ZprávyPutin ztrácí své přívržence, ti doufají, že v "dohledné budoucnosti" odejde

Putin ztrácí své přívržence, ti doufají, že v „dohledné budoucnosti“ odejde

Ruský prezident Vladimir Putin si za tři měsíce poštval proti sobě přívržence války proti Ukrajině i stoupence míru. „Téměř nikdo není spokojen,“ tvrdí zdroje ruskojazyčného serveru Meduza a dodávají, že v Kremlu doufají, že Putin „v dohledné budoucnosti“ odejde – a vybírají nástupce.

Od začátku ruské invaze na Ukrajinu uběhly tři měsíce. Za tu dobu mnozí představitelé ruských elit několikrát změnili postoj k válce a situaci v zemi. Krajní pesimismus vystřídal umírněný optimismus a ten zase umírněný pesimismus. Jak tvrdí zdroje Meduzy blízké Kremlu, nyní tyto nálady nabraly ještě jeden směr: hodně lidí je nespokojeno s Vladimirem Putinem. A to ti, kdo se zasazují za pokračování války, i ti, co si přejí mír.

Za tři měsíce válčení se celková nálada ruských elit stačila několikrát úplně změnit. Začátkem března většina kremelských a vládních představitelů prostě nevěděla, co dělat – a s děsem přemýšlela nad tím, jak sankce ovlivní jejich kariéru a život. Trošku později začal „vlastenecký vzestup – v dubnu mnozí představitelé režimu veřejně vyzývali k válce „do vítězného konce“.

Nyní v hodnocení toho, co se stalo, znovu převažuje pesimismus. „Žít jako dřív nepůjde, o rozvoji není řeč. Ale nějak žít se dá, díky šedému dovozu, obchodu s Čínou a Indií,“ tvrdí zdroj blízký vládě.

Současně v Kremlu nevidí realistický scénář, za kterého by režim mohl ukončit válčení na Ukrajině – a zachovat si popularitu.

Již po pár týdnech po vpádu na Ukrajinu začal kremelský politický blok vymýšlet strategie, jak by bylo možné toho dosáhnout. Ale vymyslet nic nedokázali.

Určitě skoro nikdo není spokojen s Putinem. Byznys a mnozí členové vlády jsou nespokojeni, že prezident rozpoutal válku, aniž bral zřetel na rozsah sankcí, protože s takovými sankcemi nelze normálně žít. Jestřábi jsou zase nespokojeni s tempem „speciální operace“. Myslí si, že lze postupovat rozhodněji.

Takové nálady v elitách popisuje zdroj blízký Kremlu. Jeho slova potvrzují další dva lidé blízcí prezidentské kanceláři, jakož i dva zdroje z okolí vlády.

Zdroje blízké prezidentské kanceláři tvrdí, že stanovisko „jestřábů“ (hlavně ze silových složek) je jednoduché: „Když už jsme se do toho pustili, nejde to flákat. Je nutné přitvrdit.“ Tím se myslí rozsáhlá mobilizace záloh a válka „do vítězství“, ideálně do dobytí Kyjeva.

Ale podle zdrojů Meduzy Kreml není k mobilizaci připraven. Ještě v dubnu se zdroje odvolávaly na utajené sociologické průzkumy, podle kterých dokonce i Rusové, kteří podporují „speciální operaci“, nejsou ochotni sami bojovat, ani posílat na frontu své blízké.

Zdroje upozorňují, že „mírová strana“ v podobě největších podnikatelů a většiny „civilních“ činitelů je také nespokojena s počínáním Putina, protože nevidí, že by podnikal reálné kroky k dosažení míru s Ukrajinou. Zato si všímají četných potíží v ekonomice.

„Problémy (v Rusku kvůli válce) jsou již patrné a v polovině léta se vyřítí z různých stran: doprava, zdravotnictví, dokonce i zemědělství. Na takový rozsah prostě nikdo ani nepomyslel,“ vysvětluje zdroj blízký vládě.

Dodává, že před vypuknutím války nikdo nepočítal s variantou, že by se evropské země úplně zřekly dovozu ruského plynu a ropy. Takové embargo se stále posuzuje, ale podle zdrojů Meduzy prezident a „bojovná“ část jeho okolí stále nevěří, že se tato hrozba Západu splní.

Putin prostě nechce myslet na hospodářské potíže, které vidí většina činitelů, a tím spíše je nechce spojovat s válkou, zdůrazňují dva zdroje blízké prezidentské kanceláři. Prezident tento názor projevil i veřejně.

Zdroje blízké prezidentské kanceláři a vládě uvádějí, že na tomto pozadí se v úřadech stále častěji posuzuje otázka „budoucnosti po Putinovi“.

„Není to o tom, že by Putina chtěli hned svrhnout a že by připravovali spiknutí. Jen si uvědomují, anebo přejí, že v docela dohledné perspektivě nebude řídit stát,“ vysvětluje jeden ze zdrojů. „Prezident to pokazil, ale pak bude možné vše napravit a nějak se domluvit (se Západem a Ukrajinou),“ dodává další zdroj.

V Kremlu podle něj potichu zvažují dokonce i prezidentova nástupce. Mezi kandidáty je moskevský starosta Sergej Sobjanin, místopředseda bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv a první zástupce šéfa prezidentské kanceláře Sergej Kirijenko.

Zdroje vysvětlují, že Kirijenko se v poslední době pravidelně stýká s Putinem kvůli Donbasu, který v Kremlu dostal na starost, a ekonomice. Ale informace zdrojů o Kirijenkových plánech si odporují: někteří soudí, že chce být přinejmenším premiérem, jiní jsou přesvědčeni, že se snaží prokázat svou výkonnost kvůli funkci v prezidentské kanceláři.

Shodují se ale, že nyní Kirijenko a třeba například velitel ruské národní gardy Viktor Zolotov patří do Putina nejbližšího okolí. „V něm jsou teď ti, kdo se podílí na operaci, tedy velí vojskům, zabývají se Donbasem. Prezident je ve válce. Tito lidé mohou překročit nepřekročitelnou mez, tedy telefonicky probudit prezidenta,“ zdůrazňuje jeden ze zdrojů.

Zdroje shodně zdůrazňují, že i při posuzování Kirijenka a dalších hypotetických nástupců všichni lidé věrní režimu chápou, že Putin může odejít z funkce prezidenta jen při vážném zhoršení zdravotního stavu. Nespokojenost vysoce postavených hodnostářů se tak ve výsledku nijak neprojevuje, kromě hovorů mezi sebou. Slovy zdroje blízkého vládě: „Lidé plivou, ale i tak pracují a přestavují zemi na válečné koleje.“

V Kremlu se například nezřekli nápadu na referendum o připojení samozvané Doněcké a Luhanské republiky a také okupované Chersonské oblasti k Rusku. Kdy by se referenda mohla konat, závisí na situaci na frontě. Zatím nejrealističtějším termínem se jeví 11. září, kdy se budou konat i volby v ruských regionech. Podle zdrojů by se v tento den mohlo konat i referendum o připojení Jižní Osetie, i když úřady v této gruzínské separatistické provincii vyhlásily hlasování na 17. července. Toto datum ale vybral Anatolij Bibilov, který mezitím prohrál prezidentské volby.

Zdroje nevylučují, že spolu s referendy by se mohl konat i plebiscit o „sloučení“ Ruska a Běloruska. „Ale to jen v případě, že se to podaří protlačit přes Lukašenka, který takovému scénáři všemožně vyhýbá.“

Prezidentův mluvčí Dmitrij Peskov na otázky Meduzy dosud neodpověděl.

Doporučujeme

Útoky v Iráku zabily šest členů íránských gard, Katáib Hizballáh hrozí odvetou

Při americko-saúdských útocích na členy proíránské milice Hašd Šaabí v Iráku bylo mezi celkem 20 mrtvými šest poradců íránských revolučních gard, uvedla dnes agentura AP s odvoláním na irácké vojenské představitele. Agentura AFP dříve informovala o pěti zabitých poradcích. Reakce na americko-saúdské útoky je nevyhnutelná, varovala mezitím v Iráku působící proíránská milice Katáib Hizballáh.

První trailer odhaluje fantasy svět Children of Blood and Bone

Fantasy román Tomi Adeyemi míří na filmová plátna. První trailer láká na velkolepý svět inspirovaný západní Afrikou, boj za návrat magie i herecké obsazení, ve kterém nechybějí Viola Davis, Idris Elba nebo Regina King.

KOMENTÁŘ: Svět ji odepisoval kvůli AI. Teď je znovu nejhodnotnější firmou planety

Americká společnost Apple se znovu stala nejhodnotnější firmou světa, když na trůnu vystřídala čipového giganta Nvidii. Tržní kapitalizace Applu zároveň poprvé v historii na chvíli pokořila hranici pět bilionů dolarů. Před pár lety přitom mnozí jablíčkovou společnost odepisovali kvůli tomu, že si nechala ujet AI vlak.

Tygr sumaterský bojuje o přežití

Mezinárodní den tygrů připomíná, že budoucnost jednoho z nejvzácnějších poddruhů visí na vlásku. Tygr sumaterský dnes přežívá jen v několika oddělených populacích a čelí kombinaci hrozeb, které se navzájem posilují. Ochránci přírody proto upozorňují, že nestačí chránit jednotlivá zvířata. Rozhodující bude zachování jejich přirozeného prostředí i spolupráce s místními obyvateli.

Šok na trhu s ropou. Ceny letí vzhůru po nečekaném íránském útoku

Ceny ropy opět prudce rostou. Důvodem je „překvapivý“ íránský útok na americké cíle na Blízkém východě a americko-saúdské letecké údery na irácké milice podporované Teheránem. V Hormuzském průlivu navíc došlo k útokům na tři ropné tankery a podezřelým aktivitám došlo v Rudém moři. Americká blokáda íránských přístavů v Hormuzském průlivu zastavila 18 lodí.

ANALÝZA: Trump hledá cestu z války s Íránem. Stojí na stejném rozcestí jako v dubnu

Americký prezident Donald Trump, který se snaží najít cestu z vlastní války s Íránem, se již podruhé od jejího rozpoutání v únoru ocitl na rozcestí. Vydat se může třemi cestami, ani jedna však není snadná a ani zadarmo.

Dočasné příměří se hroutí. Írán útočí na USA a Saúdskou Arábii

Dočasný klid zbraní na Blízkém východě může být u konce. Írán zaútočil na americké síly rozmístěné na Blízkém východě. Všechny střely byly zneškodněny. USA to označily za „pokus o překvapivý útok Teheránu“. Informoval o tom i list The Guardian.

Trump jednal se Zelenským i Netanjahuem. Schůzky si pochvaloval

Americký prezident Donald Trump v úterý v Bílém domě jednal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Obě schůzky Trump na sociálních sítích hodnotil pozitivně.

Keiko Fujimori se ujala funkce první prezidentky Peru

Peru má poprvé ve své historii prezidentku. Konzervativní politička Keiko Fujimori složila prezidentskou přísahu po těsném vítězství v červnových volbách. Do čela země přichází v době, kdy Peru čelí dlouhodobé politické nestabilitě, rostoucí kriminalitě i zpomalující ekonomice.

Bryan Kohberger odsouzený za čtyři vraždy studentů v Idahu otočil. Nyní tvrdí, že je nevinný

Bryan Kohberger, odsouzený za vraždu čtyř studentů v americkém státě Idaho, se snaží zvrátit své přiznání viny. Jeho krok vyvolal ostrou reakci rodiny jedné z obětí, která jej obvinila z manipulace a snahy znovu obrátit pozornost na svou osobu.

Muž s dvěma noži napadl v Paříži tři ženy. Zastavili ho kolemjdoucí

Muž vyzbrojený dvěma kuchyňskými noži napadl v Paříži tři ženy ve věku 19, 24 a 36 let. Dvě z nich utrpěly vážná zranění, podle francouzského ministra vnitra ale nejsou v ohrožení života. Útočníka pomohli zastavit kolemjdoucí, kteří ho drželi na zemi do příchodu policisty mimo službu.

Hasiči u Madridu bojují s ničivými požáry, situaci má ztížit nepříznivý vítr

Španělští hasiči se dnes ráno jen několik hodin před příchodem nepříznivého jižního větru snažili dostat pod kontrolu ničivé požáry, které zuří nedaleko Madridu. Podle ministra vnitra Fernanda Grande-Marlasky prožívá země kritické hodiny a dnešek je pro boj s požárem rozhodující, uvedla agentura AFP. Rozsáhlé požáry v okolí hlavního města spálily za posledních několik dní přibližně 77.000 hektarů a bylo kvůli nim evakuováno 63.000 lidí.

Obrat na trhu s ropou. Ceny po přerušení úderů prudce klesají

Ceny ropy klesají po přestávce ve vzájemných úderech mezi USA a Íránem. Investoři vidí naději na deeskalaci blízkovýchodního konfliktu, který vedl ke zdražování energií. Odborníci ale upozorňují, že eskalační riziko nepominulo.

Na Moskevskou oblast mířilo přes 390 dronů, uvedl starosta Moskvy

Na Moskevskou oblast v noci mířilo přes 390 ukrajinských dronů. Dnes ráno to na telegramu oznámil starosta Moskvy Sergej Sobjanin s tím, že většinu jich obrana zničila. Gubernátor Moskevské oblasti Andrej Vorobjov mezitím informoval, že v Čechově jižně od ruského hlavního města zasáhl dron bytový dům. Ukrajinské letectvo dnes uvedlo, že od pondělního večera zničilo 107 ze 131 ruských dronů.

Na Velkém bariérovém útesu objevili stovky dosud neznámých bakterií

Mikroskopický život na Velkém bariérovém útesu je mnohem rozmanitější, než se dosud předpokládalo. Vědcům se podařilo zmapovat rozsáhlé společenství mikroorganismů, které tvoří základ fungování celého ekosystému. Výzkum odhalil stovky dosud neznámých druhů bakterií i statisíce různých virů a může pomoci lépe sledovat zdravotní stav korálových útesů.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama