ZprávyPutin ztrácí své přívržence, ti doufají, že v "dohledné budoucnosti" odejde

Putin ztrácí své přívržence, ti doufají, že v „dohledné budoucnosti“ odejde

Ruský prezident Vladimir Putin si za tři měsíce poštval proti sobě přívržence války proti Ukrajině i stoupence míru. „Téměř nikdo není spokojen,“ tvrdí zdroje ruskojazyčného serveru Meduza a dodávají, že v Kremlu doufají, že Putin „v dohledné budoucnosti“ odejde – a vybírají nástupce.

Od začátku ruské invaze na Ukrajinu uběhly tři měsíce. Za tu dobu mnozí představitelé ruských elit několikrát změnili postoj k válce a situaci v zemi. Krajní pesimismus vystřídal umírněný optimismus a ten zase umírněný pesimismus. Jak tvrdí zdroje Meduzy blízké Kremlu, nyní tyto nálady nabraly ještě jeden směr: hodně lidí je nespokojeno s Vladimirem Putinem. A to ti, kdo se zasazují za pokračování války, i ti, co si přejí mír.

Za tři měsíce válčení se celková nálada ruských elit stačila několikrát úplně změnit. Začátkem března většina kremelských a vládních představitelů prostě nevěděla, co dělat – a s děsem přemýšlela nad tím, jak sankce ovlivní jejich kariéru a život. Trošku později začal „vlastenecký vzestup – v dubnu mnozí představitelé režimu veřejně vyzývali k válce „do vítězného konce“.

Nyní v hodnocení toho, co se stalo, znovu převažuje pesimismus. „Žít jako dřív nepůjde, o rozvoji není řeč. Ale nějak žít se dá, díky šedému dovozu, obchodu s Čínou a Indií,“ tvrdí zdroj blízký vládě.

Současně v Kremlu nevidí realistický scénář, za kterého by režim mohl ukončit válčení na Ukrajině – a zachovat si popularitu.

Již po pár týdnech po vpádu na Ukrajinu začal kremelský politický blok vymýšlet strategie, jak by bylo možné toho dosáhnout. Ale vymyslet nic nedokázali.

Určitě skoro nikdo není spokojen s Putinem. Byznys a mnozí členové vlády jsou nespokojeni, že prezident rozpoutal válku, aniž bral zřetel na rozsah sankcí, protože s takovými sankcemi nelze normálně žít. Jestřábi jsou zase nespokojeni s tempem „speciální operace“. Myslí si, že lze postupovat rozhodněji.

Takové nálady v elitách popisuje zdroj blízký Kremlu. Jeho slova potvrzují další dva lidé blízcí prezidentské kanceláři, jakož i dva zdroje z okolí vlády.

Zdroje blízké prezidentské kanceláři tvrdí, že stanovisko „jestřábů“ (hlavně ze silových složek) je jednoduché: „Když už jsme se do toho pustili, nejde to flákat. Je nutné přitvrdit.“ Tím se myslí rozsáhlá mobilizace záloh a válka „do vítězství“, ideálně do dobytí Kyjeva.

Ale podle zdrojů Meduzy Kreml není k mobilizaci připraven. Ještě v dubnu se zdroje odvolávaly na utajené sociologické průzkumy, podle kterých dokonce i Rusové, kteří podporují „speciální operaci“, nejsou ochotni sami bojovat, ani posílat na frontu své blízké.

Zdroje upozorňují, že „mírová strana“ v podobě největších podnikatelů a většiny „civilních“ činitelů je také nespokojena s počínáním Putina, protože nevidí, že by podnikal reálné kroky k dosažení míru s Ukrajinou. Zato si všímají četných potíží v ekonomice.

„Problémy (v Rusku kvůli válce) jsou již patrné a v polovině léta se vyřítí z různých stran: doprava, zdravotnictví, dokonce i zemědělství. Na takový rozsah prostě nikdo ani nepomyslel,“ vysvětluje zdroj blízký vládě.

Dodává, že před vypuknutím války nikdo nepočítal s variantou, že by se evropské země úplně zřekly dovozu ruského plynu a ropy. Takové embargo se stále posuzuje, ale podle zdrojů Meduzy prezident a „bojovná“ část jeho okolí stále nevěří, že se tato hrozba Západu splní.

Putin prostě nechce myslet na hospodářské potíže, které vidí většina činitelů, a tím spíše je nechce spojovat s válkou, zdůrazňují dva zdroje blízké prezidentské kanceláři. Prezident tento názor projevil i veřejně.

Zdroje blízké prezidentské kanceláři a vládě uvádějí, že na tomto pozadí se v úřadech stále častěji posuzuje otázka „budoucnosti po Putinovi“.

„Není to o tom, že by Putina chtěli hned svrhnout a že by připravovali spiknutí. Jen si uvědomují, anebo přejí, že v docela dohledné perspektivě nebude řídit stát,“ vysvětluje jeden ze zdrojů. „Prezident to pokazil, ale pak bude možné vše napravit a nějak se domluvit (se Západem a Ukrajinou),“ dodává další zdroj.

V Kremlu podle něj potichu zvažují dokonce i prezidentova nástupce. Mezi kandidáty je moskevský starosta Sergej Sobjanin, místopředseda bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv a první zástupce šéfa prezidentské kanceláře Sergej Kirijenko.

Zdroje vysvětlují, že Kirijenko se v poslední době pravidelně stýká s Putinem kvůli Donbasu, který v Kremlu dostal na starost, a ekonomice. Ale informace zdrojů o Kirijenkových plánech si odporují: někteří soudí, že chce být přinejmenším premiérem, jiní jsou přesvědčeni, že se snaží prokázat svou výkonnost kvůli funkci v prezidentské kanceláři.

Shodují se ale, že nyní Kirijenko a třeba například velitel ruské národní gardy Viktor Zolotov patří do Putina nejbližšího okolí. „V něm jsou teď ti, kdo se podílí na operaci, tedy velí vojskům, zabývají se Donbasem. Prezident je ve válce. Tito lidé mohou překročit nepřekročitelnou mez, tedy telefonicky probudit prezidenta,“ zdůrazňuje jeden ze zdrojů.

Zdroje shodně zdůrazňují, že i při posuzování Kirijenka a dalších hypotetických nástupců všichni lidé věrní režimu chápou, že Putin může odejít z funkce prezidenta jen při vážném zhoršení zdravotního stavu. Nespokojenost vysoce postavených hodnostářů se tak ve výsledku nijak neprojevuje, kromě hovorů mezi sebou. Slovy zdroje blízkého vládě: „Lidé plivou, ale i tak pracují a přestavují zemi na válečné koleje.“

V Kremlu se například nezřekli nápadu na referendum o připojení samozvané Doněcké a Luhanské republiky a také okupované Chersonské oblasti k Rusku. Kdy by se referenda mohla konat, závisí na situaci na frontě. Zatím nejrealističtějším termínem se jeví 11. září, kdy se budou konat i volby v ruských regionech. Podle zdrojů by se v tento den mohlo konat i referendum o připojení Jižní Osetie, i když úřady v této gruzínské separatistické provincii vyhlásily hlasování na 17. července. Toto datum ale vybral Anatolij Bibilov, který mezitím prohrál prezidentské volby.

Zdroje nevylučují, že spolu s referendy by se mohl konat i plebiscit o „sloučení“ Ruska a Běloruska. „Ale to jen v případě, že se to podaří protlačit přes Lukašenka, který takovému scénáři všemožně vyhýbá.“

Prezidentův mluvčí Dmitrij Peskov na otázky Meduzy dosud neodpověděl.

Doporučujeme

Herzog zatím Netanjahua neomilostní

Izraelský prezident Jicchak Herzog se zatím nechystá omilostnit premiéra Benjamina Netanjahua v jeho korupční kauze. Místo rychlého rozhodnutí chce otevřít cestu k jednání o možné dohodě o vině a trestu. Spor je v Izraeli mimořádně citlivý a silně rozděluje veřejnost.

Trump hájil kryptoměnový zákon na soukromé akci v Mar-a-Lagu

Americký prezident Donald Trump znovu podpořil kryptoměnový průmysl. Na soukromé akci ve svém floridském klubu Mar-a-Lago vystoupil před největšími držiteli memecoinu $TRUMP a varoval banky, aby neblokovaly dlouho odkládanou kryptoměnovou legislativu.

Ozbrojené skupiny podnikly koordinované útoky po celém Mali. Ministr obrany je po smrti

Koordinované útoky ozbrojených skupin otřásly Mali a zasáhly i oblasti kolem metropole Bamako. Násilí patří k největším za poslední roky a situace zůstává nepřehledná. Podle dostupných zpráv byl při jednom z útoků zabit ministr obrany Mali. Informuje o tom agentura Reuters či server BBC.

EU odkládá velký zákaz toxických chemikálií

Evropská unie chtěla spustit největší zákaz toxických chemikálií ve své historii. Plán měl z trhu postupně vytlačit celé skupiny nebezpečných látek, které se objevují v běžných výrobcích i v životním prostředí. Po čtyřech letech ale ekologické organizace upozorňují, že se velká část opatření zasekla.

Trump v březnu nakoupil dluhopisy za nejméně 51 milionů dolarů

Americký prezident Donald Trump v březnu provedl rozsáhlé nákupy dluhopisů. Podle zveřejněných majetkových přiznání investoval nejméně 51 milionů dolarů, tedy zhruba 1,2 miliardy korun. Transakce zahrnovaly komunální dluhopisy, americké státní dluhopisy i firemní emise z několika odvětví.

Abbásův Fatah se prohlásil za jasného vítěze místních voleb na Západním břehu

Palestinská nacionalistická sekulární strana Fatah, jejímž lídrem je šéf Palestinské autonomie Mahmúd Abbás, dnes oznámila jasné vítězství v sobotních místních volbách na Izraelem okupovaném Západním břehu. Informovala o tom agentura WAFA. Mnozí Palestinci jsou ale podle katarské televize Al-Džazíra k volbám skeptičtí, ve většině okrsků totiž mohli hlasovat jen o jedné společné kandidátce, uvedla katarská televize. Volební účast činila nicméně 53 procent, což je podle agentury AP na tento region účast relativně vysoká.

Střelba přerušila galavečeři novinářů ve Washingtonu. Trump musel být evakuován

Střelba během slavnostní večeře novinářů ve Washingtonu vyvolala chaos a okamžitý zásah ochranky. Prezident Donald Trump i další hosté vyvázli bez zranění, útočník skončil v rukou policie.

Maroko chce díky slunci snížit závislost na fosilních palivech

Maroko vsadilo na slunce ve velkém. Na okraji Sahary vznikl jeden z největších solárních komplexů světa. Ambice jsou obrovské, realita složitější. Země chce snížit závislost na dovozu fosilních paliv a stát se lídrem regionu.

Diamantová liga výrazně zvyšuje prémie pro atlety

Atletická Diamantová liga vstupuje do nové éry. Organizátoři oznámili výrazné navýšení finančních odměn. Od roku 2025 se mezi sportovce rozdělí celkem 9,24 milionu dolarů. Jde o nejvyšší částku od vzniku seriálu v roce 2010.

Desítky lesních požárů sužují Floridu a Georgii, tam už živel zničil 120 domů

Dva rozsáhlé lesní požáry, které zuří v americkém státě Georgia sužovaném suchem, zničily přes 120 domů a ohrožují zhruba tisícovku dalších. Mrtví ani zranění zatím hlášeni nejsou, napsala dnes agentura AP. Hasiči v Georgii ve čtvrtek zasahovali u 31 nových a poměrně malých požárů a na sousední Floridě dnes také u více než 120 lesních požárů.

Letiště v Teheránu poprvé od začátku války obnovilo mezinárodní spoje

Letiště Imáma Chomejního v Teheránu dnes ráno obnovilo provoz pro komerční mezinárodní linky, informoval server BBC. Je to poprvé od 28. února, kdy americko-izraelské útoky na Írán spustily válku v regionu. Předminulý týden v ní začalo platit příměří.

Nejméně čtyři mrtví po nočních ruských útocích na Ukrajinu, přes 30 zraněných

Ukrajina v noci čelila rozsáhlému útoku 619 ruských dronů a 47 řízených střel a raket, oznámilo ukrajinské letectvo. Z toho 580 donů a 30 střel bylo sestřeleno nebo zneškodněno. Útok zabil čtyři lidi a dalších více než 30 osob utrpělo zranění, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Nejméně 14 lidí bylo zraněno při ruském útoku na Dnipro, ranění jsou také v Charkovské, Černihivské či Oděské oblasti, dodal Zelenskyj. Kvůli ruskému útoku vyslalo Polsko preventivně do vzduchu stíhačky. Trosky dronu dopadly ve městě Galati na východě Rumunska, uvedlo rumunské ministerstvo obrany.

USA a Írán obnovují cestu k jednání

Spojené státy a Írán se znovu pokoušejí rozhýbat mírová jednání. Do Pákistánu míří zvláštní vyslanec Steve Witkoff a Jared Kushner, zatímco íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí už dorazil do Islámábádu. Přímé setkání s americkou stranou ale Írán veřejně odmítá.

Bořil dostal stop na sedm zápasů sezona pro něj skončila

Kapitán Slavie Jan Bořil dohrál sezonu předčasně. Disciplinární komise mu po víkendovém zápase v Hradci Králové udělila trest na sedm soutěžních utkání. Obránce tak přijde o závěr ligy i nadstavbu a zasáhne až do dalšího ročníku.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama