Válka na UkrajiněRuské ostřelování zabilo na východě Ukrajiny tři pracovníky Červeného kříže

Ruské ostřelování zabilo na východě Ukrajiny tři pracovníky Červeného kříže

Mezinárodní výbor Červeného kříže (MVČK) oznámil, že při ostřelování na východě Ukrajiny byli zabiti tři jeho pracovníci a dva další byli zraněni. Informovala o tom agentura Reuters, BBC a další servery.

MVČK neuvedl, kdo za útokem stojí, ale označil za „bezohledné“, že „ostřelování zasáhlo místo distribuce pomoci“. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj již dříve uvedl, že zabití byli Ukrajinci, a z ostřelování obvinil Moskvu. Označil ho za „další ruský válečný zločin“.

Agentura podle BBC uvedla, že její vozidla jsou zřetelně označena a pravidelně operují ve frontové oblasti Doněcka.

„Útoky na pracovníky Červeného kříže co nejdůrazněji odsuzuji,“ uvedla prezidentka agentury Mirjana Spoljaričová. Dodala: „Naše srdce je dnes zlomené, protože truchlíme nad ztrátou našich kolegů a pečujeme o zraněné.“

Ukrajinští představitelé mají o viníkovi jasno, MVČK mlčí

MVČK uvedl, že jeho tým se připravoval na distribuci dřeva a uhelných briket do domů ve vesnici Viroljubivka severně od města Doněck, když byl zasažen. Distribuce zboží ještě nezačala a výbuchem nebyli postiženi žádní obyvatelé, uvedla agentura. Nepotvrdila žádné podrobnosti o totožnosti zabitých.

Dva zaměstnanci byli hospitalizováni, jeden ve vážném stavu, uvádí Reuters. Doněcká oblast, kterou částečně okupují ruské jednotky, je pravidelně terčem ruského ostřelování a leteckých útoků.

Ukrajinský vůdce ve svém příspěvku na sociálních sítích obvinil z útoku Rusko. Zelenskyj sdílel fotografii bílého kamionu v plamenech označeného logem Červeného kříže na boku. „Okupant dnes zaútočil na vozidla humanitární mise Mezinárodního výboru Červeného kříže,“ uvedl.

Na internetu se vyjádřil také ukrajinský ombudsman Dmytro Lubinec, který vyzval Červený kříž, aby útok veřejně připsal Rusku.

„O ostřelování se již ví, ale MVČK… mlčí!“ napsal.

Zabitých humanitárních pracovníků přibývá

MVČK ve svém prohlášení zopakoval, že je „neutrální, nestrannou a nezávislou organizací s výhradně humanitárním mandátem“. Vyjádřil politování nad „prudkým nárůstem“ počtu vražd humanitárních pracovníků na celém světě v posledních dvou letech.

Podobná varování vyslovila i OSN. Její humanitární mise na Ukrajině na začátku tohoto roku uvedla, že v roce 2023 bylo na Ukrajině zabito nebo zraněno 50 pracovníků, z toho 11 při výkonu služby, informovala tisková agentura AFP.

Doporučujeme

Zisk Agrofertu spadl o téměř pět miliard

Holding Agrofert loni vydělal 2,2 miliardy korun. Meziročně jde o pokles o 4,9 miliardy, za kterým stojí hlavně mimořádně silný rok 2024. Tehdy koncern prodal mediální skupinu Mafra, rozhlasovou firmu Londa a pardubickou chemičku Synthesia.

Požár panelového domu v Antverpách si vyžádal nejméně šest obětí

Rozsáhlý požár desetipatrového bytového domu v belgických Antverpách si vyžádal nejméně šest lidských životů a další lidé utrpěli zranění. Hasiči zachraňovali obyvatele z balkonů a po tragédii pokračovali v prohledávání jednotlivých bytů. Příčina požáru zatím není známá.

Trump vykázal z krypta příjmy přes 1,4 miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump vykázal za loňský rok příjmy přes 1,4 miliardy dolarů z kryptoměnových projektů své rodiny. Digitální aktiva se tak stala hlavním zdrojem jeho příjmů a výrazně předčila tradiční byznys, na kterém si dříve vybudoval jméno.

KOMENTÁŘ: Historická zpráva pro dolar. Centrální banky se ho chtějí spíš zbavovat

Od nástupu Donalda Trumpa do Bílého domu ztrácí americký dolar lesk, pro řadu vlád i drobných investorů už není tak bezpečným přístavem, jakým býval. Trend potvrzuje i změna postoje centrálních bank, jak odkryl think tank Oficiální fórum měnových a finančních institucí (OMFIF).

Vysvětlení: Co je tepelná kupole a proč je nebezpečná?

Američané se připravují na víkendový Den nezávislosti. Velké části amerického kontinentu v nesnesitelném horku a dusnu uvězní jev zvaný tepelná kupole. Ten v minulém týdnu sežehl Evropu. Ohroženo smrtícím horkem bude do 6. července zhruba 250 milionů lidí, hlavně senioři s dětmi.

Írán přiznal problémy během americké blokády. Nevyvezl žádnou ropu

Írán během americké blokády nemohl vyvážet žádnou ropu. Od podepsání memoranda však vyvezl více než 40 milionů barelů, sdělil v rozhovoru pro státní televizi hlavní íránský vyjednavač Mohammad Bagher Ghalibaf. Společnost TankerTrackers tento objem odhaduje dokonce na 50 milionů barelů. Ropa se drží na předválečné úrovni. Čeká se na další kolo rozhovorů. Írán delegaci do Kataru nepošle.

Írán tvrdí, že se nesetká s vyslanci USA v Dauhá; Katar hraje roli prostředníka

Zástupci Íránu se v nejbližších dnech nesetkají s vysoce postavenými představiteli Spojených států, kteří v úterý přiletěli na jednání do katarského Dauhá. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na íránské ministerstvo zahraničí. Katar mezitím v úterý večer uvedl, že bude pokračovat v roli prostředníka ve vyjednávání mezi USA a Íránem. Podle Reuters současná situace nesvědčí o dobrých vyhlídkách na dosažení trvalého míru mezi oběma znepřátelenými stranami. Informovaný diplomatický zdroj agentuře AFP řekl, že se dnes v Dauhá mají uskutečnit nepřímá technická jednání mezi zástupci USA a Íránu o dohodě o ukončení války na Blízkém východě.

Expedice v Atlantiku odhalila desítky dosud neznámých mořských živočichů

Mezinárodní vědecká expedice v jižním Atlantiku během pouhých dvou týdnů objevila 31 dosud neznámých druhů mořských organismů. Výzkum potvrdil, že střední vrstvy oceánu patří k nejméně prozkoumaným prostředím na Zemi a zároveň ukrývají mimořádně pestrý život.

V Kongu na ebolu dosud zemřelo 399 lidí z 1333 potvrzených případů nemoci

Počet potvrzených případů eboly v Kongu stoupl na 1333, z čehož 399 lidí zemřelo. Informovala o tom v noci na dnešek agentura Reuters s odvoláním na konžské úřady. Předchozí, pondělní bilance hovořila o 1307 nakažených a 377 zemřelých.

Irsko přebírá vedení EU, čekají ho náročná vyjednávání o unijním rozpočtu

Pokračující podpora Ukrajiny, ale i konkurenceschopnost EU, hodnoty a bezpečnost budou hlavními prioritami irského předsednictví v Radě EU, které začíná právě dnes. Irové přebírají mandát od Kypřanů a v mnohém na ně navazují, například pokud jde o další posun v jednáních o novém dlouhodobém rozpočtu EU či pokrok v přístupových jednáních kandidátských zemí na cestě do Evropské unie.

Letadlo v Číně narazilo do mrakodrapu. Nikdo neví proč

V pátek odpoledne do nejvyššího mrakodrapu v Pekingu narazilo malé letadlo. Pilot zemřel a dalších 13 lidí utrpělo zranění. Incident není šokující jen pro svou podobnost s teroristickým útokem na USA z 11. září 2001, ale i z důvodu, že v čínské metropoli je bezletová zóna, což znamená zákaz pohybu dronů a letadel. Ani po čtyřech dnech není jasné, jak se letadlo do města dostalo a proč do věže narazilo.

Ukrajina informuje o obětech ruských útoků, její síly útočily v hloubi Ruska

Nejméně dva lidé přišli o život a dalších pět bylo dnes ráno zraněno při útoku ruského dronu na mikrobus v Chersonu na jihovýchodě Ukrajiny, oznámil náčelník oblastní správy Oleksandr Prokudin. V Dněpropetrovské oblasti zahynula žena a další tři utrpěly zranění při ruských útocích na čerpací stanice, další žena byla zraněna v Záporoží, informovaly ukrajinské úřady. Naopak ukrajinské drony zaútočily v hloubi Ruska, v Rostovské a Penzenské oblasti a i Ufě, vzdálené více než 1300 kilometrů od frontové linie.

Satoranský končí v Barceloně a zvažuje další krok

Tomáš Satoranský uzavřel své druhé působení v Barceloně. Českému basketbalistovi vypršela smlouva a katalánský klub se s ním oficiálně rozloučil. Kam povedou jeho další kroky, zatím není jasné. Sám přiznává, že si po náročné sezoně potřebuje odpočinout a budoucnost si teprve promyslí.

Nejvyšší soud odmítl Trumpovu snahu omezit zisk občanství dětem narozeným v USA

Nejvyšší soud USA dnes odmítl snahu amerického prezidenta Donalda Trumpa omezit automatické udělování amerického občanství všem dětem narozeným na území Spojených států. Informovala o tom agentura Reuters. Trump tento princip udělování občanství, který je zaručen 14. dodatkem americké ústavy, v minulosti tvrdě kritizoval a označoval ho mimo jiné za neštěstí Spojených států.

Británie chce po uprchlících zpětně vymáhat náklady na azyl. Zaplatit by mohli až 10 tisíc liber

Lidé, kterým bude ve Velké Británii udělen azyl, by podle plánů vlády mohli po nástupu do zaměstnání zaplatit přibližně 10 000 liber (asi 290 tisíc korun) jako příspěvek na náklady spojené s jejich ubytováním a podporou během azylového řízení.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama