Švýcarští prokurátoři obvinili čtyři bankéře z pomoci při skrývání desítek milionů švýcarských franků v zájmu Vladimira Putina. Informoval o tom list Financial Times (FT), podle kterého jde o jeden z prvních soudních případů na Západě, který se přímo týká majetku údajně patřícího ruskému prezidentovi.
Čtyři osoby byly zaměstnanci švýcarské pobočky ruské společnosti Gazprombank a patří mezi ně i její generální ředitel Roman Abdulin. Podle obžaloby – jejíž kopii poskytl deníku Financial Times soud v Curychu – se bankéři dopustili trestné nedbalosti, když umožnili otevření účtů ve Švýcarsku jménem Sergeje Roldugina, violoncellisty a kmotra Putinovy dcery, aniž se dotazovali na původ finančních prostředků, které přes ně proudily
Prosecutors in Switzerland have charged four bankers with helping to hide tens of millions of Swiss francs on behalf of Vladimir Putinhttps://t.co/EzsE8FZKm7
— Financial Times (@FinancialTimes) March 1, 2023
„Je notoricky známo, že ruský prezident Putin má oficiálně příjem něco málo přes 100.000 švýcarských franků a není bohatý, ale ve skutečnosti má obrovský majetek spravovaný lidmi z jeho okolí,“ uvádí se v obžalobě. „Roldugin (byl) nastrčený člověk,“ stojí v dokumentu.
Mluvčí švýcarské pobočky banky Gazprombank, která v důsledku mezinárodních sankcí proti Rusku ukončuje svou činnost, obvinění proti zaměstnancům banky popřel. K soudnímu řízení se odmítl vyjádřit.
Prokuratura tvrdí, že v Gazprombank byla v případě Roldugina provedena minimální hloubková kontrola. Podle obžaloby bankéři podepsali prohlášení, že violoncellista není „politicky exponovanou osobou“ – což je formální označení, které by vyvolalo další kontrolu – navzdory tomu, že se na veřejnosti široce objevily informace o jeho vazbách na Kreml a Putina.
Účty, které bankéři otevřeli ve Švýcarsku, naznačovaly, že Roldugin disponoval majetkem ve výši nejméně 50 milionů švýcarských franků (přes 1,1 miliardy Kč) a plánoval do země ročně převést několik milionů prostřednictvím složitého systému fiktivních společností a účtů. „Deklarovaný majetek obecně nebyl v žádném případě věrohodný jako Rolduginův vlastní majetek,“ uvádí prokuratura.
Oficiální dokumentace banky o hloubkové kontrole Roldugina obsahovala pouze výtisk webových stránek divadla v Petrohradě, kde Roldugin působil jako dirigent, a jediný negativní výsledek vyhledávání v databázi Worldcheck, která zajišťuje dodržování předpisů.
Prokuratura tvrdí, že čtveřice v Gazprombank si byla plně vědoma Rolduginova skutečného významu a vazeb.
Obžaloba také podrobně popisuje, jak byly společnosti vedené na Rolduginovo jméno založeny úředníky banky Rossija, která se snažila maskovat své zapojení pomocí anonymních e-mailových adres.
„Banka Rossija je bankou předních ruských politiků a její majoritní akcionář a předseda představenstva (Jurij Kovalčuk) je považován za Putinova pokladníka,“ uvádí se v obžalobě.
Případ byl otevřen v důsledku zveřejnění takzvaných Panamských dokumentů (Panama Papers) v roce 2016, které se týkaly zhruba 214.000 subjektů z 200 zemí světa, z nichž některé sloužily k ukrytí nelegálně získaného majetku. Analýza dokumentů zviditelnila kauzu Roldugina, jeho blízkost k Putinovi, bance Rossija a obrovské nevysvětlené bohatství.
Švýcarský bankovní regulátor FINMA poté zahájil vyšetřování proti bance Gazprombank. V roce 2018 dospěl k závěru, že banka „v letech 2006 až 2016 vážně porušila požadavky na hloubkovou kontrolu v oblasti boje proti praní špinavých peněz“, a uložil jí přísné sankce. Zároveň podal stížnost kantonálnímu státnímu zastupitelství v Curychu, čímž vyvolal formální trestní vyšetřování.
Státní zástupci nyní požadují tresty odnětí svobody pro všechny čtyři dotčené bankéře. Soudní proces začne v Curychu 8. března.
