ZajímavostiRok 2023 byl nejteplejším v historii měření, uvedla služba Copernicus

Rok 2023 byl nejteplejším v historii měření, uvedla služba Copernicus

Rok 2023 byl nejteplejším v historii měření, průměrná globální teplota dosáhla 14,98 stupně Celsia. Uvedla to dnes meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Loňský rok tak s velkým náskokem předstihl rok 2016, který byl předchozím nejteplejším rokem, dodal Copernicus ve své výroční zprávě o globálním klimatu. Pro Evropu nicméně loňský rok nejteplejším nebyl.

Zpráva představuje obecné shrnutí nejvýznamnějších klimatických extrémů za rok 2023 a hlavních faktorů, které za nimi stojí, ať už jde o koncentrace skleníkových plynů, jev El Niňo či další přirozené výkyvy.

„V roce 2023 byla průměrná globální teplota 14,98 stupně Celsia, což je o 0,17 stupně více než v předchozím nejteplejším roce 2016,“ uvedli meteorologové z unijní služby. „Rok 2023 byl o 0,6 stupně teplejší než průměr v letech 1991 až 2020 a o 1,48 stupně teplejší než předindustriální období v letech 1850 až 1900,“ dodali. Srovnání s dobou před průmyslovou revolucí klimatologové používají k dokreslení globálního oteplování.

Podle zjištění meteorologů byl loňský rok také prvním rokem v záznamech, kdy byla každý den teplota o jeden stupeň vyšší než v předindustriální době. Přitom téměř 50 procent dní bylo o více než 1,5 stupně teplejších než v době před průmyslovou revolucí a dva dny v listopadu byly dokonce poprvé o více než dva stupně teplejší než v době před více než 150 lety.

„Rok 2023 byl výjimečný a klimatické rekordy padaly jako domino,“ uvedla zástupkyně ředitele služby Copernicus pro změnu klimatu Samantha Burgessová. „Byl nejen nejteplejším v historii měření, ale také prvním rokem, kdy byly všechny dny teplejší o více než jeden stupeň než v předindustriálním období. Teploty v roce 2023 pravděpodobně překonaly teploty jakéhokoli období za posledních nejméně 100.000 let,“ tvrdí Burgessová.

Pokud jde o jednotlivé měsíce, každý měsíc od června do prosince 2023 byl teplejší než odpovídající měsíc v jakémkoli předchozím roce. Loňský červenec a srpen byly přitom dva nejteplejší měsíce v historii měření.

Rovněž teploty v prosinci byly rekordní. „Prosinec 2023 byl celosvětově nejteplejším prosincem v historii měření s průměrnou teplotou 13,51 stupně, což je o 0,85 stupně nad průměrem z let 1991 až 2020 a o 1,78 stupně více než byl prosincový průměr v letech 1850 až 1900,“ říká zpráva meteorologů z programu Copernicus.

Neobvykle vysoké byly od dubna do prosince i globální průměrné teploty mořské hladiny. „Bezprecedentní hodnoty globální průměrné teploty mořské hladiny byly spojeny s vlnami mořských veder po celém světě, včetně částí Středozemního moře, Mexického zálivu a Karibiku, Indického oceánu a severního Pacifiku a velké části severního Atlantiku,“ dodává zpráva.

I v Evropě byly v loňském roce teploty nadprůměrné, září bylo nejteplejším zářím v historii měření. Rok 2023 jako celek byl nicméně pro Evropu druhým nejteplejším rokem s teplotou 1,02 stupně nad průměrem let 1991 až 2020. Je to přitom o 0,17 stupně méně než v roce 2020, který byl nejteplejším v historii měření.

Evropská zima, od prosince 2022 do února 2023, byla podle záznamů druhou nejteplejší zimou v historii. Průměrná teplota evropského léta, což je od června do srpna, pak byla 19,63 stupně Celsia. To znamená páté nejteplejší léto v historii měření.

Vysoké teploty měly vliv i na rozlohu antarktického mořského ledu, která byla v příslušných ročních obdobích rekordně nízká. Po celém světě bylo rovněž zaznamenáno velké množství extrémních událostí, včetně vln veder, povodní, sucha a lesních požárů.

Program Copernicus je součástí vesmírného programu Evropské unie, který je financován z prostředků EU. Zveřejněná data obyvatelům EU poskytují aktuální informace týkající se planety Země a jejího životního prostředí. Program koordinuje a řídí Evropská komise (EK) a je realizován ve spolupráci s členskými státy, Evropskou kosmickou agenturou (ESA), Evropskou organizací pro využívání meteorologických družic (EUMETSAT), Evropským střediskem pro střednědobou předpověď počasí (ECMWF) a dalšími agenturami EU.

Doporučujeme

Francouzi natírají okna křídou a hledají úlevu od veder

Extrémní vedra přiměla mnoho Francouzů sáhnout po překvapivě jednoduchém řešení. Na okna domů, škol i dalších budov nanášejí směs z rozdrcené křídy a vody, která pomáhá odrážet sluneční záření. Levný postup se rychle šíří po sociálních sítích a v některých obchodech už kvůli velkému zájmu dochází zásoby.

Artis Brno si zahraje první ligu

Brno bude mít po letech dva zástupce v nejvyšší fotbalové soutěži. Vedle Zbrojovky si premiérovou sezonu mezi elitou zahraje také Artis Brno, který přijal nabídku Ligové fotbalové asociace na administrativní doplnění soutěže po vyloučení Karviné.

Kvůli skandálu ve varšavské nemocnici odstoupily zástupkyně primátora

Dvě zástupkyně varšavského primátora dnes odstoupily ze svých funkcí, oznámil primátor Rafal Trzaskowski. Jde o o důsledek skandálu v jedné z varšavských nemocnic, kde se politici vládní strany a jejich příbuzní těšili protekčnímu zacházení a šéf pohotovosti pobíral horentní příjmy. Po odhalení následuje "politické zemětřesení" v hlavním městě, informují média. Další personální změny mohou následovat, pohrozil premiér Donald Tusk.

Spojené státy stáhly po operaci proti IS z Nigérie většinu svých vojenských sil

Spojené státy stáhly z Nigérie většinu vojenských sil, které nasadily při nedávné společné operaci proti bojovníkům teroristické organizace Islámský stát (IS). Nyní na žádost Abuji poskytují zpravodajskou podporu, uvedl podle agentury Reuters velitel velitelství amerických sil pro Afriku (AFRICOM) Dagvin Anderson.

Interpol pátrá po 39leté Ukrajince, je podezřelá z bombovému útoku v Monaku

Mezinárodní policejní organizace Interpol pátrá po devětatřicetileté Ukrajince Anastasiji Berezovské. Organizace to dnes oznámila na svém webu. Žena je podezřelá z bombového útoku, při kterém byl v pondělí zraněn ukrajinský oligarcha Vadym Jermolajev a další dva lidé. Vyšetřovatelé podle médií nevylučují, že za útokem stála cizí mocnost.

Havaj testuje silnice z plastového odpadu a rybářských sítí

Havaj hledá nové využití pro plastový odpad, který by jinak končil na skládkách nebo v oceánu. Výzkumníci zkoušejí přimíchávat recyklované plasty a vyřazené rybářské sítě do asfaltových směsí. První výsledky naznačují, že takové silnice neuvolňují více mikroplastů než běžné vozovky a mohou pomoci řešit dva problémy najednou, plastový odpad i mořské znečištění.

Sběratele vinylů děsí vlna veder. Mohou vysoké teploty zničit jejich desky?

V červnu velkou část Evropy sežehla tepelná kupole. Teploty místy dosahovaly až 40 stupňů Celsia. Takové extrémy vyvolávají obavy o zdraví. Nervózní jsou ale i vášniví sběratelé desek. Obávají se, že extrémní teploty mohou jejich vinyly poškodit či zničit.

USA se obávaly, že Izrael spáchá atentát na íránské vyjednavače

Američtí činitelé se obávali, že se Izrael chystá spáchat atentát na íránské vyjednavače, zatímco s nimi Spojené státy na jaře vedly citlivá jednání, při nichž dojednaly dočasnou mírovou dohodu. S odkazem na stávající a bývalé zástupce USA o tom napsal zpravodajský web deníku The New York Times (NYT).

Američané vzdávají hledání práce. Participace na trhu klesla nejníže za 50 let

Nezaměstnanost v USA klesla, ale není to dobrá zpráva. Část americké populace totiž přestala hledat zaměstnání, což znamená, že vypadla z trhu práce. Klesající nezaměstnanost tedy maskuje slabost trhu práce. Roli v tom hraje stárnoucí populace, zmenšující se populace migrantů a nepříznivá ekonomická situace.

Ukrajinské a ruské úřady informují o mrtvých a raněných po vzájemných útocích

Nejméně čtyři lidé, včetně dítěte a jeho matky, přišli o život při ruském útoku v Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny, další oběť je hlášena z Dněpropetrovské oblasti, uvedly místní úřady. Gubernátoři regionů na západě Ruska informují o dvou obětech ukrajinských útoků. V Kyjevě je dnes smutek za oběti čtvrtečního útoku, jejichž počet po vyproštění tří těl z trosek stoupl na tři desítky. Ale další lidé, včetně patnáctileté dívky, se dosud pohřešují.

Krvavější než Stalingrad: Válka na Ukrajině dosáhla temné bilance

Válka na Ukrajině je krvavější než bitva o Stalingrad. S takto temnou bilancí přišlo Centrum pro strategická a mezinárodní studia (CSIS). Podle něj dosáhl počet obětí konfliktu 2 milionů, přičemž válka je mnohem nákladnější pro Rusko než Ukrajinu. Ani přes obrovské ztráty boje nepolevují.

Moldavský premiér překvapivě oznámil rezignaci, důvod neupřesnil

Moldavský premiér Alexandru Munteanu dnes překvapivě oznámil rezignaci, v čele vlády byl od loňského listopadu. Jeho odstoupení znamená pád celé vlády. Premiér neupřesnil, proč se takto rozhodl, uvedla agentura Reuters.

Výbuch v kavárně v Damašku zabil nejméně devět lidí

Nejméně devět obětí a dvacet zraněných si vyžádal čtvrteční výbuch v kavárně v centru Damašku. Podle prvních zjištění explodovala podomácku vyrobená nálož, k odpovědnosti se zatím nikdo nepřihlásil.

Počet obětí zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 2595, pátrání pokračuje

Počet potvrzených obětí zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 2595, uvedla podle světových agentur ve čtvrtek večer (dnes nad ránem SELČ) prozatímní prezidentka Delcy Rodríguez. Pátrání po přeživších po otřesech z 24. června stále pokračuje, dodala politička, podle níž živel zcela zničil 189 domů. Pohřešováno je několik desítek tisíc lidí.

Hasiči na jihu Francie bojují s požáry, ty podle úřadů spálily přes 1200 hektarů

Stovky hasičů dnes na různých místech ve Francii bojovaly proti lesním požárům. Ty zasáhly především jižní část země. Přes 3000 lidí bylo evakuováno u obce Canet-en-Roussillon na jihozápadě. Pod kontrolu se podařilo dostat požáry u Marseille, kde premiér Sébastien Lecornu řídil zasedání krizového štábu. Podle něj lesní požáry zničily ve Francii 8700 hektarů půdy, z toho 1200 hektarů jen za středu.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama