ZprávyRepublikáni za přibývajících masových útoků v USA usnadňují držení zbraní

Republikáni za přibývajících masových útoků v USA usnadňují držení zbraní

Pondělní útok střelnou zbraní ve škole v Nashvillu vyvolal ve Spojených státech novou vlnu výzev k regulaci držení zbraní, vývoj v mnoha amerických státech je však v posledních letech opačný, upozorňují americká i zahraniční média. Státy, kde jsou u moci zákonodárci z Republikánské strany, přijímají zákony, které přístup ke zbraním usnadňují. Ve většině amerických států by mohlo být brzy povoleno nosit na veřejnosti pistole bez speciálního průkazu.

„V Kentucky, Ohiu, Nebrasce, Texasu a Virginii republikáni letos prosazují omezování zón bez střelných zbraní, odstranění prověrek (při nákupu zbraní) a rušení zákonů, jejichž cílem je odebírat zbraně těm, kdo představují nebezpečí pro sebe samé nebo okolí,“ shrnul aktuální vývoj deník The New York Times (NYT).

V 25 státech USA, tedy v polovině, nově není potřeba povolení nosit pistoli na veřejnosti. Brzy by tuto skupinu mohla rozšířit Florida, kde opatření rušící povinnost projít výcvikem postupuje republikány ovládaným státním parlamentem. Návrhu, který už schválila jedna komora legislativy, republikánský guvernér Ron DeSantis vyjádřil podporu. Od roku 2020 počet států umožňujících „držení bez povolení“ stoupl o devět.

„Je to nejrychlejší rozšíření zbraňových práv na úrovni států, jaké jsme kdy viděli,“ řekl specialista na právo spojené se střelnými zbraněmi Jacob Charles, který působí na Pepperdinské univerzitě v Kalifornii.

To vše za „příšerné kadence“ střeleckých útoků napříč USA, jak situaci popisuje list NYT. Země v posledních letech zažívá více než jednu masovou střelbu na den, uvádí organizace Gun Violence Archive, která masovou střelbu definuje jako útok s více než třemi oběťmi na životech. Za poslední tři roky zaznamenala vždy více než 600 takovýchto incidentů, za první tři měsíce letošního roku už 130.

V USA podle dostupných údajů na každého obyvatele připadá více než jedna pistole či puška, přičemž počet střelných zbraní v americké společnosti dál roste. Americká ústava zahrnuje druhý dodatek o „právu držet a nosit zbraň“ a nejvyšší soud USA v roce 2008 poměrem pěti soudců ku čtyřem rozhodl, že tato pasáž garantuje právo každého Američana vlastnit střelnou zbraň.

Průzkumy veřejného mínění naznačují, že většina Američanů souhlasí s přísnější regulací, v republikánských baštách, jako je Kentucky nebo Texas, to ovšem platit nemusí. Americký zpravodaj BBC Anthony Zurcher v komentáři poznamenal, že do úvah republikánských politiků se promítá i matematika stranických primárek, v nichž hlasuje tvrdé jádro podporovatelů strany, které zpravidla zastává vyhraněnější stanoviska. „Takže pokud se nezmění nálady této voličské skupiny, změna kurzu v podání republikánů je nepravděpodobná,“ píše Zurcher.

Nejnovější uvolnění pravidel přišlo v Severní Karolíně, kde republikáni v zákonodárném sboru přehlasovali veto demokratického guvernéra, aby zrušili požadavek mít povolení od místního šerifa k zakoupení pistole. Krok vstoupil v platnost okamžitě, informovala agentura AP.

Přístup ke zbraním rozšiřuje také Tennessee, kde po pondělním útoku na křesťanské škole zůstalo sedm mrtvých včetně útočnice. V ten samý den dal federální soudce zelenou místnímu návrhu, který snižuje na 18 let věk, od kterého mohou obyvatelé bez povolení chodit na veřejnosti s pistolí. Republikáni v Tennessee kromě toho prosazují vyzbrojování učitelů nebo možnost nosit střelné zbraně na univerzitních kampusech, píše NYT. Guvernér Bill Lee podobně jako další republikánští politici tvrdí, že zpřísňování regulací by masovým útokům nezabránilo, protože lidé s nekalými úmysly by si cestu ke zbraním našli.

Na federální úrovni se mezitím žádný posun nečeká, přestože prezident Joe Biden neustále vyzývá Kongres k přijetí restrikcí, jako je zákaz „útočných“ zbraní. Demokraté loni takovéto opatření prosadili ve Sněmovně reprezentantů, narazili však v Senátu, načež ve volbách ztratili sněmovní většinu. Republikáni ve Washingtonu takovýto postup odmítají a podobně jako v jednotlivých státech jdou opačným směrem. V Kongresu mimo jiné prosazují zrušení povinných registrací takzvaných stabilizačních podpěr pro přesnější střelbu z poloautomatických pušek.

Doporučujeme

Herzog v neděli oznámí, kdo sestaví novou izraelskou vládu

Izraelský prezident Jicchak Herzog v neděli oznámí, koho pověří sestavením nové vlády. Herzog to včera uvedl poté, co se setkal se zástupci politických stran, které byly minulý týden zvoleny do parlamentu. Strany prezidentovi sdělily, koho na premiérský post doporučují. K vedení země má blíže opoziční lídr Gadi Eisenkot, kterého doporučilo 67 nově zvolených poslanců, zatímco současný premiér Benjamin Netanjahu má podporu 46 poslanců, píše agentura AFP.

Bojí se Trump o svůj odkaz? Oválnou pracovnu prohlásil za národní památku

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer podepsal proklamaci, kterou prohlásil Oválnou pracovnu, přilehlé místnosti a zasedací místnost v Bílém domě za národní památku. Budoucím prezidentům však nebrání pracovnu přestavět nebo prohlášení zrušit. Jedná se o Trumpův první krok po drtivé porážce republikánů ve volbách v Kongresu.

Paraguayský prezident ohlásil demisi kvůli bankovnímu skandálu

Paraguayský prezident Santiago Peña na sociálních sítích oznámil rezignaci jen krátce před tím, než parlament zahájil proces vedoucí k jeho sesazení z funkce. Bývalý ekonom Peña, který nastoupil do úřadu v roce 2023, čelí kritice kvůli svému spojení s bankou, na níž byla uvalena nucená správa. Výtky prezident odmítá, píší agentury.

Arménie hodlá do roku 2028 požádat o členství v EU

Arménie plánuje do roku 2028 oficiálně požádat o členství v Evropské unii, uvedl dnes premiér Nikol Pašinjan. Podle agentury AFP oznámení naznačuje další odklon jihokavkazské země od Ruska. Arménie bývala součástí Sovětského svazu a později spojencem Moskvy, na jejím území se nachází ruská vojenská základna. V posledních letech se však vztahy mezi Jerevanem a Moskvou zhoršují.

Desítky letů v Evropě čelily bombovým hrozbám. Mezi cíli byla i Praha

Nejméně 25 evropských letů ve čtvrtek zasáhla nová vlna anonymních bombových hrozeb. Některá letadla musela změnit trasu, další doprovázely vojenské stíhačky. Výhrůžky se týkaly také čtyř spojů mířících do Prahy. Podle dosavadních informací všechna letadla bezpečně přistála a výbušniny se nenašly.

Česko prodalo Srbsku šest letounů L-39 Skyfox

Česko prodalo Srbsku šest letounů L-39 Skyfox, které vyrábí společnost Aero Vodochody. Premiér Andrej Babiš (ANO) to dnes řekl na bezpečnostní konferenci Prague Security Dialogue v Praze. Aero nyní může potvrdit nabídku kontraktu, sdělil následně na dotaz ČTK mluvčí Aera Lukáš Hora bez dalších podrobností.

USA: Otec shodil své dvě malé děti ze střechy, pak se sám zabil. Měl deprese, omlouvá ho manželka

Dvě malé děti a jejich otec byli nalezeni mrtví poblíž parkovacího domu ve městě Mt. Lebanon v americkém státě Pensylvánie. Podle policie utrpěli všichni tři smrtelná zranění, která zřejmě souvisejí s pádem. Vyšetřovatelé se domnívají, že otec nejprve zavraždil své děti a následně spáchal sebevraždu.

Herec Russell Brand byl uznán vinným ze znásilnění a sexuálních útoků

Britský herec a komik Russell Brand (51) byl ve čtvrtek 5. listopadu uznán vinným ze znásilnění a tří případů sexuálního napadení. Londýnský soud rozhodoval o obviněních týkajících se celkem šesti žen, přičemž čtyři skutky označila porota za prokázané. Brand nyní čeká ve vazbě na vynesení trestu, které je naplánováno na pondělí.

Jason Statham a Guy Ritchie znovu spojí síly. Netflix chystá akční thriller z londýnského podsvětí

Jason Statham se znovu postaví před kameru režiséra Guye Ritchieho. Dvojice, která má za sebou řadu úspěšných kriminálních filmů, připravuje pro Netflix akční thriller Dogfight. Novinka zavede diváky do londýnského podsvětí, kde se odehraje příběh pomsty. Natáčení odstartuje začátkem roku 2027.

Po krádeži 130 miliard korun z Binance začaly americké úřady kontrolovat zabezpečení bank

Krádež kryptoměn za 6,3 miliardy dolarů z burzy Binance vyvolala obavy také v americkém bankovním sektoru. Federální regulační úřady začaly kontaktovat finanční instituce a zjišťovat, zda jejich systémy nejsou vystaveny podobným hrozbám. Dosavadní kontroly přitom neprokázaly, že by útok přímo zasáhl některou z amerických bank.

Oteplování mění pohyb ještěrek a jejich schopnost přežít

Rostoucí teploty mohou výrazně ovlivnit každodenní život ještěrek perlových, které obývají středomořské oblasti. Někteří jedinci se dokážou vyšším teplotám přizpůsobit lépe než jiní. Změny klimatu tak mohou rozhodovat o tom, jak snadno si ještěrky najdou potravu, dostanou se do úkrytu nebo uniknou predátorům.

Ve Francii začínají další velké protesty, uzavřena je tisícovka škol

V Paříži a dalších velkých francouzských městech se dnes scházejí desetitisíce lidí k celonárodním protestům svolaným odbory. Úřady v obavách z opakování říjnových násilností vyslaly do terénu 70.000 policistů a četníků. Protesty pokračují také na středních školách, více než tisícovka jich je v souvislosti s odborářskou stávkou uzavřena, dalších 81 blokují studenti, napsala agentura AFP.

Republikáni našli obětního beránka volebního debaklu. Trump ho však odmítá odvolat

Republikáni se po volebním debaklu otáčejí zády k ministrovi obrany Petu Hegsethovi. K hlasování o impeachmentu ministra války by ve Sněmovně reprezentantů mohlo dojít příští týden. Prezident Donald Trump odmítá Hegsetha odvolat.

Z Kuby odjela další turecká plovoucí elektrárna, z osmi zůstává už jen jedna

Z Kuby tento týden odplula další turecká plovoucí elektrárna, která pomáhala několik let mírnit dopady výpadků elektřiny na tomto karibském ostrově. Podle agentury EFE tak zůstává na Kubě už jen jedno z celkem osmi takových tureckých plavidel, které dodávaly místním elektřinu. Kuba zažila letos už osm celonárodních blackoutů a běžně její obyvatelé nemají elektřinu i 20 hodin denně, což se týká i metropole Havany. Výpadky proudu jsou přitom často spojeny i s omezením dodávek vody.

Američtí miliardáři si jdou po volbách po krku. Vyčítají si astronomické finanční dary

Američtí miliardáři se ve středu probudili do „modré Ameriky“ a růstu na Wall Street. Zatímco demokraté oslavují drtivé vítězství v obou komorách Kongresu, někteří z nejbohatších politických dárců si vyměňují výtky kvůli rekordním částkám vynaloženým na podporu preferovaných stran. Jiní zase vyjadřují obavy ze zpomalení boomu umělé inteligence (AI).
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama