Válka na UkrajiněRusko udělalo dost velký ústupek, když nezabralo celou Ukrajinu, blouznil Trump

Rusko udělalo dost velký ústupek, když nezabralo celou Ukrajinu, blouznil Trump

Rusko už udělalo značný ústupek, když se rozhodlo neobsadit celou Ukrajinu, pobouřil americký prezident Donald Trump během setkání s norským premiérem Jonasem Gahr Størem v Bílém domě. Ukrajina i Rusko si podle něj mír přejí, ale nevěří si. Varoval, že Spojené státy mají vlastní časový plán na ukončení války a postoj Washingtonu se může drasticky změnit, pokud včas nedojde k dohodě. Informují o tom servery Euronews a Newsweek. USA mají podle webu The Jerusalem Post skutečný seznam ústupků i pro Rusko.

Trump čelí kritice evropských lídrů za to, že jde na ruku Rusku a nutí Ukrajinu dělat ústupky. Na schůzce se Størem ale prohlásil, že Rusko už udělalo velký ústupek, když neobsadilo celou Ukrajinu. To vyvolalo další vlnu pobouření mezi evropskými politiky, podle nichž lze něco takového jen s těží považovat za nějaký ústupek.

Rusko navíc neobsadilo celou Ukrajinu kvůli tuhému odporu obránců, silné podpoře Evropy a významným strategickým chybám na straně ruské armády, nikoli z „dobré vůle“.

Ruské síly mají ohromné ztráty a dochází jim dech. Ruský prezident Vladimir Putin chtěl dobýt Ukrajinu do tří dnů, už mu to ale trvá více než tři roky a jeho síly nejsou schopny dosáhnout strategických cílů.

Trump zmínil i své přesvědčení o tom, že mír chce uzavřít Ukrajina i Rusko, je mezi nimi ale hodně nedůvěry. „Je tu spousta špatné krve, spousta nedůvěry, ale doufám, že se tam dostaneme kvůli spoustě mladých lidí, kteří tam umírají,“ řekl šéf Bílého domu.

Žádná demilitarizace

Dodal, že Spojené státy mají vlastní termín pro ukončení války. Pokud se do té doby nepodaří dosáhnout míru, Washington podle něj může dramaticky změnit směr. Již dříve Trumpova administrativa hrozila stažením z mírových rozhovorů.

USA budou nehledě na Trumpovo prohlášení v rámci dohody o míru požadovat skutečné ústupky i od Ruska. Budou chtít, aby měla Ukrajina právo na vlastní armádu a obranný průmysl, tvrdí zdroje obeznámené s diskusemi. Putin by se tak musel vzdát svého cíle demilitarizace Ukrajiny.

Dále budou muset Rusové předat Ukrajincům Záporožskou elektrárnu, kterou chtějí spravovat Američané, a umožnit jim plavbu přes řeku Dněpr. Z této části okupované Charkovské oblasti by se měli stáhnout.

Poloostrov Krym návrh dohody vůbec nezmiňuje. Před několika dny se kvůli němu prohloubilo napětí mezi Trumpem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, který ho odmítá uznat jako součást ruského území. Trump dal opakovaně najevo, že se ho bude muset Kyjev vzdát. 

Doporučujeme

Střelba v centru Krakova si vyžádala šest mrtvých. Útočník pálil do lidí z auta

Polským Krakovem v sobotu odpoledne otřásla tragická střelba na hlavním náměstí, při níž zahynulo šest lidí a dalších 15 utrpělo zranění. Útočník přijel automobilem do rušného historického centra a začal střílet na kolemjdoucí. Policisté jej po přestřelce postřelili a zadrželi. Mezi zraněnými jsou také dva zasahující policisté, z nichž jeden je ve vážném stavu.

Paraguyajský prezident Peña je v domácím vězení, parlament ho sesadil po kolapsu bank

Paraguayský prezident Santiago Peña byl odvolán z funkce a následně umístěn do domácího vězení v souvislosti s krachem banky Ueno Bank. Její kolaps připravil více než polovinu obyvatel země o přístup k bankovním účtům a vyvolal rozsáhlé protesty. Novým prozatímním prezidentem se stal dosavadní viceprezident Pedro Alliana.

Zelenskyj: Rusko chce Ukrajinu uvrhnout do blackoutu, podpora USA je klíčová

Rusko se snaží odříznout Ukrajinu od elektřiny a uvrhnout Kyjev do úplného blackoutu, prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po dalším rozsáhlém útoku vyzval americký Kongres, aby zachoval podporu napadené země jako jednu z priorit americké politiky.

Americké úřady ustoupily od zpřísnění pravidel pro kryptoměny

Americké úřady stáhly návrh, který měl výrazně zpřísnit evidenci některých finančních převodů, včetně transakcí s kryptoměnami. Finanční instituce by podle něj musely shromažďovat údaje o vybraných přeshraničních platbách už od 250 dolarů místo současných 3 000 dolarů. Regulátoři nakonec od plánované změny ustoupili kvůli obavám z vysoké administrativní zátěže a proměnám kryptoměnového trhu.

Novozélandské volby zůstávají těsné, pravicová koalice má zatím většinu

Novozélandské parlamentní volby zůstávají mimořádně vyrovnané. Po sečtení více než čtyř pětin hlasů vede vládní Národní strana jen o necelého půl procentního bodu před opozičními labouristy. Dosavadní vládní koalice by však podle průběžného rozdělení mandátů získala většinu.

Americký trh práce překonal očekávání a posílil vyhlídky na růst sazeb

Americký trh práce v říjnu výrazně překonal očekávání ekonomů. Zaměstnavatelé vytvořili 165 tisíc nových pracovních míst a míra nezaměstnanosti klesla na 4,1 procenta. Překvapivě dobré výsledky posílily očekávání, že americká centrální banka (Fed) v prosinci znovu zvýší úrokové sazby, aby omezila přetrvávající inflaci.

Ruský útok na Kyjev a okolí zabil jednoho člověka, dalších osm zranil

Noční ruský útok na Kyjev a jeho okolí si vyžádal život jednoho člověka a dalších osm lidí včetně dítěte zranil. Balistické střely poškodily obytné budovy, energetická zařízení i důležitý most přes Dněpr.

Včerejší útok na tržiště v Jemenu si vyžádal nejméně 30 mrtvých, tvrdí Húsíové

Letecké údery včera zasáhly tržiště na jihozápadě Jemenu v provincii Taíz a zabily nejméně 30 lidí, uvedl mluvčí ministerstva zdravotnictví ovládaného povstalci z řad Húsíů. Ministerstvo z útoků obvinilo Rijád, ale ten se k věci zatím nevyjádřil. Podle agentury AP by to mohl být jeden z nejkrvavějších útoků od obnovení bojů mezi jemenskými rebely a vládními silami podporovanými Saúdskou Arábií.

Keira Knightley se vrací jako špionka. Druhá řada Black Doves už je na Netflixu

Britský špionážní thriller Black Doves se po téměř dvou letech dočkal pokračování. Keira Knightley se znovu představuje jako manželka vysoce postaveného politika, která tajně pracuje pro špionážní organizaci. Druhá řada dorazila na Netflix 5. listopadu a přináší šest nových epizod, nebezpečné protivníky i známé herecké tváře.

Řidič autobusu, při jehož nehodě ve Francii zemřeli dva lidé, mohl usnout za volantem

Tragická nehoda autobusu na východě Francie má první možné vysvětlení. Šestadvacetiletý řidič vyšetřovatelům řekl, že mohl za volantem usnout. Páteční havárie si vyžádala životy sedmileté dívky a osmnáctiletého mladíka. Dalších 29 lidí utrpělo zranění, čtyři z nich vážná.

Na letišti v Limě objevili v kufrech Evropanů letících do Německa 3000 tarantulí

Celníci na letišti v peruánské metropoli Limě zajistili více než 3000 tarantulí, které byly převáženy do Německa. Dnes to napsal web The Guardian s odvoláním na peruánské úřady, podle nichž mohli členovci v evropské zemi vynést přibližně 1,5 milionu eur (přes 36,3 milionu Kč).

Netanjahuův úřad potvrdil konec pomoci od USA, vztahy zůstávají podle něj silné

Úřad izraelského premiéra Benjamina Netanjahua se dnes poprvé vyjádřil k ukončení americké bezpečnostní pomoci, které oznámil tento týden americký prezident Donald Trump. Píší to izraelská média. Zastavení bezpečnostního financování úřad označil za posun od pomoci k partnerství. Podle něj jsou vztahy s Washingtonem silné.

Český průmysl výrazně zrychlil. Výroba rostla nejrychleji za čtyři roky

Českému průmyslu se v září dařilo výrazně lépe, než ekonomové očekávali. Průmyslová výroba meziročně vzrostla o 6,2 procenta, což představuje nejrychlejší tempo za poslední čtyři roky. Růst táhly především automobilky a výroba elektřiny. Výrazně přibylo také nových zakázek, zatímco počet zaměstnanců v průmyslu nadále klesal.

Při nehodě autobusu ve Francii zemřeli dva lidé, dítě a teenager

Při páteční nehodě autobusu ve východní Francii zahynulo dítě a osmnáctiletý mladík. Další tři lidé jsou v kritickém stavu a 13 osob utrpělo lehčí zranění. Autobus převážel 43 cestujících, včetně 15 dětí. Příčina nehody zatím není známá.

Letecká doprava v Evropě se potýká s dalšími bombovými hrozbami

V evropské letecké dopravě dnes pokračuje série bombových poplachů z předchozích dnů. Terčem takové hrozby se stal například let společnosti Ryanair, který měl ráno odletět z Lisabonu do Říma, informovala agentura AFP, podle níž policie uvedla, že šlo o planý poplach. Hlášena byla také čtyři varování před bombami na palubě letadel letících nad francouzským územím. Dánská policie dnes oznámila, že vyšetřuje hrozby namířené proti leteckému provozu na kodaňském letišti, ale podle prvotních zjištění cestujícím nehrozilo žádné nebezpečí, píše agentura Reuters. V Maďarsku dokonce dotyčné letouny doprovázely vojenská letadla. Zatím se všechny předchozí i dnešní poplachy ukázaly jako plané. Podle mluvčí Letiště Praha se dnes hrozby týkaly také devíti letů mířících do Prahy nebo odlétajících z české metropole.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama