s tehdejším ministrem spravedlnosti Williamem Barrem a také pověřil svého právníka, aby věc konzultoval s ministerstvem vnitřní bezpečnosti. Televize CNN zase zjistila, že poradci končícího prezidenta navrhli dvě verze dekretu o zadržení přístrojů.

Pondělní zprávy přinášejí nové detaily o bouřlivých týdnech po prezidentských volbách roku 2020, kdy se Trump snažil různými cestami zvrátit výsledky legitimního hlasování. Jeho tým vznesl desítky nakonec neúspěšných žalob a prezident i jeho poradci vytvářeli tlak na činitele ve vybraných státech s těsnými výsledky. V Trumpově okolí se mezitím podle dřívějších informací médií objevovaly i extrémní návrhy ohledně zapojení armády a zabavení hlasovacích přístrojů.

Nová odhalení od trojice informovaných zdrojů podle NYT ukazují, že Trump se v úvahách kolem volebních zařízení angažoval více, než bylo dosud známo. „Šest týdnů po volebním dni… prezident Donald Trump pověřil svého právníka Rudolpha Giulianiho, aby absolvoval mimořádný telefonát. Trump po něm chtěl, aby se zeptal ministerstva vnitřní bezpečnosti, zda je v jeho právních možnostech zmocnit se hlasovacích zařízení v klíčových státech,“ napsal list.

Giuliani údajně příkaz provedl, načež si od vysoce postaveného pracovníka ministerstva vyslechl, že resort v této věci nemá právo konat. Tyto události podle zdrojů NYT následovaly krátce poté, co Trump při setkání s Barrem spekuloval o tom, zda by volební zařízení mohlo zkonfiskovat ministerstvo spravedlnosti. Barr prý tento návrh okamžitě zavrhl.

Podle informací CNN kromě toho poradci končícího prezidenta vypracovali návrh exekutivního nařízení, které by přikázalo ministerstvu vnitřní bezpečnosti volební přístroje zabavit. Druhá verze dekretu údajně pověřovala stejným úkolem ministerstvo obrany. Ani jedna z nich nebyla nakonec vydána a není jasné, kdo je sepsal, dodává CNN.

Podle televize by jakékoli využití armády či federálních pracovníků k zajištění volebních přístrojů pro politické účely bylo bezprecedentní událostí v dějinách USA. List NYT zase poznamenává, že návrhy zvažované prezidentem Trumpem by zemi dostaly na neprobádané území.

Plány týkající se hlasovacích zařízení navazovaly na nepodložená tvrzení o rozsáhlých volebních podvodech, která Trump a mnozí jeho spojenci šíří dodnes. Trump nikdy neuznal, že byl poražen ve spravedlivých volbách a na konci svého mandátu mimo jiné žádal po svém viceprezidentovi Mikeu Penceovi, aby při volební schůzi obou komor Kongresu odmítl hlasy tzv. volitelů z některých států. Pence i Kongres nakonec výsledky voleb schválili, jak jim ukládá zákon, přestože jednání 6. ledna 2021 narušil násilný dav Trumpových stoupenců.

Nepokoje v Kapitolu, jakož i Trumpovy aktivity, které jim předcházely, již několik měsíců vyšetřuje zvláštní výbor americké Sněmovny reprezentantů, který prakticky každý den vydává nové obsílky či získává nová svědectví a dodatečné dokumenty. Nově americká média informují, že před kongresmany minulý týden mimo záři reflektorů předstoupil bývalý personální šéf Penceova týmu Marc Short.

Televize ABC News zase s odvoláním na nejmenovaný zdroj přinesla zprávu, že bývalá Trumpova mluvčí Kayleigh McEnanyová výboru poskytla požadované zprávy z mobilu.

Podle webu Politico tak už nejméně sedm lidí z řad pracovníků Trumpovy vlády nebo prezidentových externích poradců v posledních týdnech spolupracovalo s vyšetřovacím výborem.

Doporučujeme

Estonsko po zmařeném pokusu o sabotáž zbrojovky zavře hraniční přechody s Ruskem

Estonsko uzavře od 1. prosince všechny hraniční přechody s Ruskem, oznámil dnes na sociální síti ministr zahraničí Margus Tsahkna. Důvodem jsou podle něj jasné důkazy, že ruská vojenská rozvědka GRU nařídila sabotážní útok proti estonské zbrojní společnosti. Šéf estonské diplomacie uvedl, že o rozhodnutí Tallinnu informoval své protějšky ve Finsku, Lotyšsku a Litvě. Moskva se k věci zatím nevyjádřila. "Rusko si musí uvědomit, že nepřátelské akce namířené proti Estonsku nesou důsledky. Pokusy o zastrašování, destabilizaci či podkopávání naší bezpečnosti nezůstanou bez odezvy," uvedl Tsahkna na síti X. "Uzavření hraničních přechodů omezí schopnost Ruska provádět nepřátelské aktivity v Estonsku a posílí naše úsilí zabránit obcházení sankcí," dodal ministr. Nespecifikoval přitom, jak dlouho zůstanou hranice uzavřeny. Estonská vnitřní tajná služba potvrdila, že neúspěšný sobotní žhářský útok na estonského výrobce dronů Threod Systems nařídila ruská GRU, uvedl ministr krátce předtím v jiném příspěvku na X. Estonské úřady v noci na dnešek v této souvislosti zadržely osm osob a zahájily trestní řízení, napsala agentura Reuters. "Je to jen další příklad toho, jak Rusko využívá sabotáže a nátlaku k destabilizaci naší společnosti, šíření strachu a odvádění naší pozornosti od podpory Ukrajiny," napsal Tsahkna. "Tváří v tvář přibývajícím neúspěchům a nedostatku úspěchů na bojišti se Kreml stále častěji uchyluje k sabotážím. Odolnost Ukrajiny a její strategická převaha (Vladimira) Putina zjevně znervózňují," dodal s odkazem na ruského prezidenta. Moskva zatím bezprostředně nereagovala ani na estonská obvinění, ani na rozhodnutí uzavřít hraniční přechody. Obvinění ze strany evropských orgánů z účasti na sabotážních operacích Rusko opakovaně popírá. Estonsko, členský stát NATO a EU a silný zastánce Ukrajiny, má v současné době podle estonské veřejnoprávní stanice ERR otevřené tři hraniční přechody s Ruskem - v Narvě na severu země a v Luhamaa a Koidule na jihu. Spolu s ostatními pobaltskými státy, ale i například skandinávskými zeměmi či Polskem patří mezi přední podporovatele a dárce zbraní pro Ukrajinu, která se už téměř pět let brání otevřené ruské invazi rozpoutané na Putinův rozkaz.

Írán tvrdí, že podnikl dronový útok na americký radarový systém v Bahrajnu

Íránské revoluční gardy oznámily, že podnikly dronový útok na americký radarový systém protivzdušné obrany na vrtulníkové základně v Bahrajnu. Spojené státy ani Bahrajn se k této informaci nevyjádřily. V Bahrajnu v noci zněly sirény a úřady vyzvaly obyvatele, aby se ukryli. Informovaly o tom v noci na dnešek agentura AFP a Reuters.

Na Kanárské ostrovy dorazilo za den skoro 1500 migrantů, nejvíce od roku 2020

Na španělské Kanárské ostrovy dorazilo v sobotu ve 14 lodích celkem 1488 migrantů. Jde o nejvyšší počet za jediný den od listopadu 2020. S odvoláním na španělskou námořní záchrannou službu o tom dnes informovala agentura EFE. Příliv migrantů ze západní Afriky na souostroví se výrazně zvýšil od října, uvedla agentura Reuters.

Facebook mohl procházet celé galerie telefonů. Meta dostala miliardovou pokutu

Společnost Meta dostala v Itálii pokutu 805 milionů eur, tedy přibližně 20 miliard korun. Facebook podle tamního úřadu pro ochranu osobních údajů přistupoval k fotografiím a videím uloženým v telefonech uživatelů Androidu bez jejich konkrétního a informovaného souhlasu. Případ se týká přibližně 20 milionů lidí v Itálii.

V Manile začal summit ASEAN, řešit bude Blízký východ i regionální spory

V Manile začal třídenní summit ASEAN, jehož hlavními tématy jsou válka na Blízkém východě, obchodní otázky a dlouhodobé regionální spory. Americký prezident Donald Trump přicestuje v úterý, tedy ke konci jednání.

Oteplování oceánů mění chování klaunů očkatých

Mořské vlny veder mění chování klaunů očkatých, kteří žijí v těsném soužití se sasankami. Když sasanky kvůli vysokým teplotám blednou, ryby je začínají více bránit a zároveň jsou agresivnější vůči ostatním členům své skupiny. Nový výzkum ukázal, že ochrana domova má pro klauny přednost před vzájemnými vztahy.

Siniaková překonala Navrátilovou. Pošesté zakončí rok jako světová jednička

Česká tenistka Kateřina Siniaková dosáhla dalšího historického milníku. Jako první hráčka v historii zakončí kalendářní rok už pošesté na vrcholu světového žebříčku ve čtyřhře. Třicetiletá rodačka z Hradce Králové tím překonala legendární Martinu Navrátilovou, se kterou se dosud dělila o rekord. Za mimořádný úspěch převzala trofej během Turnaje mistryň v Indian Wells.

Dronové útoky zasáhly Rusko i Ukrajinu, hlášena je jedna oběť

Nejméně jeden člověk zahynul a dalších pět utrpělo zranění při ukrajinském dronovém útoku na ruskou Rostovskou oblast. Další tři zraněné hlásí úřady z Tatarstánu. Ruské útoky na ukrajinské Záporoží zranily šest lidí včetně dvou dětí.

Tři muži dostali v Jordánsku trest smrti za útok na kostel

Tři muži dostali v Jordánsku trest smrti oběšením za říjnový útok na řeckopravoslavný kostel. Střelba během pohřbu si vyžádala devět mrtvých a 25 zraněných.

Letecký chaos v USA. Tisíce zrušených letů, cestující uvízli na letištích

Spojené státy se vzpamatovávají z jednoho z největších kolapsů letecké dopravy ve své historii. Kvůli problémům v komunikačních systémech řízení letového provozu musely úřady v pátek na několik hodin zastavit téměř všechny odlety v zemi. Následovaly tisíce zrušených a zpožděných spojů, desetitisíce cestujících uvízly na letištích. Návrat k běžnému provozu se očekává až během neděle.

Americká letecká základna v Británii vyhlásila poplach kvůli podezření na drony

Na americké vojenské základně RAF Lakenheath ve východní Anglii zasahovaly v pátek večer bezpečnostní jednotky kvůli podezření na nepovolený pohyb dronů. Personál dostal pokyn ukrýt se v budovách a na místě se rozezněly sirény. Incident se podle amerického letectva obešel bez zranění i škod na vojenské technice. Britské ministerstvo obrany následně potvrdilo, že situace byla vyřešena.

USA přišly po 26 letech o status země bez spalniček. Případy prudce rostou

Spojené státy ztratily po 26 letech status země bez spalniček. Rozhodla o tom Panamerická zdravotnická organizace (PAHO), protože se americkým úřadům nepodařilo zastavit nepřetržité šíření viru po dobu nejméně 12 měsíců. Země přitom letos zaznamenává nejvyšší počet případů tohoto vysoce nakažlivého onemocnění za více než tři desetiletí.

Hypotéky v Česku znovu zdražily, průměrná sazba vzrostla na 5,24 procenta

Hypoteční úvěry v Česku dál zdražují. Průměrná úroková sazba nových hypoték v říjnu vzrostla na 5,24 procenta, přestože zájem o financování bydlení zůstává poměrně silný. Průměrná výše nového úvěru dosáhla 4,66 milionu korun a orientační měsíční splátka se přiblížila 27 tisícům korun.

Zelenskyj: USA zjišťovaly, zda by se Ukrajina vzdala Donbasu za členství v NATO

Spojené státy se tento týden při rozhovorech o ukončení rusko-ukrajinské války dotazovaly ukrajinské strany, zda by se Kyjev byl ochoten vzdát Donbasu výměnou za členství v Severoatlantické alianci, uvedl podle tiskových agentur ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Pokud by Ukrajina získala dostatečně silné bezpečnostní záruky, předložil by tuto otázku k referendu.

Ohrožené mořské želvy objevují nová hnízdiště v Ekvádoru

Kriticky ohrožené kožatky velké začaly ve větším počtu hnízdit na pobřeží Ekvádoru. Vědci během poslední hnízdní sezóny zaznamenali rekordní počet hnízd a domnívají se, že želvy mohou tímto způsobem reagovat na oteplování Tichého oceánu. Nová hnízdiště by mohla přispět k přežití jejich ohrožené populace.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama