-3.5 C
Czech
Neděle 15. února 2026
Protext ČTKTrh dluhopisů: rozkvět i klesající výnosy

Trh dluhopisů: rozkvět i klesající výnosy

Praha 31. října 2024 (PROTEXT) – Rok 2024 přináší pro trh dluhopisů v České republice zajímavé trendy, které stojí za pozornost. Zatímco výnosy korporátních dluhopisů postupně klesají a očekává se, že budou klesat i nadále, samotný trh zažívá dynamický růst, a to jak v počtu emisí, tak v celkovém zájmu investorů. Tento rozvoj naznačuje, že trh s dluhopisy nejen roste, ale také se kultivuje a dospívá.

Rostoucí počet emisí v roce 2024

Když se ohlédneme zpět do roku 2023, bylo vydáno celkem 1028 emisí korporátních dluhopisů. Za prvních osm měsíců letošního roku se však již objevilo 750 emisí, což naznačuje, že do konce roku 2024 můžeme očekávat překročení hranice 1100 emisí. Tento růstový trend podtrhuje nejen rostoucí poptávku po dluhopisech, ale také vyšší ochotu firem využívat dluhopisy jako zdroj financování.

Klesající výnosy s potenciálem dalšího poklesu

Průměrné výnosy korporátních dluhopisů jsou v roce 2024 nižší než na začátku roku. Zatímco v prvních měsících roku byl průměrný výnos 8,4 %, v současné době se pohybuje kolem 7,7 %. Tento pokles je způsoben postupným snižováním úrokových sazeb ČNB, což signalizuje, že výnosy budou i nadále klesat, i když pravděpodobně ne tak rychle, jako klesají sazby samotné centrální banky. Přestože výnosy klesají, zůstává trh pro investory atraktivní, zejména díky relativně vyšším výnosům oproti tradičním investičním nástrojům.

Diverzifikace výnosů a míra rizika

Jedním z charakteristických rysů trhu s korporátními dluhopisy je diverzifikace výnosů. Některé malé emise přinášejí vyšší riziko, odměnou jsou ale atraktivnější výnosy. Letos to je 14 % emisí s výnosem přesahujícím 10 %, zatímco 35 % dluhopisů má výnos v rozmezí 8 až 10 %. Pro investory, kteří jsou ochotni přijmout vyšší míru rizika, se tak stále nabízí zajímavé příležitosti.

Dlouhodobější splatnosti emisí: znak důvěry v trh

Dalším pozitivním trendem, který sledujeme, je postupné prodlužování splatnosti korporátních dluhopisů. Na začátku roku 2023 byla průměrná splatnost dluhopisů 3,2 roku, zatímco v srpnu 2024 dosáhla 3,74 roku. Tento vývoj ukazuje na rostoucí důvěru investorů v trh a jejich ochotu půjčovat peníze na delší období. Tento fenomén je důkazem toho, že český trh s dluhopisy dospívá a investoři mají větší důvěru v dlouhodobé investice.

Velké emise a měnící se přístup investorů

V posledních měsících jsme také svědky několika velkých emisí dluhopisů, které byly rychle upsány. Některé finanční skupiny dokázaly během několika týdnů získat desítky miliard korun. To podtrhuje měnící se přístup českých investorů k dluhopisům. Češi se stále více zajímají o tento trh, a to nejen kvůli zajímavým výnosům, ale také díky rostoucí transparentnosti a stabilitě.

Shrnutí

Rok 2024 je pro trh korporátních dluhopisů obdobím růstu, a to i přesto, že průměrné výnosy klesají. S postupným snižováním úrokových sazeb ČNB lze očekávat další pokles výnosů, nicméně trh nadále nabízí zajímavé investiční příležitosti. Rostoucí počet emisí, prodlužující se splatnosti a měnící se přístup investorů jsou jasnými signály, že trh dospívá a kultivuje se. Finanční skupiny, jako je CFG, hrají klíčovou roli v tomto rozvoji a pomáhají formovat budoucnost českého trhu s dluhopisy.

Investiční skupina CFG | 10 let na finančním trhu v ČR

Skupina CFG funguje na českém finančním trhu přes 10 let. Poskytuje kvalitní servis investorům, emitentům, klientům a partnerům. Konsolidovaný obrat celé skupiny je 94 mil. Kč, má přes 1500 investorů a 360 mil. Kč aktiv. Provozuje také portál Dluhopisomat.cz nejlépe hodnocený dluhopisový inzertní portál v ČR.

www.cfg.cz

 

Zdroj: CFG

ČTK Connect ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz.

 

 

Reklama

Doporučujeme

Ukrajinský dronový útok podle ruského činitele poškodil přístav Taman

Ukrajinský dronový útok poškodil přístav Taman u Černého moře, uvedl dnes podle agentury Reuters gubernátor Krasnodarského kraje Veniamin Kondratěv. Dva lidé podle něj utrpěli zranění, když byly poničeny nádrž na skladování ropy, sklad a terminál v obci Volna, kde se přístav nachází. Na místě podle činitele propuklo několik požárů, na jejichž uhašení pracovalo přes 100 lidí. Ruská armáda v noci na dnešek zaútočila na Ukrajinu 83 drony, oznámilo ukrajinské letectvo na platformě Telegram s tím, že 55 z nich zneškodnilo.

Klaunská show, reagoval exprezident Obama na rasistické video, které zveřejnil Bílý dům

Bývalý americký prezident Barack Obama se nepřímo vyjádřil k rasistickému videu sdílené na účtu současného prezidenta Donalda Trumpa. Dekorum, které kdysi formovalo chování veřejných činitelů, podle něj z americké politiky mizí.

Izraelské údery v Gaze zabily desítku lidí

Izraelské údery v Pásmu Gazy dnes zabily nejméně devět Palestinců, píše agentura Reuters s odvoláním na tamní zdravotníky. Podle agentury AFP, která se odvolává na tamní civilní ochranu, je obětí již jedenáct. Izraelská armáda uvedla, že útočila v reakci na porušení příměří ze strany teroristického hnutí Hamás a že údery byly přesně cílené. V Pásmu Gazy vstoupilo v platnost příměří loni 10. října, z jeho porušování se však obě strany pravidelně vzájemně obviňují.

Ruským cílem není dosáhnout míru, řekla v Mnichově Kallas

Rusko se nezastaví na Donbasu a jeho cílem není dosáhnout míru, proto Evropa zvyšuje výdaje na obranu. V projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci to dnes řekla vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová. Kromě obrany a pomoci Ukrajině v obraně proti ruské agresi jsou podle ní nyní prioritami EU dobrá mezinárodní partnerství, včetně těch obchodních, a stabilita v jejím sousedství.

Británie a další státy tvrdí, že Navalného zabil jed z pralesniček

Británie, Francie, Německo, Švédsko a Nizozemsko tvrdí, že Alexej Navalnyj zemřel po zásahu jedovatou látkou z kůže ekvádorských pralesniček. Podle společného závěru jejich zpravodajských služeb byl v těle ruského opozičního lídra nalezen epibatidin a je vysoce pravděpodobné, že právě on způsobil jeho smrt ve vězeňské kolonii.

Macinka se v Mnichově střetl s Hillary Clinton

Český ministr zahraničí Petr Macinka se na Mnichovské bezpečnostní konferenci dostal do ostré výměny s Hillary Clinton. V panelové debatě obhajoval, že část kroků Donalda Trumpa je reakcí na to, že se v některých oblastech politiky zašlo příliš daleko. Clinton jeho výklad odmítla a přenesla spor k dopadům Trumpovy politiky na USA i na Ukrajinu.

Na demonstraci proti íránskému režimu přišlo v Mnichově téměř 200.000 lidí

Téměř 200.000 lidí dnes přišlo v Mnichově na demonstraci proti íránskému režimu. S odvoláním na bavorskou policii to uvedla agentura AFP. Protest se koná na okraj Mnichovské bezpečnostní konference, na níž vystoupil i syn posledního íránského šáha a jedna z nejvýraznějších postav íránského exilu Rezá Pahlaví. Lidé na demonstraci provolávali hesla na jeho podporu.

Při ruském nočním útoku na Oděsu zahynula jedna žena

Ruská armáda v noci na dnešek provedla dronový útok na ukrajinskou Oděsu, při kterém zahynula jedna žena, jejíž rodinný domek vzplanul po zásahu dronem. Na Telegramu to uvedl šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper.

Witkoff s Kushnerem budou jednat v Ženevě o Íránu i Ukrajině

Vyslanci amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff a Jared Kushner budou v úterý jednat v Ženevě s íránskými představiteli a následně se ve švýcarském městě zúčastní i trojstranného jednání se zástupci Ukrajiny a Ruska. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odkazem na zdroj obeznámený se záležitostí.

USA a Evropa patří k sobě a mohou společně vybudovat nový řád, řekl Rubio

Spojené státy a Evropa patří k sobě, řekl dnes americký ministr zahraničí Marco Rubio na Mnichovské bezpečnostní konferenci. USA jsou podle něj připraveny reformovat světový řád i samy, raději by to ale udělaly s Evropou, která je jejich ceněným spojencem a nejstarším přítelem. Rubio rovněž řekl, že USA stále neví, zda to Rusové myslí se snahou o ukončení války na Ukrajině vážně.

Ve Venezuele propustili 17 politických vězňů, zákon o amnestii zatím neschválili

Venezuelské úřady dnes propustily dalších 17 politických vězňů, a to v rámci nedávno představeného zákona o amnestii. Očekávalo se, že parlament zákon schválí již ve čtvrtek, ale kvůli sporu provládních a opozičních poslanců se tak nestalo, uvedla agentura AFP. Veškerá propuštění na svobodu jsou proto podmínečná. Opoziční strana Vente Venezuela později podle agentury Reuters potvrdila, že úřady dnes propustily deset mužů a sedm žen.

Bessent tlačí na rychlé schválení amerických pravidel pro kryptoměny

Americká vláda chce už na jaře dotáhnout zákon, který nastaví federální pravidla pro digitální aktiva. Ministr financí Scott Bessent vyzval Kongres, aby návrh posunul co nejrychleji k podpisu prezidenta Donalda Trumpa. Podle něj by jasná regulace přišla vhod právě teď, kdy je kryptotrh rozkolísaný a investoři hledají jistotu.

ANALÝZA: Ruská ekonomika má největší problémy od začátku války

Ruská ekonomika má vážné problémy. Státní pokladna se vyprazdňuje rychleji, než Moskva čekala, což může ztížit financování války na Ukrajině. Ruská veřejnost si začíná stěžovat na vysoké ceny zboží, zejména potravin. Kreml se tak ocitl v nejtěžší ekonomické situaci od začátku invaze v roce 2022. Zatímco se ekonomická smyčka utahuje, ruská armáda na bojišti zpomalila postup.

Ministerstvo vnitřní bezpečnosti USA omezuje chod kvůli výpadku financování

Americké ministerstvo vnitřní bezpečnosti (DHS) v sobotu 14. února přešlo do režimu částečného omezení chodu poté, co Senát nedokázal schválit jeho financování. Tisíce zaměstnanců mají jít na nucené volno, další zůstávají v práci bez výplaty, dokud se Kongres nedohodne na rozpočtu. Dopady se mají nejrychleji projevit v oblastech, kde je DHS vidět nejvíc, tedy na letištích a při koordinaci krizové pomoci.

Merz chce silnější Evropu a opravu transatlantické důvěry

Amerika už podle německého kancléře Friedricha Merze naráží na limity, když chce řešit světové krize sama. V projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci vyzval k opravě transatlantické důvěry, ale zároveň k tomu, aby Evropa posílila vlastní obranu. Zmínil i první rozhovory s Emmanuelem Macronem o možnosti, že by se Německo opřelo o francouzské jaderné odstrašení.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama