EkologieShell nemusí drasticky snižovat emise, soud v Haagu odmítl stížnost aktivistů

Shell nemusí drasticky snižovat emise, soud v Haagu odmítl stížnost aktivistů

Britská ropná společnost Shell nemusí drasticky snižovat emise oxidu uhličitého (CO2), rozhodl dnes odvolací soud v Haagu. Odmítl tak stížnost ekologických aktivistů a dalších nevládních organizací. Soud v Nizozemsku před třemi lety Shellu nařídil, aby do roku 2030 snížil emise skleníkových plynů o 45 procent ve srovnání s rokem 2019. Šlo tehdy o přelomový verdikt. Shell po dnešním oznámení soudu uvedl, že je spokojen.

Odvolací soud v Haagu stížnost aktivistů zamítl v celém rozsahu. S původním verdiktem souhlasí v tom bodě, že má Shell zodpovědnost za to, aby snížil emise skleníkových plynů v zájmu ochrany lidí před globálním oteplováním. Ochrana před nebezpečnými změnami klimatu je podle soudu lidským právem. Shell má ale podle soudu právo si rozhodnout, jak snížení emisí zajistí.

V dnešním zdůvodnění odvolací soud mimo jiné uvedl, že firma už činí kroky k tomu, aby splnila cíle pro snížení emisí, jak si je stanovila. Podle soudu také není jasné, zda požadavky na snížení emisí způsobených používáním produktů Shellu pomohou v boji proti klimatickým změnám.

„I když má Shell jako velká ropná a plynárenská společnost zvláštní odpovědnost, neznamená to, že můžeme uplatnit obecný cíl snížení o 45 procent,“ řekla předsedající soudkyně Carla Joustra k požadavku aktivistů, co a jak má Shell podle nich dělat.

Generální ředitel firmy Wael Sawan je s verdiktem odvolacího soudu spokojen. Shell je podle něj přesvědčen, že jde o správné rozhodnutí pro globální transformaci energetiky, pro Nizozemsko i pro samotný Shell.

Původní rozhodnutí firmě nařizovalo, aby do roku 2030 snížila i ty emise, které jsou způsobeny používáním jejích produktů. Soud se tehdy v prvoinstančním řízení přiklonil ke klimatickým aktivistům, kteří případ v roce 2019 zahájili, a rozhodl, že má Shell povinnost snížit své emise skleníkových plynů, aby ochránil lidi před globálním oteplováním.

Proces proti Shellu iniciovalo sedm uskupení, včetně organizace Greenpeace nebo nizozemské skupiny Milieudefensie z aktivistické organizace Přátelé Země. Tehdy to bylo poprvé, co se ochránci životního prostředí obrátili na soudy, aby přiměli velkou energetickou společnost změnit strategii. Přátelé Země po dnešním verdiktu uvedli, že budou nadále bojovat proti velkým znečišťovatelům ovzduší.

„Tohle bolí,“ řekl šéf Přátel Země Donald Pols. „Tento případ ale zároveň ukázal, že velcí znečišťovatelé nejsou nad zákonem,“ citovala jej agentura Reuters. Organizace bezprostředně po verdiktu nesdělila, zda se odvolá a obrátí se ještě na nizozemský nejvyšší soud.

Shell už v roce 2021 měl ve svém odvětví jednu z nejodvážnějších strategií ochrany životního prostředí. Firma si dala za cíl snížit uhlíkovou náročnost svých produktů nejméně o šest procent do roku 2023, o 20 procent do roku 2030 a o 45 procent do roku 2035. Do roku 2050 chce být zcela uhlíkově neutrální. Všechny tyto cíle se vztahovaly k hodnotám z roku 2016.

Dnešní verdikt odvolacího soudu přichází v době, kdy se koná v ázerbájdžánské metropoli Baku mezinárodní konference COP29 věnovaná ochraně klimatu. Debatuje se tam rovněž o dalším postupu při zajištění transformace energetiky od fosilních paliv k obnovitelným zdrojům.

Akcie společnosti Shell na burze v Londýně dopoledne vykazovaly mírný pokles. Před 10:00 SEČ se pohybovaly kolem 25,45 libry za kus, a proti pondělnímu závěru tak odepisovaly zhruba 0,2 procenta. Na burze v Amsterodamu ztrácely o trochu více, pokles byl ale v souladu s poklesem širšího indexu.

Doporučujeme

Pákistánský soud poslal na deset let do vězení dva známé obhájce lidských práv

Deset let za mřížemi za odstranění silničních zátarasů a údajné ohrožení bezpečnosti zahraničních sportovců. Takový trest vyměřil pákistánský protiteroristický soud známé advokátce a aktivistce za lidská práva Imaan Mazari a jejímu manželovi Hadi Alimu Chatthovi. Oba obvinění odmítají a tvrdí, že se stali obětí politicky motivovaného pronásledování. Rozsudek ostře kritizovala také organizace Amnesty International.

Hútíové jsou podezřelí z použití chemických zbraní při obléhání Taizu

Jemenské úřady prověřují závažné podezření, že hútíjští povstalci při útocích na obléhané město Táiz použili munici obsahující toxické látky. Civilisté i členové místních ozbrojených skupin měli po ostřelování potíže s dýcháním a někteří upadli do bezvědomí. Složení údajně použitých látek zatím není známé a jejich nasazení nebylo potvrzeno.

Izrael se ocitl v politické pasti. Netanjahu může zůstat u moci i bez vítězství

Izrael čekají týdny nejistoty. Konečné výsledky parlamentních voleb potvrdily, že ani blok premiéra Benjamina Netanjahua, ani opozice vedená Gadim Eisenkotem nezískaly většinu potřebnou k sestavení vlády. Politici nyní hledají cestu ze složité situace, která může skončit dalším hlasováním. To by bylo už sedmé během osmi let.

Sýrie se topí v zoufalství. Lidé nemají práci ani peníze na jídlo

Pád režimu Bašára Asada měl pro Syřany znamenat začátek lepšího života. Téměř dva roky poté však mnoho domácností čelí prohlubující se chudobě. Potraviny, elektřina i pohonné hmoty výrazně zdražily a nespokojenost vyústila v rozsáhlé protesty. Prezident Ahmad Šara tak čelí rostoucímu tlaku obyvatel, kteří na slibované hospodářské oživení stále čekají.

Velryby u Austrálie mění místa, kde pečují o mláďata

Velryby jižní u australského pobřeží mění způsob, jakým si vybírají místa pro péči o mláďata. Nový výzkum ukázal, že samice se nevracejí vždy do stejných zátok, jak se dosud předpokládalo. Při výběru vhodného prostředí je stále více ovlivňuje přítomnost dalších velryb. Zjištění mohou pomoci při ochraně tohoto ohroženého druhu.

Trumpovi se hroutí půda pod nohama. Demokraté mají šanci ovládnout celý Kongres

Americký prezident Donald Trump může v nadcházejících kongresových volbách utrpět citelnou politickou porážku. Republikáni podle průzkumů ztrácejí podporu a demokraté mají výraznou šanci ovládnout Sněmovnu reprezentantů. Stále reálnější je také změna většiny v Senátu. Voliči dávají najevo nespokojenost s ekonomikou, rostoucími cenami i válkou s Íránem, která zasáhla peněženky milionů Američanů.

Kim Čong-un chce, aby KLDR dosáhla převahy v dronové technologii

Severokorejský vůdce Kim Čong-un chce, aby KLDR dosáhla absolutní převahy v oblasti technologie bezpilotních letounů. V době, kdy sílí napětí mezi Severní a Jižní Koreou, Kim také apeloval na větší vojenské využití umělé inteligence (AI), informovala dnes severokorejská tisková agentura KCNA, kterou citoval Reuters.

Ukrajina po tlaku USA pozastavila nejméně do voleb údery na ruské rafinerie

Ukrajinská armáda po týdnech tlaku ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa minulý týden pozastavila vzdušné údery na ruské rafinerie. Napsal to ve čtvrtek večer (v noci na dnešek SEČ) list The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na osoby obeznámené s vojenskými operacemi. Neoficiální pauza v těchto útocích má podle listu trvat nejméně do 3. listopadu, kdy se v USA konají volby do Kongresu, možná i déle. Zprávu WSJ převzala také agentura Reuters, která upozornila, že tyto informace nemohla nezávisle ověřit.

Australanka odsouzená za vraždy jedovatými houbami z vězení už nevyjde. Soud jí zpřísnil trest

Australanka Erin Patterson, která zavraždila tři příbuzné obědem s jedovatými houbami, stráví zbytek života za mřížemi. Odvolací soud v australském státě Victoria v pátek zamítl její pokus o zrušení rozsudku a zároveň rozhodl o zpřísnění trestu. Původně měla dvaapadesátiletá žena možnost požádat po 33 letech o podmínečné propuštění.

Kyjev čelil dalšímu ruskému raketovému útoku, jeden člověk zahynul

Ukrajinské hlavní město Kyjev čelilo dnes večer dalšímu ruskému raketovému útoku, který poškodil několik budov, uvedl starosta Vitalij Kličko. Podle kyjevské vojenské správy zahynul nejméně jeden člověk. Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) dnes mimoto podle agentury Reuters uvedla, že dronový útok zabil jednoho ze zaměstnanců ukrajinské jaderné elektrárny Záporoží.

Francouzská policie se chystá na další protesty, zakazuje akce krajní pravice

Francouzské úřady se chystají na další kolo víkendových demonstrací organizovaných tzv. hnutím žlutých vest, dohlížet má na ně stejně jako minulou sobotu na 70.000 policistů a četníků. Policie zároveň zakázala dvě akce krajní pravice a zadržela na letišti pravicového radikála, informovala dnes agentura AFP.

Zemřel Patrick Stewart, legendární kapitán Picard ze Star Treku a profesor Xavier z X-Men

Ve věku 86 let zemřel britský herec Patrick Stewart, kterého proslavily především role kapitána Jeana-Luca Picarda v seriálu Star Trek a profesora Charlese Xaviera ve filmové sérii X-Men. Držitel rytířského titulu a uznávaný shakespearovský herec zemřel ve středu 28. října ve svém domě v Los Angeles. Podle rodiny v posledním období života bojoval s Alzheimerovou chorobou a demencí s Lewyho tělísky. Jeho úmrtí vyvolalo vlnu reakcí mezi hollywoodskými kolegy i fanoušky po celém světě.

Rusko válku s Evropou nechce, ale je na ni připraveno, uvedl Putin

Rusko válku s Evropou nechce, je na ni ale připraveno, řekl dnes šéf Kremlu Vladimir Putin podle státní tiskové agentury RIA Novosti. Podle agentury komentoval svůj úterní telefonát s finským prezidentem Alexanderem Stubbem a norským premiérem Jonasem Gahrem Störem. Uvedl, že mu lídři obou severských zemí hned v úvodu rozhovoru sdělili, že nejednají za celou Evropskou unii.

V USA usvědčili muže z Rwandy, který léta zapíral svou účast na genocidě. Hrozí mu desítky let vězení

Téměř třicet let se mu dařilo tajit svou minulost. Čtyřiapadesátiletý Eric Nshimiye, původem ze Rwandy, byl nyní ve Spojených státech uznán vinným z křivé výpovědi a maření spravedlnosti. Podle amerických vyšetřovatelů se aktivně podílel na rwandské genocidě v roce 1994, během níž zahynulo přibližně 800 tisíc lidí. Svou účast na masakrech však opakovaně popíral, a to i pod přísahou před federálním soudem.

Počet obětí středeční srážky vlaků ve Španělsku vzrostl na 74

Počet obětí středeční srážky vlaků v centrální části Španělska v provincii Toledo vzrostl na 74, napsala dnes agentura AFP s odkazem na španělské ministerstvo dopravy. Předseda vlády v regionu, kde se neštěstí stalo, Emiliano García-Page, již dříve uvedl, že v nemocnicích zůstává pět desítek ze 110 hospitalizovaných po nehodě. Ve Španělsku dnes začal třídenní státní smutek, v poledne lidé uctili oběti tragédie minutou ticha.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama