ZajímavostiRok 2023 byl nejteplejším v historii měření, uvedla služba Copernicus

Rok 2023 byl nejteplejším v historii měření, uvedla služba Copernicus

Rok 2023 byl nejteplejším v historii měření, průměrná globální teplota dosáhla 14,98 stupně Celsia. Uvedla to dnes meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Loňský rok tak s velkým náskokem předstihl rok 2016, který byl předchozím nejteplejším rokem, dodal Copernicus ve své výroční zprávě o globálním klimatu. Pro Evropu nicméně loňský rok nejteplejším nebyl.

Zpráva představuje obecné shrnutí nejvýznamnějších klimatických extrémů za rok 2023 a hlavních faktorů, které za nimi stojí, ať už jde o koncentrace skleníkových plynů, jev El Niňo či další přirozené výkyvy.

„V roce 2023 byla průměrná globální teplota 14,98 stupně Celsia, což je o 0,17 stupně více než v předchozím nejteplejším roce 2016,“ uvedli meteorologové z unijní služby. „Rok 2023 byl o 0,6 stupně teplejší než průměr v letech 1991 až 2020 a o 1,48 stupně teplejší než předindustriální období v letech 1850 až 1900,“ dodali. Srovnání s dobou před průmyslovou revolucí klimatologové používají k dokreslení globálního oteplování.

Podle zjištění meteorologů byl loňský rok také prvním rokem v záznamech, kdy byla každý den teplota o jeden stupeň vyšší než v předindustriální době. Přitom téměř 50 procent dní bylo o více než 1,5 stupně teplejších než v době před průmyslovou revolucí a dva dny v listopadu byly dokonce poprvé o více než dva stupně teplejší než v době před více než 150 lety.

„Rok 2023 byl výjimečný a klimatické rekordy padaly jako domino,“ uvedla zástupkyně ředitele služby Copernicus pro změnu klimatu Samantha Burgessová. „Byl nejen nejteplejším v historii měření, ale také prvním rokem, kdy byly všechny dny teplejší o více než jeden stupeň než v předindustriálním období. Teploty v roce 2023 pravděpodobně překonaly teploty jakéhokoli období za posledních nejméně 100.000 let,“ tvrdí Burgessová.

Pokud jde o jednotlivé měsíce, každý měsíc od června do prosince 2023 byl teplejší než odpovídající měsíc v jakémkoli předchozím roce. Loňský červenec a srpen byly přitom dva nejteplejší měsíce v historii měření.

Rovněž teploty v prosinci byly rekordní. „Prosinec 2023 byl celosvětově nejteplejším prosincem v historii měření s průměrnou teplotou 13,51 stupně, což je o 0,85 stupně nad průměrem z let 1991 až 2020 a o 1,78 stupně více než byl prosincový průměr v letech 1850 až 1900,“ říká zpráva meteorologů z programu Copernicus.

Neobvykle vysoké byly od dubna do prosince i globální průměrné teploty mořské hladiny. „Bezprecedentní hodnoty globální průměrné teploty mořské hladiny byly spojeny s vlnami mořských veder po celém světě, včetně částí Středozemního moře, Mexického zálivu a Karibiku, Indického oceánu a severního Pacifiku a velké části severního Atlantiku,“ dodává zpráva.

I v Evropě byly v loňském roce teploty nadprůměrné, září bylo nejteplejším zářím v historii měření. Rok 2023 jako celek byl nicméně pro Evropu druhým nejteplejším rokem s teplotou 1,02 stupně nad průměrem let 1991 až 2020. Je to přitom o 0,17 stupně méně než v roce 2020, který byl nejteplejším v historii měření.

Evropská zima, od prosince 2022 do února 2023, byla podle záznamů druhou nejteplejší zimou v historii. Průměrná teplota evropského léta, což je od června do srpna, pak byla 19,63 stupně Celsia. To znamená páté nejteplejší léto v historii měření.

Vysoké teploty měly vliv i na rozlohu antarktického mořského ledu, která byla v příslušných ročních obdobích rekordně nízká. Po celém světě bylo rovněž zaznamenáno velké množství extrémních událostí, včetně vln veder, povodní, sucha a lesních požárů.

Program Copernicus je součástí vesmírného programu Evropské unie, který je financován z prostředků EU. Zveřejněná data obyvatelům EU poskytují aktuální informace týkající se planety Země a jejího životního prostředí. Program koordinuje a řídí Evropská komise (EK) a je realizován ve spolupráci s členskými státy, Evropskou kosmickou agenturou (ESA), Evropskou organizací pro využívání meteorologických družic (EUMETSAT), Evropským střediskem pro střednědobou předpověď počasí (ECMWF) a dalšími agenturami EU.

Doporučujeme

Do Lotyšska pronikly dva drony z Ruska, jeden poškodil sklad ropy

Ve čtvrtek ráno do lotyšského vzdušného prostoru pronikly z ruského území dva drony, které se následně zřítily ve východním regionu Latgalsko. Jeden z nich dopadl v Rēzekne, zhruba 40 kilometrů od hranice s Ruskem, kde poškodil skladovací areál s nádržemi na ropu.

Norský chov lososů zatěžuje fjordy odpadem

Norské rybí farmy vypouštějí do fjordů a dalších pobřežních vod velké množství dusíku, fosforu a organického odpadu. Nová analýza upozorňuje, že znečištění z akvakultury odpovídá nečištěným splaškům od desítek milionů lidí ročně. Pro zemi, která je největším producentem chovaného lososa na světě, jde o nepříjemnou ekologickou vizitku.

Izrael bez varování zaútočil na Bejrút

Izraelská armáda dnes večer zasáhla jižní předměstí Bejrútu. Podle libanonské agentury NNA útok dopadl na hustě obydlenou oblast v libanonské metropoli. Izrael podle agentury AFP zaútočil bez předchozího varování poprvé od příměří, které vstoupilo v platnost 16. dubna.

Macron hovořil s íránským prezidentem o Hormuzském průlivu

Írán by měl využít příležitosti, kterou nabízí mnohonárodní mise pro Hormuzský průliv vedená Francií a Británií. V telefonickém rozhovoru to dnes francouzský prezident Emmanuel Macron řekl svému íránskému protějšku Masúdu Pezeškjánovi. Podle Macrona by Teherán i Washington měly koordinovaně přispět k obnovení volné plavby v průlivu a jeho okolí. Francie dnes oznámila, že v rámci příprav na misi zaměřenou na zajištění svobody plavby vysílá do Rudého moře letadlovou loď Charles de Gaulle.

Trump Íránu opět hrozí bombardováním, chce otevření Hormuzského průlivu

Americký prezident Donald Trump dnes na své sociální síti znovu pohrozil Íránu bombardováním, pokud Teherán neuzavře dohodu, jež povede k otevření Hormuzského průlivu. Bulvárnímu deníku New York Post šéf Bílého domu mezitím řekl, že je příliš brzy na jeho přímá osobní jednání s Teheránem.

Hantavirus na výletní lodi: WHO potvrdila osmý případ, pacient je ve Švýcarsku

Světová zdravotnická organizace ve středu potvrdila osmý případ hantaviru spojený s výletní lodí MV Hondius, která kotví u Kapverd. Tři lidé s nákazou zemřeli, jeden pacient je v kritickém stavu a tři mají mírné příznaky.

Gibraltar vypouští splašky přímo do Středozemního moře

Gibraltar stále nemá čistírnu odpadních vod. Splašky od téměř 40 tisíc obyvatel, firem a institucí proto míří bez čištění přímo do Středozemního moře. Britské zámořské území tak dlouhodobě čelí problému, který by v Evropě působil jako relikt minulého století.

KOMENTÁŘ: Trpaslík chce koupit giganta. Firma GameStop píše další neuvěřitelný příběh

Společnost GameStop, která se soustředí na prodej videoher, se během covidu neuvěřitelným způsobem zapsala do dějin investování. Teď se znovu pokouší o husarský kousek – chce koupit firmu eBay, která je přitom mnohem hodnotnější, a konkurovat tak Amazonu.

Trump: USA dočasně přestanou chránit lodě v Hormuzském průlivu

Spojené státy nakrátko přerušují operaci, při níž v Hormuzském průlivu doprovázely a chránily lodě ohrožované íránskou blokádou. Uvedl to americký prezident Donald Trump, podle něhož jsou důvodem aktuální velmi pokročilá jednání s Íránem a snaha dosáhnout dohody. Americká blokáda íránských přístavů však pokračuje, dodal Trump. Bílý dům se podle serveru Axios domnívá, že uzavření dohody o jednostránkovém memorandu o porozumění je na dosah, přičemž odpověď Teheránu na několik klíčových bodů by mohla přijít do 48 hodin.

Cole Allen podezřelý z pokusu o atentát na Trumpa čelí dalšímu obvinění

Muž z Kalifornie Cole Tomas Allen, který se podle vyšetřovatelů pokusil zavraždit prezidenta Donalda Trump během slavnostní večeře ve Washingtonu, čelí novému obvinění. Prokuratura jej nově viní z napadení amerického úředníka smrtící zbraní.

Ukrajinské úřady informují o mrtvých a raněných po ruských útocích

Nejméně čtyři lidé byli zabiti a dalších 19 utrpělo zranění při ruských útocích na Dněpropetrovskou oblast na jihovýchodě Ukrajiny, informovali dnes záchranáři. V Sumské oblasti na severovýchodě země ruský dron zaútočil na civilní automobil: pasažérku zabil, řidič vyvázl se zraněním, uvedl náčelník oblastní správy Oleh Hryhorov.

V Hormuzském průlivu byla napadena kontejnerová loď

Kontejnerová loď francouzské rejdařské společnosti CMA CGM se stala terčem útoku při průjezdu Hormuzským průlivem. Incident se odehrál v úterý a podle firmy si vyžádal zranění členů posádky i škody na plavidle.

Německá policie podnikla razie proti mladým pravicovým extremistům

Německá policie dnes brzy ráno podnikla razie proti pravicovým extremistům ve 12 ze 16 spolkových zemí. Podle generálního státního zastupitelství je v případu 36 obviněných, kteří čelí podezření ze založení či členství v organizované zločinecké skupině. Akce je zaměřená proti členům neonacistických mládežnických skupin Jung und Stark (Mladí a silní) a Deutsche Jugend Voran (Německá mládež vpřed).

Premiér Carney jmenoval Arbour kanadskou generální guvernérkou

Kanadský premiér Mark Carney jmenoval novou generální guvernérkou Kanady bývalou komisařku OSN pro lidská práva a soudkyni nejvyššího soudu Louise Arbourovou. Její nominace má podle premiéra reflektovat důležitost globálních institucí. Napsal o tom zpravodajský server The Guardian.

Ropa zlevnila, Trump mluví o pokroku s Íránem

Ceny ropy ve středu v Asii mírně klesly poté, co americký prezident Donald Trump naznačil možnost dohody s Íránem. Spojené státy zároveň dočasně pozastavily operaci Project Freedom, která měla pomáhat lodím proplouvat strategickým Hormuzským průlivem.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama