ZajímavostiRok 2023 byl nejteplejším v historii měření, uvedla služba Copernicus

Rok 2023 byl nejteplejším v historii měření, uvedla služba Copernicus

Rok 2023 byl nejteplejším v historii měření, průměrná globální teplota dosáhla 14,98 stupně Celsia. Uvedla to dnes meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Loňský rok tak s velkým náskokem předstihl rok 2016, který byl předchozím nejteplejším rokem, dodal Copernicus ve své výroční zprávě o globálním klimatu. Pro Evropu nicméně loňský rok nejteplejším nebyl.

Zpráva představuje obecné shrnutí nejvýznamnějších klimatických extrémů za rok 2023 a hlavních faktorů, které za nimi stojí, ať už jde o koncentrace skleníkových plynů, jev El Niňo či další přirozené výkyvy.

„V roce 2023 byla průměrná globální teplota 14,98 stupně Celsia, což je o 0,17 stupně více než v předchozím nejteplejším roce 2016,“ uvedli meteorologové z unijní služby. „Rok 2023 byl o 0,6 stupně teplejší než průměr v letech 1991 až 2020 a o 1,48 stupně teplejší než předindustriální období v letech 1850 až 1900,“ dodali. Srovnání s dobou před průmyslovou revolucí klimatologové používají k dokreslení globálního oteplování.

Podle zjištění meteorologů byl loňský rok také prvním rokem v záznamech, kdy byla každý den teplota o jeden stupeň vyšší než v předindustriální době. Přitom téměř 50 procent dní bylo o více než 1,5 stupně teplejších než v době před průmyslovou revolucí a dva dny v listopadu byly dokonce poprvé o více než dva stupně teplejší než v době před více než 150 lety.

„Rok 2023 byl výjimečný a klimatické rekordy padaly jako domino,“ uvedla zástupkyně ředitele služby Copernicus pro změnu klimatu Samantha Burgessová. „Byl nejen nejteplejším v historii měření, ale také prvním rokem, kdy byly všechny dny teplejší o více než jeden stupeň než v předindustriálním období. Teploty v roce 2023 pravděpodobně překonaly teploty jakéhokoli období za posledních nejméně 100.000 let,“ tvrdí Burgessová.

Pokud jde o jednotlivé měsíce, každý měsíc od června do prosince 2023 byl teplejší než odpovídající měsíc v jakémkoli předchozím roce. Loňský červenec a srpen byly přitom dva nejteplejší měsíce v historii měření.

Rovněž teploty v prosinci byly rekordní. „Prosinec 2023 byl celosvětově nejteplejším prosincem v historii měření s průměrnou teplotou 13,51 stupně, což je o 0,85 stupně nad průměrem z let 1991 až 2020 a o 1,78 stupně více než byl prosincový průměr v letech 1850 až 1900,“ říká zpráva meteorologů z programu Copernicus.

Neobvykle vysoké byly od dubna do prosince i globální průměrné teploty mořské hladiny. „Bezprecedentní hodnoty globální průměrné teploty mořské hladiny byly spojeny s vlnami mořských veder po celém světě, včetně částí Středozemního moře, Mexického zálivu a Karibiku, Indického oceánu a severního Pacifiku a velké části severního Atlantiku,“ dodává zpráva.

I v Evropě byly v loňském roce teploty nadprůměrné, září bylo nejteplejším zářím v historii měření. Rok 2023 jako celek byl nicméně pro Evropu druhým nejteplejším rokem s teplotou 1,02 stupně nad průměrem let 1991 až 2020. Je to přitom o 0,17 stupně méně než v roce 2020, který byl nejteplejším v historii měření.

Evropská zima, od prosince 2022 do února 2023, byla podle záznamů druhou nejteplejší zimou v historii. Průměrná teplota evropského léta, což je od června do srpna, pak byla 19,63 stupně Celsia. To znamená páté nejteplejší léto v historii měření.

Vysoké teploty měly vliv i na rozlohu antarktického mořského ledu, která byla v příslušných ročních obdobích rekordně nízká. Po celém světě bylo rovněž zaznamenáno velké množství extrémních událostí, včetně vln veder, povodní, sucha a lesních požárů.

Program Copernicus je součástí vesmírného programu Evropské unie, který je financován z prostředků EU. Zveřejněná data obyvatelům EU poskytují aktuální informace týkající se planety Země a jejího životního prostředí. Program koordinuje a řídí Evropská komise (EK) a je realizován ve spolupráci s členskými státy, Evropskou kosmickou agenturou (ESA), Evropskou organizací pro využívání meteorologických družic (EUMETSAT), Evropským střediskem pro střednědobou předpověď počasí (ECMWF) a dalšími agenturami EU.

Doporučujeme

Americká letecká základna v Británii vyhlásila poplach kvůli podezření na drony

Na americké vojenské základně RAF Lakenheath ve východní Anglii zasahovaly v pátek večer bezpečnostní jednotky kvůli podezření na nepovolený pohyb dronů. Personál dostal pokyn ukrýt se v budovách a na místě se rozezněly sirény. Incident se podle amerického letectva obešel bez zranění i škod na vojenské technice. Britské ministerstvo obrany následně potvrdilo, že situace byla vyřešena.

USA přišly po 26 letech o status země bez spalniček. Případy prudce rostou

Spojené státy ztratily po 26 letech status země bez spalniček. Rozhodla o tom Panamerická zdravotnická organizace (PAHO), protože se americkým úřadům nepodařilo zastavit nepřetržité šíření viru po dobu nejméně 12 měsíců. Země přitom letos zaznamenává nejvyšší počet případů tohoto vysoce nakažlivého onemocnění za více než tři desetiletí.

Hypotéky v Česku znovu zdražily, průměrná sazba vzrostla na 5,24 procenta

Hypoteční úvěry v Česku dál zdražují. Průměrná úroková sazba nových hypoték v říjnu vzrostla na 5,24 procenta, přestože zájem o financování bydlení zůstává poměrně silný. Průměrná výše nového úvěru dosáhla 4,66 milionu korun a orientační měsíční splátka se přiblížila 27 tisícům korun.

Zelenskyj: USA zjišťovaly, zda by se Ukrajina vzdala Donbasu za členství v NATO

Spojené státy se tento týden při rozhovorech o ukončení rusko-ukrajinské války dotazovaly ukrajinské strany, zda by se Kyjev byl ochoten vzdát Donbasu výměnou za členství v Severoatlantické alianci, uvedl podle tiskových agentur ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Pokud by Ukrajina získala dostatečně silné bezpečnostní záruky, předložil by tuto otázku k referendu.

Ohrožené mořské želvy objevují nová hnízdiště v Ekvádoru

Kriticky ohrožené kožatky velké začaly ve větším počtu hnízdit na pobřeží Ekvádoru. Vědci během poslední hnízdní sezóny zaznamenali rekordní počet hnízd a domnívají se, že želvy mohou tímto způsobem reagovat na oteplování Tichého oceánu. Nová hnízdiště by mohla přispět k přežití jejich ohrožené populace.

Maďarské úřady při vyšetřování exministra Sesztáka zabavily miliony v hotovosti

Maďarské úřady při vyšetřování Miklóse Sesztáka, bývalého ministra ve vládě národně konzervativního premiéra Viktora Orbána, zabavily hotovost ve více měnách, v přepočtu přes 420 milionů korun. Část byla zakopaná v lesích nebo ukrytá v zemědělských budovách a skladech. Informovala o tom dnes agentura Reuters.

Bílý dům: Trump se ve čtvrtek setká s prezidenty Ruska a Číny

Americký prezident Donald Trump se ve čtvrtek setká s prezidenty Číny a Ruska Si Ťin-pchingem a Vladimirem Putinem. Podle agentury Reuters to uvedla mluvčí Bílého domu Olivia Wales. Trilaterální jednání se podle ní mimo jiné zaměří na omezení jaderných zbraní. Tématem rozhovorů bude i Írán, jednání o Ukrajině se nepředpokládá, píší agentury AP a AFP s odvoláním na nejmenovaného amerického činitele. Schůzka se bude konat na okraj summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC) v jihočínském Šen-čenu.

Šéf Mossadu jedná v USA o Íránu, Izrael naléhá na obnovení úderů

Ředitel izraelské tajné služby Mossad Roman Gofman jednal včera ve Washingtonu s vysokými představiteli administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa o válce s Íránem. Napsal to server Axios s odvoláním na své zdroje. Návštěva jednoho z nejbližších spolupracovníků izraelského premiéra Benjamina Netanjahua přichází podle Axiosu v době, kdy Netanjahu vyvíjí na Trumpa tlak, aby obnovil údery proti Íránu.

Benzin a nafta mají nové cenové stropy, vláda zvažuje prodloužení regulace

Od soboty 14. listopadu platí v Česku nové maximální ceny pohonných hmot. Litr běžného benzinu nesmí stát více než 40,50 koruny, u nafty je hranice stanovena na 45,38 koruny. Vláda zároveň připravuje rozhodnutí, zda cenovou regulaci a snížení spotřební daně z nafty ponechá v platnosti také během prosince.

Papež se vrátil do diecéze v Chiclayu, kde působil před odchodem do Vatikánu

Papež Lev XIV. se vrátil do diecéze v Chiclayu v Peru, kde byl biskupem před odchodem na vysoké posty ve Vatikánu. Při příjezdu na mši ho vítaly zástupy lidí, jejichž počet agentury odhadují na několik stovek tisíc. Papež má s Peru hlubokou vazbu, která je opětována místními obyvateli.

Turecko a Katar podepsaly dohodu o vzájemné obraně

Turecko a Katar podepsaly dohodu o vzájemné obraně. Uvedla to podle agentury Reuters kancelář tureckého prezidenta. V zemi je na návštěvě katarský emír Tamim bin Chalífa Sání, který jednal s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem. Erdogan vyzval k dialogu a míru v Perském zálivu. Turecko a Katar chtějí posilovat spolupráci i v diplomacii.

Anglie porazila Chorvatsko a zajistila si postup do čtvrtfinále Ligy národů

Anglická reprezentace zvládla důležitý zápas Ligy národů a ve Wembley porazila Chorvatsko 2:1. O vítězství domácích se postarali Morgan Rogers a Harry Kane, který proměnil penaltu. Anglický kapitán navíc překonal historický rekord v počtu reprezentačních startů. Výsledek pomohl také českému týmu v boji o třetí místo ve skupině.

Costa: Evropu při jednáních o Ukrajině bude zastupovat pět zemí

Evropu budou při jednáních o Ukrajině zastupovat Francie, Německo, Itálie, Polsko, Spojené království a představitelé unijních institucí, uvedl dnes podle agentury Reuters na závěr neformální summitu v Dublinu předseda Evropské rady António Costa. Tématem summitu měla být umělá inteligence (AI), ale debata se rychle stočila k Ukrajině a zejména k otázce evropského zástupce pro mírové rozhovory s Ruskem. Tato diskuze se rozvířila poté, co se poslední kolo jednání tento týden uskutečnilo v trojstranném formátu USA-Ukrajina-Rusko.

Bitcoin se propadl pod 70 tisíc dolarů. Kryptoměny zasáhl další výprodej

Bitcoin se během pátečního obchodování propadl pod hranici 70 tisíc dolarů a dostal se na nejnižší úroveň od srpna. Výrazné ztráty zaznamenaly také další kryptoměny včetně etherea. Nucené uzavírání obchodních pozic dosáhlo během 24 hodin hodnoty přibližně 1,47 miliardy dolarů.

Stavební firmy plánují výrazné zdražování, přidají se i další podniky

Téměř šest z deseti českých firem plánuje v první polovině roku 2027 zvýšit ceny svých výrobků a služeb. Nejvýraznější zdražování očekávají podniky ve stavebnictví, kde část firem počítá s růstem cen o více než čtyři procenta. Více než čtvrtina dotázaných společností naopak hodlá ceny zachovat nebo snížit.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama