Válka na UkrajiněRusko podle Londýna zvažuje, zda posílit svoji obranu, nebo pozice na Ukrajině

Rusko podle Londýna zvažuje, zda posílit svoji obranu, nebo pozice na Ukrajině

Ruské vedení se musí naléhavě zabývat otázkou, zda posílit vlastní obranu v regionech sousedících s Ukrajinou, nebo zda upevnit pozice na frontě. Dnes to v souvislosti s útoky partyzánských skupin v Rusku v místech u hranic s Ukrajinou uvádí britská vojenská rozvědka. Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že ofenzivu ve východoukrajinském městě Marjinka nyní převzaly čečenské speciální síly, informuje agentura Reuters.

Ve svém pravidelném hodnocení situace na bojišti britská rozvědka připomíná, že diverzní skupiny se z Ukrajiny pokusily o prolomení hranice dvakrát za posledních deset dnů. Ve čtvrtek se je podle všeho ruské armádě a silám ministerstva vnitra podařilo zastavit rychleji než minulý týden v pondělí. Britští vojenští zpravodajci nicméně podotýkají, že sám resort obrany v Moskvě informoval, že na ruském území nasadil rozličnou vojenskou techniku, včetně útočných vrtulníků a raketometu TOS-1A, který je vyzbrojen termobarickými raketovými hlavicemi.

„Ruské velení čelí naléhavému dilematu, zda posílit obranu v regionech u hranic s Ukrajinou, nebo zda upevnit bojové linie na okupované Ukrajině,“ uvádí britská vojenská rozvědka.

Schopnosti ruské armády dnes zpochybnil i šéf britského ministerstva obrany Ben Wallace, podle kterého „když trefíte ruské vojáky do špatného místa, tak zkolabují“. Na rozdíl od některých jiných západních představitelů se také Wallace domnívá, že Ukrajina má skutečnou šanci ještě letos získat Krymský poloostrov, který Rusko anektovalo v roce 2014. Řekl to v rozhovoru s listem The Washington Post.

Ruské ministerstvo obrany dnes uvedlo, že ofenzivu u Marjinky v Doněcké oblasti, u které se už několik měsíců soustředí jedny z nejtvrdších bojů na frontě, nyní vedou čečenské speciální jednotky rychlého nasazení Achmat. Reuters k tomu poznamenal, že čečenské síly jsou spolu s žoldnéři ze soukromé Wagnerovy skupiny „jedněmi z hlavních hybných sil“ ruské ofenzivy na Ukrajině.

Rusko se nyní soustředí hlavně na incidenty na svém území. Minulý týden v pondělí se Belgorodská oblast stala dějištěm ozbrojených střetů, které podle ruských úřadů vyvolal vpád ukrajinských „sabotážních skupin“. Podle Kyjeva i médií do oblasti pronikli Rusové z dobrovolnických oddílů bojujících na straně Ukrajiny. Později se stáhli. Ve čtvrtek se podle analytiků z amerického Institutu pro výzkum války (ISW) podařilo členy těchto oddílů lokalizovat nedaleko ruské Nové Tavolžanky asi 3,5 kilometru od hranice mezi oběma státy. ISW uvádí, že na ruské území pronikají jen malé skupiny a hovoří v této souvislosti o výbojích. Jde o útočné operace malého rozsahu, při kterých vojáci rychle proniknou na území nepřítele s cílem získat informace, narušit síly protivníka nebo zničit jeho infrastrukturu. Takové výboje končí plánovaným stažením z úzce definované oblasti a jejich cílem není dané území dlouhodobě ovládnout.

Ruské ministerstvo obrany ovšem tyto výboje označuje za pokusy o „invazi“ do Ruska a úřady z příhraničních oblastí evakuovaly stovky dětí. Mluvčí prezidenta Vladimira Putina řekl, že jeho šéf je o dění v Belgorodské oblasti neustále informován. Kreml se podle ISW tyto omezené výpady snaží využít ve své propagandě s cílem přesvědčit občany Ruska o tom, že válka na Ukrajině je pro jejich zemi existenční otázkou. Ruské vedení chce také získat podporu veřejnosti pro zdlouhavý konflikt.

Reklama

Doporučujeme

Nejméně dvě lodě se v Hormuzském průlivu dostaly pod palbu

Nejméně dvě obchodní lodě se dostaly pod palbu, když se pokusily proplout Hormuzským průlivem. S odkazem na bezpečnostní zdroje o tom dnes informuje agentura Reuters. Kapitán jednoho tankeru oznámil, že na plavidlo bez varování zahájily palbu čluny íránských revolučních gard.

Uvízlá velryba znovu upozornila na stav oceánů

U německého ostrova Poel už týdny bojuje o život keporkak, který uvízl v mělké vodě Baltského moře. Případ znovu otevírá otázku, jak silně člověk zasahuje do života velryb, ať už lodní dopravou, rybolovem, hlukem pod hladinou nebo proměnou mořského prostředí.

Obří televizní fúze dostala stopku

Americký soud dočasně zastavil spojení dvou velkých televizních společností Nexstar a Tegna. Jde o obchod za zhruba šest miliard dolarů, který by výrazně proměnil trh s místními televizními stanicemi ve Spojených státech.

Jak vznikl spor mezi Trumpem a papežem Lvem

Americký prezident Donald Trump se v posledních dnech ostře pustil do papeže Lva XIV. Spor odstartovaly rozdílné postoje k válce s Íránem a později se rozšířil i na migraci, roli církve a to, jestli má hlava katolické církve komentovat politiku. Z výměny názorů se rychle stal veřejný konflikt, do kterého vstoupili i další američtí politici.

Izrael už nebude bombardovat Libanon, má to zakázané od USA

Izrael už nebude bombardovat Libanon. Má to zakázané od USA, uvedl dnes americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. Doplnil, že Spojené státy budou spolupracovat s Libanonem a odpovídajícím způsobem se vypořádají se situací ohledně proíránského militantního hnutí Hizballáh.

Historická dohoda na dosah? V Libanonu platí dočasné příměří

Americký prezident Donald Trump oznámil platné desetidenní příměří mezi Izraelem a Libanonem a „brzký konec“ války s Íránem, uvedla agentura AP. Příměří slibuje pauzu v bojích a odstranění jedné z překážek pro dohodu mezi Washingtonem, Tel Avivem a Teheránem.

Nový prezident Barmy nařídil zrušení všech rozsudků smrti

Čerstvě zvolený prezident Barmy Min Aun Hlain dnes nařídil zrušit všechny rozsudky ukládající trest smrti, informovala agentura AFP. Jde o první oficiální opatření, které hlava státu od nástupu do funkce zavedla. Prezident a zároveň bývalý šéf armády tak učinil v rámci rozsáhlejší amnestie u příležitosti barmského buddhistického Nového roku Thingyan.

Izrael podle Libanonu porušuje příměří, Hizballáh zaútočil na izraelské vojáky

Izrael pokračuje v bombardování jižního Libanonu i po začátku vyhlášeného příměří, uvedla dnes nad ránem podle agentur Reuters a AFP libanonská média. Militantní šíitské hnutí Hizballáh naproti tomu uvedlo, že v reakci na izraelské útoky bombardovalo skupinu izraelských vojáků na jihu Libanonu. Žárné škody ani oběti nejsou hlášeny. Americký prezident Donald Trump Hizballáh vyzval, aby klid zbraní neporušoval. Generální tajemník OSN António Guterres apeloval na dodržování příměří všemi stranami, píše Reuters.

Bílý dům spouští systém pro navrácení miliard z cel. Má to ale háček

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa spustí příští týden slibovaný portál pro navracení peněz z cel uvalených během „Dne osvobození“ na základě legislativy o mezinárodních nouzových ekonomických pravomocích (IEEPA), kterou označil Nejvyšší soud za nezákonnou. Tento krok se setkal s pozitivními ohlasy, odpovědnost za získání svých peněz však klade na samotné dovozce.

Hegseth: Americká blokáda íránských přístavů potrvá tak dlouho, jak bude třeba

Spojené státy budou pokračovat v blokádě íránských přístavů tak dlouho, jak bude třeba, prohlásil dnes šéf Pentagonu Pete Hegseth na tiskové konferenci ve Washingtonu. Americké síly na Blízkém východě jsou podle něj rovněž připraveny obnovit útoky na Írán v případě, že Teherán s Washingtonem neuzavře mírovou dohodu. Ta je podle amerického ministra Íráncům na dosah.

Papež v Kamerunu kritizoval světové lídry za miliardové výdaje na války

Papež Lev XIV. při návštěvě kamerunského města Bamenda ostře kritizoval světové lídry, kteří podle něj kvůli válkám utrácejí miliardy dolarů, místo aby pomohli potřebným. Dodal, že svět pustoší hrstka tyranů, uvedl server Vatican News. Hlava katolické církve se tak vyjádřila poté, co ho americký prezident Donald Trump slovně napadl na sociálních sítích.

Slovensko hodlá blokovat 20. balík sankcí, chce záruky ohledně ropovodu Družba

Slovensko je připraveno blokovat přijetí připravovaného dvacátého balíku sankcí Evropské unie proti Rusku za jeho agresi vůči Ukrajině, dokud Bratislava nedostane záruky ohledně obnovení provozu ropovodu Družba. Řekl to dnes slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár. Podle něj Slovensko ale nebude proti uvolnění unijní půjčky pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur (2,2 bilionu korun), kterou dosud blokovalo Maďarsko. To po vítězství opoziční strany Tisza v nedělních parlamentních volbách čeká změna vlády.

Válka otřásá trhy, růst čínské ekonomiky přesto překonal očekávání

Čína je první velkou ekonomikou, která zveřejnila hospodářské výsledky od začátku americko-izraelské války s Íránem. Díky silnému vývozu elektrických a strojírenských výrobků v letošním prvním čtvrtletí se čínská ekonomika nastartovala, přičemž její růst překvapil analytiky, a to i přes dopady konfliktu na ceny energií. To však neznamená, že je druhá největší ekonomika před vnějšími vlivy v bezpečí.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama