ZajímavostiRok 2023 byl nejteplejším v historii měření, uvedla služba Copernicus

Rok 2023 byl nejteplejším v historii měření, uvedla služba Copernicus

Rok 2023 byl nejteplejším v historii měření, průměrná globální teplota dosáhla 14,98 stupně Celsia. Uvedla to dnes meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Loňský rok tak s velkým náskokem předstihl rok 2016, který byl předchozím nejteplejším rokem, dodal Copernicus ve své výroční zprávě o globálním klimatu. Pro Evropu nicméně loňský rok nejteplejším nebyl.

Zpráva představuje obecné shrnutí nejvýznamnějších klimatických extrémů za rok 2023 a hlavních faktorů, které za nimi stojí, ať už jde o koncentrace skleníkových plynů, jev El Niňo či další přirozené výkyvy.

„V roce 2023 byla průměrná globální teplota 14,98 stupně Celsia, což je o 0,17 stupně více než v předchozím nejteplejším roce 2016,“ uvedli meteorologové z unijní služby. „Rok 2023 byl o 0,6 stupně teplejší než průměr v letech 1991 až 2020 a o 1,48 stupně teplejší než předindustriální období v letech 1850 až 1900,“ dodali. Srovnání s dobou před průmyslovou revolucí klimatologové používají k dokreslení globálního oteplování.

Podle zjištění meteorologů byl loňský rok také prvním rokem v záznamech, kdy byla každý den teplota o jeden stupeň vyšší než v předindustriální době. Přitom téměř 50 procent dní bylo o více než 1,5 stupně teplejších než v době před průmyslovou revolucí a dva dny v listopadu byly dokonce poprvé o více než dva stupně teplejší než v době před více než 150 lety.

„Rok 2023 byl výjimečný a klimatické rekordy padaly jako domino,“ uvedla zástupkyně ředitele služby Copernicus pro změnu klimatu Samantha Burgessová. „Byl nejen nejteplejším v historii měření, ale také prvním rokem, kdy byly všechny dny teplejší o více než jeden stupeň než v předindustriálním období. Teploty v roce 2023 pravděpodobně překonaly teploty jakéhokoli období za posledních nejméně 100.000 let,“ tvrdí Burgessová.

Pokud jde o jednotlivé měsíce, každý měsíc od června do prosince 2023 byl teplejší než odpovídající měsíc v jakémkoli předchozím roce. Loňský červenec a srpen byly přitom dva nejteplejší měsíce v historii měření.

Rovněž teploty v prosinci byly rekordní. „Prosinec 2023 byl celosvětově nejteplejším prosincem v historii měření s průměrnou teplotou 13,51 stupně, což je o 0,85 stupně nad průměrem z let 1991 až 2020 a o 1,78 stupně více než byl prosincový průměr v letech 1850 až 1900,“ říká zpráva meteorologů z programu Copernicus.

Neobvykle vysoké byly od dubna do prosince i globální průměrné teploty mořské hladiny. „Bezprecedentní hodnoty globální průměrné teploty mořské hladiny byly spojeny s vlnami mořských veder po celém světě, včetně částí Středozemního moře, Mexického zálivu a Karibiku, Indického oceánu a severního Pacifiku a velké části severního Atlantiku,“ dodává zpráva.

I v Evropě byly v loňském roce teploty nadprůměrné, září bylo nejteplejším zářím v historii měření. Rok 2023 jako celek byl nicméně pro Evropu druhým nejteplejším rokem s teplotou 1,02 stupně nad průměrem let 1991 až 2020. Je to přitom o 0,17 stupně méně než v roce 2020, který byl nejteplejším v historii měření.

Evropská zima, od prosince 2022 do února 2023, byla podle záznamů druhou nejteplejší zimou v historii. Průměrná teplota evropského léta, což je od června do srpna, pak byla 19,63 stupně Celsia. To znamená páté nejteplejší léto v historii měření.

Vysoké teploty měly vliv i na rozlohu antarktického mořského ledu, která byla v příslušných ročních obdobích rekordně nízká. Po celém světě bylo rovněž zaznamenáno velké množství extrémních událostí, včetně vln veder, povodní, sucha a lesních požárů.

Program Copernicus je součástí vesmírného programu Evropské unie, který je financován z prostředků EU. Zveřejněná data obyvatelům EU poskytují aktuální informace týkající se planety Země a jejího životního prostředí. Program koordinuje a řídí Evropská komise (EK) a je realizován ve spolupráci s členskými státy, Evropskou kosmickou agenturou (ESA), Evropskou organizací pro využívání meteorologických družic (EUMETSAT), Evropským střediskem pro střednědobou předpověď počasí (ECMWF) a dalšími agenturami EU.

Doporučujeme

Vrtulník s Trumpem se nakrátko dostal příliš blízko k civilnímu letadlu

Vojenský vrtulník s americkým prezidentem Donaldem Trumpem se v úterý nakrátko dostal příliš blízko k dopravnímu letadlu, které startovalo z washingtonského letiště Ronalda Reagana, uvedl dnes americký Federální úřad pro letectví (FAA). Podle Bílého domu Trump nebyl v nebezpečí. Informuje o tom agentura Reuters, podle které i tak incident vzbuzuje vážné otázky, proč bylo letadlu umožněno odstartovat. Národní úřad pro bezpečnost v dopravě (NTSB) zvažuje, jestli zahájí vyšetřování.

V Londýně byli na ulici pobodáni čtyři muži, podezřelou ženu zadržela policie

Metropolitní policie dnes v londýnské čtvrti Covent Garden zadržela ženu podezřelou z pobodání čtyř mužů, informovala média s odkazem na místní úřady. Mluvčí londýnské záchranné služby uvedl, že čtyři pacienti byli ošetřeni na místě a převezeni do nedalekého traumacentra. Podle stanice Sky News se policie domnívá, že incident souvisí s problémy s duševním zdravím.

Jaafar Jackson si po filmu Michael zahraje po boku Willa Smithe

Jaafar Jackson získal po ztvárnění svého slavného strýce další filmovou roli. V akčním thrilleru Supermax se objeví společně s Willem Smithem a AnnaSophií Robb. Podrobnosti o jeho postavě zatím tvůrci tají.

Mexický influencer byl zastřelen přímo uprostřed živého vysílání na TikToku

Mexický influencer César Gastélum byl zastřelen během živého vysílání na sociální síti TikTok. K útoku došlo v úterý večer ve čtvrti Tres Ríos ve městě Culiacán na severu země.

Do Měsíce nejspíše narazila část rakety firmy SpaceX, Zemi nebezpečí nehrozilo

Do Měsíce dnes ráno nejspíše narazila čtyřtunová část rakety od společnosti SpaceX, která se pohybovala po oběžné dráze rychlostí přibližně 2,43 kilometru za sekundu. Napsal to web stanice BBC, podle nějž je už na Měsíci asi 3000 objektů vyrobených člověkem. Potvrzení kolize se čeká v řádu hodin až dnů. Experti už dříve uvedli, že Zemi ani Měsíci nehrozí žádné nebezpečí, na lunárním povrchu ale patrně zanechá desítky metrů velký kráter.

Pákistán omezil zpravodajství zahraničních médií. Důvodem je kritika zásahů v Kašmíru

Pákistán výrazně zpřísnil podmínky pro práci zahraničních médií. Novináři budou potřebovat povolení téměř ke všem reportážím mimo tři největší města. Nová pravidla přicházejí po kritice postupu úřadů vůči protestům v Pákistánem spravovaném Kašmíru.

KLDR pohrozila Japonsku svými neupřesněnými vojenskými možnostmi

Vlivná sestra severokorejského vůdce Kim Jo-čong dnes obvinila Japonsko, že se mění ve vojenský stát, kvůli čemuž prý KLDR zváží neupřesněné vojenské možnosti. Odsoudila také Spojené státy za to, že Tokiu umožňují pokračovat ve zbrojení, napsaly agentury AFP a Jonhap.

Japonsko vsadí na bojové drony. Reaguje na válku na Ukrajině i napětí v Asii

Japonsko chce urychlit vývoj bojových dronů, umělé inteligence a střel dlouhého doletu. Modernizací armády reaguje na zkušenosti z válek na Ukrajině a Blízkém východě i na rostoucí aktivitu Číny, Ruska a Severní Koreje.

Netanjahu odmítl americký mírový plán pro Gazu navzdory odzbrojení Hamásu

Izrael odmítl mírový plán pro Pásmo Gazy podpořený Spojenými státy, potvrdil dnes podle serveru The Times of Israel (ToI) izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Učinil tak i přesto, že mu bylo zaručeno, že k izraelskému stažení z palestinského území dojde až po úplném odzbrojení teroristického hnutí Hamás.

KOMENTÁŘ: Muskova SpaceX udělala po 24 letech něco, na co není zvyklá. A přišel pád akcií

Vesmírná společnost SpaceX Elona Muska od svého vzniku v roce 2002 nemusela nikdy sdílet podrobné informace o hospodaření – to se teď ale změnilo. Jelikož firma vstoupila na burzu, musela poprvé odkrýt karty. A i když jsou výsledky na poměry SpaceX solidní, na burze přišel výprodej. Proč?

Lodě uvázlé v Hormuzském průlivu mohou šířit invazní druhy do celého světa

Uzavření Hormuzského průlivu po vypuknutí války mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem vytvořilo nečekané ekologické riziko. Více než 1 500 obchodních lodí zůstalo měsíce stát na místě, což umožnilo, aby se jejich trupy pokryly rozsáhlými společenstvy mořských organismů. Jakmile se lodní doprava obnoví, mohou se tito nezvaní cestující dostat do přístavů po celém světě.

Nákladní letadlo se nad Lipskem srazilo s letícím objektem, zřejmě dronem

Nákladní letadlo společnosti DHL se krátce po startu z letiště Lipsko/Halle na východě Německa srazilo s neznámým letícím objektem. S odvoláním na své zdroje o tom dnes informovala agentura Reuters. Podle ní letadlo následně nouzově přistálo na letišti v Hannoveru. Podle německého listu Bild se nad letištěm pohyboval dron s připevněnou výbušninou. Také podle Bildu se dron s letadlem srazily.

Indie ponechala úrokové sazby beze změny. Zlepšila výhled ekonomiky

Indická centrální banka ponechala základní úrokovou sazbu na 5,25 procenta. Současně zvýšila odhad hospodářského růstu, přestože zemi ohrožují dražší energie, nepříznivé počasí a další vývoj konfliktu na Blízkém východě.

Při ruských úderech v Kyjevské oblasti zahynulo nejméně 15 lidí

Nejméně 15 lidí zahynulo při ruských nočních úderech v Kyjevské oblasti. V brovarském okresu bylo zabito devět lidí, v Buči čtyři lidé a jeden člověk ve fastivském okrese, uvedl na platformě telegram šéf kyjevské vojenské správy Tymur Tkačenko. V Kyjevě zahynula jedna žena, uvedly podle agentury AFP už dříve kyjevské úřady. Zraněných je nejméně 27. Moskva masivní noční útok potvrdila s tím, že podle ní mířil na sklady zbraní a vojenského materiálu.

Úhyn slonů v Keni mohl způsobit kyanid

Patnáct slonů uhynulo během jediného měsíce v okolí keňského národního parku Amboseli. Rozbory odhalily v jejich tělech stopy kyanidu. Úřady prověřují, zda se zvířata otrávila pesticidy z místních rajčatových farem. Část odborníků však upozorňuje, že tato teorie zatím nevysvětluje všechny okolnosti.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama