Reklama
6.6 C
Czech
Pondělí 30. března 2026
ZajímavostiRok 2023 byl nejteplejším v historii měření, uvedla služba Copernicus

Rok 2023 byl nejteplejším v historii měření, uvedla služba Copernicus

Rok 2023 byl nejteplejším v historii měření, průměrná globální teplota dosáhla 14,98 stupně Celsia. Uvedla to dnes meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Loňský rok tak s velkým náskokem předstihl rok 2016, který byl předchozím nejteplejším rokem, dodal Copernicus ve své výroční zprávě o globálním klimatu. Pro Evropu nicméně loňský rok nejteplejším nebyl.

Zpráva představuje obecné shrnutí nejvýznamnějších klimatických extrémů za rok 2023 a hlavních faktorů, které za nimi stojí, ať už jde o koncentrace skleníkových plynů, jev El Niňo či další přirozené výkyvy.

„V roce 2023 byla průměrná globální teplota 14,98 stupně Celsia, což je o 0,17 stupně více než v předchozím nejteplejším roce 2016,“ uvedli meteorologové z unijní služby. „Rok 2023 byl o 0,6 stupně teplejší než průměr v letech 1991 až 2020 a o 1,48 stupně teplejší než předindustriální období v letech 1850 až 1900,“ dodali. Srovnání s dobou před průmyslovou revolucí klimatologové používají k dokreslení globálního oteplování.

Podle zjištění meteorologů byl loňský rok také prvním rokem v záznamech, kdy byla každý den teplota o jeden stupeň vyšší než v předindustriální době. Přitom téměř 50 procent dní bylo o více než 1,5 stupně teplejších než v době před průmyslovou revolucí a dva dny v listopadu byly dokonce poprvé o více než dva stupně teplejší než v době před více než 150 lety.

„Rok 2023 byl výjimečný a klimatické rekordy padaly jako domino,“ uvedla zástupkyně ředitele služby Copernicus pro změnu klimatu Samantha Burgessová. „Byl nejen nejteplejším v historii měření, ale také prvním rokem, kdy byly všechny dny teplejší o více než jeden stupeň než v předindustriálním období. Teploty v roce 2023 pravděpodobně překonaly teploty jakéhokoli období za posledních nejméně 100.000 let,“ tvrdí Burgessová.

Pokud jde o jednotlivé měsíce, každý měsíc od června do prosince 2023 byl teplejší než odpovídající měsíc v jakémkoli předchozím roce. Loňský červenec a srpen byly přitom dva nejteplejší měsíce v historii měření.

Rovněž teploty v prosinci byly rekordní. „Prosinec 2023 byl celosvětově nejteplejším prosincem v historii měření s průměrnou teplotou 13,51 stupně, což je o 0,85 stupně nad průměrem z let 1991 až 2020 a o 1,78 stupně více než byl prosincový průměr v letech 1850 až 1900,“ říká zpráva meteorologů z programu Copernicus.

Neobvykle vysoké byly od dubna do prosince i globální průměrné teploty mořské hladiny. „Bezprecedentní hodnoty globální průměrné teploty mořské hladiny byly spojeny s vlnami mořských veder po celém světě, včetně částí Středozemního moře, Mexického zálivu a Karibiku, Indického oceánu a severního Pacifiku a velké části severního Atlantiku,“ dodává zpráva.

I v Evropě byly v loňském roce teploty nadprůměrné, září bylo nejteplejším zářím v historii měření. Rok 2023 jako celek byl nicméně pro Evropu druhým nejteplejším rokem s teplotou 1,02 stupně nad průměrem let 1991 až 2020. Je to přitom o 0,17 stupně méně než v roce 2020, který byl nejteplejším v historii měření.

Evropská zima, od prosince 2022 do února 2023, byla podle záznamů druhou nejteplejší zimou v historii. Průměrná teplota evropského léta, což je od června do srpna, pak byla 19,63 stupně Celsia. To znamená páté nejteplejší léto v historii měření.

Vysoké teploty měly vliv i na rozlohu antarktického mořského ledu, která byla v příslušných ročních obdobích rekordně nízká. Po celém světě bylo rovněž zaznamenáno velké množství extrémních událostí, včetně vln veder, povodní, sucha a lesních požárů.

Program Copernicus je součástí vesmírného programu Evropské unie, který je financován z prostředků EU. Zveřejněná data obyvatelům EU poskytují aktuální informace týkající se planety Země a jejího životního prostředí. Program koordinuje a řídí Evropská komise (EK) a je realizován ve spolupráci s členskými státy, Evropskou kosmickou agenturou (ESA), Evropskou organizací pro využívání meteorologických družic (EUMETSAT), Evropským střediskem pro střednědobou předpověď počasí (ECMWF) a dalšími agenturami EU.

Reklama

Doporučujeme

Babiš jednal s distributory paliv, další schůzka bude brzy

Jednání vlády se zástupci největších distributorů pohonných hmot zatím nepřineslo konkrétní dohodu. Po pondělní schůzce ve Strakově akademii ale platí, že se obě strany znovu sejdou za dva až tři dny. Ve hře dál zůstává hlavně možnost zastropování marží u velkých hráčů na trhu.

Krejčí vede tým do klíčového zápasu

Ladislav Krejčí se vrací na Letnou v jiné roli. Tentokrát jako kapitán reprezentace, která bojuje o mistrovství světa. Před zápasem s Dánskem ale nezaujal jen fotbalem, ale i lidským gestem na tiskové konferenci.

Rusko vyhostilo britského diplomata, viní jej ze špionáže

Rusko nařídilo britskému diplomatovi opustit zemi kvůli podezření ze špionáže. Jde o další krok v sérii vzájemných vyhoštění mezi Moskvou a Londýnem, která odráží dlouhodobě napjaté vztahy obou zemí.

Mladý Schwarzenegger vyhrál svou první soutěž v kulturistice

Nejmladší syn Arnolda Schwarzeneggera se vydává po stopách svého otce. Joseph Baena při své první účasti na soutěži NPC Natural Colorado State obsadil první místo hned v několika kategoriích.

Španělsko uzavřelo svůj vzdušný prostor pro americká letadla zapojená do války v Íránu

Španělsko zakázalo americkým letounům zapojeným do útoků na Írán využívat svůj vzdušný prostor i vojenské základny. Podle tamní vlády jde o snahu zabránit eskalaci konfliktu a neúčastnit se války, kterou země považuje za nezákonnou.

U Trumpova sídla na Floridě zasahovaly stíhačky

Americké stíhačky v neděli vzlétly k zásahu poté, co civilní letoun narušil zakázaný vzdušný prostor poblíž sídla Donalda Trumpa Mar-a-Lago na Floridě. Incident se odehrál v době, kdy se prezident nacházel ve svém golfovém klubu ve West Palm Beach.

Zloději ukradli přes 400 tisíc tyčinek KitKat

Z Evropy zmizela zásilka zhruba 12 tun čokolád KitKat, která mířila z Itálie do Polska. Podle Nestlé šlo o 413 793 kusů a spolu s nákladem se ztratil i celý vůz. Firma uvedla, že zásilka je stále nezvěstná.

Americké emise za tři dekády stály svět 230 bilionů korun, vypočítala studie

Spojené státy za poslední tři desetiletí způsobily světu ekonomické škody v hodnotě zhruba 10 bilionů dolarů (230 bilionů korun). Vyplývá to z nové studie, která se snaží vyčíslit dopady klimatické změny na globální ekonomiku. Paradoxní přitom je, že přibližně čtvrtina těchto ztrát dopadla přímo na samotné USA.

Novým vrchním velitelem barmské armády se po 15 letech stal Ye Win U

Ye Win U se dnes stal novým vrchním velitelem barmské armády a faktickým vůdcem vládnoucí junty. Jeho předchůdce Min Aun Hlain, který vedl armádu 15 let, byl nominován jako kandidát pro prezidentskou volbu, napsala agentura Reuters s odvoláním na média vlastněná armádou. V Barmě je od převratu v roce 2021 občanská válka.

KOMENTÁŘ: Index strachu kvůli Íránu olizuje dno. Nedávná historie ukazuje, že bylo i hůř

Trhy se kvůli probíhající válce v Íránu dál halí do červených čísel, v porovnání s loňskou celní válkou, začátkem konfliktu na Ukrajině nebo covidovou pandemií však reakce zdaleka neni tak razantní. Které indikátory ukazují, že investoři doufají ve šťastný konec?

Ruský tanker je u Kuby, Trump proti tomu nemá výhrady

Ruský tanker s ropou je v kubánských vodách a během dne dopluje na ostrov. Americký prezident Donald Trump, který na ostrovní zemi zvýšil tlak, nyní podle agentury Reuters prohlásil, že nemá výhrady proti tomu, aby cizí země Kubu zásobovaly. Reuters poznamenal, že Trump tak naznačil změnu přístupu vůči Havaně.

Děkujeme, Trumpe! Američané kvůli válce s Íránem ruší dovolené v zahraničí

Plánování dovolené v zahraničí se pro Američany stává výzvou, kterou raději odkládají. Hlavním důvodem je geopolitický chaos, podceňovaný administrativou Donalda Trumpa, a s tím související dopady na ekonomiku. Největším problémem je v současnosti válka s Íránem. Zdražují pohonné hmoty, což se promítá i do cen letenek. Ohrožuje to především nízkonákladové letecké společnosti.

Jeden mrtvý a osm zraněných při dronovém útoku na ruský Taganrog

Jeden člověk zemřel a osm utrpělo zranění při náletu ukrajinských dronů na město Taganrog v jihoruské Rostovské oblasti, informoval gubernátor Jurij Sljusar na telegramu. Podle obyvatel města na březích Azovského moře šlo o největší útok na Taganrog od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Napsal to telegramový kanál Astra. Ukrajina, která se ruské agresi brání od února 2022, hlásí ruské útoky v různých regionech.

Trump řekl Financial Times, že USA by se mohly zmocnit íránského ostrova Charg

Spojené státy by se mohly zmocnit íránského ostrova Charg. V rozhovoru s listem Financial Times (FT) zveřejněným v noci na dnešek to prohlásil americký prezident Donald Trump. Ostrov, který leží asi 25 kilometrů od íránské pevniny, slouží jako exportní terminál pro 90 procent vývozu ropy z islámské republiky.

Poleví napětí? Trump vidí dohodu s Íránem, Pákistán připravuje mírové rozhovory

Pákistán bude brzy hostit mírové rozhovory mezi USA a Íránem, uvedl tamní ministr zahraničí Išak Dar. Odehrát by se měly v nadcházejících dnech, více podrobností nicméně neposkytl. Režim v Íránu se změnil, dohodu můžeme uzavřít brzy, zopakoval americký prezident Donald Trump, který i tak zvažuje okupaci ostrova Charg.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama