ZprávyPutin ztrácí své přívržence, ti doufají, že v "dohledné budoucnosti" odejde

Putin ztrácí své přívržence, ti doufají, že v „dohledné budoucnosti“ odejde

Ruský prezident Vladimir Putin si za tři měsíce poštval proti sobě přívržence války proti Ukrajině i stoupence míru. „Téměř nikdo není spokojen,“ tvrdí zdroje ruskojazyčného serveru Meduza a dodávají, že v Kremlu doufají, že Putin „v dohledné budoucnosti“ odejde – a vybírají nástupce.

Od začátku ruské invaze na Ukrajinu uběhly tři měsíce. Za tu dobu mnozí představitelé ruských elit několikrát změnili postoj k válce a situaci v zemi. Krajní pesimismus vystřídal umírněný optimismus a ten zase umírněný pesimismus. Jak tvrdí zdroje Meduzy blízké Kremlu, nyní tyto nálady nabraly ještě jeden směr: hodně lidí je nespokojeno s Vladimirem Putinem. A to ti, kdo se zasazují za pokračování války, i ti, co si přejí mír.

Za tři měsíce válčení se celková nálada ruských elit stačila několikrát úplně změnit. Začátkem března většina kremelských a vládních představitelů prostě nevěděla, co dělat – a s děsem přemýšlela nad tím, jak sankce ovlivní jejich kariéru a život. Trošku později začal „vlastenecký vzestup – v dubnu mnozí představitelé režimu veřejně vyzývali k válce „do vítězného konce“.

Nyní v hodnocení toho, co se stalo, znovu převažuje pesimismus. „Žít jako dřív nepůjde, o rozvoji není řeč. Ale nějak žít se dá, díky šedému dovozu, obchodu s Čínou a Indií,“ tvrdí zdroj blízký vládě.

Současně v Kremlu nevidí realistický scénář, za kterého by režim mohl ukončit válčení na Ukrajině – a zachovat si popularitu.

Již po pár týdnech po vpádu na Ukrajinu začal kremelský politický blok vymýšlet strategie, jak by bylo možné toho dosáhnout. Ale vymyslet nic nedokázali.

Určitě skoro nikdo není spokojen s Putinem. Byznys a mnozí členové vlády jsou nespokojeni, že prezident rozpoutal válku, aniž bral zřetel na rozsah sankcí, protože s takovými sankcemi nelze normálně žít. Jestřábi jsou zase nespokojeni s tempem „speciální operace“. Myslí si, že lze postupovat rozhodněji.

Takové nálady v elitách popisuje zdroj blízký Kremlu. Jeho slova potvrzují další dva lidé blízcí prezidentské kanceláři, jakož i dva zdroje z okolí vlády.

Zdroje blízké prezidentské kanceláři tvrdí, že stanovisko „jestřábů“ (hlavně ze silových složek) je jednoduché: „Když už jsme se do toho pustili, nejde to flákat. Je nutné přitvrdit.“ Tím se myslí rozsáhlá mobilizace záloh a válka „do vítězství“, ideálně do dobytí Kyjeva.

Ale podle zdrojů Meduzy Kreml není k mobilizaci připraven. Ještě v dubnu se zdroje odvolávaly na utajené sociologické průzkumy, podle kterých dokonce i Rusové, kteří podporují „speciální operaci“, nejsou ochotni sami bojovat, ani posílat na frontu své blízké.

Zdroje upozorňují, že „mírová strana“ v podobě největších podnikatelů a většiny „civilních“ činitelů je také nespokojena s počínáním Putina, protože nevidí, že by podnikal reálné kroky k dosažení míru s Ukrajinou. Zato si všímají četných potíží v ekonomice.

„Problémy (v Rusku kvůli válce) jsou již patrné a v polovině léta se vyřítí z různých stran: doprava, zdravotnictví, dokonce i zemědělství. Na takový rozsah prostě nikdo ani nepomyslel,“ vysvětluje zdroj blízký vládě.

Dodává, že před vypuknutím války nikdo nepočítal s variantou, že by se evropské země úplně zřekly dovozu ruského plynu a ropy. Takové embargo se stále posuzuje, ale podle zdrojů Meduzy prezident a „bojovná“ část jeho okolí stále nevěří, že se tato hrozba Západu splní.

Putin prostě nechce myslet na hospodářské potíže, které vidí většina činitelů, a tím spíše je nechce spojovat s válkou, zdůrazňují dva zdroje blízké prezidentské kanceláři. Prezident tento názor projevil i veřejně.

Zdroje blízké prezidentské kanceláři a vládě uvádějí, že na tomto pozadí se v úřadech stále častěji posuzuje otázka „budoucnosti po Putinovi“.

„Není to o tom, že by Putina chtěli hned svrhnout a že by připravovali spiknutí. Jen si uvědomují, anebo přejí, že v docela dohledné perspektivě nebude řídit stát,“ vysvětluje jeden ze zdrojů. „Prezident to pokazil, ale pak bude možné vše napravit a nějak se domluvit (se Západem a Ukrajinou),“ dodává další zdroj.

V Kremlu podle něj potichu zvažují dokonce i prezidentova nástupce. Mezi kandidáty je moskevský starosta Sergej Sobjanin, místopředseda bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv a první zástupce šéfa prezidentské kanceláře Sergej Kirijenko.

Zdroje vysvětlují, že Kirijenko se v poslední době pravidelně stýká s Putinem kvůli Donbasu, který v Kremlu dostal na starost, a ekonomice. Ale informace zdrojů o Kirijenkových plánech si odporují: někteří soudí, že chce být přinejmenším premiérem, jiní jsou přesvědčeni, že se snaží prokázat svou výkonnost kvůli funkci v prezidentské kanceláři.

Shodují se ale, že nyní Kirijenko a třeba například velitel ruské národní gardy Viktor Zolotov patří do Putina nejbližšího okolí. „V něm jsou teď ti, kdo se podílí na operaci, tedy velí vojskům, zabývají se Donbasem. Prezident je ve válce. Tito lidé mohou překročit nepřekročitelnou mez, tedy telefonicky probudit prezidenta,“ zdůrazňuje jeden ze zdrojů.

Zdroje shodně zdůrazňují, že i při posuzování Kirijenka a dalších hypotetických nástupců všichni lidé věrní režimu chápou, že Putin může odejít z funkce prezidenta jen při vážném zhoršení zdravotního stavu. Nespokojenost vysoce postavených hodnostářů se tak ve výsledku nijak neprojevuje, kromě hovorů mezi sebou. Slovy zdroje blízkého vládě: „Lidé plivou, ale i tak pracují a přestavují zemi na válečné koleje.“

V Kremlu se například nezřekli nápadu na referendum o připojení samozvané Doněcké a Luhanské republiky a také okupované Chersonské oblasti k Rusku. Kdy by se referenda mohla konat, závisí na situaci na frontě. Zatím nejrealističtějším termínem se jeví 11. září, kdy se budou konat i volby v ruských regionech. Podle zdrojů by se v tento den mohlo konat i referendum o připojení Jižní Osetie, i když úřady v této gruzínské separatistické provincii vyhlásily hlasování na 17. července. Toto datum ale vybral Anatolij Bibilov, který mezitím prohrál prezidentské volby.

Zdroje nevylučují, že spolu s referendy by se mohl konat i plebiscit o „sloučení“ Ruska a Běloruska. „Ale to jen v případě, že se to podaří protlačit přes Lukašenka, který takovému scénáři všemožně vyhýbá.“

Prezidentův mluvčí Dmitrij Peskov na otázky Meduzy dosud neodpověděl.

Doporučujeme

Při hašení lesních požárů západně od Atén se srazily dva vrtulníky

Západně od Atén se dnes při hašení lesních požárů srazily dva vrtulníky, posádka jednoho z nich je v pořádku, po druhé se pátrá, informují podle agentury DPA místní média. Podle nich požáry v této oblasti od pátku zničily už přes 10.000 hektarů porostu. Dnes byli také zatčeni dva lidé, kteří jsou podezřelí, že vypuknutí požáru nedbalostí způsobili. Lesy hoří také v dalších částech Řecka.

Americký stát Washington vyhlásil kvůli rychle se šířícím požárům stav nouze

V americkém státě Washington na severozápadě země donutil rychle se šířící požár k evakuaci tisíce obyvatel města Spokane. Stát Washington vyhlásil stav nouze, jelikož čelí jedné z nejhorších požárních sezón ve své historii. Informovaly o tom dnes světové agentury a místní média.

Výbuch bomby v restauraci v Moskvě zabil nejméně tři lidi

Nejméně tři lidé zahynuli a dalších 21 utrpělo zranění při explozi v italské restauraci Balzi Rossi v centru Moskvy. Podle ruských státních médií, která se odvolávají na bezpečnostní zdroje, výbuch způsobilo podomácku vyrobené výbušné zařízení.

Izraelské údery zabily v noci v Pásmu Gazy devět lidí, uvedly palestinské úřady

Izraelské údery v noci na dnešek zasáhly několik domů v Pásmu Gazy a zabily devět lidí. Podle agentury Reuters to uvedli zdravotníci v Pásmu Gazy. Dalších osm obětí zaznamenala civilní ochrana kontrolovaná Hamásem po izraelských úderech už v sobotu. Alespoň v jednom případě byly údery vedené proti velitelům teroristické organizace Hamásu, uvedla izraelská armáda.

USA a Izrael odloží chystané tvrdé údery na Írán, uvedl Trump

Spojené státy a Izrael se dohodly na odložení chystaného tvrdého útoku na Írán, uvedl americký prezident Donald Trump s tím, že o to prý požádal Teherán a další země regionu. Podmínkou je podle Trumpa brzké dosažení dohody, která umožní plné otevření Hormuzského průlivu. Íránská oficiální média s odkazem na své zdroje označují Trumpovo tvrzení o žádosti Teheránu za lež.

Vysoké teploty a pesticidy zvyšují úhyn čmeláků

Mrtví čmeláci na chodnících nejsou v létě ničím neobvyklým. Část z nich umírá přirozeně na konci svého krátkého života, stále větší roli ale hrají také vlny veder, úbytek přirozeného prostředí a používání pesticidů. Kombinace těchto faktorů může oslabovat celé populace důležitých opylovačů.

Rusko za noc zničilo přes 600 ukrajinských dronů, uvedlo ministerstvo obrany

Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že protivzdušná obrana zničila v noci na dnešek přes 600 ukrajinských dronů. Na jihu Ruska v Saratovské oblasti místní představitelé tvrdí, že ukrajinský úder ze vzduchu zabil dva lidi. Píše to dnes agentura AFP. Ukrajinská protivzdušná obrana v noci ze soboty na dnešek sestřelila 109 dronů, uvedlo ukrajinské letectvo. Za posledních 24 hodin zemřeli na Ukrajině podle místních médií tři lidé a zhruba 50 jich bylo zraněno.

Osamělý vlk přiblíží osud československého pilota Josefa Františka

Do českých kin míří dokudrama o Josefu Františkovi, jednom z nejúspěšnějších československých stíhacích pilotů druhé světové války. Snímek režiséra Ondřeje Veverky se nejprve představí v Prostějově, který je úzce spojený s pilotovým životem.

Americká ekonomika zpomalila. Růst brzdí dovoz a vysoké ceny

Americká ekonomika ve druhém čtvrtletí rostla pomaleji, než se očekávalo. Spotřeba domácností zůstala silná, celkový výsledek však zhoršil prudší růst dovozu, nižší vládní výdaje a přetrvávající cenové tlaky.

Zemětřesení u Neapole poničilo domy, přístav i elektrickou síť

Oblast západně od Neapole zasáhlo zemětřesení o síle 4,7. Nejméně 26 lidí utrpělo zranění a přibližně 300 obyvatel města Pozzuoli muselo opustit své domovy. Otřesy poškodily budovy i dopravní infrastrukturu.

Věřitelé zkrachovalé FTX dostanou dalších 900 milionů dolarů

Majetek zkrachovalé kryptoměnové burzy FTX se znovu rozděluje mezi její bývalé zákazníky a další věřitele. Páté kolo výplat má dosáhnout přibližně 900 milionů dolarů. Některé skupiny získají více než sto procent uznané hodnoty svých nároků, původní kryptoměny jim však vráceny nebudou.

Hasiči druhým dnem zasahují proti agresivnímu požáru u Korintského zálivu

Hasiči druhým dnem zasahují proti rychle se šířícímu požáru u Korintského zálivu v letovisku Porto Germeno. Píší to dnes řecká média. Z oblasti bylo v noci několik lidí evakuováno za použití lodě. Situaci na místě komplikuje silný vítr, který pomáhá šíření ohně a ztěžuje zásahy ze vzduchu. Lesním požárům Řecko čelí i na dalších místech, například na Krétě.

Španělsko začalo s umisťováním bariéry proti migrantům na moři u Ceuty

U španělského města Ceuta, které je na severu Afriky, dnes ráno začala instalace bariéry proti migrantům na moři. Podle médií o tom informovalo ministerstvo vnitra. Právě přes moře se dostalo do Ceuty mnoho lidí při čtvrtečním živelném přechodu hranice. Situace ve městě je dnes ráno klidná.

Kontrolované vypalování pomáhá chránit obří sekvoje před požáry

Obří sekvoje přežívají v kalifornských horách tisíce let a po většinu své historie jim pravidelný oheň prospíval. Nový výzkum ukazuje, že pečlivě řízené vypalování lesa výrazně zvyšuje jejich šanci přežít i dnešní mimořádně ničivé požáry. V oblastech, kde se kontrolované požáry uskutečnily během posledních deseti let, měly stromy téměř čtyřikrát vyšší pravděpodobnost přežití.

Na Kubě se kvůli sankcím USA zavřely tři čtvrtiny hotelů

Téměř tři čtvrtiny hotelů na Kubě se už musely uzavřít kvůli americkým sankcím a ropnému embargu, které letos výrazně zhoršilo ekonomickou krizi, s níž se tento desetimilionový karibský ostrov potýká už řadu let. O uzavření hotelů informovala podle agentury AFP tento týden kubánská vláda.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama