EkologieShell nemusí drasticky snižovat emise, soud v Haagu odmítl stížnost aktivistů

Shell nemusí drasticky snižovat emise, soud v Haagu odmítl stížnost aktivistů

Britská ropná společnost Shell nemusí drasticky snižovat emise oxidu uhličitého (CO2), rozhodl dnes odvolací soud v Haagu. Odmítl tak stížnost ekologických aktivistů a dalších nevládních organizací. Soud v Nizozemsku před třemi lety Shellu nařídil, aby do roku 2030 snížil emise skleníkových plynů o 45 procent ve srovnání s rokem 2019. Šlo tehdy o přelomový verdikt. Shell po dnešním oznámení soudu uvedl, že je spokojen.

Odvolací soud v Haagu stížnost aktivistů zamítl v celém rozsahu. S původním verdiktem souhlasí v tom bodě, že má Shell zodpovědnost za to, aby snížil emise skleníkových plynů v zájmu ochrany lidí před globálním oteplováním. Ochrana před nebezpečnými změnami klimatu je podle soudu lidským právem. Shell má ale podle soudu právo si rozhodnout, jak snížení emisí zajistí.

V dnešním zdůvodnění odvolací soud mimo jiné uvedl, že firma už činí kroky k tomu, aby splnila cíle pro snížení emisí, jak si je stanovila. Podle soudu také není jasné, zda požadavky na snížení emisí způsobených používáním produktů Shellu pomohou v boji proti klimatickým změnám.

„I když má Shell jako velká ropná a plynárenská společnost zvláštní odpovědnost, neznamená to, že můžeme uplatnit obecný cíl snížení o 45 procent,“ řekla předsedající soudkyně Carla Joustra k požadavku aktivistů, co a jak má Shell podle nich dělat.

Generální ředitel firmy Wael Sawan je s verdiktem odvolacího soudu spokojen. Shell je podle něj přesvědčen, že jde o správné rozhodnutí pro globální transformaci energetiky, pro Nizozemsko i pro samotný Shell.

Původní rozhodnutí firmě nařizovalo, aby do roku 2030 snížila i ty emise, které jsou způsobeny používáním jejích produktů. Soud se tehdy v prvoinstančním řízení přiklonil ke klimatickým aktivistům, kteří případ v roce 2019 zahájili, a rozhodl, že má Shell povinnost snížit své emise skleníkových plynů, aby ochránil lidi před globálním oteplováním.

Proces proti Shellu iniciovalo sedm uskupení, včetně organizace Greenpeace nebo nizozemské skupiny Milieudefensie z aktivistické organizace Přátelé Země. Tehdy to bylo poprvé, co se ochránci životního prostředí obrátili na soudy, aby přiměli velkou energetickou společnost změnit strategii. Přátelé Země po dnešním verdiktu uvedli, že budou nadále bojovat proti velkým znečišťovatelům ovzduší.

„Tohle bolí,“ řekl šéf Přátel Země Donald Pols. „Tento případ ale zároveň ukázal, že velcí znečišťovatelé nejsou nad zákonem,“ citovala jej agentura Reuters. Organizace bezprostředně po verdiktu nesdělila, zda se odvolá a obrátí se ještě na nizozemský nejvyšší soud.

Shell už v roce 2021 měl ve svém odvětví jednu z nejodvážnějších strategií ochrany životního prostředí. Firma si dala za cíl snížit uhlíkovou náročnost svých produktů nejméně o šest procent do roku 2023, o 20 procent do roku 2030 a o 45 procent do roku 2035. Do roku 2050 chce být zcela uhlíkově neutrální. Všechny tyto cíle se vztahovaly k hodnotám z roku 2016.

Dnešní verdikt odvolacího soudu přichází v době, kdy se koná v ázerbájdžánské metropoli Baku mezinárodní konference COP29 věnovaná ochraně klimatu. Debatuje se tam rovněž o dalším postupu při zajištění transformace energetiky od fosilních paliv k obnovitelným zdrojům.

Akcie společnosti Shell na burze v Londýně dopoledne vykazovaly mírný pokles. Před 10:00 SEČ se pohybovaly kolem 25,45 libry za kus, a proti pondělnímu závěru tak odepisovaly zhruba 0,2 procenta. Na burze v Amsterodamu ztrácely o trochu více, pokles byl ale v souladu s poklesem širšího indexu.

Reklama

Doporučujeme

Rutte: Spojenci NATO plní většinu požadavků USA, ze začátku ale někteří váhali

Podle generálního tajemníka Severoatlantické aliance Marka Rutteho dělají spojenci téměř vše, co Američané žádají v souvislosti s podporou americko-izraelských útoků proti Íránu. Rutte se tak ohradil proti kritice od prezidenta Donalda Trumpa. Je nicméně pravdou, že některé země zpočátku "trochu váhaly" s poskytováním podpory Spojeným státům, připustil dnes Rutte během projevu v institutu Ronalda Reagana ve Washingtonu.

Izrael chce zahájit přímá jednání s Libanonem, tvrdí Netanjahu

Izrael plánuje co nejdříve zahájit přímá jednání s Libanonem, uvedl dnes izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Zaměří se na odzbrojení proíránského hnutí Hizballáh a navázání míru mezi oběma zeměmi, píše agentura Reuters. Podle serveru Axios by přímé rozhovory měly začít už příští týden ve Washingtonu. Prohlášení přichází poté, co Izrael navzdory příměří dohodnutému mezi USA a Íránem ve středu provedl nejsilnější ostřelování Libanonu od začátku války.

Izraelské útoky na Libanon porušují příměří, řekl íránský prezident

Izraelské útoky na Libanon porušují dohodu o příměří mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem, řekl dnes íránský prezident Masúd Pezeškján. Kvůli izraelským útokům budou podle něj jednání o míru bezvýznamná, informovala agentura Reuters. Mírové rozhovory by měly začít v pátek nebo o víkendu v Islámábádu.

KOMENTÁŘ: Ropě se pořád nechce dolů. Investoři reagují na vetché příměří s Íránem

Ohlášené 14denní příměří USA a Íránu způsobilo na trzích opatrný optimismus. Akcie na rozhodnutí okamžitě reagovaly růstem, o pár hodin později už ale zase začaly klesat kvůli obavám z trvanlivosti klidu zbraní. Napětí pak trvá i na sledovaném trhu s ropou.

Nejsušší poušť světa skrývá víc života, než se čekalo

I v extrémně suché poušti Atacama přežívají rozmanité formy života ukryté v půdě. Vědci nově zjistili, že zde prosperují mikroskopičtí červi, takzvaní hlísti, a jejich rozmanitost je větší, než se dosud předpokládalo. Výzkum ukazuje, že i v podmínkách téměř bez vody může vzniknout stabilní ekosystém.

OpenAI stopla britský projekt Stargate

OpenAI pozastavila svůj britský projekt Stargate, který měl posílit místní výpočetní infrastrukturu pro umělou inteligenci. Firma jako hlavní důvody uvádí drahou energii a nejistotu kolem regulace. Projekt přitom měl být jedním z viditelných pilířů britských ambicí v oblasti AI.

V Íránu počet obětí války přesáhl 3000, uvedl dnes Teherán

Počet obětí války přesáhl v Íránu od zahájení americko-izraelských úderů 3000. Podle agentury Reuters to dnes médiím řekl šéf íránského orgánu forenzní medicíny.

Čtyři migranti zahynuli při pokusu o přeplutí v Lamanšského průlivu

Čtyři lidé dnes ráno zahynuli v Lamanšském průlivu při pokusu o nalodění do člunu s migranty, kteří měli namířeno do Británie. Oznámily to dnes podle agentury AFP francouzské úřady.

Británie a Francie naléhají na úplné otevření Hormuzského průlivu

Britská ministryně zahraničí Yvette Cooper naléhá na úplné otevření Hormuzského průlivu i na to, aby lodě v něm mohly proplouvat bez nutnosti platit poplatky. Tato výzva od šéfky britské diplomacie podle BBC zazní v jejím projevu, v němž později během dneška představí priority britské zahraniční politiky. Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot dnes odsoudil izraelské útoky na Libanon.

Příměří nepříměří, doprava v Hormuzském průlivu drhne

Doprava v Hormuzském průlivu se po vyhlášení dvoutýdenního příměří nezměnila. Denně touto důležitou vodní trasou pro přepravu ropy propluje kolem deseti až jedenácti plavidel, což je hluboko pod hodnotami z předválečného období. Kontrolují ji totiž Íránské revoluční gardy. USA jsou na tom nyní hůře než před začátkem války, upozornil bývalý představitel americké bezpečnosti.

Ukrajina a Rusko informují o mrtvých a raněných po vzájemných útocích

Jednu oběť na životě a šest raněných si vyžádaly ruské útoky na jihovýchodě Ukrajiny za uplynulou noc, uvedly místní úřady. Ruské drony opět zaútočily na kritickou infrastrukturu v Oděské oblasti na jihu země. O jednom mrtvém a jedné zraněné při útocích ukrajinských dronů informují také ruské úřady.

USA na odchodu z NATO? Rutte po schůzce s Trumpem naznačil napětí

Americký prezident Donald Trump je zjevně zklamán odmítnutím spojenců ze Severoatlantické aliance (NATO) podpořit ho ve válce s Íránem. V rozhovoru se CNN to po soukromé schůzce s Trumpem ve Washingtonu uvedl generální tajemník NATO Mark Rutte. O tom, zda hovořili o možném americkém vystoupení z aliance, se však nezmínil.

George Clooney ostře kritizuje Donalda Trumpa kvůli Íránu

Hollywoodská hvězda znovu vstupuje do politiky. George Clooney se pustil do ostré kritiky Donalda Trumpa a jeho výroků o Íránu. Tentokrát ale nejde jen o osobní spor.

Král Karel a Cartier dávají šanci nové generaci hodinářů

Luxusní značka šperků a hodinek a královská nadace spojují síly. Vzniká program, který otevírá dveře do světa precizního řemesla a dává šanci těm, kteří chtějí tvořit skutečné hodinářské umění.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama