-5.5 C
Czech
Neděle 11. ledna 2026
EkologieTropickou džungli na Yucatánu rozpůlí vedví kontroverzní železnice

Tropickou džungli na Yucatánu rozpůlí vedví kontroverzní železnice

Mexická cestovní agentura Fonatur pokládá uprostřed tropické džungle na Yucatánu kontroverzní železnici. Propojí u turistů oblíbené písečné pláže s pozůstatky mayského majestátu. Vědci a aktivisté varují před poškozením místních ekosystémů. Veřejnost ale neprotestuje. Vláda totiž slíbila pracovní místa a podporu ekonomiky, píše server Skift.

Mexický poloostrov Yucatán patří mezi nejpopulárnější turistické destinace na světě. Právě velké množství cestovatelů, kteří bílé pláže a průzračné moře navštíví, vedlo mexickou vládu k zavedení takzvaného Mayského vlaku.

Mayský vlak bude převážet turisty z města Cancún k mayským pyramidám ve státě Quintana Roo. Propojení lázeňského města omývaného vodami karibského moře s historickými památkami bude stát odhadem 20 miliard dolarů.

Mexická vláda pověřila cestovní agenturu Fonatur, aby mezi městem a chrámy Chichen Itza a Palenque položila koleje. Mezi těmito dvěma oblastmi se však nachází bohatá zeleň a unikátní ekosystémy. Projekt proto u vědců a aktivistů nenachází pochopení, napsal cestovní web Skift.

Železnice se potáhne na vzdálenost 1500 kilometrů. Mezi městem a pozůstatky mayské civilizace vznikl 18 metrů široký pruh vytvořený bagry a další technikou, dělníci už v něm začali pokládat koleje. „Železnice v podstatě rozpůlí džungli napůl,“ řekl průvodce Ismael Lara.

Lara se obává, že Mayský vlak naruší život zdejší divoké zvěře a ohrozí místní křehké ekosystémy. Projekt kritizuje také OSN, která vyzvala mexickou vládu k ochraně životního prostředí s globálními standardy.

Podle vědců a aktivistů vláda s dokončením železnice pospíchá. Chce práce ukončit ještě během vlády mexického prezidenta Andrése Manuele Lópeze Obradora. Proto podle kritiky zanedbala vyhodnocování environmentálních rizik.

Železnice se může propadnout

Železnice ohrožuje hlavně netopýry žijící v rozsáhlé síti podzemních jeskyní. Zažité trasy zde mají jaguáři, kteří v oblasti žijí tisíc let. Železnice může narušit jejich zaběhlé trasy. A pod porézní půdou se nacházejí bohaté zásoby sladké vody, kterým hrozí kontaminace stavebními materiály.

Geochemik Emiliano Monroy-Rios varuje před únikem nafty do systémů podzemních jezer a řek. Pod povrchem v regionu protéká například nejdelší známá podzemní řeka. V ní archeologové našli mayské artefakty a lidské ostatky.

Podle dotázaných vědců bylo v oblasti objeveno jen 20 procent podzemních systémů. Špatné umístění kolejí může křehkou půdu prorazit a ohrozit dosud neobjevené podzemní vápencové jeskyně.

Desítky vědců v dopisech zaslaných vládě projekt kritizuje. Upozorňují na špatná enviromentální hodnocení, zastaralé údaje, ignorování nedávno objevených jeskyní a nedostatek informací od místních expertů na hydrologii.

„Nechtějí uznat křehkost země,“ myslí si vědkyně Fernanda Lases z Mexické národní autonomní univerzity. „Myslím si, že závěry vlády byly předem naformátované,“ odkazovala Lases na studii zveřejněnou blogem Monroy-Rios. „Chtějí to udělat rychle. Na pořádný průzkum není čas.“

Mexická vláda láká veřejnost na 715 000 nových pracovních míst do roku 2030 a miliony lidí vytažených z chudoby díky podpoře cestovního ruchu. Proti stavbě železnice proto nic nenamítá.

Reklama

Doporučujeme

Po bouři Goretti ve Francii zůstává téměř 100.000 domácností bez elektřiny

Po bouři Goretti ve Francii stále zůstává téměř 100.000 domácností bez elektřiny, především v Normandii a Bretani, napsal dnes server listu Le Monde. V Německu se podle agentury DPA postupně do normálu vrací provoz na železnici.

V Kyjevě nefungují dodávky vody a tepla, elektrická soustava byla odstavena

V Kyjevě dnes dočasně nefungovaly dodávky vody a tepla. Důvodem bylo odstavení zdejší elektrické soustavy kvůli nutným opravám po rozsáhlých ruských útocích, které ji v noci na pátek vážně poškodily. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na kyjevské úřady. Rozsáhlé výpadky hlásí také ruská Belgorodská oblast, kde je podle zdejšího gubernátora po ukrajinském útoku bez elektřiny a topení přes 550.000 lidí.

Na Filipínách se zřítila hora odpadu desítky lidí se pohřešují

Na filipínském ostrově Cebu se po zřícení obří hromady odpadu rozjela záchranná akce, která se protahuje do dalších dnů. V zařízení na třídění a zpracování odpadu v oblasti Binaliw zasypal sesuv několik nízkých budov a uvěznil desítky lidí, hlavně zaměstnance skládky.

Výpadek proudu v Berlíně po sabotážním útoku. Starosta šel hrát tenis

Berlín ochromil rozsáhlý výpadek proudu způsobený sabotáží. Zatímco desítky tisíc lidí zůstaly bez elektřiny v mrazu, vyšlo najevo, že primátor Kai Wegner v klíčových hodinách odešel si zahrát tenis. Aféra rychle přerostla v politickou krizi, která ohrožuje jeho setrvání ve funkci.

Ukrajina po útocích na Kyjev svolala mimořádné jednání OSN

Kvůli nejnovějším masivním ruským leteckým útokům na Kyjev, které město částečně připravily o vytápění, se v pondělí mimořádně sejde Rada bezpečnosti OSN. Zasedání má otevřít téma útoků na civilní infrastrukturu v době, kdy na Ukrajině pokračuje válka už téměř čtyři roky.

FBI a Trump nám nedovolí vyšetřovat zastřelení občanky v Minneapolis, tvrdí Minnesota

Úřady státu Minnesota tvrdí, že FBI jim zablokoval přístup k vyšetřování zastřelení Renee Nicole Good (37), kterou ve středu usmrtil agent americké imigrační a celní služby (ICE). Případ vyvolal v Minneapolis rozsáhlé protesty a vyostřil napětí mezi federální vládou a místními představiteli.

Trump: Je na čínském prezidentovi, co Čína udělá na Tchaj-wanu

Americký prezident Donald Trump uvedl, že je na čínském prezidentovi Si Ťin-pchingovi, co Čína udělá na Tchaj-wanu. Zároveň ale naznačil, že nechce, aby Čína nad Tchaj-wanem převzala kontrolu. Šéf Bílého domu to uvedl ve středečním rozhovoru s deníkem The New York Times (NYT). Nahrávku rozhovoru NYT zveřejnil ve čtvrtek. Tchajwanská otázka je výhradně věcí Číny a nikdo zvenčí se do ní vměšovat nebude, reagovalo podle agentury Reuters čínské ministerstvo zahraničí.

Macinka přijel na návštěvu Ukrajiny, setká se s ukrajinským protějškem

Český ministr zahraničí Petr Macinka přijel dnes ráno na návštěvu Ukrajiny. V Kyjevě se má setkat se svým ukrajinským protějškem Andrijem Sybihou. Na cestě ho doprovází mimo jiné poslanec a čestný prezident Motoristů Filip Turek. ČTK to sdělil mluvčí Černínského paláce Daniel Drake.

Nejvyšší soud dnes může zveřejnit rozhodnutí o Trumpových clech

Nejvyšší soud v pátek může rozhodnout o legitimnosti cel amerického prezidenta Donalda Trumpa, upozornil server CNBC. V případě neúspěchu by šlo o komplikaci pro jeho administrativu, neznamenalo by to však konec tarifů. Existuje více způsobů, jak může daně na zahraniční dovoz uvalovat.

Íránská televize obvinila USA a Izrael z podněcování protestů

Íránská státní televize dnes prolomila mlčení o demonstracích, které přes noc zachvátily zemi. Tvrdí, že násilnosti a požáry rozpoutali "terorističtí agenti" Spojených států a Izraele. Krátká reportáž o protestech byla nenápadně zařazena do ranního vysílání státní televize v 8:00 hodin místního času (6:00 SEČ) a představuje první oficiální vyjádření k nejnovějším demonstracím, píše agentura AP.

Trump naznačil, že nechá vypršet americko-ruskou smlouvu Nový START

Americký prezident Donald Trump naznačil, že nechá vypršet smlouvu Nový START mezi USA a Ruskem, jejíž platnost končí letos 5. února. Uvedl to v rozsáhlém rozhovoru pro list The New York Times (NYT). Zastánci kontroly zbraní se obávají, že dvě největší jaderné velmoci světa začnou po vypršení platnosti smlouvy rozmísťovat strategické hlavice nad rámec stanovených limitů, což urychlí erozi globálního režimu kontroly zbraní.

Ruský dronový útok na Kyjev podle ukrajinských úřadů zabil nejméně čtyři lidi

Ruský dronový útok na Kyjev v noci na dnešek zabil nejméně čtyři lidi a dalších nejméně 19 lidí zranil. Způsobil také rozsáhlé škody na domech a infrastruktuře. S odkazem na ukrajinské úřady o tom informuje agentura Reuters.

Nejprve střílet, až pak se ptát. Dánsko by v případě invaze kladlo okamžitý odpor

Dánská armáda má povinnost v případě jakékoli invaze zahájit palbu bez rozkazů, vysvětlilo dánské ministerstvo obrany. Pokud by se cizí jednotky pokusily dobýt Grónsko, dánské síly by se řídily směrnicí vzniklou po konci druhé světové války, která je, jak vláda potvrdila, stále v platnosti.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama