Zavedení kontrol na vnitřních hranicích Schengenu musí být dočasné, zdůraznil dnes v Bruselu při schůzce se svými unijními resortními kolegy český ministr vnitra Vít Rakušan. Lepší fungování schengenského prostoru bude podle něj zajištěno, když budou lépe chráněny vnější hranice EU a bude fungovat návratová politika. Kontroly na vnitřních hranicích zavedlo například Německo, právě i na hranici s Českem. Rakušan rovněž ocenil plné přijetí Bulharska a Rumunska do Schengenu od 1. ledna, které bylo dnes schváleno. Rumuni a Bulhaři podle něj veškeré povinnosti už dávno splnili.
„Radost Bulharů a Rumunů byla dneska opravdu veliká. Chtěl bych ale upozornit ještě na jednu věc, jde nejen o dokončení určitého čtyřicetiletého snažení, kdy se nám konečně Schengen zkompletoval dohromady tak, jak má opravdu být, ale skutečně si myslím, že v Rumunsku může mít toto rozhodnutí vliv i na to, jakou důvěru nebo nedůvěru budou rumunští občané vůči projektu evropské integrace vůbec mít,“ řekl Rakušan. Jak zmínil, před dvěma měsíci měl na jednání ministrů „poměrně ostrý proslov“, ve které vyzýval všechny státy blokující plné přijetí Bulharska a Rumunska do Schengenu, aby „zapomněly na své partikulární zájmy týkající se domácí politiky a dívaly se na evropský projekt jako na něco, co musí lidem v jednotlivých zemích přinášet nějaké pozitivní zprávy a poselství“. „Rumuni a Bulhaři všechno splnili, splnili to dávno a dnešní den kromě velké gratulace znamená, že evropský projekt stále smysl má,“ dodal ministr.
Vstup Rumunska a Bulharska do schengenského prostoru je dobrá zpráva nejen pro Rumuny a Bulhary, ale i pro nás. Zrušení kontrol na vnitřních hranicích Evropské unie totiž mimo jiné znamená, že bude možné účinněji chránit vnější hranice Unie. pic.twitter.com/SdXKoEQk4D
— Vít Rakušan (@Vit_Rakusan) December 12, 2024
Schengen je největší oblastí volného cestování na světě. Hranice mezi Francií, Německem, Belgií, Nizozemskem a Lucemburskem byly poprvé zrušeny v roce 1985. Součástí schengenského prostoru je nyní 29 zemí – 25 států EU a dále Island, Norsko, Švýcarsko a Lichtenštejnsko – a více než 450 milionů lidí. Podle pravidel Schengenu by pohraničníci na vnitřních hranicích cestující vůbec neměli kontrolovat. Kromě Německa ale některé své hranice nyní střeží i jiné členské státy, zdůvodňují to například snahou omezit nelegální migraci či hrozbou islamistického terorismu.
Debata o kontrolách na vnitřních hranicích EU byla v plánu i na dnešním zasedání unijních ministrů vnitra. Podle Rakušana je třeba zdůrazňovat, že „jde o dočasné řešení, že kontroly na vnitřních hranicích jsou dočasné a ne něco dočasného ve stylu sovětské okupace naší země, tak to být nemůže“. „Skutečně musíme dbát na to, aby Schengen existoval,“ dodal český ministr s tím, že vede neustálá jednání právě se svou německou kolegyní Nancy Faeserovou.
Velkým tématem posledních dní jsou i reakce jednotlivých zemí na pád režimu syrského prezidenta Bašára Asada. Německý migrační a azylový úřad přestal už v pondělí rozhodovat o žádostech Syřanů o azyl. Podobné rozhodnutí učinila i řada dalších evropských zemí včetně Česka. „Reagujeme na aktuální vývoj. Vždycky když dojde v nějaké zemi k náhlé změně situace, reagovalo se tímto způsobem, není to nic nového,“ uvedl Rakušan s tím, že by bylo určitě vhodné mít koordinovaný evropský přístup. Pro další vývoj podle něj existuje několik scénářů. „Absolutně pesimistický je, že v zemi bude zmatek a může to znamenat něco negativního, nebo když půjdu do druhého extrému, tak naopak se začnou uprchlíci rozptýlení po Evropě vracet domů do Sýrie. Musíme tu situaci sledovat, je nepřehledná, uplynul teprve necelý týden a žádná oficiální jednání neběží,“ dodal český ministr.
