Stopy, které by mohly prozradit, proč chodíme po dvou

Informace k počátku lidské vzpřímené chůze po dvou by mohly přinést nálezy ze severu Tanzanie. Mezinárodní tým vědců zde nyní zkoumal pět zkamenělých stop, jež se datují do doby před téměř 3,7 miliony let. O studii, jež se objevila v Nature, informuje agentura Reuters a The New York Times.

Tanzanie, konkrétně místo zvané jako Olduvai Gorge, je oblastí s nejstarším archeologickým důkazem o evoluci lidstva, uvádí LiveScience. Paleoantropologové zde nalezli různé kosti i nástroje staré miliony let, které vedly k předpokladu, že se lidé vyvinuli v Africe.

V místě zvaném Laetoli, jež se nachází v severní části země kousek od kráteru Ngorongoro, vědci nyní studovali pět stop zkamenělých v sopečném popelu, jež se datují do doby přes 3,66 miliony let. Ty přináší nový pohled na mezník v lidské evoluci, uvádí agentura Reuters.

Prvotně se myslelo, že stopy, jež byly objeveny již před téměř půl stoletím v roce 1976, patřily medvědovi. Vědci ale nyní uvedli, že je má na svědomí hominin, tedy nějaký druh z lidské linie. Ten by mohl být dokonce neznámý.

V roce 1978 byly nedaleko těchto pěti stop nalezeny ještě jiné stopy, které patří dle vědců druhu Australopithecus afarensis.

Přestože je pro nás chůze po dvou charakteristickým znakem, vědci stále přesně nevědí, jak a kdy k tomu došlo. Lidská linie se od té šimpanzí oddělila asi před 6 miliony až 7 miliony let a klíčovým momentem bylo právě přijetí vzpřímené chůze.

Dle paleoantropoložky Ellison McNutt z Ohio University, hlavní autorky studie, představují stopy Laetoli nejstarší jednoznačný důkaz bipedální lokomoce v lidských fosilních záznamech.

Nalezené stopy nesou různé rysy

Stopy, jež byly nalezeny v rozmezí dvou let, mají ale jiné rysy. „V této době naší evoluční historie chodili nejméně dva hominini různými způsoby na různě tvarovaných chodidlech, což ukazuje, že osvojení lidské chůze bylo méně lineární, než si mnozí představují,“ dodal paleoantropolog a spoluautor studie Jeremy DeSilva.

DeSilva tedy říká, že k tomu, abychom se postavili na nohy, vedly různé evoluční experimenty. Možné ale také je, že jen tento jedinec chodil zvláštním způsobem nebo byl přizpůsoben k chůzi jinak, dodal.

Paleoantropolog Tim D. White, byl ohledně objevu skeptický. Dle něj jsou rozdíly mezi oběma sadami stop minimální a nestačí k tomu, aby definitivně naznačovaly existenci dalšího dvounohého druhu, uvedl pro The New York Times.

Na základě stop jsou vědci schopni ale odhadnout, jak jedinec vypadal. Dle otisků byl jen o něco vyšší než 1 metr a měl velký palec, který mírně trčel do strany.

Přechod na vzpřímenou chůzi si totiž vyžádal mnohé anatomické změny. A to nejen nohou, ale také kyčlí a páteře.