ZajímavostiRok 2023 byl nejteplejším v historii měření, uvedla služba Copernicus

Rok 2023 byl nejteplejším v historii měření, uvedla služba Copernicus

Rok 2023 byl nejteplejším v historii měření, průměrná globální teplota dosáhla 14,98 stupně Celsia. Uvedla to dnes meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Loňský rok tak s velkým náskokem předstihl rok 2016, který byl předchozím nejteplejším rokem, dodal Copernicus ve své výroční zprávě o globálním klimatu. Pro Evropu nicméně loňský rok nejteplejším nebyl.

Zpráva představuje obecné shrnutí nejvýznamnějších klimatických extrémů za rok 2023 a hlavních faktorů, které za nimi stojí, ať už jde o koncentrace skleníkových plynů, jev El Niňo či další přirozené výkyvy.

„V roce 2023 byla průměrná globální teplota 14,98 stupně Celsia, což je o 0,17 stupně více než v předchozím nejteplejším roce 2016,“ uvedli meteorologové z unijní služby. „Rok 2023 byl o 0,6 stupně teplejší než průměr v letech 1991 až 2020 a o 1,48 stupně teplejší než předindustriální období v letech 1850 až 1900,“ dodali. Srovnání s dobou před průmyslovou revolucí klimatologové používají k dokreslení globálního oteplování.

Podle zjištění meteorologů byl loňský rok také prvním rokem v záznamech, kdy byla každý den teplota o jeden stupeň vyšší než v předindustriální době. Přitom téměř 50 procent dní bylo o více než 1,5 stupně teplejších než v době před průmyslovou revolucí a dva dny v listopadu byly dokonce poprvé o více než dva stupně teplejší než v době před více než 150 lety.

„Rok 2023 byl výjimečný a klimatické rekordy padaly jako domino,“ uvedla zástupkyně ředitele služby Copernicus pro změnu klimatu Samantha Burgessová. „Byl nejen nejteplejším v historii měření, ale také prvním rokem, kdy byly všechny dny teplejší o více než jeden stupeň než v předindustriálním období. Teploty v roce 2023 pravděpodobně překonaly teploty jakéhokoli období za posledních nejméně 100.000 let,“ tvrdí Burgessová.

Pokud jde o jednotlivé měsíce, každý měsíc od června do prosince 2023 byl teplejší než odpovídající měsíc v jakémkoli předchozím roce. Loňský červenec a srpen byly přitom dva nejteplejší měsíce v historii měření.

Rovněž teploty v prosinci byly rekordní. „Prosinec 2023 byl celosvětově nejteplejším prosincem v historii měření s průměrnou teplotou 13,51 stupně, což je o 0,85 stupně nad průměrem z let 1991 až 2020 a o 1,78 stupně více než byl prosincový průměr v letech 1850 až 1900,“ říká zpráva meteorologů z programu Copernicus.

Neobvykle vysoké byly od dubna do prosince i globální průměrné teploty mořské hladiny. „Bezprecedentní hodnoty globální průměrné teploty mořské hladiny byly spojeny s vlnami mořských veder po celém světě, včetně částí Středozemního moře, Mexického zálivu a Karibiku, Indického oceánu a severního Pacifiku a velké části severního Atlantiku,“ dodává zpráva.

I v Evropě byly v loňském roce teploty nadprůměrné, září bylo nejteplejším zářím v historii měření. Rok 2023 jako celek byl nicméně pro Evropu druhým nejteplejším rokem s teplotou 1,02 stupně nad průměrem let 1991 až 2020. Je to přitom o 0,17 stupně méně než v roce 2020, který byl nejteplejším v historii měření.

Evropská zima, od prosince 2022 do února 2023, byla podle záznamů druhou nejteplejší zimou v historii. Průměrná teplota evropského léta, což je od června do srpna, pak byla 19,63 stupně Celsia. To znamená páté nejteplejší léto v historii měření.

Vysoké teploty měly vliv i na rozlohu antarktického mořského ledu, která byla v příslušných ročních obdobích rekordně nízká. Po celém světě bylo rovněž zaznamenáno velké množství extrémních událostí, včetně vln veder, povodní, sucha a lesních požárů.

Program Copernicus je součástí vesmírného programu Evropské unie, který je financován z prostředků EU. Zveřejněná data obyvatelům EU poskytují aktuální informace týkající se planety Země a jejího životního prostředí. Program koordinuje a řídí Evropská komise (EK) a je realizován ve spolupráci s členskými státy, Evropskou kosmickou agenturou (ESA), Evropskou organizací pro využívání meteorologických družic (EUMETSAT), Evropským střediskem pro střednědobou předpověď počasí (ECMWF) a dalšími agenturami EU.

Doporučujeme

Lesních požárů bylo loni méně. Přesto způsobily rekordní škody

Lesní požáry způsobily v roce 2025 rekordní finanční škody. Informoval o tom list The Independent s odkazem na studii zveřejněnou v časopisu Nature. Vyšly dráž než hurikány, zemětřesení a povodně dohromady, přestože jich bylo méně. Vědci popsali, jak se chování lesních požárů mění.

Trump chce uvalit další cla. Na mušce má Brazílii

Úřad obchodního zástupce Spojených států (USTR) navrhl uvalení cla ve výši 25 procent na Brazílii. Jako důvod uvedl nekalé obchodní praktiky. Úřad vyšetřuje několik dalších obchodních partnerů USA, kteří by mohli čelit novým clům.

Trump o rozhovorech s Íránem: Je mi to jedno, začíná to být nuda

Americký prezident Donald Trump bagatelizoval možný krach mírových rozhovorů s Íránem. Prohlásil, že jednání „začínají být nudná“ a že „je mu úplně jedno“, jestli skončí. Podle íránské tiskové agentury Tasnín íránští vyjednavači zastavili dialog a předávání zpráv s USA kvůli izraelské vojenské aktivitě v Libanonu.

USA uvažují o rozmístění jaderných zbraní v dalších evropských zemích NATO

Spojené státy uvažují o rozmístění jaderných zbraní v dalších evropských zemích, které jsou v NATO, píše dnes list Financial Times (FT). Cílem je ujistit spojence, že omezení americké konvenční vojenské podpory neoslabí bezpečnostní záruky. Zájem o rozmístění amerických jaderných zbraní už projevily Polsko a některé pobaltské země.

Libanon oznámil částečné příměří mezi Izraelem a Hizballáhem

Libanon oznámil dohodu o částečném zastavení útoků mezi Hizballáhem a Izraelem. Příměří se týká především Bejrútu a jeho předměstí, boje na jihu Libanonu však pokračují a situaci dál komplikuje napětí mezi Spojenými státy a Íránem.

Ogrodníková ovládla oštěp na Odložilově memoriálu

Bronzová olympijská medailistka Nikola Ogrodníková se po mateřské pauze dál vrací do formy. Na Odložilově memoriálu v Praze vyhrála soutěž oštěpařek výkonem 59,87 metru. Dařilo se také dálkaři Radku Juškovi, koulaři Tomáši Staňkovi nebo oštěpaři Martinu Konečnému, který si výrazně vylepšil osobní rekord.

Kyjev a Dnipro čelily ruským vzdušným úderům, nejméně devět mrtvých, tvrdí úřady

Ruský vzdušný úder na ukrajinské město Dnipro v noci na dnešek zabil nejméně pět lidí, dalších 25 zranil. Podle agentur Reuters a AFP to uvedly místní úřady. Rozsáhlému vzdušnému úderu čelil v noci i Kyjev. Starosta Vitalij Kličko uvedl, že v Kyjevě útoky zabily čtyři lidi a zranily jich dalších 58. V metropoli na několika místech vypukly požáry a část města zůstala bez proudu, dodal Kličko. Brzy ráno se podle agentury Reuters v Kyjevě znovu ozývaly výbuchy.

Kolumbii čeká napjaté finále prezidentských voleb

Kolumbijské prezidentské volby míří do druhého kola. V něm se 21. června utkají pravicový populista Abelardo de la Espriella a levicový senátor Iván Cepeda. První kolo ukázalo hluboce rozdělenou zemi, kde voliči dali jasně přednost výrazným politickým pólům před tradičním středem.

CSG získala zakázku od americké armády

Česká zbrojařská skupina CSG posiluje svou pozici na americkém obranném trhu. Její dceřiná společnost Federal Ammunition uzavřela dohodu s americkou armádou, která se týká patentované technologie nábojnic Peak Alloy. Smlouva otevírá cestu k dodávkám až 40 milionů kusů.

Írán zastavuje dialog a výměnu zpráv s USA

Íránský vyjednávací tým zastavuje dialog a předávání zpráv se Spojenými státy pomocí prostředníků, důvodem je izraelské porušování příměří v Libanonu, uvedla dnes agentura Tasním. Zdroj této informace ale nesdělila. Teherán podle agentury hodlá zcela zablokovat Hormuzský průliv, který je významnou dopravní tepnou pro vývoz ropy a plynu z Perského zálivu, a s pomocí spojenců otevřít novou frontu v průlivu Báb al-Mandab, který je klíčovým uzlem pro obchodní plavbu spojující Rudé moře s Adenským zálivem.

KOMENTÁŘ: Už žádná Toyota. Japonský akciový trh korunoval po 22 letech nového vládce

Od roku 2003 platilo, že automobilka Toyota je nejsilnější japonskou společností. Status quo teď ale po dvou dekádách narušil tokijský holding SoftBank. Titul vyrostl díky investicím do AI společností a během půl roku doručil investorům nadstandardní výnos. V čem tkví úspěch SoftBank?

Írán odmítl zprávy o údajně chystané rezignaci prezidenta Pezeškjána

Íránští představitelé označili zprávy o tom, že se íránský prezident Masúd Pezeškján chystá rezignovat, za vymyšlené a za protiíránskou propagandu, jejímž cílem je podkopávat jednotu íránského národa. S odkazem na své zdroje o tom dnes napsala íránská agentura Tasním.

Vláda podnikne kroky k odvolání prezidenta, oznámil Magyar

Maďarský premiér Péter Magyar po dnešním setkání s prezidentem Tamásem Sulyokem prohlásil, že vláda okamžitě zahájí právní kroky nezbytné k výměně prezidenta. Vládní strana Tisza disponuje v parlamentu ústavní většinou. Magyar označuje Sulyoka, který je ve funkci od roku 2024, za loutku předchozího premiéra Viktora Orbána.

Po ruských útocích informují ukrajinské úřady o desítkách raněných

Nejméně osm lidí, včetně tří dětí, utrpělo zranění při útocích ruských dronů v Černihivské oblasti, informovali ukrajinští záchranáři. Dalších šest zraněných si podle záchranářů vyžádal nálet ruských dronů na Oděsu. Devět lidí bylo zraněno při ruských útocích na Charkov a okolí, oznámil šéf správy Charkovské oblasti Oleh Syněhubov. Moskva naopak bez podrobností informovala o likvidaci útočících ukrajinských dronů.

Ropa zdražuje. Trhy znervóznil izraelský postup v Libanonu

Ceny ropy v pondělí 1. června vzrostly o více než dvě procenta. Důvodem je průnik izraelské armády hlouběji do libanonského území. Tento krok, odsouzený mezinárodním společenstvím, vyvolává obavy o pokračující rozhovory mezi USA a Íránem.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama