Špatná komunikace vyplývající z rozdílností ve skupině může být prospěšná. Různorodé skupiny tak mohou překonat ty uniformní díky svému širšímu záběru, přičemž mají větší šanci na úspěch. Z práce však vyplývá, že klíčová je ve firmách zejména organizace, píše Futurity.
Špatnou komunikaci považujeme za komunikační bariéru. Ale nemusí tomu tak být. Docent filozofie na Univerzitě v Buffalu a spoluautor nové studie Ryan Muldoon popsal špatnou kolektivní komunikaci jako příležitost.
„Když pracujeme ve skupinách, komunikace je klíčová,“ uvedl podle webu Futurity Muldoon. „Někdy v ní náhodně uděláme chybu, někdy však špatná komunikace pramení z různorodosti skupiny,“ vysvětlil expert.
Does (mis)communication mitigate the upshot of diversity? https://t.co/pPmptpxZs0
— Anthony Ellis (@skydog811) March 26, 2023
Dodal, že když dojde ke špatné komunikaci, záleží hlavně na organizaci skupiny. Různorodá skupina se podle něj zabývá daným problémem v širším úhlu pohledu a může efektivněji prozkoumat dostupné možnosti.
Vědci k těmto závěrům došli počítačovým modelem, v němž skupina devíti agentů spolupracovala v podskupinách nebo samostatně na řešení problému a dosažení konkrétního cíle. Různé metody interakce zachycovaly různá institucionální uspořádání.
Vyhrává organizovanost
Studie byla založena na matematickém modelu diverzity, jehož vytvořili Lu Hong a Scott Page Jedna z jeho vět tvrdí, že různorodé skupiny mohou za určitých podmínek překonat ty uniformní. V podstatě říká, že „diverzita vítězí nad schopností“.
Vědci prozkoumali, jak maximalizovat potenciál rozmanitosti napříč různými strukturami spolupráce. Studie publikovaná v PNAS One zjistila, že v případě různorodé skupiny opravdu může být špatná komunikace prospěšná.
Záleží však na konkrétní situaci. „Při vyhodnocování přínosů diverzity velmi záleží na tom, jak skupinu organizujeme,“ tvrdí Muldoon. „Některá špatná komunikace může chyby zhoršit, zatímco jiné příklady mohou snížit škody.“
Ze studie tedy vyplývá, že stěžejní je institucionální kontext. „Přemýšlejte o tom, jak firma organizuje týmy, které pracují na dosažení určitého cíle nebo jak vědecká laboratoř strukturuje svou práci,“ nabádal Muldoon.
Můžeme tak například pochopit, které organizace jsou lepší v řešení určitých problémů než jiné. „Konkrétní způsoby organizace jsou kritické,“ uzavírá studii odborník. „Když dojde k chybné komunikaci, záleží hlavně na tom, jak jsme se zorganizovali.“


