EkologieŠéf OSN varoval před exodem biblických rozměrů kvůli stoupajícím hladinám moří

Šéf OSN varoval před exodem biblických rozměrů kvůli stoupajícím hladinám moří

Šéf OSN António Guterres varoval před masovým exodem biblických rozměrů kvůli stoupajícím hladinám moří. Zdůraznil nutnost řešit emise uhlíku a chudobu, kvůli níž jsou určité komunity touto krizí ohroženy nejvíce. Některé národy mohou podle jeho slov úplně vymizet. Na Guterresův projev upozornily deníky The Guardian a The Japan Times.

António Guterres během projevu v Radě bezpečnosti OSN varoval, že hladiny moří rostou nejrychleji za poslední 3000 let, což vystavuje nebezpečí téměř miliardu lidí od Londýna po Los Angeles a Bangkok po Buenos Aires. Některé národy podle něj mohou úplně přestat existovat.

Zdůraznil nutnost snížit emise uhlíku a současně vyřešit problémy, jako je chudoba. Právě chudé komunity zvyšující se mořské hladiny ohrožují nejvíce. Vzestup mořských hladin Guterres označil za multiplikátor hrozeb. Poškozuje životy, ekonomiky, infrastrukturu a ohrožuje světový mír a bezpečnost.

Významné zvýšení mořských hladin je při současné úrovni globálního oteplování nevyhnutelné, upozornil Guterres. Pokud podle něj při řešení této krize selžeme, čekají nás „nemyslitelné“ důsledky. „Nízko položené komunity a celé země mohou navždy zmizet,“ pronesl podle The Guardian před radou.

Řekl, že bychom pak byli svědky masového exodu celých populací biblických rozměrů. Vzrůstající hladiny by totiž vedly k rozsáhlé migraci ohrožených populací dále do vnitrozemí. To by vedlo ke stále tvrdší konkurenci o sladkou vodu, půdu a další už tak cenné zdroje.

Současná klimatická řešení nestačí

„Práva lidí nezmizí, protože zmizely jejich domovy,“ upozornil Guterres. „A ano, to znamená mezinárodní lidské právo.“ Výbor OSN pro lidská práva v roce 2020 rozhodl o nezákonnosti navracet uprchlíky zpět do států, v nichž jsou kvůli klimatické krizi ohroženi na životě.

S tím souvisejí i možné spory o zmenšující se pevninu a námořní prostor, upozornil deník The Japan Times. „Tento problém je nutné řešit v rámci lidských práv,“ uvedl generální tajemník OSN. „Stávající právní režim musí hledět do budoucnosti a řešit veškeré mezery ve stávajících rámcích.“

Mořské hladiny stoupají, jak se teplejší voda rozpíná a ledovce tají. Údaje Světové meteorologické organizace (WMO) ukazují, že globální oceán se v posledním století oteploval rychleji než kdykoli za posledních 11000 let. V případě, že udržíme oteplování na hranici 1,5 stupně, hladiny stoupnou o 2 až 3 metry během 2000 let.

V případě, že se naše planeta oteplí o 2 stupně, mořské hladiny stoupnou o 2 až 6 metrů. Zpráva OSN přitom v říjnu varovala, že žádná jistota udržení oteplování na úrovni stanovené Pařížskou dohodou neexistuje. S aktuálními světovými klimatickými cíli svět směřuje k oteplení o 2,4 stupně.

Doporučujeme

Počet ohrožených tučňáků na Novém Zélandu se vyvíjí překvapivě rozdílně

Na dvou odlehlých novozélandských souostrovích se počty ohrožených tučňáků vyvíjejí zcela odlišně. Zatímco jedna populace zůstává už desítky let stabilní, druhá se od poloviny 90. let zmenšila o více než 40 %. Za úbytkem mohou stát predátoři, silné bouře i odlišné podmínky v oceánu.

Anthropic přepisuje historii. Jeho IPO zastínilo i SpaceX

Americká společnost Anthropic a sedm jejích spoluzakladatelů získali prostřednictvím primární veřejné nabídky akcií (IPO) a souběžného prodeje akcií celkem 107,3 miliardy dolarů (asi 2,39 bilionu korun). Samotný objem primárního IPO činí 81,3 miliardy dolarů (zhruba 1,81 bilionu korun). Jde o největší IPO v historii.

Myanmar čeká historický verdikt. Soud OSN rozhodne o genocidě Rohingů

Mezinárodní soudní dvůr v Haagu má ve čtvrtek vynést přelomový rozsudek v případu údajné genocidy muslimské menšiny Rohingů v Myanmaru. Rozhodnutí přichází sedm let poté, co žalobu podala africká Gambie, a může zásadně ovlivnit výklad mezinárodního práva. Pokud soud uzná Myanmar odpovědným za genocidu, půjde o historicky první takový verdikt proti státu.

V Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska

V čínském Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina. Očekává se, že státníci budou jednat o válkách na Ukrajině a v Íránu či o kontrole jaderných zbraní. Šéf Bílého domu se dnes již setkal se svým ruským i čínským protějškem při bilaterálních rozhovorech.

Japonská premiérka a Putin v Číně jednali o zadrženém novináři a firmách v Rusku

Japonská premiérka Sanae Takaiči se včera v Číně poprvé ve funkci setkala s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, s nímž krátce jednala mimo jiné o japonském novináři zadržovaném v Rusku. S odvoláním na japonského úředníka o tom informovala agentura Kjódó. Obě země mají napjaté vztahy kvůli sporným Kurilským ostrovům nebo válce na Ukrajině, zahájené ruskou invazí v únoru 2022.

Jim Carrey by se mohl vrátit jako Grinch

Oblíbený vánoční film Grinch z roku 2000 by se mohl dočkat pokračování s Jimem Carreym v hlavní roli. Režisér Ron Howard potvrdil, že se na projektu pracuje, zároveň ale upozornil na zásadní překážku. Scénář dosud neexistuje a oba tvůrci se chtějí do natáčení pustit pouze v případě, že budou s příběhem spokojeni.

Putin odcházel z jednání s Trumpem o Ukrajině v dobré náladě

Americký prezident Donald Trump se ve čtvrtek na okraj summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC) v Číně setkal se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Schůzka trvala 40 minut a Putin z ní odcházel ve viditelně dobré náladě.

Šéf tajných služeb USA varoval před íránskou hrozbou, které čelí Američané

Hrozba, kterou Írán představuje pro Američany ve Spojených státech i v zahraničí, výrazně zesílila, řekl podle agentury Reuters ředitel tajných služeb Jay Clayton při slyšení v Kongresu. Odmítl se přitom vyjádřit ke zprávě CNN z tohoto týdne, v níž stanice s odvoláním na americké zpravodajské služby informovala, že Írán by mohl mít v plánu zaútočit na členy administrativy prezidenta Donalda Trumpa pomocí takzvané špinavé bomby s jaderným materiálem či chemické zbraně.

Ne jednou, ale hned třikrát. Ukrajina znovu zaútočila na Krymský most

Krymský most byl tento týden podle ruského úředníka zasažen hned třikrát. K poslednímu útoku došlo ve čtvrtek v časných ranních hodinách. Rozsah způsobených škod není jasný, probíhá jejich vyhodnocování. Stalo se tak v době, kdy se ruský prezident Vladimir Putin v Číně účastní summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC).

USA uzavřely vojenskou dohodu s Venezuelou, oznámil šéf Pentagonu v Caracasu

Spojené státy uzavřely vojenskou dohodu s Venezuelou, oznámil americký ministr obrany Pete Hegseth během návštěvy Caracasu, kde jednal s několika venezuelskými ministry a prezidentkou Delcy Rodríguez. Ta podle agentury AP uvedla, že dohoda o spolupráci mimo jiné umožní Spojeným státům podílet se na výcviku venezuelské armády.

Kanada poskytne dalších 45 milionů kanadských dolarů na muniční iniciativu

Kanada poskytne dalších 45 milionů kanadských dolarů (698,7 milionu Kč) na českou muniční iniciativu, čímž se její celkový závazek zvýší na více než 500 milionů kanadských dolarů (7,76 miliardy Kč). Kanadský ministr obrany David McGuinty to podle tiskového prohlášení svého úřadu v úterý oznámil na jednání kontaktní skupiny pro podporu Ukrajiny v rámci NATO (UDSG) v Bruselu.

Itálie chce zpřísnit věková omezení pro používání sociálních sítí

Itálie chce zpřísnit věková omezení pro používání sociálních sítí. Děti mladší 13 let by nově nesměly mít vlastní účty, zatímco mladiství ve věku od 13 do 15 let by mohli sociální sítě využívat pouze v případě, že by jejich účty byly propojeny s účtem jednoho z rodičů. Samostatné účty by byly povoleny až od 16 let. Informovala o tom dnes agentura APA.

Američanka Susan Smith, která utopila své dva syny, chce vyjít z vězení na podmínku. Exmanžel nesouhlasí

Susan Smith, která si odpykává doživotní trest za vraždu svých dvou malých synů, se znovu uchází o podmínečné propuštění. Její bývalý manžel David Smith však žádá, aby zůstala ve vězení až do konce života. Ani po více než třech desetiletích podle něj bolest ze ztráty dětí nijak nezeslábla.

Rusko několikrát zasáhlo historické centrum Oděsy, zemřeli čtyři lidé

Nejméně čtyři mrtvé a devět zraněných si vyžádaly čtyři ruské útoky, které zasáhly historické centrum Oděsy, vyplývá z hlášení ukrajinských úřadů. Dalších 12 lidí včetně 11letého chlapce bylo zraněno při ruském útoku na trh ve Zlatopilu v Charkovské oblasti, uvedl náčelník tohoto východoukrajinského regionu Oleh Syněhubov. Jedna zraněná žena je ve vážném stavu, dodal. O devíti zraněných informovaly úřady v Dněpropetrovské oblasti na jihovýchodě země.

Rusko otevřelo kryptoměny běžným investorům

Rusko nově umožňuje drobným investorům nakupovat bitcoin, ether a stablecoin USDT prostřednictvím regulovaných zprostředkovatelů. Nová pravidla stanovují roční limit nákupů a povinné testování investorů. Moskevská burza plánuje zahájit obchodování začátkem prosince.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama