Hluboká nad Vltavou (Českobudějovicko) 22. června 2022 (PROTEXT) – Poprvé se malíř Theodor Pištěk objevil společně s americkými a evropskými hyper-, foto- či jinými realisty 60. a 70. let na široce koncipované výstavě East of Eden v Ludwigově muzeu v Budapešti. Nyní se ke svébytné Pištěkově realistické prezentaci s lehkými přesahy k jeho evropským a americkým druhům odhodlala Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou. Samotný Theodor Pištěk je na tomto výstavním projektu představen výhradně svými realistickými pracemi, a to v pokud možno komplexním přehledu jeho nejznámějších a ikonických děl. Ta vznikala zejména od počátku 70. let 20. století do první poloviny následné dekády, malíř se však ke svému svébytnému realismu průběžně, a nutno říci i výjimečně, vracel až do nedávné doby. Slavnostní zahájení výstavy nazvané Theodor Pištěk | Senzační realismus se bude konat v sobotu 25. června od 15 hodin v Zámecké jízdárně v Hluboké nad Vltavou.
Postavení Theodora Pištěka na české umělecké scéně je bezprecedentní a zcela mimořádné a opírá se zejména o malířovu specifickou realistickou epochu, rozvíjenou od počátku 70. let. Krátkou, ale intenzivní periodu světového foto- či hyperrealismu obohatil bezesporu o komplikovaný, ale divácky účinný narativ vrstvení příběhu za malbou, a to ve vztahu k dějinám malířství jako takovým, stejně jako k aktuálním společenským i filozofickým tendencím. „V kontextu Pištěkovy tvorby je tedy navýsost napínavé srovnání jeho přístupu jednak s americkými hyperrealisty, jednak s tendencemi evropského malířství, které z realismu vycházelo. Zejména práce Jacquese Monoryho či Gerharda Richtera, který je stejný ročník narození jako Theodor Pištěk,“ vysvětluje kurátor výstavy Martin Dostál. Několik prací, zapůjčených z Ludwigových muzeí ve Vídni, Budapešti a Koblenzi, a také ze dvou českých sbírek, umožňuje srovnání jednotlivých uměleckých strategií a dokazuje, že Pištěkovo dílo je integrální součástí světového uměleckého dění dané epochy a realistických stylů. Zastoupení autoři: Theodor Pištěk, Richard Estes, Gottfried Helnwein, Gérard Gasiorowski, Jacques Monory, Gerhard Richter.
Theodor Pištěk se do Alšovy jihočeské galerie vrací po 29 letech. „Tehdejší výstava se zapsala do paměti mnoha návštěvníků. Mnozí si vybaví, že tehdy byl na obálce obraz Ecce Homo – i toto dílo u nás návštěvníci uvidí,“ připomíná ředitel AJG Aleš Seifert. „Jsem přesvědčený o tom, že to bude znovu velká událost, navíc nyní uvidíme jeho dílo v širším kontextu uměleckého vývoje,“ doplňuje Aleš Seifert. Výstavu připravovala galerie dlouho a kvůli covidovým omezením nakonec její termín vyšel na letošní rok, ovšem díky tomuto posunu můžeme připomenout i autorovo významné jubileum, Pištěkovy 90. narozeniny.
Theodor Pištěk se narodil 25. října 1932 v Praze v umělecké rodině, jeho rodiči byli herec Theodor Pištěk a herečka Marie Ženíšková; jeho pradědečkem byl malíř František Ženíšek, příslušník generace Národního divadla. V letech 1948 až 1952 navštěvoval Vyšší školu uměleckého průmyslu v Praze. Jako osmnáctiletý vstoupil roku 1950 do Autoklubu. Akademii výtvarných umění v Praze studoval v ateliéru Vratislava Nechleby (1952–1959), čestný rok pak strávil v ateliéru Antonína Pelce. Na Akademii se seznámil s Hugem Demartinim, Bedřichem Dlouhým, Janem Koblasou, Jaroslavem Vožniakem či Karlem Neprašem, s nimiž navázal celoživotní přátelství. Filmový režisér František Vláčil jej v roce 1959 oslovil ke spolupráci na filmu Holubice, vedle výtvarné spolupráce vytvořil Pištěk také kostýmy. Od té doby se podílel jako výtvarník kostýmů na více jak stovce filmů. Svou první samostatnou výstavu měl v roce 1960 v pražském Filmovém klubu. V roce 1962 došlo k založení recesistického sdružení Paleta vlasti, Theodor Pištěk byl jedním z jeho prezidentů. Vytvořil kostýmy pro vrcholné filmy Františka Vláčila Markéta Lazarová a Údolí včel (1967). Na Expo 1967 v Montréalu spolupracoval na výtvarném řešení výstavy Člověk a jeho svět. V letech 1972 a 1973 byl nominován do československého reprezentačního družstva pro závody na okruzích. Roku 1977 se úspěšně zúčastnil 9. mezinárodního festivalu malby v Cagnes-sur-Mer. Za kostýmní návrhy k filmu Miloše Formana Amadeus (1984) obdržel cenu americké filmové akademie Oscar. Za kostýmy k filmu Valmont (1989) stejného režiséra obdržel nejvyšší francouzskou filmovou cenu César. Po zvolení Václava Havla prezidentem navrhl uniformy Hradní stráže. V roce 1990 inicioval založení Ceny Jindřicha Chalupeckého, jako spoluzakladatele oslovil také prezidenta Václava Havla a výtvarníka a básníka Jiřího Koláře. V roce 1993 se uskutečnila jeho rozsáhlá výstava v Alšově jihočeské galerii v Hluboké nad Vltavou, roku 1997 pak v Galerii hlavního města Prahy v Městské knihovně. V roce 2000 byl vyznamenán prezidentem republiky Václavem Havlem medailí Za zásluhy 1. stupně. Za dlouhodobý umělecký přínos v oblasti kinematografie obdržel v roce 2004 cenu Český lev. Jako jediný Čech byl roku 2011 zařazen na výstavu East of Eden v budapešťském Ludwigově muzeu. Výstava se věnovala hyperrealistickým tendencím ve Spojených státech a v západní a východní Evropě. U příležitosti umělcových osmdesátin v roce 2012 uspořádala jeho retrospektivní výstavu Národní galerie v Praze. V současné době žije a pracuje v Mukařově.
Výstavu Theodor Pištěk | Senzační realismus budou moci návštěvníci zhlédnout do 30. října 2022.
Zámecká jízdárna, Hluboká nad Vltavou, otevřeno denně: červen – říjen: 9:00 – 18:00.
ČTK ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz.
