EkonomikaSenát potvrdil nominaci Janet Yellenové. Americkým financím tak bude poprvé v historii...

Senát potvrdil nominaci Janet Yellenové. Americkým financím tak bude poprvé v historii šéfovat žena

Nominaci Janet Yellenové, která bude první ženou v čele Ministerstva financí Spojených států, Senát v pondělí schválil drtivou většinou hlasů. Spolupráce s Kongresem na úlevě od dopadů koronavirové pandemie, revizi americké sankční politiky a posílení finanční regulace tak může začít velice rychle. Informovala o tom agentura Reuters a stanice BBC.

Senát potvrdil nominaci v poměru 84 pro ku 15 proti, přičemž veškeré námitky pocházely od republikánů. Několik z nich vyjádřilo znepokojení nad plánovaným stimulačním balíčkem v hodnotě 1,9 bilionů dolarů (téměř 41 bilionů korun) navrhovaným prezidentem Joe Bidenem, zvýšením daní a dalšími iniciativami na výdajové straně rozpočtu.

„Potvrzení ministryně Yellenové rozbijí další neviditelnou bariéru,“ uvedla ve svém prohlášení demokratická senátorka Dianne Feinsteinová. „V poli, kde dominují muži, je osvěžující konečně vidět ženu, která vede ministerstvo financí.“

O tom, kdy bude Yellenová uvedena do úřadu, Bílý dům zatím neinformoval. Získala 34 hlasů republikánů, přičemž řada z nich se zavázala s ní spolupracovat.

„Doufám, že spolupráce demokratů a republikánů bude pokračovat a budeme moci společně pracovat na smysluplné daňové nebo fiskální politice pro všechny Američany,“ napsal republikánský senátor Chuck Grassley na Twitteru.

Německý ministr financí Olaf Scholz Yellenové poblahopřál a vyjádřil naději, že by mohla pomoci vést pokrok při dosahování mezinárodní dohody o digitálním zdanění. „Janet Yellenová je velmi působivá osoba,“ řekl pro agenturu Reuters.

Na postu ministryně financí sehraje klíčovou roli při spolupráci s Kongresem na Bidenových stimulačních plánech, ale i na jeho závazcích investovat 2 biliony dolarů do infrastruktury, projektů zelené energie, vzdělávání a výzkumu na podporu americké konkurenceschopnosti.

Za účelem financování těchto iniciativ se pokusí přesvědčit Kongres, aby zvýšil sazbu daně z příjmu právnických osob z 21 procent na 28 procent. Zároveň plánuje zvýšení daní Američanům, kteří vydělávají více než 400 000 dolarů (8,5 milionu korun) ročně.

Yellenová na svém potvrzovacím slyšení minulý týden řekla senátorům, že je třeba zvýšit minimální mzdu a ve vztahu ke stimulačním opatřením „jednat ve velkém“ bez obav o státní dluh. Jinak se vystavují riziku delší a bolestivější recese způsobené pandemií.

Kdo je Janet Yellenová?

Čtyřiasedmdesátiletá Yellenová přináší Bidenovi desítky let zkušeností s hospodářskou politikou a je respektována Kongresem i mezinárodními finančními úředníky. 

Do historie se zapsala v roce 2014, kdy se stala první ženou v čele Federálního rezervního systému. Republikánský prezident Donald Trump odmítl její funkční období obnovit a v roce 2018 ji nahradil současným předsedou Jeromem Powellem.

Bývalá šéfka americké centrální banky se narodila v New Yorku. V roce 1971 získala doktorát z ekonomie na Yaleově univerzitě a učila na několika významných univerzitách. Poté působila jako přední ekonomická poradkyně prezidenta Billa Clintona od roku 1997 do roku 1999.

Je vdaná za ekonoma a držitele Nobelovy ceny George Akerlofa. Seznámili se v roce 1977 ve Fedu, kde oba pracovali jako výzkumníci.

Doporučujeme

Policie obvinila podezřelého z vraždy pětileté dívky z australské domorodé komunity

Policie v Austrálii zadržela muže podezřelého z vraždy pětileté dívky z australské domorodé komunity, kterou média jmenují jako Kumanjayi Little Baby. Je jím Jefferson Lewis (47).

Írán ztratil 4,8 miliard dolarů kvůli americké blokádě, odhaduje Pentagon

Írán kvůli americké blokádě v Ománském zálivu ztratil příjmy z ropy ve výši 4,8 miliard dolarů, odhaduje americké ministerstvo obrany. To vyvolalo na teheránskou vládu dosud nevídaný tlak. Informoval o tom v noci na dnešek server Axios.

Většina Američanů pokládá válku s Íránem za chybu, trápí je ekonomická situace

Válka amerického prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu je mezi Američany stejně nepopulární jako byla válka v Iráku v době největších násilností v roce 2006 či válka ve Vietnamu na počátku 70. let. Rostoucí počet Američanů také dává najevo obavy z ekonomických dopadů konfliktu a terorismu. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro deník The Washington Post (WP) a web ABC News, který byl zveřejněn v pátek.

Schick hattrickem sestřelil Lipsko a táhne Leverkusen do Ligy mistrů

Patrik Schick znovu ukázal, proč patří mezi nejnebezpečnější útočníky v Evropě. Proti Lipsku nastřílel hattrick a dovedl Leverkusen k jasné výhře 4:1. Ještě před výkopem převzal od fanoušků plaketu za sto gólů v klubovém dresu. Pak přidal další tři a oslavu si mohl zopakovat přímo na hřišti.

Vietnam a Japonsko chtějí prohloubit spolupráci v energetickém sektoru

Japonská premiérka Sanae Takaiči při návštěvě Vietnamu přislíbila, že obě asijské země prohloubí bilaterální ekonomickou spolupráci v energetice i pokud jde o kritické nerostné suroviny. Podle agentury Reuters to řekla při setkání s vietnamským protějškem Le Minh Hungem.

Ruské drony v noci zabíjely v Oděse nebo Chersonu

Dva lidé zemřeli v noci na dnešek při ruském útoku na civilní a přístavní infrastrukturu v ukrajinské Oděské oblasti, oznámil dnes ráno velitel regionální vojenské správy Oleh Kiper. V Chersonu ruský dron zasáhl auto, jehož řidič zemřel. Ukrajinská armáda podnikla rozsáhlý dronový nálet na západní regiony Ruska.

Nová klimatická iniciativa chce omezit uhlí, ropu i plyn

Kolumbijská Santa Marta hostila první mezinárodní konferenci zaměřenou přímo na odklon od uhlí, ropy a plynu. Do karibského města přijeli zástupci téměř šedesáti zemí, kteří chtějí urychlit přechod k čistší energetice. Symbolika místa byla silná, protože Kolumbie stále patří mezi vývozce fosilních paliv.

Stažení amerických vojáků z Německa budí obavy v NATO

Spojené státy stáhnou z Německa zhruba pět tisíc vojáků. Pentagon uvedl, že jde o výsledek revize americké vojenské přítomnosti v Evropě. Stahování má být dokončeno během šesti až dvanácti měsíců.

Britská vláda by podle Starmera mohla zakázat některé propalestinské pochody

Britský premiér Keir Starmer uvedl, že vláda by za určitých okolností mohla zakázat propalestinské pochody kvůli "kumulativnímu dopadu", který mají demonstrace na židovskou komunitu, píše agentura Reuters. Děje se tak poté, co byli ve středu v Londýně pobodáni dva Židé.

Trump vtipkoval, ale naznačil invazi na Kubu

Americký prezident Donald Trump naznačil, že po případném dokončení vojenské operace v Íránu by se Spojené státy mohly zaměřit i na Kubu.

Fico a Zelenskyj se pozvali k návštěvám, v pondělí se setkají v Jerevanu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes telefonicky pozval slovenského premiéra Roberta Fica do Kyjeva, Fico zase Zelenského do Bratislavy. Zelenskyj o tom informoval na síti X s tím, že Fico slíbil podporu Ukrajině na její cestě do Evropské unie a že je připraven předat Kyjevu slovenské zkušenosti.

USA schválily prodej zbraní spojencům na Blízkém východě za 8,6 mld. USD

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa obešla schválení Kongresem a povolila prodej zbraní v celkové hodnotě 8,6 miliard dolarů (přibližně 179 miliard Kč) svým spojencům na Blízkém východě včetně Izraele, Kataru, Kuvajtu a Spojených arabských emirátů (SAE). Uvedla to v noci na dnešek agentura Reuters, která se odvolává na americké ministerstvo zahraničí.

Trump podle zdroje odmítl návrh otevřít Hormuz před jednáním o jaderném programu

Íránský návrh, který odmítá americký prezident Donald Trump, počítá s tím, že by byl otevřen klíčový Hormuzský průliv a skončila by americká blokáda íránských přístavů, zatímco jednání o íránském jaderném programu by byla ponechána na později. Podle agentury Reuters to dnes uvedl vysoce postavený íránský činitel. Ačkoliv mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem aktuálně panuje příměří, rozhovory o ukončení války, která začala 28. února, byly zatím neúspěšné.

Ruské útoky proti Ukrajině si vyžádaly další mrtvé a raněné i materiální škody

Úřady v různých částech Ukrajiny po další vlně ruských útoků hlásí oběti na životech, raněné i materiální škody. Ruské drony v noci na dnešek a ráno udeřily v Chersonu, Charkově a Oděské oblasti, uvádí média.

Přítomnost vojáků USA v Německu je v zájmu Berlína i Washingtonu, řekl Pistorius

Přítomnost amerických vojáků v Evropě, a zejména v Německu, je v německém a americkém zájmu, prohlásil dnes německý ministr obrany Boris Pistorius. Reagoval tak na informaci, že Spojené státy plánují v příštích šesti až 12 měsících snížit počet svých vojáků na německém území o 5000 z nynějších 39.000. Podle Pistoriuse není americké rozhodnutí nečekané a dalo se předvídat.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama