Ve čtvrtek 23. ledna 2025 se uskutečnil devátý Národní kulatý stůl, zaměřený na „Inovativní energetické služby“. Nabídl inspirativní diskuzi o budoucnosti energetiky ve stavebnictví, praktické příklady a prostor pro sdílení zkušeností. Pořad natáčela a výstupy z něj zpracovala ČTK Connect.
Úvodní přednáškou zahájil setkání Pierre Bivas, zakladatel francouzského agregátora Voltalis, obchodníka s energetickou flexibilitou spravujícího 1,2 milionu spotřebičů v pěti zemích. Otevřel téma energetické flexibility v Evropě, provozní zkušenosti a výhled. „Tomu, co děláme, můžeme říkat chytré úspory, protože jistě chápete, že úspora energie má v některých okamžicích mnohem větší hodnotu, někdy než v jiných. Obnovitelná energie nyní představuje významný a velmi rychle rostoucí podíl energie spotřebované v Evropě. Ale je tu problém. Ne vždy fouká vítr nebo svítí slunce. Tím pádem musíme najít způsoby efektivního využití energie, které je po 19 hodině nedostatek,“ uvedl Bivas. Jako řešení zmínil automatizaci, kterou nabízí právě Voltalis. „Provozujeme ji tak, abychom zvládli okamžiky, kdy budete dobíjet elektromobil nebo vaše tepelné čerpadlo pojede na plný výkon nebo naopak úsporně, nebo kdy váš teplovodní kotel bude potřebovat více elektřiny, abyste mohli mít teplou vodu, když používáte sprchu. Děláme to na dálku. To je také důvod, proč musíme nainstalovat určitá zařízení ve vaší domácnosti nebo kanceláři, abychom to mohli spravovat vzdáleně. Nezapomeňte však, že pro to, aby se to všechno stalo, potřebujete přístup na trh, a to v mnoha zemích s výjimkou Francie nenajdeme.“
Radka Vladyková, výkonná ředitelka Svazu měst a obcí ČR, připomněla, že domácí až příliš velká územně správní rozdrobenost má i jistou výhodu. „V těch menších společenstvích je mnohdy daleko větší flexibilita a rychlost rozhodování, a tudíž péče o ty veřejné budovy. Máme je mít takzvaně bezemisní, od roku 2028, a budeme vydávat tzv. renovační pasy. Musíme začít postupně, ať se to někomu líbí, nebo nelíbí. Jak na to? Já říkám, že musíme omezit plýtvání a ucpat díry,“ zdůraznila.
Fotogalerie: Setkání iniciativy Smart Finance for Smart Buildings
CEO společnosti Feramat Energies Jiří Cigler připomněl důležitost dat, která sledují okamžitou spotřebu energie, stav jejích zásob a potřebu jejího doplňování. „Ukazuje se, že úplně dominantní nebo velmi významné zařízení jsou bateriová úložiště v domácnosti. V roce 2030 očekáváme, že tam bude třeba trvale 400 megawattů výkonu, který bude dostupný,“ vyčíslil.
Jiří Karásek, senior konzultant SEVEn, The Energy Efficiency Center, definoval základní předpoklad energetické pružnosti: „Vycházíme z toho, že existuje nějaký dům, který je energeticky úsporný. Energetická účinnost je princip, a na něj navazujeme s dalšími systémy jako jsou obnovitelné zdroje, třeba fotovoltaické systémy, systémy tepelných čerpadel, využití bateriových systémů nebo zapojení elektromobility,“ řekl. Tyto systémy se potom napojují na určitý obchodní model. „Ten v sobě zahrnuje právě i roli využití, flexibility, využití, agregace a obchodování agregované elektřiny na energetickém trhu. Naším úkolem je popsat, doporučit balíčky služeb, které by mohly vzniknout,“ shrnul.
Sestřih první části 9. kulatého stolu si můžete prohlédnout ZDE:
Situaci v Praze 6 popsal po přestávce David Škorňa, energetický expert této městské části hlavního města. „Šestka je zelená, zároveň je extrémně hustě osídlená – a je také extrémně památkově chráněná. Segment našich veřejných budov je zlomek toho všeho,“ podtrhl Škorňa. „Naše energetická koncepce neřeší jenom to, co máme dělat v rámci našich budov, sítí, kotelen a tak dále. Musíme pracovat i s tou druhou, tou majoritní částí, a to jsou domácnosti, bytové domy, průmysl. A je tam i vazba na univerzity,“ podotkl. Strategii podle něj Praha 6 má. „Máme ji čerstvou, komplexní, velmi dobře zpracovanou. Budeme mít zhruba 300 milionů nároků jenom za běžný kalendářní rok.“
Zástupkyně Svazu podnikatelů ve stavebnictví Valerie Franková se v závěru zaměřila na obecné výzvy pro energetiku a jejich dopad na průmysl a stavebnictví. „K dnešnímu dni je energetická bilance nastavena tak, že Česká republika vyrábí více elektrické energie, než spotřebuje. Ten přebytek putuje do sousedních zemí,“ předeslala. „Je důležité otevřít otázku, jak tyhle změny ovlivní stavebnictví a průmysl. Společnost ČEPS zpracovala čtyři možné scénáře rozvoje energetiky na dalších dvacet pět let. Pokud se vydáme progresivní cestou, k roku 2030 se z Česka stane importní země, neobejdeme se bez účinné podpory vlády. Zelení být můžeme, ale je to drahé,“ uzavřela Franková.
Sestřih druhé části pořadu je dispozici ZDE:
Partnery akce byli společnost SEVEn, Asociace poskytovatelů energetických služeb (APES), Asociace pro rozvoj infrastruktury (ARI) a Svaz podnikatelů ve stavebnictví (SPS).
Záznam celého setkání včetně prezentací je k vidění ZDE.
