EkonomikaSenát potvrdil nominaci Janet Yellenové. Americkým financím tak bude poprvé v historii...

Senát potvrdil nominaci Janet Yellenové. Americkým financím tak bude poprvé v historii šéfovat žena

Nominaci Janet Yellenové, která bude první ženou v čele Ministerstva financí Spojených států, Senát v pondělí schválil drtivou většinou hlasů. Spolupráce s Kongresem na úlevě od dopadů koronavirové pandemie, revizi americké sankční politiky a posílení finanční regulace tak může začít velice rychle. Informovala o tom agentura Reuters a stanice BBC.

Senát potvrdil nominaci v poměru 84 pro ku 15 proti, přičemž veškeré námitky pocházely od republikánů. Několik z nich vyjádřilo znepokojení nad plánovaným stimulačním balíčkem v hodnotě 1,9 bilionů dolarů (téměř 41 bilionů korun) navrhovaným prezidentem Joe Bidenem, zvýšením daní a dalšími iniciativami na výdajové straně rozpočtu.

„Potvrzení ministryně Yellenové rozbijí další neviditelnou bariéru,“ uvedla ve svém prohlášení demokratická senátorka Dianne Feinsteinová. „V poli, kde dominují muži, je osvěžující konečně vidět ženu, která vede ministerstvo financí.“

O tom, kdy bude Yellenová uvedena do úřadu, Bílý dům zatím neinformoval. Získala 34 hlasů republikánů, přičemž řada z nich se zavázala s ní spolupracovat.

„Doufám, že spolupráce demokratů a republikánů bude pokračovat a budeme moci společně pracovat na smysluplné daňové nebo fiskální politice pro všechny Američany,“ napsal republikánský senátor Chuck Grassley na Twitteru.

Německý ministr financí Olaf Scholz Yellenové poblahopřál a vyjádřil naději, že by mohla pomoci vést pokrok při dosahování mezinárodní dohody o digitálním zdanění. „Janet Yellenová je velmi působivá osoba,“ řekl pro agenturu Reuters.

Na postu ministryně financí sehraje klíčovou roli při spolupráci s Kongresem na Bidenových stimulačních plánech, ale i na jeho závazcích investovat 2 biliony dolarů do infrastruktury, projektů zelené energie, vzdělávání a výzkumu na podporu americké konkurenceschopnosti.

Za účelem financování těchto iniciativ se pokusí přesvědčit Kongres, aby zvýšil sazbu daně z příjmu právnických osob z 21 procent na 28 procent. Zároveň plánuje zvýšení daní Američanům, kteří vydělávají více než 400 000 dolarů (8,5 milionu korun) ročně.

Yellenová na svém potvrzovacím slyšení minulý týden řekla senátorům, že je třeba zvýšit minimální mzdu a ve vztahu ke stimulačním opatřením „jednat ve velkém“ bez obav o státní dluh. Jinak se vystavují riziku delší a bolestivější recese způsobené pandemií.

Kdo je Janet Yellenová?

Čtyřiasedmdesátiletá Yellenová přináší Bidenovi desítky let zkušeností s hospodářskou politikou a je respektována Kongresem i mezinárodními finančními úředníky. 

Do historie se zapsala v roce 2014, kdy se stala první ženou v čele Federálního rezervního systému. Republikánský prezident Donald Trump odmítl její funkční období obnovit a v roce 2018 ji nahradil současným předsedou Jeromem Powellem.

Bývalá šéfka americké centrální banky se narodila v New Yorku. V roce 1971 získala doktorát z ekonomie na Yaleově univerzitě a učila na několika významných univerzitách. Poté působila jako přední ekonomická poradkyně prezidenta Billa Clintona od roku 1997 do roku 1999.

Je vdaná za ekonoma a držitele Nobelovy ceny George Akerlofa. Seznámili se v roce 1977 ve Fedu, kde oba pracovali jako výzkumníci.

Reklama

Doporučujeme

Izrael už nebude bombardovat Libanon, má to zakázané od USA

Izrael už nebude bombardovat Libanon. Má to zakázané od USA, uvedl dnes americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. Doplnil, že Spojené státy budou spolupracovat s Libanonem a odpovídajícím způsobem se vypořádají se situací ohledně proíránského militantního hnutí Hizballáh.

Historická dohoda na dosah? V Libanonu platí dočasné příměří

Americký prezident Donald Trump oznámil platné desetidenní příměří mezi Izraelem a Libanonem a „brzký konec“ války s Íránem, uvedla agentura AP. Příměří slibuje pauzu v bojích a odstranění jedné z překážek pro dohodu mezi Washingtonem, Tel Avivem a Teheránem.

Nový prezident Barmy nařídil zrušení všech rozsudků smrti

Čerstvě zvolený prezident Barmy Min Aun Hlain dnes nařídil zrušit všechny rozsudky ukládající trest smrti, informovala agentura AFP. Jde o první oficiální opatření, které hlava státu od nástupu do funkce zavedla. Prezident a zároveň bývalý šéf armády tak učinil v rámci rozsáhlejší amnestie u příležitosti barmského buddhistického Nového roku Thingyan.

Izrael podle Libanonu porušuje příměří, Hizballáh zaútočil na izraelské vojáky

Izrael pokračuje v bombardování jižního Libanonu i po začátku vyhlášeného příměří, uvedla dnes nad ránem podle agentur Reuters a AFP libanonská média. Militantní šíitské hnutí Hizballáh naproti tomu uvedlo, že v reakci na izraelské útoky bombardovalo skupinu izraelských vojáků na jihu Libanonu. Žárné škody ani oběti nejsou hlášeny. Americký prezident Donald Trump Hizballáh vyzval, aby klid zbraní neporušoval. Generální tajemník OSN António Guterres apeloval na dodržování příměří všemi stranami, píše Reuters.

Bílý dům spouští systém pro navrácení miliard z cel. Má to ale háček

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa spustí příští týden slibovaný portál pro navracení peněz z cel uvalených během „Dne osvobození“ na základě legislativy o mezinárodních nouzových ekonomických pravomocích (IEEPA), kterou označil Nejvyšší soud za nezákonnou. Tento krok se setkal s pozitivními ohlasy, odpovědnost za získání svých peněz však klade na samotné dovozce.

Hegseth: Americká blokáda íránských přístavů potrvá tak dlouho, jak bude třeba

Spojené státy budou pokračovat v blokádě íránských přístavů tak dlouho, jak bude třeba, prohlásil dnes šéf Pentagonu Pete Hegseth na tiskové konferenci ve Washingtonu. Americké síly na Blízkém východě jsou podle něj rovněž připraveny obnovit útoky na Írán v případě, že Teherán s Washingtonem neuzavře mírovou dohodu. Ta je podle amerického ministra Íráncům na dosah.

Papež v Kamerunu kritizoval světové lídry za miliardové výdaje na války

Papež Lev XIV. při návštěvě kamerunského města Bamenda ostře kritizoval světové lídry, kteří podle něj kvůli válkám utrácejí miliardy dolarů, místo aby pomohli potřebným. Dodal, že svět pustoší hrstka tyranů, uvedl server Vatican News. Hlava katolické církve se tak vyjádřila poté, co ho americký prezident Donald Trump slovně napadl na sociálních sítích.

Slovensko hodlá blokovat 20. balík sankcí, chce záruky ohledně ropovodu Družba

Slovensko je připraveno blokovat přijetí připravovaného dvacátého balíku sankcí Evropské unie proti Rusku za jeho agresi vůči Ukrajině, dokud Bratislava nedostane záruky ohledně obnovení provozu ropovodu Družba. Řekl to dnes slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár. Podle něj Slovensko ale nebude proti uvolnění unijní půjčky pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur (2,2 bilionu korun), kterou dosud blokovalo Maďarsko. To po vítězství opoziční strany Tisza v nedělních parlamentních volbách čeká změna vlády.

Válka otřásá trhy, růst čínské ekonomiky přesto překonal očekávání

Čína je první velkou ekonomikou, která zveřejnila hospodářské výsledky od začátku americko-izraelské války s Íránem. Díky silnému vývozu elektrických a strojírenských výrobků v letošním prvním čtvrtletí se čínská ekonomika nastartovala, přičemž její růst překvapil analytiky, a to i přes dopady konfliktu na ceny energií. To však neznamená, že je druhá největší ekonomika před vnějšími vlivy v bezpečí.

Porušil přísahu. Hegseth čelí pokusu o impeachment

Demokraté ve Sněmovně reprezentantů ve středu předložili šest článků žaloby proti ministru obrany Petu Hegsethovi, píše list The Guardian. V nich vznesli závažná obvinění týkající se i války s Íránem. Snaha o impeachment nemá šanci na úspěch, po listopadových volbách v Kongresu by se to ale mohlo změnit.

Francie propustila zadržovaný tanker z ruské stínové flotily po zaplacení pokuty

Ropný tanker, který Francie minulý měsíc zadržela ve Středozemním moři a který podle prezidenta Emmanuela Macrona patří k takzvané ruské stínové flotile, opustil francouzské teritoriální vody poté, co majitel lodi zaplatil pokutu. Informovaly o tom agentury s odvoláním na místní úřady.

ANALÝZA: Blokáda Hormuzského průlivu? Trump neměl jinou možnost

Americký prezident Donald Trump v posledních týdnech tlačí na otevření Hormuzského průlivu, klíčového koridoru pro přepravu především ropy, ale i zemního plynu, hnojiv a dalších komodit. Paradoxně však nařídil námořnictvu jeho blokádu. Dopady mohou být bolestivé nejen pro Írán, ale i pro USA, Evropu a Asii. Trumpovi však nic jiného nezbývá. Alternativy jsou totiž ještě riskantnější.

Rusko podle Kyjeva podniklo rozsáhlý vzdušný útok, zahynulo nejméně 15 lidí

Rusko za posledních 24 hodin zaútočilo na Ukrajinu 703 bezpilotními letouny a 44 střelami různého typu, oznámilo dnes ráno ukrajinské letectvo na platformě Telegram. Protivzdušná obrana podle něj zneškodnila 636 dronů a 31 střel. Regionální činitelé ráno informovali o nejméně 15 zabitých civilistech: osmi v Oděse, čtyřech v Kyjevě a třech v Dněpropetrovské oblasti. Rusko si nezaslouží uvolnění globální politiky ani zrušení sankcí, reagoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ruské úřady hlásí dvě oběti ukrajinských útoků.

Spor Trumpa s papežem mění náladu mezi americkými katolíky

Napětí mezi Donaldem Trumpem a Svatým Otcem přerostlo v otevřený konflikt, který rezonuje i mezi věřícími v USA. Kritika už nepřichází jen od tradičních oponentů prezidenta. Ozývají se i konzervativní katolíci, kteří ho dříve podporovali.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama