Reklama
13.3 C
Czech
Úterý 24. března 2026
ZajímavostiRok 2023 byl nejteplejším v historii měření, uvedla služba Copernicus

Rok 2023 byl nejteplejším v historii měření, uvedla služba Copernicus

Rok 2023 byl nejteplejším v historii měření, průměrná globální teplota dosáhla 14,98 stupně Celsia. Uvedla to dnes meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Loňský rok tak s velkým náskokem předstihl rok 2016, který byl předchozím nejteplejším rokem, dodal Copernicus ve své výroční zprávě o globálním klimatu. Pro Evropu nicméně loňský rok nejteplejším nebyl.

Zpráva představuje obecné shrnutí nejvýznamnějších klimatických extrémů za rok 2023 a hlavních faktorů, které za nimi stojí, ať už jde o koncentrace skleníkových plynů, jev El Niňo či další přirozené výkyvy.

„V roce 2023 byla průměrná globální teplota 14,98 stupně Celsia, což je o 0,17 stupně více než v předchozím nejteplejším roce 2016,“ uvedli meteorologové z unijní služby. „Rok 2023 byl o 0,6 stupně teplejší než průměr v letech 1991 až 2020 a o 1,48 stupně teplejší než předindustriální období v letech 1850 až 1900,“ dodali. Srovnání s dobou před průmyslovou revolucí klimatologové používají k dokreslení globálního oteplování.

Podle zjištění meteorologů byl loňský rok také prvním rokem v záznamech, kdy byla každý den teplota o jeden stupeň vyšší než v předindustriální době. Přitom téměř 50 procent dní bylo o více než 1,5 stupně teplejších než v době před průmyslovou revolucí a dva dny v listopadu byly dokonce poprvé o více než dva stupně teplejší než v době před více než 150 lety.

„Rok 2023 byl výjimečný a klimatické rekordy padaly jako domino,“ uvedla zástupkyně ředitele služby Copernicus pro změnu klimatu Samantha Burgessová. „Byl nejen nejteplejším v historii měření, ale také prvním rokem, kdy byly všechny dny teplejší o více než jeden stupeň než v předindustriálním období. Teploty v roce 2023 pravděpodobně překonaly teploty jakéhokoli období za posledních nejméně 100.000 let,“ tvrdí Burgessová.

Pokud jde o jednotlivé měsíce, každý měsíc od června do prosince 2023 byl teplejší než odpovídající měsíc v jakémkoli předchozím roce. Loňský červenec a srpen byly přitom dva nejteplejší měsíce v historii měření.

Rovněž teploty v prosinci byly rekordní. „Prosinec 2023 byl celosvětově nejteplejším prosincem v historii měření s průměrnou teplotou 13,51 stupně, což je o 0,85 stupně nad průměrem z let 1991 až 2020 a o 1,78 stupně více než byl prosincový průměr v letech 1850 až 1900,“ říká zpráva meteorologů z programu Copernicus.

Neobvykle vysoké byly od dubna do prosince i globální průměrné teploty mořské hladiny. „Bezprecedentní hodnoty globální průměrné teploty mořské hladiny byly spojeny s vlnami mořských veder po celém světě, včetně částí Středozemního moře, Mexického zálivu a Karibiku, Indického oceánu a severního Pacifiku a velké části severního Atlantiku,“ dodává zpráva.

I v Evropě byly v loňském roce teploty nadprůměrné, září bylo nejteplejším zářím v historii měření. Rok 2023 jako celek byl nicméně pro Evropu druhým nejteplejším rokem s teplotou 1,02 stupně nad průměrem let 1991 až 2020. Je to přitom o 0,17 stupně méně než v roce 2020, který byl nejteplejším v historii měření.

Evropská zima, od prosince 2022 do února 2023, byla podle záznamů druhou nejteplejší zimou v historii. Průměrná teplota evropského léta, což je od června do srpna, pak byla 19,63 stupně Celsia. To znamená páté nejteplejší léto v historii měření.

Vysoké teploty měly vliv i na rozlohu antarktického mořského ledu, která byla v příslušných ročních obdobích rekordně nízká. Po celém světě bylo rovněž zaznamenáno velké množství extrémních událostí, včetně vln veder, povodní, sucha a lesních požárů.

Program Copernicus je součástí vesmírného programu Evropské unie, který je financován z prostředků EU. Zveřejněná data obyvatelům EU poskytují aktuální informace týkající se planety Země a jejího životního prostředí. Program koordinuje a řídí Evropská komise (EK) a je realizován ve spolupráci s členskými státy, Evropskou kosmickou agenturou (ESA), Evropskou organizací pro využívání meteorologických družic (EUMETSAT), Evropským střediskem pro střednědobou předpověď počasí (ECMWF) a dalšími agenturami EU.

Reklama

Doporučujeme

Ministr zahraničí Maďarska Szijjártó přiznal, že s Ruskem o jednání EU komunikoval

Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó potvrdil, že během neveřejných zasedání Evropské unie pravidelně komunikuje se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem. Reagoval tak na informace, podle nichž spolu oba politici hovoří i během přestávek na jednáních v Bruselu. Maďarská vláda přitom dříve podobná tvrzení odmítala jako nepravdivá.

Ruské útoky na Ukrajinu přerušily elektrické vedení mezi Moldavskem a Rumunskem

Ruské útoky na Ukrajinu přerušily klíčové elektrické vedení mezi Moldavskem a Evropou, uvedla dnes moldavská prezidentka Maia Sandu. Premiér Alexandru Munteanu vyzval občany k šetření s elektřinou. Moldavsko je závislé na dodávkách z Rumunska.

Kreml varoval před rozšířením íránské války do oblasti Kaspického moře

Rusko by vnímalo krajně negativně, pokud by se současná válka na Blízkém východě rozšířila do oblasti Kaspického moře. Podle ruské státní agentury TASS to dnes uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

Letecké údery v Iráku zabily nejméně 15 bojovníků šíitských milic

Letecké údery na základnu šíitských oddílů Lidových mobilizačních sil (PMF) v provincii Anbár v západním Iráku zabily v noci na dnešek nejméně 15 bojovníků, uvedla agentura AFP. Agentura Reuters zase informovala o nejméně šesti zabitých členech kurdských oddílů pešmergů při raketovém útoku na jejich základnu severně od iráckého Irbílu. Podle kurdských bojovníků na ně zaútočil Írán.

Íránská raketa dopadla na Tel Aviv, v Libanonu pokračovaly izraelské údery

Írán v noci pokračoval v ostřelování Izraele v odvetě za pokračující americko-izraelské údery z předchozích dnů. Íránské rakety zasáhly domy v Tel Avivu a předměstí Haify, uvedla agentura AFP. Izrael naproti tomu podnikl vzdušné útoky na jižní předměstí Bejrútu i na jih Libanonu. Jeho údery zabily v sousední zemi nejméně dva lidi, píší místní média.

Ukrajina hlásí pět mrtvých po ruských útocích, sirény zněly po celé zemi

Nejméně pět lidí přišlo o život a dalších 16 bylo zraněno při nočních ruských vzdušných útocích na Ukrajinu, informovaly úřady. Útoky zasáhly především bytové domy. Sirény varující před útoky zněly takřka v celé zemi a prezident Volodymyr Zelenskyj nabádal obyvatele k ostražitosti před možným masivním ruským úderem, píše agentura AFP.

Jako během pandemie. Expati prchají z Blízkého východu

Válka s Íránem otřásla technologickým trhem na Blízkém východě. Firmy se snaží přeorientovat dodavatelské řetězce, logistické trasy a zajistit bezpečí zaměstnanců. Změny se projevují také v náborech. Některé společnosti je pozastavily nebo obsazují jen vybrané pozice, zatímco expati se vracejí do Evropy a Asie. Pravý opak se podle průzkumu odehrává v Izraeli.

Trumpova strategie vůči Íránu selhala, řekl bývalý ministr obrany

Bývalý americký ministr obrany James Mattis v pondělí na konferenci pro energetický průmysl CERAWeek v Houstonu v Texasu zkritizoval administrativu prezidenta Donalda Trumpa za válku s Íránem. Domnívá se, že selhala ve strategickém myšlení. Na Blízký východ míří tisíce amerických mariňáků, spekuluje se ale o mírových rozhovorech v Pákistánu.

Země čelí rekordní energetické nerovnováze

Planeta Země se dostala do stavu, který vědci popisují jako mimořádně nebezpečný. Nejnovější zpráva Světové meteorologické organizace ukazuje, že klimatický systém je vychýlený víc než kdykoli v historii měření. Rychlé změny proběhly během několika desetiletí, ale jejich dopady potrvají staletí až tisíciletí.

Ropa se vrátila nad 100 dolarů za barel

Cena ropy se po prudkém pondělním propadu znovu zvedla. Severomořský Brent se v asijském obchodování vrátil nad hranici 100 dolarů za barel a americká ropa WTI se dostala nad 91 dolarů. Trhy dál reagují hlavně na napětí kolem konfliktu mezi USA a Íránem.

Vyšetřování srážky na LaGuardii přineslo nové detaily

Vyšetřování nedělní srážky letadla Air Canada Express s hasičským vozem na letišti LaGuardia přineslo další podrobnosti o tom, co se stalo těsně před nehodou. Při kolizi zemřeli dva piloti a desítky dalších lidí utrpěly zranění.

Izrael zasáhl v Libanonu další most, podle místního deníku chce region odříznout

Izraelská armáda se nadále snaží odříznout jižní část Libanonu v oblasti řeky Lítání od zbytku země, napsal deník L'Orient-Le Jour (OLJ). Izrael při leteckých útocích na Libanon dnes znovu cílil na jeden z klíčových mostů přes Lítání, který spojuje oblast Bint Džbajl a Nabatíja. Jeho zničení přerušilo spojení mezi těmito dvěma regiony. V noci na dnešek Izrael bombardoval údolí Bikáa a oblast Baalbek na východě země. V oblasti Súr na jihu izraelská armáda zabila dva lidi. Dnes pozdě večer izraelská armáda oznámila novou vlnu leteckých úderů na bejrútské předměstí Dahíja s tím, že cílí na proíránské hnutí Hizballáh.

Žháři v Londýně zapálili sanitky židovské dobrovolnické organizace

V londýnské čtvrti Golders Green došlo v pondělí brzy ráno ke žhářskému útoku, při němž útočníci zapálili sanitky patřící židovské dobrovolnické organizaci Hatzola. Incident policie vyšetřuje jako antisemitský zločin z nenávisti.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama