Astronomové poprvé objevili atmosféru u kamenné planety, která obíhá v obyvatelné zóně jiné hvězdy. Vzdálený svět LHS 1140 b prozradilo helium unikající do vesmíru. Nález ale neznamená, že na planetě existuje život.
Exoplaneta LHS 1140 b leží přibližně 48 světelných let od Země a obíhá kolem malého chladného červeného trpaslíka. Její poloměr je asi 1,7krát větší než poloměr Země a hmotnost dosahuje zhruba 5,6násobku. Patří proto mezi takzvané superzemě, tedy kamenné planety větší než Země, ale podstatně menší než plynní obři.
Planeta se nachází v obyvatelné zóně své hvězdy. V této oblasti by teplotní podmínky mohly umožnit existenci kapalné vody, pokud tomu odpovídá složení atmosféry a další vlastnosti povrchu. Samotná poloha však obyvatelnost nezaručuje.
Atmosféru odhalil unikající plyn
Tým astronomů zachytil helium unikající z horních vrstev atmosféry planety. K pozorování použil spektrograf WINERED na Magellanově dalekohledu v chilské observatoři Las Campanas. Přístroj sledoval změny světla ve chvíli, kdy planeta přecházela před svou hvězdou.
Vědci hledali nepatrný pokles záření na přesné vlnové délce, kterou pohlcuje helium. Signál zaznamenali při pozorování v září 2024. Ve stejné noci sledovali také menší sousední planetu LHS 1140 c, u níž žádné známky helia nenašli.
Další měření z roku 2025 už helium u LHS 1140 b nezachytilo. Rozdíl může souviset s proměnlivým unikáním plynu, například v závislosti na aktivitě mateřské hvězdy. Výsledky přesto představují dosud nejsilnější důkaz, že si kamenná planeta v obyvatelné zóně jiné hvězdy udržela atmosféru po miliardy let.
Důkaz života vědci nenašli
Helium samo o sobě nevypovídá o tom, zda jsou na planetě podmínky vhodné pro organismy. Pozorování zachytila pouze její řídkou horní atmosféru. Vědci zatím nevědí, zda se v hlubších vrstvách nachází voda, oxid uhličitý, kyslík nebo jiné látky důležité pro obyvatelnost.
Objev je významný také kvůli mateřské hvězdě. Červení trpaslíci mohou své okolí bombardovat zářením, které atmosféry blízkých planet postupně odnáší. LHS 1140 b si ji však podle odhadů dokázala udržet déle než tři miliardy let.
Další pozorování se zaměří na její úplné složení a případnou přítomnost oceánů. Nález zároveň ukazuje, že unikající plyny mohou astronomům pomáhat při hledání atmosfér i u dalších vzdálených kamenných světů.
