ZprávyPutin ztrácí své přívržence, ti doufají, že v "dohledné budoucnosti" odejde

Putin ztrácí své přívržence, ti doufají, že v „dohledné budoucnosti“ odejde

Ruský prezident Vladimir Putin si za tři měsíce poštval proti sobě přívržence války proti Ukrajině i stoupence míru. „Téměř nikdo není spokojen,“ tvrdí zdroje ruskojazyčného serveru Meduza a dodávají, že v Kremlu doufají, že Putin „v dohledné budoucnosti“ odejde – a vybírají nástupce.

Od začátku ruské invaze na Ukrajinu uběhly tři měsíce. Za tu dobu mnozí představitelé ruských elit několikrát změnili postoj k válce a situaci v zemi. Krajní pesimismus vystřídal umírněný optimismus a ten zase umírněný pesimismus. Jak tvrdí zdroje Meduzy blízké Kremlu, nyní tyto nálady nabraly ještě jeden směr: hodně lidí je nespokojeno s Vladimirem Putinem. A to ti, kdo se zasazují za pokračování války, i ti, co si přejí mír.

Za tři měsíce válčení se celková nálada ruských elit stačila několikrát úplně změnit. Začátkem března většina kremelských a vládních představitelů prostě nevěděla, co dělat – a s děsem přemýšlela nad tím, jak sankce ovlivní jejich kariéru a život. Trošku později začal „vlastenecký vzestup – v dubnu mnozí představitelé režimu veřejně vyzývali k válce „do vítězného konce“.

Nyní v hodnocení toho, co se stalo, znovu převažuje pesimismus. „Žít jako dřív nepůjde, o rozvoji není řeč. Ale nějak žít se dá, díky šedému dovozu, obchodu s Čínou a Indií,“ tvrdí zdroj blízký vládě.

Současně v Kremlu nevidí realistický scénář, za kterého by režim mohl ukončit válčení na Ukrajině – a zachovat si popularitu.

Již po pár týdnech po vpádu na Ukrajinu začal kremelský politický blok vymýšlet strategie, jak by bylo možné toho dosáhnout. Ale vymyslet nic nedokázali.

Určitě skoro nikdo není spokojen s Putinem. Byznys a mnozí členové vlády jsou nespokojeni, že prezident rozpoutal válku, aniž bral zřetel na rozsah sankcí, protože s takovými sankcemi nelze normálně žít. Jestřábi jsou zase nespokojeni s tempem „speciální operace“. Myslí si, že lze postupovat rozhodněji.

Takové nálady v elitách popisuje zdroj blízký Kremlu. Jeho slova potvrzují další dva lidé blízcí prezidentské kanceláři, jakož i dva zdroje z okolí vlády.

Zdroje blízké prezidentské kanceláři tvrdí, že stanovisko „jestřábů“ (hlavně ze silových složek) je jednoduché: „Když už jsme se do toho pustili, nejde to flákat. Je nutné přitvrdit.“ Tím se myslí rozsáhlá mobilizace záloh a válka „do vítězství“, ideálně do dobytí Kyjeva.

Ale podle zdrojů Meduzy Kreml není k mobilizaci připraven. Ještě v dubnu se zdroje odvolávaly na utajené sociologické průzkumy, podle kterých dokonce i Rusové, kteří podporují „speciální operaci“, nejsou ochotni sami bojovat, ani posílat na frontu své blízké.

Zdroje upozorňují, že „mírová strana“ v podobě největších podnikatelů a většiny „civilních“ činitelů je také nespokojena s počínáním Putina, protože nevidí, že by podnikal reálné kroky k dosažení míru s Ukrajinou. Zato si všímají četných potíží v ekonomice.

„Problémy (v Rusku kvůli válce) jsou již patrné a v polovině léta se vyřítí z různých stran: doprava, zdravotnictví, dokonce i zemědělství. Na takový rozsah prostě nikdo ani nepomyslel,“ vysvětluje zdroj blízký vládě.

Dodává, že před vypuknutím války nikdo nepočítal s variantou, že by se evropské země úplně zřekly dovozu ruského plynu a ropy. Takové embargo se stále posuzuje, ale podle zdrojů Meduzy prezident a „bojovná“ část jeho okolí stále nevěří, že se tato hrozba Západu splní.

Putin prostě nechce myslet na hospodářské potíže, které vidí většina činitelů, a tím spíše je nechce spojovat s válkou, zdůrazňují dva zdroje blízké prezidentské kanceláři. Prezident tento názor projevil i veřejně.

Zdroje blízké prezidentské kanceláři a vládě uvádějí, že na tomto pozadí se v úřadech stále častěji posuzuje otázka „budoucnosti po Putinovi“.

„Není to o tom, že by Putina chtěli hned svrhnout a že by připravovali spiknutí. Jen si uvědomují, anebo přejí, že v docela dohledné perspektivě nebude řídit stát,“ vysvětluje jeden ze zdrojů. „Prezident to pokazil, ale pak bude možné vše napravit a nějak se domluvit (se Západem a Ukrajinou),“ dodává další zdroj.

V Kremlu podle něj potichu zvažují dokonce i prezidentova nástupce. Mezi kandidáty je moskevský starosta Sergej Sobjanin, místopředseda bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv a první zástupce šéfa prezidentské kanceláře Sergej Kirijenko.

Zdroje vysvětlují, že Kirijenko se v poslední době pravidelně stýká s Putinem kvůli Donbasu, který v Kremlu dostal na starost, a ekonomice. Ale informace zdrojů o Kirijenkových plánech si odporují: někteří soudí, že chce být přinejmenším premiérem, jiní jsou přesvědčeni, že se snaží prokázat svou výkonnost kvůli funkci v prezidentské kanceláři.

Shodují se ale, že nyní Kirijenko a třeba například velitel ruské národní gardy Viktor Zolotov patří do Putina nejbližšího okolí. „V něm jsou teď ti, kdo se podílí na operaci, tedy velí vojskům, zabývají se Donbasem. Prezident je ve válce. Tito lidé mohou překročit nepřekročitelnou mez, tedy telefonicky probudit prezidenta,“ zdůrazňuje jeden ze zdrojů.

Zdroje shodně zdůrazňují, že i při posuzování Kirijenka a dalších hypotetických nástupců všichni lidé věrní režimu chápou, že Putin může odejít z funkce prezidenta jen při vážném zhoršení zdravotního stavu. Nespokojenost vysoce postavených hodnostářů se tak ve výsledku nijak neprojevuje, kromě hovorů mezi sebou. Slovy zdroje blízkého vládě: „Lidé plivou, ale i tak pracují a přestavují zemi na válečné koleje.“

V Kremlu se například nezřekli nápadu na referendum o připojení samozvané Doněcké a Luhanské republiky a také okupované Chersonské oblasti k Rusku. Kdy by se referenda mohla konat, závisí na situaci na frontě. Zatím nejrealističtějším termínem se jeví 11. září, kdy se budou konat i volby v ruských regionech. Podle zdrojů by se v tento den mohlo konat i referendum o připojení Jižní Osetie, i když úřady v této gruzínské separatistické provincii vyhlásily hlasování na 17. července. Toto datum ale vybral Anatolij Bibilov, který mezitím prohrál prezidentské volby.

Zdroje nevylučují, že spolu s referendy by se mohl konat i plebiscit o „sloučení“ Ruska a Běloruska. „Ale to jen v případě, že se to podaří protlačit přes Lukašenka, který takovému scénáři všemožně vyhýbá.“

Prezidentův mluvčí Dmitrij Peskov na otázky Meduzy dosud neodpověděl.

Doporučujeme

Berlínská policie podnikla razii proti nelegálnímu obchodování se zbraněmi

Berlínská policie dnes ráno podnikla rozsáhlou razii kvůli podezření z nelegálního obchodování se zbraněmi. Prohledala byty na několika místech metropole, zadržela několik lidí. Podle agentury DPA souvisí zátah s organizovaným zločinem.

Americké podniky počítají s dalším zdražováním. Menším chybějí peníze na rozvoj

Americké firmy zvýšily své odhady letošního zdražování a mezi jejich hlavní obavy se dostaly úrokové sazby. Podle nového průzkumu očekávají růst vlastních prodejních cen v průměru o 5,3 procenta. Menší podniky zároveň častěji narážejí na finanční omezení, která jim komplikují provoz i rozvoj.

KOMENTÁŘ: Fantasy růst o 700 procent. Proč je z firmy SanDisk stroj na štěstí akcionářů?

Americká společnost SanDisk letos na burze vyrostla už o téměř 700 procent. S tímto neuvěřitelným výkonem nechává daleko za sebou všechny ostatní AI hráče. Proč svět tolik lační po produktech SanDisku? Odpovědí jsou paměťové čipy NAND, které používáme úplně všichni. A úplně pořád.

Dívky za pytle mouky a sňatky se sexuálními násilníky. To je realita v Pásmu Gazy

V Pásmu Gazy došlo k prudkému nárůstu počtu hlášených případů sexuálního a jiného násilí na ženách a dívkách. Podle jedné ze zpráv válka v Gaze vytvořila ideální podmínky pro genderově podmíněné násilí. Další zpráva popsala násilí na ženách páchané v uprchlických táborech.

Trumpova rada míru oznámí 2,45 miliardy USD na obnovu Pásma Gazy

Rada míru amerického prezidenta Donalda Trumpa dnes na schůzce představí šestiměsíční plán obnovy válkou zničeného Pásma Gazy v hodnotě 2,45 miliardy dolarů (asi 52 miliard Kč). Napsal to server Axios. Plán zahrnuje náklady na dočasné bydlení, odklízení trosek, rekonstrukci nemocnic, nasazení mnohonárodních bezpečnostních sil a obecnou ekonomickou obnovu, uvedl server s odkazem na své informace.

ANALÝZA: Ukrajinský obranný pás se pod náporem okupantů pomalu drolí

Ukrajina na jaře oznámila, že osvobodila více území, než kolik Rusko dobylo. V posledních měsících se objevovaly informace, že okupanti mají obrovské ztráty zastiňující výsledky náborů. Situace je ale vážná na východě Ukrajiny. Nepřítel postupně ukusuje z opevněného pásu na Donbasu. Podle analytiků nehrozí, že v dohledné době linii prorazí. I tak je to ale problém.

Erupce Etny mohou vznikat během týdnů i několika hodin

Etna se při silných erupcích nechová pokaždé stejně. Magma může několik týdnů postupovat vzhůru a zůstat těsně pod povrchem, jindy se ale dokáže z velké hloubky dostat ven během několika hodin. Rozdíl souvisí především s množstvím oxidu uhličitého a vody v magmatu. Díky lepšímu pochopení těchto procesů mohou vědci přesněji odhadnout, jaká rizika mohou budoucí erupce Etny přinést.

Írán může otevřít Hormuz do týdne. USA musí splnit tyto podmínky

Írán by mohl zpřístupnit Hormuzský průliv do týdne, pokud USA zmírní vojenský a ekonomický tlak. Řekl to nejmenovaný íránský úředník. Íránská delegace o tom jednala s USA na okraji Valného shromáždění OSN v New Yorku prostřednictvím katarského mediátora. Ceny ropy klesly pod 100 dolarů za barel.

V Kyjevě po ruských útocích vypukly požáry, tři lidé byli zraněni

Ruské drony dnes brzy ráno zranily nejméně tři lidi a poškodily sklady i čerpací stanice v ukrajinské metropoli Kyjevě. Informovaly o tom místní úřady. V důsledku pokračujících ruských vzdušných útoků vypuklo i několik požárů a pozastaven byl provoz příměstské železnice. Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že ruské síly na Ukrajině zasáhly obranná a energetická zařízení, logistická centra i lodě využívané ukrajinskou armádou.

Válka se přesouvá do Ruska. Moskva a Petrohrad investují miliony do krytů

Rusko vyčlenilo desítky milionů rublů na opravy krytů v moskevských čtvrtích a stanicích metra v Petrohradu. Děje se tak v době sílících ukrajinských útoků na velká ruská města.

Mírotvůrce Trump pohrozil Íránu zničením. Uděláme to rychle, řekl

Americký prezident Donald Trump se v projevu na Valném shromáždění OSN v New Yorku vykreslil jako mírotvůrce, Íránu přitom pohrozil zničením. Jeho projev zněl spíše jako řeč určená voličům. Vychvaloval úspěchy, kterých USA pod jeho vládou dosáhly, zatímco rostou ceny energií kvůli konfliktu na Blízkém východě, který se nedaří zastavit.

České tenistky porazily Británii a postoupily do semifinále BJK Cupu

České tenistky zvládly čtvrtfinále Poháru Billie Jean Kingové a po vítězství 2:0 nad Velkou Británií postupují mezi nejlepší čtyři týmy. První bod vybojovala Marie Bouzková v tříhodinové bitvě se Sonay Kartal, postup následně potvrdila Linda Nosková. Češky si semifinále týmové soutěže zahrají poprvé po třech letech.

Maďarsko je ve sporu s Ukrajinou kvůli fóru Karpatská osmička a kvůli ropě

Mezi Ukrajinou a Maďarskem propuklo nové diplomatické napětí. Kyjev podle Budapešti bez jejího souhlasu zařadil Maďarsko mezi členy nového regionálního fóra nazvaného „Karpatská osmička“. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha následně obvinil maďarského premiéra Pétera Magyara, že navazuje na politiku svého předchůdce Viktora Orbána.

Brad Pitt se vrací jako Cliff Booth. Nový trailer ukazuje Hollywood plný zločinu

Brad Pitt znovu hraje kaskadéra Cliffa Bootha, za kterého získal Oscara ve filmu Tenkrát v Hollywoodu. Nový snímek The Further Mis-Adventures of Cliff Booth představuje trailer a termíny premiéry. Scénář napsal Quentin Tarantino, režii tentokrát převzal David Fincher. Příběh zavede diváky do Los Angeles roku 1977.

G7 vyzvala Írán, aby přestal vyzbrojovat Hútíe. Teherán to popírá

Írán musí ukončit vojenskou podporu a vyzbrojování jemenských povstalců Hútíů, uvedli ve společném prohlášení ministři zahraničí skupiny G7 před Valným shromážděním OSN v New Yorku. Dále odsoudili útoky rebelů na Saúdskou Arábii.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama