ZajímavostiRok 2023 byl nejteplejším v historii měření, uvedla služba Copernicus

Rok 2023 byl nejteplejším v historii měření, uvedla služba Copernicus

Rok 2023 byl nejteplejším v historii měření, průměrná globální teplota dosáhla 14,98 stupně Celsia. Uvedla to dnes meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Loňský rok tak s velkým náskokem předstihl rok 2016, který byl předchozím nejteplejším rokem, dodal Copernicus ve své výroční zprávě o globálním klimatu. Pro Evropu nicméně loňský rok nejteplejším nebyl.

Zpráva představuje obecné shrnutí nejvýznamnějších klimatických extrémů za rok 2023 a hlavních faktorů, které za nimi stojí, ať už jde o koncentrace skleníkových plynů, jev El Niňo či další přirozené výkyvy.

„V roce 2023 byla průměrná globální teplota 14,98 stupně Celsia, což je o 0,17 stupně více než v předchozím nejteplejším roce 2016,“ uvedli meteorologové z unijní služby. „Rok 2023 byl o 0,6 stupně teplejší než průměr v letech 1991 až 2020 a o 1,48 stupně teplejší než předindustriální období v letech 1850 až 1900,“ dodali. Srovnání s dobou před průmyslovou revolucí klimatologové používají k dokreslení globálního oteplování.

Podle zjištění meteorologů byl loňský rok také prvním rokem v záznamech, kdy byla každý den teplota o jeden stupeň vyšší než v předindustriální době. Přitom téměř 50 procent dní bylo o více než 1,5 stupně teplejších než v době před průmyslovou revolucí a dva dny v listopadu byly dokonce poprvé o více než dva stupně teplejší než v době před více než 150 lety.

„Rok 2023 byl výjimečný a klimatické rekordy padaly jako domino,“ uvedla zástupkyně ředitele služby Copernicus pro změnu klimatu Samantha Burgessová. „Byl nejen nejteplejším v historii měření, ale také prvním rokem, kdy byly všechny dny teplejší o více než jeden stupeň než v předindustriálním období. Teploty v roce 2023 pravděpodobně překonaly teploty jakéhokoli období za posledních nejméně 100.000 let,“ tvrdí Burgessová.

Pokud jde o jednotlivé měsíce, každý měsíc od června do prosince 2023 byl teplejší než odpovídající měsíc v jakémkoli předchozím roce. Loňský červenec a srpen byly přitom dva nejteplejší měsíce v historii měření.

Rovněž teploty v prosinci byly rekordní. „Prosinec 2023 byl celosvětově nejteplejším prosincem v historii měření s průměrnou teplotou 13,51 stupně, což je o 0,85 stupně nad průměrem z let 1991 až 2020 a o 1,78 stupně více než byl prosincový průměr v letech 1850 až 1900,“ říká zpráva meteorologů z programu Copernicus.

Neobvykle vysoké byly od dubna do prosince i globální průměrné teploty mořské hladiny. „Bezprecedentní hodnoty globální průměrné teploty mořské hladiny byly spojeny s vlnami mořských veder po celém světě, včetně částí Středozemního moře, Mexického zálivu a Karibiku, Indického oceánu a severního Pacifiku a velké části severního Atlantiku,“ dodává zpráva.

I v Evropě byly v loňském roce teploty nadprůměrné, září bylo nejteplejším zářím v historii měření. Rok 2023 jako celek byl nicméně pro Evropu druhým nejteplejším rokem s teplotou 1,02 stupně nad průměrem let 1991 až 2020. Je to přitom o 0,17 stupně méně než v roce 2020, který byl nejteplejším v historii měření.

Evropská zima, od prosince 2022 do února 2023, byla podle záznamů druhou nejteplejší zimou v historii. Průměrná teplota evropského léta, což je od června do srpna, pak byla 19,63 stupně Celsia. To znamená páté nejteplejší léto v historii měření.

Vysoké teploty měly vliv i na rozlohu antarktického mořského ledu, která byla v příslušných ročních obdobích rekordně nízká. Po celém světě bylo rovněž zaznamenáno velké množství extrémních událostí, včetně vln veder, povodní, sucha a lesních požárů.

Program Copernicus je součástí vesmírného programu Evropské unie, který je financován z prostředků EU. Zveřejněná data obyvatelům EU poskytují aktuální informace týkající se planety Země a jejího životního prostředí. Program koordinuje a řídí Evropská komise (EK) a je realizován ve spolupráci s členskými státy, Evropskou kosmickou agenturou (ESA), Evropskou organizací pro využívání meteorologických družic (EUMETSAT), Evropským střediskem pro střednědobou předpověď počasí (ECMWF) a dalšími agenturami EU.

Doporučujeme

Jih Číny zasáhlo zemětřesení o síle 5,2 stupně, dva lidé zemřeli

Oblast Kuang-si na jihu Číny dnes brzy ráno zasáhlo zemětřesení o síle 5,2 stupně. Agentura AFP s odkazem na místní státní média informovala, že při otřesech zemřeli dva lidé a zřítilo se 13 budov.

Vingegaard vyhrál druhou etapu na Giru a před časovkou stáhl ztrátu

Jonas Vingegaard zvládl další důležitý krok při své premiéře na Giru d’Italia. Dánský favorit vyhrál devátou etapu s cílem na Corno alle Scale a připsal si už druhý triumf v letošním ročníku. V závěrečném stoupání setřásl Felixe Galla a znovu ukázal, že v kopcích působí nejjistěji ze všech favoritů. Růžový dres ale dál drží Portugalec Afonso Eulálio. Dobře si vedl také Jan Hirt, který zůstává ve hře o elitní desítku.

Ukrajina po dalších ruských útocích hlásí jednoho mrtvého a kolem 40 zraněných

Jednoho mrtvého a kolem 40 zraněných si vyžádaly další útoky, které ruská armáda podnikla na různých místech na Ukrajině. Dnes o tom informují ukrajinské úřady. Jen v Dnipru, které zasáhly ruské rakety, utrpělo zranění 18 lidí, mezi nimi dvouletá dívka a desetiletý chlapec. Ruská armáda proti Ukrajině poslala 22 raket a přes 520 dronů, uvedly ukrajinské vzdušné síly. Hlavním cílem útoku bylo podle nich Dnipro a Dněpropetrovská oblast.

Dochází vám čas. Trump opět pohrozil Íránu vyhlazením

Americký prezident Donald Trump varoval Írán, že čas pro přijetí mírové dohody se krátí s tím, že pokud tak rychle neučiní, dojde k obnovení útoků. Konflikt se ocitl v patové situaci. Obě válčící strany se nejsou schopny shodnout na mírových podmínkách. Napětí na Blízkém východě tak opět roste, terčem útoků se staly Spojené arabské emiráty.

Sparta rozhodla v Liberci až v závěru

Sparta zvládla 4. kolo ligové nadstavby ve skupině o titul a vyhrála v Liberci 2:0. Dlouho se hrálo bez branek a bez větších šancí. Pražský tým ale v poslední desetiminutovce dvakrát udeřil a potvrdil druhé místo v tabulce. Liberec zakončí sezonu na šesté příčce.

USA vyhodnocují možnou hrozbu dronových útoků ze strany Kuby

Kuba si pořídila více než 300 vojenských dronů a nedávno začala projednávat plány jejich případného využití k útokům na americkou základnu Guantánamo na Kubě, americké vojenské lodě, případně na floridský ostrov Key West, který leží jen 160 kilometrů severně od Havany. S odvoláním na vysoce postaveného amerického představitele to dnes napsal server Axios.

Úder dronu způsobil požár v jaderné elektrárně v SAE, únik radioaktivity nehrozí

Po úderu dronu dnes vypukl požár ve vnějším okruhu jaderné elektrárny ve Spojených arabských emirátech (SAE), jediné v arabském světě. Útok si nevyžádal zraněné a nezpůsobil únik radioaktivity, poukázal však na riziko opětovného zažehnutí americko-izraelské války s Íránem, v níž nyní platí křehké příměří. Informovaly o tom tiskové agentury s odvoláním na tamní úřady.

Do vedení Fatahu byl zvolen i syn šéfa Palestinské autonomie Jásir Abbás

Do vlivného ústředního výboru palestinské strany Fatah byl tento týden zvolen i nejstarší syn šéfa Palestinské autonomie Jásir Abbás, informovala dnes agentura AFP. Nacionalistický sekulární Fatah je vládní stranou na Izraelem okupovaném Západním břehu, kde má omezenou správu Palestinská autonomie, a jeho lídrem je už dvě dekády Mahmúd Abbás. Deník The New York Times (NYT) v této souvislosti připomněl, že tohoto nyní devadesátiletého politika mnozí kritizují za autoritářství a korupci.

Kvůli bombě z 2. světové války je v německém Pforzheimu evakuováno 30.000 lidí

Kvůli nálezu bomby z druhé světové války ve Pforzheimu na jihozápadě Německa muselo dnes ráno opustit své byty a domy 27.000 až 30.000 lidí. Hasiči poté začali kontrolovat, zda všichni místní obyvatelé v dané oblasti výzvy uposlechli, uvedl podle agentury DPA mluvčí policie. Evakuace by podle něj mohla trvat ještě několik hodin. Dosud není jasné, kdy během dne bude bomba vážící 1,8 tuny zneškodněna.

Muž najel v Itálii autem do lidí, pak do nich bodal. Osm zranil, čtyři těžce

V severoitalském městě Modena o víkendu najel muž autem do skupiny chodců, pak na ně zaútočil nožem. Podle úřadů utrpělo zranění osm lidí, z toho čtyři vážná. Mezi nejhůře zraněnými je žena, které lékaři museli amputovat obě nohy.

Po střetech s policií při silničních blokádách u La Pazu bylo zadrženo 57 lidí

Po střetech s policií při sobotních blokádách silnic vedoucích do bolivijské metropole La Paz bylo zadrženo nejméně 57 demonstrantů žádajících zejména zvýšení platů. Informovala o tom dnes agentura AFP s odvoláním na oficiální zdroje.

Dronový útok u Moskvy si vyžádal tři mrtvé

Ukrajina v noci na neděli podnikla jeden z největších dronových útoků na Rusko za celou dobu války. Ruské úřady hlásí více než pět set sestřelených dronů a tři mrtvé v Moskevské oblasti. Útok zasáhl i okolí ruské metropole, letiště Šeremetěvo a oblast u moskevské rafinerie.

WHO kvůli ebole vyhlásila globální zdravotní nouzi

Světová zdravotnická organizace vyhlásila kvůli šíření eboly v Kongu a Ugandě stav ohrožení veřejného zdraví mezinárodního významu. Nákaza se během krátké doby dostala i do hlavních měst obou zemí a úřady zatím pracují s výraznou nejistotou ohledně skutečného rozsahu epidemie.

Mistrovství světa 2026 může zasáhnout nebezpečné vedro

Fotbalové mistrovství světa v roce 2026 může výrazně ovlivnit extrémní počasí. Nová analýza skupiny World Weather Attribution upozorňuje, že zhruba čtvrtina zápasů se odehraje v podmínkách, které hráčská unie FIFPRO považuje za rizikové. Turnaj hostí Spojené státy, Kanada a Mexiko. Hrát se bude od poloviny června do července, tedy v období nejvyšších letních teplot.

Trumpův sál v Bílém domě narazil v Senátu

Plán republikánů získat miliardu dolarů na bezpečnostní úpravy Bílého domu, které souvisejí i s chystaným Trumpovým tanečním sálem, narazil v Senátu na procedurální problém. Elizabeth MacDonough, která v Senátu dohlíží na výklad procedurálních pravidel, dospěla k závěru, že návrh v současné podobě nesplňuje pravidla pro schvalování rozpočtovým postupem.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama