Reklama
14.1 C
Czech
Středa 25. března 2026
ZprávyPutin ztrácí své přívržence, ti doufají, že v "dohledné budoucnosti" odejde

Putin ztrácí své přívržence, ti doufají, že v „dohledné budoucnosti“ odejde

Ruský prezident Vladimir Putin si za tři měsíce poštval proti sobě přívržence války proti Ukrajině i stoupence míru. „Téměř nikdo není spokojen,“ tvrdí zdroje ruskojazyčného serveru Meduza a dodávají, že v Kremlu doufají, že Putin „v dohledné budoucnosti“ odejde – a vybírají nástupce.

Od začátku ruské invaze na Ukrajinu uběhly tři měsíce. Za tu dobu mnozí představitelé ruských elit několikrát změnili postoj k válce a situaci v zemi. Krajní pesimismus vystřídal umírněný optimismus a ten zase umírněný pesimismus. Jak tvrdí zdroje Meduzy blízké Kremlu, nyní tyto nálady nabraly ještě jeden směr: hodně lidí je nespokojeno s Vladimirem Putinem. A to ti, kdo se zasazují za pokračování války, i ti, co si přejí mír.

Za tři měsíce válčení se celková nálada ruských elit stačila několikrát úplně změnit. Začátkem března většina kremelských a vládních představitelů prostě nevěděla, co dělat – a s děsem přemýšlela nad tím, jak sankce ovlivní jejich kariéru a život. Trošku později začal „vlastenecký vzestup – v dubnu mnozí představitelé režimu veřejně vyzývali k válce „do vítězného konce“.

Nyní v hodnocení toho, co se stalo, znovu převažuje pesimismus. „Žít jako dřív nepůjde, o rozvoji není řeč. Ale nějak žít se dá, díky šedému dovozu, obchodu s Čínou a Indií,“ tvrdí zdroj blízký vládě.

Současně v Kremlu nevidí realistický scénář, za kterého by režim mohl ukončit válčení na Ukrajině – a zachovat si popularitu.

Již po pár týdnech po vpádu na Ukrajinu začal kremelský politický blok vymýšlet strategie, jak by bylo možné toho dosáhnout. Ale vymyslet nic nedokázali.

Určitě skoro nikdo není spokojen s Putinem. Byznys a mnozí členové vlády jsou nespokojeni, že prezident rozpoutal válku, aniž bral zřetel na rozsah sankcí, protože s takovými sankcemi nelze normálně žít. Jestřábi jsou zase nespokojeni s tempem „speciální operace“. Myslí si, že lze postupovat rozhodněji.

Takové nálady v elitách popisuje zdroj blízký Kremlu. Jeho slova potvrzují další dva lidé blízcí prezidentské kanceláři, jakož i dva zdroje z okolí vlády.

Zdroje blízké prezidentské kanceláři tvrdí, že stanovisko „jestřábů“ (hlavně ze silových složek) je jednoduché: „Když už jsme se do toho pustili, nejde to flákat. Je nutné přitvrdit.“ Tím se myslí rozsáhlá mobilizace záloh a válka „do vítězství“, ideálně do dobytí Kyjeva.

Ale podle zdrojů Meduzy Kreml není k mobilizaci připraven. Ještě v dubnu se zdroje odvolávaly na utajené sociologické průzkumy, podle kterých dokonce i Rusové, kteří podporují „speciální operaci“, nejsou ochotni sami bojovat, ani posílat na frontu své blízké.

Zdroje upozorňují, že „mírová strana“ v podobě největších podnikatelů a většiny „civilních“ činitelů je také nespokojena s počínáním Putina, protože nevidí, že by podnikal reálné kroky k dosažení míru s Ukrajinou. Zato si všímají četných potíží v ekonomice.

„Problémy (v Rusku kvůli válce) jsou již patrné a v polovině léta se vyřítí z různých stran: doprava, zdravotnictví, dokonce i zemědělství. Na takový rozsah prostě nikdo ani nepomyslel,“ vysvětluje zdroj blízký vládě.

Dodává, že před vypuknutím války nikdo nepočítal s variantou, že by se evropské země úplně zřekly dovozu ruského plynu a ropy. Takové embargo se stále posuzuje, ale podle zdrojů Meduzy prezident a „bojovná“ část jeho okolí stále nevěří, že se tato hrozba Západu splní.

Putin prostě nechce myslet na hospodářské potíže, které vidí většina činitelů, a tím spíše je nechce spojovat s válkou, zdůrazňují dva zdroje blízké prezidentské kanceláři. Prezident tento názor projevil i veřejně.

Zdroje blízké prezidentské kanceláři a vládě uvádějí, že na tomto pozadí se v úřadech stále častěji posuzuje otázka „budoucnosti po Putinovi“.

„Není to o tom, že by Putina chtěli hned svrhnout a že by připravovali spiknutí. Jen si uvědomují, anebo přejí, že v docela dohledné perspektivě nebude řídit stát,“ vysvětluje jeden ze zdrojů. „Prezident to pokazil, ale pak bude možné vše napravit a nějak se domluvit (se Západem a Ukrajinou),“ dodává další zdroj.

V Kremlu podle něj potichu zvažují dokonce i prezidentova nástupce. Mezi kandidáty je moskevský starosta Sergej Sobjanin, místopředseda bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv a první zástupce šéfa prezidentské kanceláře Sergej Kirijenko.

Zdroje vysvětlují, že Kirijenko se v poslední době pravidelně stýká s Putinem kvůli Donbasu, který v Kremlu dostal na starost, a ekonomice. Ale informace zdrojů o Kirijenkových plánech si odporují: někteří soudí, že chce být přinejmenším premiérem, jiní jsou přesvědčeni, že se snaží prokázat svou výkonnost kvůli funkci v prezidentské kanceláři.

Shodují se ale, že nyní Kirijenko a třeba například velitel ruské národní gardy Viktor Zolotov patří do Putina nejbližšího okolí. „V něm jsou teď ti, kdo se podílí na operaci, tedy velí vojskům, zabývají se Donbasem. Prezident je ve válce. Tito lidé mohou překročit nepřekročitelnou mez, tedy telefonicky probudit prezidenta,“ zdůrazňuje jeden ze zdrojů.

Zdroje shodně zdůrazňují, že i při posuzování Kirijenka a dalších hypotetických nástupců všichni lidé věrní režimu chápou, že Putin může odejít z funkce prezidenta jen při vážném zhoršení zdravotního stavu. Nespokojenost vysoce postavených hodnostářů se tak ve výsledku nijak neprojevuje, kromě hovorů mezi sebou. Slovy zdroje blízkého vládě: „Lidé plivou, ale i tak pracují a přestavují zemi na válečné koleje.“

V Kremlu se například nezřekli nápadu na referendum o připojení samozvané Doněcké a Luhanské republiky a také okupované Chersonské oblasti k Rusku. Kdy by se referenda mohla konat, závisí na situaci na frontě. Zatím nejrealističtějším termínem se jeví 11. září, kdy se budou konat i volby v ruských regionech. Podle zdrojů by se v tento den mohlo konat i referendum o připojení Jižní Osetie, i když úřady v této gruzínské separatistické provincii vyhlásily hlasování na 17. července. Toto datum ale vybral Anatolij Bibilov, který mezitím prohrál prezidentské volby.

Zdroje nevylučují, že spolu s referendy by se mohl konat i plebiscit o „sloučení“ Ruska a Běloruska. „Ale to jen v případě, že se to podaří protlačit přes Lukašenka, který takovému scénáři všemožně vyhýbá.“

Prezidentův mluvčí Dmitrij Peskov na otázky Meduzy dosud neodpověděl.

Reklama

Doporučujeme

Při útocích Izraele na jih Libanonu zemřelo dalších devět lidí

Nejméně devět lidí zahynulo v noci na dnešek při třech izraelských leteckých útocích na jihu Libanonu, informovala dnes podle AFP libanonská státní média. Izrael tam cílí na militantní proíránské hnutí Hizballáh, které rovněž vysílá rakety na sever Izraele. Při jednom z raketových útoků z Libanonu na sever Izraele zemřela v úterý večer 27letá Izraelka, napsal server The Times of Israel (ToI).

Matyáš Vojta po přestupu do Sparty mluví o splněném snu

Útočník Matyáš Vojta v rozhovoru pro Sport.cz popsal, jak prožívá přestup do Sparty, rekordní očekávání i první větší tlak od fanoušků. Dvaadvacetiletý reprezentant do 21 let bere angažmá na Letné jako splněný sen a chce důvěru splácet hlavně na hřišti.

Podezřelé sázky před Trumpovým oznámením. Na válce někdo vydělal miliony

Krátce před odložením útoků na íránskou energetickou infrastrukturu americkým prezidentem Donaldem Trumpem došlo na trhu s ropou k podezřelým sázkám na pokles cen za stovky milionů dolarů. Po oznámení skutečně klesly. Obchodníci, kteří očekávali pokles cen a prodali futures kontrakty těsně před oznámením, dosáhli obrovských zisků.

Po dronovém útoku hoří ruský přístav, v Belgorodu je 450.000 lidí bez proudu

Ukrajinské dronové útoky z noci na dnešek způsobily požár v ruském přístavu Usť-Luga v Baltském moři a připravily o dodávky elektřiny bezmála půl milionu lidí v příhraniční Belgorodské oblasti, uvedly ruské úřady. Protivzdušná obrana zničila 389 bezpilotních prostředků, uvedlo ministerstvo obrany v Moskvě. Podle ruské státní tiskové agentury TASS se jednalo o největší útok v posledním roce. Dronové údery podniklo také Rusko, v ukrajinské Černihivské oblasti je bez proudu 150.000 lidí. V Oděské oblasti zemřel člověk.

Meta dostala pokutu 375 milionů dolarů a chystá propouštění

Meta čelí v USA dalšímu tlaku. Porota v Novém Mexiku firmě uložila zaplatit 375 milionů dolarů za to, že podle žaloby nedokázala dostatečně chránit děti na svých platformách. Ve stejný den se uvnitř společnosti začaly šířit zprávy o práci z domova a očekávaném propouštění v některých týmech.

Trump mluví o mírových rozhovorech. Jednáte sami se sebou, vysmál se mu Írán

Americko-izraelská válka proti Íránu pokračuje, objevují se však zmatečné informace o jejím možném ukončení. Spojené státy podle zdrojů obeznámených se situací předaly Teheránu 15bodový mírový plán. Diskutuje se o tom, že mírové rozhovory by mohly proběhnout ve čtvrtek v Pákistánu. Americký prezident Donald Trump také řekl, že Írán souhlasil, že nikdy nebude mít jadernou zbraň. Íránská armáda se mu však vysmála s tím, že jedná sám se sebou.

Tonga vítá spolupráci s USA na průzkumu mořského dna

Nový premiér Tongy Lord Fakafānua označil dohodu se Spojenými státy o průzkumu hlubokomořských nerostů za vzrušující vývoj. Malý tichomořský stát se tak zapojuje do rostoucího zájmu o suroviny ukryté na dně oceánu. Ty mají hrát klíčovou roli v energetice i zelených technologiích.

Val Kilmer se s pomocí AI objeví ve filmu As Deep as the Grave

Val Kilmer se má znovu objevit na filmovém plátně. Tvůrci dramatu As Deep as the Grave dokončují jeho roli pomocí umělé inteligence, aby naplnili původní vizi projektu, na kterém se herec podílel ještě před svou smrtí v roce 2025.

Miley Cyrus znovu jako Hannah Montana, výročí seriálu oslaví speciál

Miley Cyrus si připomíná 20 let od premiéry seriálu Hannah Montana návratem ke své ikonické roli. Výroční speciál i slavnostní premiéra ukazují, že příběh o dvojím životě obyčejné dívky a popové hvězdy má pro fanoušky stále své místo.

Ministr zahraničí Maďarska Szijjártó přiznal, že s Ruskem o jednání EU komunikoval

Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó potvrdil, že během neveřejných zasedání Evropské unie pravidelně komunikuje se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem. Reagoval tak na informace, podle nichž spolu oba politici hovoří i během přestávek na jednáních v Bruselu. Maďarská vláda přitom dříve podobná tvrzení odmítala jako nepravdivá.

Ruské útoky na Ukrajinu přerušily elektrické vedení mezi Moldavskem a Rumunskem

Ruské útoky na Ukrajinu přerušily klíčové elektrické vedení mezi Moldavskem a Evropou, uvedla dnes moldavská prezidentka Maia Sandu. Premiér Alexandru Munteanu vyzval občany k šetření s elektřinou. Moldavsko je závislé na dodávkách z Rumunska.

Kreml varoval před rozšířením íránské války do oblasti Kaspického moře

Rusko by vnímalo krajně negativně, pokud by se současná válka na Blízkém východě rozšířila do oblasti Kaspického moře. Podle ruské státní agentury TASS to dnes uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

Letecké údery v Iráku zabily nejméně 15 bojovníků šíitských milic

Letecké údery na základnu šíitských oddílů Lidových mobilizačních sil (PMF) v provincii Anbár v západním Iráku zabily v noci na dnešek nejméně 15 bojovníků, uvedla agentura AFP. Agentura Reuters zase informovala o nejméně šesti zabitých členech kurdských oddílů pešmergů při raketovém útoku na jejich základnu severně od iráckého Irbílu. Podle kurdských bojovníků na ně zaútočil Írán.

Íránská raketa dopadla na Tel Aviv, v Libanonu pokračovaly izraelské údery

Írán v noci pokračoval v ostřelování Izraele v odvetě za pokračující americko-izraelské údery z předchozích dnů. Íránské rakety zasáhly domy v Tel Avivu a předměstí Haify, uvedla agentura AFP. Izrael naproti tomu podnikl vzdušné útoky na jižní předměstí Bejrútu i na jih Libanonu. Jeho údery zabily v sousední zemi nejméně dva lidi, píší místní média.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama