ZajímavostiRok 2023 byl nejteplejším v historii měření, uvedla služba Copernicus

Rok 2023 byl nejteplejším v historii měření, uvedla služba Copernicus

Rok 2023 byl nejteplejším v historii měření, průměrná globální teplota dosáhla 14,98 stupně Celsia. Uvedla to dnes meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Loňský rok tak s velkým náskokem předstihl rok 2016, který byl předchozím nejteplejším rokem, dodal Copernicus ve své výroční zprávě o globálním klimatu. Pro Evropu nicméně loňský rok nejteplejším nebyl.

Zpráva představuje obecné shrnutí nejvýznamnějších klimatických extrémů za rok 2023 a hlavních faktorů, které za nimi stojí, ať už jde o koncentrace skleníkových plynů, jev El Niňo či další přirozené výkyvy.

„V roce 2023 byla průměrná globální teplota 14,98 stupně Celsia, což je o 0,17 stupně více než v předchozím nejteplejším roce 2016,“ uvedli meteorologové z unijní služby. „Rok 2023 byl o 0,6 stupně teplejší než průměr v letech 1991 až 2020 a o 1,48 stupně teplejší než předindustriální období v letech 1850 až 1900,“ dodali. Srovnání s dobou před průmyslovou revolucí klimatologové používají k dokreslení globálního oteplování.

Podle zjištění meteorologů byl loňský rok také prvním rokem v záznamech, kdy byla každý den teplota o jeden stupeň vyšší než v předindustriální době. Přitom téměř 50 procent dní bylo o více než 1,5 stupně teplejších než v době před průmyslovou revolucí a dva dny v listopadu byly dokonce poprvé o více než dva stupně teplejší než v době před více než 150 lety.

„Rok 2023 byl výjimečný a klimatické rekordy padaly jako domino,“ uvedla zástupkyně ředitele služby Copernicus pro změnu klimatu Samantha Burgessová. „Byl nejen nejteplejším v historii měření, ale také prvním rokem, kdy byly všechny dny teplejší o více než jeden stupeň než v předindustriálním období. Teploty v roce 2023 pravděpodobně překonaly teploty jakéhokoli období za posledních nejméně 100.000 let,“ tvrdí Burgessová.

Pokud jde o jednotlivé měsíce, každý měsíc od června do prosince 2023 byl teplejší než odpovídající měsíc v jakémkoli předchozím roce. Loňský červenec a srpen byly přitom dva nejteplejší měsíce v historii měření.

Rovněž teploty v prosinci byly rekordní. „Prosinec 2023 byl celosvětově nejteplejším prosincem v historii měření s průměrnou teplotou 13,51 stupně, což je o 0,85 stupně nad průměrem z let 1991 až 2020 a o 1,78 stupně více než byl prosincový průměr v letech 1850 až 1900,“ říká zpráva meteorologů z programu Copernicus.

Neobvykle vysoké byly od dubna do prosince i globální průměrné teploty mořské hladiny. „Bezprecedentní hodnoty globální průměrné teploty mořské hladiny byly spojeny s vlnami mořských veder po celém světě, včetně částí Středozemního moře, Mexického zálivu a Karibiku, Indického oceánu a severního Pacifiku a velké části severního Atlantiku,“ dodává zpráva.

I v Evropě byly v loňském roce teploty nadprůměrné, září bylo nejteplejším zářím v historii měření. Rok 2023 jako celek byl nicméně pro Evropu druhým nejteplejším rokem s teplotou 1,02 stupně nad průměrem let 1991 až 2020. Je to přitom o 0,17 stupně méně než v roce 2020, který byl nejteplejším v historii měření.

Evropská zima, od prosince 2022 do února 2023, byla podle záznamů druhou nejteplejší zimou v historii. Průměrná teplota evropského léta, což je od června do srpna, pak byla 19,63 stupně Celsia. To znamená páté nejteplejší léto v historii měření.

Vysoké teploty měly vliv i na rozlohu antarktického mořského ledu, která byla v příslušných ročních obdobích rekordně nízká. Po celém světě bylo rovněž zaznamenáno velké množství extrémních událostí, včetně vln veder, povodní, sucha a lesních požárů.

Program Copernicus je součástí vesmírného programu Evropské unie, který je financován z prostředků EU. Zveřejněná data obyvatelům EU poskytují aktuální informace týkající se planety Země a jejího životního prostředí. Program koordinuje a řídí Evropská komise (EK) a je realizován ve spolupráci s členskými státy, Evropskou kosmickou agenturou (ESA), Evropskou organizací pro využívání meteorologických družic (EUMETSAT), Evropským střediskem pro střednědobou předpověď počasí (ECMWF) a dalšími agenturami EU.

Doporučujeme

Magyar oznámil, že jeho vláda spustí odvolání hlavy státu ústavním dodatkem

Maďarský premiér Péter Magyar dnes v parlamentu oznámil, že jeho vláda se rozhodla dosáhnout odchodu prezidenta Tamáse Sulyoka z funkce ústavním dodatkem. Uvedl také, že v září začne příprava komplexní reformy ústavy, do které se má podle představ nové vlády zapojit celá společnost. Následně bude návrh ústavy předložen občanům ke schválení v referendu, uvedl podle agentur.

Tříletý chlapec, vhozený do krokodýlího výběhu v britské zoo, je z nejhoršího venku

Tříletý chlapec, který ve čtvrtek utrpěl vážná zranění po incidentu ve výběhu s krokodýly v zoologickém areálu Johnsons of Old Hurst v britském hrabství Cambridgeshire, již není v kritickém stavu. Policie oznámila, že jeho zdravotní stav se stabilizoval.

Andy Burnham uvedl, že bude usilovat o post šéfa labouristů a britského premiéra

Bývalý starosta Manchesteru a nynější poslanec Andy Burnham dnes oznámil, že se bude ucházet o post lídra Labouristické strany a tím i předsedy britské vlády. Učinil tak podle všeobecného očekávání krátce poté, co na funkci vůdce labouristů pod sílícím tlakem vlastních spolustraníků rezignoval premiér Keir Starmer. Burnham mu poděkoval za jeho působení v roli předsedy vlády.

Chalamet a Gomez propůjčí hlasy nové animované dvojici

Timothée Chalamet a Selena Gomez se potkají v novém animovaném filmu Not Alone. Chystá ho studio Illumination, které stojí za značkami jako Já, padouch, Mimoni nebo Super Mario Bros. ve filmu.

Írán souhlasil s návratem inspektorů jaderné agentury, řekl J. D. Vance

Teherán souhlasil s návratem inspektorů Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) do Íránu. Na tiskové konferenci to dnes uvedl americký viceprezident J. D. Vance poté, co v noci na dnešek skončilo ve švýcarském Bürgenstocku první kolo americko-íránských rozhovorů na vysoké úrovni. Jednání o působení inspektorů začne již tento týden, dodal Vance s tím, že půjde o první krok k trvalému ukončení íránského programu vývoje jaderných zbraní. Teherán opakovaně popírá, že by o atomovou zbraň usiloval.

Evropu dusí extrémní vedra. Ve Francii zemřeli tři lidé, Británii čeká až 40 stupňů

Evropu zasáhla jedna z nejvýraznějších vln veder letošního roku. Teploty ve Francii a Španělsku překračují 40 stupňů Celsia, úřady vydávají nejvyšší výstrahy a horko si už vyžádalo první oběti. Mimořádně teplé počasí míří také do Británie, kde meteorologové varují před podmínkami ohrožujícími zdraví i běžný chod země.

KOMENTÁŘ: Růst o stovky procent za rok. Intel a Micron jsou teď ve středu AI mánie

Poprask kolem akcií spojených s umělou inteligencí nadále trvá, momentum po Nvidii přebírají další dvě americké firmy. Intel a Micron předvádějí na burze extrémně vysoké zhodnocení. První jmenovaný nově těží i z dohody s Applem, kterou oslavil i Donald Trump.

Počet potvrzených případů eboly v Kongu přesáhl 1000

Počet potvrzených případů eboly v Kongu přesáhl 1000. K nedělnímu večeru oznámily místní úřady 1003 nakažených a 254 zemřelých, informovala dnes agentura Reuters. V sobotní aktualizaci konžská vláda uvedla, že počet potvrzených případů činí 956 a počet úmrtí 247.

Jihokorejský exministr spravedlnosti dostal 25 let za podíl na stanném právu

Jihokorejský soud dnes uložil exministru spravedlnosti Pak Song-čeovi 25 let vězení za jeho klíčovou roli při vzpouře tím, že se předloni podílel na snaze někdejšího prezidenta Jun Sok-jola vyhlásit stanné právo. Napsala to agentura Jonhap. Kvůli mimořádnému stavu dostal Jun doživotí a vysoké tresty vězení dostali i další členové vlády včetně expremiéra.

Ceny ropy klesají. Pokrok v rozhovorech mezi USA a Íránem ulidňuje trhy

Ceny ropy si v posledních dnech drží volatilní povahu. Po oznámení Íránu o opětovném uzavření Hormuzského průlivu mírně vzrostly. Mediátoři Katar a Pákistán však následně oznámili pokrok po prvním dni jednání mezi americkými a íránskými představiteli ve Švýcarsku, což poslalo ceny černého zlata níže. Obě strany se dohodly na plánu, jehož cílem je dosáhnout konečné dohody do 60 dní. Rozhovory budou pokračovat po zbytek týdne, přičemž jedním z hlavních témat budou boje mezi Izraelem a Hizballáhem.

Na Moskvu útočily desítky ukrajinských dronů, metropole dočasně zavřela letiště

Protivzdušná obrana od začátku dnešního dnes zneškodnila 80 ukrajinských dronů mířících na Moskvu, ohlásil její starosta Sergej Sobjanin. Informace o případných škodách nejsou k dispozici. Nad ránem byla na půldruhé hodiny zavřená čtyři letiště v ruském hlavním městě.

Britský premiér Keir Starmer rezignoval. V čele britské vlády zůstane do výběru nástupce

Britský premiér Keir Starmer dnes oznámil, že odstupuje z funkce lídra vládní Labouristické strany. V čele kabinetu zůstane, dokud strana v příštích týdnech nevybere jeho nástupce. Starmer to řekl novinářům před premiérským úřadem v londýnské Downing Street.

První jednání mezi Íránem a USA ve Švýcarsku skončilo, Teherán hovoří o pokroku

Írán a Spojené státy se dohodly na cestovní mapě směřující k dosažení konečné dohody do 60 dní. Uvedly to dnes brzy ráno Katar a Pákistán, které zprostředkovávají jednání o trvalém ukončení války s Íránem. Technické diskuse se povedou do konce týdne, uvádí v prohlášení ke konci víkendového prvního kola jednání ve Švýcarsku na základě memoranda o porozumění podepsaného minulý týden. Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí dnes podle agentur pochválil Pákistán a Katar za jejich zprostředkování rozhovorů ve Švýcarsku a uvedl, že "dosáhli významného pokroku".

Rusové pronikají do klíčového města. Zvyšují úsilí o dobytí Donbasu

Ruský postup na Ukrajině se v posledních měsících zastavil. Obránci podle svých slov letos dobyli více území, než kolik ztratili. Podařilo se jim dokonce narušit zásobovací trasy na Krym. Ukrajinské síly mezitím provádějí mohutné dronové údery hluboko uvnitř Ruska. V plamenech se ocitla i Moskva. Zatímco to vypadá, že situace hraje do karet Kyjevu, nepřítel infiltroval strategicky důležité město Kosťantynivka.

Manželka španělského premiéra Sáncheze nesmí opustit zemi, čelí obvinění z korupce

Manželka španělského premiéra Pedra Sáncheze, Begoña Gómez, bude čelit soudnímu procesu kvůli obviněním z korupce. Rozhodl o tom soudce Juan Carlos Peinado, který jí zároveň zakázal opustit území Španělska.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama