ZprávyRepublikáni za přibývajících masových útoků v USA usnadňují držení zbraní

Republikáni za přibývajících masových útoků v USA usnadňují držení zbraní

Pondělní útok střelnou zbraní ve škole v Nashvillu vyvolal ve Spojených státech novou vlnu výzev k regulaci držení zbraní, vývoj v mnoha amerických státech je však v posledních letech opačný, upozorňují americká i zahraniční média. Státy, kde jsou u moci zákonodárci z Republikánské strany, přijímají zákony, které přístup ke zbraním usnadňují. Ve většině amerických států by mohlo být brzy povoleno nosit na veřejnosti pistole bez speciálního průkazu.

„V Kentucky, Ohiu, Nebrasce, Texasu a Virginii republikáni letos prosazují omezování zón bez střelných zbraní, odstranění prověrek (při nákupu zbraní) a rušení zákonů, jejichž cílem je odebírat zbraně těm, kdo představují nebezpečí pro sebe samé nebo okolí,“ shrnul aktuální vývoj deník The New York Times (NYT).

V 25 státech USA, tedy v polovině, nově není potřeba povolení nosit pistoli na veřejnosti. Brzy by tuto skupinu mohla rozšířit Florida, kde opatření rušící povinnost projít výcvikem postupuje republikány ovládaným státním parlamentem. Návrhu, který už schválila jedna komora legislativy, republikánský guvernér Ron DeSantis vyjádřil podporu. Od roku 2020 počet států umožňujících „držení bez povolení“ stoupl o devět.

„Je to nejrychlejší rozšíření zbraňových práv na úrovni států, jaké jsme kdy viděli,“ řekl specialista na právo spojené se střelnými zbraněmi Jacob Charles, který působí na Pepperdinské univerzitě v Kalifornii.

To vše za „příšerné kadence“ střeleckých útoků napříč USA, jak situaci popisuje list NYT. Země v posledních letech zažívá více než jednu masovou střelbu na den, uvádí organizace Gun Violence Archive, která masovou střelbu definuje jako útok s více než třemi oběťmi na životech. Za poslední tři roky zaznamenala vždy více než 600 takovýchto incidentů, za první tři měsíce letošního roku už 130.

V USA podle dostupných údajů na každého obyvatele připadá více než jedna pistole či puška, přičemž počet střelných zbraní v americké společnosti dál roste. Americká ústava zahrnuje druhý dodatek o „právu držet a nosit zbraň“ a nejvyšší soud USA v roce 2008 poměrem pěti soudců ku čtyřem rozhodl, že tato pasáž garantuje právo každého Američana vlastnit střelnou zbraň.

Průzkumy veřejného mínění naznačují, že většina Američanů souhlasí s přísnější regulací, v republikánských baštách, jako je Kentucky nebo Texas, to ovšem platit nemusí. Americký zpravodaj BBC Anthony Zurcher v komentáři poznamenal, že do úvah republikánských politiků se promítá i matematika stranických primárek, v nichž hlasuje tvrdé jádro podporovatelů strany, které zpravidla zastává vyhraněnější stanoviska. „Takže pokud se nezmění nálady této voličské skupiny, změna kurzu v podání republikánů je nepravděpodobná,“ píše Zurcher.

Nejnovější uvolnění pravidel přišlo v Severní Karolíně, kde republikáni v zákonodárném sboru přehlasovali veto demokratického guvernéra, aby zrušili požadavek mít povolení od místního šerifa k zakoupení pistole. Krok vstoupil v platnost okamžitě, informovala agentura AP.

Přístup ke zbraním rozšiřuje také Tennessee, kde po pondělním útoku na křesťanské škole zůstalo sedm mrtvých včetně útočnice. V ten samý den dal federální soudce zelenou místnímu návrhu, který snižuje na 18 let věk, od kterého mohou obyvatelé bez povolení chodit na veřejnosti s pistolí. Republikáni v Tennessee kromě toho prosazují vyzbrojování učitelů nebo možnost nosit střelné zbraně na univerzitních kampusech, píše NYT. Guvernér Bill Lee podobně jako další republikánští politici tvrdí, že zpřísňování regulací by masovým útokům nezabránilo, protože lidé s nekalými úmysly by si cestu ke zbraním našli.

Na federální úrovni se mezitím žádný posun nečeká, přestože prezident Joe Biden neustále vyzývá Kongres k přijetí restrikcí, jako je zákaz „útočných“ zbraní. Demokraté loni takovéto opatření prosadili ve Sněmovně reprezentantů, narazili však v Senátu, načež ve volbách ztratili sněmovní většinu. Republikáni ve Washingtonu takovýto postup odmítají a podobně jako v jednotlivých státech jdou opačným směrem. V Kongresu mimo jiné prosazují zrušení povinných registrací takzvaných stabilizačních podpěr pro přesnější střelbu z poloautomatických pušek.

Reklama

Doporučujeme

Historická dohoda na dosah? V Libanonu platí dočasné příměří

Americký prezident Donald Trump oznámil platné desetidenní příměří mezi Izraelem a Libanonem a „brzký konec“ války s Íránem, uvedla agentura AP. Příměří slibuje pauzu v bojích a odstranění jedné z překážek pro dohodu mezi Washingtonem, Tel Avivem a Teheránem.

Nový prezident Barmy nařídil zrušení všech rozsudků smrti

Čerstvě zvolený prezident Barmy Min Aun Hlain dnes nařídil zrušit všechny rozsudky ukládající trest smrti, informovala agentura AFP. Jde o první oficiální opatření, které hlava státu od nástupu do funkce zavedla. Prezident a zároveň bývalý šéf armády tak učinil v rámci rozsáhlejší amnestie u příležitosti barmského buddhistického Nového roku Thingyan.

Izrael podle Libanonu porušuje příměří, Hizballáh zaútočil na izraelské vojáky

Izrael pokračuje v bombardování jižního Libanonu i po začátku vyhlášeného příměří, uvedla dnes nad ránem podle agentur Reuters a AFP libanonská média. Militantní šíitské hnutí Hizballáh naproti tomu uvedlo, že v reakci na izraelské útoky bombardovalo skupinu izraelských vojáků na jihu Libanonu. Žárné škody ani oběti nejsou hlášeny. Americký prezident Donald Trump Hizballáh vyzval, aby klid zbraní neporušoval. Generální tajemník OSN António Guterres apeloval na dodržování příměří všemi stranami, píše Reuters.

Bílý dům spouští systém pro navrácení miliard z cel. Má to ale háček

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa spustí příští týden slibovaný portál pro navracení peněz z cel uvalených během „Dne osvobození“ na základě legislativy o mezinárodních nouzových ekonomických pravomocích (IEEPA), kterou označil Nejvyšší soud za nezákonnou. Tento krok se setkal s pozitivními ohlasy, odpovědnost za získání svých peněz však klade na samotné dovozce.

Hegseth: Americká blokáda íránských přístavů potrvá tak dlouho, jak bude třeba

Spojené státy budou pokračovat v blokádě íránských přístavů tak dlouho, jak bude třeba, prohlásil dnes šéf Pentagonu Pete Hegseth na tiskové konferenci ve Washingtonu. Americké síly na Blízkém východě jsou podle něj rovněž připraveny obnovit útoky na Írán v případě, že Teherán s Washingtonem neuzavře mírovou dohodu. Ta je podle amerického ministra Íráncům na dosah.

Papež v Kamerunu kritizoval světové lídry za miliardové výdaje na války

Papež Lev XIV. při návštěvě kamerunského města Bamenda ostře kritizoval světové lídry, kteří podle něj kvůli válkám utrácejí miliardy dolarů, místo aby pomohli potřebným. Dodal, že svět pustoší hrstka tyranů, uvedl server Vatican News. Hlava katolické církve se tak vyjádřila poté, co ho americký prezident Donald Trump slovně napadl na sociálních sítích.

Slovensko hodlá blokovat 20. balík sankcí, chce záruky ohledně ropovodu Družba

Slovensko je připraveno blokovat přijetí připravovaného dvacátého balíku sankcí Evropské unie proti Rusku za jeho agresi vůči Ukrajině, dokud Bratislava nedostane záruky ohledně obnovení provozu ropovodu Družba. Řekl to dnes slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár. Podle něj Slovensko ale nebude proti uvolnění unijní půjčky pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur (2,2 bilionu korun), kterou dosud blokovalo Maďarsko. To po vítězství opoziční strany Tisza v nedělních parlamentních volbách čeká změna vlády.

Válka otřásá trhy, růst čínské ekonomiky přesto překonal očekávání

Čína je první velkou ekonomikou, která zveřejnila hospodářské výsledky od začátku americko-izraelské války s Íránem. Díky silnému vývozu elektrických a strojírenských výrobků v letošním prvním čtvrtletí se čínská ekonomika nastartovala, přičemž její růst překvapil analytiky, a to i přes dopady konfliktu na ceny energií. To však neznamená, že je druhá největší ekonomika před vnějšími vlivy v bezpečí.

Porušil přísahu. Hegseth čelí pokusu o impeachment

Demokraté ve Sněmovně reprezentantů ve středu předložili šest článků žaloby proti ministru obrany Petu Hegsethovi, píše list The Guardian. V nich vznesli závažná obvinění týkající se i války s Íránem. Snaha o impeachment nemá šanci na úspěch, po listopadových volbách v Kongresu by se to ale mohlo změnit.

Francie propustila zadržovaný tanker z ruské stínové flotily po zaplacení pokuty

Ropný tanker, který Francie minulý měsíc zadržela ve Středozemním moři a který podle prezidenta Emmanuela Macrona patří k takzvané ruské stínové flotile, opustil francouzské teritoriální vody poté, co majitel lodi zaplatil pokutu. Informovaly o tom agentury s odvoláním na místní úřady.

ANALÝZA: Blokáda Hormuzského průlivu? Trump neměl jinou možnost

Americký prezident Donald Trump v posledních týdnech tlačí na otevření Hormuzského průlivu, klíčového koridoru pro přepravu především ropy, ale i zemního plynu, hnojiv a dalších komodit. Paradoxně však nařídil námořnictvu jeho blokádu. Dopady mohou být bolestivé nejen pro Írán, ale i pro USA, Evropu a Asii. Trumpovi však nic jiného nezbývá. Alternativy jsou totiž ještě riskantnější.

Rusko podle Kyjeva podniklo rozsáhlý vzdušný útok, zahynulo nejméně 15 lidí

Rusko za posledních 24 hodin zaútočilo na Ukrajinu 703 bezpilotními letouny a 44 střelami různého typu, oznámilo dnes ráno ukrajinské letectvo na platformě Telegram. Protivzdušná obrana podle něj zneškodnila 636 dronů a 31 střel. Regionální činitelé ráno informovali o nejméně 15 zabitých civilistech: osmi v Oděse, čtyřech v Kyjevě a třech v Dněpropetrovské oblasti. Rusko si nezaslouží uvolnění globální politiky ani zrušení sankcí, reagoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ruské úřady hlásí dvě oběti ukrajinských útoků.

Spor Trumpa s papežem mění náladu mezi americkými katolíky

Napětí mezi Donaldem Trumpem a Svatým Otcem přerostlo v otevřený konflikt, který rezonuje i mezi věřícími v USA. Kritika už nepřichází jen od tradičních oponentů prezidenta. Ozývají se i konzervativní katolíci, kteří ho dříve podporovali.

Izrael a Libanon mají po 34 letech jednat

Spojené státy mluví o možné diplomatické změně v konfliktu mezi Izraelem a Libanonem. Donald Trump oznámil, že se mají ve čtvrtek poprvé po 34 letech spojit představitelé obou zemí. Zároveň sílí spekulace o tom, že by se boje v Libanonu mohly přiblížit k příměří.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama