ZajímavostiRok 2023 byl nejteplejším v historii měření, uvedla služba Copernicus

Rok 2023 byl nejteplejším v historii měření, uvedla služba Copernicus

Rok 2023 byl nejteplejším v historii měření, průměrná globální teplota dosáhla 14,98 stupně Celsia. Uvedla to dnes meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Loňský rok tak s velkým náskokem předstihl rok 2016, který byl předchozím nejteplejším rokem, dodal Copernicus ve své výroční zprávě o globálním klimatu. Pro Evropu nicméně loňský rok nejteplejším nebyl.

Zpráva představuje obecné shrnutí nejvýznamnějších klimatických extrémů za rok 2023 a hlavních faktorů, které za nimi stojí, ať už jde o koncentrace skleníkových plynů, jev El Niňo či další přirozené výkyvy.

„V roce 2023 byla průměrná globální teplota 14,98 stupně Celsia, což je o 0,17 stupně více než v předchozím nejteplejším roce 2016,“ uvedli meteorologové z unijní služby. „Rok 2023 byl o 0,6 stupně teplejší než průměr v letech 1991 až 2020 a o 1,48 stupně teplejší než předindustriální období v letech 1850 až 1900,“ dodali. Srovnání s dobou před průmyslovou revolucí klimatologové používají k dokreslení globálního oteplování.

Podle zjištění meteorologů byl loňský rok také prvním rokem v záznamech, kdy byla každý den teplota o jeden stupeň vyšší než v předindustriální době. Přitom téměř 50 procent dní bylo o více než 1,5 stupně teplejších než v době před průmyslovou revolucí a dva dny v listopadu byly dokonce poprvé o více než dva stupně teplejší než v době před více než 150 lety.

„Rok 2023 byl výjimečný a klimatické rekordy padaly jako domino,“ uvedla zástupkyně ředitele služby Copernicus pro změnu klimatu Samantha Burgessová. „Byl nejen nejteplejším v historii měření, ale také prvním rokem, kdy byly všechny dny teplejší o více než jeden stupeň než v předindustriálním období. Teploty v roce 2023 pravděpodobně překonaly teploty jakéhokoli období za posledních nejméně 100.000 let,“ tvrdí Burgessová.

Pokud jde o jednotlivé měsíce, každý měsíc od června do prosince 2023 byl teplejší než odpovídající měsíc v jakémkoli předchozím roce. Loňský červenec a srpen byly přitom dva nejteplejší měsíce v historii měření.

Rovněž teploty v prosinci byly rekordní. „Prosinec 2023 byl celosvětově nejteplejším prosincem v historii měření s průměrnou teplotou 13,51 stupně, což je o 0,85 stupně nad průměrem z let 1991 až 2020 a o 1,78 stupně více než byl prosincový průměr v letech 1850 až 1900,“ říká zpráva meteorologů z programu Copernicus.

Neobvykle vysoké byly od dubna do prosince i globální průměrné teploty mořské hladiny. „Bezprecedentní hodnoty globální průměrné teploty mořské hladiny byly spojeny s vlnami mořských veder po celém světě, včetně částí Středozemního moře, Mexického zálivu a Karibiku, Indického oceánu a severního Pacifiku a velké části severního Atlantiku,“ dodává zpráva.

I v Evropě byly v loňském roce teploty nadprůměrné, září bylo nejteplejším zářím v historii měření. Rok 2023 jako celek byl nicméně pro Evropu druhým nejteplejším rokem s teplotou 1,02 stupně nad průměrem let 1991 až 2020. Je to přitom o 0,17 stupně méně než v roce 2020, který byl nejteplejším v historii měření.

Evropská zima, od prosince 2022 do února 2023, byla podle záznamů druhou nejteplejší zimou v historii. Průměrná teplota evropského léta, což je od června do srpna, pak byla 19,63 stupně Celsia. To znamená páté nejteplejší léto v historii měření.

Vysoké teploty měly vliv i na rozlohu antarktického mořského ledu, která byla v příslušných ročních obdobích rekordně nízká. Po celém světě bylo rovněž zaznamenáno velké množství extrémních událostí, včetně vln veder, povodní, sucha a lesních požárů.

Program Copernicus je součástí vesmírného programu Evropské unie, který je financován z prostředků EU. Zveřejněná data obyvatelům EU poskytují aktuální informace týkající se planety Země a jejího životního prostředí. Program koordinuje a řídí Evropská komise (EK) a je realizován ve spolupráci s členskými státy, Evropskou kosmickou agenturou (ESA), Evropskou organizací pro využívání meteorologických družic (EUMETSAT), Evropským střediskem pro střednědobou předpověď počasí (ECMWF) a dalšími agenturami EU.

Doporučujeme

Evropská komise: Meta kvůli slabé ochraně dětí na sítích porušuje pravidla EU

Evropská komise (EK) předběžně shledala, že sítě Instagram a Facebook od americké technologické společnosti Meta Platforms porušují unijní nařízení o digitálních službách (DSA). Podle EK nedokázaly řádně identifikovat, posoudit a zmírnit rizika spojená s přístupem nezletilých osob mladších 13 let k těmto službám. Komise o tom dnes informovala v tiskové zprávě. Firmě hrozí vysoká pokuta.

Nenápadná, ale drsná slova: Karel III. poslal Trumpovi jasný vzkaz

Britský král Karel III. se v americkém Kongresu vyjádřil ke směřování americké politiky strategicky umírněně, přímočaře, ale kriticky. Slova znepokojení zabalil do úcty k hostitelům takovým způsobem, že se nedostal do křížku s americkou administrativou ani samotným prezidentem. Král zdůraznil důležitost pomoci Ukrajině a sounáležitosti Severoatlantické aliance (NATO).

Cena benzinu v USA je nejvýše od začátku války s Íránem, činí 4,18 USD za galon

Cena benzinu ve Spojených státech se vyšplhala nejvýše od začátku války s Íránem. Galon, který má téměř 3,8 litru, se v úterý prodával v průměru za 4,18 dolaru (87 Kč). To je po přepočtu 22,89 Kč za litr. Před válkou stál méně než tři dolary za galon, vyplývá z údajů automobilového svazu AAA. Za podobně vysoké ceny se benzin prodával naposledy po začátku ruské invaze na Ukrajinu z února 2022, uvedla agentura DPA.

Trump na státní večeři s Karlem III. řekl, že USA vojensky porazily Írán

Americký prezident Donald Trump na státní večeři s britským králem Karlem III. a dalšími hosty řekl, že Spojené státy vojensky porazily Írán. Informovala o tom agentura AFP s tím, že šlo o Trumpovo první veřejné vyjádření k této citlivé věci během Karlovy nynější návštěvy USA. Karel III. se ve svém projevu zaměřil na přetrvávající význam vztahu mezi Londýnem a Washingtonem.

Ariana Grande chystá nové album Petal

Ariana Grande se vrací s novou hudbou a otevírá další kapitolu své kariéry. Po období věnovaném filmům i osobnímu vývoji představuje album, které má naznačit změnu směru.

Orbán nabídl rezignaci z vedení strany, rozhodne o ní sněm

Končící maďarský premiér Viktor Orbán nabídl své odstoupení z čela strany Fidesz, ale až červnový sněm strany rozhodne, zda rezignaci přijme. Novinářům to dnes podle agentury Reuters řekl jeden z poslanců Orbánovy strany, Erik Banki.

Katar varoval před zamrzlým konfliktem v Perském zálivu

Katar dnes varoval před možností zamrzlého konfliktu v Perském zálivu. Prohlášení katarské diplomacie přichází v době, kdy se mírové rozhovory mezi Íránem a Spojenými státy zdají být ve slepé uličce, píše agentura AFP. V saúdskoarabské Džiddě se dnes koná mimořádný summit Rady pro spolupráci arabských států v Zálivu (GCC). Ten je prvním setkáním lídrů arabských monarchií od propuknutí regionální války, kterou zažehly americko-izraelské útoky na Írán.

Obžalovaný z teroru ve Vídni se přiznal, chtěl útočit na fanoušky

Stín terorismu nad vídeňskou zastávkou turné Eras Tour začíná mít u soudu jasnější obrysy. Jednadvacetiletý rakouský občan, který se hlásil k radikálnímu Islámskému státu, se v úterý na začátku hlavního líčení doznal k přípravě útoku. Mladík plánoval zmasakrovat tisíce fanoušků před stadionem Ernsta Happela, což loni v srpnu vedlo k náhlému zrušení tří vyprodaných vystoupení americké popové hvězdy.

Česko se podle Sybihy připojilo k dohodě o zvláštním tribunálu pro Rusko

Šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha dnes na sociální síti X uvedl, že se Česko stává 23. státem připojujícím se k dohodě nezbytné pro vytvoření zvláštního tribunálu pro zločiny ruské agrese proti Ukrajině. Ministr vyjádřil České republice vděčnost a doufá, že další zodpovědné státy budou následovat, než výbor Rady Evropy bude v polovině května v Kišiněvě o dohodě hlasovat.

Zelenskyj kritizuje Izrael za přijímání ruských lodí s kradeným obilím

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes na síti X kritizoval Izrael za přijímání ruských lodí s obilím z okupovaných částí Ukrajiny. Zdůraznil, že nákup kradeného zboží je v každé normální zemi zločinem a že izraelské úřady nemohou nevědět, jaké lodě a s jakým nákladem do izraelských přístavů připlouvají. Izraelský ministr zahraničí Gideon Saar obvinění odmítl, píše server The Times of Israel (TOI). Zelenskyj podle ministra ke svým tvrzením nepředložil žádné důkazy.

Soud mezi Muskem a Altmanem může ovlivnit budoucnost AI

Dlouholetý spor dvou technologických miliardářů se přesouvá ze sociálních sítí do soudní síně. Výsledek může zasáhnout nejen OpenAI, ale i celé odvětví umělé inteligence.

OpenAI nenaplnila očekávání investorů

Investoři do umělé inteligence právě zažívají studenou sprchu. Naděje vkládané do raketového růstu OpenAI dostaly trhlinu, když vyšlo najevo, že ambiciózní startup v letošním roce zaostává za svými plány. Firma nedokázala naplnit stanovené cíle v oblasti prodejů ani počtu nových uživatelů, což na burzách okamžitě vyvolalo nervozitu.

Islámský stát zabíjel v Nigérii. Vláda slíbila odvetu

Ozbrojení útočníci zabili nejméně 29 lidí při brutálním útoku na vesnici Guyaku v nigerijském státě Adamawa, uvedly místní úřady i svědci. Útok trval několik hodin a zanechal za sebou spálené domy, zničené motocykly i místa modliteb. Podle výpovědí obyvatel ozbrojenci přepadli fotbalové hřiště, kde se lidé shromáždili, a začali bezhlavě střílet. Za útokem stál Islámský stát (IS).

Svět hladoví. Potravinovou bezpečnost zhoršují změny klimatu a války

Podíl lidí čelících potravinové krizi se za poslední dekádu téměř zdvojnásobil, vyplývá z nové zprávy Organizace spojených národů (OSN) a jejích partnerů, včetně Světového potravinového programu. Zatímco v roce 2016 šlo o 11,3 procenta populace v analyzovaných zemích, letos už je to 22,9 procenta. Zároveň výrazně klesá míra zahraniční pomoci, která se propadla na úroveň zhruba před deseti lety.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama