Řecko má po nedělních volbách, ve kterých zvítězila konzervativní Nová demokracie (ND), novou vládu. Premiérem se stal lídr ND a bývalý ministerský předseda Kyriakos Mitsotakis, který vládl od července roku 2019 do letošního května. ND získala v parlamentu většinu díky prémii pro vítěze voleb, a nepotřebuje tak podporu žádné další strany. V novém parlamentu bude mít neobvykle silnou pozici krajní pravice, kterou budou poprvé od pádu diktatury v polovině 70. let zastupovat mezi zákonodárci tři uskupení, píše agentura AFP.
Novým ministrem zahraničí se stal Jorgos Gerapetritis, který v předchozím Mitsotakisově kabinetu působil jako ministr dopravy. Na ministerstvo nastoupil po únorové srážce dvou vlaků na severu země, při kterém zemřelo bezmála šest desítek lidí. Bývalý šéf diplomacie z první vlády Kyriakose Mitsotakise Nikos Dendias se stal ministrem obrany. Někdejší ministr práce a sociálních věcí Kostis Chatzidakis obsadil klíčovou funkci ministra financí. V kabinetu zasedají čtyři ministryně, například bývala šéfka resortu školství Niki Kerameosová povede v nové vládě vnitro.
Incumbent prime minister Kyriakos Mitsotakis and his centre-right New Democracy party triumphed in Greece's polls, giving him a second four-year term in office https://t.co/QFKImDaTJP pic.twitter.com/gEv2FnxZSx
— Reuters (@Reuters) June 26, 2023
„Máme silný mandát a pohodlnou parlamentní většinu, naše vláda bude tvrdě pracovat,“ řekl Mitsotakis po dnešním setkání s řeckou prezidentkou Katerinou Sakellaropulosovou.
ND obsadí v novém parlamentu 158 ze 300 křesel. Druhá skončila v neděli levicová strana SYRIZA, která bude mít pouze 48 mandátů, zatímco před čtyřmi lety jich dostala 86. Třetí ve volbách, sociálnědemokratická strana PASOK, obsadí 32 křesel a řecká komunistická strana bude mít 20 mandátů.
Nedělní parlamentní volby v Řecku byly druhé za několik týdnů, protože hlasování z 21. května sice vyhrála také ND, ale nezískala většinu v parlamentu. Mitsotakis, stejně jako po něm lídr strany SYRIZA Alexis Tsipras, odmítli mandát k sestavení vlády.
Účast v nedělních volbách ale byla podle deníku Kathimerini historicky nízká, když 47,2 procenta voličů nepřišlo k urnám, což byla podle řeckého deníku nejvyšší neúčast v dějinách nejméně od pádu vojenské junty v roce 1974. Předchozí vysoká neúčast voličů byla v září 2015, kdy činila 43,8 procenta.
Volební výsledek je velkou porážkou strany SYRIZA a jejího lídra Tsiprase, který byl premiérem v letech 2015 až 2019. Po nedělních volbách prohlásil, že dává funkci lídra „k dispozici členům strany“. V příštích dnech by se mohlo sejít vedení strany a rozhodnout o budoucnosti Tsiprase v člene strany SYRIZA, kterou vede od roku 2012.
Mitsotakis dnes ale také řekl, že výsledek voleb přinesl „některá překvapení“. „Naše demokracie je ale dostatečně zralá na to, aby zvládla jakékoli dočasné otřesy,“ řekl nový řecký premiér. Podle deníku Kathimerini narážel zjevně na volební úspěch menších krajně pravicových či protestních stran, které se dostaly do parlamentu. „Nejdůležitější je, že Řekové hlasovali pro vládu jedné strany,“ dodal Mitsotakis.
Do parlamentu se v neděli dostala i ultranacionalistická strana Sparťané, která je některými označovaná za nástupce neonacistického uskupení Zlatý úsvit a která bude mít podle řeckých médií 12 mandátů. „Porazili jsme arogantního nepřítele… je to velký triumf pro Řecko a naši vlast,“ napsal k tomuto výsledku na twitteru někdejší člen už zakázané strany Zlatý úsvit Ilias Kasidiaris, který si ve vězení odpykává 13letý trest za členství ve zločinecké organizaci. Ten dostal v roce 2020 kvůli působení ve vedení strany Zlatý úsvit. Lídr strany Sparťané Vasilis Stigas podle řeckých médií veřejně poděkoval Kasidiarisovi za podporu.
„Snažíme se pochopit, proč v zemi s takovou levicovou tradicí dostala přes 30 hlasů krajní pravice,“ řekla agentuře AP politoložka Stella Ladiová z londýnské univerzity. Za krajně pravicové někteří označují i stranu Řecké řešení, která dostala 12 mandátů, a ultraortodoxní stranu Vítězství (Níki), která po nedělních volbách obsadí deset křesel v parlamentu.
