ZprávyPutin ztrácí své přívržence, ti doufají, že v "dohledné budoucnosti" odejde

Putin ztrácí své přívržence, ti doufají, že v „dohledné budoucnosti“ odejde

Ruský prezident Vladimir Putin si za tři měsíce poštval proti sobě přívržence války proti Ukrajině i stoupence míru. „Téměř nikdo není spokojen,“ tvrdí zdroje ruskojazyčného serveru Meduza a dodávají, že v Kremlu doufají, že Putin „v dohledné budoucnosti“ odejde – a vybírají nástupce.

Od začátku ruské invaze na Ukrajinu uběhly tři měsíce. Za tu dobu mnozí představitelé ruských elit několikrát změnili postoj k válce a situaci v zemi. Krajní pesimismus vystřídal umírněný optimismus a ten zase umírněný pesimismus. Jak tvrdí zdroje Meduzy blízké Kremlu, nyní tyto nálady nabraly ještě jeden směr: hodně lidí je nespokojeno s Vladimirem Putinem. A to ti, kdo se zasazují za pokračování války, i ti, co si přejí mír.

Za tři měsíce válčení se celková nálada ruských elit stačila několikrát úplně změnit. Začátkem března většina kremelských a vládních představitelů prostě nevěděla, co dělat – a s děsem přemýšlela nad tím, jak sankce ovlivní jejich kariéru a život. Trošku později začal „vlastenecký vzestup – v dubnu mnozí představitelé režimu veřejně vyzývali k válce „do vítězného konce“.

Nyní v hodnocení toho, co se stalo, znovu převažuje pesimismus. „Žít jako dřív nepůjde, o rozvoji není řeč. Ale nějak žít se dá, díky šedému dovozu, obchodu s Čínou a Indií,“ tvrdí zdroj blízký vládě.

Současně v Kremlu nevidí realistický scénář, za kterého by režim mohl ukončit válčení na Ukrajině – a zachovat si popularitu.

Již po pár týdnech po vpádu na Ukrajinu začal kremelský politický blok vymýšlet strategie, jak by bylo možné toho dosáhnout. Ale vymyslet nic nedokázali.

Určitě skoro nikdo není spokojen s Putinem. Byznys a mnozí členové vlády jsou nespokojeni, že prezident rozpoutal válku, aniž bral zřetel na rozsah sankcí, protože s takovými sankcemi nelze normálně žít. Jestřábi jsou zase nespokojeni s tempem „speciální operace“. Myslí si, že lze postupovat rozhodněji.

Takové nálady v elitách popisuje zdroj blízký Kremlu. Jeho slova potvrzují další dva lidé blízcí prezidentské kanceláři, jakož i dva zdroje z okolí vlády.

Zdroje blízké prezidentské kanceláři tvrdí, že stanovisko „jestřábů“ (hlavně ze silových složek) je jednoduché: „Když už jsme se do toho pustili, nejde to flákat. Je nutné přitvrdit.“ Tím se myslí rozsáhlá mobilizace záloh a válka „do vítězství“, ideálně do dobytí Kyjeva.

Ale podle zdrojů Meduzy Kreml není k mobilizaci připraven. Ještě v dubnu se zdroje odvolávaly na utajené sociologické průzkumy, podle kterých dokonce i Rusové, kteří podporují „speciální operaci“, nejsou ochotni sami bojovat, ani posílat na frontu své blízké.

Zdroje upozorňují, že „mírová strana“ v podobě největších podnikatelů a většiny „civilních“ činitelů je také nespokojena s počínáním Putina, protože nevidí, že by podnikal reálné kroky k dosažení míru s Ukrajinou. Zato si všímají četných potíží v ekonomice.

„Problémy (v Rusku kvůli válce) jsou již patrné a v polovině léta se vyřítí z různých stran: doprava, zdravotnictví, dokonce i zemědělství. Na takový rozsah prostě nikdo ani nepomyslel,“ vysvětluje zdroj blízký vládě.

Dodává, že před vypuknutím války nikdo nepočítal s variantou, že by se evropské země úplně zřekly dovozu ruského plynu a ropy. Takové embargo se stále posuzuje, ale podle zdrojů Meduzy prezident a „bojovná“ část jeho okolí stále nevěří, že se tato hrozba Západu splní.

Putin prostě nechce myslet na hospodářské potíže, které vidí většina činitelů, a tím spíše je nechce spojovat s válkou, zdůrazňují dva zdroje blízké prezidentské kanceláři. Prezident tento názor projevil i veřejně.

Zdroje blízké prezidentské kanceláři a vládě uvádějí, že na tomto pozadí se v úřadech stále častěji posuzuje otázka „budoucnosti po Putinovi“.

„Není to o tom, že by Putina chtěli hned svrhnout a že by připravovali spiknutí. Jen si uvědomují, anebo přejí, že v docela dohledné perspektivě nebude řídit stát,“ vysvětluje jeden ze zdrojů. „Prezident to pokazil, ale pak bude možné vše napravit a nějak se domluvit (se Západem a Ukrajinou),“ dodává další zdroj.

V Kremlu podle něj potichu zvažují dokonce i prezidentova nástupce. Mezi kandidáty je moskevský starosta Sergej Sobjanin, místopředseda bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv a první zástupce šéfa prezidentské kanceláře Sergej Kirijenko.

Zdroje vysvětlují, že Kirijenko se v poslední době pravidelně stýká s Putinem kvůli Donbasu, který v Kremlu dostal na starost, a ekonomice. Ale informace zdrojů o Kirijenkových plánech si odporují: někteří soudí, že chce být přinejmenším premiérem, jiní jsou přesvědčeni, že se snaží prokázat svou výkonnost kvůli funkci v prezidentské kanceláři.

Shodují se ale, že nyní Kirijenko a třeba například velitel ruské národní gardy Viktor Zolotov patří do Putina nejbližšího okolí. „V něm jsou teď ti, kdo se podílí na operaci, tedy velí vojskům, zabývají se Donbasem. Prezident je ve válce. Tito lidé mohou překročit nepřekročitelnou mez, tedy telefonicky probudit prezidenta,“ zdůrazňuje jeden ze zdrojů.

Zdroje shodně zdůrazňují, že i při posuzování Kirijenka a dalších hypotetických nástupců všichni lidé věrní režimu chápou, že Putin může odejít z funkce prezidenta jen při vážném zhoršení zdravotního stavu. Nespokojenost vysoce postavených hodnostářů se tak ve výsledku nijak neprojevuje, kromě hovorů mezi sebou. Slovy zdroje blízkého vládě: „Lidé plivou, ale i tak pracují a přestavují zemi na válečné koleje.“

V Kremlu se například nezřekli nápadu na referendum o připojení samozvané Doněcké a Luhanské republiky a také okupované Chersonské oblasti k Rusku. Kdy by se referenda mohla konat, závisí na situaci na frontě. Zatím nejrealističtějším termínem se jeví 11. září, kdy se budou konat i volby v ruských regionech. Podle zdrojů by se v tento den mohlo konat i referendum o připojení Jižní Osetie, i když úřady v této gruzínské separatistické provincii vyhlásily hlasování na 17. července. Toto datum ale vybral Anatolij Bibilov, který mezitím prohrál prezidentské volby.

Zdroje nevylučují, že spolu s referendy by se mohl konat i plebiscit o „sloučení“ Ruska a Běloruska. „Ale to jen v případě, že se to podaří protlačit přes Lukašenka, který takovému scénáři všemožně vyhýbá.“

Prezidentův mluvčí Dmitrij Peskov na otázky Meduzy dosud neodpověděl.

Doporučujeme

Hasiči na jihu Francie bojují s požáry, ty podle úřadů spálily přes 1200 hektarů

Stovky hasičů dnes na různých místech ve Francii bojovaly proti lesním požárům. Ty zasáhly především jižní část země. Přes 3000 lidí bylo evakuováno u obce Canet-en-Roussillon na jihozápadě. Pod kontrolu se podařilo dostat požáry u Marseille, kde premiér Sébastien Lecornu řídil zasedání krizového štábu. Podle něj lesní požáry zničily ve Francii 8700 hektarů půdy, z toho 1200 hektarů jen za středu.

Jedenáctiletý hoch v Thajsku narazil v pickupu do skupiny buddhistických mnichů, devět jich zabil

Tragická dopravní nehoda v severovýchodním Thajsku si vyžádala životy devíti buddhistických mnichů. Další účastníci náboženského procesí utrpěli vážná zranění poté, co do skupiny narazil pickup, který podle policie řídil jedenáctiletý chlapec.

Madonna vydává pokračování slavného alba Confessions

Madonna vydává album Confessions II a znovu se vrací k energii klubů, tanečních beatů a nočního New Yorku. Novinka navazuje na její desku Confessions on a Dance Floor z roku 2005 a první ohlasy ji řadí mezi její nejsilnější alba za poslední dvě dekády.

Strany německé vlády se dohodly na velkém reformním balíku

Strany německé vlády se dohodly na velkém reformním balíku. Obsahuje změny v sociálním a zdravotním systému, důchodovou reformu či změny v dani z příjmu. Na tiskové konferenci to dnes oznámili předsedové vládních stran včetně kancléře Friedricha Merze. Cílem reforem je oživit německé hospodářství, které se v posledních letech potýká s problémy, a zvýšit tak i podporu současné vlády. Podle průzkumů by nyní volby vyhrála strana Alternativa pro Německo (AfD), kterou tajná služba loni označila za prokazatelně pravicově extremistickou.

OpenAI navrhuje americké vládě pětiprocentní podíl v AI firmách

Společnost OpenAI navrhla, aby měla americká vláda pětiprocentní podíl v předních technologických firmách vyvíjejících umělou inteligenci (AI). Start-up navíc navrhuje zřízení „fondu veřejného bohatství“, z něhož by mohla čerpat peníze veřejnost. OpenAI tím reaguje na rostoucí politický a regulační tlak ve Washingtonu. Ostatní hráči na trhu se k tomu zatím nevyjádřili.

Teherán se připravuje na pohřeb Chameneího, očekává se až 20 milionů lidí

Předseda íránského parlamentu Mohammad Bágher Ghálíbáf dnes vyzval k pomstě za zabití duchovního vůdce Alího Chameneího, který zemřel 28. února při izraelsko-amerických útocích na Teherán. "Pomsta" má ovšem podle něj mít formu hojné účasti na Chameneího pohřbu, který začíná v sobotu. Už v pátek mají do Teheránu přicestovat hosté ze zahraničí, včetně pákistánského premiéra Šahbáze Šarífa či ruského exprezidenta Dmitrije Medveděva, napsala dnes agentura AFP.

Bobři v Anglii během pěti let snížili riziko povodní

Pět let stačilo k tomu, aby návrat bobrů do severní Anglie výrazně proměnil krajinu. Zvířata vybudovala soustavu hrází a mokřadů, které zpomalují odtok vody, snižují riziko povodní a zároveň vytvářejí vhodné podmínky pro řadu dalších druhů rostlin i živočichů.

Požár krovu v nemocnici na severu Německa si vyžádal dva mrtvé

Požár krovu nemocnice v Ludwigslustu na severu Německa si dnes vyžádal dva mrtvé. Agentuře DPA to sdělila mluvčí okresu Ludwigslust-Parchim. Oběťmi jsou pacienti. Počet raněných však úřad oproti původním údajům výrazně snížil. Zatímco se ráno hovořilo až o 34 nikoli těžce raněných, nyní je hlášen jeden raněný, který utrpěl otravu kouřem.

Zásnuby na vrcholu Empire State Building skončily ve vazbě

Muž a žena ve středu nezdolali žádnou horu, ale newyorský Empire State Building. Oblečeni v černém a s maskami vylezli na anténu ve výšce 443 metrů a rozvinuli tam transparent o míru a lásce. Následně se dvojice zasnoubila. Její dobrodružství však skončilo ve vazbě. Doteď není jasné, jak se páru podařilo obejít ochranku a dostat se až na anténu.

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur za zneužívání Androidu

Soudní dvůr Evropské unie dnes potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (100 miliard Kč) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb.

Nastražili jí bombu pod auto. Na Maltě začal soud s podnikatelem obviněným z vraždy novinářky

Na Maltě začal dlouho očekávaný soud s bohatým podnikatelem. Yorgen Fenech je obviněn z toho, že objednal vraždu investigativní novinářky Daphne Caruany Galizie. Její smrt v roce 2017 otřásla nejen Maltou, ale i celou Evropou, a vyústila v jednu z největších politických krizí v novodobých dějinách země.

Nejméně 13 mrtvých a 86 raněných po ruském útoku na Kyjev, uvedl starosta

Nejméně 13 mrtvých a 86 raněných si vyžádal ruský noční útok na Kyjev, oznámil dnes starosta ukrajinské metropole Vitalij Kličko. Předchozí bilance dosahovala 10 obětí a 56 raněných. Rusko proti Ukrajině zaútočilo 74 raketami a střelami s plochou dráhou letu a 496 drony. Obrana zneškodnila 48 raket a střel a 477 dronů, ale 25 raket a 12 dronů zasáhlo 12 míst, uvedlo ukrajinské letectvo s tím, že hlavním terčem útoku byl Kyjev. Moskva označila útok za odvetu za ukrajinské údery proti ruské civilní infrastruktuře.

Wawrinka se rozloučil s Wimbledonem po čtyřhodinové bitvě

Stan Wawrinka uzavřel svou wimbledonskou kapitolu mimořádně dramatickým zápasem. V prvním kole sice podlehl Matteu Berrettinimu, ale fanoušci i soupeř mu po posledním míči připravili důstojné rozloučení. Švýcarský tenista odcházel z kurtu za dlouhého potlesku vestoje a se slzami v očích.

Osm keňských školaček čelí obvinění z vraždy svých spolužaček po tragickém požáru internátu

Požár dívčího internátu v Keni, při němž zemřelo 16 studentek, míří před soud. Z vraždy úřady obvinily osm nezletilých školaček. Případ znovu otevřel debatu o bezpečnosti internátních škol i dlouhodobých problémech keňského vzdělávacího systému.

Zelenskyj v Dublinu uvedl, že věří v brzké otevření dalších kapitol jednání s EU

Ukrajina může velmi brzy otevřít zbývající kapitoly vyjednávání o přistoupení k Evropské unii. Během dnešní zahajovací ceremonie irského předsednictví v Radě EU to uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ve svém projevu v Dublinu zdůraznil další tlak na Rusko a zkritizoval, že stále existují evropské firmy, které jsou kontrolovány Moskvou a dodávají Rusku některé zboží, které využívá ve válce proti Ukrajině.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama