ZajímavostiRok 2023 byl nejteplejším v historii měření, uvedla služba Copernicus

Rok 2023 byl nejteplejším v historii měření, uvedla služba Copernicus

Rok 2023 byl nejteplejším v historii měření, průměrná globální teplota dosáhla 14,98 stupně Celsia. Uvedla to dnes meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Loňský rok tak s velkým náskokem předstihl rok 2016, který byl předchozím nejteplejším rokem, dodal Copernicus ve své výroční zprávě o globálním klimatu. Pro Evropu nicméně loňský rok nejteplejším nebyl.

Zpráva představuje obecné shrnutí nejvýznamnějších klimatických extrémů za rok 2023 a hlavních faktorů, které za nimi stojí, ať už jde o koncentrace skleníkových plynů, jev El Niňo či další přirozené výkyvy.

„V roce 2023 byla průměrná globální teplota 14,98 stupně Celsia, což je o 0,17 stupně více než v předchozím nejteplejším roce 2016,“ uvedli meteorologové z unijní služby. „Rok 2023 byl o 0,6 stupně teplejší než průměr v letech 1991 až 2020 a o 1,48 stupně teplejší než předindustriální období v letech 1850 až 1900,“ dodali. Srovnání s dobou před průmyslovou revolucí klimatologové používají k dokreslení globálního oteplování.

Podle zjištění meteorologů byl loňský rok také prvním rokem v záznamech, kdy byla každý den teplota o jeden stupeň vyšší než v předindustriální době. Přitom téměř 50 procent dní bylo o více než 1,5 stupně teplejších než v době před průmyslovou revolucí a dva dny v listopadu byly dokonce poprvé o více než dva stupně teplejší než v době před více než 150 lety.

„Rok 2023 byl výjimečný a klimatické rekordy padaly jako domino,“ uvedla zástupkyně ředitele služby Copernicus pro změnu klimatu Samantha Burgessová. „Byl nejen nejteplejším v historii měření, ale také prvním rokem, kdy byly všechny dny teplejší o více než jeden stupeň než v předindustriálním období. Teploty v roce 2023 pravděpodobně překonaly teploty jakéhokoli období za posledních nejméně 100.000 let,“ tvrdí Burgessová.

Pokud jde o jednotlivé měsíce, každý měsíc od června do prosince 2023 byl teplejší než odpovídající měsíc v jakémkoli předchozím roce. Loňský červenec a srpen byly přitom dva nejteplejší měsíce v historii měření.

Rovněž teploty v prosinci byly rekordní. „Prosinec 2023 byl celosvětově nejteplejším prosincem v historii měření s průměrnou teplotou 13,51 stupně, což je o 0,85 stupně nad průměrem z let 1991 až 2020 a o 1,78 stupně více než byl prosincový průměr v letech 1850 až 1900,“ říká zpráva meteorologů z programu Copernicus.

Neobvykle vysoké byly od dubna do prosince i globální průměrné teploty mořské hladiny. „Bezprecedentní hodnoty globální průměrné teploty mořské hladiny byly spojeny s vlnami mořských veder po celém světě, včetně částí Středozemního moře, Mexického zálivu a Karibiku, Indického oceánu a severního Pacifiku a velké části severního Atlantiku,“ dodává zpráva.

I v Evropě byly v loňském roce teploty nadprůměrné, září bylo nejteplejším zářím v historii měření. Rok 2023 jako celek byl nicméně pro Evropu druhým nejteplejším rokem s teplotou 1,02 stupně nad průměrem let 1991 až 2020. Je to přitom o 0,17 stupně méně než v roce 2020, který byl nejteplejším v historii měření.

Evropská zima, od prosince 2022 do února 2023, byla podle záznamů druhou nejteplejší zimou v historii. Průměrná teplota evropského léta, což je od června do srpna, pak byla 19,63 stupně Celsia. To znamená páté nejteplejší léto v historii měření.

Vysoké teploty měly vliv i na rozlohu antarktického mořského ledu, která byla v příslušných ročních obdobích rekordně nízká. Po celém světě bylo rovněž zaznamenáno velké množství extrémních událostí, včetně vln veder, povodní, sucha a lesních požárů.

Program Copernicus je součástí vesmírného programu Evropské unie, který je financován z prostředků EU. Zveřejněná data obyvatelům EU poskytují aktuální informace týkající se planety Země a jejího životního prostředí. Program koordinuje a řídí Evropská komise (EK) a je realizován ve spolupráci s členskými státy, Evropskou kosmickou agenturou (ESA), Evropskou organizací pro využívání meteorologických družic (EUMETSAT), Evropským střediskem pro střednědobou předpověď počasí (ECMWF) a dalšími agenturami EU.

Doporučujeme

Apple sesadil Nvidii z trůnu. Stal se nejcennější společností na světě

Apple sesadil Nvidii z čela žebříčku nejhodnotnějších firem světa. Tržní hodnota výrobce iPhonů vystoupala na přibližně 4,88 bilionu dolarů, zatímco Nvidia po poklesu akcií zaostala o několik desítek miliard. Investoři tím naznačili, že od umělé inteligence už neočekávají zisky jen u výrobců čipů.

Inflace v eurozóně zpomalila. Největším problémem zůstávají energie

Růst spotřebitelských cen v eurozóně během června zpomalil. Inflace klesla z květnových 3,2 na 2,8 procenta, stále však zůstává nad dvouprocentním cílem Evropské centrální banky. Největší tlak na peněženky obyvatel dál vytvářejí energie.

TikTokerka z Ghany jde na rok do vězení. Šířila dezinformace o prezidentovi

Ghanský soud poslal na jeden rok do vězení uživatelku sociální sítě TikTok Camillu Alhassan. Třiačtyřicetiletá žena byla odsouzena poté, co se přiznala k obvinění z urážlivého chování a šíření nepravdivých informací v souvislosti s videi namířenými proti prezidentovi Johnu Mahamovi.

Sesuv půdy v Čchung-čchingu zasypal budovy, záchranáři vyprostili deset lidí

Sesuv půdy dnes v jihozápadním čínském městě Čchung-čching zasypal několik obytných budov. Podle státních médií zůstává pod troskami neznámý počet lidí, záchranářům se zatím podařilo vyprostit nejméně deset osob. Pátrací a záchranné práce pokračují, informovala agentura AP.

xAI poprvé žaluje vlastního uživatele kvůli zneužití Groku

Společnost xAI Elona Muska podala žalobu na uživatele svého chatbota Grok. Tvrdí, že obcházel jeho bezpečnostní omezení a vytvářel sexuálně explicitní podvrhy dospělých i nezletilých. Firma požaduje náhradu škody a trvalý zákaz používání jejích služeb.

Šedé velryby v Tichém oceánu čelí masivnímu úbytku

Populace tichomořských šedých velryb se během několika let propadla téměř na polovinu. Hlavní příčinou je úbytek potravy způsobený oteplováním Arktidy a rychlým mizením mořského ledu. Ochránci přírody proto žádají, aby byl druh znovu zařazen mezi ohrožené.

Ruské útoky na jihu Ukrajiny zabily pět lidí a další zranily

Dva lidské životy a deset zraněných si vyžádal útok, který Rusko ve čtvrtek pozdě večer podniklo na jihoukrajinskou Oděskou oblast. O obětech a škodách dnes ráno informoval šéf regionální vojenské správy Oleh Kiper na svém telegramovém účtu. Ráno ruské drony zaútočily na přístav v Mykolajivu a zabily dva lidi. V Chersonu při ruském útoku zemřela žena. Velitel ukrajinských dronových vojsk oznámil zásahy dalších ruských lodí v Černém moři.

Americké údery v Íránu zabily nejméně 38 lidí, tvrdí íránské úřady

Americké údery na Írán od 22. června zabily 38 lidí a zranily na 400 osob. Podle agentury AFP to dnes ráno oznámilo íránské ministerstvo zdravotnictví. Předchozí bilance, kterou úřad zveřejnil ve středu, informovala o 35 mrtvých a 300 zraněných.

Írán oznámil, že zaútočil na základnu na jihu Sýrie údajně používanou USA

Íránské revoluční gardy oznámily, že zaútočily na americké velitelství pro speciální operace na základně At-Tanf na jihu Sýrie. Šlo podle nich o odplatu za zabití íránských vojáků v Íránšáru. Podle agentury Reuters o tom informovala íránská státní média.

USA dokončily šestou vlnu úderů proti Íránu; odvetě čelí Kuvajt, Bahrajn i Katar

Americká armáda dnes brzy ráno SELČ oznámila, že dokončila další rozsáhlou vlnu úderů proti Íránu, v nichž pokračovala již šestou noc v řadě. Podle íránských státních médií při nich bylo zasaženo mimo jiné pět mostů v jižním Íránu, zahynulo při tom sedm lidí. Odvetným vzdušným útokům Teheránu v noci čelily Kuvajt a opakovaně také Bahrajn a Katar, informovaly agentury s odvoláním na tamní úřady.

Lana Del Rey chystá dvě alba. Ke Stove přidá další nahrávku

Lana Del Rey překvapila fanoušky zprávou, že její dlouho očekávané album Stove nebude jedinou připravovanou nahrávkou. Zpěvačka pracuje také na rozsáhlé doprovodné desce, kterou chce během následujícího měsíce dokončit. Datum vydání ani její oficiální název zatím neprozradila.

Osmnáctiletý Ukrajinec podle obvinění páchal v Polsku sabotáže ve prospěch Ruska

Polská prokuratura obvinila osmnáctiletého Ukrajince ze série sabotážních činů, které měl podle vyšetřovatelů páchat ve prospěch ruských tajných služeb. Jeho cílem mělo být vyvolání etnického napětí mezi Polskem a Ukrajinou prostřednictvím útoků na citlivá historická témata i přípravy akcí namířených proti polským představitelům.

Google bude muset v EU otevřít služby konkurenci v AI, rozhodla komise

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet bude muset podle nových požadavků Evropské unie umožnit společnosti OpenAI i dalším konkurentům v oblasti umělé inteligence (AI) a internetových vyhledávačů přístup ke svým službám. Ve svém rozhodnutí o tom dnes informovala Evropská komise (EK). Opatření má zajistit dodržování pravidel, jejichž cílem je omezit v EU tržní sílu velkých technologických firem. Google s tím nesouhlasí.

Anglie proti Argentině doplatila na extrémní defenzivu

Anglie sahala po postupu do finále mistrovství světa, ale vedení proti Argentině neudržela. Po gólu Anthonyho Gordona se stáhla hluboko do obrany, čehož jihoamerický tým využil. Obrat dokonaly trefy Enza Fernándeze a Lautara Martíneze, zatímco statistiky po zápase ukázaly, jak výraznou převahu si Argentina po změně skóre vytvořila.

Ukrajina má nového premiéra, poslanci schválili Serhije Koreckého

Ukrajinský parlament dnes schválil Serhije Koreckého jako nového premiéra, oznámila média. Dosud byl Koreckyj šéfem energetické společnosti Naftohaz. Před hlasováním označil za klíčové priority obranu země před ruskou agresí, hospodářskou stabilitu a integraci do Evropské unie. Mezi klíčové úkoly zařadil i přípravu na příští zimu, která podle něj může být ještě těžší než ta minulá, s ustavičnými ruskými útoky na ukrajinská energetická zařízení a infrastrukturu.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama