ZajímavostiRok 2023 byl nejteplejším v historii měření, uvedla služba Copernicus

Rok 2023 byl nejteplejším v historii měření, uvedla služba Copernicus

Rok 2023 byl nejteplejším v historii měření, průměrná globální teplota dosáhla 14,98 stupně Celsia. Uvedla to dnes meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Loňský rok tak s velkým náskokem předstihl rok 2016, který byl předchozím nejteplejším rokem, dodal Copernicus ve své výroční zprávě o globálním klimatu. Pro Evropu nicméně loňský rok nejteplejším nebyl.

Zpráva představuje obecné shrnutí nejvýznamnějších klimatických extrémů za rok 2023 a hlavních faktorů, které za nimi stojí, ať už jde o koncentrace skleníkových plynů, jev El Niňo či další přirozené výkyvy.

„V roce 2023 byla průměrná globální teplota 14,98 stupně Celsia, což je o 0,17 stupně více než v předchozím nejteplejším roce 2016,“ uvedli meteorologové z unijní služby. „Rok 2023 byl o 0,6 stupně teplejší než průměr v letech 1991 až 2020 a o 1,48 stupně teplejší než předindustriální období v letech 1850 až 1900,“ dodali. Srovnání s dobou před průmyslovou revolucí klimatologové používají k dokreslení globálního oteplování.

Podle zjištění meteorologů byl loňský rok také prvním rokem v záznamech, kdy byla každý den teplota o jeden stupeň vyšší než v předindustriální době. Přitom téměř 50 procent dní bylo o více než 1,5 stupně teplejších než v době před průmyslovou revolucí a dva dny v listopadu byly dokonce poprvé o více než dva stupně teplejší než v době před více než 150 lety.

„Rok 2023 byl výjimečný a klimatické rekordy padaly jako domino,“ uvedla zástupkyně ředitele služby Copernicus pro změnu klimatu Samantha Burgessová. „Byl nejen nejteplejším v historii měření, ale také prvním rokem, kdy byly všechny dny teplejší o více než jeden stupeň než v předindustriálním období. Teploty v roce 2023 pravděpodobně překonaly teploty jakéhokoli období za posledních nejméně 100.000 let,“ tvrdí Burgessová.

Pokud jde o jednotlivé měsíce, každý měsíc od června do prosince 2023 byl teplejší než odpovídající měsíc v jakémkoli předchozím roce. Loňský červenec a srpen byly přitom dva nejteplejší měsíce v historii měření.

Rovněž teploty v prosinci byly rekordní. „Prosinec 2023 byl celosvětově nejteplejším prosincem v historii měření s průměrnou teplotou 13,51 stupně, což je o 0,85 stupně nad průměrem z let 1991 až 2020 a o 1,78 stupně více než byl prosincový průměr v letech 1850 až 1900,“ říká zpráva meteorologů z programu Copernicus.

Neobvykle vysoké byly od dubna do prosince i globální průměrné teploty mořské hladiny. „Bezprecedentní hodnoty globální průměrné teploty mořské hladiny byly spojeny s vlnami mořských veder po celém světě, včetně částí Středozemního moře, Mexického zálivu a Karibiku, Indického oceánu a severního Pacifiku a velké části severního Atlantiku,“ dodává zpráva.

I v Evropě byly v loňském roce teploty nadprůměrné, září bylo nejteplejším zářím v historii měření. Rok 2023 jako celek byl nicméně pro Evropu druhým nejteplejším rokem s teplotou 1,02 stupně nad průměrem let 1991 až 2020. Je to přitom o 0,17 stupně méně než v roce 2020, který byl nejteplejším v historii měření.

Evropská zima, od prosince 2022 do února 2023, byla podle záznamů druhou nejteplejší zimou v historii. Průměrná teplota evropského léta, což je od června do srpna, pak byla 19,63 stupně Celsia. To znamená páté nejteplejší léto v historii měření.

Vysoké teploty měly vliv i na rozlohu antarktického mořského ledu, která byla v příslušných ročních obdobích rekordně nízká. Po celém světě bylo rovněž zaznamenáno velké množství extrémních událostí, včetně vln veder, povodní, sucha a lesních požárů.

Program Copernicus je součástí vesmírného programu Evropské unie, který je financován z prostředků EU. Zveřejněná data obyvatelům EU poskytují aktuální informace týkající se planety Země a jejího životního prostředí. Program koordinuje a řídí Evropská komise (EK) a je realizován ve spolupráci s členskými státy, Evropskou kosmickou agenturou (ESA), Evropskou organizací pro využívání meteorologických družic (EUMETSAT), Evropským střediskem pro střednědobou předpověď počasí (ECMWF) a dalšími agenturami EU.

Doporučujeme

Pogačar vyrovnal rekord Tour de France pátým celkovým triumfem

Tadej Pogačar završil letošní Tour de France pátým celkovým vítězstvím a zařadil se mezi nejúspěšnější cyklisty historie. Závěrečnou etapu v Paříži ovládl Mathieu van der Poel, zatímco český jezdec Mathias Vacek pomohl stáji Lidl Trek k triumfu v týmové soutěži. Na slavnostním dojezdu nechyběly ani další výrazné české stopy.

Volodymyr Zelenskyj je na návštěvě Británie, přijme ho premiér

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dorazil do Spojeného království, kde se setká s novým britským premiérem Andym Burnhamem. Jde o první návštěvu zahraničního státníka od Burnhamova nástupu do funkce a podle britské vlády symbolizuje mimořádně úzké vztahy mezi oběma zeměmi.

Choupenitch považuje titul mistra světa za největší úspěch kariéry

Alexander Choupenitch se po návratu z mistrovství světa v Hongkongu netajil tím, že zisk světového titulu řadí nad olympijský bronz z Tokia. Český fleretista se stal prvním mužským mistrem světa v historii domácího šermu a zároveň ovládl i celkové hodnocení Světového poháru. Za úspěchem podle něj stojí dlouhé roky systematické práce i silné zázemí.

Pláže v Normandii a bájný Olymp nově chrání UNESCO

Pláže, na nichž se během druhé světové války vylodili spojenečtí vojáci, získaly mezinárodní ochranu. Na seznam světového dědictví přibyla také nejvyšší hora Řecka a významná místa v Japonsku a Jižním Súdánu.

Írán potvrdil jednání s Ománem o Hormuzském průlivu, konají se bez USA

Írán dnes potvrdil jednání s Ománem o Hormuzském průlivu, o kterých média psala v posledních dnech. Mluvčí íránské diplomacie Esmaíl Baghaí uvedl, že do rozhovorů nejsou zapojené Spojené státy, uvedla agentura AFP. Dodal, že Hormuzský průliv je pro plavbu uzavřený, zatímco Spojené státy tvrdí opak. Námořní doprava na trase globálního významu pro přepravu ropy a plynu zůstávala minulý týden silně utlumená.

KOMENTÁŘ: Čína má novou největší společnost. Na burze předvedla nástup jak ze sci-fi

Stačilo 24 hodin k tomu, aby Čína poznala svou novou nejhodnotnější společnost. Tedy z těch, které se obchodují na burze. Při pohádkovém nástupu společnost CXMT připsala zhruba 470 procent. Proč je o ni takový zájem?

Putin chce po zářijových volbách mobilizovat až 500.000 vojáků

Ruský prezident Vladimir Putin chce po zářijových parlamentních volbách mobilizovat 300.000 až 500.000 vojáků, myslí si ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Napsal to na telegramu, kde také vyjádřil přesvědčení, že tito vojáci nebudou dobře vycvičeni, a ruská armáda tak bude mít vysoké ztráty.

Hasiči dál bojují s požáry ve Francii a ve Španělsku, část evakuovaných se vrátí

Rozsáhlé lesní požáry na jihozápadě Francie se v noci na dnešek po několika dnech šíření stabilizovaly, oznámila podle agentury AFP prefektura departementu Gironde. Ve Španělsku se očekávají návraty prvních evakuovaných lidí do oblasti kolem hlavního města Madridu. V obou zemích muselo kvůli nebývale silným požárům opustit domovy a turistická zařízení na 300.000 osob.

Motor čínské ekonomiky ztrácí dech. Nová čísla jsou varováním

Čínský průmysl dál vykazuje optimistické výsledky, tempo růstu zisků firem ale už druhý měsíc po sobě slábne. Podle nových údajů čínského statistického úřadu vzrostly zisky průmyslových podniků v červnu meziročně o 15,1 procenta. V květnu přitom růst dosáhl 21,1 procenta, což naznačuje, že dosavadní oživení začíná narážet na první překážky.

Ryan Gosling se stane novým Ghost Riderem

Ryan Gosling vstupuje do filmového světa Marvelu v roli, o kterou měl zájem už několik let. Jako Ghost Rider se představí v samostatném snímku, který natočí režisér filmu Deadpool & Wolverine Shawn Levy.

Sýrie má podle prezidenta zájem o uzavření bezpečnostní dohody s Izraelem

Sýrie má podle prozatímního prezidenta Ahmada Šary zájem o uzavření bezpečnostní dohody s Izraelem, která by mohla otevřít cestu k širšímu míru mezi oběma zeměmi, aniž by ohrozila práva Damašku na Golanské výšiny. Šara to podle agentury Reuters uvedl v nedělním rozhovoru pro televizní stanici Al-Džazíra. Izrael převzal kontrolu nad Golanskými výšinami za šestidenní války v roce 1967 a roku 1981 je částečně anektoval.

Rusko a Ukrajina pokračují ve vzájemných úderech, obě země hlásí mrtvé

Při ukrajinském vzdušném útoku zemřel v ruském městě Rostov na Donu manželský pár, dalších pět lidí utrpělo zranění. Informoval o tom dnes podle agentury Reuters gubernátor Rostovské oblasti Jurij Sljusar. Při ruském bombovém útoku na Záporoží zemřel jeden člověk.

Ukrajina zaútočila na loď plující do Íránu. Jeden mrtvý

Ukrajina tvrdí, že zasáhla plavidla v Kaspickém moři, která podle Kyjeva převážela vojenský materiál mezi Ruskem a Íránem. Prezident Volodymyr Zelenskyj současně oznámil, že ukrajinské síly udeřily na logistické zařízení v Jekatěrinburgu.

Novým německým ministrem dopravy bude poslanec Bilger

Novým německým ministrem dopravy bude poslanec Křesťanskodemokratické unie (CDU) Steffen Bilger. Oznámil to mluvčí německé vlády Stefan Kornelius. Kancléř Friedrich Merz minulý týden představil změny na některých ministerských postech, očekávané odvolání dosavadního ministra dopravy Patricka Schniedera ale neoznámil. Schnieder nakonec v neděli Merze sám požádal, aby jej z funkce odvolal. Dnes by měl kancléř představit změny i ve vedení své konzervativní strany.

Trump nečekaně pozastavil útoky na Írán. Dal šanci diplomacii

Americký prezident Donald Trump pozastavil americké útoky na Írán, aby vytvořil prostor pro diplomacii. Podle amerického velvyslance při OSN Mikea Waltze chce Bílý dům zjistit, zda mohou intenzivní jednání přinést průlom, aniž by bylo nutné konflikt znovu vyostřit. Teherán mezitím oznámil, že přerušil odvetné útoky v regionu.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama