ZajímavostiRok 2023 byl nejteplejším v historii měření, uvedla služba Copernicus

Rok 2023 byl nejteplejším v historii měření, uvedla služba Copernicus

Rok 2023 byl nejteplejším v historii měření, průměrná globální teplota dosáhla 14,98 stupně Celsia. Uvedla to dnes meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Loňský rok tak s velkým náskokem předstihl rok 2016, který byl předchozím nejteplejším rokem, dodal Copernicus ve své výroční zprávě o globálním klimatu. Pro Evropu nicméně loňský rok nejteplejším nebyl.

Zpráva představuje obecné shrnutí nejvýznamnějších klimatických extrémů za rok 2023 a hlavních faktorů, které za nimi stojí, ať už jde o koncentrace skleníkových plynů, jev El Niňo či další přirozené výkyvy.

„V roce 2023 byla průměrná globální teplota 14,98 stupně Celsia, což je o 0,17 stupně více než v předchozím nejteplejším roce 2016,“ uvedli meteorologové z unijní služby. „Rok 2023 byl o 0,6 stupně teplejší než průměr v letech 1991 až 2020 a o 1,48 stupně teplejší než předindustriální období v letech 1850 až 1900,“ dodali. Srovnání s dobou před průmyslovou revolucí klimatologové používají k dokreslení globálního oteplování.

Podle zjištění meteorologů byl loňský rok také prvním rokem v záznamech, kdy byla každý den teplota o jeden stupeň vyšší než v předindustriální době. Přitom téměř 50 procent dní bylo o více než 1,5 stupně teplejších než v době před průmyslovou revolucí a dva dny v listopadu byly dokonce poprvé o více než dva stupně teplejší než v době před více než 150 lety.

„Rok 2023 byl výjimečný a klimatické rekordy padaly jako domino,“ uvedla zástupkyně ředitele služby Copernicus pro změnu klimatu Samantha Burgessová. „Byl nejen nejteplejším v historii měření, ale také prvním rokem, kdy byly všechny dny teplejší o více než jeden stupeň než v předindustriálním období. Teploty v roce 2023 pravděpodobně překonaly teploty jakéhokoli období za posledních nejméně 100.000 let,“ tvrdí Burgessová.

Pokud jde o jednotlivé měsíce, každý měsíc od června do prosince 2023 byl teplejší než odpovídající měsíc v jakémkoli předchozím roce. Loňský červenec a srpen byly přitom dva nejteplejší měsíce v historii měření.

Rovněž teploty v prosinci byly rekordní. „Prosinec 2023 byl celosvětově nejteplejším prosincem v historii měření s průměrnou teplotou 13,51 stupně, což je o 0,85 stupně nad průměrem z let 1991 až 2020 a o 1,78 stupně více než byl prosincový průměr v letech 1850 až 1900,“ říká zpráva meteorologů z programu Copernicus.

Neobvykle vysoké byly od dubna do prosince i globální průměrné teploty mořské hladiny. „Bezprecedentní hodnoty globální průměrné teploty mořské hladiny byly spojeny s vlnami mořských veder po celém světě, včetně částí Středozemního moře, Mexického zálivu a Karibiku, Indického oceánu a severního Pacifiku a velké části severního Atlantiku,“ dodává zpráva.

I v Evropě byly v loňském roce teploty nadprůměrné, září bylo nejteplejším zářím v historii měření. Rok 2023 jako celek byl nicméně pro Evropu druhým nejteplejším rokem s teplotou 1,02 stupně nad průměrem let 1991 až 2020. Je to přitom o 0,17 stupně méně než v roce 2020, který byl nejteplejším v historii měření.

Evropská zima, od prosince 2022 do února 2023, byla podle záznamů druhou nejteplejší zimou v historii. Průměrná teplota evropského léta, což je od června do srpna, pak byla 19,63 stupně Celsia. To znamená páté nejteplejší léto v historii měření.

Vysoké teploty měly vliv i na rozlohu antarktického mořského ledu, která byla v příslušných ročních obdobích rekordně nízká. Po celém světě bylo rovněž zaznamenáno velké množství extrémních událostí, včetně vln veder, povodní, sucha a lesních požárů.

Program Copernicus je součástí vesmírného programu Evropské unie, který je financován z prostředků EU. Zveřejněná data obyvatelům EU poskytují aktuální informace týkající se planety Země a jejího životního prostředí. Program koordinuje a řídí Evropská komise (EK) a je realizován ve spolupráci s členskými státy, Evropskou kosmickou agenturou (ESA), Evropskou organizací pro využívání meteorologických družic (EUMETSAT), Evropským střediskem pro střednědobou předpověď počasí (ECMWF) a dalšími agenturami EU.

Doporučujeme

Pumy vrátily do malé rezervace v Kalifornii přirozenou rovnováhu

I občasná přítomnost vrcholového predátora může výrazně proměnit fungování celého ekosystému. Výzkum z malé přírodní rezervace jižně od San Franciska ukázal, že častější výskyt pum vedl ke změnám v chování jelenů i dalších šelem a postupně se projevil také na obnově vegetace.

V Pacifiku řádí supertajfun Bavi. Zpustošil americký ostrov, teď míří k Tchaj-wanu a Číně

Supertajfun Bavi v pondělí udeřil na americký ostrov Rota, který je součástí souostroví Severní Mariany v západním Pacifiku nedaleko Guamu. Bouře vznikla minulý týden v oblasti Mikronésie a od té doby zesiluje. Tento týden by se podle meteorologů měla přiblížit k Tchaj-wanu a zamířit na Čínu.

Trump se krátce před summitem NATO znovu vyjadřoval na adresu italské premiérky

Americký prezident Donald Trump se krátce před summitem Severoatlantické aliance znovu nevybíravě vyjádřil na adresu italské premiérky Giorgii Meloni. Na své sítí Truth Social v noci na dnešek uvedl, že potřebuje zákaz přiblížení, který by ho ochránil před pozorností Meloni. Italská ministerská předsedkyně kdysi patřila k Trumpovým oblíbeným evropským politikům.

Čínská armáda v Tichém oceánu odpálila střelu s maketou bojové hlavice

Čínská armáda dnes v Tichém oceánu zkušebně z ponorky odpálila střelu, která nesla maketu bojové hlavice. S odvoláním na státní tiskovou agenturu Nová Čína o tom napsala agentura Reuters. O testu předtím informovala i australská média, podle kterých Peking před zkouškou informoval diplomaty v regionu.

Po ruských útocích na Kyjev a okolí je nejméně 12 mrtvých, přes 60 zraněných

Při rozsáhlých ruských útocích na Kyjev a okolí v noci na dnešek přišlo o život nejméně 12 lidí, uvedly agentury s odvoláním na ukrajinské úřady. V hlavním městě podle Ukrinformu zahynulo 11 lidí a dalších 46 utrpělo zranění. Rusko na Ukrajinu zaútočilo 68 raketami a 351 drony, uvedlo dnes ukrajinské letectvo. Zničit se podle něj podařilo 37 raket a 326 dronů.

Firmy nakupují ve velkém. Akvizice dosáhly rekordní hodnoty

Světové firmy se letos znovu pustily do velkých nákupů. Hodnota oznámených fúzí a akvizic v první polovině roku dosáhla 2,8 bilionu dolarů, tedy nejvyšší úrovně za první pololetí od začátku sledování těchto dat. Trh přitom táhnou hlavně obří dohody, technologické firmy, umělá inteligence a dostupné financování.

Na pohřbu Alího Chameneího chyběl jeho nástupce, současný íránský nejvyšší vůdce

Teherán zaplavily desetitisíce lidí, kteří se přišli rozloučit s bývalým íránským nejvyšším vůdcem Alím Chameneím. Největší pozornost ale nepřitahovaly projevy ani průvod. Místo toho se soustředila na nepřítomnost jeho syna a nástupce Mojtaby Chameneího.

Trump nezrušil oslavy Dne nezávislosti navzdory extrémnímu počasí

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že osobně odmítl doporučení zrušit červencovou akci Salute to America ve Washingtonu. Oslavy Dne nezávislosti na National Mall narušilo extrémní počasí, bouřky i velké horko. Událost provázely evakuace, zpoždění a otázky, zda byly úřady na nebezpečné podmínky dostatečně připraveny.

Po zemětřesení ve Venezuele sílí kritika státního bydlení

Série zemětřesení na severním pobřeží Venezuely obrátila pozornost k veřejnému bydlení, které mělo být symbolem důstojného života pro chudší obyvatele. V La Guaiře se po otřesech zřítily výškové domy i řadové stavby pojmenované po bývalém prezidentovi Hugovi Chávezovi. Místní teď viní vládu z toho, že nechala postavit nekvalitní byty kvůli politickému zisku.

První francouzský pacient s ebolou se vyléčil, propustili ho z nemocnice

První pacient, u kterého byla na území Francie potvrzena nákaza virem ebola, se plně uzdravil a byl propuštěn z nemocnice. Oznámila to francouzská ministryně zdravotnictví Stéphanie Rist.

Írán a Katar obnovily vzájemný obchod v Perském zálivu

Po několikaměsíční pauze, způsobené americko-izraelskou válkou s Íránem, obnovily Katar a Írán vzájemný námořní obchod v Perském zálivu. S odvoláním na obchodního atašé v katarském Dauhá o tom dnes informovala íránská státní média.

Ukrajina hlásí dvě oběti v Charkovské oblasti, při útoku na Krym zemřel člověk

Ruský útok zabil v Charkovské oblasti dva lidi, informovaly dnes místní úřady. Na poloostrově Krym, který okupují Rusové, v noci na dnešek zahynul při ukrajinském útoku jeden člověk, další dva byli zraněni. Podle agentury AFP to uvedla místní správa. Ukrajina mluví o ruském útoku na Sumy a Charkov, kyjevské úřady také upřesnily, že počet obětí čtvrtečního ruského útoku na Kyjev se zvýšil na 31. Dosud jich bylo 30.

Paříž a Londýn ve spolupráci s Ománem usilují o bezpečnou plavbu Hormuzským průlivem

Poté, co Írán odmítl mezinárodní námořní misi v Hormuzském průlivu, Francie a Spojené království spolupracují s Ománem na zajištění bezpečné plavby po této vodní cestě. Informovala o tom dnes agentura DPA.

V Rudém moři se dostala pod palbu nákladní loď, oznámila britská vojenská služba

V Rudém moři nedaleko jemenských břehů se dnes dostala pod palbu nákladní loď. Její posádka oznámila, že ji přibližně 30 námořních mil (55 kilometrů) od pobřeží napadli neznámí útočníci. Na svém webu o tom informovala britská vojenská námořní služba UKMTO. Agentura AP uvedla, že za útokem by mohli stát jemenští povstalci Húsíové nebo somálští piráti.

Ohňostroje zatěžují ovzduší i vodní ekosystémy

Ohňostroje nezanechávají jen kouř a světelné efekty. Po oslavách zůstávají ve vodě i ovzduší chemické látky, jemné částice a zbytky pyrotechniky, které mohou ovlivnit kvalitu životního prostředí i fungování ekosystémů.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama