ZprávyŠvýcarsko schválilo zákaz zahalování obličeje na veřejnosti. Hlasování bylo těsné

Švýcarsko schválilo zákaz zahalování obličeje na veřejnosti. Hlasování bylo těsné

Švýcarští voliči v nedělním referendu těsně schválili zákaz úplného zakrytí obličeje včetně nikábu a burky téměř na všech veřejných místech. Návrh iniciovala populistická pravicová Švýcarská lidová strana, která v roce 2009 organizovala zákaz výstavby minaretů. Informovala o tom agentura Reuters a stanice CNN.

Podle oficiálních předběžných výsledků zveřejněných federální vládou získal kontroverzní návrh podporu 51,21 procent voličů a většinu z 26 kantonů v zemi.

Výsledek znamená, že zahalování obličeje bude zakázáno na všech veřejně přístupných místech včetně ulic, úřadů, veřejné dopravy, restaurací, obchodů i na venkově.

Jedinou výjimkou jsou bohoslužby a další posvátná místa. Podle textu návrhu zveřejněného švýcarskou federální vládou bude zakrytí obličeje povoleno také ze zdravotních a bezpečnostních důvodů, kvůli počasí a v situacích, kdy je to považováno za „místní zvyk“, například na karnevalech. Podle vládního dokumentu nebudou existovat žádné další výjimky, a to ani pro turisty.

Návrh islám přímo nezmiňuje a jeho cílem je také zabránit násilným pouličním demonstrantům nosit masky, ale místní politici, média a aktivisté jej označují jako „zákaz burky“.

„Ve Švýcarsku je naší tradicí, že ukážete svou tvář. To je známka našich základních svobod,“ řekl podle Reuters před hlasováním Walter Wobmann, předseda výboru pro referendum a člen parlamentu za Švýcarskou lidovou stranu (SVP).

Zakrývání obličeje je „symbolem tohoto extrémního politického islámu, který je v Evropě stále viditelnější a ve Švýcarsku nemá místo,“ prohlásil Wobmann.

Zákaz má celou řadu kritiků

Návrh, který SVP v kampani propagovala se slogany jako „Stop extremismu“, kritizovala řada švýcarských náboženských organizací, lidskoprávních organizací a občanských sdružení, stejně jako federální vláda.

Švýcarská rada pro náboženství, která zastupuje všechny hlavní náboženské komunity ve Švýcarsku, návrh na začátku letošního roku odsoudila a zdůraznila, že lidské právo na svobodu náboženského vyznání chrání také náboženské praktiky včetně oblékání, upozornila stanice CNN.

Švýcarská vláda iniciativu rovněž odmítla a lidem doporučila, aby hlasovali proti. Argumentovala tím, že není na státu, aby ženám diktoval, co mají nosit.

Podle výzkumu provedeného na univerzitě v Luzernu burku ve Švýcarsku téměř nikdo nenosí a jen asi tři desítky žen nosí nikáb. Zhruba 5 procent obyvatel Švýcarska s 8,6 miliony obyvatel jsou muslimové, většinou z Turecka, Bosny a Kosova.

„Dnešní rozhodnutí otevírá staré rány, dále rozšiřuje princip právní nerovnosti a muslimské menšině vysílá jasný signál o vyloučení,“ uvedla Ústřední islámská rada Švýcarska. Organizace slíbila právní napadení chystaného zákazu a získání finančních prostředků na pomoc ženám, které dostanou pokutu.

„Ukotvení kodexů oblékání v ústavě pro ženy není osvobozeneckým bojem, ale krokem do minulosti,“ uvedla Federace islámských organizací ve Švýcarsku.

Francie zakázala zahalování obličeje na veřejnosti v roce 2011. Podobná omezení platí i v Dánsku, Rakousku, Nizozemsku a Bulharsku. Ještě před referendem zákaz již existoval ve dvou švýcarských kantonech.

Reklama

Doporučujeme

Hizballáh odmítl obvinění ze zabití francouzského vojáka mise OSN v Libanonu

Na jihu Libanonu byl dnes při přestřelce s neznámými ozbrojenci zabit francouzský voják mírových jednotek OSN (UNIFIL) a další tři byli zraněni. Oznámil to francouzský prezident Emmanuel Macron na síti X a z útoku obvinil militantní hnutí Hizballáh, které ale svoji účast popřelo. Libanonský premiér Naváf Salám úder odsoudil a nařídil okamžité vyšetření incidentu, ke kterému se zatím žádná strana nepřihlásila, píše agentura AFP.

Muž původem z Moskvy zabil na ulici v Kyjevě šest lidí, policie ho zastřelila

Nejméně šest lidí dnes zahynulo a dalších deset bylo zraněno poté, co útočník začal střílet z automatické zbraně na ulici v obytné čtvrti na jihu Kyjeva. Policie jej po neúspěšném pokusu o vyjednávání zastřelila při zásahu v supermarketu, kam se následně uchýlil se čtyřmi rukojmími. Oznámili to ukrajinští představitelé. Podle prokuratury útočil 58letý muž z Moskvy.

Po nočních ruských útocích jsou dva zranění v Charkovské oblasti

Ruský útok si v noci na dnešek vyžádal dva zraněné v Charkovské oblasti, informují místní úřady. V Černihivské oblast je po útoku na energetickou infrastrukturu bez proudu asi 380.000 odběratelů, uvedla distribuční společnost. Ruské úřady informovaly o ukrajinských útocích v Leningradské oblasti a na Ruskem anektovaném poloostrově Krym. Podle ukrajinských médií zasáhla Ukrajina také rafinerii v Samarské oblasti.

Izraelská armáda vytvořila v jižním Libanonu žlutou linii příměří, po vzoru Gazy

Izraelská armáda vytvořila v jižním Libanonu žlutou linii příměří. A to po vzoru obdobné linie, kterou po vyhlášení příměří v Pásmu Gazy vyznačila území, jež má pod kontrolou. Armáda zároveň uvedla, že za uplynulý den již udeřila na několik podezřelých, kteří se k této demarkační linii ze severní strany přiblížili, informuje dnes agentura AFP.

Nejméně dvě lodě se v Hormuzském průlivu dostaly pod palbu

Nejméně dvě obchodní lodě se dostaly pod palbu, když se pokusily proplout Hormuzským průlivem. S odkazem na bezpečnostní zdroje o tom dnes informuje agentura Reuters. Kapitán jednoho tankeru oznámil, že na plavidlo bez varování zahájily palbu čluny íránských revolučních gard.

Uvízlá velryba znovu upozornila na stav oceánů

U německého ostrova Poel už týdny bojuje o život keporkak, který uvízl v mělké vodě Baltského moře. Případ znovu otevírá otázku, jak silně člověk zasahuje do života velryb, ať už lodní dopravou, rybolovem, hlukem pod hladinou nebo proměnou mořského prostředí.

Obří televizní fúze dostala stopku

Americký soud dočasně zastavil spojení dvou velkých televizních společností Nexstar a Tegna. Jde o obchod za zhruba šest miliard dolarů, který by výrazně proměnil trh s místními televizními stanicemi ve Spojených státech.

Jak vznikl spor mezi Trumpem a papežem Lvem

Americký prezident Donald Trump se v posledních dnech ostře pustil do papeže Lva XIV. Spor odstartovaly rozdílné postoje k válce s Íránem a později se rozšířil i na migraci, roli církve a to, jestli má hlava katolické církve komentovat politiku. Z výměny názorů se rychle stal veřejný konflikt, do kterého vstoupili i další američtí politici.

Izrael už nebude bombardovat Libanon, má to zakázané od USA

Izrael už nebude bombardovat Libanon. Má to zakázané od USA, uvedl dnes americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. Doplnil, že Spojené státy budou spolupracovat s Libanonem a odpovídajícím způsobem se vypořádají se situací ohledně proíránského militantního hnutí Hizballáh.

Historická dohoda na dosah? V Libanonu platí dočasné příměří

Americký prezident Donald Trump oznámil platné desetidenní příměří mezi Izraelem a Libanonem a „brzký konec“ války s Íránem, uvedla agentura AP. Příměří slibuje pauzu v bojích a odstranění jedné z překážek pro dohodu mezi Washingtonem, Tel Avivem a Teheránem.

Nový prezident Barmy nařídil zrušení všech rozsudků smrti

Čerstvě zvolený prezident Barmy Min Aun Hlain dnes nařídil zrušit všechny rozsudky ukládající trest smrti, informovala agentura AFP. Jde o první oficiální opatření, které hlava státu od nástupu do funkce zavedla. Prezident a zároveň bývalý šéf armády tak učinil v rámci rozsáhlejší amnestie u příležitosti barmského buddhistického Nového roku Thingyan.

Izrael podle Libanonu porušuje příměří, Hizballáh zaútočil na izraelské vojáky

Izrael pokračuje v bombardování jižního Libanonu i po začátku vyhlášeného příměří, uvedla dnes nad ránem podle agentur Reuters a AFP libanonská média. Militantní šíitské hnutí Hizballáh naproti tomu uvedlo, že v reakci na izraelské útoky bombardovalo skupinu izraelských vojáků na jihu Libanonu. Žárné škody ani oběti nejsou hlášeny. Americký prezident Donald Trump Hizballáh vyzval, aby klid zbraní neporušoval. Generální tajemník OSN António Guterres apeloval na dodržování příměří všemi stranami, píše Reuters.

Bílý dům spouští systém pro navrácení miliard z cel. Má to ale háček

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa spustí příští týden slibovaný portál pro navracení peněz z cel uvalených během „Dne osvobození“ na základě legislativy o mezinárodních nouzových ekonomických pravomocích (IEEPA), kterou označil Nejvyšší soud za nezákonnou. Tento krok se setkal s pozitivními ohlasy, odpovědnost za získání svých peněz však klade na samotné dovozce.

Hegseth: Americká blokáda íránských přístavů potrvá tak dlouho, jak bude třeba

Spojené státy budou pokračovat v blokádě íránských přístavů tak dlouho, jak bude třeba, prohlásil dnes šéf Pentagonu Pete Hegseth na tiskové konferenci ve Washingtonu. Americké síly na Blízkém východě jsou podle něj rovněž připraveny obnovit útoky na Írán v případě, že Teherán s Washingtonem neuzavře mírovou dohodu. Ta je podle amerického ministra Íráncům na dosah.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama