ZprávyThajská aktivistka zemřela ve vězení po několika měsících hladovky

Thajská aktivistka zemřela ve vězení po několika měsících hladovky

Po několikaměsíční hladovce zemřela ve vazbě na zástavu srdce thajská aktivistka obviněná mimo jiné z urážky monarchie. Informuje o tom BBC, AP News a další servery.

Netiporn „Bung“ Sanesangkhom zemřela poté, co se jí v úterý ráno náhle zastavilo srdce, cituje BBC policii. Osmadvacetiletá žena, která byla součástí mládežnického hnutí požadujícího reformu monarchie, byla ve vězení od 26. ledna. Čelila sedmi různým obviněním, včetně dvou z urážky monarchie. Následující den zahájila hladovku. Vodu přijala znovu až koncem února, poprvé se najedla v dubnu.

Podle prohlášení se jí v úterý brzy ráno zastavilo srdce. Lékaři se ji několik hodin pokoušeli oživit. Převezli ji do nedaleké nemocnice, kde ji prohlásili za mrtvou.

Aktivistka požadovala reformu thajského soudnictví, včetně změny nechvalně známého zákona, který kriminalizuje kritické komentáře o královské rodině. Byla obviněna ve dvou případech, z nichž jeden se týkal dotazů na názory veřejnosti na narušování pořádku královskými kolonami.

Původně byla zadržena na základě obvinění z pohrdání soudem, přičemž její vazba byla prodloužena poté, co byla zrušena kauce v jiném případu podle tohoto zákona. Pokud by byla Sanesangkhom, dcera soudce, která dříve pracovala jako vychovatelka, shledána vinnou, hrozilo jí za každé obvinění až 15 let vězení.

Hladovku držela už dříve

Thajsko má jedny z nejpřísnějších zákonů o urážce královské rodiny na světě. Podle skupiny thajských právníků pro lidská práva bylo od roku 2020 na základě kontroverzního zákona vzneseno přibližně 260 obvinění. Začátkem tohoto roku byl na základě tohoto zákona uvězněn muž na padesát let. To je nejdelší trest, jaký byl kdy vynesen.

Nebylo to poprvé, co Netiporn Sanesangkhom držela hladovku. Již v roce 2022 byla spolu s další aktivistkou z Thaluwangu ve vězení, kde 64 dní odmítala jíst.

Není jasné, jak dlouho přesně odmítala jídlo při této příležitosti. Thajští právníci pro lidská práva uvedli, že jídlo začala opět přijímat v dubnu. Kvůli zhoršujícímu se zdravotnímu stavu ji poté poslali do vězeňské nemocnice. Podle vězeňských úředníků ji hladovka oslabila a trpěla anémií. V prohlášení nápravného zařízení se uvádí, že odmítala nabízené vitamíny a elektrolyty

Thajská pobočka organizace na ochranu lidských práv Amnesty International označila podle AP News její smrt za „šokující připomínku toho, že thajské úřady upírají aktivistům právo na dočasné propuštění na kauci a využívají zadržení k umlčení pokojného projevu nesouhlasu“.

Thajská poslankyně Rukchanok Srinork z reformistické strany Pohyb vpřed, která je sama na svobodě na kauci a zároveň se odvolává proti šestiletému trestu, poukázala na to, že hladovku drží i několik dalších zadržených aktivistů, kteří se dožadují svých práv. „Kolikrát ještě soudy dopustí taková úmrtí?“ zeptala se na X poté, co vzdala hold paní Sanesangkhom.

Doporučujeme

Americké údery zabily v Íránu osm členů ozbrojených sil

Při nočních amerických úderech na jih Íránu zahynulo v přístavních městech Bandar Abbás a Búšehr osm příslušníků íránských vzdušných a námořních sil, napsala dnes státní agentura IRNA. Spojené státy uvedly, že zaútočily v reakci na íránské údery proti třem komerčním plavidlům, která proplouvala Hormuzským průlivem

Ukrajinské letectvo tvrdí, že sestřelilo ruskou stíhačku

Ukrajinské letectvo oznámilo, že dnes sestřelilo víceúčelovou ruskou stíhačku Su-35. Žádné další podrobnosti neuvedlo. O předchozím sestřelení letounu stejného typu informovalo ukrajinské letectvo loni v červnu s tím, že se letoun zřítil nad Kurskou oblastí na západě Ruska.

Rusko zakazuje export nafty, začne dovážet paliva

Rusko zavedlo zákaz vývozu nafty, tento měsíc začne dovážet pohonné hmoty a zvyšuje výrobu paliv nižších ekologických tříd v rámci opatření ke zvládnutí palivové krize, uvedl podle agentur ruský vicepremiér Alexandr Novak na dnešní poradě s účastí prezidenta Vladimira Putina o fungování dopravy a palivového sektoru.

Trump označil summit NATO za úspěšný, USA mají podle něj respekt spojenců

Americký prezident Donald Trump dnes na závěrečné tiskové konferenci označil summit NATO v Turecku za velmi úspěšný. Poděkoval tureckému prezidentovi Recepu Tayyipu Erdoganovi, chválil generálního tajemníka Severoatlantické aliance Marka Rutteho i další lídry, které označil za chytré. Podle šéfa Bílého domu panovala na jednání velmi dobrá atmosféra a spojenci si konečně uvědomují, že musejí zvyšovat své výdaje na obranu. Zároveň teď už podle Trumpa opět respektují Spojené státy, které jsou největším přispěvatelem.

Od pondělí při bojích mezi pákistánskými silami a povstalci zemřelo 96 lidí

Od pondělí bylo při několika útocích povstalců v pákistánské provincii Balúčistán zabito více než 40 lidí, převážně policistů a vojáků. Bezpečnostní složky za stejné období také zabily přes 50 povstalců, napsaly dnes s odvoláním na armádu agentury AP a AFP. Pákistánské síly bojují v jihozápadním Balúčistánu proti separatistům.

Ruth Ellis, poslední ženě popravené v Británii, udělil král posmrtné omilostnění

Poslední žena popravená ve Velké Británii Ruth Ellis dostala od krále Karla III. posmrtnou podmíněnou milost. Žena byla odsouzena a oběšena za vraždu milence, který ji týral.

Apple chce v USA vyrábět přes 15 miliard čipů

Apple rozšiřuje spolupráci s Broadcomem a chystá dosud největší výrobní závazek na americkém trhu. Víceletá dohoda má přesáhnout 30 miliard dolarů a zajistit výrobu více než 15 miliard čipů v USA. Součástí plánu je i rozšíření závodu Broadcomu v Coloradu.

KOMENTÁŘ: Máte pocit, že ropa už nikdy nebude levná jako dřív? Možná bude mnohem levnější

Jeden z největších ropných šoků v historii se může proměnit v obří nadbytek černého zlata po celé planetě. Zní to paradoxně, ale přesně tento scénář se teď otevírá kvůli rozhádané skupině OPEC, jejíž členové koordinují objem těžby ropy. Cena může padnout údajně až ke 40 dolarům za barel.

Rozpadá se mírová dohoda? Ceny ropy po amerických úderech na Írán opět rostou

Pokles cen ropy zvrátila nejnovější výměna úderů mezi USA a Íránem. Odborníci upozorňují, že důvěra dopravců, kteří posílají lodě s nákladem přes Hormuzský průliv, je křehká stejně jako dočasná mírová dohoda z minulého měsíce mezi Washingtonem a Teheránem. Pokud bude napětí přetrvávat, ceny černého zlata zůstanou zvýšené, varovali komoditní stratégové.

USA a Írán si vyměnily údery. Napětí rozdmýchal Hormuzský průliv

Americká armáda oznámila, že provedla sérii úderů na Írán v reakci na útoky na tři lodě v Hormuzském průlivu. Islámské revoluční gardy (IRGC) uvedly, že v jižním Íránu sestřelily americký dron MQ-9. Teherán varoval, že USA porušily memorandum o porozumění.

Akcie SpaceX po vstupu do Nasdaq-100 klesly

Akcie SpaceX mají za sebou nepovedený první den v indexu Nasdaq-100. Titul oslabil téměř o sedm procent, i když zůstává nad cenou z primární nabídky. Po úvodní euforii z burzovního debutu teď investoři zvažují, zda firma Elona Muska dokáže naplnit velmi ambiciózní plány.

Trump: Zelenskyj a Putin chtějí uzavřít dohodu

Americký prezident Donald Trump přišel s jedním ze svých optimistických prohlášení, tentokrát směrem k válce na Ukrajině. V úterý na setkání s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem v Ankaře uvedl, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a jeho ruský protějšek Vladimir Putin chtějí dosáhnout dohody, která by vleklý konflikt ukončila.

Macronovu návštěvu Sýrie narušily exploze poblíž jeho hotelu v Damašku

Dva výbuchy v centru Damašku narušily návštěvu francouzského prezidenta Emmanuela Macrona v Sýrii. Nálože explodovaly poblíž hotelu Four Seasons, kde přenocoval. Při útoku utrpělo zranění 18 lidí.

Trump na summitu NATO otevřel staré spory

Summit NATO v Ankaře měl původně ukázat hlavně jednotu aliance a vyšší výdaje evropských spojenců na obranu. Místo toho ho hned v úvodu poznamenaly ostré výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, nové napětí kolem Grónska a také americké údery na Írán. Spojenci tak do středečních jednání vstupovali s nejistotou, zda summit skončí uklidněním, nebo dalším rozkolem.

Le Pen po verdiktu odvolacího soudu řekla, že hodlá kandidovat na prezidentku

Vůdkyně francouzské krajní pravice Marine Le Pen chce příští rok kandidovat v prezidentských volbách. Řekla to dnes večer v pořadu stanice TF1 po verdiktu odvolacího soudu, který ji sice uznal vinnou ze zpronevěry veřejných prostředků, ale zkrátil původní délku zákazu kandidovat na veřejné funkce. Informovaly o tom agentury. Podle serveru The Guardian uvedla, že se kvůli části rozsudku obrátí na kasační soud.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama