ZprávyPutin ztrácí své přívržence, ti doufají, že v "dohledné budoucnosti" odejde

Putin ztrácí své přívržence, ti doufají, že v „dohledné budoucnosti“ odejde

Ruský prezident Vladimir Putin si za tři měsíce poštval proti sobě přívržence války proti Ukrajině i stoupence míru. „Téměř nikdo není spokojen,“ tvrdí zdroje ruskojazyčného serveru Meduza a dodávají, že v Kremlu doufají, že Putin „v dohledné budoucnosti“ odejde – a vybírají nástupce.

Od začátku ruské invaze na Ukrajinu uběhly tři měsíce. Za tu dobu mnozí představitelé ruských elit několikrát změnili postoj k válce a situaci v zemi. Krajní pesimismus vystřídal umírněný optimismus a ten zase umírněný pesimismus. Jak tvrdí zdroje Meduzy blízké Kremlu, nyní tyto nálady nabraly ještě jeden směr: hodně lidí je nespokojeno s Vladimirem Putinem. A to ti, kdo se zasazují za pokračování války, i ti, co si přejí mír.

Za tři měsíce válčení se celková nálada ruských elit stačila několikrát úplně změnit. Začátkem března většina kremelských a vládních představitelů prostě nevěděla, co dělat – a s děsem přemýšlela nad tím, jak sankce ovlivní jejich kariéru a život. Trošku později začal „vlastenecký vzestup – v dubnu mnozí představitelé režimu veřejně vyzývali k válce „do vítězného konce“.

Nyní v hodnocení toho, co se stalo, znovu převažuje pesimismus. „Žít jako dřív nepůjde, o rozvoji není řeč. Ale nějak žít se dá, díky šedému dovozu, obchodu s Čínou a Indií,“ tvrdí zdroj blízký vládě.

Současně v Kremlu nevidí realistický scénář, za kterého by režim mohl ukončit válčení na Ukrajině – a zachovat si popularitu.

Již po pár týdnech po vpádu na Ukrajinu začal kremelský politický blok vymýšlet strategie, jak by bylo možné toho dosáhnout. Ale vymyslet nic nedokázali.

Určitě skoro nikdo není spokojen s Putinem. Byznys a mnozí členové vlády jsou nespokojeni, že prezident rozpoutal válku, aniž bral zřetel na rozsah sankcí, protože s takovými sankcemi nelze normálně žít. Jestřábi jsou zase nespokojeni s tempem „speciální operace“. Myslí si, že lze postupovat rozhodněji.

Takové nálady v elitách popisuje zdroj blízký Kremlu. Jeho slova potvrzují další dva lidé blízcí prezidentské kanceláři, jakož i dva zdroje z okolí vlády.

Zdroje blízké prezidentské kanceláři tvrdí, že stanovisko „jestřábů“ (hlavně ze silových složek) je jednoduché: „Když už jsme se do toho pustili, nejde to flákat. Je nutné přitvrdit.“ Tím se myslí rozsáhlá mobilizace záloh a válka „do vítězství“, ideálně do dobytí Kyjeva.

Ale podle zdrojů Meduzy Kreml není k mobilizaci připraven. Ještě v dubnu se zdroje odvolávaly na utajené sociologické průzkumy, podle kterých dokonce i Rusové, kteří podporují „speciální operaci“, nejsou ochotni sami bojovat, ani posílat na frontu své blízké.

Zdroje upozorňují, že „mírová strana“ v podobě největších podnikatelů a většiny „civilních“ činitelů je také nespokojena s počínáním Putina, protože nevidí, že by podnikal reálné kroky k dosažení míru s Ukrajinou. Zato si všímají četných potíží v ekonomice.

„Problémy (v Rusku kvůli válce) jsou již patrné a v polovině léta se vyřítí z různých stran: doprava, zdravotnictví, dokonce i zemědělství. Na takový rozsah prostě nikdo ani nepomyslel,“ vysvětluje zdroj blízký vládě.

Dodává, že před vypuknutím války nikdo nepočítal s variantou, že by se evropské země úplně zřekly dovozu ruského plynu a ropy. Takové embargo se stále posuzuje, ale podle zdrojů Meduzy prezident a „bojovná“ část jeho okolí stále nevěří, že se tato hrozba Západu splní.

Putin prostě nechce myslet na hospodářské potíže, které vidí většina činitelů, a tím spíše je nechce spojovat s válkou, zdůrazňují dva zdroje blízké prezidentské kanceláři. Prezident tento názor projevil i veřejně.

Zdroje blízké prezidentské kanceláři a vládě uvádějí, že na tomto pozadí se v úřadech stále častěji posuzuje otázka „budoucnosti po Putinovi“.

„Není to o tom, že by Putina chtěli hned svrhnout a že by připravovali spiknutí. Jen si uvědomují, anebo přejí, že v docela dohledné perspektivě nebude řídit stát,“ vysvětluje jeden ze zdrojů. „Prezident to pokazil, ale pak bude možné vše napravit a nějak se domluvit (se Západem a Ukrajinou),“ dodává další zdroj.

V Kremlu podle něj potichu zvažují dokonce i prezidentova nástupce. Mezi kandidáty je moskevský starosta Sergej Sobjanin, místopředseda bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv a první zástupce šéfa prezidentské kanceláře Sergej Kirijenko.

Zdroje vysvětlují, že Kirijenko se v poslední době pravidelně stýká s Putinem kvůli Donbasu, který v Kremlu dostal na starost, a ekonomice. Ale informace zdrojů o Kirijenkových plánech si odporují: někteří soudí, že chce být přinejmenším premiérem, jiní jsou přesvědčeni, že se snaží prokázat svou výkonnost kvůli funkci v prezidentské kanceláři.

Shodují se ale, že nyní Kirijenko a třeba například velitel ruské národní gardy Viktor Zolotov patří do Putina nejbližšího okolí. „V něm jsou teď ti, kdo se podílí na operaci, tedy velí vojskům, zabývají se Donbasem. Prezident je ve válce. Tito lidé mohou překročit nepřekročitelnou mez, tedy telefonicky probudit prezidenta,“ zdůrazňuje jeden ze zdrojů.

Zdroje shodně zdůrazňují, že i při posuzování Kirijenka a dalších hypotetických nástupců všichni lidé věrní režimu chápou, že Putin může odejít z funkce prezidenta jen při vážném zhoršení zdravotního stavu. Nespokojenost vysoce postavených hodnostářů se tak ve výsledku nijak neprojevuje, kromě hovorů mezi sebou. Slovy zdroje blízkého vládě: „Lidé plivou, ale i tak pracují a přestavují zemi na válečné koleje.“

V Kremlu se například nezřekli nápadu na referendum o připojení samozvané Doněcké a Luhanské republiky a také okupované Chersonské oblasti k Rusku. Kdy by se referenda mohla konat, závisí na situaci na frontě. Zatím nejrealističtějším termínem se jeví 11. září, kdy se budou konat i volby v ruských regionech. Podle zdrojů by se v tento den mohlo konat i referendum o připojení Jižní Osetie, i když úřady v této gruzínské separatistické provincii vyhlásily hlasování na 17. července. Toto datum ale vybral Anatolij Bibilov, který mezitím prohrál prezidentské volby.

Zdroje nevylučují, že spolu s referendy by se mohl konat i plebiscit o „sloučení“ Ruska a Běloruska. „Ale to jen v případě, že se to podaří protlačit přes Lukašenka, který takovému scénáři všemožně vyhýbá.“

Prezidentův mluvčí Dmitrij Peskov na otázky Meduzy dosud neodpověděl.

Doporučujeme

Rusko podle Kyjeva opakovaně vysílalo drony v blízkosti Černobylu

Rusko při svých útocích na cíle na Ukrajině opakovaně vysílalo drony a rakety na letovou dráhu v blízkosti odstavené Černobylské jaderné elektrárny, čímž zvýšilo riziko rozsáhlé nehody, sdělil agentuře Reuters ukrajinský generální prokurátor Ruslan Kravčenko.

SpaceX získá právo na koupi miliardového start-upu Cursor

Vesmírná a technologická společnost SpaceX uzavřela dohodu, která jí dává právo na akvizici start-upu Cursor zabývajícího se umělou inteligencí pro úpravu kódu. Hodnota transakce byla stanovena na 60 miliard dolarů. Tento krok je součástí širší strategie Elona Muska, která směřuje k dotažení konkurence v podobě laboratoří OpenAI a Anthropic. K dohodě dochází jen několik měsíců před plánovaným vstupem SpaceX na burzu, který má být největším v historii.

Izraelská armáda potrestala vojáky za to, že tloukli do sochy Ježíše kladivem

Izraelská armáda potrestá dva vojáky, kteří se podíleli na znesvěcení sochy Ježíše v jižním Libanonu. Podle vyjádření Izraelské obranné síly (IDF) dostanou oba muži 30 dní vojenského vězení a po ukončení vyšetřování budou odvoláni z bojové služby.

Írán zaútočil na obchodní loď u ománských břehů, hlásí britské námořnictvo

Britská vojenská námořní služba UKMTO dnes uvedla, že obdržela zprávy o útoku íránského dělového člunu na obchodní loď v Hormuzském průlivu, asi 28 kilometrů severovýchodně od ománských břehů. Posádka je v pořádku.

Akcie ČEZ stagnují zatímco evropská konkurence prudce roste

Energetická skupina ČEZ se na akciovém trhu nachází v neobvyklé pozici. Zatímco cena jejích akcií se již čtvrt roku pohybuje v úzkém pásmu kolem 1 200 korun, srovnatelné evropské podniky zažívají silné období. Index mapující evropský energetický sektor od začátku roku vzrostl o 15 procent a někteří konkurenti, jako německé RWE nebo finské Fortum, posílili dokonce o pětinu. Domácí titul přitom ve stejném období odepsal zhruba 6 procent své hodnoty, což mezi investory otevírá debatu o jeho možném podhodnocení.

Trump prodloužil dočasné příměří s Íránem. Přímá jednání se ale nekonala

Dočasné příměří s Íránem bude prodlouženo, aby měla islámská republika více času na předložení konečné dohody, rozhodl americký prezident Donald Trump. Obě strany zůstávají rétoricky zakořeněné, Pákistán se však usilovně snaží je přimět k dalším rozhovorům.

Slavia potrestala Bořila a Chorého za excesy

Slavia po dvou vypjatých ligových týdnech sáhla k interním trestům. Jan Bořil a Tomáš Chorý zaplatí vysoké pokuty a čekají je i desítky hodin práce pro klubové aktivity. Vedení tím reaguje nejen na jejich zkraty, ale i na škody, které podobné výlevy napáchaly na hřišti i mimo něj.

Norsko odmítá pořádat plavecké šampionáty kvůli návratu Rusů a Bělorusů

Norská plavecká federace zpřísňuje svůj postoj. Kvůli návratu ruských a běloruských sportovců do mezinárodních soutěží nebude hostit žádné šampionáty. Rozhodnutí oznámil prezident svazu Cato Bratbakk. Stejný krok už krátce předtím udělalo i Polsko.

Tucker Carlson se veřejně omluvil za podporu prezidenta Donalda Trumpa

Konzervativní komentátor Tucker Carlson vyjádřil hlubokou lítost nad svou rolí v kampani, která pomohla Donaldu Trumpovi k návratu do Bílého domu. V rozhovoru se svým bratrem Buckleym Carlsonem přiznal, že se cítí být přímo zodpovědný za současné směřování administrativy. Hlavním jablkem sváru se stalo zapojení Spojených států do války v Íránu po boku Izraele a vlažný přístup k vyšetřování kauzy Jeffreyho Epsteina. Podle komentátora se prezident neukázal být lídrem, v něhož jeho podporovatelé doufali.

Drake vydá album Iceman, datum ukryl do obřího kusu ledu

Drake zvolil netradiční způsob, jak oznámit datum vydání nového alba. Fanoušky nechal hledat odpověď v ledu přímo v ulicích Toronta. Kdo byl dostatečně odhodlaný, ten ji skutečně našel.

Koaly v Austrálii ohrožuje chlamydie, nadějí je izolovaný ostrov

Koaly v Austrálii čelí vážné hrozbě. Nebezpečná chlamydie se šíří populacemi a v některých oblastech zasahuje až 88 % jedinců. Nemoc způsobuje slepotu, neplodnost i smrt. Vědci proto hledají řešení, které by zabránilo dalšímu úbytku těchto ikonických zvířat.

Ukrajina má mrtvé a téměř dvě desítky raněných po ruských nočních útocích

Ruský dron dnes zabil 54letého muže v centru Chersonu na jihovýchodě Ukrajiny, oznámily dnes místní úřady. Ruské vzdušné útoky zranily v noci na dnešek 15 lidí ve městě Sumy, uvedl náčelník správy Sumské oblasti Oleh Hryhorov. Další tři raněné si podle místních úřadů vyžádalo bombardování Slovjanska na východě Ukrajiny. Ukrajinské drony zasáhly ropná zařízení v hloubi Ruska, tvrdí podle médií tajná služba SBU. Rusko již letos dobylo 1700 čtverečních kilometrů ukrajinského území, prohlásil dnes podle agentury Reuters náčelník generálního štábu ruské armády Valerij Gerasimov.

Americké porušování příměří je hlavní překážkou pro diplomacii, řekl Arakčí

Trvající porušování příměří ze strany USA, především útoky na íránská obchodní plavidla, je hlavní překážkou pro pokračování diplomatického procesu. Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí to dnes v telefonickém rozhovoru sdělil svému pákistánskému protějšku Isháku Dárovi, se kterým jednal o možnostech řešení americko-izrelské války s Íránem. Teherán podle Arakčího vezme v potaz veškeré aspekty celé záležitosti a rozhodne se o dalším postupu, uvedlo v prohlášení íránské ministerstvo zahraničí na platformě telegram.

Nová éra pro Apple. Cook po 15 letech končí

Tim Cook po 15 letech opouští pozici generálního ředitele společnosti Apple. Od 1. září ho vystřídá John Ternus, který byl dosud odpovědný za hardware. Cook se stane předsedou představenstva. Soustředit se bude hlavně na jednání s politickými vůdci po celém světě.

Francie volá po silnějším euru v digitálním světě

Evropa naléhavě potřebuje více digitálních mincí navázaných na euro, aby dokázala konkurovat současné americké dominanci v digitálních platbách. Podíl takzvaných stablecoinů v eurech je ve srovnání s těmi dolarovými stále zanedbatelný, což vyvolává obavy o budoucí suverenitu evropských finančních služeb. Francouzská vláda proto vyzývá banky, aby začaly více využívat technologii blockchainu a tokenizované vklady.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama