ZajímavostiRok 2023 byl nejteplejším v historii měření, uvedla služba Copernicus

Rok 2023 byl nejteplejším v historii měření, uvedla služba Copernicus

Rok 2023 byl nejteplejším v historii měření, průměrná globální teplota dosáhla 14,98 stupně Celsia. Uvedla to dnes meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Loňský rok tak s velkým náskokem předstihl rok 2016, který byl předchozím nejteplejším rokem, dodal Copernicus ve své výroční zprávě o globálním klimatu. Pro Evropu nicméně loňský rok nejteplejším nebyl.

Zpráva představuje obecné shrnutí nejvýznamnějších klimatických extrémů za rok 2023 a hlavních faktorů, které za nimi stojí, ať už jde o koncentrace skleníkových plynů, jev El Niňo či další přirozené výkyvy.

„V roce 2023 byla průměrná globální teplota 14,98 stupně Celsia, což je o 0,17 stupně více než v předchozím nejteplejším roce 2016,“ uvedli meteorologové z unijní služby. „Rok 2023 byl o 0,6 stupně teplejší než průměr v letech 1991 až 2020 a o 1,48 stupně teplejší než předindustriální období v letech 1850 až 1900,“ dodali. Srovnání s dobou před průmyslovou revolucí klimatologové používají k dokreslení globálního oteplování.

Podle zjištění meteorologů byl loňský rok také prvním rokem v záznamech, kdy byla každý den teplota o jeden stupeň vyšší než v předindustriální době. Přitom téměř 50 procent dní bylo o více než 1,5 stupně teplejších než v době před průmyslovou revolucí a dva dny v listopadu byly dokonce poprvé o více než dva stupně teplejší než v době před více než 150 lety.

„Rok 2023 byl výjimečný a klimatické rekordy padaly jako domino,“ uvedla zástupkyně ředitele služby Copernicus pro změnu klimatu Samantha Burgessová. „Byl nejen nejteplejším v historii měření, ale také prvním rokem, kdy byly všechny dny teplejší o více než jeden stupeň než v předindustriálním období. Teploty v roce 2023 pravděpodobně překonaly teploty jakéhokoli období za posledních nejméně 100.000 let,“ tvrdí Burgessová.

Pokud jde o jednotlivé měsíce, každý měsíc od června do prosince 2023 byl teplejší než odpovídající měsíc v jakémkoli předchozím roce. Loňský červenec a srpen byly přitom dva nejteplejší měsíce v historii měření.

Rovněž teploty v prosinci byly rekordní. „Prosinec 2023 byl celosvětově nejteplejším prosincem v historii měření s průměrnou teplotou 13,51 stupně, což je o 0,85 stupně nad průměrem z let 1991 až 2020 a o 1,78 stupně více než byl prosincový průměr v letech 1850 až 1900,“ říká zpráva meteorologů z programu Copernicus.

Neobvykle vysoké byly od dubna do prosince i globální průměrné teploty mořské hladiny. „Bezprecedentní hodnoty globální průměrné teploty mořské hladiny byly spojeny s vlnami mořských veder po celém světě, včetně částí Středozemního moře, Mexického zálivu a Karibiku, Indického oceánu a severního Pacifiku a velké části severního Atlantiku,“ dodává zpráva.

I v Evropě byly v loňském roce teploty nadprůměrné, září bylo nejteplejším zářím v historii měření. Rok 2023 jako celek byl nicméně pro Evropu druhým nejteplejším rokem s teplotou 1,02 stupně nad průměrem let 1991 až 2020. Je to přitom o 0,17 stupně méně než v roce 2020, který byl nejteplejším v historii měření.

Evropská zima, od prosince 2022 do února 2023, byla podle záznamů druhou nejteplejší zimou v historii. Průměrná teplota evropského léta, což je od června do srpna, pak byla 19,63 stupně Celsia. To znamená páté nejteplejší léto v historii měření.

Vysoké teploty měly vliv i na rozlohu antarktického mořského ledu, která byla v příslušných ročních obdobích rekordně nízká. Po celém světě bylo rovněž zaznamenáno velké množství extrémních událostí, včetně vln veder, povodní, sucha a lesních požárů.

Program Copernicus je součástí vesmírného programu Evropské unie, který je financován z prostředků EU. Zveřejněná data obyvatelům EU poskytují aktuální informace týkající se planety Země a jejího životního prostředí. Program koordinuje a řídí Evropská komise (EK) a je realizován ve spolupráci s členskými státy, Evropskou kosmickou agenturou (ESA), Evropskou organizací pro využívání meteorologických družic (EUMETSAT), Evropským střediskem pro střednědobou předpověď počasí (ECMWF) a dalšími agenturami EU.

Doporučujeme

Steven Spielberg chystá svůj první western

Režisér Steven Spielberg (79) se po desetiletích kariéry chystá natočit svůj první celovečerní western. Nový projekt potvrdil jeho dlouholetý kameraman Janusz Kamiński, podle kterého by natáčení mohlo začít už v roce 2027. Při úvahách o vizuální podobě filmu přitom vzpomíná také na Sudety, jejichž krajina mu připomínala americkou Montanu.

Rozšiřování měst připravuje tropické oblasti o ptačí druhy

Rozšiřování měst výrazně snižuje rozmanitost ptačích druhů po celém světě. Největší ztráty přitom zaznamenávají tropické oblasti, které patří k nejbohatším ekosystémům planety. Nový výzkum ukazuje, že městská zástavba ohrožuje především ptáky závislé na specifickém přírodním prostředí.

Le Pen by ve druhém kole voleb ve Francii porazila Mélenchona, ukázal průzkum

Lídryně francouzské krajní pravice Marine Le Pen by v prezidentských volbách, které se budou v zemi konat příští rok na jaře, s velkým náskokem vyhrála první kolo se 34 až 36 procenty hlasů. Do druhého kola by s ní postoupil vůdce krajní levice Jean-Luc Mélenchon s 18 až 19 procenty, Le Pen by ho v něm ale snadno porazila. Vyplývá to z průzkumu agentury Toluna Harris Interactive, o němž dnes informovala agentura Reuters. Podle ní se tak polarizace francouzské politiky dál prohlubuje.

Nová Godzilla ovládla americká kina. Za první víkend utržila 31,6 milionu dolarů

Japonská Godzilla znovu ukázala svou sílu. Pokračování oscarového snímku Godzilla Minus One ovládlo severoamerická kina a během premiérového víkendu utržilo 31,6 milionu dolarů. Film režiséra Takašiho Jamazakiho výrazně překonal úvodní tržby svého předchůdce a celosvětově už vydělal přibližně 63 milionů dolarů.

Ukrajina bude vypadat trochu jinak. Trump promluvil o konci války

Přestože válka na Ukrajině stále probíhá, americký prezident Donald Trump trvá na tom, že brzy skončí. A výsledkem mírové dohody podle něj bude Ukrajina, která „bude mít trochu jinou podobu“.

U Kréty zemřelo od soboty 20 migrantů, uvedla řecká pobřežní stráž

U řeckého ostrova Kréta našla dnes ráno pobřežní stráž loď s 12 mrtvými migranty, ve stejném plavidle bylo i 18 živých lidí prchajících z Afriky do Evropy. Informovaly o tom agentury AFP a DPA, které připomněly, že už v sobotu řecká pobřežní stráž jižně od Kréty nalezla v moři loď s osmi mrtvými migranty.

Nemám s tím problém. Trump se vyjádřil k Vanceho výrokům o výsledcích voleb v Kongresu

Volební debakl v USA způsobil v řadách republikánů otřesy. Zatímco prezident Donald Trump hledá viníky, viceprezident J. D. Vance se od šéfa Bílého domu odklání. Na sociální síti X napsal, že republikáni prohráli volby hlavně kvůli válce s Íránem. Trump však v rozhovoru z minulého týdne uvedl, že s tímto tvrzením nesouhlas nevyjadřuje.

Ukrajinské drony zasáhly velkou rafinerii v Kiriši na severozápadě Ruska

Drony zasáhly průmyslovou oblast v Kiriši v Leningradské oblasti na severozápadě Ruska, kde způsobily požár rafinerie. Dnes o tom na platformě Telegram informoval tamní gubernátor Alexandr Drozděnko. Uvedl také, že ve městě Vsevoložsk u Petrohradu po dopadu trosek dronu na bytový dům zahynula žena. Drozděnko informoval o sestřelení 113 ukrajinských dronů. Ukrajina podniká údery v hloubi Ruska v sebeobraně, země od února 2022 vzdoruje ruské invazi.

Šéf Nvidie přiznal nevěru. Jeho údajná milenka měla pracovat pro čínskou rozvědku

Zakladatel a generální ředitel technologického gigantu Nvidia Jensen Huang (63) se veřejně přiznal k manželské nevěře. V osobním dopise se omluvil své ženě, dětem i zaměstnancům. Jeho soukromý život se navíc dostal do hledáčku vyšetřovatelů kvůli podezření, že se stal terčem čínské špionážní operace.

Trump připustil, že deportace byly příliš tvrdé

Americký prezident Donald Trump po porážce republikánů v kongresových volbách připustil, že jeho administrativa mohla při deportacích migrantů postupovat příliš tvrdě. V nedělním rozhovoru zároveň vyjádřil ochotu jednat s demokraty o možnosti, aby někteří přistěhovalci bez platného pobytového oprávnění mohli ve Spojených státech zůstat.

V Egyptě se srazily dva osobní vlaky. Zemřelo nejméně sedm lidí

Nejméně sedm mrtvých a 112 zraněných si vyžádala nedělní srážka dvou osobních vlaků v Egyptě. Několik vagonů vykolejilo a zřítilo se z železničního náspu. Na místo vyrazily záchranné týmy, zatímco cestující a kolemjdoucí prohledávali převrácené soupravy. Úřady nevylučují, že počet obětí ještě vzroste.

Útočník z Krakova zemřel v nemocnici

Čtyřiadvacetiletý útočník, který v sobotu v centru polského Krakova zastřelil šest lidí a dalších 15 zranil, v pondělí ráno zemřel v nemocnici. Muž byl od policejního zásahu v kritickém stavu a podstoupil několik operací. Jeho smrt potvrdila polská policie. Vyšetřování tragédie pokračuje.

USA odříznou kryptoburzu MEXC od finančního systému, viní ji z podezřelých převodů

Americké ministerstvo financí zasáhlo proti kryptoměnové burze MEXC Global, kterou spojuje s podezřelými transakcemi za nejméně 16 miliard dolarů. Podle úřadů platforma umožňovala obcházení sankcí vůči Rusku, Íránu a Severní Koreji. Nové opatření zakáže americkým finančním institucím zpracovávat převody související s burzou.

Rusové na Ukrajině zabili další dva lidi, údajně napadli i záchranáře

Nejméně dva lidé přišli o život a dalších sedm bylo zraněno při ruských útocích na Dněpropetrovskou oblast na jihovýchodě Ukrajiny, oznámil dnes náčelník regionální správy Oleksandr Hanža. Rusové při útocích na Dnipro, Nikopol a další místa regionu nasadili drony, dělostřelectvo i letecké bomby, dodal.

Izraelský prezident Herzog pověřil Eisenkota sestavením nové vlády

Izraelský prezident Jicchak Herzog dnes formálně pověřil šéfa opoziční centristické strany Jašar Gadiho Eisenkota sestavením nové vlády. Eisenkot uvedl, že podle jeho názoru je možné rychle sestavit novou vládu s výraznou většinou v parlamentu, píše agentura Reuters. Eisenkot podle agentury AFP dodal, že členové současných vládních stran Likud a Náboženský sionismus mohou podpořit jím vedenou novou vládu, pokud jim opravdu jde o národní jednotu. Eisenkot má nyní na vytvoření vlády 28 dní, přičemž prezident může lhůtu v případě nutnosti prodloužit o dalších 14 dní.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama