-8.8 C
Czech
Sobota 10. ledna 2026
ZprávyTisíce lidí protestují v Jeruzalémě opět proti izraelské vládě

Tisíce lidí protestují v Jeruzalémě opět proti izraelské vládě

Tisíce lidí se účastní v Jeruzalémě demonstrace proti záměru izraelského premiéra Benjamina Netanjahua odvolat z funkce šéfa vnitřní zpravodajské služby Šin Bet Ronena Bara a proti obnovení izraelských útoků v Pásmu Gazy. Informoval o tom server The Times o Israel (ToI), podle něj účastníci protestu zablokovali hlavní silnici do Jeruzaléma.

„Je čas zastavit toto šílenství dříve, než nebudeme mít koho zachraňovat,“ řekla podle ToI jedná z lídryň dnešního protestu a přední izraelská fyzička Šikma Bresslerová. Odkazovala tak na rukojmí, které zadržují palestinští ozbrojenci v Pásmu Gazy a které unesli 7. října 2023 při teroristickém útoku na Izrael.

Kritici izraelského premiéra Benjamina Netanjahua dlouhodobě viní z toho, že ve válce v Gaze upřednostňuje zničení palestinského teroristického hnutí Hamás před záchranou rukojmích. Těch bylo v Gaze od října 2023 na 250, stovku z nich propustil Hamás během prvního, týdenního, příměří koncem listopadu výměnou za 240 palestinských vězňů. Další výměnu se podařilo vyjednat až letos v lednu, kdy začalo platit druhé příměří. V Gaze ale zůstává stále 59 rukojmích, z nichž asi polovina už nežije.

Někteří příbuzní rukojmích v úterý obvinili Netanjahua, že obnovením útoků a porušením příměří ohrožuje životy jejich blízkých. Kritizovali ho za to i někteří rukojmí, které Hamás už propustil. V zajetí několik desítek unesených loni zemřelo, jen osm zachránila živých izraelská armáda a čtyři desítky rukojmích přivezla z Gazy mrtvých, včetně tří, které omylem izraelští vojáci zastřelili, když se snažili utéct od únosců.

Dnešní protestní pochod, který míří k rezidenci premiéra Netanjahua v Jeruzalémě, svolalo několik desítek sdružení v pondělí původně kvůli záměru Netanjahua odvolat z funkce šéfa vnitřní zpravodajské služby Šin Bet Ronena Bara. S ním měl premiér dlouhodobě spory mimo jiné i proto, že Bar jako člen vyjednávacího týmu tlačil loni na rychlé uzavření příměří kvůli záchraně rukojmích a kritizoval také vládu, že dostatečně nepostihuje násilí židovských osadníků na okupovaném Západním břehu vůči palestinských obyvatelům. Záměr odvolat Bara v době války kritizovala i opozice a šéfové dvou stovek velkých izraelských firem, v historii Státu Izrael premiér nikdy šéfa Šin Bet neodvolal.

Někteří viní Netanjahua, že chce odvolat Bara i kvůli takzvané katarské kauze. Ta se týká několika Netanjahuových spolupracovníků, které začala tajná služba Šin Bet před několika týdny vyšetřovat kvůli podezření, že dostávali peníze od katarské vlády za vylepšování obrazu této země, jež se mimo jiné podílí na zprostředkování jednání s Hamásem o příměří.

Server ToI dnes napsal, že obnovení leteckých úderů v Gaze může souviset i s Netanjahuovou snahou dostat zpět do vlády krajně pravicovou stranu Židovská síla s jejím lídrem a exministrem pro národní bezpečnost Itamarem Ben Gvirem. Ten odešel z vlády před dvěma měsíci na protest proti příměří s Hamásem. Ben Gvirův návrat do kabinetu schválila vláda v úterý večer a podporu jeho strany potřebuje podle serveru ToI i pro klíčového hlasování o rozpočtu. To se má konat už tento měsíc a někteří ultraortodoxní poslanci hrozí, že rozpočet nepodpoří a nechají tak vládu padnout.

Reklama

Doporučujeme

Po bouři Goretti ve Francii zůstává téměř 100.000 domácností bez elektřiny

Po bouři Goretti ve Francii stále zůstává téměř 100.000 domácností bez elektřiny, především v Normandii a Bretani, napsal dnes server listu Le Monde. V Německu se podle agentury DPA postupně do normálu vrací provoz na železnici.

V Kyjevě nefungují dodávky vody a tepla, elektrická soustava byla odstavena

V Kyjevě dnes dočasně nefungovaly dodávky vody a tepla. Důvodem bylo odstavení zdejší elektrické soustavy kvůli nutným opravám po rozsáhlých ruských útocích, které ji v noci na pátek vážně poškodily. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na kyjevské úřady. Rozsáhlé výpadky hlásí také ruská Belgorodská oblast, kde je podle zdejšího gubernátora po ukrajinském útoku bez elektřiny a topení přes 550.000 lidí.

Na Filipínách se zřítila hora odpadu desítky lidí se pohřešují

Na filipínském ostrově Cebu se po zřícení obří hromady odpadu rozjela záchranná akce, která se protahuje do dalších dnů. V zařízení na třídění a zpracování odpadu v oblasti Binaliw zasypal sesuv několik nízkých budov a uvěznil desítky lidí, hlavně zaměstnance skládky.

Výpadek proudu v Berlíně po sabotážním útoku. Starosta šel hrát tenis

Berlín ochromil rozsáhlý výpadek proudu způsobený sabotáží. Zatímco desítky tisíc lidí zůstaly bez elektřiny v mrazu, vyšlo najevo, že primátor Kai Wegner v klíčových hodinách odešel si zahrát tenis. Aféra rychle přerostla v politickou krizi, která ohrožuje jeho setrvání ve funkci.

Ukrajina po útocích na Kyjev svolala mimořádné jednání OSN

Kvůli nejnovějším masivním ruským leteckým útokům na Kyjev, které město částečně připravily o vytápění, se v pondělí mimořádně sejde Rada bezpečnosti OSN. Zasedání má otevřít téma útoků na civilní infrastrukturu v době, kdy na Ukrajině pokračuje válka už téměř čtyři roky.

FBI a Trump nám nedovolí vyšetřovat zastřelení občanky v Minneapolis, tvrdí Minnesota

Úřady státu Minnesota tvrdí, že FBI jim zablokoval přístup k vyšetřování zastřelení Renee Nicole Good (37), kterou ve středu usmrtil agent americké imigrační a celní služby (ICE). Případ vyvolal v Minneapolis rozsáhlé protesty a vyostřil napětí mezi federální vládou a místními představiteli.

Trump: Je na čínském prezidentovi, co Čína udělá na Tchaj-wanu

Americký prezident Donald Trump uvedl, že je na čínském prezidentovi Si Ťin-pchingovi, co Čína udělá na Tchaj-wanu. Zároveň ale naznačil, že nechce, aby Čína nad Tchaj-wanem převzala kontrolu. Šéf Bílého domu to uvedl ve středečním rozhovoru s deníkem The New York Times (NYT). Nahrávku rozhovoru NYT zveřejnil ve čtvrtek. Tchajwanská otázka je výhradně věcí Číny a nikdo zvenčí se do ní vměšovat nebude, reagovalo podle agentury Reuters čínské ministerstvo zahraničí.

Macinka přijel na návštěvu Ukrajiny, setká se s ukrajinským protějškem

Český ministr zahraničí Petr Macinka přijel dnes ráno na návštěvu Ukrajiny. V Kyjevě se má setkat se svým ukrajinským protějškem Andrijem Sybihou. Na cestě ho doprovází mimo jiné poslanec a čestný prezident Motoristů Filip Turek. ČTK to sdělil mluvčí Černínského paláce Daniel Drake.

Nejvyšší soud dnes může zveřejnit rozhodnutí o Trumpových clech

Nejvyšší soud v pátek může rozhodnout o legitimnosti cel amerického prezidenta Donalda Trumpa, upozornil server CNBC. V případě neúspěchu by šlo o komplikaci pro jeho administrativu, neznamenalo by to však konec tarifů. Existuje více způsobů, jak může daně na zahraniční dovoz uvalovat.

Íránská televize obvinila USA a Izrael z podněcování protestů

Íránská státní televize dnes prolomila mlčení o demonstracích, které přes noc zachvátily zemi. Tvrdí, že násilnosti a požáry rozpoutali "terorističtí agenti" Spojených států a Izraele. Krátká reportáž o protestech byla nenápadně zařazena do ranního vysílání státní televize v 8:00 hodin místního času (6:00 SEČ) a představuje první oficiální vyjádření k nejnovějším demonstracím, píše agentura AP.

Trump naznačil, že nechá vypršet americko-ruskou smlouvu Nový START

Americký prezident Donald Trump naznačil, že nechá vypršet smlouvu Nový START mezi USA a Ruskem, jejíž platnost končí letos 5. února. Uvedl to v rozsáhlém rozhovoru pro list The New York Times (NYT). Zastánci kontroly zbraní se obávají, že dvě největší jaderné velmoci světa začnou po vypršení platnosti smlouvy rozmísťovat strategické hlavice nad rámec stanovených limitů, což urychlí erozi globálního režimu kontroly zbraní.

Ruský dronový útok na Kyjev podle ukrajinských úřadů zabil nejméně čtyři lidi

Ruský dronový útok na Kyjev v noci na dnešek zabil nejméně čtyři lidi a dalších nejméně 19 lidí zranil. Způsobil také rozsáhlé škody na domech a infrastruktuře. S odkazem na ukrajinské úřady o tom informuje agentura Reuters.

Nejprve střílet, až pak se ptát. Dánsko by v případě invaze kladlo okamžitý odpor

Dánská armáda má povinnost v případě jakékoli invaze zahájit palbu bez rozkazů, vysvětlilo dánské ministerstvo obrany. Pokud by se cizí jednotky pokusily dobýt Grónsko, dánské síly by se řídily směrnicí vzniklou po konci druhé světové války, která je, jak vláda potvrdila, stále v platnosti.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama