ZajímavostiRok 2023 byl nejteplejším v historii měření, uvedla služba Copernicus

Rok 2023 byl nejteplejším v historii měření, uvedla služba Copernicus

Rok 2023 byl nejteplejším v historii měření, průměrná globální teplota dosáhla 14,98 stupně Celsia. Uvedla to dnes meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Loňský rok tak s velkým náskokem předstihl rok 2016, který byl předchozím nejteplejším rokem, dodal Copernicus ve své výroční zprávě o globálním klimatu. Pro Evropu nicméně loňský rok nejteplejším nebyl.

Zpráva představuje obecné shrnutí nejvýznamnějších klimatických extrémů za rok 2023 a hlavních faktorů, které za nimi stojí, ať už jde o koncentrace skleníkových plynů, jev El Niňo či další přirozené výkyvy.

„V roce 2023 byla průměrná globální teplota 14,98 stupně Celsia, což je o 0,17 stupně více než v předchozím nejteplejším roce 2016,“ uvedli meteorologové z unijní služby. „Rok 2023 byl o 0,6 stupně teplejší než průměr v letech 1991 až 2020 a o 1,48 stupně teplejší než předindustriální období v letech 1850 až 1900,“ dodali. Srovnání s dobou před průmyslovou revolucí klimatologové používají k dokreslení globálního oteplování.

Podle zjištění meteorologů byl loňský rok také prvním rokem v záznamech, kdy byla každý den teplota o jeden stupeň vyšší než v předindustriální době. Přitom téměř 50 procent dní bylo o více než 1,5 stupně teplejších než v době před průmyslovou revolucí a dva dny v listopadu byly dokonce poprvé o více než dva stupně teplejší než v době před více než 150 lety.

„Rok 2023 byl výjimečný a klimatické rekordy padaly jako domino,“ uvedla zástupkyně ředitele služby Copernicus pro změnu klimatu Samantha Burgessová. „Byl nejen nejteplejším v historii měření, ale také prvním rokem, kdy byly všechny dny teplejší o více než jeden stupeň než v předindustriálním období. Teploty v roce 2023 pravděpodobně překonaly teploty jakéhokoli období za posledních nejméně 100.000 let,“ tvrdí Burgessová.

Pokud jde o jednotlivé měsíce, každý měsíc od června do prosince 2023 byl teplejší než odpovídající měsíc v jakémkoli předchozím roce. Loňský červenec a srpen byly přitom dva nejteplejší měsíce v historii měření.

Rovněž teploty v prosinci byly rekordní. „Prosinec 2023 byl celosvětově nejteplejším prosincem v historii měření s průměrnou teplotou 13,51 stupně, což je o 0,85 stupně nad průměrem z let 1991 až 2020 a o 1,78 stupně více než byl prosincový průměr v letech 1850 až 1900,“ říká zpráva meteorologů z programu Copernicus.

Neobvykle vysoké byly od dubna do prosince i globální průměrné teploty mořské hladiny. „Bezprecedentní hodnoty globální průměrné teploty mořské hladiny byly spojeny s vlnami mořských veder po celém světě, včetně částí Středozemního moře, Mexického zálivu a Karibiku, Indického oceánu a severního Pacifiku a velké části severního Atlantiku,“ dodává zpráva.

I v Evropě byly v loňském roce teploty nadprůměrné, září bylo nejteplejším zářím v historii měření. Rok 2023 jako celek byl nicméně pro Evropu druhým nejteplejším rokem s teplotou 1,02 stupně nad průměrem let 1991 až 2020. Je to přitom o 0,17 stupně méně než v roce 2020, který byl nejteplejším v historii měření.

Evropská zima, od prosince 2022 do února 2023, byla podle záznamů druhou nejteplejší zimou v historii. Průměrná teplota evropského léta, což je od června do srpna, pak byla 19,63 stupně Celsia. To znamená páté nejteplejší léto v historii měření.

Vysoké teploty měly vliv i na rozlohu antarktického mořského ledu, která byla v příslušných ročních obdobích rekordně nízká. Po celém světě bylo rovněž zaznamenáno velké množství extrémních událostí, včetně vln veder, povodní, sucha a lesních požárů.

Program Copernicus je součástí vesmírného programu Evropské unie, který je financován z prostředků EU. Zveřejněná data obyvatelům EU poskytují aktuální informace týkající se planety Země a jejího životního prostředí. Program koordinuje a řídí Evropská komise (EK) a je realizován ve spolupráci s členskými státy, Evropskou kosmickou agenturou (ESA), Evropskou organizací pro využívání meteorologických družic (EUMETSAT), Evropským střediskem pro střednědobou předpověď počasí (ECMWF) a dalšími agenturami EU.

Doporučujeme

V Bologni protestovaly stovky lidí po úmrtí muže při policejním zásahu

Italská policie se v pondělí večer v severoitalském městě Bologna střetla s demonstranty protestujícími po smrti muže, který zemřel, když se ho strážníci pokoušeli zadržet. Informovaly o tom agentury AFP a Reuters. Záběry z nedělního incidentu, které natočil jeden z obyvatel a které se hojně šířily na internetu, vyvolaly protesty stovek lidí. Podle policie utrpělo při pondělních střetech zranění 64 strážníků.

Trump uvalil na Kanadu cla ve výši 50 procent. Obhajuje je diskriminací USA

Americký prezident Donald Trump oznámil uvalení cel ve výši 50 procent na některé zboží dovážené z Kanady.Bílý dům tento krok zdůvodňuje znevýhodňováním amerických aut, mléčných výrobků a alkoholu ze strany Ottawy. Premiér Mark Carney oznámil zintenzivnění obchodních rozhovorů. Zaznívají však hlasy vyzývající k odvetě. Kanada byla loni jednou z mála zemí, která na Trumpova cla reagovala.

Izrael staví v Gaze dlouhou bariéru. Palestinci mají strach z trvalé okupace

Izraelská armáda v Pásmu Gazy buduje dlouhou hliněnou bariéru, která odděluje více než 50 procent kontrolovaného území od zbytku enklávy. Židovský stát v oblasti stále provádí údery. Před několika dny zaútočil na policejní stanoviště Hamásu.

Jordánsko zneškodnilo íránské drony, které podle Íránu cílily na americké složky

Jordánská armáda dnes podle státní agentury Petra oznámila, že zneškodnila pět íránských dronů na svém území. Uvedla, že nedošlo k žádným obětem ani škodám. Íránské revoluční gardy na svém webu Sepah News potvrdily, že cílily na oblast Rukbán na severovýchodě Jordánska, kde se podle nich nacházejí americké jednotky. Spojené státy mezitím dokončily pět hodin trvající noční útok na Írán. Na síti X to oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Íránské revoluční gardy uvedly, že v reakci provedly údery na americké vojenské cíle v Kuvajtu a Bahrajnu, píše agentura Reuters. USA útočily již desátou noc v řadě.

Sestra zesnulého senátora Grahama se bude ucházet o jeho křeslo v Kongresu USA

Darline Graham, mladší sestra vlivného zesnulého republikánského senátora Lindseyho Grahama, se bude ve volbách do amerického Kongresu ucházet o jeho křeslo v Jižní Karolíně. Oznámila to v pondělním rozhovoru s moderátorem stanice Fox News Seanem Hannitym. Americký prezident Donald Trump předtím Graham ke kandidatuře vyzval a vyjádřil jí podporu. Graham dosud nepůsobila v žádné veřejné politické funkci.

Pentagon zamlčel desítky zraněných vojáků po íránských úderech. Údaje zveřejňuje pozdě

Americké ministerstvo obrany nezveřejňuje informace o desítkách zraněných vojáků po íránských úderech na cíle v Jordánsku. Údaje o obětech ministerstvo zveřejňuje na svých stránkách, ale se značným zpožděním, uvedla stanice CNN. Spojené státy zahájily nové kolo úderů na Írán. Teherán se nechal slyšet, že neprobíhají přímá jednání, obě strany si však vyměňují zprávy prostřednictvím zprostředkovatelů.

Ukrajina hlásí ruské útoky na plynárenská zařízení, v Rusku hoří elektrárna

Rusko třetím dnem v řadě útočí na plynárenská zařízení v Charkovské oblasti na východě Ukrajiny. Dnes to podle agentury Reuters oznámila ukrajinská plynárenská firma Naftohaz. V Charkovské oblasti udeřily ruské síly kazetovou municí na obytné domy, jeden člověk podle serveru Ukrajinska pravda zahynul a osm dalších utrpělo zranění. Naopak telegramový portál Astra informoval, že v Lipecku jihovýchodně od Moskvy v noci na dnešek vypukl požár v elektrárně a že se tak stalo po vyhlášení poplachu před ukrajinskými vzdušnými údery.

Babiš chce nižší sazby, Pavel euro. Michl odmítl obě představy

Guvernér České národní banky Aleš Michl se vymezil proti ekonomickým představám premiéra Andreje Babiše i prezidenta Petra Pavla. Rychlé snížení úrokových sazeb by podle něj mohlo ohrozit cenovou stabilitu, česká ekonomika ale zatím není připravena ani na přijetí eura.

USA oznámily konec noční vlny úderů na Írán

Spojené státy dokončily pět hodin trvající noční vlnu vzdušných úderů na Írán. Na síti X to oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Íránské revoluční gardy uvedly, že v reakci provedly údery na americké vojenské cíle v Kuvajtu a Bahrajnu, píše agentura Reuters. USA útočily již desátou noc v řadě.

Francie chce zakázat sociální sítě dětem do 15 let

Francie je o krok blíž k zákazu sociálních sítí pro děti mladší 15 let. Poslanci a senátoři se shodli na kompromisní podobě zákona, který by mohl začít platit už od začátku nového školního roku. Opatření podporuje prezident Emmanuel Macron a podobnou cestou se už vydala například Austrálie.

Nelegální těžba zlata ničí domorodé území v brazilské Amazonii

Brazilské úřady pokračují v rozsáhlém tažení proti nelegální těžbě zlata na domorodém území Sararé. Těžba za sebou zanechala zničenou krajinu, znečištěné řeky i rostoucí násilí. Vedle ekologických škod přináší také vážné zdravotní následky včetně prudkého šíření malárie.

Spoluzakladatel kartelu Sinaloa dostal doživotí. Za násilí se omluvil

Americký soud poslal na doživotí Ismaela „El Maya“ Zambadu, spoluzakladatele mexického kartelu Sinaloa. Jeden z nejmocnějších obchodníků s drogami před vynesením rozsudku přijal odpovědnost za své činy a vyzval mladé lidi, aby se nevydávali stejnou cestou.

Bitmine hromadí ethery, k pětiprocentnímu cíli jí zbývá poslední krok

Společnost Bitmine se přiblížila ke svému cíli vlastnit pět procent všech etherů v oběhu. Během posledního týdne však nakoupila podstatně méně kryptoměny než dříve a část peněz využila k odkupu vlastních akcií.

Jemenští povstalci z řad Húsíů oznámili námořní blokádu Saúdské Arábie

Jemenští povstalci z řad Húsíů dnes oznámili námořní blokádu Saúdské Arábie. Uvedly to tiskové agentury s odkazem na prohlášení povstalců. Napětí by mohlo vzrůst v Rudém moři a Adenském zálivu, kde v minulosti Húsíové útočili na nákladní lodě.

KOMENTÁŘ: FIFA předvedla světu, jak se vydělávají peníze. Šampionát jí přinesl devět miliard dolarů

Španělským triumfem skončil v neděli fotbalový šampionát pořádaný primárně USA, organizace FIFA teď může začít sčítat výdělky. Zatímco velké akce jsou často finančním fiaskem, zejména pro pořadatele, FIFA na akci utržila asi devět miliard dolarů (190 miliard korun). Jak to dokázala?
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama