I když v některých částech Německa stále hrozí varování před záplavami, v už dříve zasažených městech začínají opravy a úklid.
Obyvatelé se z katastrofy postupně vzpamatovávají a odklízejí bahno, trosky i naplavené kusy bývalých obydlí. Záchranáři také pokračují v hledání lidí, kteří se během katastrofy ztratili. Podle BBC zemřelo v Německu a Belgii v důsledku ničivých záplav nejméně 180 lidí.
Úklid po záplavách v Německu i Belgii ztěžuje narušená infrastruktura a komunikace, jelikož na některých místech nadále nejede elektřina nebo plyn. Proto záchranáři začali s odklízením aut z důležitých cest. V Belgii pak armáda zasahuje ve čtyřech provinciích, kde pomáhá evakuovat a zachraňovat lidi z rozpadlých domů.
„Všechno je naprosto zničené tak, že původní krajinu a domy vůbec nepoznáte,“ popsal současnou situaci pro Reuters majitel vinárny Michael Lang. Záplavy v Německu způsobily dle dosavadních informací nejhorší katastrofu v zemi za posledních téměř 60 let.
Úklidové práce po záplavách v Německu, zdroj: Reuters Zaplavený hřbitov v německém městečku, zdroj: Reuters 
Obyvatele zasažených měst čekají těžké úklidové práce, zdroj: Reuters 
Většina podnikatelů přišla o své obchody a bude je muset začít budovat od začátku, zdroj: Reuters 
Kromě bahna a trosek se začínají odklízet také opuštěná auta, zdroj: Reuters
Nejvíce zasažené oblasti Německa jsou Sársko, Porýní-Falc a Severní Porýní-Vestfálsko. V současnosti však kvůli silným dešťům hrozí záplavy také v regionu Horního Bavorska. V západním Německu pak přetrvává riziko protržení přehrady Steinbachtal.
Evakuovat museli záchranáři ale například také obyvatele rakouského regionu Salzburg. Zasažené byly i některé části Švýcarska, Lucemburska a Nizozemí. Podle německých meteorologických stanic pak při silných deštěch spadlo za 24 hodin takové množství vody jako jindy za dva měsíce.
Německo nebylo na katastrofu takového měřítka připravené, ozývají se obyvatelé
Evropští lídři po záplavách poukázali na to, že extrémní počasí vychází z globální klimatické změny. Podle posledních údajů se od průmyslové revoluce oteplila planeta o 1,2 stupně Celsia. Objevuje se ale proto také kritika, že německé úřady nebyly na podobnou katastrofu řádně připravené.
I když detektory zaregistrovaly zvýšení hladin řek u větších toků, s těmi menšími už meteorologové nepočítali. Po záplavách to uznal německý ministr životního prostředí v regionu Porýní Falc. Klimatická změna se tak dostává na vyšší příčku v tématech, která se v Německu před blížícími se federálními volbami probírají.
Německo si také po záplavách zažilo menší skandál, který způsobil potencionální nástupce kancléřky Angely Merkel, tedy konzervativní politik Armin Laschet. Novináři ho totiž na kameře zachytili, jak vtipkuje, zatímco prezident Frank-Walter Steinmeier sděloval své kondolence všem pozůstalým po obětech záplav.
Redakce novin Bild pak v reakci napsala článek s titulkem „Laschet se směje, zatímco národ pláče“. Politik se následně omluvil, přesto nadále čelí kritice. Mimo jiné také proto, že podporuje těžbu uhlí nebo rozvoj automobilového průmyslu bez restrikcí. Zastává tedy ne příliš environmentální politiku.
