3.5 C
Czech
Pátek 7. listopadu 2025
ZajímavostiRok 2023 byl nejteplejším v historii měření, uvedla služba Copernicus

Rok 2023 byl nejteplejším v historii měření, uvedla služba Copernicus

Rok 2023 byl nejteplejším v historii měření, průměrná globální teplota dosáhla 14,98 stupně Celsia. Uvedla to dnes meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Loňský rok tak s velkým náskokem předstihl rok 2016, který byl předchozím nejteplejším rokem, dodal Copernicus ve své výroční zprávě o globálním klimatu. Pro Evropu nicméně loňský rok nejteplejším nebyl.

Zpráva představuje obecné shrnutí nejvýznamnějších klimatických extrémů za rok 2023 a hlavních faktorů, které za nimi stojí, ať už jde o koncentrace skleníkových plynů, jev El Niňo či další přirozené výkyvy.

„V roce 2023 byla průměrná globální teplota 14,98 stupně Celsia, což je o 0,17 stupně více než v předchozím nejteplejším roce 2016,“ uvedli meteorologové z unijní služby. „Rok 2023 byl o 0,6 stupně teplejší než průměr v letech 1991 až 2020 a o 1,48 stupně teplejší než předindustriální období v letech 1850 až 1900,“ dodali. Srovnání s dobou před průmyslovou revolucí klimatologové používají k dokreslení globálního oteplování.

Podle zjištění meteorologů byl loňský rok také prvním rokem v záznamech, kdy byla každý den teplota o jeden stupeň vyšší než v předindustriální době. Přitom téměř 50 procent dní bylo o více než 1,5 stupně teplejších než v době před průmyslovou revolucí a dva dny v listopadu byly dokonce poprvé o více než dva stupně teplejší než v době před více než 150 lety.

„Rok 2023 byl výjimečný a klimatické rekordy padaly jako domino,“ uvedla zástupkyně ředitele služby Copernicus pro změnu klimatu Samantha Burgessová. „Byl nejen nejteplejším v historii měření, ale také prvním rokem, kdy byly všechny dny teplejší o více než jeden stupeň než v předindustriálním období. Teploty v roce 2023 pravděpodobně překonaly teploty jakéhokoli období za posledních nejméně 100.000 let,“ tvrdí Burgessová.

Pokud jde o jednotlivé měsíce, každý měsíc od června do prosince 2023 byl teplejší než odpovídající měsíc v jakémkoli předchozím roce. Loňský červenec a srpen byly přitom dva nejteplejší měsíce v historii měření.

Rovněž teploty v prosinci byly rekordní. „Prosinec 2023 byl celosvětově nejteplejším prosincem v historii měření s průměrnou teplotou 13,51 stupně, což je o 0,85 stupně nad průměrem z let 1991 až 2020 a o 1,78 stupně více než byl prosincový průměr v letech 1850 až 1900,“ říká zpráva meteorologů z programu Copernicus.

Neobvykle vysoké byly od dubna do prosince i globální průměrné teploty mořské hladiny. „Bezprecedentní hodnoty globální průměrné teploty mořské hladiny byly spojeny s vlnami mořských veder po celém světě, včetně částí Středozemního moře, Mexického zálivu a Karibiku, Indického oceánu a severního Pacifiku a velké části severního Atlantiku,“ dodává zpráva.

I v Evropě byly v loňském roce teploty nadprůměrné, září bylo nejteplejším zářím v historii měření. Rok 2023 jako celek byl nicméně pro Evropu druhým nejteplejším rokem s teplotou 1,02 stupně nad průměrem let 1991 až 2020. Je to přitom o 0,17 stupně méně než v roce 2020, který byl nejteplejším v historii měření.

Evropská zima, od prosince 2022 do února 2023, byla podle záznamů druhou nejteplejší zimou v historii. Průměrná teplota evropského léta, což je od června do srpna, pak byla 19,63 stupně Celsia. To znamená páté nejteplejší léto v historii měření.

Vysoké teploty měly vliv i na rozlohu antarktického mořského ledu, která byla v příslušných ročních obdobích rekordně nízká. Po celém světě bylo rovněž zaznamenáno velké množství extrémních událostí, včetně vln veder, povodní, sucha a lesních požárů.

Program Copernicus je součástí vesmírného programu Evropské unie, který je financován z prostředků EU. Zveřejněná data obyvatelům EU poskytují aktuální informace týkající se planety Země a jejího životního prostředí. Program koordinuje a řídí Evropská komise (EK) a je realizován ve spolupráci s členskými státy, Evropskou kosmickou agenturou (ESA), Evropskou organizací pro využívání meteorologických družic (EUMETSAT), Evropským střediskem pro střednědobou předpověď počasí (ECMWF) a dalšími agenturami EU.

Doporučujeme

Policie v německém Hanau zadržela Rumuna podezřelého z pomalování aut krví

Německá policie dnes zadržela 31letého Rumuna, kterého podezřívá, že pomaloval téměř 50 aut, několik poštovních schránek a několik domů v hesenském městě Hanau lidskou krví. Na mnoha místech přitom nakreslil hákové kříže. Policie o tom informovala v tiskové zprávě.

Nancy Pelosi oznámila svůj odchod z politiky. Příští rok už kandidovat nebude

Nancy Pelosi, první a dosud jediná žena v čele Sněmovny reprezentantů USA a jedna z nejvýraznějších postav Demokratické strany, odchází do politického důchodu. Oznámila, že po téměř čtyřech desetiletích v Kongresu už nebude znovu kandidovat.

Královna deblu Siniaková slaví pátý titul světové jedničky

Kateřina Siniaková potvrdila pozici světové jedničky. Po dvou výhrách na Turnaji mistryň v Rijádu má jisté semifinále i trofej pro nejlepší deblistku sezony. WTA jí k tomu uspořádala slavnostní ceremoniál. „Tohle je pro mě úžasné. Jsem moc šťastná, že jsem to znovu dokázala,“ řekla česká hráčka.

Varování před COP30: Chudší země stále nemají dostatečný přístup k ochraně v oblasti klimatu

Do brazilského města Belém se sjíždějí světoví lídři, aby se zúčastnili klimatické konference COP30. Jedním z hlavních témat bude opět financování boje proti klimatické krizi. Problémem je zejména obtížný přístup rozvojových států k prostředkům.

Trump v nejistotě. Soudci jsou skeptičtí ohledně legitimity cel

Ve středu začal Nejvyšší soud projednávat jeden z největších právních sporů administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Soudci se snaží vyložit znění zákona z roku 1977 o mezinárodních mimořádných ekonomických pravomocích (IEEPA), použitého k uvalení rozsáhlých tarifů na celý svět, a rozhodnout o jejich legitimitě.

Letiště v německém Hannoveru muselo kvůli dronu přerušit provoz

Letiště v Hannoveru na severozápadě Německa muselo ve středu pozdě večer přerušit provoz kvůli neznámému dronu. Informovala o tom dnes agentura DPA. Letiště bylo uzavřeno tři čtvrtě hodiny, na jiných místech kvůli tomu musela přistát tři letadla.

Stažení amerických sil z Rumunska neoslabuje východní křídlo NATO, uklidňuje Rutte

Generální tajemník Severoatlantické aliance (NATO) Mark Rutte se během návštěvy Bukurešti snažil zmírnit obavy z oznámeného stažení amerických vojáků z Rumunska. Trval na tom, že Washington nadále bude bránit zájmy východního křídla aliance. Odmítl také strach z toho, že tohle rozhodnutí vysílá Moskvě „nebezpečný signál“.

V ruském Volgogradu při dronovém útoku zemřel jeden člověk, uvedl gubernátor

Jeden člověk přišel o život při dronovém útoku na jihoruský Volgograd, informoval podle telegramového kanálu Astra gubernátor Volgogradské oblasti Andrej Bočarov. Hořelo v průmyslové zóně u města, kde se nachází rafinérie státního ropného koncernu Lukoil. Cílem útoku se stala také velká tepelná elektrárna v Kostromské oblasti ležící na severovýchod od Moskvy.

Princ William předal cenu Earthshot Prize 2025. Ocenil projekty, které dávají planetě naději

Rio de Janeiro se na jeden večer proměnilo v hlavní město ekologie. Princ William zde vyhlásil pět vítězů prestižní ceny Earthshot Prize, kteří podle něj dokazují, že řešení klimatické krize je stále možné. Každý z oceněných projektů získal milion liber na rozvoj svých nápadů.

Tajfun na Filipínách připravil o život 114 lidí, prezident vyhlásil stav nouze

Počet obětí, které si vyžádalo řádění tajfunu Kalmaegi na Filipínách, vzrostl na 114, píše agentura AP s odvoláním na filipínské úřady. Dalších 127 lidí se pohřešuje, mnoho z nich v centrální provincii Cebu poničené při nedávném zemětřesení. Agentura AFP informuje o 140 obětech na životě. Filipínský prezident Ferdinand Marcos mladší kvůli této přírodní katastrofě v zemi vyhlásil stav nouze.

Prezidentka Mexika Claudia Sheinbaum podala žalobu na muže, jenž ji na ulici osahával

Mexická prezidentka Claudia Sheinbaum chce trestní stíhání pro muže, který ji během krátké cesty mezi úřady v centru Ciudad de México osahával. Incident je zachycen na videu. Případ znovu otevřel debatu o bezpečí političek a o každodenním obtěžování žen v zemi.

Velký bariérový útes má šanci na přežití. Studie ukazuje, že korály se dokážou přizpůsobit

Budoucnost Velkého bariérového útesu nemusí být ztracená. Nový výzkum z Austrálie přináší naději, že pokud se globální oteplování podaří udržet pod dvěma stupni, korály dokážou přežít a přizpůsobit se. Nebudou stejné jako dřív, ale mohou dál tvořit živé a rozmanité ekosystémy.

Brusel schválil přísnější podobu Green Dealu

Evropští ministři životního prostředí se v Bruselu dohodli na nových pravidlech pro emisní povolenky a klimatické cíle. Navzdory tomu, že část politiků mluví o „zmírnění“, jde spíš o zpřísnění celého systému. Zavedení povolenek pro domácnosti v rámci ETS2 se sice odkládá o rok, ale cíl uhlíkové neutrality zůstává stejný, rok 2050.

KOMENTÁŘ: Americké firmy se předhánějí v tržbách. Výsledková sezóna má ale jeden paradox

Za Atlantikem vrcholí takzvaná výsledková sezóna, kdy americké akciové společnosti zveřejňují své hospodářské výsledky za třetí kvartál. Většina velkých hráčů překvapila nadstandardními výkony, vybrané akciové tituly i přesto na burze zamířily dolů. Proč?
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama