Reklama
10.1 C
Czech
Pátek 20. března 2026
ZajímavostiRok 2023 byl nejteplejším v historii měření, uvedla služba Copernicus

Rok 2023 byl nejteplejším v historii měření, uvedla služba Copernicus

Rok 2023 byl nejteplejším v historii měření, průměrná globální teplota dosáhla 14,98 stupně Celsia. Uvedla to dnes meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Loňský rok tak s velkým náskokem předstihl rok 2016, který byl předchozím nejteplejším rokem, dodal Copernicus ve své výroční zprávě o globálním klimatu. Pro Evropu nicméně loňský rok nejteplejším nebyl.

Zpráva představuje obecné shrnutí nejvýznamnějších klimatických extrémů za rok 2023 a hlavních faktorů, které za nimi stojí, ať už jde o koncentrace skleníkových plynů, jev El Niňo či další přirozené výkyvy.

„V roce 2023 byla průměrná globální teplota 14,98 stupně Celsia, což je o 0,17 stupně více než v předchozím nejteplejším roce 2016,“ uvedli meteorologové z unijní služby. „Rok 2023 byl o 0,6 stupně teplejší než průměr v letech 1991 až 2020 a o 1,48 stupně teplejší než předindustriální období v letech 1850 až 1900,“ dodali. Srovnání s dobou před průmyslovou revolucí klimatologové používají k dokreslení globálního oteplování.

Podle zjištění meteorologů byl loňský rok také prvním rokem v záznamech, kdy byla každý den teplota o jeden stupeň vyšší než v předindustriální době. Přitom téměř 50 procent dní bylo o více než 1,5 stupně teplejších než v době před průmyslovou revolucí a dva dny v listopadu byly dokonce poprvé o více než dva stupně teplejší než v době před více než 150 lety.

„Rok 2023 byl výjimečný a klimatické rekordy padaly jako domino,“ uvedla zástupkyně ředitele služby Copernicus pro změnu klimatu Samantha Burgessová. „Byl nejen nejteplejším v historii měření, ale také prvním rokem, kdy byly všechny dny teplejší o více než jeden stupeň než v předindustriálním období. Teploty v roce 2023 pravděpodobně překonaly teploty jakéhokoli období za posledních nejméně 100.000 let,“ tvrdí Burgessová.

Pokud jde o jednotlivé měsíce, každý měsíc od června do prosince 2023 byl teplejší než odpovídající měsíc v jakémkoli předchozím roce. Loňský červenec a srpen byly přitom dva nejteplejší měsíce v historii měření.

Rovněž teploty v prosinci byly rekordní. „Prosinec 2023 byl celosvětově nejteplejším prosincem v historii měření s průměrnou teplotou 13,51 stupně, což je o 0,85 stupně nad průměrem z let 1991 až 2020 a o 1,78 stupně více než byl prosincový průměr v letech 1850 až 1900,“ říká zpráva meteorologů z programu Copernicus.

Neobvykle vysoké byly od dubna do prosince i globální průměrné teploty mořské hladiny. „Bezprecedentní hodnoty globální průměrné teploty mořské hladiny byly spojeny s vlnami mořských veder po celém světě, včetně částí Středozemního moře, Mexického zálivu a Karibiku, Indického oceánu a severního Pacifiku a velké části severního Atlantiku,“ dodává zpráva.

I v Evropě byly v loňském roce teploty nadprůměrné, září bylo nejteplejším zářím v historii měření. Rok 2023 jako celek byl nicméně pro Evropu druhým nejteplejším rokem s teplotou 1,02 stupně nad průměrem let 1991 až 2020. Je to přitom o 0,17 stupně méně než v roce 2020, který byl nejteplejším v historii měření.

Evropská zima, od prosince 2022 do února 2023, byla podle záznamů druhou nejteplejší zimou v historii. Průměrná teplota evropského léta, což je od června do srpna, pak byla 19,63 stupně Celsia. To znamená páté nejteplejší léto v historii měření.

Vysoké teploty měly vliv i na rozlohu antarktického mořského ledu, která byla v příslušných ročních obdobích rekordně nízká. Po celém světě bylo rovněž zaznamenáno velké množství extrémních událostí, včetně vln veder, povodní, sucha a lesních požárů.

Program Copernicus je součástí vesmírného programu Evropské unie, který je financován z prostředků EU. Zveřejněná data obyvatelům EU poskytují aktuální informace týkající se planety Země a jejího životního prostředí. Program koordinuje a řídí Evropská komise (EK) a je realizován ve spolupráci s členskými státy, Evropskou kosmickou agenturou (ESA), Evropskou organizací pro využívání meteorologických družic (EUMETSAT), Evropským střediskem pro střednědobou předpověď počasí (ECMWF) a dalšími agenturami EU.

Reklama

Doporučujeme

Vlna veder na západě USA by bez lidského přičinění nebyla možná

Vlna extrémních veder, která v těchto dnech zasáhla západ Spojených států, není jen dalším výkyvem počasí. Podle vědců by byla bez klimatické změny způsobené člověkem prakticky nemožná. Teploty v některých oblastech vystoupaly až o 17 stupňů Celsia nad dlouhodobý průměr a lámou rekordy napříč desítkami měst od Kalifornie po Missouri.

Po požáru v jihokorejské továrně je zraněno 55 lidí, dalších 14 je pohřešováno

Při požáru ve dvou budovách továrny na automobilové díly v jihokorejském městě Tedžon bylo dnes zraněno nejméně 55 lidí, z toho 24 vážně. Do akce bylo nasazeno přes 500 hasičů a členů záchranných složek, vozidla s vodními děly nebo hasičští roboti. Po 14 osobách se stále pátrá, napsaly tiskové agentury.

Izrael v odvetě za útoky na drúzy zaútočil na velitelské centrum na jihu Sýrie

Izraelská armáda v noci na dnešek zaútočila na velitelské centrum a sklady zbraní ve vojenských areálech na jihu Sýrie. Učinila tak v reakci na útoky na menšinu drúzů ve městě Suvajda, napsala agentura Reuters. Jde o první izraelský úder na Sýrii za současné války proti Íránu, kterou Izrael a Spojené státy zahájily 28. února, uvedla agentura AP.

Rafinerii v Kuvajtu opět zasáhly drony, íránské útoky hlásí i další země Zálivu

V kuvajtské rafinerii Míná al-Ahmadí dnes ráno znovu vypukl požár po dronových útocích. Oznámila to podle tiskových agentur státní ropná společnost KPC. Oběti hlášeny nejsou. Odvetným útokům Íránu v bezmála třítýdenní americko-izraelské válce proti islámské republice dnes ráno čelily také další arabské země Perského zálivu jako Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty či Bahrajn, napsala agentura AP.

Bitcoin překonal 71 000 dolarů, směr trhů dál určuje ropa

Bitcoin v pátek posílil a krátce překonal hranici 71 tisíc dolarů, když se kryptotrh zotavil z předchozí volatility spojené s prudkým růstem cen ropy a napětím na Blízkém východě. Aktuální vývoj přitom podtrhuje rostoucí citlivost digitálních aktiv na makroekonomické faktory, zejména energetické trhy.

Devítiletá dívka zemřela při internetové výzvě

Devítiletá JackLynn Blackwell z Texasu zemřela poté, co se podle rodičů zapojila do takzvané blackout challenge, která se šíří na sociálních sítích. Její otec a matka teď varují ostatní rodiče, že nejde o nevinnou hru, ale o rizikový trend s fatálními následky.

Japonsko by chtělo vyšší inflaci. Íránská válka mu ale nepomůže

Napětí na Blízkém východě začíná dopadat i na japonskou ekonomiku. Tamní centrální banka se ocitá v nepříjemné situaci, kdy inflace sice zůstává nad dvouprocentním cílem, ale její struktura je problematická. Nejde totiž o zdravý růst tažený domácí poptávkou a růstem mezd, nýbrž o zdražování vyvolané externími faktory, především růstem cen energií. A právě to může další kroky Bank of Japan (BoJ) výrazně zkomplikovat.

Izrael zabil mluvčího íránských gard po jeho tvrzení o pokračující výrobě střel

Mluvčí íránských revolučních gard Alí Mohammad Náíní dnes popřel čtvrteční tvrzení izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že Írán po 20 dnech války již není schopen vyrábět balistické střely. Krátce poté byl Náíní podle gard zabit při izraelském útoku, píše agentura AFP. Izraelská armáda smrt Naíního potvrdila, uvedl server The Times of Israel. Izrael a USA zaútočily na Írán 28. února, ten odpovídá odvetnými údery.

Ruský útok poškodil v Oděské oblasti dvě civilní lodě s obilím

Noční ruský dronový útok na Oděskou oblast poškodil dvě civilní nákladní lodě s obilím, dva lidé utrpěli zranění. Na platformě Telegram to dnes uvedl ukrajinský vicepremiér Oleksij Kuleba, podle něhož jde o lodě plavící se pod vlajkami Palau a Barbadosu. V době útoku kotvily. V přístavu jsou poškozené i administrativní budovy a sklad s obilím, doplnil šéf správy Oděské oblasti Oleh Kiper. Moskva na tyto informace nereagovala. Ukrajina i Rusko zároveň hlásí mrtvé po nepřátelských útocích.

Šéf IAEA: Íránský jaderný program přežil

Íránské jaderné kapacity byly během amerického úderu z loňského roku významně poškozeny, ale ne zničeny. Jaderný program islámské republiky to ochromilo, Teherán ale neztratil schopnost obohacovat uran. S takovými slovy vystoupil generální ředitel Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA) Rafael Grossi. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu hovořil o nutnosti pozemní invaze.

Papuchalky na pobřeží Atlantiku zabíjí bouře a hlad

Na pobřeží Atlantiku v západní Evropě se hromadí mrtví a umírající mořští ptáci. Nejčastěji jde o papuchalky, ale také o alkouny a tereje. Vědci mluví o takzvaném „wrecku“, tedy hromadném úhynu.

Ruské útoky si vyžádaly životy čtyř lidí, uvedly ukrajinské úřady

Rusko při dnešních útocích na ukrajinskou Sumskou oblast zabilo tři lidi, z toho dva bratry, uvedla agentura AFP s odvoláním na ukrajinské úřady. Ve městě Vilňansk ruský útok na infrastrukturu připravil o život 78letého muže, oznámil šéf Záporožské oblasti Ivan Fedorov. V noci ruské drony podle ukrajinských činitelů zasáhly obytné domy v Oděse, kde tři lidé utrpěli zranění, a ve středu večer ruský bezpilotní letoun ve Lvově zaútočil na sídlo tajné služby SBU. Ze Sevastopolu na Ruskem okupovaném Krymu je po ukrajinském dronovém útoku hlášen jeden mrtvý.

Trump oznámil, že neplánuje vyslat do Íránu americké jednotky

Americký prezident Donald Trump dnes v Oválné pracovně uvedl, že íránské vedení bylo zničeno a tamní vojáci dezertují. Před novináři také řekl, že neplánuje vyslat americké jednotky do země, na kterou americké a izraelské síly ze vzduchu útočí od 28. února.

Kryptofirmy v Emirátech zatím fungují navzdory válce s Íránem

Válka mezi USA, Izraelem a Íránem zatím podle Reuters výrazně nenarušila fungování kryptofirem ve Spojených arabských emirátech. Zatímco energetika a doprava v regionu čelí problémům, kryptosektor těží z toho, že většina jeho byznysu funguje online a na dálku.

Útok na plynové pole v Íránu zvýšil napětí na Blízkém východě

Izraelský úder na íránské plynové pole South Pars dál zvyšuje napětí na Blízkém východě a prohlubuje obavy o dodávky energií. Jde o další posun ve válce, která už zasáhla i klíčovou infrastrukturu v Perském zálivu a dál tlačí vzhůru ceny ropy a plynu.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama