EkonomikaSenát potvrdil nominaci Janet Yellenové. Americkým financím tak bude poprvé v historii...

Senát potvrdil nominaci Janet Yellenové. Americkým financím tak bude poprvé v historii šéfovat žena

Nominaci Janet Yellenové, která bude první ženou v čele Ministerstva financí Spojených států, Senát v pondělí schválil drtivou většinou hlasů. Spolupráce s Kongresem na úlevě od dopadů koronavirové pandemie, revizi americké sankční politiky a posílení finanční regulace tak může začít velice rychle. Informovala o tom agentura Reuters a stanice BBC.

Senát potvrdil nominaci v poměru 84 pro ku 15 proti, přičemž veškeré námitky pocházely od republikánů. Několik z nich vyjádřilo znepokojení nad plánovaným stimulačním balíčkem v hodnotě 1,9 bilionů dolarů (téměř 41 bilionů korun) navrhovaným prezidentem Joe Bidenem, zvýšením daní a dalšími iniciativami na výdajové straně rozpočtu.

„Potvrzení ministryně Yellenové rozbijí další neviditelnou bariéru,“ uvedla ve svém prohlášení demokratická senátorka Dianne Feinsteinová. „V poli, kde dominují muži, je osvěžující konečně vidět ženu, která vede ministerstvo financí.“

O tom, kdy bude Yellenová uvedena do úřadu, Bílý dům zatím neinformoval. Získala 34 hlasů republikánů, přičemž řada z nich se zavázala s ní spolupracovat.

„Doufám, že spolupráce demokratů a republikánů bude pokračovat a budeme moci společně pracovat na smysluplné daňové nebo fiskální politice pro všechny Američany,“ napsal republikánský senátor Chuck Grassley na Twitteru.

Německý ministr financí Olaf Scholz Yellenové poblahopřál a vyjádřil naději, že by mohla pomoci vést pokrok při dosahování mezinárodní dohody o digitálním zdanění. „Janet Yellenová je velmi působivá osoba,“ řekl pro agenturu Reuters.

Na postu ministryně financí sehraje klíčovou roli při spolupráci s Kongresem na Bidenových stimulačních plánech, ale i na jeho závazcích investovat 2 biliony dolarů do infrastruktury, projektů zelené energie, vzdělávání a výzkumu na podporu americké konkurenceschopnosti.

Za účelem financování těchto iniciativ se pokusí přesvědčit Kongres, aby zvýšil sazbu daně z příjmu právnických osob z 21 procent na 28 procent. Zároveň plánuje zvýšení daní Američanům, kteří vydělávají více než 400 000 dolarů (8,5 milionu korun) ročně.

Yellenová na svém potvrzovacím slyšení minulý týden řekla senátorům, že je třeba zvýšit minimální mzdu a ve vztahu ke stimulačním opatřením „jednat ve velkém“ bez obav o státní dluh. Jinak se vystavují riziku delší a bolestivější recese způsobené pandemií.

Kdo je Janet Yellenová?

Čtyřiasedmdesátiletá Yellenová přináší Bidenovi desítky let zkušeností s hospodářskou politikou a je respektována Kongresem i mezinárodními finančními úředníky. 

Do historie se zapsala v roce 2014, kdy se stala první ženou v čele Federálního rezervního systému. Republikánský prezident Donald Trump odmítl její funkční období obnovit a v roce 2018 ji nahradil současným předsedou Jeromem Powellem.

Bývalá šéfka americké centrální banky se narodila v New Yorku. V roce 1971 získala doktorát z ekonomie na Yaleově univerzitě a učila na několika významných univerzitách. Poté působila jako přední ekonomická poradkyně prezidenta Billa Clintona od roku 1997 do roku 1999.

Je vdaná za ekonoma a držitele Nobelovy ceny George Akerlofa. Seznámili se v roce 1977 ve Fedu, kde oba pracovali jako výzkumníci.

Doporučujeme

Evropští lídři řeší budoucnost Arktidy. Roste její význam i obavy z Ruska

Arktida se rychle mění z odlehlého regionu v jednu ze strategicky důležitých oblastí Evropy. Evropští lídři se proto sešli ve finském Rovaniemi, kde řeší bezpečnost severu, rostoucí význam námořních tras i přístup ke kritickým surovinám. Do debat výrazně zasahuje také Rusko a jeho vojenská aktivita.

Trump tvrdí, že Írán chce uzavřít dohodu, ale že to závisí na USA

Americký prezident Donald Trump dnes uvedl, že Írán chce uzavřít dohodu, ale že on sám rozhodne, zda se Spojené státy opět zapojí do jednání. Napsal to na své sociální síti Truth Social.

Trump uvedl, že Ukrajina a Rusko zastaví útoky na energetické cíle

Ukrajina a Rusko souhlasily s ukončením vzájemných útoků na energetickou infrastrukturu, uvedl dnes americký prezident Donald Trump. Podle něj tyto útoky, nikoliv jeho válka v Íránu, vedly k nárůstu globálních cen nafty. Trump to napsal v příspěvku na své sociální síti Truth Social.

Maďarský premiér Magyar chce měnit kontroverzní zákon o ochraně dětí. Zmizí diskriminace menšin

Maďarský premiér Péter Magyar oznámil změny kontroverzního zákona o ochraně dětí, který dlouhodobě kritizuje Evropská unie i organizace na ochranu práv LGBTQ+ lidí. Novela má podle premiéra posílit ochranu nezletilých před násilným a sexuálním obsahem a zároveň odstranit diskriminační ustanovení namířená proti sexuálním menšinám.

Kanada láká světové investory. Chce rozhýbat kapitál za bilion dolarů

Kanada se snaží přilákat další zahraniční kapitál a zároveň snížit svou ekonomickou závislost na Spojených státech. Do Toronta dorazily stovky představitelů velkých investičních společností, kteří dohromady spravují aktiva za více než 120 bilionů dolarů. Vláda chce během pěti let podpořit investice za bilion kanadských dolarů.

Postup Hútíů se nedaří zastavit. Povstalci dobyli další dva ostrovy

Jemenští povstalci Hútíové nadále rychle postupují podél pobřeží Rudého moře. V pondělí dobyli další dva ostrovy. Zároveň postupují do vnitrozemí a provádějí přeshraniční útoky na Saúdskou Arábii. Tisíce Jemenců prchají ze svých domovů.

KOMENTÁŘ: Obří komplikace pro trh s ropou. Proč je v ohrožení další porce světové dodávky?

Vzkříšení války na Blízkém východě žene překotným tempem vzhůru ceny ropy. Výraznou komplikací pro obchod s komoditou se teď stal útok na saúdskoarabský ropovod East-West. Proč je to pro trh problém?

Medvědi se vracejí do severního Španělska

Populace medvědů hnědých v Kantaberském pohoří se během několika desetiletí výrazně zotavila. Zatímco na konci 80. let jich v oblasti zbývalo jen asi 60, dnes může jejich počet přesahovat 500. K návratu šelem pomohla ochrana přírody, zákaz lovu i vytváření vhodnějšího prostředí.

Trump zopakoval, že Ukrajina by neměla útočit na ruské rafinerie, Kreml to vítá

Prezident Spojených států Donald Trump v rozhovoru s novináři znovu prohlásil, že Ukrajina by neměla útočit na ruské rafinerie. Nejnovější vyjádření učinil v noci na dnešek při návratu z Irska do Spojených států, jak vyplývá ze záznamu zveřejněného Bílým domem. Kreml výzvu amerického prezidenta přivítal, informovala ruská státní agentura TASS.

Írán si předvolal rakouského diplomata kvůli zasedání MAAE bez účasti Teheránu

Írán si předvolal rakouského chargé d’affaires poté, co se jeho zástupce nemohl zúčastnit jednání Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) ve Vídni. Informovala o tom dnes agentura AFP. Podle íránské státní televize se šéf íránského jaderného programu Mohammad Islámí nemohl zúčastnit schůzky, na kterou byl pozván, kvůli námitkám Spojených států.

Ceny ropy letí vzhůru po útoku na saúdský ropovod. Světu hrozí výpadek až 4 procent dodávek

Ceny ropy v pondělí prudce vzrostly na nejvyšší úroveň od konce května. Trhy tak reagují na zprávy o útoku dronů na saúdský ropovod East-West, který musel být odstaven. Ropovod království umožňoval obcházet Hormuzský průliv.

Diplomacie selhává. Rozhovory o Hormuzském průlivu byly odloženy

Rozhovory mezi Íránem a zeměmi Perského zálivu o Hormuzském průlivu byly odloženy, oznámil ománský ministr zahraničí Badr Albusaidi v příspěvku zveřejněném na sociální síti X (dříve Twitter). Tato jednání zprostředkoval Omán a účastnit se jich neměly Spojené státy.

Provoz v Hormuzském průlivu klesl na čtyři lodě denně

Počet nákladních lodí, které o víkendu propluly Hormuzským průlivem, klesl na čtyři. Poslední desetidenní průměr přitom činil 14 plavidel denně, informovala dnes agentura Reuters s odkazem na údaje o pohybu lodí.

Kitagučiová překonala japonský rekord, Werrová a Paulinová zůstávají neporažené

Ultimátní atletický šampionát v Budapešti nabídl několik špičkových výkonů. Haruka Kitagučiová ovládla oštěp novým japonským rekordem, Audrey Werrová prodloužila svou vítěznou sérii na 800 metrů a Marileidy Paulinová znovu nenašla přemožitelku na čtvrtce. Rychlé časy přinesly také oba závody na 100 metrů.

Rusko a Ukrajina hlásí mrtvé a raněné po útocích, v Polsku vzlétly stíhačky

Nejméně dva mrtvé a šest raněných si vyžádal nálet ukrajinských dronů na Nižněkamsk, informoval starosta města v ruském Tatarstánu. Celkem bylo podle úřadů v regionu zraněno 12 lidí. Terčem náletu se podle serveru Ukrajinska pravda staly místní petrochemické závody. Ukrajinské drony zapálily také další rafinérii, ve Slavjansku na jihu evropského Ruska, tvrdí ukrajinská rozvědka. Mrtvé a raněné po ruských útocích hlásí rovněž ukrajinské úřady. Obě země během noci vyslaly do útoků stovky dronů.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama