ZprávyRepublikáni za přibývajících masových útoků v USA usnadňují držení zbraní

Republikáni za přibývajících masových útoků v USA usnadňují držení zbraní

Pondělní útok střelnou zbraní ve škole v Nashvillu vyvolal ve Spojených státech novou vlnu výzev k regulaci držení zbraní, vývoj v mnoha amerických státech je však v posledních letech opačný, upozorňují americká i zahraniční média. Státy, kde jsou u moci zákonodárci z Republikánské strany, přijímají zákony, které přístup ke zbraním usnadňují. Ve většině amerických států by mohlo být brzy povoleno nosit na veřejnosti pistole bez speciálního průkazu.

„V Kentucky, Ohiu, Nebrasce, Texasu a Virginii republikáni letos prosazují omezování zón bez střelných zbraní, odstranění prověrek (při nákupu zbraní) a rušení zákonů, jejichž cílem je odebírat zbraně těm, kdo představují nebezpečí pro sebe samé nebo okolí,“ shrnul aktuální vývoj deník The New York Times (NYT).

V 25 státech USA, tedy v polovině, nově není potřeba povolení nosit pistoli na veřejnosti. Brzy by tuto skupinu mohla rozšířit Florida, kde opatření rušící povinnost projít výcvikem postupuje republikány ovládaným státním parlamentem. Návrhu, který už schválila jedna komora legislativy, republikánský guvernér Ron DeSantis vyjádřil podporu. Od roku 2020 počet států umožňujících „držení bez povolení“ stoupl o devět.

„Je to nejrychlejší rozšíření zbraňových práv na úrovni států, jaké jsme kdy viděli,“ řekl specialista na právo spojené se střelnými zbraněmi Jacob Charles, který působí na Pepperdinské univerzitě v Kalifornii.

To vše za „příšerné kadence“ střeleckých útoků napříč USA, jak situaci popisuje list NYT. Země v posledních letech zažívá více než jednu masovou střelbu na den, uvádí organizace Gun Violence Archive, která masovou střelbu definuje jako útok s více než třemi oběťmi na životech. Za poslední tři roky zaznamenala vždy více než 600 takovýchto incidentů, za první tři měsíce letošního roku už 130.

V USA podle dostupných údajů na každého obyvatele připadá více než jedna pistole či puška, přičemž počet střelných zbraní v americké společnosti dál roste. Americká ústava zahrnuje druhý dodatek o „právu držet a nosit zbraň“ a nejvyšší soud USA v roce 2008 poměrem pěti soudců ku čtyřem rozhodl, že tato pasáž garantuje právo každého Američana vlastnit střelnou zbraň.

Průzkumy veřejného mínění naznačují, že většina Američanů souhlasí s přísnější regulací, v republikánských baštách, jako je Kentucky nebo Texas, to ovšem platit nemusí. Americký zpravodaj BBC Anthony Zurcher v komentáři poznamenal, že do úvah republikánských politiků se promítá i matematika stranických primárek, v nichž hlasuje tvrdé jádro podporovatelů strany, které zpravidla zastává vyhraněnější stanoviska. „Takže pokud se nezmění nálady této voličské skupiny, změna kurzu v podání republikánů je nepravděpodobná,“ píše Zurcher.

Nejnovější uvolnění pravidel přišlo v Severní Karolíně, kde republikáni v zákonodárném sboru přehlasovali veto demokratického guvernéra, aby zrušili požadavek mít povolení od místního šerifa k zakoupení pistole. Krok vstoupil v platnost okamžitě, informovala agentura AP.

Přístup ke zbraním rozšiřuje také Tennessee, kde po pondělním útoku na křesťanské škole zůstalo sedm mrtvých včetně útočnice. V ten samý den dal federální soudce zelenou místnímu návrhu, který snižuje na 18 let věk, od kterého mohou obyvatelé bez povolení chodit na veřejnosti s pistolí. Republikáni v Tennessee kromě toho prosazují vyzbrojování učitelů nebo možnost nosit střelné zbraně na univerzitních kampusech, píše NYT. Guvernér Bill Lee podobně jako další republikánští politici tvrdí, že zpřísňování regulací by masovým útokům nezabránilo, protože lidé s nekalými úmysly by si cestu ke zbraním našli.

Na federální úrovni se mezitím žádný posun nečeká, přestože prezident Joe Biden neustále vyzývá Kongres k přijetí restrikcí, jako je zákaz „útočných“ zbraní. Demokraté loni takovéto opatření prosadili ve Sněmovně reprezentantů, narazili však v Senátu, načež ve volbách ztratili sněmovní většinu. Republikáni ve Washingtonu takovýto postup odmítají a podobně jako v jednotlivých státech jdou opačným směrem. V Kongresu mimo jiné prosazují zrušení povinných registrací takzvaných stabilizačních podpěr pro přesnější střelbu z poloautomatických pušek.

Doporučujeme

Zelenskyj: Rusko chce Ukrajinu uvrhnout do blackoutu, podpora USA je klíčová

Rusko se snaží odříznout Ukrajinu od elektřiny a uvrhnout Kyjev do úplného blackoutu, prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po dalším rozsáhlém útoku vyzval americký Kongres, aby zachoval podporu napadené země jako jednu z priorit americké politiky.

Americké úřady ustoupily od zpřísnění pravidel pro kryptoměny

Americké úřady stáhly návrh, který měl výrazně zpřísnit evidenci některých finančních převodů, včetně transakcí s kryptoměnami. Finanční instituce by podle něj musely shromažďovat údaje o vybraných přeshraničních platbách už od 250 dolarů místo současných 3 000 dolarů. Regulátoři nakonec od plánované změny ustoupili kvůli obavám z vysoké administrativní zátěže a proměnám kryptoměnového trhu.

Novozélandské volby zůstávají těsné, pravicová koalice má zatím většinu

Novozélandské parlamentní volby zůstávají mimořádně vyrovnané. Po sečtení více než čtyř pětin hlasů vede vládní Národní strana jen o necelého půl procentního bodu před opozičními labouristy. Dosavadní vládní koalice by však podle průběžného rozdělení mandátů získala většinu.

Americký trh práce překonal očekávání a posílil vyhlídky na růst sazeb

Americký trh práce v říjnu výrazně překonal očekávání ekonomů. Zaměstnavatelé vytvořili 165 tisíc nových pracovních míst a míra nezaměstnanosti klesla na 4,1 procenta. Překvapivě dobré výsledky posílily očekávání, že americká centrální banka (Fed) v prosinci znovu zvýší úrokové sazby, aby omezila přetrvávající inflaci.

Ruský útok na Kyjev a okolí zabil jednoho člověka, dalších osm zranil

Noční ruský útok na Kyjev a jeho okolí si vyžádal život jednoho člověka a dalších osm lidí včetně dítěte zranil. Balistické střely poškodily obytné budovy, energetická zařízení i důležitý most přes Dněpr.

Včerejší útok na tržiště v Jemenu si vyžádal nejméně 30 mrtvých, tvrdí Húsíové

Letecké údery včera zasáhly tržiště na jihozápadě Jemenu v provincii Taíz a zabily nejméně 30 lidí, uvedl mluvčí ministerstva zdravotnictví ovládaného povstalci z řad Húsíů. Ministerstvo z útoků obvinilo Rijád, ale ten se k věci zatím nevyjádřil. Podle agentury AP by to mohl být jeden z nejkrvavějších útoků od obnovení bojů mezi jemenskými rebely a vládními silami podporovanými Saúdskou Arábií.

Keira Knightley se vrací jako špionka. Druhá řada Black Doves už je na Netflixu

Britský špionážní thriller Black Doves se po téměř dvou letech dočkal pokračování. Keira Knightley se znovu představuje jako manželka vysoce postaveného politika, která tajně pracuje pro špionážní organizaci. Druhá řada dorazila na Netflix 5. listopadu a přináší šest nových epizod, nebezpečné protivníky i známé herecké tváře.

Řidič autobusu, při jehož nehodě ve Francii zemřeli dva lidé, mohl usnout za volantem

Tragická nehoda autobusu na východě Francie má první možné vysvětlení. Šestadvacetiletý řidič vyšetřovatelům řekl, že mohl za volantem usnout. Páteční havárie si vyžádala životy sedmileté dívky a osmnáctiletého mladíka. Dalších 29 lidí utrpělo zranění, čtyři z nich vážná.

Na letišti v Limě objevili v kufrech Evropanů letících do Německa 3000 tarantulí

Celníci na letišti v peruánské metropoli Limě zajistili více než 3000 tarantulí, které byly převáženy do Německa. Dnes to napsal web The Guardian s odvoláním na peruánské úřady, podle nichž mohli členovci v evropské zemi vynést přibližně 1,5 milionu eur (přes 36,3 milionu Kč).

Netanjahuův úřad potvrdil konec pomoci od USA, vztahy zůstávají podle něj silné

Úřad izraelského premiéra Benjamina Netanjahua se dnes poprvé vyjádřil k ukončení americké bezpečnostní pomoci, které oznámil tento týden americký prezident Donald Trump. Píší to izraelská média. Zastavení bezpečnostního financování úřad označil za posun od pomoci k partnerství. Podle něj jsou vztahy s Washingtonem silné.

Český průmysl výrazně zrychlil. Výroba rostla nejrychleji za čtyři roky

Českému průmyslu se v září dařilo výrazně lépe, než ekonomové očekávali. Průmyslová výroba meziročně vzrostla o 6,2 procenta, což představuje nejrychlejší tempo za poslední čtyři roky. Růst táhly především automobilky a výroba elektřiny. Výrazně přibylo také nových zakázek, zatímco počet zaměstnanců v průmyslu nadále klesal.

Při nehodě autobusu ve Francii zemřeli dva lidé, dítě a teenager

Při páteční nehodě autobusu ve východní Francii zahynulo dítě a osmnáctiletý mladík. Další tři lidé jsou v kritickém stavu a 13 osob utrpělo lehčí zranění. Autobus převážel 43 cestujících, včetně 15 dětí. Příčina nehody zatím není známá.

Letecká doprava v Evropě se potýká s dalšími bombovými hrozbami

V evropské letecké dopravě dnes pokračuje série bombových poplachů z předchozích dnů. Terčem takové hrozby se stal například let společnosti Ryanair, který měl ráno odletět z Lisabonu do Říma, informovala agentura AFP, podle níž policie uvedla, že šlo o planý poplach. Hlášena byla také čtyři varování před bombami na palubě letadel letících nad francouzským územím. Dánská policie dnes oznámila, že vyšetřuje hrozby namířené proti leteckému provozu na kodaňském letišti, ale podle prvotních zjištění cestujícím nehrozilo žádné nebezpečí, píše agentura Reuters. V Maďarsku dokonce dotyčné letouny doprovázely vojenská letadla. Zatím se všechny předchozí i dnešní poplachy ukázaly jako plané. Podle mluvčí Letiště Praha se dnes hrozby týkaly také devíti letů mířících do Prahy nebo odlétajících z české metropole.

Stranger Things dostane další pokračování. Netflix ukázal první upoutávku

Svět oblíbeného sci-fi seriálu Stranger Things se rozšíří o další příběh. Novinka s názvem Other Worlds: A Stranger Things Adventure zavede diváky do roku 1955, tedy několik desetiletí před událostmi původního seriálu. Tvůrci slibují nové hrdiny, protivníky i záhady, které se začnou odhalovat v roce 2028.

Kořeny arktických rostlin mohou ovlivnit další vývoj klimatu

Kořeny rostlin v arktické tundře mohou mít zásadní vliv na množství skleníkových plynů v atmosféře. S oteplováním a táním trvale zmrzlé půdy se mění jejich růst i působení na půdní mikroorganismy. Nové poznatky ukazují, že právě procesy pod zemským povrchem mohou rozhodovat o tom, kolik uhlíku zůstane uloženého v půdě a kolik se ho uvolní do ovzduší.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama