ZprávyStažení mírových sil OSN z Mali je receptem na katastrofu, varovala americká vyslankyně

Stažení mírových sil OSN z Mali je receptem na katastrofu, varovala americká vyslankyně

Požadavek Mali na stažení mírových sil OSN může destabilizovat celý region. V západoafrickém státě již zesilují útoky Islámského státu (IS) a dalších radikálních skupin, řekla podle deníku The National zvláštní vyslankyně při OSN. V Mali operují Wagnerovci, kteří se podle USA snaží přes zemi pašovat zásoby pro válku na Ukrajině, uvedla televize Al-Džazíra. Již dříve Washington obvinil mrtvého vůdce žoldnéřů Jevgenije Prigožina, že pomohl odchod mírových sil zosnovat.

„Jak se mnozí z nás obávali, rozhodnutí přechodné vlády uzavřít MINUSMA již na místě vyvolalo obnovené násilí,“ sdělila podle The National Radě bezpečnosti OSN americká diplomatka při OSN Linda Thomas-Greenfield.

MINUSMA je označení operace mírových sil OSN, o jejichž stažení rozhodla vojenská vláda Mali v červnu. Zahrnuje 15 tisíc vojáků. Již minulý rok si vynutila junta stažení francouzských vojáků a ozbrojenců z dalších zemí.

Zvláštní vyslankyně upozornila, že stažení mírových sil může destabilizovat celý region a mohlo by rozpoutat „nevýslovnou a nemyslitelnou zkázu“. Může totiž otevřít cestu pro expanzi teroristických skupin v zemi.

„Je to recept na katastrofu,“ prohlásila Greenfield. Rada bezpečnosti OSN rozhodla o ukončení operací v Mali již v červnu. Vedlo to k vystupňování nepokojů podporovaných místními odnožemi AL-Káidy a IS. Hlavně druhá skupina v zemi posílila.

V Mali navíc sídlí teroristická organizace Jama’at Nusrat Al Islam Wa Al Muslimin (JNIM), která se v současnosti prohlašuje za jediného ochránce zdejších obyvatel před bojovníky IS. Prudký nárůst bojů přiměl OSN evakuaci svých vojáků urychlit.

Jakou úlohu v tom hrají Wagnerovci

Čtyři vojáci OSN utrpěli zranění po střetech mezi Koordinací azavadských hnutí, koalicí tuarežských separatistických a arabských nacionalistických skupin a juntou. Mali již opustilo téměř 1100 vojáků OSN. Do 15. prosince opustí mírové síly šest základen.

Vedoucí mírové mise v Mali El-Ghassim Wane označil druhou fázi stahování vzhledem k bezpečností situaci v Mali i sousedním Nigeru za velmi náročnou. Podotkl však, že vojáci do stanoveného termínu Mali opustí. První fáze začala 17. července a skončila v pátek.

Junta mařila operace OSN různými omezeními od roku 2021, kdy přišli do Mali Wagnerovci. Ruská žoldnéřská skupina je nechvalně známa svou brutalitou páchanou jak na africkém, tak ukrajinském lidu.

USA už dříve obvinily Wagnerovce z destabilizačních aktivit v Africe a jejich již mrtvého vůdce Jevgenije Prigožina z pomoci při zosnování odchodu sil OSN. Jak upozornila televize Al-Džazíra, Wagnerovci mají v Mali vlastní zájmy.

USA obvinily žoldnéře z toho, že se snaží přes Mali pašovat vojenské vybavení od zahraničních dodavatelů a přesouvat tyto zbraňové systémy na Ukrajinu jako třetí strana. Využívat k tomu mají falešné dokumenty.

Doporučujeme

Americké údery zabily v Íránu osm členů ozbrojených sil

Při nočních amerických úderech na jih Íránu zahynulo v přístavních městech Bandar Abbás a Búšehr osm příslušníků íránských vzdušných a námořních sil, napsala dnes státní agentura IRNA. Spojené státy uvedly, že zaútočily v reakci na íránské údery proti třem komerčním plavidlům, která proplouvala Hormuzským průlivem

Ukrajinské letectvo tvrdí, že sestřelilo ruskou stíhačku

Ukrajinské letectvo oznámilo, že dnes sestřelilo víceúčelovou ruskou stíhačku Su-35. Žádné další podrobnosti neuvedlo. O předchozím sestřelení letounu stejného typu informovalo ukrajinské letectvo loni v červnu s tím, že se letoun zřítil nad Kurskou oblastí na západě Ruska.

Rusko zakazuje export nafty, začne dovážet paliva

Rusko zavedlo zákaz vývozu nafty, tento měsíc začne dovážet pohonné hmoty a zvyšuje výrobu paliv nižších ekologických tříd v rámci opatření ke zvládnutí palivové krize, uvedl podle agentur ruský vicepremiér Alexandr Novak na dnešní poradě s účastí prezidenta Vladimira Putina o fungování dopravy a palivového sektoru.

Trump označil summit NATO za úspěšný, USA mají podle něj respekt spojenců

Americký prezident Donald Trump dnes na závěrečné tiskové konferenci označil summit NATO v Turecku za velmi úspěšný. Poděkoval tureckému prezidentovi Recepu Tayyipu Erdoganovi, chválil generálního tajemníka Severoatlantické aliance Marka Rutteho i další lídry, které označil za chytré. Podle šéfa Bílého domu panovala na jednání velmi dobrá atmosféra a spojenci si konečně uvědomují, že musejí zvyšovat své výdaje na obranu. Zároveň teď už podle Trumpa opět respektují Spojené státy, které jsou největším přispěvatelem.

Od pondělí při bojích mezi pákistánskými silami a povstalci zemřelo 96 lidí

Od pondělí bylo při několika útocích povstalců v pákistánské provincii Balúčistán zabito více než 40 lidí, převážně policistů a vojáků. Bezpečnostní složky za stejné období také zabily přes 50 povstalců, napsaly dnes s odvoláním na armádu agentury AP a AFP. Pákistánské síly bojují v jihozápadním Balúčistánu proti separatistům.

Ruth Ellis, poslední ženě popravené v Británii, udělil král posmrtné omilostnění

Poslední žena popravená ve Velké Británii Ruth Ellis dostala od krále Karla III. posmrtnou podmíněnou milost. Žena byla odsouzena a oběšena za vraždu milence, který ji týral.

Apple chce v USA vyrábět přes 15 miliard čipů

Apple rozšiřuje spolupráci s Broadcomem a chystá dosud největší výrobní závazek na americkém trhu. Víceletá dohoda má přesáhnout 30 miliard dolarů a zajistit výrobu více než 15 miliard čipů v USA. Součástí plánu je i rozšíření závodu Broadcomu v Coloradu.

KOMENTÁŘ: Máte pocit, že ropa už nikdy nebude levná jako dřív? Možná bude mnohem levnější

Jeden z největších ropných šoků v historii se může proměnit v obří nadbytek černého zlata po celé planetě. Zní to paradoxně, ale přesně tento scénář se teď otevírá kvůli rozhádané skupině OPEC, jejíž členové koordinují objem těžby ropy. Cena může padnout údajně až ke 40 dolarům za barel.

Rozpadá se mírová dohoda? Ceny ropy po amerických úderech na Írán opět rostou

Pokles cen ropy zvrátila nejnovější výměna úderů mezi USA a Íránem. Odborníci upozorňují, že důvěra dopravců, kteří posílají lodě s nákladem přes Hormuzský průliv, je křehká stejně jako dočasná mírová dohoda z minulého měsíce mezi Washingtonem a Teheránem. Pokud bude napětí přetrvávat, ceny černého zlata zůstanou zvýšené, varovali komoditní stratégové.

USA a Írán si vyměnily údery. Napětí rozdmýchal Hormuzský průliv

Americká armáda oznámila, že provedla sérii úderů na Írán v reakci na útoky na tři lodě v Hormuzském průlivu. Islámské revoluční gardy (IRGC) uvedly, že v jižním Íránu sestřelily americký dron MQ-9. Teherán varoval, že USA porušily memorandum o porozumění.

Akcie SpaceX po vstupu do Nasdaq-100 klesly

Akcie SpaceX mají za sebou nepovedený první den v indexu Nasdaq-100. Titul oslabil téměř o sedm procent, i když zůstává nad cenou z primární nabídky. Po úvodní euforii z burzovního debutu teď investoři zvažují, zda firma Elona Muska dokáže naplnit velmi ambiciózní plány.

Trump: Zelenskyj a Putin chtějí uzavřít dohodu

Americký prezident Donald Trump přišel s jedním ze svých optimistických prohlášení, tentokrát směrem k válce na Ukrajině. V úterý na setkání s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem v Ankaře uvedl, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a jeho ruský protějšek Vladimir Putin chtějí dosáhnout dohody, která by vleklý konflikt ukončila.

Macronovu návštěvu Sýrie narušily exploze poblíž jeho hotelu v Damašku

Dva výbuchy v centru Damašku narušily návštěvu francouzského prezidenta Emmanuela Macrona v Sýrii. Nálože explodovaly poblíž hotelu Four Seasons, kde přenocoval. Při útoku utrpělo zranění 18 lidí.

Trump na summitu NATO otevřel staré spory

Summit NATO v Ankaře měl původně ukázat hlavně jednotu aliance a vyšší výdaje evropských spojenců na obranu. Místo toho ho hned v úvodu poznamenaly ostré výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, nové napětí kolem Grónska a také americké údery na Írán. Spojenci tak do středečních jednání vstupovali s nejistotou, zda summit skončí uklidněním, nebo dalším rozkolem.

Le Pen po verdiktu odvolacího soudu řekla, že hodlá kandidovat na prezidentku

Vůdkyně francouzské krajní pravice Marine Le Pen chce příští rok kandidovat v prezidentských volbách. Řekla to dnes večer v pořadu stanice TF1 po verdiktu odvolacího soudu, který ji sice uznal vinnou ze zpronevěry veřejných prostředků, ale zkrátil původní délku zákazu kandidovat na veřejné funkce. Informovaly o tom agentury. Podle serveru The Guardian uvedla, že se kvůli části rozsudku obrátí na kasační soud.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama