ZajímavostiRok 2023 byl nejteplejším v historii měření, uvedla služba Copernicus

Rok 2023 byl nejteplejším v historii měření, uvedla služba Copernicus

Rok 2023 byl nejteplejším v historii měření, průměrná globální teplota dosáhla 14,98 stupně Celsia. Uvedla to dnes meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Loňský rok tak s velkým náskokem předstihl rok 2016, který byl předchozím nejteplejším rokem, dodal Copernicus ve své výroční zprávě o globálním klimatu. Pro Evropu nicméně loňský rok nejteplejším nebyl.

Zpráva představuje obecné shrnutí nejvýznamnějších klimatických extrémů za rok 2023 a hlavních faktorů, které za nimi stojí, ať už jde o koncentrace skleníkových plynů, jev El Niňo či další přirozené výkyvy.

„V roce 2023 byla průměrná globální teplota 14,98 stupně Celsia, což je o 0,17 stupně více než v předchozím nejteplejším roce 2016,“ uvedli meteorologové z unijní služby. „Rok 2023 byl o 0,6 stupně teplejší než průměr v letech 1991 až 2020 a o 1,48 stupně teplejší než předindustriální období v letech 1850 až 1900,“ dodali. Srovnání s dobou před průmyslovou revolucí klimatologové používají k dokreslení globálního oteplování.

Podle zjištění meteorologů byl loňský rok také prvním rokem v záznamech, kdy byla každý den teplota o jeden stupeň vyšší než v předindustriální době. Přitom téměř 50 procent dní bylo o více než 1,5 stupně teplejších než v době před průmyslovou revolucí a dva dny v listopadu byly dokonce poprvé o více než dva stupně teplejší než v době před více než 150 lety.

„Rok 2023 byl výjimečný a klimatické rekordy padaly jako domino,“ uvedla zástupkyně ředitele služby Copernicus pro změnu klimatu Samantha Burgessová. „Byl nejen nejteplejším v historii měření, ale také prvním rokem, kdy byly všechny dny teplejší o více než jeden stupeň než v předindustriálním období. Teploty v roce 2023 pravděpodobně překonaly teploty jakéhokoli období za posledních nejméně 100.000 let,“ tvrdí Burgessová.

Pokud jde o jednotlivé měsíce, každý měsíc od června do prosince 2023 byl teplejší než odpovídající měsíc v jakémkoli předchozím roce. Loňský červenec a srpen byly přitom dva nejteplejší měsíce v historii měření.

Rovněž teploty v prosinci byly rekordní. „Prosinec 2023 byl celosvětově nejteplejším prosincem v historii měření s průměrnou teplotou 13,51 stupně, což je o 0,85 stupně nad průměrem z let 1991 až 2020 a o 1,78 stupně více než byl prosincový průměr v letech 1850 až 1900,“ říká zpráva meteorologů z programu Copernicus.

Neobvykle vysoké byly od dubna do prosince i globální průměrné teploty mořské hladiny. „Bezprecedentní hodnoty globální průměrné teploty mořské hladiny byly spojeny s vlnami mořských veder po celém světě, včetně částí Středozemního moře, Mexického zálivu a Karibiku, Indického oceánu a severního Pacifiku a velké části severního Atlantiku,“ dodává zpráva.

I v Evropě byly v loňském roce teploty nadprůměrné, září bylo nejteplejším zářím v historii měření. Rok 2023 jako celek byl nicméně pro Evropu druhým nejteplejším rokem s teplotou 1,02 stupně nad průměrem let 1991 až 2020. Je to přitom o 0,17 stupně méně než v roce 2020, který byl nejteplejším v historii měření.

Evropská zima, od prosince 2022 do února 2023, byla podle záznamů druhou nejteplejší zimou v historii. Průměrná teplota evropského léta, což je od června do srpna, pak byla 19,63 stupně Celsia. To znamená páté nejteplejší léto v historii měření.

Vysoké teploty měly vliv i na rozlohu antarktického mořského ledu, která byla v příslušných ročních obdobích rekordně nízká. Po celém světě bylo rovněž zaznamenáno velké množství extrémních událostí, včetně vln veder, povodní, sucha a lesních požárů.

Program Copernicus je součástí vesmírného programu Evropské unie, který je financován z prostředků EU. Zveřejněná data obyvatelům EU poskytují aktuální informace týkající se planety Země a jejího životního prostředí. Program koordinuje a řídí Evropská komise (EK) a je realizován ve spolupráci s členskými státy, Evropskou kosmickou agenturou (ESA), Evropskou organizací pro využívání meteorologických družic (EUMETSAT), Evropským střediskem pro střednědobou předpověď počasí (ECMWF) a dalšími agenturami EU.

Doporučujeme

V Teheránu budou o bezpečnosti jednat Saúdská Arábie, Pákistán, Turecko a Írán

Vojenští a bezpečnostní představitelé Íránu, Saúdské Arábie, Pákistánu a Turecka budou dnes v Teheránu jednat o regionální bezpečnosti, píše agentura Reuters s odvoláním na své zdroje. Saúdskoarabská diplomacie schůzku podle stanice Al-Arabíja potvrdila. Na Saúdskou Arábii v posledních týdnech a měsících útočí jemenští húsíjští povstalci, kteří jsou spojenci Íránu. Rijád, Islámábád a Ankara podepsaly v srpnu v Mekce obrannou dohodu.

Konec Vučićovy éry v Srbsku. Studentské hnutí slaví historické volební vítězství

Srbsko čeká zásadní politická změna. Dlouholetý vládce země Aleksandar Vučić přiznal porážku v předčasných parlamentních volbách, které vyhrálo hnutí vedené studenty. Výsledek ukončuje více než desetiletí jeho dominance v srbské politice a otevírá cestu k nové vládě. Vítězství přišlo po téměř dvou letech protivládních protestů, které odstartovala tragédie na nádraží v Novém Sadu.

Ceny ropy klesají. Trhy však děsí hrozba další eskalace války s Íránem

Světové ceny ropy v pondělí klesly přibližně o dvě procenta, přestože útoky jemenských Húsíů dál ohrožují energetickou infrastrukturu Saúdské Arábie. Investoři nyní sledují nejen riziko výpadků dodávek, ale také diplomatické snahy o uklidnění konfliktu s Íránem. Analytici varují, že další rozsáhlé útoky, které má americká armáda naplánovány, mohou vyhnat ceny výrazně výš.

Ukrajina po ruských úderech hlásí zraněné, Rusko informovalo o mrtvých

Ruské dronové útoky na Ukrajinu si v noci na dnešek vyžádaly nejméně devět zraněných. Dnes o tom informovaly ukrajinské úřady. Dronovým úderům čelilo také Rusko. Gubernátor ruské Voroněžské oblasti Alexandr Gusev ráno na síti Telegram napsal, že údery ve Voroněži zabily dva lidi a dalších 17 včetně dítěte zranily. Ukrajinský kanál Exilenova+ uvedl, že protivzdušná obrana drony ničila přímo nad Voroněží místo jejich likvidace ještě před jejich příletem do města.

Hyeny v Serengeti se přizpůsobují změnám klimatu

Hyeny skvrnité v tanzanském národním parku Serengeti se musí přizpůsobovat změnám v pohybu stád, která jsou jejich hlavním zdrojem potravy. Stáda býložravců se v jejich teritoriích zdržují stále kratší dobu, přesto se hyením klanům daří udržovat stabilní počet jedinců. Třicetiletý výzkum ukázal, že jim pomáhá především schopnost přizpůsobit se měnícím se podmínkám.

Bolsonaro odmítl uznat výsledky voleb, chce se domáhat jejich anulování

Pravicový kandidát na brazilského prezidenta Flávio Bolsonaro prohlásil, že se bude domáhat zrušení nedělních voleb hlavy státu, ve kterých podle předběžných výsledků prohrál se stávajícím levicovým šéfem státu Luizem Ináciem Lulou da Silvou. Uvedly to dnes tiskové agentury.

USA mají plány na rozsáhlé údery na Írán. Peklo mohou rozpoutat do 96 hodin od vydání rozkazu

Blízkému východu hrozí další eskalace. Americká armáda je podle zdrojů schopna zahájit rozsáhlé útoky proti Íránu do 96 hodin od vydání rozkazu prezidentem Donaldem Trumpem. Washington už má v regionu dostatek vojenských sil, zatímco Izrael naléhá na společnou operaci. Teherán mezitím varuje před tvrdou odvetou.

Vučić ještě před ohlášením výsledků voleb uznal porážku své strany

Dlouholetý hegemon srbské politiky Aleksandar Vučić uznal porážku své strany v dnešních předčasných parlamentních volbách, informují agentury. Vyhrála podle něj opoziční Studentská kandidátka. Agentura APA píše, že Vučić vystoupil nečekaně ještě před oznámením výsledků voleb.

Zvrat ve válce na Ukrajině? Zelenskyj oznámil jednání s Moskvou a Washingtonem

Válka na Ukrajině by se mohla dočkat dalšího diplomatického zvratu. Prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že v listopadu proběhnou třístranná jednání mezi Kyjevem, Moskvou a Washingtonem. Ruský prezident Vladimir Putin s jejich obnovením předběžně souhlasil. Ukrajina však odmítá jakékoliv ústupky, které by ohrozily její bezpečnost.

Lula byl podle předběžných výsledků počtvrté zvolen brazilským prezidentem

Brazilským prezidentem byl podle předběžných výsledků počtvrté zvolen stávající levicový šéf státu Luiz Inácio Lula da Silva. Lula v rozhodujícím nedělním druhém kole prezidentských voleb porazil pravicového senátora Flávia Bolsonara, uvedly tiskové agentury s odvoláním na oznámení Nejvyššího volebního soudu.

Losene Keita tvrdě narazil v UFC. Soupeř ho ukončil za 74 sekund

Bývalý šampion Oktagonu Losene Keita zažil v UFC další nepříjemný večer. Belgický bojovník nestačil na Američana Aaron Pico, který ho na turnaji v Abú Zabí ukončil už po 74 sekundách. Keita se s rychlou porážkou nechtěl smířit a proti rozhodnutí rozhodčího protestoval. Na galavečeru UFC 333 se navíc rozhodovalo o dvou mistrovských titulech.

Sparta rozstřílela Slovácko 5:1. Brunes zazářil čtyřmi góly a ukončil střelecké trápení

Fotbalisté Sparty využili zaváhání vedoucí Slavie a ve 12. kole Chance Ligy porazili Slovácko vysoko 5:1. Hlavní hvězdou utkání se stal norský útočník Jonatan Brunes, který po dlouhém střeleckém půstu nasázel čtyři góly. Pražané se díky vítězství posunuli na druhé místo tabulky a na městského rivala ztrácejí šest bodů.

Francouzská policie při sobotních demonstracích zadržela 1314 lidí

Francouzská policie při sobotních demonstracích zadržela 1314 lidí, uvedlo dnes na základě předběžné bilance ministerstvo vnitra. Zranění utrpělo 53 členů bezpečnostních složek, vyrabováno bylo 24 obchodů a v 75 případech zasahovali hasiči či bezpečnostní složky u požárů. Informovala o tom agentura AFP. Noc po protestech, kterých se podle různých zdrojů zúčastnilo 410.000 až 800.000 lidí, byla podle ministerstva klidná.

Střelba u stadionu na Floridě. Na místě je nejméně dvanáct raněných včetně dětí

Nejméně jedenáct lidí utrpělo zranění při sobotní večerní střelbě poblíž univerzitního stadionu v americkém Tallahassee na Floridě. Mezi postřelenými je šest nezletilých, včetně jedenáctiletého chlapce. Jeden člověk je v kritickém stavu, další tři utrpěli vážná zranění.

Ukrajinské drony zabily v ruské příhraniční oblasti tři lidi, další zranily

Ukrajinské útoky na ruskou příhraniční Belgorodskou oblast v noci na dnešek zabily tři lidi a dalších 14 zranily, uvedly podle agentury Reuters zdejší úřady. Útok dronů na ruský Permský kraj zase poškodil průmyslový podnik a zranil pět jeho zaměstnanců. Agentura Ukrinform píše, že se ukrajinské protivzdušné obraně v noci na dnešek podařilo zničit 119 ze 153 ruských dronů.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama