ZajímavostiRok 2023 byl nejteplejším v historii měření, uvedla služba Copernicus

Rok 2023 byl nejteplejším v historii měření, uvedla služba Copernicus

Rok 2023 byl nejteplejším v historii měření, průměrná globální teplota dosáhla 14,98 stupně Celsia. Uvedla to dnes meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Loňský rok tak s velkým náskokem předstihl rok 2016, který byl předchozím nejteplejším rokem, dodal Copernicus ve své výroční zprávě o globálním klimatu. Pro Evropu nicméně loňský rok nejteplejším nebyl.

Zpráva představuje obecné shrnutí nejvýznamnějších klimatických extrémů za rok 2023 a hlavních faktorů, které za nimi stojí, ať už jde o koncentrace skleníkových plynů, jev El Niňo či další přirozené výkyvy.

„V roce 2023 byla průměrná globální teplota 14,98 stupně Celsia, což je o 0,17 stupně více než v předchozím nejteplejším roce 2016,“ uvedli meteorologové z unijní služby. „Rok 2023 byl o 0,6 stupně teplejší než průměr v letech 1991 až 2020 a o 1,48 stupně teplejší než předindustriální období v letech 1850 až 1900,“ dodali. Srovnání s dobou před průmyslovou revolucí klimatologové používají k dokreslení globálního oteplování.

Podle zjištění meteorologů byl loňský rok také prvním rokem v záznamech, kdy byla každý den teplota o jeden stupeň vyšší než v předindustriální době. Přitom téměř 50 procent dní bylo o více než 1,5 stupně teplejších než v době před průmyslovou revolucí a dva dny v listopadu byly dokonce poprvé o více než dva stupně teplejší než v době před více než 150 lety.

„Rok 2023 byl výjimečný a klimatické rekordy padaly jako domino,“ uvedla zástupkyně ředitele služby Copernicus pro změnu klimatu Samantha Burgessová. „Byl nejen nejteplejším v historii měření, ale také prvním rokem, kdy byly všechny dny teplejší o více než jeden stupeň než v předindustriálním období. Teploty v roce 2023 pravděpodobně překonaly teploty jakéhokoli období za posledních nejméně 100.000 let,“ tvrdí Burgessová.

Pokud jde o jednotlivé měsíce, každý měsíc od června do prosince 2023 byl teplejší než odpovídající měsíc v jakémkoli předchozím roce. Loňský červenec a srpen byly přitom dva nejteplejší měsíce v historii měření.

Rovněž teploty v prosinci byly rekordní. „Prosinec 2023 byl celosvětově nejteplejším prosincem v historii měření s průměrnou teplotou 13,51 stupně, což je o 0,85 stupně nad průměrem z let 1991 až 2020 a o 1,78 stupně více než byl prosincový průměr v letech 1850 až 1900,“ říká zpráva meteorologů z programu Copernicus.

Neobvykle vysoké byly od dubna do prosince i globální průměrné teploty mořské hladiny. „Bezprecedentní hodnoty globální průměrné teploty mořské hladiny byly spojeny s vlnami mořských veder po celém světě, včetně částí Středozemního moře, Mexického zálivu a Karibiku, Indického oceánu a severního Pacifiku a velké části severního Atlantiku,“ dodává zpráva.

I v Evropě byly v loňském roce teploty nadprůměrné, září bylo nejteplejším zářím v historii měření. Rok 2023 jako celek byl nicméně pro Evropu druhým nejteplejším rokem s teplotou 1,02 stupně nad průměrem let 1991 až 2020. Je to přitom o 0,17 stupně méně než v roce 2020, který byl nejteplejším v historii měření.

Evropská zima, od prosince 2022 do února 2023, byla podle záznamů druhou nejteplejší zimou v historii. Průměrná teplota evropského léta, což je od června do srpna, pak byla 19,63 stupně Celsia. To znamená páté nejteplejší léto v historii měření.

Vysoké teploty měly vliv i na rozlohu antarktického mořského ledu, která byla v příslušných ročních obdobích rekordně nízká. Po celém světě bylo rovněž zaznamenáno velké množství extrémních událostí, včetně vln veder, povodní, sucha a lesních požárů.

Program Copernicus je součástí vesmírného programu Evropské unie, který je financován z prostředků EU. Zveřejněná data obyvatelům EU poskytují aktuální informace týkající se planety Země a jejího životního prostředí. Program koordinuje a řídí Evropská komise (EK) a je realizován ve spolupráci s členskými státy, Evropskou kosmickou agenturou (ESA), Evropskou organizací pro využívání meteorologických družic (EUMETSAT), Evropským střediskem pro střednědobou předpověď počasí (ECMWF) a dalšími agenturami EU.

Doporučujeme

Pracovník německých drah vypadl po potyčce z vlaku jedoucího 120 km/h

Z vlaku jedoucího rychlostí zhruba 120 kilometrů v hodině vypadl v pátek večer po potyčce s jedním z cestujících bezpečnostní pracovník Deutsche Bahn (DB). Utrpěl velmi těžká zranění a je v kritickém stavu v nemocnici. Případ vyšetřuje policie, která o tom informovala dnes v tiskové zprávě.

Na pochod hrdosti v Bratislavě přišlo podle organizátorů asi 10.000 lidí

Kolem 10.000 lidí se dnes v Bratislavě zúčastnilo podle organizátorů pochodu hrdosti, který zástupci komunity LGBT+ tradičně organizují v rámci programu Duhový pride na podporu a ochranu příslušníků sexuálních menšin. ČTK o tom za pořadatele informovala Aneta Andraščíková. Do jiné části slovenské metropole i tentokrát konzervativní aktivisté svolali vlastní akci s cílem propagovat tradiční rodinu; účast na ní byla značné nižší než na Duhovém pridu.

Hasiči v Norsku pokračují v boji s rozsáhlým požárem, situace zůstává vážná

Hasiči pokračovali v noci na dnešek v boji s rozsáhlým požárem ve městě Drammen na jihu Norska, který podle dosavadních odhadů zničil více než 100 bytových jednotek. Požár se stále nepodařilo dostat pod kontrolu, podle posledních informací ale nezasahuje další obydlí. Naději na zpomalení šíření ohně přináší déšť, napsal na internetu list Aftenposten. Podle norských médií je to nejrozsáhlejší požár v obytné oblasti v zemi od druhé světové války.

Írán po amerických úderech hlásí tři mrtvé, Teherán útočil mimo jiné v Kuvajtu

Írán uvedl, že noční americké útoky si vyžádaly nejméně tři oběti v provincii Hormozgán na jihu země, informovaly dnes agentury AFP a Reuters. Teherán naopak v posledních hodinách zaútočil na cíle v Kuvajtu,v Jordánsku či v Bahrajnu. Oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM) na síti X uvedlo, že ukončilo již sedmou noční sérii úderů v řadě, hovořilo také o zásazích vojenské infrastruktury a armádních cílů.

Ukrajina zasáhla logistické centrum u Moskvy, Rusko zaútočilo na Oděsu

Ukrajinský dronový útok na logistické centrum v Tambovské oblasti jihovýchodně od Moskvy si vyžádal nejméně sedm obětí a 24 zraněných, uvedly dnes podle agentury AFP místní úřady. Podle Ruska přes noc Ukrajina na Moskevskou oblast vyslala více než 370 dronů. Rusko pak zaútočilo na přístavní infrastrukturu v Oděse, kde jedna osoba zahynula a tři lidé byli zraněni, oznámil na Telegramu šéf regionální vojenské správy Oleh Kiper.

Stoupající moře ohrožuje tažné bahňáky na brazilském pobřeží

Stoupající hladina moře, oteplování oceánů, znečištění i úbytek pobřežních mokřadů zhoršují podmínky pro tažné bahňáky na severovýchodním pobřeží Brazílie. Ptáci, kteří každoročně urazí desetitisíce kilometrů mezi Jižní a Severní Amerikou, přicházejí o klíčová místa k odpočinku i získávání potravy. Vědci zároveň upozorňují, že stejnými změnami trpí i místní ekosystémy a komunity závislé na pobřeží.

Citadel Securities investuje 400 milionů dolarů do Crypto.com

Společnost Citadel Securities investovala 400 milionů dolarů do kryptoměnové burzy Crypto.com. První institucionální investiční kolo v desetileté historii platformy ji ocenilo na 20 miliard dolarů. Nový kapitál má podpořit rozvoj tokenizovaných cenných papírů a derivátů.

Teorie velkého třesku se vrací v nové podobě. Hlavním hrdinou bude Stuart

Majitel obchodu s komiksy Stuart Bloom se vrací v samostatném seriálu, který přímo naváže na události Teorie velkého třesku. Místo dalšího tradičního sitcomu však diváky čeká multivesmírná katastrofa, alternativní reality a výrazně větší množství triků.

Nízká hladina Rýna zdražuje dopravu. Lodě plují jen s pětinou nákladu

Nedostatek srážek a vysoké teploty snížily hladinu Rýna natolik, že nákladní lodě nemohou využívat svou běžnou kapacitu. Omezení prodražuje přepravu surovin a paliv a komplikuje zásobování německého průmyslu. Déšť situaci mírně zlepšil, dopravní náklady však zůstávají vysoké.

Silné zemětřesení zasáhlo Mexiko a Guatemalu. Otřesy dosáhly síly 7,3

Jih Mexika a sousední Guatemalu zasáhlo silné zemětřesení o magnitudu 7,3. Otřesy pocítili lidé od Mexico City až po Salvador a úřady krátce varovaly před možnými vlnami tsunami. Nejsou hlášeny oběti ani rozsáhlé škody, nejméně dva lidé však utrpěli zranění.

Exministr za CDU Spahn čelí výzvám k rezignaci. Má dítě od náhradní matky, což jeho strana odmítá

Předseda parlamentní frakce německých konzervativců a bývalý ministr zdravotnictví Jens Spahn se ocitl pod silnou kritikou poté, co oznámil, že se společně se svým manželem Danielem Funkem stal rodičem díky náhradní matce ve Spojených státech.

Apple sesadil Nvidii z trůnu. Stal se nejcennější společností na světě

Apple sesadil Nvidii z čela žebříčku nejhodnotnějších firem světa. Tržní hodnota výrobce iPhonů vystoupala na přibližně 4,88 bilionu dolarů, zatímco Nvidia po poklesu akcií zaostala o několik desítek miliard. Investoři tím naznačili, že od umělé inteligence už neočekávají zisky jen u výrobců čipů.

Inflace v eurozóně zpomalila. Největším problémem zůstávají energie

Růst spotřebitelských cen v eurozóně během června zpomalil. Inflace klesla z květnových 3,2 na 2,8 procenta, stále však zůstává nad dvouprocentním cílem Evropské centrální banky. Největší tlak na peněženky obyvatel dál vytvářejí energie.

TikTokerka z Ghany jde na rok do vězení. Šířila dezinformace o prezidentovi

Ghanský soud poslal na jeden rok do vězení uživatelku sociální sítě TikTok Camillu Alhassan. Třiačtyřicetiletá žena byla odsouzena poté, co se přiznala k obvinění z urážlivého chování a šíření nepravdivých informací v souvislosti s videi namířenými proti prezidentovi Johnu Mahamovi.

Sesuv půdy v Čchung-čchingu zasypal budovy, záchranáři vyprostili deset lidí

Sesuv půdy dnes v jihozápadním čínském městě Čchung-čching zasypal několik obytných budov. Podle státních médií zůstává pod troskami neznámý počet lidí, záchranářům se zatím podařilo vyprostit nejméně deset osob. Pátrací a záchranné práce pokračují, informovala agentura AP.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama