ZajímavostiRok 2023 byl nejteplejším v historii měření, uvedla služba Copernicus

Rok 2023 byl nejteplejším v historii měření, uvedla služba Copernicus

Rok 2023 byl nejteplejším v historii měření, průměrná globální teplota dosáhla 14,98 stupně Celsia. Uvedla to dnes meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Loňský rok tak s velkým náskokem předstihl rok 2016, který byl předchozím nejteplejším rokem, dodal Copernicus ve své výroční zprávě o globálním klimatu. Pro Evropu nicméně loňský rok nejteplejším nebyl.

Zpráva představuje obecné shrnutí nejvýznamnějších klimatických extrémů za rok 2023 a hlavních faktorů, které za nimi stojí, ať už jde o koncentrace skleníkových plynů, jev El Niňo či další přirozené výkyvy.

„V roce 2023 byla průměrná globální teplota 14,98 stupně Celsia, což je o 0,17 stupně více než v předchozím nejteplejším roce 2016,“ uvedli meteorologové z unijní služby. „Rok 2023 byl o 0,6 stupně teplejší než průměr v letech 1991 až 2020 a o 1,48 stupně teplejší než předindustriální období v letech 1850 až 1900,“ dodali. Srovnání s dobou před průmyslovou revolucí klimatologové používají k dokreslení globálního oteplování.

Podle zjištění meteorologů byl loňský rok také prvním rokem v záznamech, kdy byla každý den teplota o jeden stupeň vyšší než v předindustriální době. Přitom téměř 50 procent dní bylo o více než 1,5 stupně teplejších než v době před průmyslovou revolucí a dva dny v listopadu byly dokonce poprvé o více než dva stupně teplejší než v době před více než 150 lety.

„Rok 2023 byl výjimečný a klimatické rekordy padaly jako domino,“ uvedla zástupkyně ředitele služby Copernicus pro změnu klimatu Samantha Burgessová. „Byl nejen nejteplejším v historii měření, ale také prvním rokem, kdy byly všechny dny teplejší o více než jeden stupeň než v předindustriálním období. Teploty v roce 2023 pravděpodobně překonaly teploty jakéhokoli období za posledních nejméně 100.000 let,“ tvrdí Burgessová.

Pokud jde o jednotlivé měsíce, každý měsíc od června do prosince 2023 byl teplejší než odpovídající měsíc v jakémkoli předchozím roce. Loňský červenec a srpen byly přitom dva nejteplejší měsíce v historii měření.

Rovněž teploty v prosinci byly rekordní. „Prosinec 2023 byl celosvětově nejteplejším prosincem v historii měření s průměrnou teplotou 13,51 stupně, což je o 0,85 stupně nad průměrem z let 1991 až 2020 a o 1,78 stupně více než byl prosincový průměr v letech 1850 až 1900,“ říká zpráva meteorologů z programu Copernicus.

Neobvykle vysoké byly od dubna do prosince i globální průměrné teploty mořské hladiny. „Bezprecedentní hodnoty globální průměrné teploty mořské hladiny byly spojeny s vlnami mořských veder po celém světě, včetně částí Středozemního moře, Mexického zálivu a Karibiku, Indického oceánu a severního Pacifiku a velké části severního Atlantiku,“ dodává zpráva.

I v Evropě byly v loňském roce teploty nadprůměrné, září bylo nejteplejším zářím v historii měření. Rok 2023 jako celek byl nicméně pro Evropu druhým nejteplejším rokem s teplotou 1,02 stupně nad průměrem let 1991 až 2020. Je to přitom o 0,17 stupně méně než v roce 2020, který byl nejteplejším v historii měření.

Evropská zima, od prosince 2022 do února 2023, byla podle záznamů druhou nejteplejší zimou v historii. Průměrná teplota evropského léta, což je od června do srpna, pak byla 19,63 stupně Celsia. To znamená páté nejteplejší léto v historii měření.

Vysoké teploty měly vliv i na rozlohu antarktického mořského ledu, která byla v příslušných ročních obdobích rekordně nízká. Po celém světě bylo rovněž zaznamenáno velké množství extrémních událostí, včetně vln veder, povodní, sucha a lesních požárů.

Program Copernicus je součástí vesmírného programu Evropské unie, který je financován z prostředků EU. Zveřejněná data obyvatelům EU poskytují aktuální informace týkající se planety Země a jejího životního prostředí. Program koordinuje a řídí Evropská komise (EK) a je realizován ve spolupráci s členskými státy, Evropskou kosmickou agenturou (ESA), Evropskou organizací pro využívání meteorologických družic (EUMETSAT), Evropským střediskem pro střednědobou předpověď počasí (ECMWF) a dalšími agenturami EU.

Doporučujeme

Čína dál těží z poptávky po čipech a datových centrech

Čína v květnu výrazně zvýšila vývoz a znovu ukázala, jak silně ji teď podporuje světová poptávka po technologiích pro umělou inteligenci. Export meziročně vzrostl o 19,4 procenta v dolarovém vyjádření. Výsledek překonal dubnové tempo i očekávání ekonomů.

Brutální útok nožem v Belfastu. Muž chtěl své oběti uříznout hlavu

V severním Belfastu byl zadržen muž podezřelý z pokusu o vraždu. Podle policie se dopustil „brutálního“ útoku nožem, při němž chtěl oběti uříznout hlavu. Útočníka zadrželi lidé na místě.

EK navrhla 21. balík sankcí proti Rusku, zaměřuje se na banky i energetiku

Evropská komise navrhla nový, 21. balík sankcí proti Rusku, který se zaměřuje na energetiku, obchod - včetně zákazu dovozu ruských a běloruských ryb, ruské banky i takzvanou stínovou flotilu. Oznámila to dnes předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen.

Útok horkým olejem v McDonald’s poslal zaměstnance na JIP

Dvacetiletý Jacob Smith, vedoucí směny v kalifornské pobočce McDonald’s, zůstává v nemocnici po útoku, při kterém na něj měl jeho kolega chrstnout horký olej. Utrpěl popáleniny druhého stupně na obličeji, krku, pravé ruce a zádech. Lékaři ho ošetřují na popáleninové jednotce intenzivní péče.

Vědci zjistili, odkud se ve skutečnosti berou mikroplasty v ovzduší

Atmosféra hraje zásadní roli v šíření mikroplastů po celé planetě. Tyto miniaturní částice unáší i do těch nejvzdálenějších koutů Země, kde je mohou vdechovat lidé i zvířata. Když pak plastový prach spadne zpět na hladinu, znečišťuje oceány i půdu. Nová měření a počítačové modely z vídeňské univerzity však ukazují, že dřívější odhady byly dramaticky nadsazené.

Na Hormuz už se nedá spoléhat. Irák a SAE urychlují práce na nových ropovodech

Irák a Spojené arabské emiráty (SAE) urychlují plány na rozšíření svých ropovodů, aby zmírnily dopady blokády Hormuzského průlivu. Obě země jsou extrémně závislé na exportu ropy z Perského zálivu. Irák navíc nabízí slevy, aby prodej černého zlata podpořil.

Trump formálně nominoval Blanche do funkce ministra spravedlnosti

Americký prezident Donald Trump v pondělí formálně nominoval Todda Blanche do funkce ministra spravedlnosti Spojených států. Trumpův někdejší osobní právník, který po odchodu Pam Bondi z čela ministerstva dočasně zastává její post, nyní čelí nejistému boji o potvrzení Senátem. Blancheova nominace je testem Trumpova vlivu na republikány v Senátu, kteří projevují rostoucí ochotu odmítat části jeho agendy poté, co se mu měsíce z velké části podřizovali, napsala agentura Reuters.

Tepna světového obchodu v ohrožení. Hútíové chtějí útočit na lodě v Rudém moři

Jemenští Hútíové se přihlásili k raketovému útoku na Izrael a vyhlásili blokádu Průlivu slz (Bab el-Mandeb) pro izraelské lodě. Teroristická skupina varovala, že pokud bude válka dál eskalovat, zavede v průlivu další opatření. V případě ohrožení této klíčové vodní trasy v Rudém moři by trh s ropou zasáhl další šok.

Po ruském útoku v Charkovské oblasti zemřeli čtyři lidé

Po ruském útoku na město Čuhujiv v Charkovské oblasti zemřeli čtyři lidé. Dnes o tom s odvoláním na místní zdroje informovaly agentury Reuters a AFP. V Charkově utrpělo zranění dalších nejméně 15 lidí včetně dětí.

Investoři hledají další velkou příležitost ve stablecoinech

Stablecoiny se v posledních letech dostaly z okraje kryptoměnového trhu blíž k tradičním financím. Jejich největší byznysový potenciál ale nemusí ležet v samotných digitálních měnách navázaných na dolar nebo jiné rezervní aktivum. Stále víc pozornosti míří k infrastruktuře, která má umožnit jejich běžné používání v platbách, správě firemních peněz i vypořádání obchodů.

Rusko zaútočilo na zastávku v Oděse, na Krymu nejezdí některé vlaky

Cílem ruského útoku v jihoukrajinské Oděse se dnes ráno stala autobusová zastávka, na které čekali lidé. Informoval o tom šéf městské vojenské správy Serhij Lysak. Zranění utrpěli tři lidé. Na Rusy okupovaném Krymu nejezdí některé vlaky poté, co v noci na dnešek drony zaútočily na expres Moskva-Simferopol.

Lavazza chce v USA posílit díky novým kávovým tabletám

Italská Lavazza posílá na americký trh nový systém pro přípravu espressa. Místo klasických kapslí sází na tablety vyrobené výhradně z kávy, které neobsahují plast, hliník ani pojiva. Firma tím chce oslovit zákazníky, kteří řeší nejen chuť, ale i odpad po každém šálku.

Čínský prezident Si Ťin-pching přijel do KLDR, chce posílit vztahy obou zemí

Čínský prezident Si Ťin-pching dnes zahájil dvoudenní návštěvu Severní Koreje, která je první od roku 2019. V Pchjongjangu čínský prezident jednal se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem, kterého ujistil, že Peking neupustí od svého závazku chránit společné zájmy s KLDR ani nezaváhá ve své podpoře Kim Čong-una. Informovala o tom agentura Reuters.

Írán oznámil zastavení útoků proti Izraeli

Velitelství íránských ozbrojených sil dnes oznámilo ukončení vojenských operací proti Izraeli. Zároveň ale varovalo, že v případě dalších izraelských útoků na Libanon je obnoví, přičemž nové údery budou drtivější než ty nedávné. Prohlášení velitelství zveřejnila íránská agentura Fars, píše agentura Reuters.

Izrael a Írán usilují o uzavření okamžitého příměří, tvrdí Trump

Izrael a Írán usilují o uzavření okamžitého příměří, uvedl dnes americký prezident Donald Trump poté, co obě země v noci na dnešek pokračovaly ve vzájemných útocích. Závěrečná jednání o mírové dohodě pokračují, ale mohou být zmařena neznalostí nebo hloupostí, napsal šéf Bílého domu na sociální síti Truth Social. V předchozím příspěvku vyzval Izrael a Írán, aby na sebe přestaly útočit.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama