ZajímavostiRok 2023 byl nejteplejším v historii měření, uvedla služba Copernicus

Rok 2023 byl nejteplejším v historii měření, uvedla služba Copernicus

Rok 2023 byl nejteplejším v historii měření, průměrná globální teplota dosáhla 14,98 stupně Celsia. Uvedla to dnes meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Loňský rok tak s velkým náskokem předstihl rok 2016, který byl předchozím nejteplejším rokem, dodal Copernicus ve své výroční zprávě o globálním klimatu. Pro Evropu nicméně loňský rok nejteplejším nebyl.

Zpráva představuje obecné shrnutí nejvýznamnějších klimatických extrémů za rok 2023 a hlavních faktorů, které za nimi stojí, ať už jde o koncentrace skleníkových plynů, jev El Niňo či další přirozené výkyvy.

„V roce 2023 byla průměrná globální teplota 14,98 stupně Celsia, což je o 0,17 stupně více než v předchozím nejteplejším roce 2016,“ uvedli meteorologové z unijní služby. „Rok 2023 byl o 0,6 stupně teplejší než průměr v letech 1991 až 2020 a o 1,48 stupně teplejší než předindustriální období v letech 1850 až 1900,“ dodali. Srovnání s dobou před průmyslovou revolucí klimatologové používají k dokreslení globálního oteplování.

Podle zjištění meteorologů byl loňský rok také prvním rokem v záznamech, kdy byla každý den teplota o jeden stupeň vyšší než v předindustriální době. Přitom téměř 50 procent dní bylo o více než 1,5 stupně teplejších než v době před průmyslovou revolucí a dva dny v listopadu byly dokonce poprvé o více než dva stupně teplejší než v době před více než 150 lety.

„Rok 2023 byl výjimečný a klimatické rekordy padaly jako domino,“ uvedla zástupkyně ředitele služby Copernicus pro změnu klimatu Samantha Burgessová. „Byl nejen nejteplejším v historii měření, ale také prvním rokem, kdy byly všechny dny teplejší o více než jeden stupeň než v předindustriálním období. Teploty v roce 2023 pravděpodobně překonaly teploty jakéhokoli období za posledních nejméně 100.000 let,“ tvrdí Burgessová.

Pokud jde o jednotlivé měsíce, každý měsíc od června do prosince 2023 byl teplejší než odpovídající měsíc v jakémkoli předchozím roce. Loňský červenec a srpen byly přitom dva nejteplejší měsíce v historii měření.

Rovněž teploty v prosinci byly rekordní. „Prosinec 2023 byl celosvětově nejteplejším prosincem v historii měření s průměrnou teplotou 13,51 stupně, což je o 0,85 stupně nad průměrem z let 1991 až 2020 a o 1,78 stupně více než byl prosincový průměr v letech 1850 až 1900,“ říká zpráva meteorologů z programu Copernicus.

Neobvykle vysoké byly od dubna do prosince i globální průměrné teploty mořské hladiny. „Bezprecedentní hodnoty globální průměrné teploty mořské hladiny byly spojeny s vlnami mořských veder po celém světě, včetně částí Středozemního moře, Mexického zálivu a Karibiku, Indického oceánu a severního Pacifiku a velké části severního Atlantiku,“ dodává zpráva.

I v Evropě byly v loňském roce teploty nadprůměrné, září bylo nejteplejším zářím v historii měření. Rok 2023 jako celek byl nicméně pro Evropu druhým nejteplejším rokem s teplotou 1,02 stupně nad průměrem let 1991 až 2020. Je to přitom o 0,17 stupně méně než v roce 2020, který byl nejteplejším v historii měření.

Evropská zima, od prosince 2022 do února 2023, byla podle záznamů druhou nejteplejší zimou v historii. Průměrná teplota evropského léta, což je od června do srpna, pak byla 19,63 stupně Celsia. To znamená páté nejteplejší léto v historii měření.

Vysoké teploty měly vliv i na rozlohu antarktického mořského ledu, která byla v příslušných ročních obdobích rekordně nízká. Po celém světě bylo rovněž zaznamenáno velké množství extrémních událostí, včetně vln veder, povodní, sucha a lesních požárů.

Program Copernicus je součástí vesmírného programu Evropské unie, který je financován z prostředků EU. Zveřejněná data obyvatelům EU poskytují aktuální informace týkající se planety Země a jejího životního prostředí. Program koordinuje a řídí Evropská komise (EK) a je realizován ve spolupráci s členskými státy, Evropskou kosmickou agenturou (ESA), Evropskou organizací pro využívání meteorologických družic (EUMETSAT), Evropským střediskem pro střednědobou předpověď počasí (ECMWF) a dalšími agenturami EU.

Doporučujeme

Izrael odmítá Trumpův mírový plán pro Gazu, oznámil premiér Netanjahu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu odmítl patnáctibodový plán amerického prezidenta Donalda Trumpa pro poválečné uspořádání Pásma Gazy. Prohlásil, že Izrael nestáhne své vojáky, dokud nebude palestinské hnutí Hamás skutečně odzbrojeno.

Vyčerpané české turisty v Rakousku zachraňovaly policejní vrtulníky

O dvou víkendových případech letecké záchrany vyčerpaných českých turistů v rakouských Alpách dnes informují rakouská média. Skupina čtyř českých turistů se ocitla v nouzi a na konci byla zcela vyčerpaná na túře pod rakouskou horou Traunstein. Češi přecenili své síly a slepě se spoléhali na aplikaci, píše dnes o sobotní události server Kronen Zeitung. Ve druhém případě policejní vrtulník v sobotu zachraňoval českou rodinu s vyčerpanou desetiletou dívkou na hoře Grosser Donnerkogel. Píše o tom server MeinBezirk.

České hotely ubytovaly 6,4 milionu hostů. Cizinci zůstávají hlavně v Praze

Cestovní ruch v Česku ve druhém čtvrtletí mírně rostl. Tuzemská ubytovací zařízení navštívilo 6,4 milionu lidí, meziročně o půl procenta více. Zahraniční turisté se však nadále soustřeďují především do Prahy, zatímco regiony spoléhají hlavně na domácí klientelu.

Zemřel otec Lionela Messiho Jorge. Synovi pomáhal v kariéře od jeho 14 let

Ve věku 68 let zemřel Jorge Messi, otec argentinské fotbalové hvězdy Lionela Messiho. Dlouhodobě se potýkal se zdravotními problémy. Zemřel v nemocnici ve svém rodném městě Rosario.

Filmová The Legend of Zelda údajně našla Ganondorfa

Připravovaná hraná adaptace herní série The Legend of Zelda má mít svého hlavního padoucha. Ganondorfa si podle médií zahraje australský herec Uli Latukefu, známý především ze seriálů Young Rock a Marco Polo. Obsazení však zatím nebylo oficiálně potvrzeno.

Húsíové tvrdí, že zasáhli saúdskoarabskou rafinerii na pobřeží Rudého moře

Jemenští Húsíové zasáhli rafinerii společnosti Aramco na saúdskoarabském pobřeží Rudého moře. Oznámil to dnes podle agentury AFP vojenský mluvčí povstalecké skupiny podporované Íránem. Húsíové tak pokračují v útocích z posledních týdnů na Saúdskou Arábii, zejména na ropnou infrastrukturu a tankery v Rudém moři.

Dva mrtvé si vyžádal ruský úder na Charkov, tři mrtvé nálet na Belgorod

Dva mrtvé a 12 raněných si v noci na dnešek vyžádal ruský útok na Charkov, zaměřený na obytné budovy. Oznámil to ráno starosta druhého největšího ukrajinského města Ihor Terechov. Téměř dvě desítky raněných měl za následek ruský útok na Oděsu a Dněpropetrovskou oblast, uvedly ukrajinské úřady. Tři lidé přišli o život a 25 utrpělo zranění při rozsáhlém náletu ukrajinských dronů na Belgorod na západě Ruska, upřesnil úřadující gubernátor regionu Alexandr Šuvajev, který původně informoval o 13 raněných, včetně dvou dětí.

Syn Joea Bidena promluvil o těžkém boji svého otce s rakovinou

Joe Biden podle svého syna svádí těžký boj s rakovinou prostaty. Hunter Biden v rozhovoru řekl, že se nemoc dál šíří a bývalému americkému prezidentovi způsobuje silné bolesti.

Senát USA schválil návrh, který má odvrátit shutdown před volbami do Kongresu

Senát Spojených států ovládaný republikány dnes schválil návrh zákona o dočasném financování federální vlády do 11. prosince. Cílem opatření je předejít před listopadovými volbami do Kongresu takzvanému shutdownu, tedy omezení chodu vlády v důsledku neschváleného financování. Píše o tom agentura Reuters.

Mezi zabitými po ruských útocích na Kyjev je i dítě

Nejméně tři lidé včetně jednoho dítěte zemřeli při nočních ruských útocích na Kyjev a jeho okolí. Další tři lidé utrpěli zranění. Podle ukrajinských úřadů Rusové použili mimo jiné balistické rakety.

Tisza nominovala na maďarského prezidenta bývalého šéfa nejvyššího soudu

Maďarská vládní strana Tisza vybrala bývalého předsedu nejvyššího soudu Andráse Baku za svého kandidáta na prezidenta, informovaly tiskové agentury. Očekává se, že András Baka bude v úterý zvolen v parlamentu novou hlavou státu.

Dron pronikl do bulharského vzdušného prostoru, explodoval kilometr od plynovodu

Dron dnes vnikl z Rumunska do bulharského vzdušného prostoru a explodoval poblíž plynovodu. Oznámil to dnes podle tiskových agentur bulharský premiér Rumen Radev. Dron podle něj nesl velké množství výbušnin, píše agentura DPA.

Ukrajinské drony opět zaútočily na ruské rafinérie, úřady informují o raněných

Ukrajinské drony opět zaútočily na ilskou rafinérii na jihu evropského Ruska. V podniku vypukl požár, nálet si vyžádal pět raněných, informoval krizový štáb Krasnodarského kraje. Další dva lidi zranil dron v Zadonsku na Donu, oznámil gubernátor Lipecké oblasti Igor Artamonov. Ruské úřady informovaly o zničení stovek ukrajinských dronů během uplynulé noci. Ukrajinské drony podle Kyjeva zasáhly rafinérie v Ilsku a v Syzrani.

Mořské řasy zaplavují Karibik a ohrožují pobřeží i cestovní ruch

Karibské pobřeží, Mexický záliv i část Atlantiku letos zasáhl mimořádně rozsáhlý výskyt hnědých mořských řas rodu sargassum. Na plážích se hromadí miliony tun biomasy, která po vyplavení rychle zahnívá, zhoršuje kvalitu vody, omezuje život mořských organismů a zároveň působí značné problémy turistickým oblastem závislým na návštěvnících.

Tajfun Dolphin na jihu Japonska zranil šest lidí, 50.000 domů je bez proudu

Tajfun Dolphin zasáhl na jihu Japonska prefektury Okinawa a Kagošima, kde zranil šest lidí a více než 50.000 domů připravil o dodávky elektřiny. Na příchod tajfunu se kvůli riziku záplav a sesuvů půdy v důsledku předpovídaných prudkých srážek připravují také na východním pobřeží Číny, kde úřady uzavřely školy a turisty vyhledávaná místa, uvedly tiskové agentury.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama