Válka na UkrajiněRusko podle Londýna zvažuje, zda posílit svoji obranu, nebo pozice na Ukrajině

Rusko podle Londýna zvažuje, zda posílit svoji obranu, nebo pozice na Ukrajině

Ruské vedení se musí naléhavě zabývat otázkou, zda posílit vlastní obranu v regionech sousedících s Ukrajinou, nebo zda upevnit pozice na frontě. Dnes to v souvislosti s útoky partyzánských skupin v Rusku v místech u hranic s Ukrajinou uvádí britská vojenská rozvědka. Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že ofenzivu ve východoukrajinském městě Marjinka nyní převzaly čečenské speciální síly, informuje agentura Reuters.

Ve svém pravidelném hodnocení situace na bojišti britská rozvědka připomíná, že diverzní skupiny se z Ukrajiny pokusily o prolomení hranice dvakrát za posledních deset dnů. Ve čtvrtek se je podle všeho ruské armádě a silám ministerstva vnitra podařilo zastavit rychleji než minulý týden v pondělí. Britští vojenští zpravodajci nicméně podotýkají, že sám resort obrany v Moskvě informoval, že na ruském území nasadil rozličnou vojenskou techniku, včetně útočných vrtulníků a raketometu TOS-1A, který je vyzbrojen termobarickými raketovými hlavicemi.

„Ruské velení čelí naléhavému dilematu, zda posílit obranu v regionech u hranic s Ukrajinou, nebo zda upevnit bojové linie na okupované Ukrajině,“ uvádí britská vojenská rozvědka.

Schopnosti ruské armády dnes zpochybnil i šéf britského ministerstva obrany Ben Wallace, podle kterého „když trefíte ruské vojáky do špatného místa, tak zkolabují“. Na rozdíl od některých jiných západních představitelů se také Wallace domnívá, že Ukrajina má skutečnou šanci ještě letos získat Krymský poloostrov, který Rusko anektovalo v roce 2014. Řekl to v rozhovoru s listem The Washington Post.

Ruské ministerstvo obrany dnes uvedlo, že ofenzivu u Marjinky v Doněcké oblasti, u které se už několik měsíců soustředí jedny z nejtvrdších bojů na frontě, nyní vedou čečenské speciální jednotky rychlého nasazení Achmat. Reuters k tomu poznamenal, že čečenské síly jsou spolu s žoldnéři ze soukromé Wagnerovy skupiny „jedněmi z hlavních hybných sil“ ruské ofenzivy na Ukrajině.

Rusko se nyní soustředí hlavně na incidenty na svém území. Minulý týden v pondělí se Belgorodská oblast stala dějištěm ozbrojených střetů, které podle ruských úřadů vyvolal vpád ukrajinských „sabotážních skupin“. Podle Kyjeva i médií do oblasti pronikli Rusové z dobrovolnických oddílů bojujících na straně Ukrajiny. Později se stáhli. Ve čtvrtek se podle analytiků z amerického Institutu pro výzkum války (ISW) podařilo členy těchto oddílů lokalizovat nedaleko ruské Nové Tavolžanky asi 3,5 kilometru od hranice mezi oběma státy. ISW uvádí, že na ruské území pronikají jen malé skupiny a hovoří v této souvislosti o výbojích. Jde o útočné operace malého rozsahu, při kterých vojáci rychle proniknou na území nepřítele s cílem získat informace, narušit síly protivníka nebo zničit jeho infrastrukturu. Takové výboje končí plánovaným stažením z úzce definované oblasti a jejich cílem není dané území dlouhodobě ovládnout.

Ruské ministerstvo obrany ovšem tyto výboje označuje za pokusy o „invazi“ do Ruska a úřady z příhraničních oblastí evakuovaly stovky dětí. Mluvčí prezidenta Vladimira Putina řekl, že jeho šéf je o dění v Belgorodské oblasti neustále informován. Kreml se podle ISW tyto omezené výpady snaží využít ve své propagandě s cílem přesvědčit občany Ruska o tom, že válka na Ukrajině je pro jejich zemi existenční otázkou. Ruské vedení chce také získat podporu veřejnosti pro zdlouhavý konflikt.

Doporučujeme

Čína, Rusko a USA vydaly po jednání v Šen-Čenu Mírovou deklaraci

Čína, Rusko a Spojené státy vydaly společné čtyřbodové prohlášení nazvané Mírová deklarace. Stalo se tak po dnešním jednání prezidentů Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina v čínském Šen-čenu. V dokumentu se uvádí, že trojice zemí chce vést dialog o snížení jaderného nebezpečí a že plánuje zvýšit produkci a dodávky ropných produktů. Prohlášení také mimo jiné kritizuje Mezinárodní trestní soud (ICC). Podle agentury Nová Čína Si označil jednání za "pozitivní, konstruktivní a plodné". Putin rozhovory považuje za otevřené a užitečné, píše AFP.

Jihokorejský soud zrušil expremiérovi 15letý trest. Ve vazbě však zůstává

Jihokorejský nejvyšší soud zrušil patnáctiletý trest vězení pro bývalého premiéra Han Duck-soo, odsouzeného kvůli své roli při vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Soudci zpochybnili část původního rozsudku a případ vrátili k novému projednání. Expremiér přesto zůstává ve vazbě.

Americká energetika stojí po midterms na rozcestí. Demokraté budou bojovat o udržitelnost

Americké volby do Kongresu změnily nejen poměr sil ve Washingtonu, ale také vyhlídky tamní energetiky. Demokraté podle povolební analýzy získali plnou kontrolu nad vládami šesti států, což jim otevírá cestu k prosazování obnovitelných zdrojů. Na federální úrovni však jejich plány dál narážejí na republikánského prezidenta Donalda Trumpa.

Počet ohrožených tučňáků na Novém Zélandu se vyvíjí překvapivě rozdílně

Na dvou odlehlých novozélandských souostrovích se počty ohrožených tučňáků vyvíjejí zcela odlišně. Zatímco jedna populace zůstává už desítky let stabilní, druhá se od poloviny 90. let zmenšila o více než 40 %. Za úbytkem mohou stát predátoři, silné bouře i odlišné podmínky v oceánu.

Anthropic přepisuje historii. Jeho IPO zastínilo i SpaceX

Americká společnost Anthropic a sedm jejích spoluzakladatelů získali prostřednictvím primární veřejné nabídky akcií (IPO) a souběžného prodeje akcií celkem 107,3 miliardy dolarů (asi 2,39 bilionu korun). Samotný objem primárního IPO činí 81,3 miliardy dolarů (zhruba 1,81 bilionu korun). Jde o největší IPO v historii.

Myanmar čeká historický verdikt. Soud OSN rozhodne o genocidě Rohingů

Mezinárodní soudní dvůr v Haagu má ve čtvrtek vynést přelomový rozsudek v případu údajné genocidy muslimské menšiny Rohingů v Myanmaru. Rozhodnutí přichází sedm let poté, co žalobu podala africká Gambie, a může zásadně ovlivnit výklad mezinárodního práva. Pokud soud uzná Myanmar odpovědným za genocidu, půjde o historicky první takový verdikt proti státu.

V Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska

V čínském Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina. Očekává se, že státníci budou jednat o válkách na Ukrajině a v Íránu či o kontrole jaderných zbraní. Šéf Bílého domu se dnes již setkal se svým ruským i čínským protějškem při bilaterálních rozhovorech.

Japonská premiérka a Putin v Číně jednali o zadrženém novináři a firmách v Rusku

Japonská premiérka Sanae Takaiči se včera v Číně poprvé ve funkci setkala s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, s nímž krátce jednala mimo jiné o japonském novináři zadržovaném v Rusku. S odvoláním na japonského úředníka o tom informovala agentura Kjódó. Obě země mají napjaté vztahy kvůli sporným Kurilským ostrovům nebo válce na Ukrajině, zahájené ruskou invazí v únoru 2022.

Jim Carrey by se mohl vrátit jako Grinch

Oblíbený vánoční film Grinch z roku 2000 by se mohl dočkat pokračování s Jimem Carreym v hlavní roli. Režisér Ron Howard potvrdil, že se na projektu pracuje, zároveň ale upozornil na zásadní překážku. Scénář dosud neexistuje a oba tvůrci se chtějí do natáčení pustit pouze v případě, že budou s příběhem spokojeni.

Putin odcházel z jednání s Trumpem o Ukrajině v dobré náladě

Americký prezident Donald Trump se ve čtvrtek na okraj summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC) v Číně setkal se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Schůzka trvala 40 minut a Putin z ní odcházel ve viditelně dobré náladě.

Šéf tajných služeb USA varoval před íránskou hrozbou, které čelí Američané

Hrozba, kterou Írán představuje pro Američany ve Spojených státech i v zahraničí, výrazně zesílila, řekl podle agentury Reuters ředitel tajných služeb Jay Clayton při slyšení v Kongresu. Odmítl se přitom vyjádřit ke zprávě CNN z tohoto týdne, v níž stanice s odvoláním na americké zpravodajské služby informovala, že Írán by mohl mít v plánu zaútočit na členy administrativy prezidenta Donalda Trumpa pomocí takzvané špinavé bomby s jaderným materiálem či chemické zbraně.

Ne jednou, ale hned třikrát. Ukrajina znovu zaútočila na Krymský most

Krymský most byl tento týden podle ruského úředníka zasažen hned třikrát. K poslednímu útoku došlo ve čtvrtek v časných ranních hodinách. Rozsah způsobených škod není jasný, probíhá jejich vyhodnocování. Stalo se tak v době, kdy se ruský prezident Vladimir Putin v Číně účastní summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC).

USA uzavřely vojenskou dohodu s Venezuelou, oznámil šéf Pentagonu v Caracasu

Spojené státy uzavřely vojenskou dohodu s Venezuelou, oznámil americký ministr obrany Pete Hegseth během návštěvy Caracasu, kde jednal s několika venezuelskými ministry a prezidentkou Delcy Rodríguez. Ta podle agentury AP uvedla, že dohoda o spolupráci mimo jiné umožní Spojeným státům podílet se na výcviku venezuelské armády.

Kanada poskytne dalších 45 milionů kanadských dolarů na muniční iniciativu

Kanada poskytne dalších 45 milionů kanadských dolarů (698,7 milionu Kč) na českou muniční iniciativu, čímž se její celkový závazek zvýší na více než 500 milionů kanadských dolarů (7,76 miliardy Kč). Kanadský ministr obrany David McGuinty to podle tiskového prohlášení svého úřadu v úterý oznámil na jednání kontaktní skupiny pro podporu Ukrajiny v rámci NATO (UDSG) v Bruselu.

Itálie chce zpřísnit věková omezení pro používání sociálních sítí

Itálie chce zpřísnit věková omezení pro používání sociálních sítí. Děti mladší 13 let by nově nesměly mít vlastní účty, zatímco mladiství ve věku od 13 do 15 let by mohli sociální sítě využívat pouze v případě, že by jejich účty byly propojeny s účtem jednoho z rodičů. Samostatné účty by byly povoleny až od 16 let. Informovala o tom dnes agentura APA.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama