3.4 C
Czech
Sobota 13. prosince 2025
ZajímavostiRok 2023 byl nejteplejším v historii měření, uvedla služba Copernicus

Rok 2023 byl nejteplejším v historii měření, uvedla služba Copernicus

Rok 2023 byl nejteplejším v historii měření, průměrná globální teplota dosáhla 14,98 stupně Celsia. Uvedla to dnes meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Loňský rok tak s velkým náskokem předstihl rok 2016, který byl předchozím nejteplejším rokem, dodal Copernicus ve své výroční zprávě o globálním klimatu. Pro Evropu nicméně loňský rok nejteplejším nebyl.

Zpráva představuje obecné shrnutí nejvýznamnějších klimatických extrémů za rok 2023 a hlavních faktorů, které za nimi stojí, ať už jde o koncentrace skleníkových plynů, jev El Niňo či další přirozené výkyvy.

„V roce 2023 byla průměrná globální teplota 14,98 stupně Celsia, což je o 0,17 stupně více než v předchozím nejteplejším roce 2016,“ uvedli meteorologové z unijní služby. „Rok 2023 byl o 0,6 stupně teplejší než průměr v letech 1991 až 2020 a o 1,48 stupně teplejší než předindustriální období v letech 1850 až 1900,“ dodali. Srovnání s dobou před průmyslovou revolucí klimatologové používají k dokreslení globálního oteplování.

Podle zjištění meteorologů byl loňský rok také prvním rokem v záznamech, kdy byla každý den teplota o jeden stupeň vyšší než v předindustriální době. Přitom téměř 50 procent dní bylo o více než 1,5 stupně teplejších než v době před průmyslovou revolucí a dva dny v listopadu byly dokonce poprvé o více než dva stupně teplejší než v době před více než 150 lety.

„Rok 2023 byl výjimečný a klimatické rekordy padaly jako domino,“ uvedla zástupkyně ředitele služby Copernicus pro změnu klimatu Samantha Burgessová. „Byl nejen nejteplejším v historii měření, ale také prvním rokem, kdy byly všechny dny teplejší o více než jeden stupeň než v předindustriálním období. Teploty v roce 2023 pravděpodobně překonaly teploty jakéhokoli období za posledních nejméně 100.000 let,“ tvrdí Burgessová.

Pokud jde o jednotlivé měsíce, každý měsíc od června do prosince 2023 byl teplejší než odpovídající měsíc v jakémkoli předchozím roce. Loňský červenec a srpen byly přitom dva nejteplejší měsíce v historii měření.

Rovněž teploty v prosinci byly rekordní. „Prosinec 2023 byl celosvětově nejteplejším prosincem v historii měření s průměrnou teplotou 13,51 stupně, což je o 0,85 stupně nad průměrem z let 1991 až 2020 a o 1,78 stupně více než byl prosincový průměr v letech 1850 až 1900,“ říká zpráva meteorologů z programu Copernicus.

Neobvykle vysoké byly od dubna do prosince i globální průměrné teploty mořské hladiny. „Bezprecedentní hodnoty globální průměrné teploty mořské hladiny byly spojeny s vlnami mořských veder po celém světě, včetně částí Středozemního moře, Mexického zálivu a Karibiku, Indického oceánu a severního Pacifiku a velké části severního Atlantiku,“ dodává zpráva.

I v Evropě byly v loňském roce teploty nadprůměrné, září bylo nejteplejším zářím v historii měření. Rok 2023 jako celek byl nicméně pro Evropu druhým nejteplejším rokem s teplotou 1,02 stupně nad průměrem let 1991 až 2020. Je to přitom o 0,17 stupně méně než v roce 2020, který byl nejteplejším v historii měření.

Evropská zima, od prosince 2022 do února 2023, byla podle záznamů druhou nejteplejší zimou v historii. Průměrná teplota evropského léta, což je od června do srpna, pak byla 19,63 stupně Celsia. To znamená páté nejteplejší léto v historii měření.

Vysoké teploty měly vliv i na rozlohu antarktického mořského ledu, která byla v příslušných ročních obdobích rekordně nízká. Po celém světě bylo rovněž zaznamenáno velké množství extrémních událostí, včetně vln veder, povodní, sucha a lesních požárů.

Program Copernicus je součástí vesmírného programu Evropské unie, který je financován z prostředků EU. Zveřejněná data obyvatelům EU poskytují aktuální informace týkající se planety Země a jejího životního prostředí. Program koordinuje a řídí Evropská komise (EK) a je realizován ve spolupráci s členskými státy, Evropskou kosmickou agenturou (ESA), Evropskou organizací pro využívání meteorologických družic (EUMETSAT), Evropským střediskem pro střednědobou předpověď počasí (ECMWF) a dalšími agenturami EU.

Reklama

Doporučujeme

Čína si připomněla masakr v Nankingu

V sobotu si Čína připomněla výročí masakru v Nankingu z roku 1937. Prezident Si Ťin-pching se pamětní ceremonie nezúčastnil, a to i přesto, že vztahy s Japonskem jsou opět napjaté kvůli sporu o Tchaj-wan.

Strategy zůstává v Nasdaq 100 i přes otázky kolem bitcoinového modelu

Společnost Strategy, dříve známá jako MicroStrategy, zůstává i po letošní revizi v indexu Nasdaq 100. Na trhu to znovu otevírá debatu, jestli její podnikání ještě připomíná klasickou firmu, nebo spíš investiční fond postavený na bitcoinu.

FDA zvažuje umístit na covidové vakcíny varování, že po očkování můžete zemřít

Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) podle dvou zdrojů zvažuje, že na vakcíny proti covivu umístí „černý rámeček“ – nejzávažnější typ varování, který se běžně používá u léčiv s rizikem smrti či vážných reakcí.

Medvěd v Japonsku zabil turistu, GPS hodinky zachytily poslední pohyb

GPS hodinky turisty, který zemřel po útoku hnědého medvěda v Japonsku, zachytily jeho poslední pohyb. Záznam ukazuje, že prudce odbočil ze stezky a skončil v hustém porostu. Data naznačují i to, že se zvíře k tělu vrátilo další den.

Německo si předvolalo ruského velvyslance, důvodem jsou ruské hybridní útoky

Německo zaznamenalo prudký nárůst počtu ruských hybridních útoků, které se snaží destabilizovat zemi. Dnes to podle agentury Reuters oznámil mluvčí německé diplomacie Martin Giese a dodal, že Berlín si kvůli tomu předvolal ruského velvyslance Sergeje Nečajeva. Mluvčí poznamenal, že ruské aktivity zahrnují dezinformace, špionáž, kybernetické útoky i pokusy o sabotáže. Ruské velvyslanectví v Berlíně dnes podle agentury AFP německá obvinění označilo za nepodložená a absurdní.

U Oděsy hoří turecká loď, Ankara volá po zastavení bojů mezi Ruskem a Ukrajinou

Při útoku na ukrajinský přístav Čornomorsk byla zasažena turecká loď, uvedlo dnes turecké rejdařství. Přístav je vzdálen asi 20 kilometrů od Oděsy, která se i s přilehlou oblastí stala podle ukrajinských úřadů terčem ruských raket a dronů. Ankara následně vyzvala k okamžitému zastavení bojů mezi Ruskem a Ukrajinou, incident podle ní ohrožuje bezpečnost lodní dopravy v Černém moři. O ruském útoku na Oděskou oblast a zasažení civilního plavidla v Čornomorsku se zmínil také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Írán údajně zadržel nositelku Nobelovy ceny Narges Mohammadi

Nositelku Nobelovy ceny míru Narges Mohammadi podle jejích podporovatelů v pátek v Íránu zadržely bezpečnostní složky. K zatčení mělo dojít ve městě Mašhad na pietní akci za právníka a obhájce lidských práv Khosrowa Alikordiho, který byl nedávno nalezen mrtvý za nejasných okolností. Íránské úřady se k případu bezprostředně nevyjádřily.

Křetínský kupuje AAA Auto a Mototechnu

Daniel Křetínský rozšiřuje své české portfolio. Jeho investiční skupina EP Equity Investment kupuje Aures Holdings, tedy provozovatele autobazarů AAA Auto a Mototechna. Cenu transakce strany nezveřejnily.

Vonn vyhrála sjezd ve Svatém Mořici, Ledecká skončila 22.

Trojnásobná olympijská vítězka Ester Ledecká vstoupila do sezony Světového poháru 22. místem ve sjezdu ve Svatém Mořici. Na vítězku Lindsey Vonn ztratila 2,20 sekundy. Pro českou reprezentantku šlo o první rychlostní závod zimy a výsledek zůstal za očekáváním, zvlášť po slibném výkonu v tréninku.

Adamczyková při návratu vyhrála kvalifikaci v Cervinii

Eva Adamczyková se po mateřské pauze vrátila do Světového poháru ve snowboardcrossu a hned v prvním startu ukázala, že rychlost neztratila. V italské Cervinii vyhrála kvalifikaci a do sobotního závodu půjde s výhodou volby startovní brány. Vedle ní postoupili i dva čeští muži, naopak Karolína Hrůšová mezi nejlepší neprošla.

Lední medvědi mění svou DNA. Snaží se přizpůsobit klimatickým změnám

Nová vědecká studie přináší překvapivý závěr. Lední medvědi v jedné části Grónska vykazují genetické změny, které souvisejí s oteplováním. Naznačuje to snahu reagovat na rychle se měnící podmínky.

Slovenský parlament přehlasoval prezidentovo veto a zrušil úřad pro whistleblowery

Slovenský parlament dnes hlasy vládních poslanců přehlasoval veto prezidenta Petera Pellegriniho a opět schválil zákon o zrušení současného úřadu na ochranu oznamovatelů protispolečenské činnosti. Od ledna tento úřad podle schválené normy nahradí nová instituce, jejíž vedení dosadí vládní koalice.

Bouře Byron v Pásmu Gazy zabila nejméně 11 lidí a několik dalších zranila

Pásmo Gazy zasáhla silná bouře Byron, která si v posledních 24 hodinách vyžádala nejméně 11 obětí a několik dalších zranila, informovala dnes palestinská agentura Wafa. Kvůli silným dešťům, které v Gaze vypukly ve středu, se zřítila řada budov a záplavy se rozšířily do více částí oblasti.

Jednotlivé státy už nebudou rozhodovat o AI, podepsal Trump nařízení

Americký prezident Donald Trump podepsal výkonný příkaz, který zakazuje prosazování předpisů týkajících se umělé inteligence (AI) na úrovní států. Tohle opatření může zvýšit konkurenceschopnost USA v tomto odvětví, současně však podle kritiků vezme jednotlivým státům možnost bránit se proti škodlivým dopadům této technologie.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama