Po čtvrteční schůzce oznámili prezidenti Ruska a Běloruska prohloubení ekonomické integrace a sjednocení obchodu s ropou a plynem. Do budoucna nevyloučili Vladimir Putin a Alexandr Lukašenko ani užší politickou integraci, informovala agentura Reuters a další servery. Státy se sblížily po loňských protestech proti běloruskému prezidentovi. Proti oběma totiž v současnosti míří sankce západních zemí.
K hlubší ekonomické spolupráci přistoupí Rusko s Běloruskem za využití 28 plánů. Ve čtvrtek je na konferenci zveřejnili prezidenti obou států, zahrnovat mají společná makroekonomická opatření, monetární politiku, daně nebo hraniční kontroly. Do roku 2023 pak státy podepíší dohodu o sjednoceném trhu ropy, plynu a elektřiny. Uvedl to server Reuters.
Rusko s Běloruskem tvoří od 90. let 20. století takzvaný svazový stát, v němž se pokouší o hlubší integraci. Její obrysy se ale začaly blíže formovat až poté, co státy sjednotily sankce zavedené západními zeměmi. Rusko totiž čelí kritice kvůli anexi Krymu, běloruský prezident Lukašenko zase platí za tvrdé potlačení protestů proti jeho vládě z loňského roku a dlouhodobé porušování lidských práv.
Oba prezidenti pak uvedli, že do budoucna nevylučují ani hlubší politickou integraci. „Napřed musíme položit ekonomický základ, a až pak se můžeme posunout na cestu politiky,“ přiblížil novinářům na konferenci Putin. Rozhovory o společné obraně a bezpečnostních operacích pak odmítli politici před novináři blíže komentovat.
Oznámení o užší spolupráci je důležité také proto, že se rozhovory udály po delším váhání Lukašenka. Běloruský prezident se totiž zdráhal pokročit k zavedení existujících dohod, například těch týkajících se jednotné měny.
Dohadovali jsme se dlouho. Nevyřešili jsme všechny problémy, míní o rozhovorech prezidenti
„Dohadovali jsme se dlouho. Naši běloruští partneři jsou složití vyjednavači,“ popsal rozhovory podle serveru Al Jazeera Putin. „Ne všechny problémy v našich vztazích jsou plně odstraněny,“ uvedl pak jeho běloruský protějšek. Čtvrteční dohodu o ekonomické spolupráci by měly oba státy dokončit koncem letošního roku.
Lukašenko pak pro svou zemi vyjednal od Ruska také půjčky v hodnotě 630 až 640 milionů dolarů. Moskva bude také nadále v příštím roce Bělorusku nabízet zemní plyn za cenu 128,5 dolarů za 1000 kubických metrů. Zbytku Evropy přitom plyn Rusko nabízí i za 650 dolarů.
K rozhovorům přistoupili prezidenti ve stejnou chvíli, kdy jejich země oficiálně zahájily společná vojenská cvičení. V následujícím týdnu bude 200 tisíc vojáků trénovat na území obou států i v Baltském moři. Zapojená mají být také armádní letadla, ozbrojená vozidla a lodě. Ještě víc se tak prohloubí dělící čára Ruska, Běloruska a střední i západní části Evropy. Severoatlantická aliance totiž považuje současné cvičení za alarmující.
