ZajímavostiRok 2023 byl nejteplejším v historii měření, uvedla služba Copernicus

Rok 2023 byl nejteplejším v historii měření, uvedla služba Copernicus

Rok 2023 byl nejteplejším v historii měření, průměrná globální teplota dosáhla 14,98 stupně Celsia. Uvedla to dnes meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Loňský rok tak s velkým náskokem předstihl rok 2016, který byl předchozím nejteplejším rokem, dodal Copernicus ve své výroční zprávě o globálním klimatu. Pro Evropu nicméně loňský rok nejteplejším nebyl.

Zpráva představuje obecné shrnutí nejvýznamnějších klimatických extrémů za rok 2023 a hlavních faktorů, které za nimi stojí, ať už jde o koncentrace skleníkových plynů, jev El Niňo či další přirozené výkyvy.

„V roce 2023 byla průměrná globální teplota 14,98 stupně Celsia, což je o 0,17 stupně více než v předchozím nejteplejším roce 2016,“ uvedli meteorologové z unijní služby. „Rok 2023 byl o 0,6 stupně teplejší než průměr v letech 1991 až 2020 a o 1,48 stupně teplejší než předindustriální období v letech 1850 až 1900,“ dodali. Srovnání s dobou před průmyslovou revolucí klimatologové používají k dokreslení globálního oteplování.

Podle zjištění meteorologů byl loňský rok také prvním rokem v záznamech, kdy byla každý den teplota o jeden stupeň vyšší než v předindustriální době. Přitom téměř 50 procent dní bylo o více než 1,5 stupně teplejších než v době před průmyslovou revolucí a dva dny v listopadu byly dokonce poprvé o více než dva stupně teplejší než v době před více než 150 lety.

„Rok 2023 byl výjimečný a klimatické rekordy padaly jako domino,“ uvedla zástupkyně ředitele služby Copernicus pro změnu klimatu Samantha Burgessová. „Byl nejen nejteplejším v historii měření, ale také prvním rokem, kdy byly všechny dny teplejší o více než jeden stupeň než v předindustriálním období. Teploty v roce 2023 pravděpodobně překonaly teploty jakéhokoli období za posledních nejméně 100.000 let,“ tvrdí Burgessová.

Pokud jde o jednotlivé měsíce, každý měsíc od června do prosince 2023 byl teplejší než odpovídající měsíc v jakémkoli předchozím roce. Loňský červenec a srpen byly přitom dva nejteplejší měsíce v historii měření.

Rovněž teploty v prosinci byly rekordní. „Prosinec 2023 byl celosvětově nejteplejším prosincem v historii měření s průměrnou teplotou 13,51 stupně, což je o 0,85 stupně nad průměrem z let 1991 až 2020 a o 1,78 stupně více než byl prosincový průměr v letech 1850 až 1900,“ říká zpráva meteorologů z programu Copernicus.

Neobvykle vysoké byly od dubna do prosince i globální průměrné teploty mořské hladiny. „Bezprecedentní hodnoty globální průměrné teploty mořské hladiny byly spojeny s vlnami mořských veder po celém světě, včetně částí Středozemního moře, Mexického zálivu a Karibiku, Indického oceánu a severního Pacifiku a velké části severního Atlantiku,“ dodává zpráva.

I v Evropě byly v loňském roce teploty nadprůměrné, září bylo nejteplejším zářím v historii měření. Rok 2023 jako celek byl nicméně pro Evropu druhým nejteplejším rokem s teplotou 1,02 stupně nad průměrem let 1991 až 2020. Je to přitom o 0,17 stupně méně než v roce 2020, který byl nejteplejším v historii měření.

Evropská zima, od prosince 2022 do února 2023, byla podle záznamů druhou nejteplejší zimou v historii. Průměrná teplota evropského léta, což je od června do srpna, pak byla 19,63 stupně Celsia. To znamená páté nejteplejší léto v historii měření.

Vysoké teploty měly vliv i na rozlohu antarktického mořského ledu, která byla v příslušných ročních obdobích rekordně nízká. Po celém světě bylo rovněž zaznamenáno velké množství extrémních událostí, včetně vln veder, povodní, sucha a lesních požárů.

Program Copernicus je součástí vesmírného programu Evropské unie, který je financován z prostředků EU. Zveřejněná data obyvatelům EU poskytují aktuální informace týkající se planety Země a jejího životního prostředí. Program koordinuje a řídí Evropská komise (EK) a je realizován ve spolupráci s členskými státy, Evropskou kosmickou agenturou (ESA), Evropskou organizací pro využívání meteorologických družic (EUMETSAT), Evropským střediskem pro střednědobou předpověď počasí (ECMWF) a dalšími agenturami EU.

Doporučujeme

Bitcoinový Metaplanet ustoupil investorům. Zmenší odměny vedení

Japonská společnost Metaplanet, která buduje rozsáhlé bitcoinové rezervy, ustoupila kritice svého odměňovacího programu. Počet akcií zahrnutých do něj sníží přibližně o 41 procent a část práv na jejich získání odloží. Akcionářům vadil mechanismus, který při vydávání nových akcií zvětšoval také potenciální odměny vedení.

Čínský prezident přijel do Dillí, v Indii je poprvé po sedmi letech

Čínský prezident Si Ťin-pching dnes přicestoval do Dillí na summit skupiny BRICS a na jednání s indickým premiérem Naréndrou Módím, informují tiskové agentury. V Indii je poprvé po sedmi letech. Na jednání do Indie přijel také ruský prezident Vladimir Putin.

Kácení starých lesů ohrožuje periodické cikády

Periodické cikády tráví pod zemí 13 nebo 17 let a na povrch se dostávají v obrovských počtech. Nový výzkum však ukazuje, že ani obnova vykácených lesů jim nemusí pomoci. Do nových porostů se šíří tak pomalu, že návrat může trvat stovky let.

Trump přiletěl do Irska, setká se s jeho představiteli a navštíví golfový turnaj

Americký prezident Donald Trump dnes přiletěl do Dublinu na dvoudenní návštěvu Irska. Očekává se, že se telefonicky spojí s prezidentkou Catherine Connolly a sejde se s premiérem Micheálem Martinem. Navštíví také golfový turnaj, informují tiskové agentury.

Pegasus může převzít ČSA a Smartwings. Úřad stanovil podmínku

Turecká skupina Pegasus získala od antimonopolního úřadu podmíněný souhlas s převzetím Českých aerolinií, které vlastní Smartwings. Část letištních slotů pro letní spojení Prahy s Antalyí má přenechat jinému dopravci. Rozhodnutí zatím není pravomocné.

Saúdská Arábie dočasně kvůli útokům odstavila ropovod východ-západ

Saúdská Arábie oznámila, že dočasně uzavřela ropovod vedoucí z východu na západ země. Důvodem jsou čtvrteční útoky, při nichž bylo zraněno několik lidí. Ministerstvo energetiky nejprve neuvedlo, kdo za útoky stojí, včera večer ale Rijád podle agentury Reuters sdělil, že ropovod zasáhly drony vypuštěné z Iráku. Irák mezitím útoky odsoudil a nařídil vyšetřování. Saúdská Arábie v posledních týdnech čelí ofenzivě jemenských proíránských povstalců Húsíů. Povstalce a také Teherán podporují různé irácké milice.

Ukrajina a Rusko informují o mrtvých a zraněných po vzájemných útocích

Rusko v noci na dnešek opět zaútočilo na ukrajinská města. Dva mrtvé a jednu zraněnou ženu si vyžádal ruský útok na Záporoží, jeden člověk byl zabit při útoku na Kryvyj Rih, v Oděse je 16 zraněných, informují ukrajinské úřady. Na západě Ruska ukrajinský dron zaútočil na auto, na místě zahynula žena, další tři lidé, včetně dítěte, vyvázli se zraněním, tvrdí krizový štáb Belgorodské oblasti.

KLDR vypálila balistické rakety do moře východně od Korejského poloostrova

Severní Korea dnes odpálila několik balistických raket krátkého doletu do moře východně od Korejského poloostrova. Oznámil to podle agentury AP jihokorejský Společný sbor náčelníků štábů (JCS). Agentura Reuters poznamenala, že KLDR tento krok učinila den poté, co skončilo společné vojenské cvičení Jižní Koreje, USA a Japonska.

Izrael hlásí, že zničil velkou podzemní základnu Hizballáhu v jižním Libanonu

Izraelská armáda oznámila, že zničila rozsáhlý podzemní komplex hnutí Hizballáh v jižním Libanonu. Při demolici dvou tunelů o celkové délce přes dva kilometry pod hřebenem Ali Taher použila podle svých údajů více než 1000 tun výbušnin.

Trump se u budovy Pentagonu účastnil piety za oběti útoků z 11. září

Spojené státy nikdy nezapomenou na 11. září, a proto dnes bojují, uvedl americký prezident Donald Trump u Pentagonu na pietě za oběti teroristických útoků z roku 2001. Zopakoval také, že Írán je nyní největším světovým sponzorem terorismu a američtí vojáci pracují na tom, aby nikdy nezískal jadernou zbraň. Vzpomínky u ministerstva obrany se v Arlingtonu u Washingtonu kromě Trumpa a první dámy Melanie Trumpové účastní také ministr obrany Pete Hegseth, další členové Trumpovy vlády, šéf sboru náčelníků štábů Dan Caine či bývalá ministryně zahraničí Condoleezza Riceová.

Po dronovém útoku barmských povstalců bylo uzavřeno letiště v Mandalaji

Provoz na mezinárodním letišti v Mandalaji, druhém největším barmském městě, byl zastaven po čtvrtečním dronovém útoku barmských povstalců, kteří bojují proti vládním ozbrojeným silám ve vleklé občanské válce. Informovala o tom dnes agentura Reuters.

USA chystají sankce na velkou banku. Bessent její jméno tají

Příští týden uvalíme sankce na „velkou banku“, prohlásil americký ministr financí Scott Bessent. Není jasné, o jakou instituci se jedná. Sankciována měla být už v pátek, nakonec byl tento krok odložen na pondělí. Bessent upozornil, že sankce neskončí, dokud neskončí i podpora firem íránského režimu.

EK schválila 6,1 miliardy eur na nákup obranného materiálu pro Ukrajinu

Evropská komise dnes schválila poskytnutí 6,1 miliardy eur (147,6 miliard Kč) na nákup obranného materiálu pro Ukrajinu. Peníze jsou určené na protivzdušnou a protiraketovou obranu, munici a drony. Kyjev je mimo jiné může využít na nákup raket PAC-3 pro americké systémy protivzdušné obrany Patriot, informovala komise. Jedná se o další prostředky z půjčky pro Ukrajinu v celkovém objemu 90 miliard eur (2,2 bilionu Kč)

Extrémní sucho zasáhlo 44 % Portorika

Portoriko během několika měsíců postihlo rozsáhlé sucho, které nyní zasahuje většinu jeho území. Dlouhodobý nedostatek srážek vysušil půdu, snížil průtok řek a zhoršil dostupnost vody pro obyvatele. Některé obce proto zavedly přídělový režim, zatímco zemědělci se potýkají s poškozenou úrodou a ubývajícími zásobami krmiva pro dobytek.

Ruské regiony hlásí mrtvé a raněné po útocích ukrajinských dronů

Dva mrtvé a tři raněné si vyžádal nálet ukrajinských dronů na Tulskou oblast, ležící jižně od Moskvy. Protivzdušná obrana sestřelila 26 dronů, uvedl na sociální síti gubernátor Dmitrij Miljajev bez dalších podrobností. Tula je tradičním centrem zbrojařského průmyslu. Další dva lidé v noci na dnešek zahynuli a nejméně šest dalších utrpělo zranění při útocích ukrajinských dronů na Belgorodskou oblast na západě Ruska, informovala agentura Reuters s odvoláním na místní úřady. Moskva tvrdí, že během noci zničila 777 ukrajinských dronů.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama