3.7 C
Czech
Neděle 7. prosince 2025
ZprávyRepublikáni za přibývajících masových útoků v USA usnadňují držení zbraní

Republikáni za přibývajících masových útoků v USA usnadňují držení zbraní

Pondělní útok střelnou zbraní ve škole v Nashvillu vyvolal ve Spojených státech novou vlnu výzev k regulaci držení zbraní, vývoj v mnoha amerických státech je však v posledních letech opačný, upozorňují americká i zahraniční média. Státy, kde jsou u moci zákonodárci z Republikánské strany, přijímají zákony, které přístup ke zbraním usnadňují. Ve většině amerických států by mohlo být brzy povoleno nosit na veřejnosti pistole bez speciálního průkazu.

„V Kentucky, Ohiu, Nebrasce, Texasu a Virginii republikáni letos prosazují omezování zón bez střelných zbraní, odstranění prověrek (při nákupu zbraní) a rušení zákonů, jejichž cílem je odebírat zbraně těm, kdo představují nebezpečí pro sebe samé nebo okolí,“ shrnul aktuální vývoj deník The New York Times (NYT).

V 25 státech USA, tedy v polovině, nově není potřeba povolení nosit pistoli na veřejnosti. Brzy by tuto skupinu mohla rozšířit Florida, kde opatření rušící povinnost projít výcvikem postupuje republikány ovládaným státním parlamentem. Návrhu, který už schválila jedna komora legislativy, republikánský guvernér Ron DeSantis vyjádřil podporu. Od roku 2020 počet států umožňujících „držení bez povolení“ stoupl o devět.

„Je to nejrychlejší rozšíření zbraňových práv na úrovni států, jaké jsme kdy viděli,“ řekl specialista na právo spojené se střelnými zbraněmi Jacob Charles, který působí na Pepperdinské univerzitě v Kalifornii.

To vše za „příšerné kadence“ střeleckých útoků napříč USA, jak situaci popisuje list NYT. Země v posledních letech zažívá více než jednu masovou střelbu na den, uvádí organizace Gun Violence Archive, která masovou střelbu definuje jako útok s více než třemi oběťmi na životech. Za poslední tři roky zaznamenala vždy více než 600 takovýchto incidentů, za první tři měsíce letošního roku už 130.

V USA podle dostupných údajů na každého obyvatele připadá více než jedna pistole či puška, přičemž počet střelných zbraní v americké společnosti dál roste. Americká ústava zahrnuje druhý dodatek o „právu držet a nosit zbraň“ a nejvyšší soud USA v roce 2008 poměrem pěti soudců ku čtyřem rozhodl, že tato pasáž garantuje právo každého Američana vlastnit střelnou zbraň.

Průzkumy veřejného mínění naznačují, že většina Američanů souhlasí s přísnější regulací, v republikánských baštách, jako je Kentucky nebo Texas, to ovšem platit nemusí. Americký zpravodaj BBC Anthony Zurcher v komentáři poznamenal, že do úvah republikánských politiků se promítá i matematika stranických primárek, v nichž hlasuje tvrdé jádro podporovatelů strany, které zpravidla zastává vyhraněnější stanoviska. „Takže pokud se nezmění nálady této voličské skupiny, změna kurzu v podání republikánů je nepravděpodobná,“ píše Zurcher.

Nejnovější uvolnění pravidel přišlo v Severní Karolíně, kde republikáni v zákonodárném sboru přehlasovali veto demokratického guvernéra, aby zrušili požadavek mít povolení od místního šerifa k zakoupení pistole. Krok vstoupil v platnost okamžitě, informovala agentura AP.

Přístup ke zbraním rozšiřuje také Tennessee, kde po pondělním útoku na křesťanské škole zůstalo sedm mrtvých včetně útočnice. V ten samý den dal federální soudce zelenou místnímu návrhu, který snižuje na 18 let věk, od kterého mohou obyvatelé bez povolení chodit na veřejnosti s pistolí. Republikáni v Tennessee kromě toho prosazují vyzbrojování učitelů nebo možnost nosit střelné zbraně na univerzitních kampusech, píše NYT. Guvernér Bill Lee podobně jako další republikánští politici tvrdí, že zpřísňování regulací by masovým útokům nezabránilo, protože lidé s nekalými úmysly by si cestu ke zbraním našli.

Na federální úrovni se mezitím žádný posun nečeká, přestože prezident Joe Biden neustále vyzývá Kongres k přijetí restrikcí, jako je zákaz „útočných“ zbraní. Demokraté loni takovéto opatření prosadili ve Sněmovně reprezentantů, narazili však v Senátu, načež ve volbách ztratili sněmovní většinu. Republikáni ve Washingtonu takovýto postup odmítají a podobně jako v jednotlivých státech jdou opačným směrem. V Kongresu mimo jiné prosazují zrušení povinných registrací takzvaných stabilizačních podpěr pro přesnější střelbu z poloautomatických pušek.

Reklama

Doporučujeme

Musk po pokutě pro X vyzval ke zrušení EU

Elon Musk se ostře pustil do Evropské unie poté, co Brusel jeho síti X vyměřil pokutu 120 milionů eur. Americký miliardář na své platformě vyzval ke zrušení EU a obvinil ji z cenzury. Do sporu se vložili i američtí politici, kteří krok Evropské komise označují za útok na americké technologické firmy a svobodu projevu.

Netflix kupuje Warner Bros a Hollywood vře

Netflix oznámil obří akvizici studia Warner Bros a streamovací služby HBO Max. Místo úlevy nebo nadšení dorazila do Hollywoodu vlna vzteku. Tvůrci, odbory i provozovatelé kin se obávají dopadů, které mohou zasáhnout celé odvětví od pracovních míst po budoucnost filmů v kinech.

Na východě Konga pokračují intenzivní boje jen pár hodin po podpisu mírové dohody

Na východě Konga se dnes rozhořely intenzivní boje mezi tamní armádou a povstaleckým hnutím M23 podporovaným sousední Rwandou. Stalo se to pouhý den poté, co konžský prezident Felix Tshisekedi a jeho rwandský protějšek Paul Kagame podepsali v Bílém domě mírovou dohodu, ve které se zavázali k ukončení bojů a ke stabilizaci situace, píše agentura Reuters.

Kanadská vláda vyškrtla Sýrii ze seznamu států podporujících terorismus

Kanadská vláda dnes oznámila, že vyškrtla Sýrii ze svého seznamu států podporujících terorismus a hnutí Haját Tahrír aš-Šám (HTS) prozatímního syrského prezidenta Ahmada Šary ze seznamu teroristických organizací podle kanadského trestního zákoníku. Informovala o tom agentura Reuters.

Pákistán a Afghánistán se ostřelují, strany se navzájem viní z porušení klidu

Pákistánské a afghánské jednotky se dnes silně ostřelovaly přes společnou hranici v okrese Spínbuldak. Obě strany se vzájemně obviňují z rozpoutání bojů, které jsou v rozporu s křehkým příměřím z uplynulých dvou měsíců. Podle agentury Reuters však zatím nebyly hlášeny žádné oběti, ani škody.

Trump se poprvé sešel s mexickou prezidentkou Sheinbaum

Po více než deseti měsících v úřadě se americký prezident Donald Trump poprvé setkal s mexickou prezidentkou Claudií Sheinbaum, s níž opakovaně na dálku jednal o omezování počtu migrantů mířících do USA či zavádění cel na mexické zboží. Na osobní setkání došlo až při losování mistrovství světa ve fotbale, ačkoli američtí prezidenti často o schůzku s vůdci klíčového jižního souseda usilují mnohem dříve po nástupu do úřadu, napsala agentura AP.

Pokrok k míru závisí na Rusku, shodli se zástupci USA a Ukrajiny

Zástupci Spojených států a Ukrajiny se během jednání na Floridě shodli, že pokrok směrem k míru závisí na ochotě Ruska ukázat skutečný zájem o mír a učinit kroky k ukončení zabíjení. Po pátečním druhém dni rozhovorů to uvedlo americké ministerstvo zahraničí. Jednání mezi zvláštním vyslancem Stevem Witkoffem, zetěm prezidenta Donalda Trumpa Jaredem Kushnerem, tajemníkem ukrajinské bezpečnostní rady Rustemem Umerovem a náčelníkem generálního štábu Andrijem Hnatovem budou pokračovat i dnes.

Pentagon skupuje klíčové minerály a brzdí klimatické cíle

Kritické suroviny potřebné pro rozvoj obnovitelných zdrojů končí stále častěji v armádních skladech. Pentagon zrychluje hromadění minerálů, zatímco experti varují, že tím zpomaluje globální klimatické úsilí i dostupnost materiálů pro zelené technologie.

Litva plánuje vyhlášení nouzové situace kvůli balonům z Běloruska,

Litva plánuje vyhlášení nouzové situace kvůli pašeráckým balonům, které do této pobaltské země pronikají z Běloruska. Vyplývá to z informací agentury AFP a veřejnoprávní stanice LRT, která se odvolává na návrh ministerstva vnitra. Vláda má podle ní rozhodnout příští týden. AFP s odkazem na premiérku Ingu Ruginienéovou píše, že Litva nouzovou situaci vyhlásí.

Nad francouzskou základnou s jadernými ponorkami se objevily drony

Několik dronů přeletělo nad francouzskou ponorkovou základnou na poloostrově Île Longue na západě země. Informovala o tom dnes agentura AFP s odkazem na vyjádření četnictva. Prokuratura později odpoledne oznámila, že případ vyšetřuje. Na základně nedaleko bretaňského Brestu jsou umístěny francouzské jaderné ponorky s balistickými střelami (SNLE).

Po krátkém boji s těžkou nemocí zemřel oblíbený moderátor Patrik Hezucký (†55)

Český éter i televizní svět zasáhla smutná zpráva. Ve věku 55 let zemřel moderátor a herec Patrik Hezucký, dlouholetý hlas Ranní show na Evropě 2. Stanice uvedla, že v posledních měsících řešil vážné zdravotní potíže a poslední týdny strávil v nemocnici.

Papež rozpustil kontroverzní komisi pro získávání finančních prostředků

Papež Lev XIV. rozpustil kontroverzní komisi pro získávání finančních prostředků, která vznikla ke konci pontifikátu tehdy už nemocného papeže Františka. Uvedla to dnes agentura AP, podle níž jde o dosud nejvýraznější krok k nápravě problematických rozhodnutí učiněných za papeže Františka.

Čínský konkurent Nvidie překvapil investory skokovým růstem

Čínská firma Moore Threads, kterou založil bývalý manažer Nvidie v Pekingu, zažila na šanghajském trhu Star Market raketový vstup na burzu. Akcie během prvního dne vystoupaly na několikanásobek upisovací ceny, což ukazuje, jak silně investoři sázejí na snahu Číny osamostatnit se v oblasti čipů pro umělou inteligenci.

Němečtí poslanci schválili sporný důchodový balík

Německý Spolkový sněm dnes navzdory dřívějšímu odporu části koaličních poslanců schválil vládní důchodový balík. Spor o něj vyvolal v posledních týdnech krizi ve vládě kancléře Friedricha Merze. Proti se totiž postavila část mladých poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU. Podle nich představují některá z opatření příliš velkou zátěž pro státní rozpočet a mladou generaci. Návrh nakonec prošel pohodlnou většinou hlasů, hlasovalo proti němu jen sedm vládních poslanců.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama