Istanbulská úmluva, zaměřená na prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí, by mohla být znovu předmětem jednání Senátu v první polovině příštího roku. Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková věří, že tentokrát dokument získá potřebnou podporu. Česká republika totiž stále patří mezi poslední země EU, které úmluvu neratifikovaly.
Při lednovém hlasování v Senátu scházely ke schválení dva hlasy. Pro bylo 34 ze 71 přítomných senátorů. Od té doby ale Senát opustilo několik odpůrců dokumentu, včetně zástupců ODS, TOP 09 a KDU-ČSL. Jak uvedl server iRozhlas, zmocněnkyně Laurenčíková chce využít nového složení horní komory Parlamentu a na projednání tlačit již v první polovině roku 2025.
Podpora obětem násilí v Česku selhává
Český systém podpory obětem násilí podle Laurenčíkové stále trpí zásadními nedostatky. Existuje jen jedno centrum pro oběti sexuálního násilí v Praze a azylové domy se nacházejí pouze v hlavním městě a Brně. „Úmluva řeší problémy včetně financování a dostupnosti služeb,“ upozorňuje zmocněnkyně. Dle iRozhlasu by její přijetí znamenalo zlepšení prevence, dostupnosti lékařské, právní a psychologické pomoci i posílení školení pro policisty a zdravotníky.
Podle serveru iDNES.cz je domácí a sexuální násilí v Česku stále palčivým problémem. Každé čtvrté dítě zažívá fyzické násilí, téměř 20 % žen čelilo útokům během těhotenství a 17 % bylo donuceno k sexuálním aktivitám. Přesto většina případů zůstává neohlášena. Podle dat EU čelí třetina žen v Evropě nějaké formě násilí, ať už doma, na veřejnosti nebo v práci.
Úmluva vyvolává rozporuplné reakce. Odpůrci ji považují za zbytečnou a argumentují, že české zákony již násilí řeší. Kritici navíc odmítají koncept „genderové ideologie“. Zastánci však dokument označují za zásadní krok k ochraně obětí. Podle zmocněnkyně Laurenčíkové je přijetí nutné: „Domácí násilí na dětech, ženách a starších lidech je obrovský problém.“
Zda se dokumentu podaří překonat odpor a získat ratifikaci, rozhodne příští rok.
