Představte si, že vám lékař předepíše lék na bolest, vy se na něm rychle stáváte závislými, načež vám z něj spadne brada – a to doslova. Je to stejně bizarní představa jako skutečnost, že na počátku 20. století byla populární konzumace radioaktivních materiálů. Právě tento trend připravil o život Ebena Byerse, připomínají děsivý příběh amerického golfisty NDTV a ScienceAlert.
Doplňky stravy a patentované léky, které nesplňují svůj účel, existují už dlouho. Obzvlášť patrné to bylo hlavně počátkem 20. století.
Mezi tehdejší „zázračné“ objevy patřilo radium. Tento chemický prvek objevili Marie Curie a Pierre Curie. Radium veřejnost fascinovalo. Ve tmě totiž slabě modrozeleně nebo namodrale zářilo a vydávalo teplo. Radium se začalo přidávat do zubních past, nápojů, kosmetiky, léků a svítících ciferníků hodin i přes nedostatečně prozkoumané účinky na zdraví.
Eben Byers was an American socialite, sportsman, and industrialist. He won the 1906 U.S. Amateur in golf.
— TheForgotThings (@TheForgotthings) August 13, 2024
In 1927, Byers injured his arm falling from a railway sleeping berth. For the persistent pain, a doctor suggested he take Radithor, a solution of radium in water.
Byers… pic.twitter.com/ED0ub8uPtJ
Vystavení radioaktivnímu materiálu je extrémně nebezpečné. Ve vysokých dávkách může záření narušit správnou funkci tkání a orgánů a vést k bolestivé smrti. Tehdy si ho přitom lidé natírali na kůži nebo konzumovali.
Pokud byste stáli vedle uzavřeného zdroje radia, nic by se vám pravděpodobně nestalo. Chemický prvek se stává nebezpečným až poté, co se dostane do lidského těla, kde se chová jako vápník. To znamená, že se ukládá do kostí, které doslova rozežírá.
Smrtící lék
Golfista jménem Eben Byers (42 let) si v roce 1927 ve vlaku poranil ruku při pádu z postele ve spánku. Zranění mu bránilo ve sportovním výkonu. Jeho fyzioterapeut mu doporučil nový lék zvaný Radithor. Už samotný název zní děsivě – šlo o destilovanou vodu, která obsahovala dva nebezpečné izotopy radia (Radium-226 a Radium-228).
Byers byl z léku nadšený. Tvrdil, že pomáhá od bolesti a dodává energii. Celkem vypil více než tisíc lahviček. Přestal, až když se dostavily nesnesitelné bolesti hlavy a čelistí a začaly mu vypadávat zuby. Bylo pozdě. Radiace rozkládala Beyrsovo tělo zaživa. Lékaři mu museli odstranit dolní čelist, zůstaly mu jen dva horní zuby.
V Byersově lebce se objevovaly díry. Lékaři byli bezradní. Za mrtvého ho prohlásili 31. března 1932. Pitva jako příčinu smrti určila pokročilou rakovinu kostí a absces v mozku. V Byersových kostech bylo rozptýleno 36 mikrogramů radia. Smrtelné přitom jsou 2 mikrogramy.
Tělo bylo tak radioaktivní, že bylo pohřbeno v rakvi vyložené olovem. Byersova smrt vedla k zařazení radioaktivních látek do kompetence Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) a uzavření průmyslu s patentovanými radioaktivními léky.
