ZajímavostiRok 2023 byl nejteplejším v historii měření, uvedla služba Copernicus

Rok 2023 byl nejteplejším v historii měření, uvedla služba Copernicus

Rok 2023 byl nejteplejším v historii měření, průměrná globální teplota dosáhla 14,98 stupně Celsia. Uvedla to dnes meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Loňský rok tak s velkým náskokem předstihl rok 2016, který byl předchozím nejteplejším rokem, dodal Copernicus ve své výroční zprávě o globálním klimatu. Pro Evropu nicméně loňský rok nejteplejším nebyl.

Zpráva představuje obecné shrnutí nejvýznamnějších klimatických extrémů za rok 2023 a hlavních faktorů, které za nimi stojí, ať už jde o koncentrace skleníkových plynů, jev El Niňo či další přirozené výkyvy.

„V roce 2023 byla průměrná globální teplota 14,98 stupně Celsia, což je o 0,17 stupně více než v předchozím nejteplejším roce 2016,“ uvedli meteorologové z unijní služby. „Rok 2023 byl o 0,6 stupně teplejší než průměr v letech 1991 až 2020 a o 1,48 stupně teplejší než předindustriální období v letech 1850 až 1900,“ dodali. Srovnání s dobou před průmyslovou revolucí klimatologové používají k dokreslení globálního oteplování.

Podle zjištění meteorologů byl loňský rok také prvním rokem v záznamech, kdy byla každý den teplota o jeden stupeň vyšší než v předindustriální době. Přitom téměř 50 procent dní bylo o více než 1,5 stupně teplejších než v době před průmyslovou revolucí a dva dny v listopadu byly dokonce poprvé o více než dva stupně teplejší než v době před více než 150 lety.

„Rok 2023 byl výjimečný a klimatické rekordy padaly jako domino,“ uvedla zástupkyně ředitele služby Copernicus pro změnu klimatu Samantha Burgessová. „Byl nejen nejteplejším v historii měření, ale také prvním rokem, kdy byly všechny dny teplejší o více než jeden stupeň než v předindustriálním období. Teploty v roce 2023 pravděpodobně překonaly teploty jakéhokoli období za posledních nejméně 100.000 let,“ tvrdí Burgessová.

Pokud jde o jednotlivé měsíce, každý měsíc od června do prosince 2023 byl teplejší než odpovídající měsíc v jakémkoli předchozím roce. Loňský červenec a srpen byly přitom dva nejteplejší měsíce v historii měření.

Rovněž teploty v prosinci byly rekordní. „Prosinec 2023 byl celosvětově nejteplejším prosincem v historii měření s průměrnou teplotou 13,51 stupně, což je o 0,85 stupně nad průměrem z let 1991 až 2020 a o 1,78 stupně více než byl prosincový průměr v letech 1850 až 1900,“ říká zpráva meteorologů z programu Copernicus.

Neobvykle vysoké byly od dubna do prosince i globální průměrné teploty mořské hladiny. „Bezprecedentní hodnoty globální průměrné teploty mořské hladiny byly spojeny s vlnami mořských veder po celém světě, včetně částí Středozemního moře, Mexického zálivu a Karibiku, Indického oceánu a severního Pacifiku a velké části severního Atlantiku,“ dodává zpráva.

I v Evropě byly v loňském roce teploty nadprůměrné, září bylo nejteplejším zářím v historii měření. Rok 2023 jako celek byl nicméně pro Evropu druhým nejteplejším rokem s teplotou 1,02 stupně nad průměrem let 1991 až 2020. Je to přitom o 0,17 stupně méně než v roce 2020, který byl nejteplejším v historii měření.

Evropská zima, od prosince 2022 do února 2023, byla podle záznamů druhou nejteplejší zimou v historii. Průměrná teplota evropského léta, což je od června do srpna, pak byla 19,63 stupně Celsia. To znamená páté nejteplejší léto v historii měření.

Vysoké teploty měly vliv i na rozlohu antarktického mořského ledu, která byla v příslušných ročních obdobích rekordně nízká. Po celém světě bylo rovněž zaznamenáno velké množství extrémních událostí, včetně vln veder, povodní, sucha a lesních požárů.

Program Copernicus je součástí vesmírného programu Evropské unie, který je financován z prostředků EU. Zveřejněná data obyvatelům EU poskytují aktuální informace týkající se planety Země a jejího životního prostředí. Program koordinuje a řídí Evropská komise (EK) a je realizován ve spolupráci s členskými státy, Evropskou kosmickou agenturou (ESA), Evropskou organizací pro využívání meteorologických družic (EUMETSAT), Evropským střediskem pro střednědobou předpověď počasí (ECMWF) a dalšími agenturami EU.

Doporučujeme

Světová zdravotnická organizace oznámila konec výskytu eboly v Ugandě

Světová zdravotnická organizace (WHO) dnes oznámila konec výskytu eboly v Ugandě. V zemi se nový případ nákazy neobjevil už 42 dní, což je mezinárodně uznávaná lhůta pro potvrzení konce přenosu viru. Ugandské úřady podle WHO zároveň pokračují v dohledu nad nemocí.

Zdravotní stav norského krále se zhoršil a je velmi vážný, oznámil palác

Zdravotní stav devětaosmdesátiletého norského krále Haralda V. se v nemocnici nadále zhoršil a jeho stav je nyní velmi vážný, oznámil podle agentur královský palác. Nejstarší evropský panovník je v péči lékařů už od minulého pondělí. Norský premiér Jonas Gahr Störe kvůli špatnému zdravotnímu stavu monarchy zrušil dnešní cestu do Německa, kde se měl setkat s kancléřem Friedrichem Merzem, oznámila později jeho kancelář.

Nvidia válcuje technologický trh. Zdvojnásobila tržby i zisk

Americký výrobce čipů Nvidia ve druhém čtvrtletí svého finančního roku 2026 více než zdvojnásobil tržby i čistý zisk. Tyto výsledky ukazují nezastavitelný boom umělé inteligence (AI), za jehož ukazatel je Nvidia považována.

USS Abraham Lincoln po 250 dnech na moři zamíří do Thajska

Letadlová loď USS Abraham Lincoln po náročném nasazení na Blízkém východě zakotví v Thajsku. Důvodem je odpočinek posádky před návratem na americkou základnu. Během zastávky se nebudou konat žádná vojenská cvičení.

Nic nezkoušejte. Ratcliffe v Moskvě varoval před akcemi proti NATO

Šéf americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) John Ratcliffe během úterní neohlášené návštěvy Moskvy varoval ruské představitele, aby neeskalovali konflikt proti Severoatlantické alianci (NATO), uvedly zdroje obeznámené se situací.

Po najetí auta do davu před barem ve francouzském Caen zemřeli dva lidé

V severofrancouzském městě Caen auto ve středu večer zřejmě úmyslně najelo před místním barem do skupiny chodců, uvedly dnes agentury Reuters a AFP s odkazem na místní úřady. Srážka si vyžádala dva životy. Zraněno je devět osob. Úřady původně informovaly o jedné oběti a deseti zraněných. Podezřelý řidič, muž narozený v Rusku, byl později zatčen. Úřady incident prozatím nevyšetřují jako terorismus.

Po bleskových povodních v Nepálu se pohřešuje přes 1300 lidí, nejméně 165 zemřelo. Příčinou mohl být pád ledovce

Čína po středeční povodni na hranici Tibetu s Nepálem pohřešuje podle nové bilance 558 lidí, další tři pak eviduje jako mrtvé, informovala agentura AP. Nepál jako počet mrtvých nově udává 162, pohřešuje podle AFP dalších nejméně 823 lidí, z nichž 579 jsou nepálští i zahraniční turisté. Na obou stranách hranice tak celkový počet mrtvých činí nejméně 165, pohřešovaných je pak dohromady nejméně 1381 lidí.

Katastrofální záplavy na hranici Nepálu a Tibetu mají stovky obětí. Mezi pohřešovanými jsou stovky turistů

Mohutné sesuvy půdy a přívalové záplavy zasáhly oblast na hranici Nepálu a Tibetu. Zahynuly desítky až stovky lidí a další stovky se pohřešují, včetně velkého počtu zahraničních turistů. Záchranné práce pokračují na obou stranách hranice.

Írán zařadil na seznam vojenských cílů stanici Radio Farda sídlící v Praze

Íránské ozbrojené síly zařadily na seznam svých vojenských cílů několik perskojazyčných médií sídlících v zahraničí, včetně stanice Radio Farda. Tu provozuje americká stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL), která sídlí v Praze. Na seznamu jsou také stanice BBC Persian či Iran International.

Muchová s Menšíkem ovládli mix na U.S. Open

Karolína Muchová a Jakub Menšík ovládli smíšenou čtyřhru na U.S. Open. Ve finále porazili Belindu Bencic a Flavia Cobolliho 6:3, 1:6 a 10:6 a vybojovali prémii ve výši jednoho milionu dolarů.

Devět lidí zabil ukrajinský útok na autobus, uvedl činitel dosazený Ruskem

Ukrajinský útok na autobus v Luhanské oblasti zabil devět lidí, další zranil, uvedl dnes šéf správy Ruskem okupovaného ukrajinského regionu Leonid Pasečnik na platformě Telegram. Úder podle něj zasáhl linkový autobus, ve kterém cestovalo 15 lidí. Pasečnik nezmiňuje typ zbraně, kterou Ukrajina podle něj při útoku použila. Kyjev se k těmto obviněním nevyjádřil.

Peskov potvrdil návštěvu Ratcliffa v Moskvě, podle Trumpa by z ní mohlo něco být

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov listu The Washington Post potvrdil úterní návštěvu šéfa americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) Johna Ratcliffa v Moskvě. Šlo podle něj o kontakty mezi zpravodajskými službami. Blíže to neupřesnil. S ruským prezidentem Vladimirem Putinem se Ratcliffe nesešel, řekl Peskov agentuře Interfax. Americký prezident Donald Trump v diskusním pořadu The Glenn Beck Program bez dalších podrobností řekl, že by z Ratcliffovy návštěvy v Moskvě mohlo něco vzejít.

Češi jsou opatrnější. Důvěra spotřebitelů v ekonomiku v srpnu výrazně klesla

Čeští spotřebitelé hodnotí ekonomickou situaci opatrněji než před měsícem. Zhoršila se jejich očekávání ohledně vývoje domácí ekonomiky i vlastní finanční situace a méně domácností plánuje v příštím roce větší výdaje.

Francouzský soud uznal rakovinu u letušky jako nemoc z povolání

Francouzský soud v Bayonne poprvé uznal kosmické záření jako jeden z faktorů, které přispěly ke vzniku rakoviny prsu u dlouholeté letušky. Rozhodnutí může otevřít cestu k podobným žádostem dalších členů palubního personálu.

Meta se dohodla na mimosoudním urovnání sporu o závislosti dětí na sítích

Americká technologická společnost Meta Platforms se dohodla, že zaplatí téměř 17 miliard dolarů (asi 351 miliard Kč) za mimosoudní urovnání sporu o závislosti dětí na sociálních sítích a provede významné změny pro jejich používání mladistvými. Téměř tři desítky států USA firmu vinily z toho, že sítě Facebook a Instagram vědomě navrhla tak, aby u dětí vyvolávaly závislost, a zatajovala tyto dopady před veřejností. Firmu také viní z neoprávněného shromažďování a využívání osobních údajů dětí používajících její platformy. Informovaly o tom dnes tiskové agentury s odvoláním na soudní dokumenty.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama