ZajímavostiRok 2023 byl nejteplejším v historii měření, uvedla služba Copernicus

Rok 2023 byl nejteplejším v historii měření, uvedla služba Copernicus

Rok 2023 byl nejteplejším v historii měření, průměrná globální teplota dosáhla 14,98 stupně Celsia. Uvedla to dnes meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Loňský rok tak s velkým náskokem předstihl rok 2016, který byl předchozím nejteplejším rokem, dodal Copernicus ve své výroční zprávě o globálním klimatu. Pro Evropu nicméně loňský rok nejteplejším nebyl.

Zpráva představuje obecné shrnutí nejvýznamnějších klimatických extrémů za rok 2023 a hlavních faktorů, které za nimi stojí, ať už jde o koncentrace skleníkových plynů, jev El Niňo či další přirozené výkyvy.

„V roce 2023 byla průměrná globální teplota 14,98 stupně Celsia, což je o 0,17 stupně více než v předchozím nejteplejším roce 2016,“ uvedli meteorologové z unijní služby. „Rok 2023 byl o 0,6 stupně teplejší než průměr v letech 1991 až 2020 a o 1,48 stupně teplejší než předindustriální období v letech 1850 až 1900,“ dodali. Srovnání s dobou před průmyslovou revolucí klimatologové používají k dokreslení globálního oteplování.

Podle zjištění meteorologů byl loňský rok také prvním rokem v záznamech, kdy byla každý den teplota o jeden stupeň vyšší než v předindustriální době. Přitom téměř 50 procent dní bylo o více než 1,5 stupně teplejších než v době před průmyslovou revolucí a dva dny v listopadu byly dokonce poprvé o více než dva stupně teplejší než v době před více než 150 lety.

„Rok 2023 byl výjimečný a klimatické rekordy padaly jako domino,“ uvedla zástupkyně ředitele služby Copernicus pro změnu klimatu Samantha Burgessová. „Byl nejen nejteplejším v historii měření, ale také prvním rokem, kdy byly všechny dny teplejší o více než jeden stupeň než v předindustriálním období. Teploty v roce 2023 pravděpodobně překonaly teploty jakéhokoli období za posledních nejméně 100.000 let,“ tvrdí Burgessová.

Pokud jde o jednotlivé měsíce, každý měsíc od června do prosince 2023 byl teplejší než odpovídající měsíc v jakémkoli předchozím roce. Loňský červenec a srpen byly přitom dva nejteplejší měsíce v historii měření.

Rovněž teploty v prosinci byly rekordní. „Prosinec 2023 byl celosvětově nejteplejším prosincem v historii měření s průměrnou teplotou 13,51 stupně, což je o 0,85 stupně nad průměrem z let 1991 až 2020 a o 1,78 stupně více než byl prosincový průměr v letech 1850 až 1900,“ říká zpráva meteorologů z programu Copernicus.

Neobvykle vysoké byly od dubna do prosince i globální průměrné teploty mořské hladiny. „Bezprecedentní hodnoty globální průměrné teploty mořské hladiny byly spojeny s vlnami mořských veder po celém světě, včetně částí Středozemního moře, Mexického zálivu a Karibiku, Indického oceánu a severního Pacifiku a velké části severního Atlantiku,“ dodává zpráva.

I v Evropě byly v loňském roce teploty nadprůměrné, září bylo nejteplejším zářím v historii měření. Rok 2023 jako celek byl nicméně pro Evropu druhým nejteplejším rokem s teplotou 1,02 stupně nad průměrem let 1991 až 2020. Je to přitom o 0,17 stupně méně než v roce 2020, který byl nejteplejším v historii měření.

Evropská zima, od prosince 2022 do února 2023, byla podle záznamů druhou nejteplejší zimou v historii. Průměrná teplota evropského léta, což je od června do srpna, pak byla 19,63 stupně Celsia. To znamená páté nejteplejší léto v historii měření.

Vysoké teploty měly vliv i na rozlohu antarktického mořského ledu, která byla v příslušných ročních obdobích rekordně nízká. Po celém světě bylo rovněž zaznamenáno velké množství extrémních událostí, včetně vln veder, povodní, sucha a lesních požárů.

Program Copernicus je součástí vesmírného programu Evropské unie, který je financován z prostředků EU. Zveřejněná data obyvatelům EU poskytují aktuální informace týkající se planety Země a jejího životního prostředí. Program koordinuje a řídí Evropská komise (EK) a je realizován ve spolupráci s členskými státy, Evropskou kosmickou agenturou (ESA), Evropskou organizací pro využívání meteorologických družic (EUMETSAT), Evropským střediskem pro střednědobou předpověď počasí (ECMWF) a dalšími agenturami EU.

Doporučujeme

Bednárik připustil odklad slev na jízdné

Studenti a senioři se zatím nemohou spoléhat na to, že se jim od ledna 2027 vrátí 75procentní sleva na jízdné. Ministr dopravy Ivan Bednárik za SPD připustil, že rozhodne až stav rozpočtu. Resort bude potřebovat zhruba dvě miliardy korun, jednání s ministerstvem financí mají přijít v červenci.

Hlavní body rámcové dohody Íránu a USA o ukončení války

Spojené státy a Írán společně s Pákistánem coby vyjednavačem oznámily rámcovou dohodu, která má ukončit válku; příslušné memorandum má být podepsáno v pátek. Agentura Reuters přinesla přehled hlavních informací, které se v této souvislosti objevily:

Írán doplnil do dohody s USA klauzuli o poplatcích za námořní služby, tvrdí Fars

Teherán krátce před oznámením dosažení předběžné dohody se Spojenými státy doplnil do textu memoranda ustanovení o vybírání poplatků za námořní služby. S odvoláním na informovaný zdroj to dnes podle AFP napsala íránská agentura Fars. Svobodnou plavbu Hormuzským průlivem bez výběru mýta přitom při oznámení dohody v noci na dnešek výslovně zmínil americký prezident Donald Trump.

KOMENTÁŘ: Ani dolar zisku. Přesto je SpaceX 7. nejhodnotnější společnost světa

Akcie společnosti SpaceX se po týdnech napětí začaly obchodovat na burze ve velkém stylu. Hned první den oproti původní ceně posílily o pětinu. Investoři ukázali, že po Tesle věří i další společnosti Elona Muska, která se dostala na burzu. I přesto, že je silně ztrátová.

Invazní rostliny se kvůli oteplování přesouvají na sever

Invazní nepůvodní rostliny v příštích desetiletích výrazně promění mapu světa. Zatímco v některých subtropických regionech může riziko invazí slábnout, Evropa a další části mírného pásma budou čelit jejich častějšímu výskytu. Oteplování klimatu otevírá cestu novým druhům i do regionů, které byly dosud před jejich šířením chráněny.

Británie zakáže dětem mladším 16 let přístup k sociálním sítím, oznámil Starmer

Britská vláda zakáže dětem mladším 16 let přístup k sociálním sítím, oznámil dnes podle zahraničních agentur premiér Keir Starmer. Představil také plány na omezení platforem umožňujících přenášení živých videí. Vláda plánuje prosadit potřebnou legislativu do Vánoc a zákaz by měl vstoupit v platnost na jaře příštího roku. Agentura Reuters označuje plánovaná opatření za jedna z dosud nejrozsáhlejších omezení v oblasti internetu na celém světě.

Ukrajina a Rusko informují o mrtvých a raněných po vzájemných útocích

Pět záchranářů přišlo o život a pět dalších utrpělo zranění při ruských útocích na Charkov, oznámil ukrajinský ministr vnitra Ihor Klymenko. Hlavním terčem ruského útoku bylo podle ministra hlavní město Kyjev, kde si útok podle místních úřadů vyžádal čtyři mrtvé a více než dvě desítky raněných. Tři lidé byli zabiti a tři další, včetně ročního dítěte, utrpěli zranění při náletu ukrajinských dronů na Tulu v Rusku, informoval Dmitrij Miljajev, gubernátor Tulské oblasti. Tula, který je známým střediskem zbrojního průmyslu, leží asi 200 kilometrů jižně od Moskvy.

Mírová dohoda? Nad Libanonem se vznáší velký otazník

Spojené státy a Írán dosáhly mírové dohody, což znamená okamžité ukončení válečných operací, otevření Hormuzského průlivu a zrušení americké blokády íránských přístavů. Ještě v neděli přitom Izrael bombardoval jižní předměstí Bejrútu. Jakékoli snahy udržet příměří mezi židovským státem a militantním hnutím Hizballáh opakovaně selhaly. Není tak jasné, co bude s Libanonem teď a jak případná další eskalace ovlivní dohodu mezi Washingtonem a Teheránem. K jejímu oficiálnímu stvrzení dojde až v pátek ve Švýcarsku.

Ceny ropy jdou prudce dolů. Trh nemá vyhráno, varují analytici

Ceny ropy prudce klesají po oznámení dosažení mírové dohody mezi USA a Íránem, která zahrnuje ukončení války a otevření Hormuzského průlivu. Trh s černým zlatem však může v následujících dnech až týdnech znervózňovat nedostatek detailů o rámcové dohodě. Navíc bude trvat, než se provoz v průlivu a produkce ropy v zemích Perského zálivu vrátí na předválečnou úroveň.

USA a Írán dospěly k mírové dohodě

Pákistánský premiér Šahbáz Šaríf dnes oznámil dosažení mírové dohody mezi Spojenými státy a Íránem o ukončení války a otevření Hormuzského průlivu. Všechny podrobnosti zatím nejsou známy. Premiér Šarif uvedl, že oficiální podpis se uskuteční v pátek ve Švýcarsku. Není jasné, jak rychle by se Hormuzský průliv mohl znovu otevřít pro veškerou dopravu, napsala agentura AP. Dosažení dohody s Íránem vzápětí potvrdil americký prezident Donald Trump. Uvedl, že dal pokyn otevřít Hormuzský průliv a okamžitě ukončit námořní blokádu íránských přístavů.

Trump kritizoval Izrael za útok v Bejrútu, čeká brzký podpis dohody s Íránem

Americký prezident Donald Trump dnes vyzval Izrael k zastavení úderů v Libanonu, útočit by podle něj neměla ani druhá strana. Uvedl rovněž, že dohoda, která by zajistila mír v regionu, je velmi blízko. V rozhovoru se serverem Axios pak kvůli dnešnímu útoku v Bejrútu ostře kritizoval izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a použil i vulgarismy. Prohlásil také, že podpis dohody s Íránem očekává během několika hodin.

New York Knicks získali titul NBA po 53 letech

New York Knicks ukončili více než půlstoletí čekání na mistrovský titul v NBA. V pátém finálovém utkání porazili na palubovce San Antonia Spurs 94:90, celou sérii ovládli 4:1 na zápasy a získali třetí titul v klubové historii. Hlavní postavou triumfu se stal kapitán Jalen Brunson, který v rozhodujícím zápase nastřílel 45 bodů a převzal cenu pro nejužitečnějšího hráče finále.

Portugalští fotbalisté budou na MS nosit náramky na památku Dioga Joty

Portugalská reprezentace uctí během mistrovství světa památku Dioga Joty. Hráči budou po celý turnaj nosit speciální náramky, které jim předal premiér Luís Montenegro. Podle záložníka Vitinhy jde o osobní připomínku spoluhráče, jehož smrt tým ani po roce nepřestal bolet.

Britské síly se v Lamanšském průlivu zmocnily tankeru z takzvané stínové flotily

Britské síly se dnes ráno v Lamanšském průlivu zmocnily tankeru z takzvané stínové flotily, která se podílí na vývozu sankcionované ruské ropy. S odvoláním na britské ministerstvo obrany o tom informovala agentura Reuters.

Švýcaři podle předběžných odhadů odmítli strop pro počet obyvatel

Švýcarští voliči podle prvních projekcí odmítli návrh, který měl zastavit růst populace na hranici 10 milionů obyvatel. Země se tak vyhnula sporu s Evropskou unií, plán by totiž mohl ohrozit volný pohyb pracovníků a tím i přístup Švýcarska na klíčový evropský trh.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama