ZprávyPutin ztrácí své přívržence, ti doufají, že v "dohledné budoucnosti" odejde

Putin ztrácí své přívržence, ti doufají, že v „dohledné budoucnosti“ odejde

Ruský prezident Vladimir Putin si za tři měsíce poštval proti sobě přívržence války proti Ukrajině i stoupence míru. „Téměř nikdo není spokojen,“ tvrdí zdroje ruskojazyčného serveru Meduza a dodávají, že v Kremlu doufají, že Putin „v dohledné budoucnosti“ odejde – a vybírají nástupce.

Od začátku ruské invaze na Ukrajinu uběhly tři měsíce. Za tu dobu mnozí představitelé ruských elit několikrát změnili postoj k válce a situaci v zemi. Krajní pesimismus vystřídal umírněný optimismus a ten zase umírněný pesimismus. Jak tvrdí zdroje Meduzy blízké Kremlu, nyní tyto nálady nabraly ještě jeden směr: hodně lidí je nespokojeno s Vladimirem Putinem. A to ti, kdo se zasazují za pokračování války, i ti, co si přejí mír.

Za tři měsíce válčení se celková nálada ruských elit stačila několikrát úplně změnit. Začátkem března většina kremelských a vládních představitelů prostě nevěděla, co dělat – a s děsem přemýšlela nad tím, jak sankce ovlivní jejich kariéru a život. Trošku později začal „vlastenecký vzestup – v dubnu mnozí představitelé režimu veřejně vyzývali k válce „do vítězného konce“.

Nyní v hodnocení toho, co se stalo, znovu převažuje pesimismus. „Žít jako dřív nepůjde, o rozvoji není řeč. Ale nějak žít se dá, díky šedému dovozu, obchodu s Čínou a Indií,“ tvrdí zdroj blízký vládě.

Současně v Kremlu nevidí realistický scénář, za kterého by režim mohl ukončit válčení na Ukrajině – a zachovat si popularitu.

Již po pár týdnech po vpádu na Ukrajinu začal kremelský politický blok vymýšlet strategie, jak by bylo možné toho dosáhnout. Ale vymyslet nic nedokázali.

Určitě skoro nikdo není spokojen s Putinem. Byznys a mnozí členové vlády jsou nespokojeni, že prezident rozpoutal válku, aniž bral zřetel na rozsah sankcí, protože s takovými sankcemi nelze normálně žít. Jestřábi jsou zase nespokojeni s tempem „speciální operace“. Myslí si, že lze postupovat rozhodněji.

Takové nálady v elitách popisuje zdroj blízký Kremlu. Jeho slova potvrzují další dva lidé blízcí prezidentské kanceláři, jakož i dva zdroje z okolí vlády.

Zdroje blízké prezidentské kanceláři tvrdí, že stanovisko „jestřábů“ (hlavně ze silových složek) je jednoduché: „Když už jsme se do toho pustili, nejde to flákat. Je nutné přitvrdit.“ Tím se myslí rozsáhlá mobilizace záloh a válka „do vítězství“, ideálně do dobytí Kyjeva.

Ale podle zdrojů Meduzy Kreml není k mobilizaci připraven. Ještě v dubnu se zdroje odvolávaly na utajené sociologické průzkumy, podle kterých dokonce i Rusové, kteří podporují „speciální operaci“, nejsou ochotni sami bojovat, ani posílat na frontu své blízké.

Zdroje upozorňují, že „mírová strana“ v podobě největších podnikatelů a většiny „civilních“ činitelů je také nespokojena s počínáním Putina, protože nevidí, že by podnikal reálné kroky k dosažení míru s Ukrajinou. Zato si všímají četných potíží v ekonomice.

„Problémy (v Rusku kvůli válce) jsou již patrné a v polovině léta se vyřítí z různých stran: doprava, zdravotnictví, dokonce i zemědělství. Na takový rozsah prostě nikdo ani nepomyslel,“ vysvětluje zdroj blízký vládě.

Dodává, že před vypuknutím války nikdo nepočítal s variantou, že by se evropské země úplně zřekly dovozu ruského plynu a ropy. Takové embargo se stále posuzuje, ale podle zdrojů Meduzy prezident a „bojovná“ část jeho okolí stále nevěří, že se tato hrozba Západu splní.

Putin prostě nechce myslet na hospodářské potíže, které vidí většina činitelů, a tím spíše je nechce spojovat s válkou, zdůrazňují dva zdroje blízké prezidentské kanceláři. Prezident tento názor projevil i veřejně.

Zdroje blízké prezidentské kanceláři a vládě uvádějí, že na tomto pozadí se v úřadech stále častěji posuzuje otázka „budoucnosti po Putinovi“.

„Není to o tom, že by Putina chtěli hned svrhnout a že by připravovali spiknutí. Jen si uvědomují, anebo přejí, že v docela dohledné perspektivě nebude řídit stát,“ vysvětluje jeden ze zdrojů. „Prezident to pokazil, ale pak bude možné vše napravit a nějak se domluvit (se Západem a Ukrajinou),“ dodává další zdroj.

V Kremlu podle něj potichu zvažují dokonce i prezidentova nástupce. Mezi kandidáty je moskevský starosta Sergej Sobjanin, místopředseda bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv a první zástupce šéfa prezidentské kanceláře Sergej Kirijenko.

Zdroje vysvětlují, že Kirijenko se v poslední době pravidelně stýká s Putinem kvůli Donbasu, který v Kremlu dostal na starost, a ekonomice. Ale informace zdrojů o Kirijenkových plánech si odporují: někteří soudí, že chce být přinejmenším premiérem, jiní jsou přesvědčeni, že se snaží prokázat svou výkonnost kvůli funkci v prezidentské kanceláři.

Shodují se ale, že nyní Kirijenko a třeba například velitel ruské národní gardy Viktor Zolotov patří do Putina nejbližšího okolí. „V něm jsou teď ti, kdo se podílí na operaci, tedy velí vojskům, zabývají se Donbasem. Prezident je ve válce. Tito lidé mohou překročit nepřekročitelnou mez, tedy telefonicky probudit prezidenta,“ zdůrazňuje jeden ze zdrojů.

Zdroje shodně zdůrazňují, že i při posuzování Kirijenka a dalších hypotetických nástupců všichni lidé věrní režimu chápou, že Putin může odejít z funkce prezidenta jen při vážném zhoršení zdravotního stavu. Nespokojenost vysoce postavených hodnostářů se tak ve výsledku nijak neprojevuje, kromě hovorů mezi sebou. Slovy zdroje blízkého vládě: „Lidé plivou, ale i tak pracují a přestavují zemi na válečné koleje.“

V Kremlu se například nezřekli nápadu na referendum o připojení samozvané Doněcké a Luhanské republiky a také okupované Chersonské oblasti k Rusku. Kdy by se referenda mohla konat, závisí na situaci na frontě. Zatím nejrealističtějším termínem se jeví 11. září, kdy se budou konat i volby v ruských regionech. Podle zdrojů by se v tento den mohlo konat i referendum o připojení Jižní Osetie, i když úřady v této gruzínské separatistické provincii vyhlásily hlasování na 17. července. Toto datum ale vybral Anatolij Bibilov, který mezitím prohrál prezidentské volby.

Zdroje nevylučují, že spolu s referendy by se mohl konat i plebiscit o „sloučení“ Ruska a Běloruska. „Ale to jen v případě, že se to podaří protlačit přes Lukašenka, který takovému scénáři všemožně vyhýbá.“

Prezidentův mluvčí Dmitrij Peskov na otázky Meduzy dosud neodpověděl.

Doporučujeme

Tomáš Macháč překvapivě skončil na turnaji ve Stockholmu hned v prvním kole

Český tenista Tomáš Macháč nezvládl úvodní zápas na turnaji ATP ve Stockholmu a se soutěží se rozloučil už v prvním kole. Šedesátý hráč světového žebříčku podlehl chorvatskému kvalifikantovi Bornovi Gojovi ve dvou setech 3:6 a 4:6. Proti soupeři ze druhé stovky žebříčku tak nedokázal navázat na výkony z předchozích turnajů.

Ruská delegace odletěla do Abú Zabí, kde bude jednat s Ukrajinci a Američany

Ruská delegace odletěla do Abú Zabí na jednání se zástupci Ukrajiny a Spojených států, oznámila dnes ruská státní agentura TASS. Rozhovory o ukončení války Ruska proti Ukrajině, která pokračuje pátý rok, se budou konat v úterý a ve středu. Na cestě do Abú Zabí je také ukrajinská delegace, informoval šéf civilní rozvědky Rustem Umerov, který stojí v jejím čele.

Na podporu vinařství šlo 2,4 miliardy korun, vinic přesto ubývá

České vinařství získalo veřejnou podporu za 2,4 miliardy korun, počet pěstitelů i rozloha vinic však dál klesají. Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) navíc odhalil závažné nedostatky při rozdělování dotací. Vinařský fond podle kontrolorů neoprávněně vyplatil 12,4 milionu korun a někteří členové jeho vedení neoznámili své vazby na žadatele o podporu.

Válku v Íránu jsme vyhráli, jásá Trump

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy ve válce s Íránem zvítězily a obnovení bojů považuje za „velmi nepravděpodobné“. Zároveň však varoval Teherán před dalšími útoky, pokud nepřistoupí na přísnou dohodu. Napětí v regionu mezitím pokračuje. Americké síly zaútočily na íránský ostrov Qeshm v Hormuzském průlivu a Washington oznámil, že v jednáních s Teheránem zatím nedošlo k žádnému pokroku.

Rok 2026 může být nejteplejším v historii. A bude hůř, varují vědci

Rok 2026 by se mohl stát nejteplejším v historii měření. Podle americké výzkumné organizace Berkeley Earth existuje 95procentní pravděpodobnost, že překoná dosavadní rekord z roku 2024. Globální oteplování navíc zesiluje mimořádně silný klimatický jev El Niño. Generální tajemník organizace spojených národů (OSN) António Guterres v souvislosti se zahájením klimatického summitu COP31 v Turecku varoval, že svět vstoupil do nové éry extrémního počasí.

Sýrie nemá a nebude mít v Jemenu žádné vojáky, uvedla syrská diplomacie

Sýrie nemá v Jemenu žádné vojenské jednotky a ani tam své vojáky nevyšle. Dnes to podle agentury AFP uvedl syrský ministr zahraničí Asaad Šíbání. Popřel tak sobotní informaci AFP, že podle zdrojů z jemenských vládních úřadů a armády jsou na obou stranách hranice Jemenu a Saúdské Arábie nasazeny stovky syrských vojáků, kteří mají oběma zemím pomáhat v konfliktu s jemenskými húsíjskými povstalci.

Milenka šéfa Nvidie, čínská špionáž a miliardy dolarů. Co je zač firma MegaSpeed?

Singapurská společnost MegaSpeed se ocitla v centru mezinárodního skandálu kolem šéfa technologického gigantu Nvidia Jensena Huanga. Ten přiznal manželskou nevěru poté, co média informovala o jeho vztahu s podnikatelkou Alice Huang, údajně napojenou na čínské zpravodajské služby. Firma přitom už dříve čelila podezření, že pomáhala obcházet americká omezení vývozu pokročilých čipů do Číny.

Steven Spielberg chystá svůj první western

Režisér Steven Spielberg (79) se po desetiletích kariéry chystá natočit svůj první celovečerní western. Nový projekt potvrdil jeho dlouholetý kameraman Janusz Kamiński, podle kterého by natáčení mohlo začít už v roce 2027. Při úvahách o vizuální podobě filmu přitom vzpomíná také na Sudety, jejichž krajina mu připomínala americkou Montanu.

Le Pen by ve druhém kole voleb ve Francii porazila Mélenchona, ukázal průzkum

Lídryně francouzské krajní pravice Marine Le Pen by v prezidentských volbách, které se budou v zemi konat příští rok na jaře, s velkým náskokem vyhrála první kolo se 34 až 36 procenty hlasů. Do druhého kola by s ní postoupil vůdce krajní levice Jean-Luc Mélenchon s 18 až 19 procenty, Le Pen by ho v něm ale snadno porazila. Vyplývá to z průzkumu agentury Toluna Harris Interactive, o němž dnes informovala agentura Reuters. Podle ní se tak polarizace francouzské politiky dál prohlubuje.

Rozšiřování měst připravuje tropické oblasti o ptačí druhy

Rozšiřování měst výrazně snižuje rozmanitost ptačích druhů po celém světě. Největší ztráty přitom zaznamenávají tropické oblasti, které patří k nejbohatším ekosystémům planety. Nový výzkum ukazuje, že městská zástavba ohrožuje především ptáky závislé na specifickém přírodním prostředí.

Nová Godzilla ovládla americká kina. Za první víkend utržila 31,6 milionu dolarů

Japonská Godzilla znovu ukázala svou sílu. Pokračování oscarového snímku Godzilla Minus One ovládlo severoamerická kina a během premiérového víkendu utržilo 31,6 milionu dolarů. Film režiséra Takašiho Jamazakiho výrazně překonal úvodní tržby svého předchůdce a celosvětově už vydělal přibližně 63 milionů dolarů.

Ukrajina bude vypadat trochu jinak. Trump promluvil o konci války

Přestože válka na Ukrajině stále probíhá, americký prezident Donald Trump trvá na tom, že brzy skončí. A výsledkem mírové dohody podle něj bude Ukrajina, která „bude mít trochu jinou podobu“.

U Kréty zemřelo od soboty 20 migrantů, uvedla řecká pobřežní stráž

U řeckého ostrova Kréta našla dnes ráno pobřežní stráž loď s 12 mrtvými migranty, ve stejném plavidle bylo i 18 živých lidí prchajících z Afriky do Evropy. Informovaly o tom agentury AFP a DPA, které připomněly, že už v sobotu řecká pobřežní stráž jižně od Kréty nalezla v moři loď s osmi mrtvými migranty.

Nemám s tím problém. Trump se vyjádřil k Vanceho výrokům o výsledcích voleb v Kongresu

Volební debakl v USA způsobil v řadách republikánů otřesy. Zatímco prezident Donald Trump hledá viníky, viceprezident J. D. Vance se od šéfa Bílého domu odklání. Na sociální síti X napsal, že republikáni prohráli volby hlavně kvůli válce s Íránem. Trump však v rozhovoru z minulého týdne uvedl, že s tímto tvrzením nesouhlas nevyjadřuje.

Ukrajinské drony zasáhly velkou rafinerii v Kiriši na severozápadě Ruska

Drony zasáhly průmyslovou oblast v Kiriši v Leningradské oblasti na severozápadě Ruska, kde způsobily požár rafinerie. Dnes o tom na platformě Telegram informoval tamní gubernátor Alexandr Drozděnko. Uvedl také, že ve městě Vsevoložsk u Petrohradu po dopadu trosek dronu na bytový dům zahynula žena. Drozděnko informoval o sestřelení 113 ukrajinských dronů. Ukrajina podniká údery v hloubi Ruska v sebeobraně, země od února 2022 vzdoruje ruské invazi.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama