Podle vědců může ztráta blízké osoby v raném věku urychlit stárnutí, které se projeví již před středním věkem. Výzkum zjistil, že lidé, kteří přišli o rodiče, partnera, sourozence nebo dítě, vykazují biologické markery rychlejšího stárnutí, což se u těch, kteří tuto ztrátu nezažili, neprojevuje. Informoval o tom deník Guardian.
Vědci zkoumali, jak smrt blízké osoby ovlivňuje lidské tkáně a orgány, což může vést ke zvýšenému riziku budoucích zdravotních problémů. Tato zjištění naznačují, že poradenství a sociální podpora by mohly pomoci zmírnit následky smrti blízké osoby.
Bereavement in early life may accelerate ageing, research shows https://t.co/b7kX0t7xmX pic.twitter.com/Ttv3VQGQDB
— Guardian World (@guardianworld) July 29, 2024
Ztráta blízkého jako významný stresor
Allison Aiello, profesorka epidemiologie na Kolumbijské univerzitě v New Yorku, uvedla, že ztráta blízké osoby je „významným stresorem“ a zkušenost, která je konzistentně spojována s horším duševním zdravím, kognitivními poruchami, srdečními a metabolickými problémy a předčasnou smrtí.
„Naše výzkumy odhalily významnou souvislost mezi prožitím ztrát od dětství po dospělost a biologickými známkami stárnutí,“ uvedla Aiello. Zhoršení funkce tkání a orgánů v důsledku urychleného stárnutí může částečně vysvětlit, proč má ztráta blízké osoby takový vliv na zdraví.
Výzkum a data
Výzkum čerpal data z americké National Longitudinal Study of Adolescent to Adult Health, která sledovala účastníky od jejich dospívání do dospělosti. Zvláště se zaměřili na osoby, které přišly o blízkého před 18. rokem života a mezi 19 a 43 lety.
Biologické stárnutí bylo hodnoceno DNA analýzou lidí, která odhalila chemické změny nahromaděné během let. Tyto epigenetické hodiny mohou ukázat, zda je biologický věk osoby starší nebo mladší než její chronologický věk, což má vliv na riziko nemocí v pozdějším životě.
Mezi 3 963 zkoumanými lidmi téměř 40 % ztratilo blízkého do dospělosti. Ti, kteří zažili více ztrát, měli významně starší biologický věk než ti, kteří nikoho blízkého neztratili.
Význam výzkumu pro budoucnost
Výsledky, publikované v Jama Network Open, podle Aiello naznačují, že by se další výzkum měl zaměřit na to, zda pomoc při zvládání smutku a strategie zvládání stresu mohou snížit účinky stárnutí. „Tyto poznatky by mohly informovat klinické a veřejnozdravotní přístupy ke zlepšení zdravotních výsledků po ztrátě,“ uvedla.
