-0.1 C
Czech
Pondělí 26. ledna 2026
ZajímavostiRok 2023 byl nejteplejším v historii měření, uvedla služba Copernicus

Rok 2023 byl nejteplejším v historii měření, uvedla služba Copernicus

Rok 2023 byl nejteplejším v historii měření, průměrná globální teplota dosáhla 14,98 stupně Celsia. Uvedla to dnes meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Loňský rok tak s velkým náskokem předstihl rok 2016, který byl předchozím nejteplejším rokem, dodal Copernicus ve své výroční zprávě o globálním klimatu. Pro Evropu nicméně loňský rok nejteplejším nebyl.

Zpráva představuje obecné shrnutí nejvýznamnějších klimatických extrémů za rok 2023 a hlavních faktorů, které za nimi stojí, ať už jde o koncentrace skleníkových plynů, jev El Niňo či další přirozené výkyvy.

„V roce 2023 byla průměrná globální teplota 14,98 stupně Celsia, což je o 0,17 stupně více než v předchozím nejteplejším roce 2016,“ uvedli meteorologové z unijní služby. „Rok 2023 byl o 0,6 stupně teplejší než průměr v letech 1991 až 2020 a o 1,48 stupně teplejší než předindustriální období v letech 1850 až 1900,“ dodali. Srovnání s dobou před průmyslovou revolucí klimatologové používají k dokreslení globálního oteplování.

Podle zjištění meteorologů byl loňský rok také prvním rokem v záznamech, kdy byla každý den teplota o jeden stupeň vyšší než v předindustriální době. Přitom téměř 50 procent dní bylo o více než 1,5 stupně teplejších než v době před průmyslovou revolucí a dva dny v listopadu byly dokonce poprvé o více než dva stupně teplejší než v době před více než 150 lety.

„Rok 2023 byl výjimečný a klimatické rekordy padaly jako domino,“ uvedla zástupkyně ředitele služby Copernicus pro změnu klimatu Samantha Burgessová. „Byl nejen nejteplejším v historii měření, ale také prvním rokem, kdy byly všechny dny teplejší o více než jeden stupeň než v předindustriálním období. Teploty v roce 2023 pravděpodobně překonaly teploty jakéhokoli období za posledních nejméně 100.000 let,“ tvrdí Burgessová.

Pokud jde o jednotlivé měsíce, každý měsíc od června do prosince 2023 byl teplejší než odpovídající měsíc v jakémkoli předchozím roce. Loňský červenec a srpen byly přitom dva nejteplejší měsíce v historii měření.

Rovněž teploty v prosinci byly rekordní. „Prosinec 2023 byl celosvětově nejteplejším prosincem v historii měření s průměrnou teplotou 13,51 stupně, což je o 0,85 stupně nad průměrem z let 1991 až 2020 a o 1,78 stupně více než byl prosincový průměr v letech 1850 až 1900,“ říká zpráva meteorologů z programu Copernicus.

Neobvykle vysoké byly od dubna do prosince i globální průměrné teploty mořské hladiny. „Bezprecedentní hodnoty globální průměrné teploty mořské hladiny byly spojeny s vlnami mořských veder po celém světě, včetně částí Středozemního moře, Mexického zálivu a Karibiku, Indického oceánu a severního Pacifiku a velké části severního Atlantiku,“ dodává zpráva.

I v Evropě byly v loňském roce teploty nadprůměrné, září bylo nejteplejším zářím v historii měření. Rok 2023 jako celek byl nicméně pro Evropu druhým nejteplejším rokem s teplotou 1,02 stupně nad průměrem let 1991 až 2020. Je to přitom o 0,17 stupně méně než v roce 2020, který byl nejteplejším v historii měření.

Evropská zima, od prosince 2022 do února 2023, byla podle záznamů druhou nejteplejší zimou v historii. Průměrná teplota evropského léta, což je od června do srpna, pak byla 19,63 stupně Celsia. To znamená páté nejteplejší léto v historii měření.

Vysoké teploty měly vliv i na rozlohu antarktického mořského ledu, která byla v příslušných ročních obdobích rekordně nízká. Po celém světě bylo rovněž zaznamenáno velké množství extrémních událostí, včetně vln veder, povodní, sucha a lesních požárů.

Program Copernicus je součástí vesmírného programu Evropské unie, který je financován z prostředků EU. Zveřejněná data obyvatelům EU poskytují aktuální informace týkající se planety Země a jejího životního prostředí. Program koordinuje a řídí Evropská komise (EK) a je realizován ve spolupráci s členskými státy, Evropskou kosmickou agenturou (ESA), Evropskou organizací pro využívání meteorologických družic (EUMETSAT), Evropským střediskem pro střednědobou předpověď počasí (ECMWF) a dalšími agenturami EU.

Reklama

Doporučujeme

Vlak ve Španělsku podle deníku vykolejil na staré kolejnici, ministr to odmítl

Srážka dvou vysokorychlostních vlaků, při které před týdnem zemřelo 45 lidí, se stala v úseku který neprošel kompletní renovací. Napsal to deník El Mundo. Podle něj se pod vlakem Iryo, který vykolejil, zlomil svar mezi novou a starou kolejnicí. To však odmítl ministr dopravy Óscar Puente, který od počátku tvrdí, že úsek tratě, kde se nehoda stala, nedávno prošel modernizací. Opozice ho vyzvala k demisi.

Pavel: Peníze vybrané na generátory dokazují solidaritu české společnosti

Prezident Petr Pavel považuje za mimořádný výsledek částku 100 milionů korun, které lidé v Česku za několik málo dnů vybrali ve sbírce SOS Kyjev na generátory pro Ukrajinu. Dokazuje to, že česká společnost je schopna projevit solidaritu v těžkých časech a zacílit podporu tam, kde je to nejvíc potřeba, uvedl dnes prezident na síti X. Dárcům za jejich pomoc poděkoval. Podporu českých občanů a nevládních organizací ocenil už v sobotu ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha.

Indonéský ostrov Bali chystá přísnější regulaci turistiky

Indonéský ostrov Bali, který je populární turistickou destinací, chystá přísnější pravidla pro zahraniční návštěvníky. Ti tak možná v brzké době budou muset předkládat výpisy z bankovních účtů, zpáteční letenky a podrobné popisy svých cestovních plánů. Informuje o tom agentura DPA.

V Barmě skončilo poslední kolo voleb, vládnoucí junta už má většinu v parlamentu

V Barmě se dnes uskutečnila závěrečná třetí fáze všeobecných voleb, které jsou první od vojenského převratu v roce 2021. Vládnoucí vojenská junta a její podporovatelé si již v předchozích kolech zajistili většinu křesel v parlamentu. Kritici však zpochybňují důvěryhodnost voleb, které se konaly v době, kdy ve velké části země zuří občanská válka.

V Německu zatkli Libanonce, který podle policie plánoval útoky po Evropě

Německá policie v pátek večer zadržela na letišti Berlin Brandenburg libanonského občana podezřelého z členství v palestinském militantním hnutí Hamás a z příprav teroristických útoků na území Evropy. Muž, označovaný jako „Mohammad S.“, byl zatčen krátce po příletu z libanonského Bejrútu.

Propuštění z vazby majitele baru v Crans-Montaně vyvolalo protest Itálie

Propuštění z vazby majitele baru v Crans-Montaně, kde zemřelo při požáru na přelomu roku 40 lidí, vyvolalo protest Itálie i údiv některých advokátů pozůstalých a obětí. Píší to dnes agentury. Jacques Moretti se dostal z věznice v pátek po složení kauce ve výši 200.000 franků (přibližně 5,2 milionu korun). Soud však nařídil opatření, která mají zabránit muži, který je francouzským občanem, uprchnout ze země.

Bílý dům zveřejnil AI snímek Trumpa s tučňákem a grónskou vlajkou

Bílý dům v pátek večer na X zveřejnil patrně umělou inteligencí (AI) vygenerovaný snímek prezidenta Donalda Trumpa s tučňákem, jak prochází zasněženou horskou krajinou. Obrázek, na němž je grónská vlajka, okamžitě vzbudil na sociálních sítích posměšné reakce.

Babiš má spor kolem L-159 za umělý, prezident Pavel už podle něho vede kampaň

Premiér Andrej Babiš (ANO) pokládá rozmíšky kolem možnosti poskytnout čtveřici bojových letounů L-159 Ukrajině za umělý problém. Na dnešním sněmu hnutí ANO v Praze ministerský předseda řekl, že nechce dávat energii na spory. Prezident Petr Pavel, který tento týden ohlásil ambici prezidentský mandát obhajovat, už podle Babiše vede volební kampaň. Reakci Pavla ČTK zjišťuje.

Ruské drony zaútočily na Kyjev a Charkov, jeden mrtvý a nejméně 15 zraněných

Ruské drony dnes brzy ráno zasáhly několik částí ukrajinské metropole Kyjev. V pohotovosti byla protivzdušná obrana. Dronový útok hlásilo i druhé největší ukrajinské město Charkov. Při obou útocích bylo zraněno nejméně 15 lidí a v Kyjevě jeden člověk zahynul. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na představitele obou měst.

Záplavy v Mosambiku přivedly krokodýly blíž k lidem, varují úřady

Poté, co vydatné deště a povodně postihly Mosambik a další státy jižní Afriky, varují úřady v zaplavených městech a obcích před výskytem krokodýlů. Při záplavách v zemi zahynulo nejméně 13 lidí, tři z nich podle agentury AP usmrtili právě tito plazi.

Soud propustil na kauci majitele baru, v němž ve Švýcarsku na Nový rok hořelo

Soud ve švýcarském kantonu Valais dnes po složení kauce nařídil propuštění Jacquesa Morettiho, který spoluvlastní bar v lyžařském středisku Crans-Montana, v němž v noci na Nový rok vypukl požár a připravil o život 40 lidí. Informují o tom agentury. Moretti spolu s manželkou Jessicou Moretti, která je zároveň spolumajitelkou baru, čelí podezření ze zabití z nedbalosti.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama