Reklama
11.2 C
Czech
Středa 18. března 2026
EkonomikaSenát potvrdil nominaci Janet Yellenové. Americkým financím tak bude poprvé v historii...

Senát potvrdil nominaci Janet Yellenové. Americkým financím tak bude poprvé v historii šéfovat žena

Nominaci Janet Yellenové, která bude první ženou v čele Ministerstva financí Spojených států, Senát v pondělí schválil drtivou většinou hlasů. Spolupráce s Kongresem na úlevě od dopadů koronavirové pandemie, revizi americké sankční politiky a posílení finanční regulace tak může začít velice rychle. Informovala o tom agentura Reuters a stanice BBC.

Senát potvrdil nominaci v poměru 84 pro ku 15 proti, přičemž veškeré námitky pocházely od republikánů. Několik z nich vyjádřilo znepokojení nad plánovaným stimulačním balíčkem v hodnotě 1,9 bilionů dolarů (téměř 41 bilionů korun) navrhovaným prezidentem Joe Bidenem, zvýšením daní a dalšími iniciativami na výdajové straně rozpočtu.

„Potvrzení ministryně Yellenové rozbijí další neviditelnou bariéru,“ uvedla ve svém prohlášení demokratická senátorka Dianne Feinsteinová. „V poli, kde dominují muži, je osvěžující konečně vidět ženu, která vede ministerstvo financí.“

O tom, kdy bude Yellenová uvedena do úřadu, Bílý dům zatím neinformoval. Získala 34 hlasů republikánů, přičemž řada z nich se zavázala s ní spolupracovat.

„Doufám, že spolupráce demokratů a republikánů bude pokračovat a budeme moci společně pracovat na smysluplné daňové nebo fiskální politice pro všechny Američany,“ napsal republikánský senátor Chuck Grassley na Twitteru.

Německý ministr financí Olaf Scholz Yellenové poblahopřál a vyjádřil naději, že by mohla pomoci vést pokrok při dosahování mezinárodní dohody o digitálním zdanění. „Janet Yellenová je velmi působivá osoba,“ řekl pro agenturu Reuters.

Na postu ministryně financí sehraje klíčovou roli při spolupráci s Kongresem na Bidenových stimulačních plánech, ale i na jeho závazcích investovat 2 biliony dolarů do infrastruktury, projektů zelené energie, vzdělávání a výzkumu na podporu americké konkurenceschopnosti.

Za účelem financování těchto iniciativ se pokusí přesvědčit Kongres, aby zvýšil sazbu daně z příjmu právnických osob z 21 procent na 28 procent. Zároveň plánuje zvýšení daní Američanům, kteří vydělávají více než 400 000 dolarů (8,5 milionu korun) ročně.

Yellenová na svém potvrzovacím slyšení minulý týden řekla senátorům, že je třeba zvýšit minimální mzdu a ve vztahu ke stimulačním opatřením „jednat ve velkém“ bez obav o státní dluh. Jinak se vystavují riziku delší a bolestivější recese způsobené pandemií.

Kdo je Janet Yellenová?

Čtyřiasedmdesátiletá Yellenová přináší Bidenovi desítky let zkušeností s hospodářskou politikou a je respektována Kongresem i mezinárodními finančními úředníky. 

Do historie se zapsala v roce 2014, kdy se stala první ženou v čele Federálního rezervního systému. Republikánský prezident Donald Trump odmítl její funkční období obnovit a v roce 2018 ji nahradil současným předsedou Jeromem Powellem.

Bývalá šéfka americké centrální banky se narodila v New Yorku. V roce 1971 získala doktorát z ekonomie na Yaleově univerzitě a učila na několika významných univerzitách. Poté působila jako přední ekonomická poradkyně prezidenta Billa Clintona od roku 1997 do roku 1999.

Je vdaná za ekonoma a držitele Nobelovy ceny George Akerlofa. Seznámili se v roce 1977 ve Fedu, kde oba pracovali jako výzkumníci.

Reklama

Doporučujeme

Čističky odpadních vod zvládnou i zbytky jídla a uleví skládkám

Každý den končí tuny jídla v odpadcích. Zmizí v pytlích a končí na skládkách, kde už jen škodí. Přitom by mohly dál sloužit. Výzkum z Georgia Institute of Technology ukazuje, že řešení už existuje a není daleko.

Šéf protiteroristického střediska USA rezignoval. Nesouhlasil s válkou s Íránem

Šéf amerického Národního protiteroristického střediska (NCTC) Joe Kent rezignoval na svou funkci. Důvodem je nesouhlas s údery na Írán, který podle něj nepředstavoval žádnou hrozbu. Americký prezident Donald Trump reagoval slovy, že Kent byl milý, ale slabý chlap.

Trump tlačí na spojence kvůli Hormuzskému průlivu, ti ale couvají

Bílý dům se snaží rychle získat veřejnou podporu spojenců pro ochranu Hormuzského průlivu, klíčové trasy pro světový obchod s ropou. Washington tlačí hlavně na to, aby se státy přihlásily alespoň politicky, protože nervozita na trzích roste a ceny energií jsou citlivé na každý další vývoj.

Rulík končí u reprezentace a míří do Kladna

Radim Rulík po květnovém mistrovství světa skončí u české hokejové reprezentace a od příští sezony převezme extraligové Kladno. Spekulace z posledních dnů tak dostaly definitivní podobu. Rytíři získají trenéra, který se po práci u národního týmu vrací ke každodennímu klubovému režimu.

Američanku Kouri Richins, která napsala knihu o truchlení po manželovi, uznala porota vinnou z vraždy

Bizarní případ Kouri Richins, autorky úspěšné dětské knihy o truchlení po manželovi, skončil verdiktem poroty v Utahu, která Kouri uznala vinnou z vraždy. Žena v roce 2022 otrávila svého muže Erica fentanylem přimíchaným do nápoje.

Při íránském útoku zahynul v Abú Zabí civilista, přístav ve Fudžajře uzavřen

Při dopadu úlomků zneškodněné íránské balistické střely dnes zahynul v Abú Zabí civilista s pákistánským občanstvím, uvedly podle agentury AFP emirátské úřady. Kvůli íránským útokům SAE znovu pozastavila provoz v ropném přístavu Fudžajra. Íránským úderům dnes ráno čelila protivzdušná obrana také v Kataru a Saúdské Arábii. V Kuvajtu byli v důsledku vzdušného útoku zraněni dva zdravotníci. Podle předsedy íránského parlamentu americká vojenská přítomnost regionu bezpečnost nepřinese, tu musí zajistit tamní státy. Teherán v odvetě za izraelské a americké údery již třetím týdnem útočí na státy Perského zálivu, kde se nacházejí vojenské objekty Spojených států.

Válka s Íránem dopadá na světovou ekonomiku

Válka s Íránem přestává být jen bezpečnostní krizí na Blízkém východě a stále víc se mění v ekonomický problém pro velkou část světa. Nejtvrději dopadá na země v Asii závislé na dovozu energií, ale tlak se začíná přelévat i do Evropy. Nejde přitom jen o dražší ropu. Státy už sahají k mimořádným opatřením, aby udržely v chodu dopravu, úřady i běžný život.

EU pomůže Ukrajině s opravou ropovodu Družba, hotova má být do měsíce a půl

Ukrajina přijala od Evropské unie nabídku pomoci a financování při obnově dodávek ruské ropy ropovodem Družba na Slovensko a do Maďarska, uvedli dnes šéf summitů EU António Costa a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v dopise adresovaném Evropské komisi podle agentury Reuters uvedl, že oprava ropovodu poničeného ruským útokem se chýlí ke konci a hotova má být do měsíce a půl.

Izrael zabil šéfa íránské bezpečnostní rady Larídžáního a šéfa milic basídž

Šéf íránské Nejvyšší rady národní bezpečnosti Alí Larídžání byl zabit při nočním vzdušném úderu, uvedl dnes podle agentury Reuters izraelský ministr obrany Jisrael Kac. Írán Larídžáního smrt nepotvrdil. Íránská státní média mezitím zveřejnila údajný Larídžáního vzkaz psaný rukou. O cíleném útoku na Larídžáního již ráno informovala izraelská média. Náčelník generálního štábu izraelské armády Ejal Zamir poté uvedl, že v noci bylo dosaženo významných úspěchů při likvidaci cílů.

Sebedůvěra Trumpa nezachrání. Válka v Íránu je risk

Americko-izraelská válka proti Íránu vstoupila do třetího týdne. Prezident Donald Trump působí sebejistě. V pondělí během více než hodinového projevu hovořil o Blízkém východě, rekonstrukci Kennedyho vesmírného střediska, výstavbě tanečního sálu v Bílém domě, letošním mistrovství světa ve fotbale a řadě dalších témat, jako by se nic důležitého nedělo. Válka se však neptá.

Zelenskyj: Rusko získalo za dva týdny války s Íránem 10 miliard dolarů

Rusko za dva týdny války s Íránem vydělalo 10 miliard dolarů (zhruba 240 miliard korun). Podle serveru Business Insider to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Šéf Kyjeva varoval, že čím déle bude konflikt na Blízkém východě trvat, tím více bude ruský prezident Vladimir Putin moci válku v jeho zemi protahovat.

USA a Izrael zaútočily na Írán bez varování spojenců, uvedl Costa

Spojené státy a Izrael se rozhodly zahájit útoky proti Íránu, aniž by o tom informovaly své spojence. Pro EU to přitom znamená vážné riziko pro její bezpečnost, zejména ekonomickou bezpečnost, dále riziko zvyšování mezinárodního napětí a rovněž zvýšené riziko hrozby terorismu. V rozhovoru s novináři z projektu European Newsroom (ENR) to uvedl předseda Evropské rady António Costa. ENR sdružuje tiskové agentury z celé Evropy a ČTK je jeho členem.

Trump chce kvůli válce s Íránem přibližně o měsíc odložit návštěvu Číny

Americký prezident Donald Trump chce kvůli válce s Íránem přibližně o měsíc posunout jednání se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Podle agentur Reuters a Kjódó uvedl, že Spojené státy již požádaly o odložení schůzky. Podle původních plánů měl americký prezident zavítat na návštěvu Pekingu od 31. března do 2. dubna.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama