ZajímavostiRok 2023 byl nejteplejším v historii měření, uvedla služba Copernicus

Rok 2023 byl nejteplejším v historii měření, uvedla služba Copernicus

Rok 2023 byl nejteplejším v historii měření, průměrná globální teplota dosáhla 14,98 stupně Celsia. Uvedla to dnes meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Loňský rok tak s velkým náskokem předstihl rok 2016, který byl předchozím nejteplejším rokem, dodal Copernicus ve své výroční zprávě o globálním klimatu. Pro Evropu nicméně loňský rok nejteplejším nebyl.

Zpráva představuje obecné shrnutí nejvýznamnějších klimatických extrémů za rok 2023 a hlavních faktorů, které za nimi stojí, ať už jde o koncentrace skleníkových plynů, jev El Niňo či další přirozené výkyvy.

„V roce 2023 byla průměrná globální teplota 14,98 stupně Celsia, což je o 0,17 stupně více než v předchozím nejteplejším roce 2016,“ uvedli meteorologové z unijní služby. „Rok 2023 byl o 0,6 stupně teplejší než průměr v letech 1991 až 2020 a o 1,48 stupně teplejší než předindustriální období v letech 1850 až 1900,“ dodali. Srovnání s dobou před průmyslovou revolucí klimatologové používají k dokreslení globálního oteplování.

Podle zjištění meteorologů byl loňský rok také prvním rokem v záznamech, kdy byla každý den teplota o jeden stupeň vyšší než v předindustriální době. Přitom téměř 50 procent dní bylo o více než 1,5 stupně teplejších než v době před průmyslovou revolucí a dva dny v listopadu byly dokonce poprvé o více než dva stupně teplejší než v době před více než 150 lety.

„Rok 2023 byl výjimečný a klimatické rekordy padaly jako domino,“ uvedla zástupkyně ředitele služby Copernicus pro změnu klimatu Samantha Burgessová. „Byl nejen nejteplejším v historii měření, ale také prvním rokem, kdy byly všechny dny teplejší o více než jeden stupeň než v předindustriálním období. Teploty v roce 2023 pravděpodobně překonaly teploty jakéhokoli období za posledních nejméně 100.000 let,“ tvrdí Burgessová.

Pokud jde o jednotlivé měsíce, každý měsíc od června do prosince 2023 byl teplejší než odpovídající měsíc v jakémkoli předchozím roce. Loňský červenec a srpen byly přitom dva nejteplejší měsíce v historii měření.

Rovněž teploty v prosinci byly rekordní. „Prosinec 2023 byl celosvětově nejteplejším prosincem v historii měření s průměrnou teplotou 13,51 stupně, což je o 0,85 stupně nad průměrem z let 1991 až 2020 a o 1,78 stupně více než byl prosincový průměr v letech 1850 až 1900,“ říká zpráva meteorologů z programu Copernicus.

Neobvykle vysoké byly od dubna do prosince i globální průměrné teploty mořské hladiny. „Bezprecedentní hodnoty globální průměrné teploty mořské hladiny byly spojeny s vlnami mořských veder po celém světě, včetně částí Středozemního moře, Mexického zálivu a Karibiku, Indického oceánu a severního Pacifiku a velké části severního Atlantiku,“ dodává zpráva.

I v Evropě byly v loňském roce teploty nadprůměrné, září bylo nejteplejším zářím v historii měření. Rok 2023 jako celek byl nicméně pro Evropu druhým nejteplejším rokem s teplotou 1,02 stupně nad průměrem let 1991 až 2020. Je to přitom o 0,17 stupně méně než v roce 2020, který byl nejteplejším v historii měření.

Evropská zima, od prosince 2022 do února 2023, byla podle záznamů druhou nejteplejší zimou v historii. Průměrná teplota evropského léta, což je od června do srpna, pak byla 19,63 stupně Celsia. To znamená páté nejteplejší léto v historii měření.

Vysoké teploty měly vliv i na rozlohu antarktického mořského ledu, která byla v příslušných ročních obdobích rekordně nízká. Po celém světě bylo rovněž zaznamenáno velké množství extrémních událostí, včetně vln veder, povodní, sucha a lesních požárů.

Program Copernicus je součástí vesmírného programu Evropské unie, který je financován z prostředků EU. Zveřejněná data obyvatelům EU poskytují aktuální informace týkající se planety Země a jejího životního prostředí. Program koordinuje a řídí Evropská komise (EK) a je realizován ve spolupráci s členskými státy, Evropskou kosmickou agenturou (ESA), Evropskou organizací pro využívání meteorologických družic (EUMETSAT), Evropským střediskem pro střednědobou předpověď počasí (ECMWF) a dalšími agenturami EU.

Doporučujeme

Indii během týdne zasáhl druhý cyklon. Úřady plánují evakuaci 30 tisíc lidí

Východní pobřeží Indie v úterý 3. listopadu zasáhl silný cyklon Murasu, který přinesl prudký vítr, vydatné srážky a záplavy. Úřady zahájily rozsáhlé evakuace a plánují přesunout do bezpečí přibližně 30 tisíc obyvatel. Oblast se přitom stále vzpamatovává z předchozí bouře, která minulý týden připravila o život nejméně šest lidí.

Investiční boom kolem AI znepokojuje trhy. Ekonomové varují před rizikem další krize

Umělá inteligence v posledních letech pomáhala světovým akciovým trhům dosahovat rekordních hodnot. Obrovské investice technologických společností však začínají vyvolávat pochybnosti, zda se dokážou dostatečně rychle vrátit. V kombinaci s rostoucím zadlužením, vysokými úrokovými sazbami a geopolitickým napětím by případný propad technologického sektoru mohl ohrozit širší světovou ekonomiku.

Muskova AI narazila na vysoké provozní náklady. Musel ji omezit

Předplatitelé služby Grok Bot si v poslední době stěžují na rychlé vyčerpání týdenního limitu. Miliardář Elon Musk na své sociální síti X v reakci na to napsal, že byl nucen svého agenta umělé inteligence (AI) omezit kvůli vysokým provozním nákladům. Ještě v říjnu přitom tvrdil, že Grok Bot je nejrychleji rostoucím produktem, jaký kdy viděl.

Stromy podél řek mohou chránit lososy před oteplováním vody

Obnova stromů na březích řek může pomoci lososům obecným zvládat horká léta. Výzkum na kanadské řece Dartmouth ukázal, kde by výsadba nejvíce omezila sluneční záření dopadající na vodu. Další tým hledal způsob, jak odhadnout velikost chladnějších míst, která rybám poskytují ochranu při vysokých teplotách.

USA tajně zaútočily na ostrov Kešm. Mluví o sebeobraně

Americká armáda provedla omezené údery na íránský ostrov Kešm v Hormuzském průlivu. O útoku informovaly americké zdroje pod podmínkou anonymity. Potvrdila je také íránská média. Jednalo se o jeden z řady menších úderů z posledních týdnů, které USA tajily, aby konflikt v době zpráv o možných rozhovorech neeskalovaly.

Američané jdou k volbám. Zuří, ale demokratům to vítězství nezaručuje

Americký prezident Donald Trump, který v uplynulém desetiletí pozoruhodně transformoval americkou politiku, čelí výzvě v podobě kongresových voleb. Možné vítězství demokratů by mohlo zkomplikovat zbývající dva roky jeho vlády. Zatímco ve Sněmovně mají velkou šanci získat většinu, souboj o Senát bude napínavější.

Ruské bomby zasáhly centrum humanitární pomoci na Ukrajině. Zemřelo 26 lidí

Nejméně 26 lidí zahynulo při pondělním ruském bombardování vesnice Komyšuvacha v Záporožské oblasti na jihovýchodě Ukrajiny. Útok zasáhl školu, která sloužila jako centrum pro distribuci humanitární pomoci a úkryt pro místní obyvatele. Mezi oběťmi jsou také záchranáři a policisté.

Chladicí zařízení v Evropě zasáhl kybernetický útok, Brusel mluví o záměru

Desítky supermarketů v Belgii, Lucembursku, Švédsku, Irsku a Estonsku dnes mají kvůli kybernetickému útoku problémy s mrazáky a lednicemi, informují tiskové agentury. Týká se to řetězců firem Ahold Delhaize, Carrefour, Spa či IKEA. Eurokomisař Christophe Hansen to označil za promyšlený útok na zásobování potravinami v Evropské unii a belgická prokuratura zahájila vyšetřování trestného činu, píše agentura Reuters.

Ceny ropy před americkými volbami v Kongresu prudce klesají. USA i Írán vyjadřují ochotu jednat

Ceny ropy klesly poté, co USA s Íránem naznačily ochotu vyřešit probíhající konflikt diplomatickou cestou. Roli v tom hrají i blížící se volby v Kongresu, v nichž mají reálnou šanci zvítězit demokraté. Důvěra ve vyhlídky na příměří na Blízkém východě a na Ukrajině však zůstává slabá.

KOMENTÁŘ: Hackeři vyrabovali kryptoměnovou burzu a vzali si 6,3 miliardy dolarů. Využili této chyby

Loni si odnesli 1,5 miliardy dolarů z burzy Bybit, teď podle FBI hackeři ze skupiny TraderTraitor (též známé jako Lazarus) udeřili znovu. Obětí se stala Binance, největší kryptoměnová burza světa. Škody? 6,3 miliardy dolarů. Jde tak o největší útok na burzu v dějinách digitálních mincí. Vedle dalších faktorů za něj mohla i lidská hloupost.

Belgický premiér podal demisi kvůli sporům o rozpočet, král ji zatím nepřijal

Belgický premiér Bart De Wever dnes nabídl králi Philippovi svou demisi poté, co se jeho koaliční vláda neshodla na podobě škrtů v rozpočtu na příští rok. Panovník rezignaci předsedy vlády zatím nepřijal a hodlá se v nejbližších dnech sejít s lídry dalších koaličních stran, informují belgická média. Jádrem sporu, který ohrožuje složitě sestavenou vládu pěti stran, je snižování veřejných výdajů. To prosazuje premiérova pravicově nacionalistická Nová vlámská aliance (N-VA) a frankofonní liberální Reformní hnutí (MR). De Wever chce ušetřit až deset miliard eur (243 miliard korun), a to například prostřednictvím snížení výdajů na zdravotní péči. To však v několik měsíců trvajících rozhovorech odmítaly levicové a centristické koaliční strany, které naproti tomu navrhovaly například zvýšení majetkových daní nepřijatelné pro pravici. Premiér dnes dopoledne dorazil do královského paláce v Bruselu, kde strávil více než hodinu, než bez komentáře odjel. "Král se svým rozhodnutím čeká a od zítřka (úterka) zahájí konzultace s lídry stran, které jsou součástí většinové koalice," uvedl poté podle listu La Libre králův úřad. De Weverův kabinet vládne od loňského února, kdy se vlámský nacionalista chopil premiérské funkce po sedmi měsících vyjednávání, které je v zemi rozdělené na vlámskou a valonskou část tradičně složité. Král dal podle médií svým rozhodnutím premiérovi poslední šanci na dojednání rozpočtového kompromisu. Pokud De Wever neuspěje, může panovník pověřit další strany vytvořením nové koalice, případně rovnou vyhlásit nové volby.

Vědci objevili způsob, jak urychlit obnovu poškozených korálů

Obnovu vybělených korálů by mohl výrazně urychlit nový postup, který vyvinuli vědci ze Stanfordovy univerzity. Stačí, aby se po několik dní dotýkaly zdravých, geneticky shodných korálů. Při laboratorních pokusech se poškozené korály zcela zotavily během sedmi týdnů. Nový poznatek by mohl pomoci při obnově korálových útesů ohrožených oteplováním oceánů.

Soukromé letadlo na Floridě se zřítilo přímo na rušnou silnici. Všichni na palubě zemřeli

Jako by na vozovku dopadla raketa. Soukromý tryskáč se v neděli odpoledne zřítil na rušnou silnici v obytné oblasti v americkém státě Florida. Všech devět lidí na palubě zahynulo. Příčina havárie není jasná, stroj krátce předtím prolétal bouřkou. Zabývá se tím Federální úřad pro civilní letectví (FAA).

Hackeři ukradli z Binance 137 miliard korun. FBI ukazuje na Severní Koreu

Největší kryptoměnovou burzu světa Binance zasáhl rekordní hackerský útok, při kterém útočníci odcizili digitální aktiva v hodnotě 6,3 miliardy dolarů, tedy přibližně 137 miliard korun. Americká FBI krádež připsala hackerské skupině napojené na Severní Koreu. Binance mezitím obnovila výběry kryptoměn a slíbila, že veškeré ztráty pokryje z vlastních prostředků.

V Rusku zatkli teenagera podezřelého z plánování teroristického útoku na muzeum

Ruská Federální bezpečnostní služba (FSB) zadržela nezletilého ruského občana podezřelého z přípravy teroristického útoku na moskevské muzeum Caricyno. K jeho dopadení přispěly informace předané americkými bezpečnostními složkami, uvedla FSB. Zároveň poděkovala americké straně za spolupráci.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama