ZajímavostiRok 2023 byl nejteplejším v historii měření, uvedla služba Copernicus

Rok 2023 byl nejteplejším v historii měření, uvedla služba Copernicus

Rok 2023 byl nejteplejším v historii měření, průměrná globální teplota dosáhla 14,98 stupně Celsia. Uvedla to dnes meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Loňský rok tak s velkým náskokem předstihl rok 2016, který byl předchozím nejteplejším rokem, dodal Copernicus ve své výroční zprávě o globálním klimatu. Pro Evropu nicméně loňský rok nejteplejším nebyl.

Zpráva představuje obecné shrnutí nejvýznamnějších klimatických extrémů za rok 2023 a hlavních faktorů, které za nimi stojí, ať už jde o koncentrace skleníkových plynů, jev El Niňo či další přirozené výkyvy.

„V roce 2023 byla průměrná globální teplota 14,98 stupně Celsia, což je o 0,17 stupně více než v předchozím nejteplejším roce 2016,“ uvedli meteorologové z unijní služby. „Rok 2023 byl o 0,6 stupně teplejší než průměr v letech 1991 až 2020 a o 1,48 stupně teplejší než předindustriální období v letech 1850 až 1900,“ dodali. Srovnání s dobou před průmyslovou revolucí klimatologové používají k dokreslení globálního oteplování.

Podle zjištění meteorologů byl loňský rok také prvním rokem v záznamech, kdy byla každý den teplota o jeden stupeň vyšší než v předindustriální době. Přitom téměř 50 procent dní bylo o více než 1,5 stupně teplejších než v době před průmyslovou revolucí a dva dny v listopadu byly dokonce poprvé o více než dva stupně teplejší než v době před více než 150 lety.

„Rok 2023 byl výjimečný a klimatické rekordy padaly jako domino,“ uvedla zástupkyně ředitele služby Copernicus pro změnu klimatu Samantha Burgessová. „Byl nejen nejteplejším v historii měření, ale také prvním rokem, kdy byly všechny dny teplejší o více než jeden stupeň než v předindustriálním období. Teploty v roce 2023 pravděpodobně překonaly teploty jakéhokoli období za posledních nejméně 100.000 let,“ tvrdí Burgessová.

Pokud jde o jednotlivé měsíce, každý měsíc od června do prosince 2023 byl teplejší než odpovídající měsíc v jakémkoli předchozím roce. Loňský červenec a srpen byly přitom dva nejteplejší měsíce v historii měření.

Rovněž teploty v prosinci byly rekordní. „Prosinec 2023 byl celosvětově nejteplejším prosincem v historii měření s průměrnou teplotou 13,51 stupně, což je o 0,85 stupně nad průměrem z let 1991 až 2020 a o 1,78 stupně více než byl prosincový průměr v letech 1850 až 1900,“ říká zpráva meteorologů z programu Copernicus.

Neobvykle vysoké byly od dubna do prosince i globální průměrné teploty mořské hladiny. „Bezprecedentní hodnoty globální průměrné teploty mořské hladiny byly spojeny s vlnami mořských veder po celém světě, včetně částí Středozemního moře, Mexického zálivu a Karibiku, Indického oceánu a severního Pacifiku a velké části severního Atlantiku,“ dodává zpráva.

I v Evropě byly v loňském roce teploty nadprůměrné, září bylo nejteplejším zářím v historii měření. Rok 2023 jako celek byl nicméně pro Evropu druhým nejteplejším rokem s teplotou 1,02 stupně nad průměrem let 1991 až 2020. Je to přitom o 0,17 stupně méně než v roce 2020, který byl nejteplejším v historii měření.

Evropská zima, od prosince 2022 do února 2023, byla podle záznamů druhou nejteplejší zimou v historii. Průměrná teplota evropského léta, což je od června do srpna, pak byla 19,63 stupně Celsia. To znamená páté nejteplejší léto v historii měření.

Vysoké teploty měly vliv i na rozlohu antarktického mořského ledu, která byla v příslušných ročních obdobích rekordně nízká. Po celém světě bylo rovněž zaznamenáno velké množství extrémních událostí, včetně vln veder, povodní, sucha a lesních požárů.

Program Copernicus je součástí vesmírného programu Evropské unie, který je financován z prostředků EU. Zveřejněná data obyvatelům EU poskytují aktuální informace týkající se planety Země a jejího životního prostředí. Program koordinuje a řídí Evropská komise (EK) a je realizován ve spolupráci s členskými státy, Evropskou kosmickou agenturou (ESA), Evropskou organizací pro využívání meteorologických družic (EUMETSAT), Evropským střediskem pro střednědobou předpověď počasí (ECMWF) a dalšími agenturami EU.

Doporučujeme

Litva vyhlásila poplach kvůli dronu, zasahuje proti němu NATO

Litevská armáda dnes dopoledne vyhlásila vzdušný poplach a vyzvala obyvatele, aby vyhledali úkryt. Ministerstvo obrany oznámilo, že litevský vzdušný prostor narušil dron, proti němuž zasahuje letecká mise Severoatlantické aliance, uvedla agentura Reuters. Poplach byl krátce poté zrušen a armáda uvedla, že lidí mohou opustit úkryt, napsala agentura AFP.

Symbol odolnosti klimatu mizí. Jižní oceán čelí nové hrozbě

Mořský led kolem Arktidy v posledních letech rychle ubývá, zatímco Antarktida tomuto scénáři vzdorovala. Mořský led na jižním pólu, který se každý rok rozpíná kolem ledového kontinentu, se jevil jako mimořádně odolný vůči globálnímu oteplování. Nejen že neubýval – mezi lety 2007 a 2015 expandoval. A pak se něco změnilo. Mořský led kolem Antarktidy začal mizet.

Vztahy mezi Ruskem a Čínou dosáhly bezprecedentní úrovně, řekl po jednání Putin

Vztahy mezi Ruskem a Čínou dosáhly bezprecedentní úrovně a dále se rozvíjejí, uvedl dnes ruský prezident Vladimir Putin po schůzce se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem v Pekingu. Podle Putinova mluvčího Dmitrije Peskova se však oba státy zatím neshodly na výstavbě nového plynovodu Síla Sibiře 2, což mělo být jedním z hlavních témat jednání. Kromě oficiálních rozhovorů mají oba prezidenti zakončit den neformálním setkáním u čaje.

Senát se bouří proti Trumpovi. Republikáni podpořili rezoluci proti válce s Íránem

Senát v úterý schválil rezoluci o omezení válečných pravomocí prezidenta, což pro demokraty představuje průlom po sedmi neúspěšných pokusech. Opatření má navrátit moc rozhodovat o vojenských akcích Kongresu, aby však omezilo pravomoci Donalda Trumpa vést válku s Íránem, muselo by projít hlasováním ve Sněmovně. I poté by ho navíc Trump mohl vetovat.

Syn zakladatele společnosti Mango byl zatčen v souvislosti s pádem jeho otce z útesu

Španělská policie zadržela Jonathana Andica, syna zakladatele módní značky Mango Isaka Andic. Vyšetřovatelé ho podezírají v souvislosti se smrtí jeho otce, který v prosinci 2024 zahynul při pádu v horách Montserrat nedaleko Barcelony.

Švédové po porážce s Českem řeší krizi

České vítězství 4:3 nad Švédskem rozvířilo ve švédských médiích velkou debatu. Kritika míří hlavně na obranu, výkon brankáře Magnuse Hellberga i slabou hru pět na pět. Experti navíc tlačí na trenéra Sama Hallama, aby konečně nasadil talentovaného Antona Frondella.

Údery USA a Nigérie zabily od soboty 175 členů IS

Při společných americko-nigerijských vzdušných úderech proti Islámskému státu (IS) zahynulo od soboty 175 jeho členů. Dnes to podle tiskových agentur sdělila nigerijská armáda. Při vojenských operacích byly také zničeny skrýše zbraní, kontrolní stanoviště, logistická střediska a sítě pro financování aktivit džihádistů. Podle agentury Reuters operace zahrnovaly i pozemní akce, není však jasné, zda se jich zúčastnili také američtí vojáci.

Trump nevylučuje nový útok na Írán, který podle něj prosí o dohodu s USA

Spojené státy možná budou muset znovu zaútočit na Írán. Dnes to podle agentury Reuters prohlásil americký prezident Donald Trump s tím, že jistý si ale není. Poznamenal také, že Teherán prosí o uzavření dohody s Washingtonem. USA společně s Izraelem na konci února zaútočily na Írán s deklarovaným cílem zabránit islámské republice získat jaderné zbraně. Boje před více než měsícem ustaly díky příměří, které má USA a Íránu poskytnout možnost uzavřít mírovou dohodu.

Stíhačka NATO sestřelila nad Estonskem zřejmě ukrajinský dron

Rumunská stíhačka NATO sestřelila nad Estonskem dron, který vnikl do vzdušného prostoru pobaltské země, uvedl dnes podle veřejnoprávní stanice ERR ministr obrany Hanno Pevkur. Dron podle něj nejspíš patřil Ukrajině a mířil na ruské cíle, jeho pád zřejmě nezpůsobil žádné škody. Letecký poplach vyvolal dron také v sousedním Lotyšsku.

Svět si oddechl. Trump stopl útok na Írán a ceny ropy spadly

Ceny ropy klesly poté, co americký prezident Donald Trump na sociální síti Truth Social oznámil odklad obnovení útoků na Írán. Černé zlato se však stále prodává nad psychologickou hranicí 100 dolarů za barel. Nenaplnila se ani očekávání, že čínský prezident Si Ťin-pching pomůže zprostředkovat pokrok v mírových rozhovorech.

Afghánistán v krizi: Muži prodávají své děti, aby uživili rodiny

Humanitární situace v Afghánistánu je po převzetí moci hnutím Tálibán kritická. Desetiletí války, sucho, pandemie a omezení zahraniční pomoci vytvořily podmínky pro chudobu a hlad. Muži jsou natolik zoufalí, že prodávají své děti, aby uživili zbytek rodiny. O tom, jak je situace v zemi špatná, přitom psala média už před lety. Přesto USA téměř zmrazily humanitární pomoc.

Íránský mírový návrh žádá zrušení blokády i sankcí, uvedl Teherán

Aktuální íránský mírový návrh pro vyjednávání se Spojenými státy požaduje ukončení americké blokády íránských přístavů, zrušení sankcí a konec bojů na všech frontách včetně Libanonu. Podle agentury Reuters to dnes uvedl náměstek íránského ministra zahraničí Kázem Gharíbabádí. Americký prezident Donald Trump v pondělí oznámil, že v zájmu jednání odkládá útoky na Írán původně avizované na dnešek.

Ukrajina a Rusko informují o obětech a raněných po náletech dronů

Nejméně jednu oběť a šest raněných si vyžádal noční ruský útok na Charkov a okolí druhého největšího ukrajinského města, oznámili záchranáři. Jednoho mrtvého a dva zraněné hlásí ruské úřady po ukrajinském útoku na západě Ruska. Ukrajinské drony zasáhly také blíže neupřesněný průmyslový objekt v Jaroslavli, rozsáhlý nálet se obešel bez obětí a raněných, uvedl gubernátor Michail Jevrajev. Již dříve se terčem ukrajinských dronů stala rafinerie ve městě ležícím asi 700 kilometrů od ukrajinských hranic.

Střelba u islámského centra v San Diegu skončila tragédií

Tři muži zemřeli při střelbě v Islámském centru v San Diegu. Dva teenageři podle policie v pondělí zahájili palbu u mešity a poté si o několik bloků dál vzali život. Útok je vyšetřován jako zločin z nenávisti.

Policie v Turecku pátrá po střelci, který zabil šest lidí

Jihem Turecka otřásl krvavý útok, při němž ozbrojený muž podle tureckých úřadů a médií zastřelil šest lidí a dalších osm zranil. K tragédii došlo v pondělí poblíž města Tarsus v provincii Mersin. Podezřelý po útoku uprchl autem a policie zahájila rozsáhlou pátrací operaci s nasazením vrtulníků.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama