ZprávyPutin ztrácí své přívržence, ti doufají, že v "dohledné budoucnosti" odejde

Putin ztrácí své přívržence, ti doufají, že v „dohledné budoucnosti“ odejde

Ruský prezident Vladimir Putin si za tři měsíce poštval proti sobě přívržence války proti Ukrajině i stoupence míru. „Téměř nikdo není spokojen,“ tvrdí zdroje ruskojazyčného serveru Meduza a dodávají, že v Kremlu doufají, že Putin „v dohledné budoucnosti“ odejde – a vybírají nástupce.

Od začátku ruské invaze na Ukrajinu uběhly tři měsíce. Za tu dobu mnozí představitelé ruských elit několikrát změnili postoj k válce a situaci v zemi. Krajní pesimismus vystřídal umírněný optimismus a ten zase umírněný pesimismus. Jak tvrdí zdroje Meduzy blízké Kremlu, nyní tyto nálady nabraly ještě jeden směr: hodně lidí je nespokojeno s Vladimirem Putinem. A to ti, kdo se zasazují za pokračování války, i ti, co si přejí mír.

Za tři měsíce válčení se celková nálada ruských elit stačila několikrát úplně změnit. Začátkem března většina kremelských a vládních představitelů prostě nevěděla, co dělat – a s děsem přemýšlela nad tím, jak sankce ovlivní jejich kariéru a život. Trošku později začal „vlastenecký vzestup – v dubnu mnozí představitelé režimu veřejně vyzývali k válce „do vítězného konce“.

Nyní v hodnocení toho, co se stalo, znovu převažuje pesimismus. „Žít jako dřív nepůjde, o rozvoji není řeč. Ale nějak žít se dá, díky šedému dovozu, obchodu s Čínou a Indií,“ tvrdí zdroj blízký vládě.

Současně v Kremlu nevidí realistický scénář, za kterého by režim mohl ukončit válčení na Ukrajině – a zachovat si popularitu.

Již po pár týdnech po vpádu na Ukrajinu začal kremelský politický blok vymýšlet strategie, jak by bylo možné toho dosáhnout. Ale vymyslet nic nedokázali.

Určitě skoro nikdo není spokojen s Putinem. Byznys a mnozí členové vlády jsou nespokojeni, že prezident rozpoutal válku, aniž bral zřetel na rozsah sankcí, protože s takovými sankcemi nelze normálně žít. Jestřábi jsou zase nespokojeni s tempem „speciální operace“. Myslí si, že lze postupovat rozhodněji.

Takové nálady v elitách popisuje zdroj blízký Kremlu. Jeho slova potvrzují další dva lidé blízcí prezidentské kanceláři, jakož i dva zdroje z okolí vlády.

Zdroje blízké prezidentské kanceláři tvrdí, že stanovisko „jestřábů“ (hlavně ze silových složek) je jednoduché: „Když už jsme se do toho pustili, nejde to flákat. Je nutné přitvrdit.“ Tím se myslí rozsáhlá mobilizace záloh a válka „do vítězství“, ideálně do dobytí Kyjeva.

Ale podle zdrojů Meduzy Kreml není k mobilizaci připraven. Ještě v dubnu se zdroje odvolávaly na utajené sociologické průzkumy, podle kterých dokonce i Rusové, kteří podporují „speciální operaci“, nejsou ochotni sami bojovat, ani posílat na frontu své blízké.

Zdroje upozorňují, že „mírová strana“ v podobě největších podnikatelů a většiny „civilních“ činitelů je také nespokojena s počínáním Putina, protože nevidí, že by podnikal reálné kroky k dosažení míru s Ukrajinou. Zato si všímají četných potíží v ekonomice.

„Problémy (v Rusku kvůli válce) jsou již patrné a v polovině léta se vyřítí z různých stran: doprava, zdravotnictví, dokonce i zemědělství. Na takový rozsah prostě nikdo ani nepomyslel,“ vysvětluje zdroj blízký vládě.

Dodává, že před vypuknutím války nikdo nepočítal s variantou, že by se evropské země úplně zřekly dovozu ruského plynu a ropy. Takové embargo se stále posuzuje, ale podle zdrojů Meduzy prezident a „bojovná“ část jeho okolí stále nevěří, že se tato hrozba Západu splní.

Putin prostě nechce myslet na hospodářské potíže, které vidí většina činitelů, a tím spíše je nechce spojovat s válkou, zdůrazňují dva zdroje blízké prezidentské kanceláři. Prezident tento názor projevil i veřejně.

Zdroje blízké prezidentské kanceláři a vládě uvádějí, že na tomto pozadí se v úřadech stále častěji posuzuje otázka „budoucnosti po Putinovi“.

„Není to o tom, že by Putina chtěli hned svrhnout a že by připravovali spiknutí. Jen si uvědomují, anebo přejí, že v docela dohledné perspektivě nebude řídit stát,“ vysvětluje jeden ze zdrojů. „Prezident to pokazil, ale pak bude možné vše napravit a nějak se domluvit (se Západem a Ukrajinou),“ dodává další zdroj.

V Kremlu podle něj potichu zvažují dokonce i prezidentova nástupce. Mezi kandidáty je moskevský starosta Sergej Sobjanin, místopředseda bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv a první zástupce šéfa prezidentské kanceláře Sergej Kirijenko.

Zdroje vysvětlují, že Kirijenko se v poslední době pravidelně stýká s Putinem kvůli Donbasu, který v Kremlu dostal na starost, a ekonomice. Ale informace zdrojů o Kirijenkových plánech si odporují: někteří soudí, že chce být přinejmenším premiérem, jiní jsou přesvědčeni, že se snaží prokázat svou výkonnost kvůli funkci v prezidentské kanceláři.

Shodují se ale, že nyní Kirijenko a třeba například velitel ruské národní gardy Viktor Zolotov patří do Putina nejbližšího okolí. „V něm jsou teď ti, kdo se podílí na operaci, tedy velí vojskům, zabývají se Donbasem. Prezident je ve válce. Tito lidé mohou překročit nepřekročitelnou mez, tedy telefonicky probudit prezidenta,“ zdůrazňuje jeden ze zdrojů.

Zdroje shodně zdůrazňují, že i při posuzování Kirijenka a dalších hypotetických nástupců všichni lidé věrní režimu chápou, že Putin může odejít z funkce prezidenta jen při vážném zhoršení zdravotního stavu. Nespokojenost vysoce postavených hodnostářů se tak ve výsledku nijak neprojevuje, kromě hovorů mezi sebou. Slovy zdroje blízkého vládě: „Lidé plivou, ale i tak pracují a přestavují zemi na válečné koleje.“

V Kremlu se například nezřekli nápadu na referendum o připojení samozvané Doněcké a Luhanské republiky a také okupované Chersonské oblasti k Rusku. Kdy by se referenda mohla konat, závisí na situaci na frontě. Zatím nejrealističtějším termínem se jeví 11. září, kdy se budou konat i volby v ruských regionech. Podle zdrojů by se v tento den mohlo konat i referendum o připojení Jižní Osetie, i když úřady v této gruzínské separatistické provincii vyhlásily hlasování na 17. července. Toto datum ale vybral Anatolij Bibilov, který mezitím prohrál prezidentské volby.

Zdroje nevylučují, že spolu s referendy by se mohl konat i plebiscit o „sloučení“ Ruska a Běloruska. „Ale to jen v případě, že se to podaří protlačit přes Lukašenka, který takovému scénáři všemožně vyhýbá.“

Prezidentův mluvčí Dmitrij Peskov na otázky Meduzy dosud neodpověděl.

Doporučujeme

Rusko hlásí zneškodnění 605 ukrajinských dronů během noci

Ruská protivzdušná obrana v noci na dnešek zneškodnila 605 ukrajinských dronů nad téměř dvěma desítkami ruských regionů, anektovaným poloostrovem Krymem a vodami Azovského i Černého moře. Podle státní tiskové agentury TASS to ráno uvedlo ministerstvo obrany v Moskvě. O případných škodách se nezmiňuje.

Černé vdovy: Ženy v Rusku lákají rekruty do sňatků. Když padnou, dostanou odškodnění

Kreml po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 aktivně povzbuzoval nové rekruty k sňatkům. Ruský prezident Vladimir Putin se tak snažil prosazovat tradiční hodnoty uprostřed hrozící demografické krize. Dnes toho zneužívají takzvané „černé vdovy“ – ženy, které si narychlo vezmou rekruta, a když padne v boji, usilují o odškodnění.

V Libanonu zahynuli dva izraelští vojáci, čtyři byli vážně zraněni

Na jihu Libanonu zemřeli dva izraelští vojáci, čtyři byli vážně zraněni, informovala dnes podle tiskových agentur izraelská armáda. Izrael obvinil militantní hnutí Hizballáh z porušení příměří a udeřil na jižní Libanon; tento vývoj ohrožuje probíhající mírové rozhovory, napsal web The Times of Israel (ToI).

Na německém letišti byl nalezen dron s výbušninami

Na letišti Lipsko Halle našli zaměstnanci nedaleko vzletové dráhy dron s výbušninou. Německé úřady označily incident za nový typ bezpečnostní hrozby a zahájily protiteroristické vyšetřování. Během události navíc nákladní letadlo narazilo do dosud neznámého objektu.

Německý soud potrestal mladé extremisty za útoky na uprchlická zařízení

Soud v Hamburku poslal do vězení mladé členy krajně pravicové skupiny Letzte Verteidigungswelle. Podíleli se na útocích proti uprchlickým zařízením a levicovým institucím. Tresty dosahují až pěti let.

Vrtulník s Trumpem se nakrátko dostal příliš blízko k civilnímu letadlu

Vojenský vrtulník s americkým prezidentem Donaldem Trumpem se v úterý nakrátko dostal příliš blízko k dopravnímu letadlu, které startovalo z washingtonského letiště Ronalda Reagana, uvedl dnes americký Federální úřad pro letectví (FAA). Podle Bílého domu Trump nebyl v nebezpečí. Informuje o tom agentura Reuters, podle které i tak incident vzbuzuje vážné otázky, proč bylo letadlu umožněno odstartovat. Národní úřad pro bezpečnost v dopravě (NTSB) zvažuje, jestli zahájí vyšetřování.

V Londýně byli na ulici pobodáni čtyři muži, podezřelou ženu zadržela policie

Metropolitní policie dnes v londýnské čtvrti Covent Garden zadržela ženu podezřelou z pobodání čtyř mužů, informovala média s odkazem na místní úřady. Mluvčí londýnské záchranné služby uvedl, že čtyři pacienti byli ošetřeni na místě a převezeni do nedalekého traumacentra. Podle stanice Sky News se policie domnívá, že incident souvisí s problémy s duševním zdravím.

Jaafar Jackson si po filmu Michael zahraje po boku Willa Smithe

Jaafar Jackson získal po ztvárnění svého slavného strýce další filmovou roli. V akčním thrilleru Supermax se objeví společně s Willem Smithem a AnnaSophií Robb. Podrobnosti o jeho postavě zatím tvůrci tají.

Mexický influencer byl zastřelen přímo uprostřed živého vysílání na TikToku

Mexický influencer César Gastélum byl zastřelen během živého vysílání na sociální síti TikTok. K útoku došlo v úterý večer ve čtvrti Tres Ríos ve městě Culiacán na severu země.

Do Měsíce nejspíše narazila část rakety firmy SpaceX, Zemi nebezpečí nehrozilo

Do Měsíce dnes ráno nejspíše narazila čtyřtunová část rakety od společnosti SpaceX, která se pohybovala po oběžné dráze rychlostí přibližně 2,43 kilometru za sekundu. Napsal to web stanice BBC, podle nějž je už na Měsíci asi 3000 objektů vyrobených člověkem. Potvrzení kolize se čeká v řádu hodin až dnů. Experti už dříve uvedli, že Zemi ani Měsíci nehrozí žádné nebezpečí, na lunárním povrchu ale patrně zanechá desítky metrů velký kráter.

Pákistán omezil zpravodajství zahraničních médií. Důvodem je kritika zásahů v Kašmíru

Pákistán výrazně zpřísnil podmínky pro práci zahraničních médií. Novináři budou potřebovat povolení téměř ke všem reportážím mimo tři největší města. Nová pravidla přicházejí po kritice postupu úřadů vůči protestům v Pákistánem spravovaném Kašmíru.

KLDR pohrozila Japonsku svými neupřesněnými vojenskými možnostmi

Vlivná sestra severokorejského vůdce Kim Jo-čong dnes obvinila Japonsko, že se mění ve vojenský stát, kvůli čemuž prý KLDR zváží neupřesněné vojenské možnosti. Odsoudila také Spojené státy za to, že Tokiu umožňují pokračovat ve zbrojení, napsaly agentury AFP a Jonhap.

Japonsko vsadí na bojové drony. Reaguje na válku na Ukrajině i napětí v Asii

Japonsko chce urychlit vývoj bojových dronů, umělé inteligence a střel dlouhého doletu. Modernizací armády reaguje na zkušenosti z válek na Ukrajině a Blízkém východě i na rostoucí aktivitu Číny, Ruska a Severní Koreje.

Netanjahu odmítl americký mírový plán pro Gazu navzdory odzbrojení Hamásu

Izrael odmítl mírový plán pro Pásmo Gazy podpořený Spojenými státy, potvrdil dnes podle serveru The Times of Israel (ToI) izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Učinil tak i přesto, že mu bylo zaručeno, že k izraelskému stažení z palestinského území dojde až po úplném odzbrojení teroristického hnutí Hamás.

KOMENTÁŘ: Muskova SpaceX udělala po 24 letech něco, na co není zvyklá. A přišel pád akcií

Vesmírná společnost SpaceX Elona Muska od svého vzniku v roce 2002 nemusela nikdy sdílet podrobné informace o hospodaření – to se teď ale změnilo. Jelikož firma vstoupila na burzu, musela poprvé odkrýt karty. A i když jsou výsledky na poměry SpaceX solidní, na burze přišel výprodej. Proč?
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama