Francouzští vědci pozorovali v lidském mozku aktivitu „časových buněk“, které kódují tok času. Jednoduše řečeno, díky nim si pamatujeme události a zážitky ve správném pořadí, v němž se udály. Nejenže tyto buňky kódují informace ve vztahu k času, ale také reagují na různé druhy smyslových informací a podnětů. Napsal o tom server ScienceAlert.
Existenci těchto buněk spojených s časem prokázali vědci již v minulosti u krys. Předpokládali, že specifické sestavy neuronů podporují paměť a plánování akčních sekvencí. Stále ovšem nechápali, jak se epizodická paměť kóduje v lidském mozku.
Neurovědkyně Leila Reddy z Brain and Cognition Research Center ve Francii sledovala se svým týmem elektrickou aktivitu v mozcích 15 pacientů s epilepsií. Experimenty proběhly během lékařských testů s elektrodami užívanými k lokalizaci zdrojů záchvatů v mozku.
‚Time Cells‘ in The Human Brain Encode The Flow of Time, Scientists Say https://t.co/ckCfCp82YT
— ScienceAlert (@ScienceAlert) October 27, 2022
Vědci si často vybírají ke studiím mozku pacienty s epilepsií, oni totiž nemusejí v rámci výzkumu podstupovat žádné invazivní či rizikové implantace, připomíná web ScienceAlert.
V experimentu jeho účastníci pozorovali sekvence obrázků v předem určeném pořadí, které si museli zapamatovat.
Elektrody zaznamenávaly specifické neurony v hipokampu, a to během sledování obrázků, mezery, v níž účastníci žádné obrázky nesledovali a pauzy, v níž měli účastníci předpovědět následující obrázek z již zobrazené sekvence.
Výsledky studie byly publikovány v časopise The Journal of Neuroscience.
Vzpomínky tvoří kdy, kde a co
Vědci zachytili aktivitu specifických neuronů, jejichž aktivita je modulována časovým kontextem v jasně definovaném časovém okně.
Některé z těchto neuronů se aktivně zapojily do zapamatovávání si dané sekvence obrázků či jejího vybavování, jiné však vykazovaly aktivitu bez vizuálních stimulů. Výzkumníci se domnívají, že tyto neurony kódovaly tok času, přestože se nic konkrétního nedělo.
„Pozorovali jsme, jak tyto buňky vystřelují v po sobě jdoucích okamžicích v těchto prázdných mezerách,“ napsali vědci ve svém článku.
„Časovou modulaci během těchto mezer nemohly řídit vnější události. Spíše se zdá, že představují vyvíjející se časový signál v důsledku změn ve zkušenostech pacientů během této mezery,“ stojí dále v publikaci.
Vědci také tvrdí, že jsou tyto buňky „multidimenzionální“. Nejen, že kódují informace ve vztahu k času, ale také reagují na různé druhy smyslových podnětů a informací. Spojují „kdy“, „kde“ a „co“ dohromady a tvoří vzpomínky.
„Fenomén subjektivního mentálního cestování časem je základním kamenem epizodické paměti,“ uzavírají vědci.
