ZajímavostiRok 2023 byl nejteplejším v historii měření, uvedla služba Copernicus

Rok 2023 byl nejteplejším v historii měření, uvedla služba Copernicus

Rok 2023 byl nejteplejším v historii měření, průměrná globální teplota dosáhla 14,98 stupně Celsia. Uvedla to dnes meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Loňský rok tak s velkým náskokem předstihl rok 2016, který byl předchozím nejteplejším rokem, dodal Copernicus ve své výroční zprávě o globálním klimatu. Pro Evropu nicméně loňský rok nejteplejším nebyl.

Zpráva představuje obecné shrnutí nejvýznamnějších klimatických extrémů za rok 2023 a hlavních faktorů, které za nimi stojí, ať už jde o koncentrace skleníkových plynů, jev El Niňo či další přirozené výkyvy.

„V roce 2023 byla průměrná globální teplota 14,98 stupně Celsia, což je o 0,17 stupně více než v předchozím nejteplejším roce 2016,“ uvedli meteorologové z unijní služby. „Rok 2023 byl o 0,6 stupně teplejší než průměr v letech 1991 až 2020 a o 1,48 stupně teplejší než předindustriální období v letech 1850 až 1900,“ dodali. Srovnání s dobou před průmyslovou revolucí klimatologové používají k dokreslení globálního oteplování.

Podle zjištění meteorologů byl loňský rok také prvním rokem v záznamech, kdy byla každý den teplota o jeden stupeň vyšší než v předindustriální době. Přitom téměř 50 procent dní bylo o více než 1,5 stupně teplejších než v době před průmyslovou revolucí a dva dny v listopadu byly dokonce poprvé o více než dva stupně teplejší než v době před více než 150 lety.

„Rok 2023 byl výjimečný a klimatické rekordy padaly jako domino,“ uvedla zástupkyně ředitele služby Copernicus pro změnu klimatu Samantha Burgessová. „Byl nejen nejteplejším v historii měření, ale také prvním rokem, kdy byly všechny dny teplejší o více než jeden stupeň než v předindustriálním období. Teploty v roce 2023 pravděpodobně překonaly teploty jakéhokoli období za posledních nejméně 100.000 let,“ tvrdí Burgessová.

Pokud jde o jednotlivé měsíce, každý měsíc od června do prosince 2023 byl teplejší než odpovídající měsíc v jakémkoli předchozím roce. Loňský červenec a srpen byly přitom dva nejteplejší měsíce v historii měření.

Rovněž teploty v prosinci byly rekordní. „Prosinec 2023 byl celosvětově nejteplejším prosincem v historii měření s průměrnou teplotou 13,51 stupně, což je o 0,85 stupně nad průměrem z let 1991 až 2020 a o 1,78 stupně více než byl prosincový průměr v letech 1850 až 1900,“ říká zpráva meteorologů z programu Copernicus.

Neobvykle vysoké byly od dubna do prosince i globální průměrné teploty mořské hladiny. „Bezprecedentní hodnoty globální průměrné teploty mořské hladiny byly spojeny s vlnami mořských veder po celém světě, včetně částí Středozemního moře, Mexického zálivu a Karibiku, Indického oceánu a severního Pacifiku a velké části severního Atlantiku,“ dodává zpráva.

I v Evropě byly v loňském roce teploty nadprůměrné, září bylo nejteplejším zářím v historii měření. Rok 2023 jako celek byl nicméně pro Evropu druhým nejteplejším rokem s teplotou 1,02 stupně nad průměrem let 1991 až 2020. Je to přitom o 0,17 stupně méně než v roce 2020, který byl nejteplejším v historii měření.

Evropská zima, od prosince 2022 do února 2023, byla podle záznamů druhou nejteplejší zimou v historii. Průměrná teplota evropského léta, což je od června do srpna, pak byla 19,63 stupně Celsia. To znamená páté nejteplejší léto v historii měření.

Vysoké teploty měly vliv i na rozlohu antarktického mořského ledu, která byla v příslušných ročních obdobích rekordně nízká. Po celém světě bylo rovněž zaznamenáno velké množství extrémních událostí, včetně vln veder, povodní, sucha a lesních požárů.

Program Copernicus je součástí vesmírného programu Evropské unie, který je financován z prostředků EU. Zveřejněná data obyvatelům EU poskytují aktuální informace týkající se planety Země a jejího životního prostředí. Program koordinuje a řídí Evropská komise (EK) a je realizován ve spolupráci s členskými státy, Evropskou kosmickou agenturou (ESA), Evropskou organizací pro využívání meteorologických družic (EUMETSAT), Evropským střediskem pro střednědobou předpověď počasí (ECMWF) a dalšími agenturami EU.

Doporučujeme

EU díky reformám uvolní Maďarsku přes 16 miliard zmrazených eur

EU uvolní Maďarsku z evropských fondů celkem 16,4 miliardy eur zmrazených za předchozí vlády Viktora Orbána. Brusel tak učiní s ohledem na pokrok, kterého Maďarsko dosáhlo či ještě dosáhne v oblasti reforem pod vedením nové vlády, oznámila dnes podle tiskových agentur předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyen.

Věk migrantů přicházejících do Británie bude od příštího roku rozpoznávat AI

Velká Británie plánuje od příštího roku nasadit na hranicích technologii využívající umělou inteligenci k odhadu věku migrantů. Cílem systému je odhalit dospělé osoby, které se při žádosti o azyl vydávají za děti.

Kolumbijci míří k urnám, volby rozhodnou o budoucnosti země

Kolumbie si v neděli zvolí nového prezidenta. Volby se proměnily v souboj mezi stoupenci levicového kurzu současné vlády a politiky, kteří slibují tvrdší postup proti násilí, nižší daně a podporu ekonomiky. Průzkumy zatím nenaznačují jasného vítěze.

Znečištěný vzduch brzdí růst dětských plic

Znečištěné ovzduší může zpomalovat růst plic u dětí a jeho dopady se mohou táhnout až do rané dospělosti. Britští vědci sledovali tisíce lidí narozených v okolí Bristolu a zjistili, že kvalita vzduchu v dětství souvisí s vývojem plicních funkcí.

Maďarská policie uvedla, že nevidí důvod zakázat pochod Budapest Pride

Maďarská policie dnes uvedla, že nevidí důvod zakázat pochod hrdosti plánovaný v Budapešti na příští měsíc. Informuje o tom agentura AFP, podle které jde o obrat oproti loňsku, kdy tato akce na podporu komunity LGBT+ byla z iniciativy vlády tehdejšího národněkonzervativního premiéra Viktora Orbána oficiálně zakázaná.

Česká ekonomika rostla rychleji, než se čekalo

Česká ekonomika v prvním čtvrtletí zrychlila víc, než naznačoval původní odhad statistiků. Hrubý domácí produkt meziročně vzrostl o 2,2 procenta, mezičtvrtletně o 0,2 procenta. Růst táhly hlavně spotřeba domácností a investice, slabší stránkou zůstal zahraniční obchod.

Nicolas Cage si po letech oficiálně změnil jméno

Nicolas Cage používá své jméno už desítky let. Teprve nyní ale herec přiznal, že jeho umělecké jméno se stalo i jeho skutečným jménem. Rozhodnutí podle něj souvisí s vlastní identitou i snahou vystoupit ze stínu slavného příjmení.

V nemocnici v Římě je lékařka, která byla v Kongu v kontaktu s pacienty s ebolou

V nemocnici v Římě je v izolaci lékařka, která v Kongu přišla do kontaktu s pacienty s ebolou, nemá ale žádné příznaky, informovala dnes agentura ANSA. Italské ministerstvo zdravotnictví zároveň zdůraznilo, že v Itálii nyní nejsou žádné případy eboly a že riziko výskytu v dalších dnech je velmi nízké. Místní média také dnes informovala, že italská premiérka Giorgia Meloni požádala Evropskou unii o posílení koordinovaných hraničních kontrol osob přijíždějících z oblastí s výskytem eboly.

Rumunský prezident žádá mezinárodní reakci poté, co v jeho zemi dron zasáhl dům

Rumunský prezident Nicušor Dan vyzval ke koordinované mezinárodní reakci kvůli zásahu obytného domu ruským dronem v jeho zemi, incident z dnešní noci označil za bezprecedentní. Bukurešť si kvůli tomu už předvolala ruského velvyslance, informuje agentura Reuters.

ECB čeká těžké rozhodnutí. V sázce je její pověst

Tvůrci politik Evropské centrální banky (ECB) čelí dilematu – zvyšovat úrokové sazby pod hrozbou recese, nebo je nechat stabilní a riskovat nekontrolovaný růst inflace. Nakonec možná nebude třeba rychle měnit měnovou politiku díky očekáváním na trzích.

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, uvedl Bezos na sociální síti X s tím, že je příliš brzy na určení příčiny výbuchu.

Ruský dron v Rumunsku u hranic s Ukrajinou zasáhl dům a zranil dva lidi

Ruský dron v noci na dnešek během útoku proti Ukrajině zasáhl na jihovýchodě Rumunska desetipatrový panelový dům a lehce zranil dva lidi. Informovaly o tom rumunské úřady a NATO. Na budově ve městě Galati u hranic s Ukrajinou jsou značné škody. Rumunské ministerstvo obrany uvedlo, že ruský dron se zřítil na střechu domu, explodoval a způsobil požár. Diplomacie incident označila za závažnou a nezodpovědnou eskalaci ze strany Moskvy. Agentura Reuters uvádí, že je to první případ od začátku ruské války proti Ukrajině, kdy dron v Rumunsku zasáhl hustě zabydlenou oblast a někoho zranil.

Trump teď nedá dohodě s Íránem zelenou, zchladil očekávání Vance

Americký viceprezident J. D. Vance ve čtvrtek prohlásil, že USA a Írán učinily pokrok směrem k mírové dohodě, prezident Donald Trump ji však není připraven schválit. Nutné podle něj bude vyřešit několik sporných bodů, z nichž některé se týkají íránského jaderného programu.

Rakousko izolovalo člověka s podezřením na ebolu

Rakouské úřady řeší možné zavlečení eboly do země. Člověk, který se vrátil z Ugandy, má příznaky odpovídající nákaze, první test ale infekci nepotvrdil. Lékaři teď čekají na druhý rozbor a hygienici zjišťují, s kým byl pacient v kontaktu.

Netanjahu nařídil armádě převzít kontrolu nad 70 procenty Pásma Gazy

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu rozkázal armádě, aby ignorovala podmínky říjnového příměří a převzala kontrolu nad 70 procenty Pásma Gazy. Podle agentury AFP to prohlásil ve videu vysílaném v jedné z místních televizí. Izrael momentálně podle Netanjahua ovládá 60 procent tohoto palestinského území. To je více, než předpokládala dohoda o příměří z loňského října.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama