ZajímavostiRok 2023 byl nejteplejším v historii měření, uvedla služba Copernicus

Rok 2023 byl nejteplejším v historii měření, uvedla služba Copernicus

Rok 2023 byl nejteplejším v historii měření, průměrná globální teplota dosáhla 14,98 stupně Celsia. Uvedla to dnes meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Loňský rok tak s velkým náskokem předstihl rok 2016, který byl předchozím nejteplejším rokem, dodal Copernicus ve své výroční zprávě o globálním klimatu. Pro Evropu nicméně loňský rok nejteplejším nebyl.

Zpráva představuje obecné shrnutí nejvýznamnějších klimatických extrémů za rok 2023 a hlavních faktorů, které za nimi stojí, ať už jde o koncentrace skleníkových plynů, jev El Niňo či další přirozené výkyvy.

„V roce 2023 byla průměrná globální teplota 14,98 stupně Celsia, což je o 0,17 stupně více než v předchozím nejteplejším roce 2016,“ uvedli meteorologové z unijní služby. „Rok 2023 byl o 0,6 stupně teplejší než průměr v letech 1991 až 2020 a o 1,48 stupně teplejší než předindustriální období v letech 1850 až 1900,“ dodali. Srovnání s dobou před průmyslovou revolucí klimatologové používají k dokreslení globálního oteplování.

Podle zjištění meteorologů byl loňský rok také prvním rokem v záznamech, kdy byla každý den teplota o jeden stupeň vyšší než v předindustriální době. Přitom téměř 50 procent dní bylo o více než 1,5 stupně teplejších než v době před průmyslovou revolucí a dva dny v listopadu byly dokonce poprvé o více než dva stupně teplejší než v době před více než 150 lety.

„Rok 2023 byl výjimečný a klimatické rekordy padaly jako domino,“ uvedla zástupkyně ředitele služby Copernicus pro změnu klimatu Samantha Burgessová. „Byl nejen nejteplejším v historii měření, ale také prvním rokem, kdy byly všechny dny teplejší o více než jeden stupeň než v předindustriálním období. Teploty v roce 2023 pravděpodobně překonaly teploty jakéhokoli období za posledních nejméně 100.000 let,“ tvrdí Burgessová.

Pokud jde o jednotlivé měsíce, každý měsíc od června do prosince 2023 byl teplejší než odpovídající měsíc v jakémkoli předchozím roce. Loňský červenec a srpen byly přitom dva nejteplejší měsíce v historii měření.

Rovněž teploty v prosinci byly rekordní. „Prosinec 2023 byl celosvětově nejteplejším prosincem v historii měření s průměrnou teplotou 13,51 stupně, což je o 0,85 stupně nad průměrem z let 1991 až 2020 a o 1,78 stupně více než byl prosincový průměr v letech 1850 až 1900,“ říká zpráva meteorologů z programu Copernicus.

Neobvykle vysoké byly od dubna do prosince i globální průměrné teploty mořské hladiny. „Bezprecedentní hodnoty globální průměrné teploty mořské hladiny byly spojeny s vlnami mořských veder po celém světě, včetně částí Středozemního moře, Mexického zálivu a Karibiku, Indického oceánu a severního Pacifiku a velké části severního Atlantiku,“ dodává zpráva.

I v Evropě byly v loňském roce teploty nadprůměrné, září bylo nejteplejším zářím v historii měření. Rok 2023 jako celek byl nicméně pro Evropu druhým nejteplejším rokem s teplotou 1,02 stupně nad průměrem let 1991 až 2020. Je to přitom o 0,17 stupně méně než v roce 2020, který byl nejteplejším v historii měření.

Evropská zima, od prosince 2022 do února 2023, byla podle záznamů druhou nejteplejší zimou v historii. Průměrná teplota evropského léta, což je od června do srpna, pak byla 19,63 stupně Celsia. To znamená páté nejteplejší léto v historii měření.

Vysoké teploty měly vliv i na rozlohu antarktického mořského ledu, která byla v příslušných ročních obdobích rekordně nízká. Po celém světě bylo rovněž zaznamenáno velké množství extrémních událostí, včetně vln veder, povodní, sucha a lesních požárů.

Program Copernicus je součástí vesmírného programu Evropské unie, který je financován z prostředků EU. Zveřejněná data obyvatelům EU poskytují aktuální informace týkající se planety Země a jejího životního prostředí. Program koordinuje a řídí Evropská komise (EK) a je realizován ve spolupráci s členskými státy, Evropskou kosmickou agenturou (ESA), Evropskou organizací pro využívání meteorologických družic (EUMETSAT), Evropským střediskem pro střednědobou předpověď počasí (ECMWF) a dalšími agenturami EU.

Doporučujeme

Berlínská policie podnikla razii proti nelegálnímu obchodování se zbraněmi

Berlínská policie dnes ráno podnikla rozsáhlou razii kvůli podezření z nelegálního obchodování se zbraněmi. Prohledala byty na několika místech metropole, zadržela několik lidí. Podle agentury DPA souvisí zátah s organizovaným zločinem.

Americké podniky počítají s dalším zdražováním. Menším chybějí peníze na rozvoj

Americké firmy zvýšily své odhady letošního zdražování a mezi jejich hlavní obavy se dostaly úrokové sazby. Podle nového průzkumu očekávají růst vlastních prodejních cen v průměru o 5,3 procenta. Menší podniky zároveň častěji narážejí na finanční omezení, která jim komplikují provoz i rozvoj.

KOMENTÁŘ: Fantasy růst o 700 procent. Proč je z firmy SanDisk stroj na štěstí akcionářů?

Americká společnost SanDisk letos na burze vyrostla už o téměř 700 procent. S tímto neuvěřitelným výkonem nechává daleko za sebou všechny ostatní AI hráče. Proč svět tolik lační po produktech SanDisku? Odpovědí jsou paměťové čipy NAND, které používáme úplně všichni. A úplně pořád.

Dívky za pytle mouky a sňatky se sexuálními násilníky. To je realita v Pásmu Gazy

V Pásmu Gazy došlo k prudkému nárůstu počtu hlášených případů sexuálního a jiného násilí na ženách a dívkách. Podle jedné ze zpráv válka v Gaze vytvořila ideální podmínky pro genderově podmíněné násilí. Další zpráva popsala násilí na ženách páchané v uprchlických táborech.

Trumpova rada míru oznámí 2,45 miliardy USD na obnovu Pásma Gazy

Rada míru amerického prezidenta Donalda Trumpa dnes na schůzce představí šestiměsíční plán obnovy válkou zničeného Pásma Gazy v hodnotě 2,45 miliardy dolarů (asi 52 miliard Kč). Napsal to server Axios. Plán zahrnuje náklady na dočasné bydlení, odklízení trosek, rekonstrukci nemocnic, nasazení mnohonárodních bezpečnostních sil a obecnou ekonomickou obnovu, uvedl server s odkazem na své informace.

ANALÝZA: Ukrajinský obranný pás se pod náporem okupantů pomalu drolí

Ukrajina na jaře oznámila, že osvobodila více území, než kolik Rusko dobylo. V posledních měsících se objevovaly informace, že okupanti mají obrovské ztráty zastiňující výsledky náborů. Situace je ale vážná na východě Ukrajiny. Nepřítel postupně ukusuje z opevněného pásu na Donbasu. Podle analytiků nehrozí, že v dohledné době linii prorazí. I tak je to ale problém.

Erupce Etny mohou vznikat během týdnů i několika hodin

Etna se při silných erupcích nechová pokaždé stejně. Magma může několik týdnů postupovat vzhůru a zůstat těsně pod povrchem, jindy se ale dokáže z velké hloubky dostat ven během několika hodin. Rozdíl souvisí především s množstvím oxidu uhličitého a vody v magmatu. Díky lepšímu pochopení těchto procesů mohou vědci přesněji odhadnout, jaká rizika mohou budoucí erupce Etny přinést.

Írán může otevřít Hormuz do týdne. USA musí splnit tyto podmínky

Írán by mohl zpřístupnit Hormuzský průliv do týdne, pokud USA zmírní vojenský a ekonomický tlak. Řekl to nejmenovaný íránský úředník. Íránská delegace o tom jednala s USA na okraji Valného shromáždění OSN v New Yorku prostřednictvím katarského mediátora. Ceny ropy klesly pod 100 dolarů za barel.

V Kyjevě po ruských útocích vypukly požáry, tři lidé byli zraněni

Ruské drony dnes brzy ráno zranily nejméně tři lidi a poškodily sklady i čerpací stanice v ukrajinské metropoli Kyjevě. Informovaly o tom místní úřady. V důsledku pokračujících ruských vzdušných útoků vypuklo i několik požárů a pozastaven byl provoz příměstské železnice. Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že ruské síly na Ukrajině zasáhly obranná a energetická zařízení, logistická centra i lodě využívané ukrajinskou armádou.

Válka se přesouvá do Ruska. Moskva a Petrohrad investují miliony do krytů

Rusko vyčlenilo desítky milionů rublů na opravy krytů v moskevských čtvrtích a stanicích metra v Petrohradu. Děje se tak v době sílících ukrajinských útoků na velká ruská města.

Mírotvůrce Trump pohrozil Íránu zničením. Uděláme to rychle, řekl

Americký prezident Donald Trump se v projevu na Valném shromáždění OSN v New Yorku vykreslil jako mírotvůrce, Íránu přitom pohrozil zničením. Jeho projev zněl spíše jako řeč určená voličům. Vychvaloval úspěchy, kterých USA pod jeho vládou dosáhly, zatímco rostou ceny energií kvůli konfliktu na Blízkém východě, který se nedaří zastavit.

České tenistky porazily Británii a postoupily do semifinále BJK Cupu

České tenistky zvládly čtvrtfinále Poháru Billie Jean Kingové a po vítězství 2:0 nad Velkou Británií postupují mezi nejlepší čtyři týmy. První bod vybojovala Marie Bouzková v tříhodinové bitvě se Sonay Kartal, postup následně potvrdila Linda Nosková. Češky si semifinále týmové soutěže zahrají poprvé po třech letech.

Maďarsko je ve sporu s Ukrajinou kvůli fóru Karpatská osmička a kvůli ropě

Mezi Ukrajinou a Maďarskem propuklo nové diplomatické napětí. Kyjev podle Budapešti bez jejího souhlasu zařadil Maďarsko mezi členy nového regionálního fóra nazvaného „Karpatská osmička“. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha následně obvinil maďarského premiéra Pétera Magyara, že navazuje na politiku svého předchůdce Viktora Orbána.

Brad Pitt se vrací jako Cliff Booth. Nový trailer ukazuje Hollywood plný zločinu

Brad Pitt znovu hraje kaskadéra Cliffa Bootha, za kterého získal Oscara ve filmu Tenkrát v Hollywoodu. Nový snímek The Further Mis-Adventures of Cliff Booth představuje trailer a termíny premiéry. Scénář napsal Quentin Tarantino, režii tentokrát převzal David Fincher. Příběh zavede diváky do Los Angeles roku 1977.

G7 vyzvala Írán, aby přestal vyzbrojovat Hútíe. Teherán to popírá

Írán musí ukončit vojenskou podporu a vyzbrojování jemenských povstalců Hútíů, uvedli ve společném prohlášení ministři zahraničí skupiny G7 před Valným shromážděním OSN v New Yorku. Dále odsoudili útoky rebelů na Saúdskou Arábii.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama