Švédsko nemá kvůli případům pálení koránu jisté, že mu turecký parlament schválí vstup do Severoatlantické aliance. Při dnešním návratu z návštěvy v Maďarsku to řekl turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, informoval turecký tisk. Podle Erdogana nelze ani odhadnout, jak dlouho bude ratifikace švédské žádosti v parlamentu trvat. Původně přitom Turecko blokovalo vstup Švédska do NATO výlučně kvůli podle něj nedostatečnému boji proti terorismu.
Podle Erdogana se švédské úřady musí zaměřit na dění ve „stockholmských ulicích“. Na mysli měl přitom několik případů pálení či jiného poškozování koránu na protestních akcích ve švédské metropoli. „Pokud se nestarají o své ulice, pokud tyto útoky na věci, které považujeme za posvátné, budou pokračovat, tak by pak neměli být zklamáni,“ řekl na švédskou adresu Erdogan.
Turkish President Erdogan hinted Sweden’s NATO membership could be delayed if it doesn’t stop Koran burnings that anger his conservative support base https://t.co/8L6RmEggSJ
— Bloomberg (@business) August 21, 2023
Na okraji červencového summitu NATO ve Vilniusu generální tajemník aliance Jens Stoltenberg oznámil, že Erdogan předloží švédskou žádost o vstup do vojenského bloku co nejdříve parlamentu a že bude usilovat o její schválení. Erdogan se přitom po schůzce, které se kromě Stoltenberga zúčastnil i švédský premiér Ulf Kristersson, nijak nevyjádřil.
Turecký parlament zasedne po letních prázdninách opět v říjnu, kdy by se měl podle dřívějších vyjádření tureckých představitelů začít zabývat i ratifikací švédské žádosti o vstup do NATO. Podle Erdogana je jednání o dokumentu plně v rukou parlamentu. „Nemůžeme vědět, jak dlouho budou trvat debaty na plénu parlamentu či ve výborech, nebo kdy se to schválí,“ řekl dnes Erdogan.
Jednání tureckého parlamentu přitom může být relativně rychlé. Finskou žádost o členství, kterou NATO obdrželo spolu s tou Švédskou, turecký parlament schválil po dvou týdnech od Erdoganova prohlášení, že ji předloží zákonodárcům. Stalo se tak na konci března a v dubnu se Finsko stalo členem Severoatlantické aliance.
Finskou žádost schvaloval parlament ještě před květnovými prezidentskými a parlamentními volbami v Turecku. Tehdy ratifikaci podpořily vládní strany i opozice. Nyní ale politici z vládního i opozičního tábora dávají najevo, že jim vstup Švédska do aliance není po chuti. Erdoganova Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) přitom nemá v parlamentu většinu, a bude tak potřebovat hlasy svého spojence, nacionalistické MHP.
Turecko blokuje vstup Švédska do NATO už déle než rok. Původně Ankara argumentovala výlučně tím, že Stockholm podle ní nedostatečně bojuje proti terorismu, především skupinám, které Turecko považuje za teroristické. Jednalo se například o Stranu kurdských pracujících (PKK) a také syrské milice YPG, které dostávaly ze Západu podporu pro boj proti teroristické organizaci Islámský stát (IS). Zlepšení boje proti terorismu se týkalo například memorandum, které loni podepsalo Turecko s Finskem i Švédskem. Stockholm od té doby zpřísnil protiteroristickou legislativu a má zato, že v této oblasti dostatečně odpověděl na turecké výhrady.
