-8.4 C
Czech
Pátek 9. ledna 2026
ZajímavostiRok 2023 byl nejteplejším v historii měření, uvedla služba Copernicus

Rok 2023 byl nejteplejším v historii měření, uvedla služba Copernicus

Rok 2023 byl nejteplejším v historii měření, průměrná globální teplota dosáhla 14,98 stupně Celsia. Uvedla to dnes meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Loňský rok tak s velkým náskokem předstihl rok 2016, který byl předchozím nejteplejším rokem, dodal Copernicus ve své výroční zprávě o globálním klimatu. Pro Evropu nicméně loňský rok nejteplejším nebyl.

Zpráva představuje obecné shrnutí nejvýznamnějších klimatických extrémů za rok 2023 a hlavních faktorů, které za nimi stojí, ať už jde o koncentrace skleníkových plynů, jev El Niňo či další přirozené výkyvy.

„V roce 2023 byla průměrná globální teplota 14,98 stupně Celsia, což je o 0,17 stupně více než v předchozím nejteplejším roce 2016,“ uvedli meteorologové z unijní služby. „Rok 2023 byl o 0,6 stupně teplejší než průměr v letech 1991 až 2020 a o 1,48 stupně teplejší než předindustriální období v letech 1850 až 1900,“ dodali. Srovnání s dobou před průmyslovou revolucí klimatologové používají k dokreslení globálního oteplování.

Podle zjištění meteorologů byl loňský rok také prvním rokem v záznamech, kdy byla každý den teplota o jeden stupeň vyšší než v předindustriální době. Přitom téměř 50 procent dní bylo o více než 1,5 stupně teplejších než v době před průmyslovou revolucí a dva dny v listopadu byly dokonce poprvé o více než dva stupně teplejší než v době před více než 150 lety.

„Rok 2023 byl výjimečný a klimatické rekordy padaly jako domino,“ uvedla zástupkyně ředitele služby Copernicus pro změnu klimatu Samantha Burgessová. „Byl nejen nejteplejším v historii měření, ale také prvním rokem, kdy byly všechny dny teplejší o více než jeden stupeň než v předindustriálním období. Teploty v roce 2023 pravděpodobně překonaly teploty jakéhokoli období za posledních nejméně 100.000 let,“ tvrdí Burgessová.

Pokud jde o jednotlivé měsíce, každý měsíc od června do prosince 2023 byl teplejší než odpovídající měsíc v jakémkoli předchozím roce. Loňský červenec a srpen byly přitom dva nejteplejší měsíce v historii měření.

Rovněž teploty v prosinci byly rekordní. „Prosinec 2023 byl celosvětově nejteplejším prosincem v historii měření s průměrnou teplotou 13,51 stupně, což je o 0,85 stupně nad průměrem z let 1991 až 2020 a o 1,78 stupně více než byl prosincový průměr v letech 1850 až 1900,“ říká zpráva meteorologů z programu Copernicus.

Neobvykle vysoké byly od dubna do prosince i globální průměrné teploty mořské hladiny. „Bezprecedentní hodnoty globální průměrné teploty mořské hladiny byly spojeny s vlnami mořských veder po celém světě, včetně částí Středozemního moře, Mexického zálivu a Karibiku, Indického oceánu a severního Pacifiku a velké části severního Atlantiku,“ dodává zpráva.

I v Evropě byly v loňském roce teploty nadprůměrné, září bylo nejteplejším zářím v historii měření. Rok 2023 jako celek byl nicméně pro Evropu druhým nejteplejším rokem s teplotou 1,02 stupně nad průměrem let 1991 až 2020. Je to přitom o 0,17 stupně méně než v roce 2020, který byl nejteplejším v historii měření.

Evropská zima, od prosince 2022 do února 2023, byla podle záznamů druhou nejteplejší zimou v historii. Průměrná teplota evropského léta, což je od června do srpna, pak byla 19,63 stupně Celsia. To znamená páté nejteplejší léto v historii měření.

Vysoké teploty měly vliv i na rozlohu antarktického mořského ledu, která byla v příslušných ročních obdobích rekordně nízká. Po celém světě bylo rovněž zaznamenáno velké množství extrémních událostí, včetně vln veder, povodní, sucha a lesních požárů.

Program Copernicus je součástí vesmírného programu Evropské unie, který je financován z prostředků EU. Zveřejněná data obyvatelům EU poskytují aktuální informace týkající se planety Země a jejího životního prostředí. Program koordinuje a řídí Evropská komise (EK) a je realizován ve spolupráci s členskými státy, Evropskou kosmickou agenturou (ESA), Evropskou organizací pro využívání meteorologických družic (EUMETSAT), Evropským střediskem pro střednědobou předpověď počasí (ECMWF) a dalšími agenturami EU.

Reklama

Doporučujeme

Trump naznačil, že nechá vypršet americko-ruskou smlouvu Nový START

Americký prezident Donald Trump naznačil, že nechá vypršet smlouvu Nový START mezi USA a Ruskem, jejíž platnost končí letos 5. února. Uvedl to v rozsáhlém rozhovoru pro list The New York Times (NYT). Zastánci kontroly zbraní se obávají, že dvě největší jaderné velmoci světa začnou po vypršení platnosti smlouvy rozmísťovat strategické hlavice nad rámec stanovených limitů, což urychlí erozi globálního režimu kontroly zbraní.

Ruský dronový útok na Kyjev podle ukrajinských úřadů zabil nejméně čtyři lidi

Ruský dronový útok na Kyjev v noci na dnešek zabil nejméně čtyři lidi a dalších nejméně 19 lidí zranil. Způsobil také rozsáhlé škody na domech a infrastruktuře. S odkazem na ukrajinské úřady o tom informuje agentura Reuters.

Nejprve střílet, až pak se ptát. Dánsko by v případě invaze kladlo okamžitý odpor

Dánská armáda má povinnost v případě jakékoli invaze zahájit palbu bez rozkazů, vysvětlilo dánské ministerstvo obrany. Pokud by se cizí jednotky pokusily dobýt Grónsko, dánské síly by se řídily směrnicí vzniklou po konci druhé světové války, která je, jak vláda potvrdila, stále v platnosti.

NASA stahuje posádku Crew-11 z ISS kvůli zdraví astronauta

NASA rozhodla o předčasném návratu čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice na Zemi. Důvodem je zdravotní problém jednoho z astronautů, kterého agentura nejmenovala a nezveřejnila ani podrobnosti k jeho stavu.

Rusko při nočních útocích na Ukrajinu použilo raketu Orešnik, uvedla Moskva

Rusko oznámilo, že v noci při rozsáhlém útoku na Ukrajinu použilo i novou nadzvukovou střelu Orešnik, píší agentury s odkazem na ruské ministerstvo obrany. Podle jeho informací byl útok reakcí na ukrajinský pokus zaútočit na konci loňského roku drony na rezidenci ruského prezidenta Vladimira Putina.

Trump tvrdí, že Machado mu chce dát Nobelovu cenu míru

Prezident Donald Trump oznámil, že se příští týden setká s venezuelskou opoziční lídryní Maríou Corinou Machado. Zároveň řekl, že by přijal Nobelovu cenu míru, kterou mu podle jeho slov chce Machado předat nebo s ním sdílet.

Výpadek proudu na Ukrajině nechal v mrazech bez elektřiny přes milion domácností

Dva ukrajinské regiony se ve středu pozdě večer ocitly téměř úplně bez elektřiny po ruských útocích drony. Podle ukrajinských úřadů a provozovatele přenosové soustavy šlo o jeden z největších výpadků od začátku plnohodnotné invaze a bez proudu zůstalo přes milion domácností v Záporožské a Dněpropetrovská oblasti.

Trumpova administrativa plánuje odstoupení USA od klíčové klimatické dohody OSN

Bílý dům oznámil plán odejít z UNFCCC, dohody, která tvoří základ globální klimatické spolupráce. Součástí kroku má být i odchod z dalších institucí včetně IPCC. Kritici varují před izolací USA, právní experti zase řeší, kdo o takovém odchodu smí rozhodnout.

Johnny Knoxville ohlásil návrat Jackass, nový film už má datum premiéry

Legendární parta, která proměnila bolest v popkulturu, se vrací. Johnny Knoxville na Instagramu oznámil nový film společně s datem premiéry. Zatím ale neprozradil, co přesně fanoušky čeká a kdo se tentokrát objeví na place.

Izrael zaútočil v Gaze po neúspěšném odpalu rakety z Pásma Gazy

Izraelská armáda dnes oznámila, že provedla útok na raketové stanoviště poblíž města Gaza poté, co odhalila neúspěšný odpal rakety z Pásma Gazy, který nezasáhl izraelské území. Podle agentury Reuters vyvstávají otázky, kdy začne další fáze příměří v Gaze.

Trump pozval levicového kolumbijského prezidenta Petra do Bílého domu

Americký prezident Donald Trump pozval svého kolumbijského kolegu Gustava Petra na návštěvu do Bílého domu. Trump to oznámil na sociální síti Truth Social po telefonátu s tímto levicovým politikem. Rozhovor trval podle Petra asi hodinu a kolumbijský prezident pozvání přijal. Datum schůzky zatím není známo. Trump už od loňska viní Petra z podílu na pašování drog do USA a tento týden mu nepřímo pohrozil podobnou operací, při níž americké jednotky v sobotu unesly z Venezuely prezidenta Nicoláse Madura a jeho ženu, které rovněž viní z narkoterorismu.

Trump touží po „armádě snů“, chce zvýšit výdaje na obranu o 50 procent

Americký prezident Donald Trump vyzval ke zvýšení výdajů na obranu na 1,5 bilionu dolarů (asi 31 bilionů korun) v roce 2027. Tento rok označil za „velice problematický“ s tím, že „armáda snů“ udrží USA v bezpečí bez ohledu na nepřítele. Trump také pohrozil americkým zbrojařům.

Trump očekává, že USA budou Venezuelu spravovat po řadu let

Americký prezident Donald Trump očekává, že Spojené státy budou Venezuelu spravovat a získávat ropu z jejích rozsáhlých zásob po řadu let. Šéf Bílého domu to prohlásil v rozhovoru s deníkem The New York Times (NYT). Prozatímní vláda Venezuely podle Trumpa poskytuje Spojeným státům vše, co považují za nutné.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama