12.2 C
Czech
Neděle 1. března 2026
ZprávyRepublikáni za přibývajících masových útoků v USA usnadňují držení zbraní

Republikáni za přibývajících masových útoků v USA usnadňují držení zbraní

Pondělní útok střelnou zbraní ve škole v Nashvillu vyvolal ve Spojených státech novou vlnu výzev k regulaci držení zbraní, vývoj v mnoha amerických státech je však v posledních letech opačný, upozorňují americká i zahraniční média. Státy, kde jsou u moci zákonodárci z Republikánské strany, přijímají zákony, které přístup ke zbraním usnadňují. Ve většině amerických států by mohlo být brzy povoleno nosit na veřejnosti pistole bez speciálního průkazu.

„V Kentucky, Ohiu, Nebrasce, Texasu a Virginii republikáni letos prosazují omezování zón bez střelných zbraní, odstranění prověrek (při nákupu zbraní) a rušení zákonů, jejichž cílem je odebírat zbraně těm, kdo představují nebezpečí pro sebe samé nebo okolí,“ shrnul aktuální vývoj deník The New York Times (NYT).

V 25 státech USA, tedy v polovině, nově není potřeba povolení nosit pistoli na veřejnosti. Brzy by tuto skupinu mohla rozšířit Florida, kde opatření rušící povinnost projít výcvikem postupuje republikány ovládaným státním parlamentem. Návrhu, který už schválila jedna komora legislativy, republikánský guvernér Ron DeSantis vyjádřil podporu. Od roku 2020 počet států umožňujících „držení bez povolení“ stoupl o devět.

„Je to nejrychlejší rozšíření zbraňových práv na úrovni států, jaké jsme kdy viděli,“ řekl specialista na právo spojené se střelnými zbraněmi Jacob Charles, který působí na Pepperdinské univerzitě v Kalifornii.

To vše za „příšerné kadence“ střeleckých útoků napříč USA, jak situaci popisuje list NYT. Země v posledních letech zažívá více než jednu masovou střelbu na den, uvádí organizace Gun Violence Archive, která masovou střelbu definuje jako útok s více než třemi oběťmi na životech. Za poslední tři roky zaznamenala vždy více než 600 takovýchto incidentů, za první tři měsíce letošního roku už 130.

V USA podle dostupných údajů na každého obyvatele připadá více než jedna pistole či puška, přičemž počet střelných zbraní v americké společnosti dál roste. Americká ústava zahrnuje druhý dodatek o „právu držet a nosit zbraň“ a nejvyšší soud USA v roce 2008 poměrem pěti soudců ku čtyřem rozhodl, že tato pasáž garantuje právo každého Američana vlastnit střelnou zbraň.

Průzkumy veřejného mínění naznačují, že většina Američanů souhlasí s přísnější regulací, v republikánských baštách, jako je Kentucky nebo Texas, to ovšem platit nemusí. Americký zpravodaj BBC Anthony Zurcher v komentáři poznamenal, že do úvah republikánských politiků se promítá i matematika stranických primárek, v nichž hlasuje tvrdé jádro podporovatelů strany, které zpravidla zastává vyhraněnější stanoviska. „Takže pokud se nezmění nálady této voličské skupiny, změna kurzu v podání republikánů je nepravděpodobná,“ píše Zurcher.

Nejnovější uvolnění pravidel přišlo v Severní Karolíně, kde republikáni v zákonodárném sboru přehlasovali veto demokratického guvernéra, aby zrušili požadavek mít povolení od místního šerifa k zakoupení pistole. Krok vstoupil v platnost okamžitě, informovala agentura AP.

Přístup ke zbraním rozšiřuje také Tennessee, kde po pondělním útoku na křesťanské škole zůstalo sedm mrtvých včetně útočnice. V ten samý den dal federální soudce zelenou místnímu návrhu, který snižuje na 18 let věk, od kterého mohou obyvatelé bez povolení chodit na veřejnosti s pistolí. Republikáni v Tennessee kromě toho prosazují vyzbrojování učitelů nebo možnost nosit střelné zbraně na univerzitních kampusech, píše NYT. Guvernér Bill Lee podobně jako další republikánští politici tvrdí, že zpřísňování regulací by masovým útokům nezabránilo, protože lidé s nekalými úmysly by si cestu ke zbraním našli.

Na federální úrovni se mezitím žádný posun nečeká, přestože prezident Joe Biden neustále vyzývá Kongres k přijetí restrikcí, jako je zákaz „útočných“ zbraní. Demokraté loni takovéto opatření prosadili ve Sněmovně reprezentantů, narazili však v Senátu, načež ve volbách ztratili sněmovní většinu. Republikáni ve Washingtonu takovýto postup odmítají a podobně jako v jednotlivých státech jdou opačným směrem. V Kongresu mimo jiné prosazují zrušení povinných registrací takzvaných stabilizačních podpěr pro přesnější střelbu z poloautomatických pušek.

Reklama

Doporučujeme

Belgie zadržela tanker z ruské stínové flotily, chystá se jej zabavit

Belgické speciální síly zadržely v Severním moři tanker z tzv. ruské stínové flotily obcházející sankce. Po připlutí do přístavu Brusel loď zabaví, uvedla dnes agentura AFP s odvoláním na členy belgické vlády. Belgický zásah ocenil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Salač po děsivé nehodě v Thajsku dojel devatenáctý

Úvod závodu Moto2 ve Velké ceně Thajska poznamenala vážná havárie Davida Alonsa. Kolumbijec spadl přímo pod motocykl Filipa Salače a následně ho trefil ještě stroj Australana Senny Agiuse. Závod se několikrát zastavil červenými vlajkami a po restartu český jezdec dojel devatenáctý, vyhrál Manuel González.

Írán pokračuje v útocích na cíle v Izraeli a státech Perského zálivu

Írán dnes pokračuje v raketových útocích na cíle v Izraeli a státech Perského zálivu. Výbuchy se ozývají v Dubaji, Dauhá a Manámě, informovala agentura AP a zpravodajský server Al-Džazíra. Už dříve agentury informovaly, že se dnes poprvé stal terčem íránských dronů Omán.

Akcie Netflixu po ústupu z boje o Warner Bros. posílily

Bitva o Warner Bros. Discovery směřuje k vítězství Paramount Skydance poté, co Netflix odmítl dál přihazovat. Zatímco na trhu se řeší hlavně, kdo převezme jednu z největších hollywoodských značek, v zákulisí se rozplétají i důvody, proč se Netflix z rozjeté dražby stáhl.

Írán hlásí 108 mrtvých po zásahu dívčí školy v Minábu

V Minábu na jihu Íránu zemřelo podle íránských úřadů nejméně 108 lidí po zásahu dívčí školy. Incident přišel během vln úderů na íránské cíle, které vedou Spojené státy a Izrael, a Teherán zároveň hlásí stovky dalších obětí napříč zemí.

Teherán vyhlásil 40 dní smutku

Írán vyhlásil 40 dní státního smutku a k tomu sedm dnů veřejného volna po smrti nejvyššího vůdce Ajatolláha Alího Chameneího. V Teheránu se začaly scházet davy truchlících, stát mluví o mučednictví a slibuje pokračování jeho odkazu. Do toho pokračuje válka s USA a Izraelem a země řeší, kdo převezme řízení státu.

Útoky USA a Izraele zasáhly Írán, Chameneí je po smrti

Napětí mezi USA, Izraelem a Íránem se během jediného víkendu překlopilo do otevřené války. Washington spustil údery po týdnech vojenského posilování v regionu a Teherán odpověděl raketami a drony na cíle napříč Blízkým východem. Írán mezitím potvrdil smrt nejvyššího vůdce Ajatolláha Alího Chameneího.

Írán vrací úder. Po útoku USA a Izraele hlásí zásah americké základny v Bahrajnu

Írán podle svých ozbrojených sil v sobotu udeřil na americkou námořní základnu v Bahrajnu a vypálil rakety na několik zemí Perského zálivu v odvetě za útoky Spojených států a Izraele. Kuvajt, Katar, Spojené arabské emiráty a Jordánsko, ve kterých jsou přítomny americké vojenské síly, ve svém vzdušném prostoru íránské rakety sestřelily, v Abú Dhabí zemřel jeden člověk.

Ukrajina a Rusko informují o obětech po útocích, na jihu Ruska hořela rafinérie

Čtyři civilisté byli zabiti a čtyři zraněni při ruských útocích na Sumskou oblast na severovýchodě Ukrajiny, oznámil dnes náčelník vojenské správy Oleh Hryhorov. Ruské bomby zabily 86letou ženu v Záporožské oblasti na jihovýchodě Ukrajiny, informoval šéf oblasti Ivan Fedorov. Ukrajinské drony způsobily požár v rafinérii u obce Novominská na jihu Ruska a v Kurské oblasti na západě Ruska zabily dva lidi a sedm dalších zranily, tvrdí ruské úřady.

KOMENTÁŘ: Putin válkou podkopal budoucnost Ruska

24. února 2022 se zdála invaze na Ukrajinu těžko představitelná, a to i přes nahromaděná ruská vojska u jejích hranic. Ruský prezident Vladimir Putin má při pohledu do historie zálibu v napadání menších a zdánlivě slabších zemí, útok na druhou největší evropskou zemi však pro diktátora představoval potenciálně katastrofickou vyhlídku. Ještě tentýž den začaly na Kyjev padat rakety.

Moskva vyzvala USA a Izrael, aby okamžitě ukončily útoky na Írán

Spojené státy a Izrael uvrhávají Blízký východ do propasti nekontrolované eskalace, varovala dnes ruská diplomacie v reakci na americko-izraelskou vojenskou operaci proti Teheránu. Vyzvala USA a Izrael, aby okamžitě útoky na Írán ukončily. Ruský prezident Vladimir Putin o útocích na Írán jednal s prostřednictvím videokonference se členy ruské bezpečnostní rady, informovaly ruské agentury s odvoláním na mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova.

Írán oznámil nejméně 51 mrtvých po izraelském úderu na dívčí školu

Počet obětí po izraelském úderu na dívčí školu v okrese Mínáb na jihu Íránu vzrostl na 40, píše Reuters. Teherán zároveň rozšiřuje diplomatický tlak na státy v regionu a chce, aby USA a Izrael nemohly využívat jejich území k dalším útokům.

Epsteinovy zločiny? Nic jsem neviděl, nic jsem nedělal, hájí se Bill Clinton

Bývalý americký prezident Bill Clinton vypovídal před komisí Kongresu v souvislosti s vyšetřováním zesnulého finančníka a sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Během celodenního uzavřeného slyšení v New Yorku odmítl jakékoli pochybení a prohlásil, že o Epsteinových zločinech nevěděl.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama