Sudetoněmecké krajanské sdružení plánuje uspořádat svůj příští sjezd v Brně. Rozhodnutí symbolizuje další krok ve zlepšování česko-německých vztahů, zároveň ale vyvolává protesty a citlivé debaty o minulosti.
Šéf sudetoněmeckého sdružení Bernd Posselt označil konání sjezdu v Brně za logické pokračování smířlivého vývoje posledních let. Připomněl, že setkání naváže na menší akce, které už v Česku proběhly. „Je to normální krok občanské společnosti,“ uvedl v Praze. Všichni podle něj dostanou pozvánku a sami se rozhodnou, zda dorazí.
Plán ale provází odpor části veřejnosti. Na konci října proti sjezdu protestovalo v Praze a Brně asi 150 lidí. Brněnský magistrát také obdržel deklaraci, která žádá zastavení příprav a varuje před údajnými pokusy o revizi dějin. Dokument zveřejnil Klub českého pohraničí, který sdružuje někdejší pracovníky a podporovatele pohraniční stráže.
Sjezd v Brně je významným posunem i proto, že sudetoněmecké sdružení před lety vypustilo ze stanov formulaci o usilování o vrácení majetku zkonfiskovaného po odsunu. Česká strana zároveň učinila řadu vlastních kroků, včetně projevu tehdejšího premiéra Petra Nečase v Mnichově v roce 2013, kde vyjádřil lítost nad příkořími spáchanými při poválečném vysídlení.
Vztahy zatížené tragickou historií se tak postupně změnily. Po druhé světové válce bylo z Československa odsunuto asi tři miliony Němců. Sudetští Němci označují tento proces za vyhnání. Podle česko-německé komise historiků tehdy zahynulo 15 až 30 tisíc lidí. Během nacistické okupace naopak přišlo o život kolem 320 až 350 tisíc obyvatel tehdejšího Československa.
Chystaný sjezd má nést motto „Život je setkávání“, což napovídá jeho zaměření na dialog. Přesto se dá očekávat, že téma znovu otevře staré obavy i politické vášně. Předseda Sudetoněmeckého sdružení ale zdůrazňuje, že setkání v Brně je především dokladem pokračujícího smíření a posunem, který by byl ještě před několika lety téměř nemyslitelný.
