Růst cen pohonných hmot po útoku Spojených států a Izraele na Írán znovu otevřel debatu o tom, jestli má stát zasáhnout přes daně. Zatímco v roce 2022 hnutí ANO tlačilo na jejich snížení, teď jeho ministři podobný krok odmítají.
Alena Schillerová tehdy jako šéfka poslaneckého klubu ANO prosazovala plošné snížení DPH na pohonné hmoty. Upozorňovala, že téměř polovinu ceny paliv tvoří daně, a hnutí ANO přišlo i s návrhem zastropovat cenu na 36 korunách za litr pomocí snížení DPH nebo spotřební daně.
Dnes už je Schillerová ministryní financí a výzvy ODS ke snížení spotřební daně o 1,70 koruny na litr odmítá. Ve sněmovní debatě takový návrh označila za nesystémový výkřik. Podle ní by státní rozpočet přišel o 11 miliard korun a efekt na ceny by byl jen omezený.
Schillerová zároveň tvrdí, že rychlé a kosmetické změny daní nejsou rozumnou odpovědí na výkyvy na trhu. Argumentuje i tím, že stát nemůže měnit daňová pravidla podle momentální situace na burze. Připomněla také zkušenost z roku 2022, kdy tehdejší vláda snížila spotřební daň u nafty o 1,50 koruny na litr.
Ministerstvo financí místo toho sleduje marže prodejců. Z průběžné kontroly zatím podle resortu nevyplývá, že by čerpací stanice plošně zneužívaly současnou situaci k neopodstatněnému navyšování zisků.
Andrej Babiš ale úplně zavřené dveře nenechává. Připustil, že pokud by vysoké ceny paliv vydržely delší dobu a začaly zdražovat i další zboží včetně potravin, vláda by musela zasáhnout. V takovém případě nevyloučil ani daňové úpravy, včetně dočasného snížení DPH.
