Reklama
2.8 C
Czech
Pondělí 30. března 2026
ZajímavostiRok 2023 byl nejteplejším v historii měření, uvedla služba Copernicus

Rok 2023 byl nejteplejším v historii měření, uvedla služba Copernicus

Rok 2023 byl nejteplejším v historii měření, průměrná globální teplota dosáhla 14,98 stupně Celsia. Uvedla to dnes meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Loňský rok tak s velkým náskokem předstihl rok 2016, který byl předchozím nejteplejším rokem, dodal Copernicus ve své výroční zprávě o globálním klimatu. Pro Evropu nicméně loňský rok nejteplejším nebyl.

Zpráva představuje obecné shrnutí nejvýznamnějších klimatických extrémů za rok 2023 a hlavních faktorů, které za nimi stojí, ať už jde o koncentrace skleníkových plynů, jev El Niňo či další přirozené výkyvy.

„V roce 2023 byla průměrná globální teplota 14,98 stupně Celsia, což je o 0,17 stupně více než v předchozím nejteplejším roce 2016,“ uvedli meteorologové z unijní služby. „Rok 2023 byl o 0,6 stupně teplejší než průměr v letech 1991 až 2020 a o 1,48 stupně teplejší než předindustriální období v letech 1850 až 1900,“ dodali. Srovnání s dobou před průmyslovou revolucí klimatologové používají k dokreslení globálního oteplování.

Podle zjištění meteorologů byl loňský rok také prvním rokem v záznamech, kdy byla každý den teplota o jeden stupeň vyšší než v předindustriální době. Přitom téměř 50 procent dní bylo o více než 1,5 stupně teplejších než v době před průmyslovou revolucí a dva dny v listopadu byly dokonce poprvé o více než dva stupně teplejší než v době před více než 150 lety.

„Rok 2023 byl výjimečný a klimatické rekordy padaly jako domino,“ uvedla zástupkyně ředitele služby Copernicus pro změnu klimatu Samantha Burgessová. „Byl nejen nejteplejším v historii měření, ale také prvním rokem, kdy byly všechny dny teplejší o více než jeden stupeň než v předindustriálním období. Teploty v roce 2023 pravděpodobně překonaly teploty jakéhokoli období za posledních nejméně 100.000 let,“ tvrdí Burgessová.

Pokud jde o jednotlivé měsíce, každý měsíc od června do prosince 2023 byl teplejší než odpovídající měsíc v jakémkoli předchozím roce. Loňský červenec a srpen byly přitom dva nejteplejší měsíce v historii měření.

Rovněž teploty v prosinci byly rekordní. „Prosinec 2023 byl celosvětově nejteplejším prosincem v historii měření s průměrnou teplotou 13,51 stupně, což je o 0,85 stupně nad průměrem z let 1991 až 2020 a o 1,78 stupně více než byl prosincový průměr v letech 1850 až 1900,“ říká zpráva meteorologů z programu Copernicus.

Neobvykle vysoké byly od dubna do prosince i globální průměrné teploty mořské hladiny. „Bezprecedentní hodnoty globální průměrné teploty mořské hladiny byly spojeny s vlnami mořských veder po celém světě, včetně částí Středozemního moře, Mexického zálivu a Karibiku, Indického oceánu a severního Pacifiku a velké části severního Atlantiku,“ dodává zpráva.

I v Evropě byly v loňském roce teploty nadprůměrné, září bylo nejteplejším zářím v historii měření. Rok 2023 jako celek byl nicméně pro Evropu druhým nejteplejším rokem s teplotou 1,02 stupně nad průměrem let 1991 až 2020. Je to přitom o 0,17 stupně méně než v roce 2020, který byl nejteplejším v historii měření.

Evropská zima, od prosince 2022 do února 2023, byla podle záznamů druhou nejteplejší zimou v historii. Průměrná teplota evropského léta, což je od června do srpna, pak byla 19,63 stupně Celsia. To znamená páté nejteplejší léto v historii měření.

Vysoké teploty měly vliv i na rozlohu antarktického mořského ledu, která byla v příslušných ročních obdobích rekordně nízká. Po celém světě bylo rovněž zaznamenáno velké množství extrémních událostí, včetně vln veder, povodní, sucha a lesních požárů.

Program Copernicus je součástí vesmírného programu Evropské unie, který je financován z prostředků EU. Zveřejněná data obyvatelům EU poskytují aktuální informace týkající se planety Země a jejího životního prostředí. Program koordinuje a řídí Evropská komise (EK) a je realizován ve spolupráci s členskými státy, Evropskou kosmickou agenturou (ESA), Evropskou organizací pro využívání meteorologických družic (EUMETSAT), Evropským střediskem pro střednědobou předpověď počasí (ECMWF) a dalšími agenturami EU.

Reklama

Doporučujeme

Kuba dostane ruskou ropu, Trump s tím souhlasí

Americký prezident Donald Trump oznámil, že Spojené státy nebudou bránit vplutí ruského tankeru s ropou na Kubu. Ostrov se už týdny potýká s výpadky proudu, nedostatkem paliva i dalšími dopady hluboké hospodářské krize.

Sobotních shromáždění proti Trumpovi se podle hnutí zúčastnilo osm milionů lidí

Sobotních shromáždění ve Spojených státech na protest proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings (Žádní králové) jde o rekordní účast, napsala dnes agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly 12 milionů účastníků. V Los Angeles byli podle agentury Reuters zadrženi dva výtržníci kvůli napadení příslušníků bezpečnostních složek.

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci, Írán je připraven

Íránské ozbrojené síly jsou připraveny na pozemní operaci Spojených států a jejich spojence v regionu potrestají, uvedl dnes podle agentury Reuters předseda íránského parlamentu Mohammad Bágher Ghálíbáf. O tom, že Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, informoval v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Nešlo by však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil. USA, které s Izraelem od konce února podnikají vzdušné údery proti Íránu, mezitím posilují svou pozici na Blízkém východě.

Coinbase zkouší dostat krypto na trh s bydlením

Kryptoměny se znovu dostávají blíž k běžnému životu. Americká burza Coinbase se spojila se společností Better Home & Finance a chce lidem umožnit, aby použili bitcoin nebo USDC ze svého účtu jako zástavu pro půjčku na akontaci při koupi domu. Nešlo by tedy o samotnou hypotéku, ale o samostatný úvěr vedle ní.

KLDR provedla test motoru pro raketu schopnou zasáhnout území Spojených států

Severokorejský vůdce Kim Čong-un se zúčastnil zkoušky motoru na tuhé palivo s vysokým tahem, kterou označil za krok posilující strategické vojenské schopnosti země. Dnes to napsala agentura AP s tím, že Kim je podle všeho odhodlán rozšířit a modernizovat arzenál raket schopných zasáhnout americkou pevninu. Severokorejská tisková agentura KCNA neinformovala, kdy a kde přesně se test uskutečnil.

Ruské útoky na Ukrajině zabily několik lidí, Ukrajina opět zasáhla ruský přístav

Nejméně tři lidé zemřeli a dalších sedm dnes utrpělo zranění při ruském bombardování východoukrajinského Kramatorsku, oznámil šéf vojenské správy Doněcké oblasti Vadym Filaškin. Už ráno ukrajinské úřady v různých částech země informovaly o zraněných v důsledku nočních ruských útoků. Ruská armáda k nim kromě stovek dronů použila i hypersonickou balistickou raketu Kinžal. Gubernátor ruské Leningradské oblasti Alexandr Drozděnko uvedl, že ukrajinské drony zasáhly významný přístav Usť-Luga, což později potvrdila ukrajinská tajná služba SBU.

Plyn domácnostem zdraží, podle expertů o deset až dvacet procent

Ceny plynu v Česku rostou. Domácnosti mají v příštích měsících počítat s tím, že si za energie připlatí. Největší nárůst se očekává právě u plynu.

Řidič v Derby najel do chodců

V anglickém Derby najel v sobotu večer řidič autem do několika chodců. Někteří utrpěli vážná zranění a skončili v nemocnici. Policie podezřelého muže krátce po incidentu zadržela, motiv zatím neoznámila.

Antonelli slaví další výhru, Bearman havaroval

Velká cena Japonska nabídla dva silné okamžiky. Andrea Kimi Antonelli v Suzuce znovu vyhrál a v 19 letech se posunul do čela šampionátu formule 1, zatímco Oliver Bearman po nejtvrdší havárii dosavadního průběhu sezony odkulhal do lékařského centra.

Šéfové ropných firem varují před dopady války s Íránem

Válka s Íránem začíná podle šéfů ropných firem tvrdě doléhat na dodávky energií a trhy její vážnost stále podceňují. Největší obavy míří na ropu, zkapalněný zemní plyn i další vývoj v Hormuzském průlivu, jehož omezený provoz zvyšuje nervozitu po celém světě.

Teherán čelil masivní vlně bombardování

Teherán zažil jednu z nejtěžších vln bombardování od začátku války. Útoky zasáhly obytné čtvrti i univerzitu, do regionu mezitím dorazili američtí mariňáci a konflikt se dál rozšiřuje za hranice Íránu i Izraele. Do bojů se nově zapojili také hútíové z Jemenu a napětí dál roste kolem Hormuzského průlivu.

Rubio obvinil Zelenského ze lži, naznačil, že USA může pomoc Ukrajině přesměrovat na Írán

Americký ministr zahraničí Marco Rubio obvinil ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského ze lži ohledně požadavků Spojených států. Zároveň připustil, že by USA mohly přesměrovat část zbraní původně určených pro Ukrajinu na jiné priority, například na konflikt s Íránem.

Správu železnic čeká velká reorganizace

Správa železnic od dubna spustí rozsáhlé organizační změny, které zasáhnou asi třetinu zaměstnanců. Ve hře je zhruba pět tisíc lidí. Ve většině případů ale nemá jít o propouštění, spíš o přesuny pod jiné útvary a výraznější centralizaci řízení.

Trump si opět stěžoval na neochotu spojenců v NATO pomoci USA s Íránem

Americký prezident Donald Trump podle tiskových agentur prohlásil, že Spojené státy by v případě potřeby nemusely přijít Severoatlantické alianci na pomoc vzhledem k tomu, že NATO neposkytlo USA materiální podporu během nynější války proti Íránu. Trumpovo prohlášení opět vyvolalo otazníky ohledně postoje amerického prezidenta k ustanovením o vzájemné obraně, které jsou středobodem transatlantické aliance, poznamenala agentura Reuters.

Jemenští Húsíové poprvé od začátku války v Íránu vypálili raketu na Izrael

Jemenští povstalci Húsíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu dnes časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu Húsíové přihlásili. Uvedla to agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama