Dnes už je veřejně známo, že Libuše Šafránková na počátku své kariéry málem odmítla svou nejpamátnější roli Popelky, ale byl to právě režisér Jan Kačer, kdo ji přesvědčil, aby takovou chybu neudělala. „Zkoušeli jsme tehdy Čajku (Čechovova hra, pozn. red.), když za mnou Libuška přišla a řekla, že jí tuhle pohádku nabídli. Řekla mi, že to asi nevezme, protože ví, že už mám slíbenou roli v divadle. A já jsem jí řekla, že je taková divná doba a spousta lidí dneska neumí hrát, tak si myslím, že by tu roli měla vzít.“ Nakonec roli přijala a vedla si dobře. Tři oříšky pro Popelku si oblíbili nejen diváci v Česku a na Slovensku, ale také v Norsku, v německy mluvících zemích a jinde.
Kromě Libuše měl Jan Kačer blízko i k Josefu Abrhámovi. Znali se více než půl století a byli si opravdu blízcí jako bratři. Jan Kačer neměl žádné sourozence (jeho jediný bratr zemřel, pozn. red.). Všechny Abrhámovy příbuzné znal velmi dobře. Podle něj byli jedna šlechtická rodina. Abrhámův otec byl vysoký, dvoumetrový Moravák, který kdysi vlastnil cihelnu v Kuníně, a jeho matka, Slovenka, byla dcerou evangelického faráře Jozefa Hollého. Umělcovy sympatie si později získal i Libušin a Josefův jediný syn. „Je to jedináček, ale velký člověk. Má v sobě něco z Josefa, něco z Libušky. Je to výborný chlapec, nesmírně nadaný, zajímal se o všechno, co jsem věděl o jeho otci ,“ popsal v minulosti Josefa Abrháma mladšího Jan Kačer.
