Nová zjištění amerických médií přibližují, jak vážně se šéf Bílého domu Donald Trump a jeho poradci po prohraných volbách zabývali plánem nechat federální vládu zkonfiskovat hlasovací přístroje v klíčových státech. Podle informací listu The New York Times Trump návrh zmínil při setkání s tehdejším ministrem spravedlnosti Williamem Barrem a také pověřil svého právníka, aby věc konzultoval s ministerstvem vnitřní bezpečnosti. Televize CNN zase zjistila, že poradci končícího prezidenta navrhli dvě verze dekretu o zadržení přístrojů.
Pondělní zprávy přinášejí nové detaily o bouřlivých týdnech po prezidentských volbách roku 2020, kdy se Trump snažil různými cestami zvrátit výsledky legitimního hlasování. Jeho tým vznesl desítky nakonec neúspěšných žalob a prezident i jeho poradci vytvářeli tlak na činitele ve vybraných státech s těsnými výsledky. V Trumpově okolí se mezitím podle dřívějších informací médií objevovaly i extrémní návrhy ohledně zapojení armády a zabavení hlasovacích přístrojů.
Nová odhalení od trojice informovaných zdrojů podle NYT ukazují, že Trump se v úvahách kolem volebních zařízení angažoval více, než bylo dosud známo. „Šest týdnů po volebním dni… prezident Donald Trump pověřil svého právníka Rudolpha Giulianiho, aby absolvoval mimořádný telefonát. Trump po něm chtěl, aby se zeptal ministerstva vnitřní bezpečnosti, zda je v jeho právních možnostech zmocnit se hlasovacích zařízení v klíčových státech,“ napsal list.
Giuliani údajně příkaz provedl, načež si od vysoce postaveného pracovníka ministerstva vyslechl, že resort v této věci nemá právo konat. Tyto události podle zdrojů NYT následovaly krátce poté, co Trump při setkání s Barrem spekuloval o tom, zda by volební zařízení mohlo zkonfiskovat ministerstvo spravedlnosti. Barr prý tento návrh okamžitě zavrhl.
Podle informací CNN kromě toho poradci končícího prezidenta vypracovali návrh exekutivního nařízení, které by přikázalo ministerstvu vnitřní bezpečnosti volební přístroje zabavit. Druhá verze dekretu údajně pověřovala stejným úkolem ministerstvo obrany. Ani jedna z nich nebyla nakonec vydána a není jasné, kdo je sepsal, dodává CNN.
Podle televize by jakékoli využití armády či federálních pracovníků k zajištění volebních přístrojů pro politické účely bylo bezprecedentní událostí v dějinách USA. List NYT zase poznamenává, že návrhy zvažované prezidentem Trumpem by zemi dostaly na neprobádané území.
Plány týkající se hlasovacích zařízení navazovaly na nepodložená tvrzení o rozsáhlých volebních podvodech, která Trump a mnozí jeho spojenci šíří dodnes. Trump nikdy neuznal, že byl poražen ve spravedlivých volbách a na konci svého mandátu mimo jiné žádal po svém viceprezidentovi Mikeu Penceovi, aby při volební schůzi obou komor Kongresu odmítl hlasy tzv. volitelů z některých států. Pence i Kongres nakonec výsledky voleb schválili, jak jim ukládá zákon, přestože jednání 6. ledna 2021 narušil násilný dav Trumpových stoupenců.
Nepokoje v Kapitolu, jakož i Trumpovy aktivity, které jim předcházely, již několik měsíců vyšetřuje zvláštní výbor americké Sněmovny reprezentantů, který prakticky každý den vydává nové obsílky či získává nová svědectví a dodatečné dokumenty. Nově americká média informují, že před kongresmany minulý týden mimo záři reflektorů předstoupil bývalý personální šéf Penceova týmu Marc Short.
Televize ABC News zase s odvoláním na nejmenovaný zdroj přinesla zprávu, že bývalá Trumpova mluvčí Kayleigh McEnanyová výboru poskytla požadované zprávy z mobilu.
Podle webu Politico tak už nejméně sedm lidí z řad pracovníků Trumpovy vlády nebo prezidentových externích poradců v posledních týdnech spolupracovalo s vyšetřovacím výborem.
