Pokud bude globální oteplování pokračovat, vedra neslučitelná se životem pocítíme stále častěji a bude přibývat úmrtí na tepelný stres. Nejvíce ohroženými regiony jsou Blízký východ, Indie, Čína a střední Evropa. Městská infrastruktura není na podobné podmínky připravena. Na rozsáhlou studii upozornil list The Guardian.
Udržování optimální tělesné teploty navzdory okolním podmínkám je nezbytnou funkcí teplokrevných živočichů včetně člověka. Lidské tělo si udržuje teplotu 36 až 37 stupňů. Většina našich orgánů vyžaduje teplotu 37 stupňů.
Lidský organismus si udržuje stabilní teplotu tím, že přenáší teplo na povrch kůže, kde se odpaří potem. Při vysoké vlhkosti se ale nemůže pot dobře vypařovat. Tělesná teplota pak může vlivem horka růst.
Deadly humid heatwaves to spread rapidly as climate warms – study https://t.co/v1Cn7JaIDi
— The Guardian (@guardian) September 8, 2023
Člověk může přežít maximálně 35 stupňů šest hodin bez chlazení. Jakmile dosáhne tato teplota 42 stupňů, začne termoregulace lidského organismu selhávat. Dochází k tepelnému stresu, jehož důsledkem může být kolaps a smrt i u mladších lidí.
V případě starších a chronicky nemocných osobo může dojít ke smrti ještě dříve. Bez studené vody, ventilátorů či klimatizace nastává smrt během několika hodin. Klimatičtí vědci se rozhodli určit, v jakých regionech k tomu již došlo a bude docházet v budoucnu.
Tým z Woodwellova centra pro výzkum klimatu v USA ve spolupráci s kolegy z britského Institutu pro změnu životního prostředí analyzoval data z tisíců meteorologických stanic po celém světě a k predikcím použil klimatické modely.
Střední Evropa se bude smažit
Podmínky neslučitelné s lidskými možnostmi přežití již podle studie publikované v časopise Science Advances nastaly v oblastech Blízkého a Středního východu, Perského zálivu, Rudého moře a severoindické nížiny.
Vědci následně nakrmili daty z meteorologických stanic klimatický model a podle několika scénářů vycházejících z nárůstu globálních teplot vytvořili předpovědi. Všechny scénáře počítají s výrazným rozšířením vlhka a nesnesitelného vedra.
V případě nárůstu globálních teplot o dva stupně by zaznamenalo takové podmínky o 25 procent více regionů jednou za deset let. V Evropě se objeví smrtící vedra v důsledku oteplení o jeden stupeň jednou za sto let asi na třech procentech stanic.
Mezi ohrožené regiony patří východní pobřeží a středozápad USA, Čína, Indie a střední Evropa, kam patří Česko, Polsko, Německo či Maďarsko. Černý scénář popisuje oteplení o 3,5 stupně, což by vedlo k nesnesitelným podmínkám na 43 procentech stanic.
K nim by docházelo nejméně jednou za deset let, píše The Guardian. I tyto smrtící teploty by zaznamenaly hlavně stanice na Balkáně a ve střední Evropě včetně Švýcarska a části Itálie. V Evropě budu tyto podmínky větší problém než na Blízkém východě.
Městská infrastruktura na ně totiž není připravena. Vědci upozorňují, že to povede k nárůstu počtu úmrtí na tepelný stres. Prevencí jsou jedině zmíněné metody chlazení včetně výsadby zeleně a stavby budov nepropouštějících teplo.
