ZajímavostiRok 2023 byl nejteplejším v historii měření, uvedla služba Copernicus

Rok 2023 byl nejteplejším v historii měření, uvedla služba Copernicus

Rok 2023 byl nejteplejším v historii měření, průměrná globální teplota dosáhla 14,98 stupně Celsia. Uvedla to dnes meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Loňský rok tak s velkým náskokem předstihl rok 2016, který byl předchozím nejteplejším rokem, dodal Copernicus ve své výroční zprávě o globálním klimatu. Pro Evropu nicméně loňský rok nejteplejším nebyl.

Zpráva představuje obecné shrnutí nejvýznamnějších klimatických extrémů za rok 2023 a hlavních faktorů, které za nimi stojí, ať už jde o koncentrace skleníkových plynů, jev El Niňo či další přirozené výkyvy.

„V roce 2023 byla průměrná globální teplota 14,98 stupně Celsia, což je o 0,17 stupně více než v předchozím nejteplejším roce 2016,“ uvedli meteorologové z unijní služby. „Rok 2023 byl o 0,6 stupně teplejší než průměr v letech 1991 až 2020 a o 1,48 stupně teplejší než předindustriální období v letech 1850 až 1900,“ dodali. Srovnání s dobou před průmyslovou revolucí klimatologové používají k dokreslení globálního oteplování.

Podle zjištění meteorologů byl loňský rok také prvním rokem v záznamech, kdy byla každý den teplota o jeden stupeň vyšší než v předindustriální době. Přitom téměř 50 procent dní bylo o více než 1,5 stupně teplejších než v době před průmyslovou revolucí a dva dny v listopadu byly dokonce poprvé o více než dva stupně teplejší než v době před více než 150 lety.

„Rok 2023 byl výjimečný a klimatické rekordy padaly jako domino,“ uvedla zástupkyně ředitele služby Copernicus pro změnu klimatu Samantha Burgessová. „Byl nejen nejteplejším v historii měření, ale také prvním rokem, kdy byly všechny dny teplejší o více než jeden stupeň než v předindustriálním období. Teploty v roce 2023 pravděpodobně překonaly teploty jakéhokoli období za posledních nejméně 100.000 let,“ tvrdí Burgessová.

Pokud jde o jednotlivé měsíce, každý měsíc od června do prosince 2023 byl teplejší než odpovídající měsíc v jakémkoli předchozím roce. Loňský červenec a srpen byly přitom dva nejteplejší měsíce v historii měření.

Rovněž teploty v prosinci byly rekordní. „Prosinec 2023 byl celosvětově nejteplejším prosincem v historii měření s průměrnou teplotou 13,51 stupně, což je o 0,85 stupně nad průměrem z let 1991 až 2020 a o 1,78 stupně více než byl prosincový průměr v letech 1850 až 1900,“ říká zpráva meteorologů z programu Copernicus.

Neobvykle vysoké byly od dubna do prosince i globální průměrné teploty mořské hladiny. „Bezprecedentní hodnoty globální průměrné teploty mořské hladiny byly spojeny s vlnami mořských veder po celém světě, včetně částí Středozemního moře, Mexického zálivu a Karibiku, Indického oceánu a severního Pacifiku a velké části severního Atlantiku,“ dodává zpráva.

I v Evropě byly v loňském roce teploty nadprůměrné, září bylo nejteplejším zářím v historii měření. Rok 2023 jako celek byl nicméně pro Evropu druhým nejteplejším rokem s teplotou 1,02 stupně nad průměrem let 1991 až 2020. Je to přitom o 0,17 stupně méně než v roce 2020, který byl nejteplejším v historii měření.

Evropská zima, od prosince 2022 do února 2023, byla podle záznamů druhou nejteplejší zimou v historii. Průměrná teplota evropského léta, což je od června do srpna, pak byla 19,63 stupně Celsia. To znamená páté nejteplejší léto v historii měření.

Vysoké teploty měly vliv i na rozlohu antarktického mořského ledu, která byla v příslušných ročních obdobích rekordně nízká. Po celém světě bylo rovněž zaznamenáno velké množství extrémních událostí, včetně vln veder, povodní, sucha a lesních požárů.

Program Copernicus je součástí vesmírného programu Evropské unie, který je financován z prostředků EU. Zveřejněná data obyvatelům EU poskytují aktuální informace týkající se planety Země a jejího životního prostředí. Program koordinuje a řídí Evropská komise (EK) a je realizován ve spolupráci s členskými státy, Evropskou kosmickou agenturou (ESA), Evropskou organizací pro využívání meteorologických družic (EUMETSAT), Evropským střediskem pro střednědobou předpověď počasí (ECMWF) a dalšími agenturami EU.

Doporučujeme

Hasiči druhým dnem zasahují proti agresivnímu požáru u Korintského zálivu

Hasiči druhým dnem zasahují proti rychle se šířícímu požáru u Korintského zálivu v letovisku Porto Germeno. Píší to dnes řecká média. Z oblasti bylo v noci několik lidí evakuováno za použití lodě. Situaci na místě komplikuje silný vítr, který pomáhá šíření ohně a ztěžuje zásahy ze vzduchu. Lesním požárům Řecko čelí i na dalších místech, například na Krétě.

Španělsko začalo s umisťováním bariéry proti migrantům na moři u Ceuty

U španělského města Ceuta, které je na severu Afriky, dnes ráno začala instalace bariéry proti migrantům na moři. Podle médií o tom informovalo ministerstvo vnitra. Právě přes moře se dostalo do Ceuty mnoho lidí při čtvrtečním živelném přechodu hranice. Situace ve městě je dnes ráno klidná.

Kontrolované vypalování pomáhá chránit obří sekvoje před požáry

Obří sekvoje přežívají v kalifornských horách tisíce let a po většinu své historie jim pravidelný oheň prospíval. Nový výzkum ukazuje, že pečlivě řízené vypalování lesa výrazně zvyšuje jejich šanci přežít i dnešní mimořádně ničivé požáry. V oblastech, kde se kontrolované požáry uskutečnily během posledních deseti let, měly stromy téměř čtyřikrát vyšší pravděpodobnost přežití.

Na Kubě se kvůli sankcím USA zavřely tři čtvrtiny hotelů

Téměř tři čtvrtiny hotelů na Kubě se už musely uzavřít kvůli americkým sankcím a ropnému embargu, které letos výrazně zhoršilo ekonomickou krizi, s níž se tento desetimilionový karibský ostrov potýká už řadu let. O uzavření hotelů informovala podle agentury AFP tento týden kubánská vláda.

Britská služba informuje o útocích na dvě lodě u Hormuzského průlivu

Britská námořní služba (UKMTO) dnes ráno informovala o útocích na dvě lodě u ománských břehů v oblasti Hormuzského průlivu. Jedna loď byla podle informací UKMTO zasažena projektilem, což poškodilo její strojovnu. Loď tak nemá kontrolu nad směrem své plavby. Další loď zaznamenala ve své blízkosti velký výbuch, nebyla ale zasažena. Oba incidenty prošetřují úřady.

Ruský útok na Kyjev zabil nejméně devět lidí a 28 dalších zranil

Ruský útok balistickými střelami na Kyjev v noci na dnešek zabil nejméně devět lidí. Počet zraněných se zvýšil na 28 z původně hlášených 23, oznámily podle agentury AFP ukrajinské záchranné složky. V ukrajinské metropoli byly slyšet silné exploze. Rusko v posledních týdnech zesílilo útoky balistickými raketami, proti nimž jsou účinné pouze některé systémy protivzdušné obrany, včetně amerických systémů Patriot, kterých se Ukrajině podle Kyjeva nedostává.

Nový Spider-Man překonal rekord Avengers ještě před prvním víkendem

Nový film s Tomem Hollandem se zapsal do historie ještě před skončením prvního víkendu v kinech. V severoamerických předpremiérách utržil 72 milionů dolarů a překonal dosavadní rekord snímku Avengers: Endgame.

Inflace v eurozóně znovu zrychlila. Energie zdražily o deset procent

Inflace v eurozóně se v červenci zvýšila na 2,9 procenta a už pátý měsíc překračuje dvouprocentní cíl Evropské centrální banky. Za zrychlením stojí především energie, jejichž ceny meziročně vzrostly o deset procent. Nová čísla mohou posílit tlak na další zvýšení úrokových sazeb.

Bio vejce mohou mít vyšší klimatickou stopu než vejce z klecových chovů

Ekologická vejce z volného chovu mohou mít podle nové studie až dvojnásobný dopad na klima než vejce od slepic chovaných v klecích. Výzkumníci však zároveň upozorňují, že výsledky nezachycují všechny dopady na životní prostředí ani novější vývoj v produkci vajec.

Denia začíná u reprezentace a chystá výrazné změny

Nový trenér české fotbalové reprezentace Santi Denia se oficiálně ujal funkce a hned při svém představení naznačil, jakým směrem chce národní tým vést. Španělský kouč plánuje obnovu kádru, chce poznat české prostředí a co nejrychleji se pustit do práce. Součástí jeho plánů je také snaha přesvědčit Patrika Schicka k návratu do reprezentace.

V Alžírsku se zřítil do rokle autobus, nejméně 25 lidí zahynulo a 44 je zraněno

Nejméně 25 lidí zahynulo, když se dnes v Alžírsku zřítil do rokle autobus. Dalších 44 osob je zraněných, oznámily místní úřady, které dříve informovaly o 20 mrtvých a 38 zraněných. I po zveřejnění nového počtu mrtvých úřady varují, že nemusí jít o konečnou bilanci. Nehoda se stala ráno v oblasti Búmirdís asi 50 kilometrů od hlavního města Alžíru, uvedla agentura AFP.

Babiš má situaci v Ceutě za skandál španělské vlády, žádá uzavření Schengenu

Schengenský prostor je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) pro Španělsko třeba okamžitě uzavřít. Situaci po proniknutí desítek tisíc migrantů do španělského města Ceuty na severu Afriky považuje za skandál způsobený španělskou vládou. Řekl to ve vyjádření pro novináře, které ČTK poskytl mluvčí vlády Martin Vodička. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) dnes na tiskové konferenci k budoucnosti zahraničních center řekl, že má situaci za velmi složitou pro celý schengenský prostor. Ten umožňuje volný pohyb osob mezi evropskými státy bez provádění stálých hraničních kontrol na vnitřních hranicích.

Na řadě měřicích stanic v Německu padly ve čtvrtek teplotní rekordy

Na řadě německých měřicích stanic padly ve čtvrtek teplotní rekordy. Meteorologové na mnoha místech na jihu a ve střední části země naměřili přes 40 stupňů Celsia. Celoněmecký teplotní rekord zaznamenaný na konci června ale pokořen nebyl, informovala agentura DPA. Dnes se v celém Německu ochladí.

Ceny ropy klesají. Obavy z omezení dodávek ropy v Hormuzském průlivu zatím polevily

Ceny ropy v pátek pokračovaly v poklesu poté, co se začala obnovovat lodní doprava v Hormuzském průlivu. Trhy tak částečně zmírnily obavy z výpadků dodávek, které v předchozích dnech podpořily prudký růst cen po obnovení bojů mezi Spojenými státy a Íránem.

Počet migrantů z Maroka, kteří se dostali do španělské Ceuty, vzrostl podle úřadů na 49.000

Od čtvrtka přišlo do španělského města Ceuta na severu afrického kontinentu ze sousedního Maroka v nekontrolovaném proudu lidí na 49.000 migrantů. S odkazem na odhad španělského ministerstva vnitra to dnes uvedla agentura Reuters. Při snaze přeplavat námořní hranici se 19 migrantů utopilo. Chaotické snahy o překonání hranice mezi Marokem a španělskou exklávou pokračují i dnes, ačkoliv Maroko posílilo ostrahu části hranice. Někteří lidé však začali odcházet. Do Ceuty dnes míří premiér Pedro Sánchez.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama