ZajímavostiRok 2023 byl nejteplejším v historii měření, uvedla služba Copernicus

Rok 2023 byl nejteplejším v historii měření, uvedla služba Copernicus

Rok 2023 byl nejteplejším v historii měření, průměrná globální teplota dosáhla 14,98 stupně Celsia. Uvedla to dnes meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Loňský rok tak s velkým náskokem předstihl rok 2016, který byl předchozím nejteplejším rokem, dodal Copernicus ve své výroční zprávě o globálním klimatu. Pro Evropu nicméně loňský rok nejteplejším nebyl.

Zpráva představuje obecné shrnutí nejvýznamnějších klimatických extrémů za rok 2023 a hlavních faktorů, které za nimi stojí, ať už jde o koncentrace skleníkových plynů, jev El Niňo či další přirozené výkyvy.

„V roce 2023 byla průměrná globální teplota 14,98 stupně Celsia, což je o 0,17 stupně více než v předchozím nejteplejším roce 2016,“ uvedli meteorologové z unijní služby. „Rok 2023 byl o 0,6 stupně teplejší než průměr v letech 1991 až 2020 a o 1,48 stupně teplejší než předindustriální období v letech 1850 až 1900,“ dodali. Srovnání s dobou před průmyslovou revolucí klimatologové používají k dokreslení globálního oteplování.

Podle zjištění meteorologů byl loňský rok také prvním rokem v záznamech, kdy byla každý den teplota o jeden stupeň vyšší než v předindustriální době. Přitom téměř 50 procent dní bylo o více než 1,5 stupně teplejších než v době před průmyslovou revolucí a dva dny v listopadu byly dokonce poprvé o více než dva stupně teplejší než v době před více než 150 lety.

„Rok 2023 byl výjimečný a klimatické rekordy padaly jako domino,“ uvedla zástupkyně ředitele služby Copernicus pro změnu klimatu Samantha Burgessová. „Byl nejen nejteplejším v historii měření, ale také prvním rokem, kdy byly všechny dny teplejší o více než jeden stupeň než v předindustriálním období. Teploty v roce 2023 pravděpodobně překonaly teploty jakéhokoli období za posledních nejméně 100.000 let,“ tvrdí Burgessová.

Pokud jde o jednotlivé měsíce, každý měsíc od června do prosince 2023 byl teplejší než odpovídající měsíc v jakémkoli předchozím roce. Loňský červenec a srpen byly přitom dva nejteplejší měsíce v historii měření.

Rovněž teploty v prosinci byly rekordní. „Prosinec 2023 byl celosvětově nejteplejším prosincem v historii měření s průměrnou teplotou 13,51 stupně, což je o 0,85 stupně nad průměrem z let 1991 až 2020 a o 1,78 stupně více než byl prosincový průměr v letech 1850 až 1900,“ říká zpráva meteorologů z programu Copernicus.

Neobvykle vysoké byly od dubna do prosince i globální průměrné teploty mořské hladiny. „Bezprecedentní hodnoty globální průměrné teploty mořské hladiny byly spojeny s vlnami mořských veder po celém světě, včetně částí Středozemního moře, Mexického zálivu a Karibiku, Indického oceánu a severního Pacifiku a velké části severního Atlantiku,“ dodává zpráva.

I v Evropě byly v loňském roce teploty nadprůměrné, září bylo nejteplejším zářím v historii měření. Rok 2023 jako celek byl nicméně pro Evropu druhým nejteplejším rokem s teplotou 1,02 stupně nad průměrem let 1991 až 2020. Je to přitom o 0,17 stupně méně než v roce 2020, který byl nejteplejším v historii měření.

Evropská zima, od prosince 2022 do února 2023, byla podle záznamů druhou nejteplejší zimou v historii. Průměrná teplota evropského léta, což je od června do srpna, pak byla 19,63 stupně Celsia. To znamená páté nejteplejší léto v historii měření.

Vysoké teploty měly vliv i na rozlohu antarktického mořského ledu, která byla v příslušných ročních obdobích rekordně nízká. Po celém světě bylo rovněž zaznamenáno velké množství extrémních událostí, včetně vln veder, povodní, sucha a lesních požárů.

Program Copernicus je součástí vesmírného programu Evropské unie, který je financován z prostředků EU. Zveřejněná data obyvatelům EU poskytují aktuální informace týkající se planety Země a jejího životního prostředí. Program koordinuje a řídí Evropská komise (EK) a je realizován ve spolupráci s členskými státy, Evropskou kosmickou agenturou (ESA), Evropskou organizací pro využívání meteorologických družic (EUMETSAT), Evropským střediskem pro střednědobou předpověď počasí (ECMWF) a dalšími agenturami EU.

Doporučujeme

Procházka utrpěl druhé KO v řadě. Jeho bojový styl čelí rostoucí kritice

Jiří Procházka prožívá jedno z nejtěžších období své kariéry. Český bojovník UFC podruhé za sebou prohrál knockoutem a jeho pověstný styl začíná vyvolávat pochybnosti. Po dubnové porážce s Carlosem Ulbergem ho tentokrát ukončil Navajo Stirling. Vedle samotného výsledku se proto stále častěji řeší Procházkova obrana, riskantní přístup i jeho další budoucnost mezi elitou.

České domácnosti spotřebovaly výrazně méně plynu

České domácnosti ve třetím čtvrtletí letošního roku výrazně snížily spotřebu zemního plynu, zatímco jejich odběr elektřiny vzrostl. Celková spotřeba obou energií v Česku přesto meziročně stoupla. Výrazně se zvýšila také výroba elektřiny a její vývoz do zahraničí.

Kácení pralesů ovlivňuje střevní mikrobiom ohrožených opic

Kácení tropických pralesů neohrožuje opice pouze ztrátou jejich přirozeného prostředí. Nový výzkum ukázal, že změny v lesní krajině ovlivňují také složení střevních mikroorganismů, které jsou důležité pro trávení a zdraví zvířat. Vědci nyní hledají způsoby, jak tyto poznatky využít při ochraně ohrožených primátů.

Rusko zasáhlo panelový dům u Kyjeva, pod jeho troskami mohou být lidé

Ruská armáda v noci na dnešek zasáhla pětipodlažní panelový dům v obci Dymer severně od Kyjeva, informuje velitel vojenské správy Kyjevské oblasti Tymur Tkačenko. Dva lidé utrpěli zranění a podle záchranářů se dalších osm může nacházet pod troskami poničené budovy.

KOMENTÁŘ: Je to jen „kašlíček“, zní k panice na trhu z JPMorgan. Proč akcie letí dolů?

Americký vlajkový akciový index S&P 500 prožívá nejdelší krizi od roku 2020. Ukazatel smazal prakticky veškeré své letošní zisky. Vybrané technologické akcie padají dolů o desítky procent, strach zasáhl i bitcoin. Příčin pádu je mnoho. V JPMorgan si ale myslí, že jde jen o drobné zaškobrtnutí.

Bývalý šéf italské policie De Gennaro spáchal sebevraždu, čelil vyšetřování

Bývalý šéf italské policie Gianni De Gennaro, který byl vyšetřován pro podezření ze snahy mařit nové vyšetřování vraždy známého soudce Paola Borsellina z roku 1992, spáchal sebevraždu. Podle agentury Reuters to včera uvedl nejmenovaný italský činitel.

Dánsko vyhostí ruského diplomata. Moskvu podezírá z plánování vraždy ukrajinského rappera

Dánsko vyhostí ruského vojenského atašé kvůli údajnému pokusu ruských tajných služeb zavraždit ukrajinsko-amerického rappera Kyivstonera. Útok se měl odehrát během zářijového koncertu nedaleko Kodaně, policie mu však zabránila. Dva podezřelí nyní čelí obvinění z pokusu o vraždu a napomáhání zahraniční rozvědce.

Costa navrhuje, aby rozpočet EU podpořily daně z velkých technologických firem

Předseda Evropské rady António Costa navrhuje zdanit velké technologické společnosti a těmito penězi podpořit příští dlouhodobý rozpočet Evropské unie. Vyplývá to z přepracovaného vyjednávacího rámce budoucího sedmiletého rozpočtu EU na roky 2028 až 2034, který Costa představil.

Drony napadly ruskou loď ve Finském zálivu, podle Finska zřejmě útočila Ukrajina

V neutrálních vodách Finského zálivu dnes dva drony zaútočily na ruskou nákladní loď, uvedl gubernátor Leningradské oblasti Alexandr Drozděnko podle ruské služby BBC. Dronový útok na loď v této části Baltského moře potvrdila finská armáda, podle níž za ním pravděpodobně stála Ukrajina, sdělila agentura Reuters.

Metoděj Jílek skončil v Obihiru čtvrtý na 1500 metrů. Od medaile ho dělilo 33 setin

Český rychlobruslař Metoděj Jílek tentokrát na stupně vítězů nedosáhl. Na Světovém poháru v japonském Obihiru obsadil v závodu na 1500 metrů čtvrté místo a od bronzové medaile ho dělilo pouhých 33 setin sekundy. Dvacetiletý reprezentant tak nenavázal na třetí příčku z předchozího týdne v Pekingu. V Japonsku přesto pokračuje v úspěšném vystoupení, protože o den dříve ovládl závod na 5000 metrů.

Evropská komise varuje Česko. Kvůli kryptoměnám mu hrozí soud i finanční sankce

Česká republika má dva měsíce na dokončení zavedení evropských pravidel pro daňovou transparentnost kryptoměn. Evropská komise upozornila, že Česko ani Španělsko dosud plně nepřevedly směrnici DAC8 do svých zákonů. Pokud nedostatky nenapraví, může spor skončit před Soudním dvorem Evropské unie a vyústit ve finanční sankce.

FBI a americké ministerstvo zemědělství se staly terčem kybernetických útoků

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) se stal terčem zřejmého kybernetického útoku, informovala dnes stanice CNN s odvoláním na zdroje blízké vyšetřování incidentu. Hackeři se dostali do Národního informačního centra pro kriminalitu (NCIC), což je databáze pro sdílení informací mezi federálními, státními a místními bezpečnostními složkami. Jedná se o druhý podobný incident za několik měsíců. Kybernetickému útoku tento týden čelilo také americké ministerstvo zemědělství, uvedla stanice NBC News.

Ruské rakety a drony zasáhly Kryvyj Rih, zemřeli dva lidé, 58 je zraněných

Ruská armáda podnikla v pátek večer raketový a dronový útok na Kryvyj Rih na jihovýchodě Ukrajiny. Zemřela 20letá zdravotnická záchranářka a sedmileté dítě. Zraněných je 58 lidí, oznámil dnes ráno šéf městské správy Dněpropetrovské oblasti Oleksandr Vilkul.

Trump řekl, že pracuje na obchodních dohodách s Kanadou a Mexikem

Americký prezident Donald Trump řekl, že pracuje na uzavření spravedlivé obchodní dohody s Kanadou. Než toho Washington s Ottawou dosáhnou, zbývá podle něj udělat hodně práce. Spojené státy se podle Trumpa také blíží uzavření obchodní dohody s Mexikem, na americké straně však přetrvávají znepokojení ohledně činnosti drogových kartelů v této zemi.

Vzácné Waddenské moře ohrožuje těžba i rybolov

Waddenské moře, jeden z nejcennějších pobřežních ekosystémů Evropy, čelí rostoucímu tlaku lidské činnosti. Těžba surovin, rybolov i turistika ohrožují prostředí, které je důležitým útočištěm milionů tažných ptáků. UNESCO proto plánuje prověřit jeho stav a posoudit potřebu dalších ochranných opatření.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama