Žena z USA se stala třetí osobou, u níž došlo k remisi viru HIV. Je zároveň první vyléčenou ženou smíšené rasy, a to díky transplantaci kmenových buněk z pupečníkové krve. Píše o tom CNN.
Ženě, kterou vědci popsali jako osobu středního věku a smíšené rasy, byla diagnostikována akutní myeloidní leukémie čtyři roky po stanovení diagnózy HIV.
Po diagnóze leukémie podstoupila vysokodávkovanou chemoterapii, která zničila její krevní buňky. Později jí byly transplantovány kmenové buňky od dospělého člena rodiny, aby doplnila hladinu vlastních krvinek. To jí posloužilo jako most k udržení jejích vlastních krevních buněk, zatímco dostávala kmenové buňky prostřednictvím pupečníkové krve od nepříbuzného novorozence. Jemu může trvat až měsíc, než začne produkovat buňky. Pupečníková krev měla mutaci, díky níž jsou buňky odolné vůči infekci HIV.
Něco málo přes tři roky po transplantaci v roce 2017 přestala užívat léky proti HIV, známé jako antiretrovirová terapie, a po 14 měsících nebyl virus detekovatelný. Podle doktora Marshalla Glesbyho, zástupce primáře oddělení infekčních nemocí na Weill Cornell Medicine a člena výzkumného týmu, je výhodou použití pupečníkové krve to, že je odebrána z národního úložiště, které vědcům umožňuje identifikovat v krvi mutaci odolnou vůči HIV.
Tato mutace se vyskytla i v dalších dvou známých případech vyléčení HIV u lidí, kteří podstoupili transplantaci kmenových buněk. Vyskytuje se převážně u lidí severoevropského původu, což omezuje možnost transplantace u lidí, kteří nejsou běloši. Přestože se však pacientka v této studii označila za míšenku, i tak byla pro transplantaci vhodná. To podle vědců ukazuje na širší okruh možných příjemců transplantace z různých rasových prostředí. Pupečníková krev nemusí být tak přísně shodná jako kmenové buňky dospělých dárců.
„Pupečníková krev by zřejmě byla potenciálně dostupnější pro lidi, kteří potřebují transplantaci a mají HIV, protože není třeba tak přísné shody,“ řekl Glesby pro CNN.
Tato léčba není pro každého
Dr. Yvonne Brysonová, vedoucí oddělení dětských infekčních nemocí na David Geffen School of Medicine na UCLA a hlavní řešitelka studie, uvedla, že muž, který byl původně zařazen do studie, zemřel na recidivu rakoviny dříve, než mohly lékaři vyhodnotit jeho výsledky.
Také tato žena je již 4,5 roku v remisi rakoviny. Na rozdíl od dvou dalších lidí vyléčených z HIV u ní nedošlo k onemocnění štěpu proti hostiteli – kdy buňky dárce po transplantaci napadají buňky příjemce. Tyto předchozí zkušenosti vedly vědce k domněnce, že toto onemocnění je pro vyléčení z HIV důležité. Případ této ženy to však vyvrací, řekl Glesby.
Vědci však upozorňují, že jejich objev se zatím týká pouze malé části lidí s HIV. Podle Brysona může mít z tohoto přístupu prospěch asi 50 lidí ročně, kteří mají HIV a zároveň rakovinu krve. „Toto není typ léčby, který by byl vhodný pro někoho, kdo nemusí ze zdravotních důvodů podstoupit transplantaci,“ souhlasil Glesby. Tento typ transplantace může být podle něj až u 20 % lidí smrtelný nebo může způsobit jiné zdravotní problémy.
„Tato žena měla náhodou jiné onemocnění, které vyžadovalo transplantaci kmenových buněk. Nechci tedy aby si lidé mysleli, že je to něco, co lze aplikovat na 36 milionů lidí, kteří žijí s HIV,“ řekl v úterý hlavní epidemiolog USA Anthony Fauci „Bylo by pošetilé si myslet, že se jedná o něco, co bude široce dostupné,“ dodal.
