ZprávyPutin ztrácí své přívržence, ti doufají, že v "dohledné budoucnosti" odejde

Putin ztrácí své přívržence, ti doufají, že v „dohledné budoucnosti“ odejde

Ruský prezident Vladimir Putin si za tři měsíce poštval proti sobě přívržence války proti Ukrajině i stoupence míru. „Téměř nikdo není spokojen,“ tvrdí zdroje ruskojazyčného serveru Meduza a dodávají, že v Kremlu doufají, že Putin „v dohledné budoucnosti“ odejde – a vybírají nástupce.

Od začátku ruské invaze na Ukrajinu uběhly tři měsíce. Za tu dobu mnozí představitelé ruských elit několikrát změnili postoj k válce a situaci v zemi. Krajní pesimismus vystřídal umírněný optimismus a ten zase umírněný pesimismus. Jak tvrdí zdroje Meduzy blízké Kremlu, nyní tyto nálady nabraly ještě jeden směr: hodně lidí je nespokojeno s Vladimirem Putinem. A to ti, kdo se zasazují za pokračování války, i ti, co si přejí mír.

Za tři měsíce válčení se celková nálada ruských elit stačila několikrát úplně změnit. Začátkem března většina kremelských a vládních představitelů prostě nevěděla, co dělat – a s děsem přemýšlela nad tím, jak sankce ovlivní jejich kariéru a život. Trošku později začal „vlastenecký vzestup – v dubnu mnozí představitelé režimu veřejně vyzývali k válce „do vítězného konce“.

Nyní v hodnocení toho, co se stalo, znovu převažuje pesimismus. „Žít jako dřív nepůjde, o rozvoji není řeč. Ale nějak žít se dá, díky šedému dovozu, obchodu s Čínou a Indií,“ tvrdí zdroj blízký vládě.

Současně v Kremlu nevidí realistický scénář, za kterého by režim mohl ukončit válčení na Ukrajině – a zachovat si popularitu.

Již po pár týdnech po vpádu na Ukrajinu začal kremelský politický blok vymýšlet strategie, jak by bylo možné toho dosáhnout. Ale vymyslet nic nedokázali.

Určitě skoro nikdo není spokojen s Putinem. Byznys a mnozí členové vlády jsou nespokojeni, že prezident rozpoutal válku, aniž bral zřetel na rozsah sankcí, protože s takovými sankcemi nelze normálně žít. Jestřábi jsou zase nespokojeni s tempem „speciální operace“. Myslí si, že lze postupovat rozhodněji.

Takové nálady v elitách popisuje zdroj blízký Kremlu. Jeho slova potvrzují další dva lidé blízcí prezidentské kanceláři, jakož i dva zdroje z okolí vlády.

Zdroje blízké prezidentské kanceláři tvrdí, že stanovisko „jestřábů“ (hlavně ze silových složek) je jednoduché: „Když už jsme se do toho pustili, nejde to flákat. Je nutné přitvrdit.“ Tím se myslí rozsáhlá mobilizace záloh a válka „do vítězství“, ideálně do dobytí Kyjeva.

Ale podle zdrojů Meduzy Kreml není k mobilizaci připraven. Ještě v dubnu se zdroje odvolávaly na utajené sociologické průzkumy, podle kterých dokonce i Rusové, kteří podporují „speciální operaci“, nejsou ochotni sami bojovat, ani posílat na frontu své blízké.

Zdroje upozorňují, že „mírová strana“ v podobě největších podnikatelů a většiny „civilních“ činitelů je také nespokojena s počínáním Putina, protože nevidí, že by podnikal reálné kroky k dosažení míru s Ukrajinou. Zato si všímají četných potíží v ekonomice.

„Problémy (v Rusku kvůli válce) jsou již patrné a v polovině léta se vyřítí z různých stran: doprava, zdravotnictví, dokonce i zemědělství. Na takový rozsah prostě nikdo ani nepomyslel,“ vysvětluje zdroj blízký vládě.

Dodává, že před vypuknutím války nikdo nepočítal s variantou, že by se evropské země úplně zřekly dovozu ruského plynu a ropy. Takové embargo se stále posuzuje, ale podle zdrojů Meduzy prezident a „bojovná“ část jeho okolí stále nevěří, že se tato hrozba Západu splní.

Putin prostě nechce myslet na hospodářské potíže, které vidí většina činitelů, a tím spíše je nechce spojovat s válkou, zdůrazňují dva zdroje blízké prezidentské kanceláři. Prezident tento názor projevil i veřejně.

Zdroje blízké prezidentské kanceláři a vládě uvádějí, že na tomto pozadí se v úřadech stále častěji posuzuje otázka „budoucnosti po Putinovi“.

„Není to o tom, že by Putina chtěli hned svrhnout a že by připravovali spiknutí. Jen si uvědomují, anebo přejí, že v docela dohledné perspektivě nebude řídit stát,“ vysvětluje jeden ze zdrojů. „Prezident to pokazil, ale pak bude možné vše napravit a nějak se domluvit (se Západem a Ukrajinou),“ dodává další zdroj.

V Kremlu podle něj potichu zvažují dokonce i prezidentova nástupce. Mezi kandidáty je moskevský starosta Sergej Sobjanin, místopředseda bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv a první zástupce šéfa prezidentské kanceláře Sergej Kirijenko.

Zdroje vysvětlují, že Kirijenko se v poslední době pravidelně stýká s Putinem kvůli Donbasu, který v Kremlu dostal na starost, a ekonomice. Ale informace zdrojů o Kirijenkových plánech si odporují: někteří soudí, že chce být přinejmenším premiérem, jiní jsou přesvědčeni, že se snaží prokázat svou výkonnost kvůli funkci v prezidentské kanceláři.

Shodují se ale, že nyní Kirijenko a třeba například velitel ruské národní gardy Viktor Zolotov patří do Putina nejbližšího okolí. „V něm jsou teď ti, kdo se podílí na operaci, tedy velí vojskům, zabývají se Donbasem. Prezident je ve válce. Tito lidé mohou překročit nepřekročitelnou mez, tedy telefonicky probudit prezidenta,“ zdůrazňuje jeden ze zdrojů.

Zdroje shodně zdůrazňují, že i při posuzování Kirijenka a dalších hypotetických nástupců všichni lidé věrní režimu chápou, že Putin může odejít z funkce prezidenta jen při vážném zhoršení zdravotního stavu. Nespokojenost vysoce postavených hodnostářů se tak ve výsledku nijak neprojevuje, kromě hovorů mezi sebou. Slovy zdroje blízkého vládě: „Lidé plivou, ale i tak pracují a přestavují zemi na válečné koleje.“

V Kremlu se například nezřekli nápadu na referendum o připojení samozvané Doněcké a Luhanské republiky a také okupované Chersonské oblasti k Rusku. Kdy by se referenda mohla konat, závisí na situaci na frontě. Zatím nejrealističtějším termínem se jeví 11. září, kdy se budou konat i volby v ruských regionech. Podle zdrojů by se v tento den mohlo konat i referendum o připojení Jižní Osetie, i když úřady v této gruzínské separatistické provincii vyhlásily hlasování na 17. července. Toto datum ale vybral Anatolij Bibilov, který mezitím prohrál prezidentské volby.

Zdroje nevylučují, že spolu s referendy by se mohl konat i plebiscit o „sloučení“ Ruska a Běloruska. „Ale to jen v případě, že se to podaří protlačit přes Lukašenka, který takovému scénáři všemožně vyhýbá.“

Prezidentův mluvčí Dmitrij Peskov na otázky Meduzy dosud neodpověděl.

Doporučujeme

V Alžírsku se zřítil do rokle autobus, nejméně 25 lidí zahynulo a 44 je zraněno

Nejméně 25 lidí zahynulo, když se dnes v Alžírsku zřítil do rokle autobus. Dalších 44 osob je zraněných, oznámily místní úřady, které dříve informovaly o 20 mrtvých a 38 zraněných. I po zveřejnění nového počtu mrtvých úřady varují, že nemusí jít o konečnou bilanci. Nehoda se stala ráno v oblasti Búmirdís asi 50 kilometrů od hlavního města Alžíru, uvedla agentura AFP.

Babiš má situaci v Ceutě za skandál španělské vlády, žádá uzavření Schengenu

Schengenský prostor je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) pro Španělsko třeba okamžitě uzavřít. Situaci po proniknutí desítek tisíc migrantů do španělského města Ceuty na severu Afriky považuje za skandál způsobený španělskou vládou. Řekl to ve vyjádření pro novináře, které ČTK poskytl mluvčí vlády Martin Vodička. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) dnes na tiskové konferenci k budoucnosti zahraničních center řekl, že má situaci za velmi složitou pro celý schengenský prostor. Ten umožňuje volný pohyb osob mezi evropskými státy bez provádění stálých hraničních kontrol na vnitřních hranicích.

Na řadě měřicích stanic v Německu padly ve čtvrtek teplotní rekordy

Na řadě německých měřicích stanic padly ve čtvrtek teplotní rekordy. Meteorologové na mnoha místech na jihu a ve střední části země naměřili přes 40 stupňů Celsia. Celoněmecký teplotní rekord zaznamenaný na konci června ale pokořen nebyl, informovala agentura DPA. Dnes se v celém Německu ochladí.

Ceny ropy klesají. Obavy z omezení dodávek ropy v Hormuzském průlivu zatím polevily

Ceny ropy v pátek pokračovaly v poklesu poté, co se začala obnovovat lodní doprava v Hormuzském průlivu. Trhy tak částečně zmírnily obavy z výpadků dodávek, které v předchozích dnech podpořily prudký růst cen po obnovení bojů mezi Spojenými státy a Íránem.

Počet migrantů z Maroka, kteří se dostali do španělské Ceuty, vzrostl podle úřadů na 49.000

Od čtvrtka přišlo do španělského města Ceuta na severu afrického kontinentu ze sousedního Maroka v nekontrolovaném proudu lidí na 49.000 migrantů. S odkazem na odhad španělského ministerstva vnitra to dnes uvedla agentura Reuters. Při snaze přeplavat námořní hranici se 19 migrantů utopilo. Chaotické snahy o překonání hranice mezi Marokem a španělskou exklávou pokračují i dnes, ačkoliv Maroko posílilo ostrahu části hranice. Někteří lidé však začali odcházet. Do Ceuty dnes míří premiér Pedro Sánchez.

Otec školního střelce v Georgii dostal patnáct let vězení. Soud uznal, že masové vraždě nezabránil, ač mohl

Otec šestnáctiletého střelce Colta Graye, který loni zabil čtyři lidi na střední škole v americkém státě Georgie, byl odsouzen k 15 letům vězení. Soud dospěl k závěru, že svým jednáním umožnil tragédii, přestože sám nikoho nezastřelil.

Írán tvrdí, že provedl dronový útok na americké cíle v Kuvajtu

Íránská armáda dnes oznámila, že v odvetě za americké údery proti Íránu provedla dronový útok na americké vojenské cíle v Kuvajtu. Informovala o tom agentura AFP. Oblastní velitelství amerických sil CENTCOM tvrzení Teheránu dosud nekomentovalo.

Rajčata postříkaná kyanidem otrávila v Keni patnáct slonů

Za úhynem 15 slonů v okolí keňského národního parku Amboseli stojí otrava kyanidem. Naznačují to průběžné výsledky vyšetřování. Podle Keňské správy ochrany přírody (KWS) zvířata pravděpodobně pozřela pesticidy používané na okolních rajčatových farmách.

Ukrajina zasáhla další logistické centrum Wildberries a rafinerii ve Volgogradu

Ukrajinský dronový útok v noci na dnešek způsobil požár v komplexu energetického průmyslu a skladech ve Volgogradu. Podle agentury Reuters to uvedl gubernátor ruské Volgogradské oblasti Andrej Bočarov, podrobnosti týkající se zasažených objektů nesdělil. V regionu se nachází rafinerie ropné společnosti Lukoil. Útoky podle Bočarova zranily pět lidí.

Itálie žádá o uzavření Shengenu se Španělskem. Migrační krize v Cautě vyvolala diplomatické napětí

Příliv migrantů do španělské enklávy Ceuta vyvolal ostrou reakci italské vlády. Nejvyšší italští představitelé vyzvali k pozastavení fungování schengenského prostoru se Španělskem, zatímco Madrid oznámil nasazení armády do oblasti a Evropská komise (EK) nabídla pomoc prostřednictvím agentury Frontex.

Po pádu laviny na pákistánské hoře Broad Peak je pohřešováno šest horolezců

Po pádu laviny na hoře Broad Peak v severním Pákistánu je stále pohřešováno šest z deseti horolezců ze skupiny vedené známým nepálským alpinistou Nirmalem Purjou. Podle dnešních informací deníku Kathmandu Post se záchranářům podařilo zpod laviny vyprostit čtyři těla, jejichž identitu se úřady snaží zjistit. Po zbylých horolezcích se stále pátrá. O pádu laviny informoval ve čtvrtek podle agentury AP viceprezident pákistánského alpinistického klubu Karrár Hajdrí.

Bylo dosaženo dohody o úplném odzbrojení Hamásu, oznámil Trump

Americký prezident Donald Trump oznámil uzavření dohody, která má vést k úplnému odzbrojení Hamásu a dalších ozbrojených skupin v Pásmu Gazy. Samotný Hamás však dohodu zatím veřejně nepotvrdil a Palestinský islámský džihád označil zprávy o ní za nepřesné.

ANALÝZA: Nejde jen o zbraně. Ukrajinské útoky na „ruský Amazon“ jsou pro Rusko větší problém

Představte si velké roje dronů útočící na sklady Amazonu v USA. Zaměstnanci jsou zabíjeni, dochází k narušení dodavatelských řetězců a ke značným finančním ztrátám a obyčejní spotřebitelé si nemohou rychle objednat produkty denní potřeby za přijatelnou cenu. Podobná situace nyní panuje v Rusku.

Superenzymy otevírají novou cestu k recyklaci plastů

Plasty patří k největším ekologickým problémům současnosti a jejich množství dál roste. Vědci proto hledají účinnější způsoby recyklace, které by dokázaly vracet plastový odpad zpět do výroby bez ztráty kvality. Velkou naději představují enzymy upravené pomocí moderních biotechnologií. Ty dokážou některé plasty rozložit na původní stavební látky, ze kterých lze vyrobit nový materiál.

Musk podle Axiosu významně podpoří volební kampaň amerických republikánů

Nejbohatší člověk na světě Elon Musk, který pomohl Donaldu Trumpovi k návratu do Bílého domu, se chystá významně finančně podpořit kampaň amerických republikánů před listopadovými volbami. Dnes o tom informoval portál Axios. Nadcházející volby, při kterých Američané vyberou nové zástupce do Sněmovny reprezentantů a do třetiny Senátu, rozhodnou, zda Trumpovi republikáni udrží v Kongresu USA většinu. Úspěch demokratů by mohl Trumpovi zkomplikovat zbytek jeho druhého prezidentského mandátu.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama