ZprávyPutin ztrácí své přívržence, ti doufají, že v "dohledné budoucnosti" odejde

Putin ztrácí své přívržence, ti doufají, že v „dohledné budoucnosti“ odejde

Ruský prezident Vladimir Putin si za tři měsíce poštval proti sobě přívržence války proti Ukrajině i stoupence míru. „Téměř nikdo není spokojen,“ tvrdí zdroje ruskojazyčného serveru Meduza a dodávají, že v Kremlu doufají, že Putin „v dohledné budoucnosti“ odejde – a vybírají nástupce.

Od začátku ruské invaze na Ukrajinu uběhly tři měsíce. Za tu dobu mnozí představitelé ruských elit několikrát změnili postoj k válce a situaci v zemi. Krajní pesimismus vystřídal umírněný optimismus a ten zase umírněný pesimismus. Jak tvrdí zdroje Meduzy blízké Kremlu, nyní tyto nálady nabraly ještě jeden směr: hodně lidí je nespokojeno s Vladimirem Putinem. A to ti, kdo se zasazují za pokračování války, i ti, co si přejí mír.

Za tři měsíce válčení se celková nálada ruských elit stačila několikrát úplně změnit. Začátkem března většina kremelských a vládních představitelů prostě nevěděla, co dělat – a s děsem přemýšlela nad tím, jak sankce ovlivní jejich kariéru a život. Trošku později začal „vlastenecký vzestup – v dubnu mnozí představitelé režimu veřejně vyzývali k válce „do vítězného konce“.

Nyní v hodnocení toho, co se stalo, znovu převažuje pesimismus. „Žít jako dřív nepůjde, o rozvoji není řeč. Ale nějak žít se dá, díky šedému dovozu, obchodu s Čínou a Indií,“ tvrdí zdroj blízký vládě.

Současně v Kremlu nevidí realistický scénář, za kterého by režim mohl ukončit válčení na Ukrajině – a zachovat si popularitu.

Již po pár týdnech po vpádu na Ukrajinu začal kremelský politický blok vymýšlet strategie, jak by bylo možné toho dosáhnout. Ale vymyslet nic nedokázali.

Určitě skoro nikdo není spokojen s Putinem. Byznys a mnozí členové vlády jsou nespokojeni, že prezident rozpoutal válku, aniž bral zřetel na rozsah sankcí, protože s takovými sankcemi nelze normálně žít. Jestřábi jsou zase nespokojeni s tempem „speciální operace“. Myslí si, že lze postupovat rozhodněji.

Takové nálady v elitách popisuje zdroj blízký Kremlu. Jeho slova potvrzují další dva lidé blízcí prezidentské kanceláři, jakož i dva zdroje z okolí vlády.

Zdroje blízké prezidentské kanceláři tvrdí, že stanovisko „jestřábů“ (hlavně ze silových složek) je jednoduché: „Když už jsme se do toho pustili, nejde to flákat. Je nutné přitvrdit.“ Tím se myslí rozsáhlá mobilizace záloh a válka „do vítězství“, ideálně do dobytí Kyjeva.

Ale podle zdrojů Meduzy Kreml není k mobilizaci připraven. Ještě v dubnu se zdroje odvolávaly na utajené sociologické průzkumy, podle kterých dokonce i Rusové, kteří podporují „speciální operaci“, nejsou ochotni sami bojovat, ani posílat na frontu své blízké.

Zdroje upozorňují, že „mírová strana“ v podobě největších podnikatelů a většiny „civilních“ činitelů je také nespokojena s počínáním Putina, protože nevidí, že by podnikal reálné kroky k dosažení míru s Ukrajinou. Zato si všímají četných potíží v ekonomice.

„Problémy (v Rusku kvůli válce) jsou již patrné a v polovině léta se vyřítí z různých stran: doprava, zdravotnictví, dokonce i zemědělství. Na takový rozsah prostě nikdo ani nepomyslel,“ vysvětluje zdroj blízký vládě.

Dodává, že před vypuknutím války nikdo nepočítal s variantou, že by se evropské země úplně zřekly dovozu ruského plynu a ropy. Takové embargo se stále posuzuje, ale podle zdrojů Meduzy prezident a „bojovná“ část jeho okolí stále nevěří, že se tato hrozba Západu splní.

Putin prostě nechce myslet na hospodářské potíže, které vidí většina činitelů, a tím spíše je nechce spojovat s válkou, zdůrazňují dva zdroje blízké prezidentské kanceláři. Prezident tento názor projevil i veřejně.

Zdroje blízké prezidentské kanceláři a vládě uvádějí, že na tomto pozadí se v úřadech stále častěji posuzuje otázka „budoucnosti po Putinovi“.

„Není to o tom, že by Putina chtěli hned svrhnout a že by připravovali spiknutí. Jen si uvědomují, anebo přejí, že v docela dohledné perspektivě nebude řídit stát,“ vysvětluje jeden ze zdrojů. „Prezident to pokazil, ale pak bude možné vše napravit a nějak se domluvit (se Západem a Ukrajinou),“ dodává další zdroj.

V Kremlu podle něj potichu zvažují dokonce i prezidentova nástupce. Mezi kandidáty je moskevský starosta Sergej Sobjanin, místopředseda bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv a první zástupce šéfa prezidentské kanceláře Sergej Kirijenko.

Zdroje vysvětlují, že Kirijenko se v poslední době pravidelně stýká s Putinem kvůli Donbasu, který v Kremlu dostal na starost, a ekonomice. Ale informace zdrojů o Kirijenkových plánech si odporují: někteří soudí, že chce být přinejmenším premiérem, jiní jsou přesvědčeni, že se snaží prokázat svou výkonnost kvůli funkci v prezidentské kanceláři.

Shodují se ale, že nyní Kirijenko a třeba například velitel ruské národní gardy Viktor Zolotov patří do Putina nejbližšího okolí. „V něm jsou teď ti, kdo se podílí na operaci, tedy velí vojskům, zabývají se Donbasem. Prezident je ve válce. Tito lidé mohou překročit nepřekročitelnou mez, tedy telefonicky probudit prezidenta,“ zdůrazňuje jeden ze zdrojů.

Zdroje shodně zdůrazňují, že i při posuzování Kirijenka a dalších hypotetických nástupců všichni lidé věrní režimu chápou, že Putin může odejít z funkce prezidenta jen při vážném zhoršení zdravotního stavu. Nespokojenost vysoce postavených hodnostářů se tak ve výsledku nijak neprojevuje, kromě hovorů mezi sebou. Slovy zdroje blízkého vládě: „Lidé plivou, ale i tak pracují a přestavují zemi na válečné koleje.“

V Kremlu se například nezřekli nápadu na referendum o připojení samozvané Doněcké a Luhanské republiky a také okupované Chersonské oblasti k Rusku. Kdy by se referenda mohla konat, závisí na situaci na frontě. Zatím nejrealističtějším termínem se jeví 11. září, kdy se budou konat i volby v ruských regionech. Podle zdrojů by se v tento den mohlo konat i referendum o připojení Jižní Osetie, i když úřady v této gruzínské separatistické provincii vyhlásily hlasování na 17. července. Toto datum ale vybral Anatolij Bibilov, který mezitím prohrál prezidentské volby.

Zdroje nevylučují, že spolu s referendy by se mohl konat i plebiscit o „sloučení“ Ruska a Běloruska. „Ale to jen v případě, že se to podaří protlačit přes Lukašenka, který takovému scénáři všemožně vyhýbá.“

Prezidentův mluvčí Dmitrij Peskov na otázky Meduzy dosud neodpověděl.

Doporučujeme

Čínská pobřežní stráž dle Manily zranila u sporného atolu filipínského námořníka

Filipínská armáda obvinila čínskou pobřežní stráž z toho, že dnes ve sporné oblasti Spratlyho ostrovů v Jihočínském moři zranila jednoho z filipínských námořníků. Čína naopak uvedla, že filipínští námořníci ignorovali varování a narazili do jejího člunu. Napsaly to agentury AFP a Reuters. Čínské velvyslanectví v Manile na žádost agentur o komentář zatím nereagovalo.

Vyjednavači předložili Íránu návrh na desetidenní příměří

Vyjednávací strany předložily dnes Teheránu návrh na zmírnění napětí ve válce mezi Spojenými státy a Íránem. Součástí nového plánu je desetidenní příměří, které by mělo vést k nalezení dlouhodobého klidu zbraní, a oživit tak prozatímní dohodu uzavřenou minulý měsíc, uvedl podle agentury Reuters vysoce postavený íránský představitel.

Ceny ropy se opět přibližují k psychologické hranici. Válka mezi USA a Íránem děsí trhy

Ceny ropy na světových trzích na začátku týdne výrazně vzrostly. Investoři reagují na další eskalaci války mezi Spojenými státy a Íránem, která znovu vyvolala obavy o bezpečnost přepravy ropy přes Hormuzský průliv. Právě touto strategickou námořní trasou proudí významná část světových dodávek ropy a jakékoli omezení provozu může rychle ovlivnit globální ceny energií. Ceny ropy Brent míří ke 100 dolarům za barel.

Starmer prohlásil, že je pyšný, že předává zemi silnější, než ji převzal

Nyní již bývalý britský premiér Keir Starmer dnes ve svém posledním vystoupení v roli předsedy vlády prohlásil, že je pyšný na to, že Spojené království je nyní silnější než v době, kdy se řízení kabinetu před dvěma lety ujal. Starmer, který následně odjel ke králi Karlu III., aby mu formálně předal rezignaci, zároveň vyjádřil plnou podporu svému nástupci Andymu Burnhamovi.

Vědci našli korálové útesy, které mohou přežít klimatickou krizi

Po celém světě existují desítky tisíc kilometrů čtverečních korálových útesů, které mají schopnost odolávat dopadům klimatických změn a zotavit se po poškození. Nová identifikace těchto odolnějších míst může pomoci lépe zaměřit ochranu jednoho z nejohroženějších mořských ekosystémů.

Ruský útok na nákladní loď u Oděsy zabil deset lidí

Nedělní ruský útok na nákladní loď s kukuřicí u přístavu Oděsa zabil celkem deset lidí, uvedla dnes správa ukrajinských námořních přístavů na facebooku. Dalších osm námořníků se podle ní podařilo zachránit. Dřívější informace hovořily o šesti obětech ruského útoku na plavidlo a čtyřech pohřešovaných. Loď plula pod vlajkou Guineje-Bissau, podle dřívějších informací médií patří tureckému majiteli.

Napětí dál roste. Po íránském útoku zemřel další americký voják

Napětí mezi USA a Íránem dál prudce roste. Americká armáda oznámila smrt dalšího vojáka, který zahynul v severním Iráku při řízené likvidaci nevybuchlé munice z íránského útočného dronu. Druhý voják utrpěl lehčí zranění. Celkový počet padlých Američanů od začátku současného konfliktu tak podle Washingtonu vzrostl na sedmnáct.

Francouzský soud nařídil TotalEnergies zahrnout emise zákazníků do klimatického plánu

Pařížský soud rozhodl, že společnost TotalEnergies musí ve svém plánu náležité péče nově zohlednit také emise vznikající při používání jejích ropných a plynových produktů. Jde o první případ, kdy soud přímo spojil francouzský zákon o povinnosti náležité péče s ochranou klimatu. Firmě dal šest měsíců na předložení upraveného plánu.

Krejčíková po triumfu v Aténách poskočila na 26. místo žebříčku

Barbora Krejčíková navázala na povedený týden v Aténách výrazným posunem ve světovém žebříčku WTA. Díky zisku devátého singlového titulu kariéry se posunula o šest míst na 26. příčku. Česká tenistka zároveň ukončila čekání na trofej, které trvalo od jejího wimbledonského triumfu před dvěma lety.

Maďarský prezident Tamás Sulyok podepsal ústavní dodatek, který ukončuje jeho mandát

Maďarský prezident Tamás Sulyok podepsal sedmnáctou novelu ústavy, která zároveň ukončuje jeho mandát. Prezident označil změnu ústavy za bezprecedentní zneužití politické moci, přesto ji podepsal s odůvodněním, že jako hlava státu musí respektovat platný právní řád.

Indonésie pokračuje v pátrání po obětech. Z potopené lodi zachránili 59 lidí

Indonéští záchranáři našli sedm dalších lidí z lodi KM Nurul Salsa, která se potopila poblíž ostrova Sulawesi. Pět pasažérů se několik dní drželo rybářské konstrukce a plovoucích trosek, matku se synem objevili rybáři poblíž ostrova Balaloho. Osmnáct lidí zůstává pohřešovaných.

Mamdani zvažuje zatčení Netanjahua při Valném shromáždění OSN v New Yorku

Newyorský starosta Zohran Mamdani se členy svého úřadu projednává, zda zatknout Benjamina Netanjahua, až izraelský premiér v září přijede na Valné shromáždění OSN v New Yorku. Mamdani to řekl v rozhovoru s deníkem The New York Times (NYT). Mezinárodní trestní soud (ICC) na izraelského premiéra vydal zatykač kvůli podezření ze spáchání válečných zločinů a zločinů proti lidskosti v Pásmu Gazy. Spojené státy však jurisdikci ICC neuznávají.

Anglie získala bronz po bláznivé výhře nad Francií

Anglie zakončila mistrovství světa bronzovou medailí po mimořádně divokém utkání s Francií. V Miami zvítězila 6:4 a přerušila šedesátileté čekání na cenný kov ze světového šampionátu. Hlavní postavou se stal Bukayo Saka, který nastřílel hattrick. Francouzi po katastrofální první půli sahali po velkém obratu, ale na body nakonec nedosáhli. Zápas přinesl deset branek, několik rekordů i emotivní rozloučení trenéra Didiera Deschampse.

Jordánsko nad svým územím zneškodnilo tři ze čtyř raket vypálených z Íránu

Jordánská armáda dnes odpoledne uvedla, že zneškodnila tři ze čtyř raket, kterými na tuto zemi zaútočil Írán. Čtvrtá dopadla do volného prostoru, píše server televize Al-Džazíra. Nejsou zprávy o zraněných ani škodách.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama