Po dalším rekordním roce globálních teplot roste tlak na politiky, aby zintenzivnili své úsilí v boji proti klimatickým změnám. To ovšem komplikuje nově zvolený americký prezident Donald Trump a nedostatečná snaha světa se dekarbonizovat a chránit ekosystémy. Podle nejnovějších studií, které shrnula agentura Reuters, se planeta otepluje rychleji, než se dříve předpokládalo.
Poslední celosvětový vědecký konsensus na tohle téma naposledy publikoval Mezivládní panele pro změnu klimatu (IPCC) v roce 2021, připomíná Reuters. Od té doby celá řada výzkumů z celého světa ukázala, že globální oteplování rychlostí překonalo vědecké predikce. Největších extrémů jsme se stali svědky v letech 2023 a 2024.
Pařížská dohoda nás zavazuje udržet globální oteplování na hranici 1,5 stupně Celsia nad předindustriální úrovní. Zatímco její osud je nejistý, protože od ní pod vládou Trumpa Spojené státy odstoupí, lidstvo už tuto červenou čáru překročilo. Vědci to zjistili v listopadu při studii 2000 let starých plynů zachycených v ledovcích na Antarktidě.
Climate change: what the latest science is telling ushttps://t.co/sehGBMruIH
— @Troposfera (@Troposfera) January 7, 2025
Když se vědci podívali na delší časové rozpětí sahající před industriální období, zjistili, že oteplení v roce 2023 dosáhlo 1,49 stupně Celsia. Jiné novější výzkumy nicméně tvrdily, že loni dočasně překročily teploty hranici 1,5 stupně poprvé v historii.
Oteplování Atlantiku ohrožuje funkčnost životně důležité Atlantické meridionální cirkulace (AMOC) – proudového systému, jenž transportuje teplotu vodu a klíčové živiny z tropů do severního Atlantiku a po celá staletí pomáhá udržovat klima na evropském kontinentu mírné a stabilní.
Podle výzkumů AMOC od roku 1950 oslabil o 15 procent. Loňský rok vědci ve studii publikované v časopisu Science Advances varovali, že systém může být blíže kritickému bodu zhroucení, než se dříve předpokládalo.
Musíme jednat rychle
Zhroucení AMOC by mělo dopady po celém světě. Ohrozilo by dešťové srážky, na nichž závisí miliardy lidí v Africe, Indii a Latinské Americe. Zvedly by se mořské hladin u pobřeží Severní Ameriky a v Evropě by došlo k ochlazení a četnějším a vydatnějším bouřím.
Oteplování kromě toho způsobuje odumírání korálů – v roce 2024 proběhla čtvrtá masivní událost bělení.
Ohřívající se oceány poskytují více energie tropickým bouřím. Jsou silnější, vytrvalejší a nepředvídatelnější. Klimatology například v říjnu 2024 šokoval hurikán Milton, pouze během jediného dne se vyvinul z tropické bouře na druhý nejsilnější hurikán zaznamenaný v Mexickém zálivu. Udeřil na západní pobřeží Floridy, kde způsobil značné škody.
Oteplování také přispívá k silnějším srážkám a velkým záplavám, které jsme loni mohli pozorovat v různých částech světa, včetně Česka.
Vysoké teploty odpařují vodu z půdy, čímž se mění vzorce srážek. Jelikož se snižuje její vlhkost, vznikají podmínky ideální pro intenzivnější lesní požáry. Amazonie v roce 2024 zažila nejhorší sucho od roku 1950, které vedlo k rekordním požárům. Ty v některých případech cíleně zakládali žháři.
Studie publikovaná v časopisu Nature Climate Change zjistila, že 13 procent úmrtí způsobených toxickým kouřem z lesních požárů během posledního desetiletí lze přičíst klimatickým změnám.
Arktická tundra už uvolňuje více oxidu uhličitého (CO2), než kolik dokáže absorbovat. Podobný scénář hrozí i Amazonskému deštnému pralesu a podle některých vědců už dokonce tento bod zlomu nastal nebo se blíží.
Tání ledovců může rovněž zvyšovat riziko vulkanické aktivity. Ustupující ledovce na Islandu uvolňují tlak na zemskou kůru, což může vést až k destabilizaci magnetických rezervoárů a větší sopečné činnosti.
Svět je na cestě k oteplení o 3 stupně Celsia, varují vědci. Jsou nutné okamžité kroky, jako je odklon od fosilních paliv a investice do odolnější infrastruktury a ochrany lesů, korálových útesů a zranitelných ekosystémů.
