Kombinace vysokých teplot a vlhkého vzduchu zasáhla svět i Spojené státy v rekordní míře. Vědci varují, že stále častější horké dny s vysokou vlhkostí představují vážnou hrozbu pro zdraví lidí i ekosystémů.
Podle zprávy State of the Climate se v roce 2024 množství vodní páry v atmosféře vyšplhalo na nejvyšší hodnoty v historii. Průměrný počet dní s vysokou vlhkostí vzrostl o více než 35 oproti období 1991–2020. Rok se zároveň stal nejteplejším od začátku měření.
Odborníci vysvětlují, že teplejší atmosféra udrží víc vlhkosti. Když se k tomu přidá rekordní horko, lidé se hůř ochlazují a pocení přestává fungovat. „Taková kombinace dostává stále více společností do potenciálně život ohrožujících situací,“ upozorňuje klimatoložka Kate Willett z britského Met Office.
Horké dny v kombinaci s vlhkem
Podle analýz měl rok 2024 druhou nejvyšší intenzitu vlhkých horkých dnů vůbec – hned po roce 2023. Nejhorší situace byla na východě USA. Obyvatelé 27 států zažili nebývalý počet dnů, kdy kombinace horka a vlhkosti přesáhla hranici 18 °C, což meteorologové označují za nepříjemné dusno.
Města jako Philadelphia, Washington či Baltimore navíc zaznamenala desítky dnů, kdy tato hodnota vystoupala nad 24 °C. To už odborníci považují za extrémně zatěžující pro lidský organismus.
Důsledky pro zdraví
Problémem nebyly jen žhavé dny, ale i noci, které nepřinesly žádné ochlazení. V mnoha amerických městech padly rekordy nejvyšších nočních teplot. Podle meteorologů právě horké noci nejvíc vyčerpávají lidský organismus a zvyšují riziko úmrtí během vln veder.
„Když se tělo nemůže v noci ochladit, nemá čas se vzpamatovat z horkého dne. Při delší sérii veder je to nebezpečné,“ upozornil Zack Taylor z americké Národní meteorologické služby.
Record humidity across the world in 2024 as experts warn of rising health risk
— ECIU (@ECIU_UK) August 15, 2025
Climate change is driving ⬆️ humidity, and when combined with ⬆️ temperatures, more people put in “potentially life-threatening situations".https://t.co/7II4eapTR7
Ekosystémy pod tlakem
Rok 2024 přinesl rekordní teploty moří – přes 90 % světových oceánů zasáhly extrémně vysoké hodnoty. Ledovce přitom dál mizely: v Kolumbii definitivně zanikl ledovec Conejeras a ve Venezuele už nezůstal ani jediný.
Planeta zároveň zažila nejvíce extrémních lijáků v historii. A koncentrace hlavních skleníkových plynů – oxidu uhličitého, metanu i oxidu dusného – vystoupaly na další rekordní hodnoty.
Volání po akci
„Změny, které vidíme, ukazují na potřebu hlubokého a rychlého snížení emisí z fosilních paliv,“ zdůraznil Stephen Belcher, vědecký šéf Met Office. Podle něj musí svět zároveň posílit adaptační opatření, protože dopady extrémního horka a vlhka už pociťují lidé i příroda.
