ZajímavostiRok 2023 byl nejteplejším v historii měření, uvedla služba Copernicus

Rok 2023 byl nejteplejším v historii měření, uvedla služba Copernicus

Rok 2023 byl nejteplejším v historii měření, průměrná globální teplota dosáhla 14,98 stupně Celsia. Uvedla to dnes meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Loňský rok tak s velkým náskokem předstihl rok 2016, který byl předchozím nejteplejším rokem, dodal Copernicus ve své výroční zprávě o globálním klimatu. Pro Evropu nicméně loňský rok nejteplejším nebyl.

Zpráva představuje obecné shrnutí nejvýznamnějších klimatických extrémů za rok 2023 a hlavních faktorů, které za nimi stojí, ať už jde o koncentrace skleníkových plynů, jev El Niňo či další přirozené výkyvy.

„V roce 2023 byla průměrná globální teplota 14,98 stupně Celsia, což je o 0,17 stupně více než v předchozím nejteplejším roce 2016,“ uvedli meteorologové z unijní služby. „Rok 2023 byl o 0,6 stupně teplejší než průměr v letech 1991 až 2020 a o 1,48 stupně teplejší než předindustriální období v letech 1850 až 1900,“ dodali. Srovnání s dobou před průmyslovou revolucí klimatologové používají k dokreslení globálního oteplování.

Podle zjištění meteorologů byl loňský rok také prvním rokem v záznamech, kdy byla každý den teplota o jeden stupeň vyšší než v předindustriální době. Přitom téměř 50 procent dní bylo o více než 1,5 stupně teplejších než v době před průmyslovou revolucí a dva dny v listopadu byly dokonce poprvé o více než dva stupně teplejší než v době před více než 150 lety.

„Rok 2023 byl výjimečný a klimatické rekordy padaly jako domino,“ uvedla zástupkyně ředitele služby Copernicus pro změnu klimatu Samantha Burgessová. „Byl nejen nejteplejším v historii měření, ale také prvním rokem, kdy byly všechny dny teplejší o více než jeden stupeň než v předindustriálním období. Teploty v roce 2023 pravděpodobně překonaly teploty jakéhokoli období za posledních nejméně 100.000 let,“ tvrdí Burgessová.

Pokud jde o jednotlivé měsíce, každý měsíc od června do prosince 2023 byl teplejší než odpovídající měsíc v jakémkoli předchozím roce. Loňský červenec a srpen byly přitom dva nejteplejší měsíce v historii měření.

Rovněž teploty v prosinci byly rekordní. „Prosinec 2023 byl celosvětově nejteplejším prosincem v historii měření s průměrnou teplotou 13,51 stupně, což je o 0,85 stupně nad průměrem z let 1991 až 2020 a o 1,78 stupně více než byl prosincový průměr v letech 1850 až 1900,“ říká zpráva meteorologů z programu Copernicus.

Neobvykle vysoké byly od dubna do prosince i globální průměrné teploty mořské hladiny. „Bezprecedentní hodnoty globální průměrné teploty mořské hladiny byly spojeny s vlnami mořských veder po celém světě, včetně částí Středozemního moře, Mexického zálivu a Karibiku, Indického oceánu a severního Pacifiku a velké části severního Atlantiku,“ dodává zpráva.

I v Evropě byly v loňském roce teploty nadprůměrné, září bylo nejteplejším zářím v historii měření. Rok 2023 jako celek byl nicméně pro Evropu druhým nejteplejším rokem s teplotou 1,02 stupně nad průměrem let 1991 až 2020. Je to přitom o 0,17 stupně méně než v roce 2020, který byl nejteplejším v historii měření.

Evropská zima, od prosince 2022 do února 2023, byla podle záznamů druhou nejteplejší zimou v historii. Průměrná teplota evropského léta, což je od června do srpna, pak byla 19,63 stupně Celsia. To znamená páté nejteplejší léto v historii měření.

Vysoké teploty měly vliv i na rozlohu antarktického mořského ledu, která byla v příslušných ročních obdobích rekordně nízká. Po celém světě bylo rovněž zaznamenáno velké množství extrémních událostí, včetně vln veder, povodní, sucha a lesních požárů.

Program Copernicus je součástí vesmírného programu Evropské unie, který je financován z prostředků EU. Zveřejněná data obyvatelům EU poskytují aktuální informace týkající se planety Země a jejího životního prostředí. Program koordinuje a řídí Evropská komise (EK) a je realizován ve spolupráci s členskými státy, Evropskou kosmickou agenturou (ESA), Evropskou organizací pro využívání meteorologických družic (EUMETSAT), Evropským střediskem pro střednědobou předpověď počasí (ECMWF) a dalšími agenturami EU.

Doporučujeme

Požár lesa v pařížském regionu zničil na 1000 hektarů a stále se šíří

Požár lesa u Fontainebleau nedaleko Paříže zničil na 1000 hektarů porostu, což je zhruba pět procent celého lesa. Dnes odpoledne to řekl šéf civilní ochrany Julien Marion. Na místě zasahuje na 800 hasičů z celé Francie. Podle francouzského ministra vnitra Laurenta Nuňeze je možné, že oheň někdo založil úmyslně, informovala agentura AFP.

EK a její partneři chtějí dát na podporu projektů v Gaze 883,6 milionu eur

Evropská komise dnes spolu s více než desítkou nejen členských zemí Evropské unie zahájila iniciativu, která poskytne 883,6 milionu eur (přibližně 21,4 miliardy Kč) na humanitární projekty v Pásmu Gazy. Komise v prohlášení uvedla, že "Team Gaza Initiative" podpoří projekty zaměřené na zajištění základních služeb pro obyvatele pásma, včetně vodohospodářské infrastruktury, odstraňování sutin a odpadu či obnovení zdravotnických, energetických a zemědělských systémů. Česká republika podle zveřejněného seznamu do iniciativy zapojena není.

Senátor Lindsey Graham zemřel podle lékařů na natrženou srdeční aortu

Lindsey Graham, dlouholetý republikánský senátor za Jižní Karolínu a blízký spojenec amerického prezidenta Donalda Trumpa, zemřel na disekci aorty způsobenou kardiovaskulárním onemocněním. Vyplývá to z předběžných závěrů soudního lékaře ve Washingtonu.

Trump tvrdí, že USA by měly spravovat Hormuzský průliv a dostat za to zaplaceno

Americký prezident Donald Trump dnes řekl, že Spojené státy pravděpodobně převezmou kontrolu nad Hormuzským průlivem, a dodal, že by jim za to měla náležet kompenzace. Šéf Bílého domu to uvedl v telefonickém rozhovoru v pořadu Fox & Friends televize Fox News.

KOMENTÁŘ: Polovodičový král z Koreje ve výprodeji. Obchodování v USA způsobilo chaos

Třebaže tahle firma vznikla už v roce 1983, před šílenstvím kolem umělé inteligence ji znal málokdo. Dnes jihokorejský SK Hynix patří mezi lídry AI závodu a svou výkonností na burze poráží většinu amerických titulů. V pondělí ale přišel zlom. Proč akcie za jediný den odepsaly 15 procent?

Invazní kudlanky z Asie se šíří Evropou a ohrožují místní živočichy

Dvě asijské kudlanky, které se v posledních letech rychle rozšířily po Evropě, nově získaly status invazních nepůvodních druhů. Díky oteplování klimatu, vysoké schopnosti rozmnožování a příznivým podmínkám ve městech pronikají stále dál na sever. Loví širokou škálu původních živočichů a podle vědců mohou představovat rostoucí hrozbu pro evropskou biodiverzitu.

Státy EU uvalily nové sankce kvůli ruským kybernetickým útokům

Evropská unie a její členské státy dnes odsoudily ruské kybernetické útoky, konkrétně operace skupiny TURLA, která podléhá ruské Federální bezpečnostní službě FSB. EU zároveň přijala dosud nejrozsáhlejší balík sankcí v rámci kybernetického sankčního režimu. Sankce byly uvaleny na devět jednotlivců a čtyři subjekty, informovala Rada EU. Unijní sankce jsou úzce koordinovány s Británií, ta dnes oznámila opatření proti 24 osobám a subjektům, uvedla agentura Reuters.

Je Hormuzský průliv otevřený? Trump a Írán vysílají opačné signály

Situace v Hormuzském průlivu je nepřehledná. Zatímco americký prezident Donald Trump tvrdí, že tato námořní trasa zůstává otevřená, Írán prohlásil, že je až do odvolání a ukončení amerických úderů uzavřená. Ceny ropy vzrostly o 4 procenta.

Rolling Stones prozradili, jak spolu vydrželi přes 60 let

Rolling Stones působí na hudební scéně už přes šest desetiletí, přesto se jejich členové stále dokážou sejít ve studiu a nahrávat nové skladby. Mick Jagger, Keith Richards a Ronnie Wood nyní popsali, co jim pomohlo překonat dlouhé roky společné práce, osobní spory i změny v sestavě. Překvapivě důležitý je podle nich dostatek času stráveného odděleně.

Apollo nabídlo za easyJet 5,7 miliardy liber

Americká investiční společnost Apollo Global Management vstoupila do souboje o britské nízkonákladové aerolinky easyJet. Za dopravce nabídla 5,7 miliardy liber a překonala tak návrh konkurenčního fondu Castlelake. Vedení easyJetu je připravené vyšší nabídku podpořit.

Válka s Íránem vysává americké zásoby raket. Obnova potrvá roky

Spojené státy považují za největší hrozbu Čínu, brzy se přitom proti ní možná nebudou mít čím bránit, varují odborníci. Napětí s Íránem se totiž vyostřuje a obě strany na sebe znovu útočí. USA přitom vyčerpaly značnou část „chytrých“ útočných raket a protivzdušných střel. Nejnovější útoky hlásily Kuvajt a Jordánsko.

Při cílené střelbě v Illinois zemřelo pět členů jedné rodiny

Pět členů jedné rodiny zemřelo a další dva utrpěli vážná zranění při sérii střeleb v americkém městě East St. Louis ve státě Illinois. Policie zadržela dva mladistvé podezřelé ve věku 15 a 16 let. Útok označila za cílený a vyloučila, že by veřejnosti hrozilo další bezprostřední nebezpečí.

Nejméně 27 lidí zahynulo při požáru, který zachvátil bar v Bangkoku

Nejméně 27 lidí zahynulo při požáru, který zachvátil bar v thajské metropoli Bangkoku. S odvoláním na místní úřady to napsala agentura AP. Podle premiéra Anutina Čánvirakuna několik dalších lidí převezli záchranáři do nemocnice, městská správa následně podle agentury Reuters sdělila, že zraněných je 63 lidí. Podle některých místních médií se řada lidí stále pohřešuje, uvedla stanice BBC News. Městská správa nicméně bilanci považuje za konečnou. Příčina požáru zatím není jasná.

Írán oznámil, že čelí novým útokům, zásahy mezitím oznámil Kuvajt

Íránská státní média informují, že "nepřítel" dnes odpoledne zasáhl nejméně deseti projektily ostrov Kešm v Hormuzském průlivu. Uvedla to agentura AFP. Portál Axios s odvoláním na americké činitele uvedl, že americká armáda udeřila proti íránským raketovým a protivzdušným systémům a rovněž proti menším lodím íránských revolučních gard v úžině. Spojené státy tento týden obnovily údery na Írán poté, co americký prezident Donald Trump označil příměří za skončené kvůli tomu, že íránské síly napadají lodě v Hormuzském průlivu, který je klíčový pro vývoz ropy ze zemí Perského zálivu.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama