ZprávyPutin ztrácí své přívržence, ti doufají, že v "dohledné budoucnosti" odejde

Putin ztrácí své přívržence, ti doufají, že v „dohledné budoucnosti“ odejde

Ruský prezident Vladimir Putin si za tři měsíce poštval proti sobě přívržence války proti Ukrajině i stoupence míru. „Téměř nikdo není spokojen,“ tvrdí zdroje ruskojazyčného serveru Meduza a dodávají, že v Kremlu doufají, že Putin „v dohledné budoucnosti“ odejde – a vybírají nástupce.

Od začátku ruské invaze na Ukrajinu uběhly tři měsíce. Za tu dobu mnozí představitelé ruských elit několikrát změnili postoj k válce a situaci v zemi. Krajní pesimismus vystřídal umírněný optimismus a ten zase umírněný pesimismus. Jak tvrdí zdroje Meduzy blízké Kremlu, nyní tyto nálady nabraly ještě jeden směr: hodně lidí je nespokojeno s Vladimirem Putinem. A to ti, kdo se zasazují za pokračování války, i ti, co si přejí mír.

Za tři měsíce válčení se celková nálada ruských elit stačila několikrát úplně změnit. Začátkem března většina kremelských a vládních představitelů prostě nevěděla, co dělat – a s děsem přemýšlela nad tím, jak sankce ovlivní jejich kariéru a život. Trošku později začal „vlastenecký vzestup – v dubnu mnozí představitelé režimu veřejně vyzývali k válce „do vítězného konce“.

Nyní v hodnocení toho, co se stalo, znovu převažuje pesimismus. „Žít jako dřív nepůjde, o rozvoji není řeč. Ale nějak žít se dá, díky šedému dovozu, obchodu s Čínou a Indií,“ tvrdí zdroj blízký vládě.

Současně v Kremlu nevidí realistický scénář, za kterého by režim mohl ukončit válčení na Ukrajině – a zachovat si popularitu.

Již po pár týdnech po vpádu na Ukrajinu začal kremelský politický blok vymýšlet strategie, jak by bylo možné toho dosáhnout. Ale vymyslet nic nedokázali.

Určitě skoro nikdo není spokojen s Putinem. Byznys a mnozí členové vlády jsou nespokojeni, že prezident rozpoutal válku, aniž bral zřetel na rozsah sankcí, protože s takovými sankcemi nelze normálně žít. Jestřábi jsou zase nespokojeni s tempem „speciální operace“. Myslí si, že lze postupovat rozhodněji.

Takové nálady v elitách popisuje zdroj blízký Kremlu. Jeho slova potvrzují další dva lidé blízcí prezidentské kanceláři, jakož i dva zdroje z okolí vlády.

Zdroje blízké prezidentské kanceláři tvrdí, že stanovisko „jestřábů“ (hlavně ze silových složek) je jednoduché: „Když už jsme se do toho pustili, nejde to flákat. Je nutné přitvrdit.“ Tím se myslí rozsáhlá mobilizace záloh a válka „do vítězství“, ideálně do dobytí Kyjeva.

Ale podle zdrojů Meduzy Kreml není k mobilizaci připraven. Ještě v dubnu se zdroje odvolávaly na utajené sociologické průzkumy, podle kterých dokonce i Rusové, kteří podporují „speciální operaci“, nejsou ochotni sami bojovat, ani posílat na frontu své blízké.

Zdroje upozorňují, že „mírová strana“ v podobě největších podnikatelů a většiny „civilních“ činitelů je také nespokojena s počínáním Putina, protože nevidí, že by podnikal reálné kroky k dosažení míru s Ukrajinou. Zato si všímají četných potíží v ekonomice.

„Problémy (v Rusku kvůli válce) jsou již patrné a v polovině léta se vyřítí z různých stran: doprava, zdravotnictví, dokonce i zemědělství. Na takový rozsah prostě nikdo ani nepomyslel,“ vysvětluje zdroj blízký vládě.

Dodává, že před vypuknutím války nikdo nepočítal s variantou, že by se evropské země úplně zřekly dovozu ruského plynu a ropy. Takové embargo se stále posuzuje, ale podle zdrojů Meduzy prezident a „bojovná“ část jeho okolí stále nevěří, že se tato hrozba Západu splní.

Putin prostě nechce myslet na hospodářské potíže, které vidí většina činitelů, a tím spíše je nechce spojovat s válkou, zdůrazňují dva zdroje blízké prezidentské kanceláři. Prezident tento názor projevil i veřejně.

Zdroje blízké prezidentské kanceláři a vládě uvádějí, že na tomto pozadí se v úřadech stále častěji posuzuje otázka „budoucnosti po Putinovi“.

„Není to o tom, že by Putina chtěli hned svrhnout a že by připravovali spiknutí. Jen si uvědomují, anebo přejí, že v docela dohledné perspektivě nebude řídit stát,“ vysvětluje jeden ze zdrojů. „Prezident to pokazil, ale pak bude možné vše napravit a nějak se domluvit (se Západem a Ukrajinou),“ dodává další zdroj.

V Kremlu podle něj potichu zvažují dokonce i prezidentova nástupce. Mezi kandidáty je moskevský starosta Sergej Sobjanin, místopředseda bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv a první zástupce šéfa prezidentské kanceláře Sergej Kirijenko.

Zdroje vysvětlují, že Kirijenko se v poslední době pravidelně stýká s Putinem kvůli Donbasu, který v Kremlu dostal na starost, a ekonomice. Ale informace zdrojů o Kirijenkových plánech si odporují: někteří soudí, že chce být přinejmenším premiérem, jiní jsou přesvědčeni, že se snaží prokázat svou výkonnost kvůli funkci v prezidentské kanceláři.

Shodují se ale, že nyní Kirijenko a třeba například velitel ruské národní gardy Viktor Zolotov patří do Putina nejbližšího okolí. „V něm jsou teď ti, kdo se podílí na operaci, tedy velí vojskům, zabývají se Donbasem. Prezident je ve válce. Tito lidé mohou překročit nepřekročitelnou mez, tedy telefonicky probudit prezidenta,“ zdůrazňuje jeden ze zdrojů.

Zdroje shodně zdůrazňují, že i při posuzování Kirijenka a dalších hypotetických nástupců všichni lidé věrní režimu chápou, že Putin může odejít z funkce prezidenta jen při vážném zhoršení zdravotního stavu. Nespokojenost vysoce postavených hodnostářů se tak ve výsledku nijak neprojevuje, kromě hovorů mezi sebou. Slovy zdroje blízkého vládě: „Lidé plivou, ale i tak pracují a přestavují zemi na válečné koleje.“

V Kremlu se například nezřekli nápadu na referendum o připojení samozvané Doněcké a Luhanské republiky a také okupované Chersonské oblasti k Rusku. Kdy by se referenda mohla konat, závisí na situaci na frontě. Zatím nejrealističtějším termínem se jeví 11. září, kdy se budou konat i volby v ruských regionech. Podle zdrojů by se v tento den mohlo konat i referendum o připojení Jižní Osetie, i když úřady v této gruzínské separatistické provincii vyhlásily hlasování na 17. července. Toto datum ale vybral Anatolij Bibilov, který mezitím prohrál prezidentské volby.

Zdroje nevylučují, že spolu s referendy by se mohl konat i plebiscit o „sloučení“ Ruska a Běloruska. „Ale to jen v případě, že se to podaří protlačit přes Lukašenka, který takovému scénáři všemožně vyhýbá.“

Prezidentův mluvčí Dmitrij Peskov na otázky Meduzy dosud neodpověděl.

Doporučujeme

Izrael bez varování zaútočil na Bejrút

Izraelská armáda dnes večer zasáhla jižní předměstí Bejrútu. Podle libanonské agentury NNA útok dopadl na hustě obydlenou oblast v libanonské metropoli. Izrael podle agentury AFP zaútočil bez předchozího varování poprvé od příměří, které vstoupilo v platnost 16. dubna.

Macron hovořil s íránským prezidentem o Hormuzském průlivu

Írán by měl využít příležitosti, kterou nabízí mnohonárodní mise pro Hormuzský průliv vedená Francií a Británií. V telefonickém rozhovoru to dnes francouzský prezident Emmanuel Macron řekl svému íránskému protějšku Masúdu Pezeškjánovi. Podle Macrona by Teherán i Washington měly koordinovaně přispět k obnovení volné plavby v průlivu a jeho okolí. Francie dnes oznámila, že v rámci příprav na misi zaměřenou na zajištění svobody plavby vysílá do Rudého moře letadlovou loď Charles de Gaulle.

Trump Íránu opět hrozí bombardováním, chce otevření Hormuzského průlivu

Americký prezident Donald Trump dnes na své sociální síti znovu pohrozil Íránu bombardováním, pokud Teherán neuzavře dohodu, jež povede k otevření Hormuzského průlivu. Bulvárnímu deníku New York Post šéf Bílého domu mezitím řekl, že je příliš brzy na jeho přímá osobní jednání s Teheránem.

Hantavirus na výletní lodi: WHO potvrdila osmý případ, pacient je ve Švýcarsku

Světová zdravotnická organizace ve středu potvrdila osmý případ hantaviru spojený s výletní lodí MV Hondius, která kotví u Kapverd. Tři lidé s nákazou zemřeli, jeden pacient je v kritickém stavu a tři mají mírné příznaky.

Gibraltar vypouští splašky přímo do Středozemního moře

Gibraltar stále nemá čistírnu odpadních vod. Splašky od téměř 40 tisíc obyvatel, firem a institucí proto míří bez čištění přímo do Středozemního moře. Britské zámořské území tak dlouhodobě čelí problému, který by v Evropě působil jako relikt minulého století.

KOMENTÁŘ: Trpaslík chce koupit giganta. Firma GameStop píše další neuvěřitelný příběh

Společnost GameStop, která se soustředí na prodej videoher, se během covidu neuvěřitelným způsobem zapsala do dějin investování. Teď se znovu pokouší o husarský kousek – chce koupit firmu eBay, která je přitom mnohem hodnotnější, a konkurovat tak Amazonu.

Trump: USA dočasně přestanou chránit lodě v Hormuzském průlivu

Spojené státy nakrátko přerušují operaci, při níž v Hormuzském průlivu doprovázely a chránily lodě ohrožované íránskou blokádou. Uvedl to americký prezident Donald Trump, podle něhož jsou důvodem aktuální velmi pokročilá jednání s Íránem a snaha dosáhnout dohody. Americká blokáda íránských přístavů však pokračuje, dodal Trump. Bílý dům se podle serveru Axios domnívá, že uzavření dohody o jednostránkovém memorandu o porozumění je na dosah, přičemž odpověď Teheránu na několik klíčových bodů by mohla přijít do 48 hodin.

Cole Allen podezřelý z pokusu o atentát na Trumpa čelí dalšímu obvinění

Muž z Kalifornie Cole Tomas Allen, který se podle vyšetřovatelů pokusil zavraždit prezidenta Donalda Trump během slavnostní večeře ve Washingtonu, čelí novému obvinění. Prokuratura jej nově viní z napadení amerického úředníka smrtící zbraní.

Ukrajinské úřady informují o mrtvých a raněných po ruských útocích

Nejméně čtyři lidé byli zabiti a dalších 19 utrpělo zranění při ruských útocích na Dněpropetrovskou oblast na jihovýchodě Ukrajiny, informovali dnes záchranáři. V Sumské oblasti na severovýchodě země ruský dron zaútočil na civilní automobil: pasažérku zabil, řidič vyvázl se zraněním, uvedl náčelník oblastní správy Oleh Hryhorov.

V Hormuzském průlivu byla napadena kontejnerová loď

Kontejnerová loď francouzské rejdařské společnosti CMA CGM se stala terčem útoku při průjezdu Hormuzským průlivem. Incident se odehrál v úterý a podle firmy si vyžádal zranění členů posádky i škody na plavidle.

Německá policie podnikla razie proti mladým pravicovým extremistům

Německá policie dnes brzy ráno podnikla razie proti pravicovým extremistům ve 12 ze 16 spolkových zemí. Podle generálního státního zastupitelství je v případu 36 obviněných, kteří čelí podezření ze založení či členství v organizované zločinecké skupině. Akce je zaměřená proti členům neonacistických mládežnických skupin Jung und Stark (Mladí a silní) a Deutsche Jugend Voran (Německá mládež vpřed).

Premiér Carney jmenoval Arbour kanadskou generální guvernérkou

Kanadský premiér Mark Carney jmenoval novou generální guvernérkou Kanady bývalou komisařku OSN pro lidská práva a soudkyni nejvyššího soudu Louise Arbourovou. Její nominace má podle premiéra reflektovat důležitost globálních institucí. Napsal o tom zpravodajský server The Guardian.

Ropa zlevnila, Trump mluví o pokroku s Íránem

Ceny ropy ve středu v Asii mírně klesly poté, co americký prezident Donald Trump naznačil možnost dohody s Íránem. Spojené státy zároveň dočasně pozastavily operaci Project Freedom, která měla pomáhat lodím proplouvat strategickým Hormuzským průlivem.

Útočník z Bondi Beach čelí 19 novým obviněním

Muž, který podle australských úřadů loni v prosinci spolu se svým otcem zaútočil na účastníky oslav židovského svátku chanuka na pláži Bondi Beach v Sydney, čelí 19 novým obviněním. Při útoku zemřelo 15 lidí. Podle agentur AFP a AP to vyplývá z nově zveřejněných soudních dokumentů. Akram nově čelí mimo jiné obviněním ze střelby s úmyslem zabít a z použití střelné zbraně s cílem zabránit zatčení.

Španělsko přijme loď s nákazou hantavirem na Kanárských ostrovech

Výletní loď s podezřením na hantavirus zamíří na Kanárské ostrovy. Španělsko potvrdilo, že plavidlo přijme a zajistí péči o pasažéry i posádku. Rozhodnutí padlo po zásahu mezinárodních zdravotnických institucí.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama