Homo sapiens, jak jej známe, se stane menšinou. Populace se vyvine v geneticky vylepšený druh humanoida, technologicky modifikované kyborgy a softwarové bytosti. Lidstvo nezůstane jediným inteligentním druhem na planetě. Konkurencí se stane umělá inteligence, která nabyde vědomí. To je vize lidské budoucnosti za milion let popsaná na webu The Conversation.
Existence je pomíjivá jako etapy života jednotlivých druhů na Zemi. Lze očekávat, že savci budou existovat milion let. Co se stane, až (pokud) se této hranice dožije lidstvo? Svou futuristickou vizi rozehrál na webu The Conversation Anders Sandberg, výzkumník z Future of Humanity Institute na Oxfordské univerzitě.
Tato představa, na níž upozornil server ScienceAlert, však ve skutečnosti není nová. Britský sci-fi spisovatel H.G. Wells ji představil již po vydání eseje „Člověk za milion let“ v roce 1883. V ní vykreslil člověka jako bytost s drobným tělem a velkým mozkem. Později však spekuloval, zda se může člověk rozdělit na dva až tři druhy.
‚Holdout Humans‘: Chilling Glimpse Into Our Future if We Survive Another Million Years https://t.co/An77rJKj2G
— ScienceAlert (@ScienceAlert) November 30, 2022
Homo sapiens se skutečně může podle Sandberga změnit, vyvinout, vyhynout anebo všechno v postupných evolučních etapách. Z části populace se mohou stát lidé silnější, zdravější, chytřejší či jinak upravení díky lékům a genetické či technologické modifikaci (kyborgové).
Lidstvo touží po nesmrtelnosti, a to může poskytnout emulace mozku. Lidský mozek je naskenován na buněčné úrovni. Následně dochází k rekonstrukci ekvivalentní neuronové sítě v počítači, a tak vzniká „softwarová inteligence“. Část lidí by tedy odešla do minerální, respektive softwarové říše.
Softwarová civilizace by měla jisté výhody. K výrobě čipů by lidem stačila pouze energie ze slunce a nějaký kamenný materiál. Mohli by se také měnit a myslet v osách stanovených výpočtem, oproti biologické mysli asi milionkrát rychleji. Měli by vlastní evoluci poháněnou aktualizací softwaru. V softwarové civilizaci by navíc nepotřebovali získávat energii z potravy a vody.
Jako domorodci v rezervacích
Lidé v realitě by měli oproti počítačovému druhu nevýhodu. Život v pomalém světě hmoty. Na druhou stranu by byli více soběstační. Narušením datových center by totiž došlo k „vypaření“ softwarového světa.
Vědec připomíná, že nezůstaneme jediným inteligentním druhem na Zemi. Pokud umělá inteligence nabude vědomí, může vytvořit konkurenci. Řada expertů se domnívá, že k tomu dojde v tomto století i dříve. Podle jiných už k tomu došlo.
Normální lidé tedy bojující za přirozenost budou koexistovat se softwarovými bytostmi, geneticky modifikovaným Homo sapiens, kyborgy a roboty. Jejich postoj nezmění ani cenová dostupnost nových evolučních cest. Normální lidé se stanou menšinou připomínající dnešní domorodé kmeny v Americe či Amazonii.
Sandberg popisuje svět za milion let jako pustou divočinu. Lidstvo již tolik nepotřebuje zemědělství ani města. K vidění jsou ale kulturní místa s odlišnými ekosystémy pečlivě chráněná robotickými strážci z historických či estetických důvodů.
Pod křemíkovými baldachýny na Sahaře se to hemží biliony umělých myslí. Datová centra zásadní k udržení softwarového života příliš zahřívala planetu, proto je lidé toužící po věčném životě přesunuli na oběžnou dráhu Slunce a vytvořili rotující strukturu, takzvanou Disonovu kouli.
Každý watt energie Disonovy koule pohání v tomto neuvěřitelném světě myšlení, vědomí a další procesy, na něž ještě nemáme slova.
Podle Sandberga se může stát, že normální lidé nakonec vyhynou kvůli nedostatku respektu, tolerance či nedodržení závazných smluv s post-lidskými druhy.
Sandberg upozorňuje, že teď je možná ten pravý čas zlepšit své chování k menšinám. Sami se totiž takovou menšinou můžeme stát.
