ZprávyPutin ztrácí své přívržence, ti doufají, že v "dohledné budoucnosti" odejde

Putin ztrácí své přívržence, ti doufají, že v „dohledné budoucnosti“ odejde

Ruský prezident Vladimir Putin si za tři měsíce poštval proti sobě přívržence války proti Ukrajině i stoupence míru. „Téměř nikdo není spokojen,“ tvrdí zdroje ruskojazyčného serveru Meduza a dodávají, že v Kremlu doufají, že Putin „v dohledné budoucnosti“ odejde – a vybírají nástupce.

Od začátku ruské invaze na Ukrajinu uběhly tři měsíce. Za tu dobu mnozí představitelé ruských elit několikrát změnili postoj k válce a situaci v zemi. Krajní pesimismus vystřídal umírněný optimismus a ten zase umírněný pesimismus. Jak tvrdí zdroje Meduzy blízké Kremlu, nyní tyto nálady nabraly ještě jeden směr: hodně lidí je nespokojeno s Vladimirem Putinem. A to ti, kdo se zasazují za pokračování války, i ti, co si přejí mír.

Za tři měsíce válčení se celková nálada ruských elit stačila několikrát úplně změnit. Začátkem března většina kremelských a vládních představitelů prostě nevěděla, co dělat – a s děsem přemýšlela nad tím, jak sankce ovlivní jejich kariéru a život. Trošku později začal „vlastenecký vzestup – v dubnu mnozí představitelé režimu veřejně vyzývali k válce „do vítězného konce“.

Nyní v hodnocení toho, co se stalo, znovu převažuje pesimismus. „Žít jako dřív nepůjde, o rozvoji není řeč. Ale nějak žít se dá, díky šedému dovozu, obchodu s Čínou a Indií,“ tvrdí zdroj blízký vládě.

Současně v Kremlu nevidí realistický scénář, za kterého by režim mohl ukončit válčení na Ukrajině – a zachovat si popularitu.

Již po pár týdnech po vpádu na Ukrajinu začal kremelský politický blok vymýšlet strategie, jak by bylo možné toho dosáhnout. Ale vymyslet nic nedokázali.

Určitě skoro nikdo není spokojen s Putinem. Byznys a mnozí členové vlády jsou nespokojeni, že prezident rozpoutal válku, aniž bral zřetel na rozsah sankcí, protože s takovými sankcemi nelze normálně žít. Jestřábi jsou zase nespokojeni s tempem „speciální operace“. Myslí si, že lze postupovat rozhodněji.

Takové nálady v elitách popisuje zdroj blízký Kremlu. Jeho slova potvrzují další dva lidé blízcí prezidentské kanceláři, jakož i dva zdroje z okolí vlády.

Zdroje blízké prezidentské kanceláři tvrdí, že stanovisko „jestřábů“ (hlavně ze silových složek) je jednoduché: „Když už jsme se do toho pustili, nejde to flákat. Je nutné přitvrdit.“ Tím se myslí rozsáhlá mobilizace záloh a válka „do vítězství“, ideálně do dobytí Kyjeva.

Ale podle zdrojů Meduzy Kreml není k mobilizaci připraven. Ještě v dubnu se zdroje odvolávaly na utajené sociologické průzkumy, podle kterých dokonce i Rusové, kteří podporují „speciální operaci“, nejsou ochotni sami bojovat, ani posílat na frontu své blízké.

Zdroje upozorňují, že „mírová strana“ v podobě největších podnikatelů a většiny „civilních“ činitelů je také nespokojena s počínáním Putina, protože nevidí, že by podnikal reálné kroky k dosažení míru s Ukrajinou. Zato si všímají četných potíží v ekonomice.

„Problémy (v Rusku kvůli válce) jsou již patrné a v polovině léta se vyřítí z různých stran: doprava, zdravotnictví, dokonce i zemědělství. Na takový rozsah prostě nikdo ani nepomyslel,“ vysvětluje zdroj blízký vládě.

Dodává, že před vypuknutím války nikdo nepočítal s variantou, že by se evropské země úplně zřekly dovozu ruského plynu a ropy. Takové embargo se stále posuzuje, ale podle zdrojů Meduzy prezident a „bojovná“ část jeho okolí stále nevěří, že se tato hrozba Západu splní.

Putin prostě nechce myslet na hospodářské potíže, které vidí většina činitelů, a tím spíše je nechce spojovat s válkou, zdůrazňují dva zdroje blízké prezidentské kanceláři. Prezident tento názor projevil i veřejně.

Zdroje blízké prezidentské kanceláři a vládě uvádějí, že na tomto pozadí se v úřadech stále častěji posuzuje otázka „budoucnosti po Putinovi“.

„Není to o tom, že by Putina chtěli hned svrhnout a že by připravovali spiknutí. Jen si uvědomují, anebo přejí, že v docela dohledné perspektivě nebude řídit stát,“ vysvětluje jeden ze zdrojů. „Prezident to pokazil, ale pak bude možné vše napravit a nějak se domluvit (se Západem a Ukrajinou),“ dodává další zdroj.

V Kremlu podle něj potichu zvažují dokonce i prezidentova nástupce. Mezi kandidáty je moskevský starosta Sergej Sobjanin, místopředseda bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv a první zástupce šéfa prezidentské kanceláře Sergej Kirijenko.

Zdroje vysvětlují, že Kirijenko se v poslední době pravidelně stýká s Putinem kvůli Donbasu, který v Kremlu dostal na starost, a ekonomice. Ale informace zdrojů o Kirijenkových plánech si odporují: někteří soudí, že chce být přinejmenším premiérem, jiní jsou přesvědčeni, že se snaží prokázat svou výkonnost kvůli funkci v prezidentské kanceláři.

Shodují se ale, že nyní Kirijenko a třeba například velitel ruské národní gardy Viktor Zolotov patří do Putina nejbližšího okolí. „V něm jsou teď ti, kdo se podílí na operaci, tedy velí vojskům, zabývají se Donbasem. Prezident je ve válce. Tito lidé mohou překročit nepřekročitelnou mez, tedy telefonicky probudit prezidenta,“ zdůrazňuje jeden ze zdrojů.

Zdroje shodně zdůrazňují, že i při posuzování Kirijenka a dalších hypotetických nástupců všichni lidé věrní režimu chápou, že Putin může odejít z funkce prezidenta jen při vážném zhoršení zdravotního stavu. Nespokojenost vysoce postavených hodnostářů se tak ve výsledku nijak neprojevuje, kromě hovorů mezi sebou. Slovy zdroje blízkého vládě: „Lidé plivou, ale i tak pracují a přestavují zemi na válečné koleje.“

V Kremlu se například nezřekli nápadu na referendum o připojení samozvané Doněcké a Luhanské republiky a také okupované Chersonské oblasti k Rusku. Kdy by se referenda mohla konat, závisí na situaci na frontě. Zatím nejrealističtějším termínem se jeví 11. září, kdy se budou konat i volby v ruských regionech. Podle zdrojů by se v tento den mohlo konat i referendum o připojení Jižní Osetie, i když úřady v této gruzínské separatistické provincii vyhlásily hlasování na 17. července. Toto datum ale vybral Anatolij Bibilov, který mezitím prohrál prezidentské volby.

Zdroje nevylučují, že spolu s referendy by se mohl konat i plebiscit o „sloučení“ Ruska a Běloruska. „Ale to jen v případě, že se to podaří protlačit přes Lukašenka, který takovému scénáři všemožně vyhýbá.“

Prezidentův mluvčí Dmitrij Peskov na otázky Meduzy dosud neodpověděl.

Doporučujeme

Macron slíbil Zelenskému střely do protivzdušných systémů

Francouzský prezident Emmanuel Macron dnes slíbil hlavě ukrajinského státu Volodymyru Zelenskému dodávky střel do systémů protivzdušné obrany. Oznámil to na síti X. Zelenskyj uvedl, že během telefonátu mu Macron řekl, že Francie pomůže Ukrajině také v jednáních s dalšími zeměmi, které mají nedostatkové střely do protivzdušných kompletů Patriot. Ukrajina, která od února 2022 vzdoruje ruské invazi, se v poslední době jen s obtížemi brání útokům balistickými raketami. Důvodem je podle dostupných informací nedostatek munice do patriotů.

Průmysl táhne eurozónu vzhůru, podnikatelská aktivita je nejsilnější za devět měsíců

Podnikatelská aktivita v eurozóně v srpnu rostla nejrychlejším tempem za devět měsíců. Oživení táhl především průmysl, který zaznamenal nejlepší výsledek za více než čtyři roky. Firmám zároveň přibývají nové zakázky a po několika měsících začaly znovu nabírat zaměstnance.

Z Bulharska odletěly tankovací letouny USA, jejichž rozmístění kritizoval Írán

Leteckou základnu Bezmer na jihovýchodě Bulharska opustila dvojice amerických vojenských tankovacích letounů, jejichž tamní rozmístění kritizoval Írán. Dnes o tom informovala agentura Reuters. Deník Financial Times (FT) tento týden napsal, že i kvůli těmto tankovacím strojům zvažovali íránští představitelé údery na cíle v Bulharsku.

Americký soud zrušil Trumpův zákaz imigračních víz pro občany 75 zemí

Federální soud v New Yorku zrušil politiku administrativy Donalda Trumpa, která pozastavila vydávání přistěhovaleckých víz občanům 75 zemí. Soudkyně rozhodla, že ministr zahraničí Marco Rubio překročil své pravomoci a plošné odmítání žádostí na základě státní příslušnosti odporuje americkému imigračnímu zákonu.

Při zemětřesení ve východním Japonsku bylo zraněno nejméně 23 lidí

Východní Japonsko, včetně oblasti Tokia, dnes ráno postihlo středně silné zemětřesení o síle 5,9 stupně. Podle úřadů bylo zraněno nejméně 23 lidí, uvedla agentura Kjódó.

Severovýchod Španělska zasáhly silné deště, sedm lidí utrpělo zranění

Severovýchod Španělska zasáhly silné deště, voda zaplavila ulice, uvěznila lidi v automobilech a sedm lidí kvůli počasí utrpělo zranění. Napsala to dnes agentura AFP s odvoláním na místní úřady. Podle nich lidem z aut uvězněných v povodňové vodě pomáhali hasiči.

Vatikán investuje 100 milionů eur do výstavby agrovoltaické elektrárny

Vatikán plánuje investovat zhruba 100 milionů eur (asi 2,4 miliardy Kč) do výstavby agrovoltaické elektrárny, která by již za dva roky mohla zásobovat tento nejmenší stát světa elektřinou. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na zdroje obeznámené se situací.

USA zavedly 50procentní clo na kanadský dovoz, Kanada přijde se stejnými cly

Spojené státy dnes ráno zavedly 50procentní clo na kanadský dovoz v hodnotě 20 miliard dolarů (413 miliard Kč). Kanada plánuje reagovat stejně vysokými cly. Kanadský premiér Markem Carney oznámil, že se rozhodl obchodní jednání s USA pozastavit. Informuje o tom agentura AP. Ani na poslední chvíli se nepodařilo dohodnout jiné řešení obchodního sporu.

Írán udělil řadě iráckých ropných tankerů povolení k plavbě Hormuzským průlivem

Írán udělil řadě iráckých ropných tankerů povolení k plavbě Hormuzským průlivem. Reagoval tak na opakované žádosti ze strany Bagdádu. Informovala o tom dnes íránská státní agentura IRNA.

Ukrajina zaútočila na logistické centrum ruského internetového obchodu Ozon

Logistické centrum ruského internetového obchodu Ozon v Samarské oblasti se v noci na dnešek stalo terčem ukrajinského dronového útoku, který způsobil požár ve skladu. Informovala o tom samotná společnost a média. Ruské úřady podle Reuters informují o nejméně šesti zabitých civilistech při ukrajinských útocích na Rusko a Moskvou okupovaný ukrajinský region.

Lední medvědi stále častěji loví ptáky kvůli úbytku mořského ledu

Lední medvědi v arktické Aljašce stále častěji vyrážejí na pobřežní ostrovy, kde napadají ptačí kolonie a ničí jejich hnízda. Úbytek mořského ledu je připravuje o tradiční lov tuleňů a část medvědů tak hledá potravu na souši. Pro některé arktické ptáky se tím vytváří nový a rostoucí tlak na rozmnožování.

Bitcoin vystřelil k 80 tisícům dolarů, za týden přidal přes 20 procent

Bitcoin má za sebou nejsilnější týden za více než dva roky. Největší kryptoměna se v pátek přiblížila hranici 80 tisíc dolarů a během týdne si připsala více než 20 procent. K růstu přispěl příliv peněz do bitcoinových ETF, uzavírání krátkých pozic i vývoj na americkém dluhopisovém trhu.

Brie Larson dokončila natáčení thrilleru Skeletons

Brie Larson si zahrála v dalším temném thrilleru. V australském státě Victoria skončilo natáčení psychologického thrilleru Skeletons, který režíroval J.T. Mollner a jehož producentem je J. J. Abrams. Příběh se zaměří na chlapce, jenž postupně zjišťuje, že jeho rodiče skrývají znepokojivé tajemství spojené s jeho matkou.

Walmart hlásí nejslabší růst prodejů za šest let, akcie prudce klesly

Americkému maloobchodnímu řetězci Walmart zpomalil růst srovnatelných prodejů v USA na 2,6 procenta, což je nejslabší tempo za šest let. Firma přesto překonala očekávání v tržbách i zisku a zvýšila celoroční výhled. Investory výsledky nepřesvědčily a akcie Walmartu klesly o více než devět procent.

USA vyslaly Poseidon přes Tchajwanský průliv. Čína letoun sledovala

Americký námořní hlídkový letoun P-8A Poseidon v pátek proletěl Tchajwanským průlivem v mezinárodním vzdušném prostoru. Americká armáda označila přelet za ukázku svého závazku ke svobodnému a otevřenému Indo-Pacifiku. Čínská armáda podle vojenského zdroje stroj po celou dobu sledovala.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama