ZprávyPutin ztrácí své přívržence, ti doufají, že v "dohledné budoucnosti" odejde

Putin ztrácí své přívržence, ti doufají, že v „dohledné budoucnosti“ odejde

Ruský prezident Vladimir Putin si za tři měsíce poštval proti sobě přívržence války proti Ukrajině i stoupence míru. „Téměř nikdo není spokojen,“ tvrdí zdroje ruskojazyčného serveru Meduza a dodávají, že v Kremlu doufají, že Putin „v dohledné budoucnosti“ odejde – a vybírají nástupce.

Od začátku ruské invaze na Ukrajinu uběhly tři měsíce. Za tu dobu mnozí představitelé ruských elit několikrát změnili postoj k válce a situaci v zemi. Krajní pesimismus vystřídal umírněný optimismus a ten zase umírněný pesimismus. Jak tvrdí zdroje Meduzy blízké Kremlu, nyní tyto nálady nabraly ještě jeden směr: hodně lidí je nespokojeno s Vladimirem Putinem. A to ti, kdo se zasazují za pokračování války, i ti, co si přejí mír.

Za tři měsíce válčení se celková nálada ruských elit stačila několikrát úplně změnit. Začátkem března většina kremelských a vládních představitelů prostě nevěděla, co dělat – a s děsem přemýšlela nad tím, jak sankce ovlivní jejich kariéru a život. Trošku později začal „vlastenecký vzestup – v dubnu mnozí představitelé režimu veřejně vyzývali k válce „do vítězného konce“.

Nyní v hodnocení toho, co se stalo, znovu převažuje pesimismus. „Žít jako dřív nepůjde, o rozvoji není řeč. Ale nějak žít se dá, díky šedému dovozu, obchodu s Čínou a Indií,“ tvrdí zdroj blízký vládě.

Současně v Kremlu nevidí realistický scénář, za kterého by režim mohl ukončit válčení na Ukrajině – a zachovat si popularitu.

Již po pár týdnech po vpádu na Ukrajinu začal kremelský politický blok vymýšlet strategie, jak by bylo možné toho dosáhnout. Ale vymyslet nic nedokázali.

Určitě skoro nikdo není spokojen s Putinem. Byznys a mnozí členové vlády jsou nespokojeni, že prezident rozpoutal válku, aniž bral zřetel na rozsah sankcí, protože s takovými sankcemi nelze normálně žít. Jestřábi jsou zase nespokojeni s tempem „speciální operace“. Myslí si, že lze postupovat rozhodněji.

Takové nálady v elitách popisuje zdroj blízký Kremlu. Jeho slova potvrzují další dva lidé blízcí prezidentské kanceláři, jakož i dva zdroje z okolí vlády.

Zdroje blízké prezidentské kanceláři tvrdí, že stanovisko „jestřábů“ (hlavně ze silových složek) je jednoduché: „Když už jsme se do toho pustili, nejde to flákat. Je nutné přitvrdit.“ Tím se myslí rozsáhlá mobilizace záloh a válka „do vítězství“, ideálně do dobytí Kyjeva.

Ale podle zdrojů Meduzy Kreml není k mobilizaci připraven. Ještě v dubnu se zdroje odvolávaly na utajené sociologické průzkumy, podle kterých dokonce i Rusové, kteří podporují „speciální operaci“, nejsou ochotni sami bojovat, ani posílat na frontu své blízké.

Zdroje upozorňují, že „mírová strana“ v podobě největších podnikatelů a většiny „civilních“ činitelů je také nespokojena s počínáním Putina, protože nevidí, že by podnikal reálné kroky k dosažení míru s Ukrajinou. Zato si všímají četných potíží v ekonomice.

„Problémy (v Rusku kvůli válce) jsou již patrné a v polovině léta se vyřítí z různých stran: doprava, zdravotnictví, dokonce i zemědělství. Na takový rozsah prostě nikdo ani nepomyslel,“ vysvětluje zdroj blízký vládě.

Dodává, že před vypuknutím války nikdo nepočítal s variantou, že by se evropské země úplně zřekly dovozu ruského plynu a ropy. Takové embargo se stále posuzuje, ale podle zdrojů Meduzy prezident a „bojovná“ část jeho okolí stále nevěří, že se tato hrozba Západu splní.

Putin prostě nechce myslet na hospodářské potíže, které vidí většina činitelů, a tím spíše je nechce spojovat s válkou, zdůrazňují dva zdroje blízké prezidentské kanceláři. Prezident tento názor projevil i veřejně.

Zdroje blízké prezidentské kanceláři a vládě uvádějí, že na tomto pozadí se v úřadech stále častěji posuzuje otázka „budoucnosti po Putinovi“.

„Není to o tom, že by Putina chtěli hned svrhnout a že by připravovali spiknutí. Jen si uvědomují, anebo přejí, že v docela dohledné perspektivě nebude řídit stát,“ vysvětluje jeden ze zdrojů. „Prezident to pokazil, ale pak bude možné vše napravit a nějak se domluvit (se Západem a Ukrajinou),“ dodává další zdroj.

V Kremlu podle něj potichu zvažují dokonce i prezidentova nástupce. Mezi kandidáty je moskevský starosta Sergej Sobjanin, místopředseda bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv a první zástupce šéfa prezidentské kanceláře Sergej Kirijenko.

Zdroje vysvětlují, že Kirijenko se v poslední době pravidelně stýká s Putinem kvůli Donbasu, který v Kremlu dostal na starost, a ekonomice. Ale informace zdrojů o Kirijenkových plánech si odporují: někteří soudí, že chce být přinejmenším premiérem, jiní jsou přesvědčeni, že se snaží prokázat svou výkonnost kvůli funkci v prezidentské kanceláři.

Shodují se ale, že nyní Kirijenko a třeba například velitel ruské národní gardy Viktor Zolotov patří do Putina nejbližšího okolí. „V něm jsou teď ti, kdo se podílí na operaci, tedy velí vojskům, zabývají se Donbasem. Prezident je ve válce. Tito lidé mohou překročit nepřekročitelnou mez, tedy telefonicky probudit prezidenta,“ zdůrazňuje jeden ze zdrojů.

Zdroje shodně zdůrazňují, že i při posuzování Kirijenka a dalších hypotetických nástupců všichni lidé věrní režimu chápou, že Putin může odejít z funkce prezidenta jen při vážném zhoršení zdravotního stavu. Nespokojenost vysoce postavených hodnostářů se tak ve výsledku nijak neprojevuje, kromě hovorů mezi sebou. Slovy zdroje blízkého vládě: „Lidé plivou, ale i tak pracují a přestavují zemi na válečné koleje.“

V Kremlu se například nezřekli nápadu na referendum o připojení samozvané Doněcké a Luhanské republiky a také okupované Chersonské oblasti k Rusku. Kdy by se referenda mohla konat, závisí na situaci na frontě. Zatím nejrealističtějším termínem se jeví 11. září, kdy se budou konat i volby v ruských regionech. Podle zdrojů by se v tento den mohlo konat i referendum o připojení Jižní Osetie, i když úřady v této gruzínské separatistické provincii vyhlásily hlasování na 17. července. Toto datum ale vybral Anatolij Bibilov, který mezitím prohrál prezidentské volby.

Zdroje nevylučují, že spolu s referendy by se mohl konat i plebiscit o „sloučení“ Ruska a Běloruska. „Ale to jen v případě, že se to podaří protlačit přes Lukašenka, který takovému scénáři všemožně vyhýbá.“

Prezidentův mluvčí Dmitrij Peskov na otázky Meduzy dosud neodpověděl.

Doporučujeme

Jižní Korea bude dále koordinovat společnou obrannou strategii s USA, uvedl Soul

Jižní Korea se zabývá aktuálními výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, bude nicméně se Spojenými státy i nadále koordinovat společnou obrannou strategii, včetně společných cvičení a výcviku. Uvedl to dnes podle tiskových agentur úřad jihokorejského prezidenta v reakci na Trumpovo rozhodnutí omezit účast armády USA na společných cvičeních s Jižní Koreou. Každoroční vojenské cvičení obou zemí začalo pod názvem Ulchi Freedom Shield právě dnes a podle plánu, potvrdil agentuře Reuters jihokorejský generální štáb, trvat má do 27. srpna.

Zemřela herečka Hayden Panettiere ze seriálu „Heroes“. Bylo jí 36 let

Americká herečka Hayden Panettiere zemřela ve věku 36 let. Proslavila se především jako Claire Bennet v seriálu Heroes a Juliette Barnes v Nashville. Její rodina i kolegové po zveřejnění zprávy připomínají mimořádný talent, dlouhou kariéru od dětských rolí i složité období, o kterém herečka v posledních letech otevřeně mluvila.

Letiště v sicilské Katánii opět více omezilo provoz kvůli erupci sopky Etna

Letiště v sicilské Katánii dnes opět omezilo provoz kvůli popelu z nedaleké sopky Etna, jejíž erupce narušuje dopravu na tomto mezinárodním letišti už více než týden. Dnes provozovatel letiště oznámil, že do 14:00 je v Katánii povoleno přistávat pouze pěti letadlům za hodinu. Odlety omezeny nejsou, informují místní média.

Šest lidí zahynulo při ukrajinském útoku v ruské Belgorodské oblasti

Šest lidí v noci na dnešek zahynulo při ukrajinském raketovém útoku v Belgorodské oblasti, oznámily úřady ruského regionu u hranic s Ukrajinou podle ruskojazyčné služby BBC. Další čtyři lidé utrpěli zranění.

Slabší inflace bitcoinu nepomohla. Kurz zůstal pod 64 tisíci dolarů

Bitcoin nedokázal využít příznivější údaje o americké inflaci a v pátek se obchodoval pod hranicí 64 tisíc dolarů. Výraznější růst brzdily nízké objemy obchodů, odliv peněz z burzovně obchodovaných fondů i opatrnost investorů.

Námořníci skákající přes palubu. Média píší o krizi duševního zdraví na lodi USS Abraham Lincoln

Velitel amerického Ústředního velení (CENTCOM) bagatelizoval zprávy o krizi duševního zdraví na letadlové lodi USS Abraham Lincoln. Uvedl, že tato loď si v oblasti duševního zdraví vede ze všech aktivních letadlových lodí nejlépe. Podle médií je však situace na palubě špatná.

Mývalové se v Německu zabydleli natrvalo

Mývalové v Německu pronikají do domů, nemocnic, zoologických zahrad i elektráren. Jejich počet se odhaduje na dva miliony a dál roste. Příběh těchto přizpůsobivých šelem však provázejí mýty, spory o dopad na přírodu i ostrý konflikt mezi ochránci zvířat a myslivci.

Dva požáry zachvátily řecký ostrov Salamina. Zemřel starší pár, stovky lidí byly evakuovány

Dva lidé zemřeli a stovky dalších musely opustit své domovy kvůli rychle se šířícím požárům na řeckém ostrově Salamina nedaleko Atén. Plameny zasáhly obytné i zalesněné oblasti a zranily nejméně deset lidí. Do boje s ohněm se zapojily stovky hasičů, letadla, vrtulníky i pobřežní stráž.

Trump nařídil omezit vojenské cvičení USA s Jižní Koreou

Americký prezident Donald Trump nařídil Pentagonu výrazně omezit společné vojenské cvičení s Jižní Koreou. Manévry přesto v pondělí začaly podle původního plánu. Trump své rozhodnutí zdůvodnil náklady i dobrým vztahem se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem.

Trumpův vyslanec Kushner se v Egyptě setkal se zástupci Hamásu

Zeť a vyslanec amerického prezidenta Donalda Trumpa Jared Kushner se dnes v Egyptě setkal s členy vedení teroristického hnutí Hamás. S odkazem na své zdroje o tom informovala agentura AFP. Setkání se odehrálo v době, kdy se Washington snaží urovnat rozpory mezi Izraelem a Hamásem ohledně realizace amerického plánu pro Pásmo Gazy. Zástupci Hamásu v Egyptě jednali také s šéfem egyptské rozvědky Hasanem Rašádem či s katarskými a tureckými vyjednávači, uvedla agentura Reuters.

V Belgii stále zuří jeden z nejhorších lesních požárů, spálil téměř 3000 hektarů

Belgie třetím dnem bojuje s jedním z nejhorších lesních požárů ve své historii, živel v těžko přístupné přírodní rezervaci na východě země už spálil téměř 3000 hektarů, informují dnes tiskové agentury. Belgie spoléhá na letecké posily z několika zemí, včetně Česka, které v sobotu přislíbila Evropská unie.

Ukrajina podnikla jeden z největších útoků na Rusko, úřady hlásí šest mrtvých

Ukrajina v noci na dnešek podnikla jeden z dosud největších vzdušných útoků na Rusko, ministerstvo obrany oznámilo zničení 822 dronů. Zahynulo šest lidí, z toho pět v Rostovské oblasti na jihu Ruska a jeden v Moskevské oblasti, uvedly místní úřady. Nedaleko ruské metropole hoří po dopadu dronu další sklad internetového obchodu Wildberries. Ukrajina, která se pátým rokem brání ruské vojenské invazi, uvedla, že zasáhla podnik na výrobu paliva pro rakety.

Stíhačka nad Rumunskem sestřelila dron, podle NATO byl zřejmě ruský

Nad rumunským územím byl sestřelen dron, který narušil vzdušný prostor této členské země Severoatlantické aliance. S odkazem na sdělení rumunského ministerstva obrany o tom dnes informovala agentura Reuters. Velitelství NATO uvedlo, že šlo patrně o ruský bezpilotní prostředek. V Rumunsku je to letos už čtvrtý sestřelený dron.

Ruské síly zaútočily na Kyjev a na další města, úřady hlásí pět mrtvých

Ruské síly dnes brzy ráno zaútočily balistickými raketami na Kyjev. V několika částech ukrajinské metropole vypukly požáry a nejméně tři lidé byli zraněni, uvedly místní úřady. Jeden člověk pak zemřel a 13 lidí bylo zraněno při útoku na ukrajinské město Kryvyj Rih, uvedl náčelník vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Oleksandr Hanža. Celkem čtyři mrtvé hlásí také úřady v Doněcké, Chersonské a Záporožské oblasti.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama