EkonomikaSenát potvrdil nominaci Janet Yellenové. Americkým financím tak bude poprvé v historii...

Senát potvrdil nominaci Janet Yellenové. Americkým financím tak bude poprvé v historii šéfovat žena

Nominaci Janet Yellenové, která bude první ženou v čele Ministerstva financí Spojených států, Senát v pondělí schválil drtivou většinou hlasů. Spolupráce s Kongresem na úlevě od dopadů koronavirové pandemie, revizi americké sankční politiky a posílení finanční regulace tak může začít velice rychle. Informovala o tom agentura Reuters a stanice BBC.

Senát potvrdil nominaci v poměru 84 pro ku 15 proti, přičemž veškeré námitky pocházely od republikánů. Několik z nich vyjádřilo znepokojení nad plánovaným stimulačním balíčkem v hodnotě 1,9 bilionů dolarů (téměř 41 bilionů korun) navrhovaným prezidentem Joe Bidenem, zvýšením daní a dalšími iniciativami na výdajové straně rozpočtu.

„Potvrzení ministryně Yellenové rozbijí další neviditelnou bariéru,“ uvedla ve svém prohlášení demokratická senátorka Dianne Feinsteinová. „V poli, kde dominují muži, je osvěžující konečně vidět ženu, která vede ministerstvo financí.“

O tom, kdy bude Yellenová uvedena do úřadu, Bílý dům zatím neinformoval. Získala 34 hlasů republikánů, přičemž řada z nich se zavázala s ní spolupracovat.

„Doufám, že spolupráce demokratů a republikánů bude pokračovat a budeme moci společně pracovat na smysluplné daňové nebo fiskální politice pro všechny Američany,“ napsal republikánský senátor Chuck Grassley na Twitteru.

Německý ministr financí Olaf Scholz Yellenové poblahopřál a vyjádřil naději, že by mohla pomoci vést pokrok při dosahování mezinárodní dohody o digitálním zdanění. „Janet Yellenová je velmi působivá osoba,“ řekl pro agenturu Reuters.

Na postu ministryně financí sehraje klíčovou roli při spolupráci s Kongresem na Bidenových stimulačních plánech, ale i na jeho závazcích investovat 2 biliony dolarů do infrastruktury, projektů zelené energie, vzdělávání a výzkumu na podporu americké konkurenceschopnosti.

Za účelem financování těchto iniciativ se pokusí přesvědčit Kongres, aby zvýšil sazbu daně z příjmu právnických osob z 21 procent na 28 procent. Zároveň plánuje zvýšení daní Američanům, kteří vydělávají více než 400 000 dolarů (8,5 milionu korun) ročně.

Yellenová na svém potvrzovacím slyšení minulý týden řekla senátorům, že je třeba zvýšit minimální mzdu a ve vztahu ke stimulačním opatřením „jednat ve velkém“ bez obav o státní dluh. Jinak se vystavují riziku delší a bolestivější recese způsobené pandemií.

Kdo je Janet Yellenová?

Čtyřiasedmdesátiletá Yellenová přináší Bidenovi desítky let zkušeností s hospodářskou politikou a je respektována Kongresem i mezinárodními finančními úředníky. 

Do historie se zapsala v roce 2014, kdy se stala první ženou v čele Federálního rezervního systému. Republikánský prezident Donald Trump odmítl její funkční období obnovit a v roce 2018 ji nahradil současným předsedou Jeromem Powellem.

Bývalá šéfka americké centrální banky se narodila v New Yorku. V roce 1971 získala doktorát z ekonomie na Yaleově univerzitě a učila na několika významných univerzitách. Poté působila jako přední ekonomická poradkyně prezidenta Billa Clintona od roku 1997 do roku 1999.

Je vdaná za ekonoma a držitele Nobelovy ceny George Akerlofa. Seznámili se v roce 1977 ve Fedu, kde oba pracovali jako výzkumníci.

Doporučujeme

Italský šlechtic je podezřelý z brutálních vražd v rámci „lidského safari“ v Sarajevu

Během obléhání Sarajeva měli někteří bohatí cizinci platit vysoké částky za možnost střílet na civilisty. Italská prokuratura nyní prověřuje několik podezřelých, mezi nimi i aristokrata z Milána. Vyšetřovatelé ale zatím nemají dost důkazů, aby kohokoliv postavili před soud.

Ukrajinské úřady informují o mrtvých a raněných po ruských útocích

Nejméně dva lidé byli zabiti a další dva zraněni při ruských útocích na Sumskou oblast na severovýchodě Ukrajiny, uvedla dnes ukrajinská policie. Jedno dítě podle úřadů zemřelo při ruském útoku v Dněpropetrovské oblasti. Podle ukrajinského vicepremiéra Oleksije Kuleby ruské drony zaútočily na dvě civilní lodě v Černém moři. Jednoho námořníka zabily, několik dalších zranily. Naopak o ukrajinských útocích informuje Moskva, aniž by upřesnila případné škody.

Tříletého chlapce v britské zoo napadl ve výběhu krokodýl, policie to šetří jako pokus o vraždu

Policie v hrabství Cambridgeshire potvrdila, že tříletého chlapce, který ve čtvrtek utrpěl život ohrožující zranění v zoologické zahradě Johnsons of Old Hurst nedaleko Huntingdonu, napadl ve svém výběhu krokodýl. Incident policie vyšetřuje jako pokus o vraždu a zadržela muže podezřelého z toho, že chlapce do krokodýlího výběhu vhodil.

V Tokiu hasiči evakuovali asi 300 žáků a učitelů z hořící základní školy

Na základní škole v Tokiu dnes vypukl požár, všech asi 300 studentů a učitelů bylo evakuováno do bezpečí, oznámily místní úřady. Podle japonských médií je lehce zraněno kolem deseti lidí. Agentura Kjódó uvedla, že většina ze zraněných se nadýchala kouře. Příčina požáru se vyšetřuje.

Hormuzským průlivem proplulo 25 lodí, pětina obvyklého provozu

Ve čtvrtek proplulo Hormuzským průlivem 25 lodí, uvedla dnes specializovaná platforma AXSMarine. Podle ní je to nejvíce od poloviny dubna, kdy průliv blokovaly americké a íránské síly, a zhruba pětinásobek denního průměru ze začátku června. Provoz je ale zhruba pětinový ve srovnání s obdobím těsně před začátkem války, kterou na konci února útokem na Írán rozpoutaly Spojené státy spolu s Izraelem.

Obnova rašelinišť zvyšuje pohlcování oxidu uhličitého

Rašeliniště patří mezi nejvýznamnější přírodní zásobárny uhlíku na Zemi. Když se ale odvodní kvůli lesnictví nebo zemědělství, začnou naopak uvolňovat velké množství skleníkových plynů do atmosféry. Nový výzkum ze severního Švédska ukazuje, že návrat vody do vysušených rašelinišť dokáže tento trend poměrně rychle zvrátit. Už během prvních dvou let po obnově začala krajina výrazně lépe pohlcovat oxid uhličitý.

Noční izraelské nálety v Libanonu zabily 16 lidí, uvedla libanonská agentura

Životy nejméně 16 lidí si v noci na dnešek vyžádaly izraelské nálety v Libanonu, uvedla libanonská státní tisková agentura. Izraelská armáda předtím podle médií oznámila, že na několika místech na jihu Libanonu útočila na ozbrojence Hizballáhu a jejich infrastrukturu.

Viceprezident J.D. Vance zatím do Švýcarska neodletí, jednat se dnes nebude

Americký viceprezident J.D. Vance prozatím neodcestuje do Švýcarska na jednání s Íránem, jak se původně plánovalo, oznámily tiskové agentury s odvoláním na Bílý dům. Švýcarské ministerstvo zahraničí následně uvedlo, že se americko-íránská jednání v letovisku Bürgenstock dnes neuskuteční, uvedla agentura Reuters. Odklad budí otázky ohledně toho, co bude dál s prozatimní dohodou s Íránem o ukončení války, poznamenala agentura AP.

Cena ropy dál klesá. Optimismus tlumí odložené rozhovory a trvající přestřelky mezi Izraelem a Hizballáhem

Doprava v Hormuzském průlivu se postupně obnovuje a ceny ropy klesají. Stále se do nich však propisuje nejistota ohledně finální dohody mezi USA a Íránem, o níž budou obě strany jednat během následujících 60 dní. Páteční rozhovory ve Švýcarsku byly odloženy. Izrael poslal letadla nad jižní Libanon, přičemž při bombardování zemřelo 16 lidí. Napětí mezi USA a židovským státem roste. Americký viceprezident J. D. Vance se ostře pustil do izraelských představitelů, kteří kritizovali prezidenta Donalda Trumpa za mírovou dohodu.

Letiště v Nigeru napadli ozbrojenci. Několikahodinové boje si vyžádaly 35 mrtvých

Pětatřicet lidí zemřelo při útoku ozbrojenců na Mezinárodní letiště Diori Hamani v nigerské metropoli Niamey. Mezi mrtvými jsou útočníci, vojáci i civilisté. Boje podle stanice Al-Džazíra trvaly několik hodin. K „sebevražednému útoku“ se přihlásila ozbrojená skupina napojená na Al-Káidu. Cílit měla na vojenskou základnu, která je součástí komplexu letiště.

Nejvyšší soud USA omezil zákaz zbraní pro příležitostné uživatele marihuany

Nejvyšší soud USA jednomyslně rozhodl ve prospěch muže z Texasu, který napadl federální zákaz držení zbraní pro uživatele nelegálních drog. Verdikt se týká hlavně příležitostných uživatelů marihuany a neznamená úplné zrušení zákona.

Cambridge Science Park čeká rozsáhlá proměna

Nejstarší vědecký park v Evropě se může během příštích desetiletí výrazně rozšířit. Trinity College Cambridge představila plán, který počítá s novými laboratořemi, veřejnými zelenými plochami, vodními prvky i lepším propojením s okolím. Projekt má přinést tisíce pracovních míst a zároveň posílit biodiverzitu a odolnost krajiny.

Tichá proměna přírody. AI odhalila znepokojivý trend

Umělá inteligence (AI) pomohla vědcům odhalit, jak výrazně klimatická změna ovlivňuje rostliny po celém světě. Nová studie ukázala, že doba kvetení se za posledních sto let posouvá v průměru o 2,5 dne za desetiletí. Na první pohled jde o nepatrnou změnu, podle odborníků však může narušit vztahy mezi rostlinami a opylovači, na nichž závisí fungování celých ekosystémů.

Apple se dohodl s Intelem na spolupráci při vývoji a výrobě čipů v USA

Americká technologická společnost Apple se dohodla s polovodičovou firmou Intel na spolupráci při vývoji a výrobě čipů ve Spojených státech. Na své sociální síti Truth Social to dnes oznámil americký prezident Donald Trump. Akcie Intelu na tuto zprávu reagovaly výrazným růstem.

Slovenský parlament začal kvůli vysokému dluhu země jednat o důvěře vládě

Slovenský parlament začal dnes dopoledne jednat o návrhu vlády, aby jí zákonodárný sbor v souvislosti s vysokým zadlužením země vyslovil důvěru. Poslanci by o žádosti kabinetu premiéra Roberta Fica měli hlasovat ještě dnes. Vládní většina v úvodu schůze prosadila omezení délky rozpravy maximálně na 12,5 hodiny. Fico už ve středu řekl, že hlasování považuje za formalitu, neboť jeho vláda se ve 150členné sněmovně opírá o 78 poslanců, tedy o většinu tří hlasů. Rozpravu už v jejím začátku provázely slovní přestřelky mezi vládním a opozičním táborem.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama