ZprávyPutin ztrácí své přívržence, ti doufají, že v "dohledné budoucnosti" odejde

Putin ztrácí své přívržence, ti doufají, že v „dohledné budoucnosti“ odejde

Ruský prezident Vladimir Putin si za tři měsíce poštval proti sobě přívržence války proti Ukrajině i stoupence míru. „Téměř nikdo není spokojen,“ tvrdí zdroje ruskojazyčného serveru Meduza a dodávají, že v Kremlu doufají, že Putin „v dohledné budoucnosti“ odejde – a vybírají nástupce.

Od začátku ruské invaze na Ukrajinu uběhly tři měsíce. Za tu dobu mnozí představitelé ruských elit několikrát změnili postoj k válce a situaci v zemi. Krajní pesimismus vystřídal umírněný optimismus a ten zase umírněný pesimismus. Jak tvrdí zdroje Meduzy blízké Kremlu, nyní tyto nálady nabraly ještě jeden směr: hodně lidí je nespokojeno s Vladimirem Putinem. A to ti, kdo se zasazují za pokračování války, i ti, co si přejí mír.

Za tři měsíce válčení se celková nálada ruských elit stačila několikrát úplně změnit. Začátkem března většina kremelských a vládních představitelů prostě nevěděla, co dělat – a s děsem přemýšlela nad tím, jak sankce ovlivní jejich kariéru a život. Trošku později začal „vlastenecký vzestup – v dubnu mnozí představitelé režimu veřejně vyzývali k válce „do vítězného konce“.

Nyní v hodnocení toho, co se stalo, znovu převažuje pesimismus. „Žít jako dřív nepůjde, o rozvoji není řeč. Ale nějak žít se dá, díky šedému dovozu, obchodu s Čínou a Indií,“ tvrdí zdroj blízký vládě.

Současně v Kremlu nevidí realistický scénář, za kterého by režim mohl ukončit válčení na Ukrajině – a zachovat si popularitu.

Již po pár týdnech po vpádu na Ukrajinu začal kremelský politický blok vymýšlet strategie, jak by bylo možné toho dosáhnout. Ale vymyslet nic nedokázali.

Určitě skoro nikdo není spokojen s Putinem. Byznys a mnozí členové vlády jsou nespokojeni, že prezident rozpoutal válku, aniž bral zřetel na rozsah sankcí, protože s takovými sankcemi nelze normálně žít. Jestřábi jsou zase nespokojeni s tempem „speciální operace“. Myslí si, že lze postupovat rozhodněji.

Takové nálady v elitách popisuje zdroj blízký Kremlu. Jeho slova potvrzují další dva lidé blízcí prezidentské kanceláři, jakož i dva zdroje z okolí vlády.

Zdroje blízké prezidentské kanceláři tvrdí, že stanovisko „jestřábů“ (hlavně ze silových složek) je jednoduché: „Když už jsme se do toho pustili, nejde to flákat. Je nutné přitvrdit.“ Tím se myslí rozsáhlá mobilizace záloh a válka „do vítězství“, ideálně do dobytí Kyjeva.

Ale podle zdrojů Meduzy Kreml není k mobilizaci připraven. Ještě v dubnu se zdroje odvolávaly na utajené sociologické průzkumy, podle kterých dokonce i Rusové, kteří podporují „speciální operaci“, nejsou ochotni sami bojovat, ani posílat na frontu své blízké.

Zdroje upozorňují, že „mírová strana“ v podobě největších podnikatelů a většiny „civilních“ činitelů je také nespokojena s počínáním Putina, protože nevidí, že by podnikal reálné kroky k dosažení míru s Ukrajinou. Zato si všímají četných potíží v ekonomice.

„Problémy (v Rusku kvůli válce) jsou již patrné a v polovině léta se vyřítí z různých stran: doprava, zdravotnictví, dokonce i zemědělství. Na takový rozsah prostě nikdo ani nepomyslel,“ vysvětluje zdroj blízký vládě.

Dodává, že před vypuknutím války nikdo nepočítal s variantou, že by se evropské země úplně zřekly dovozu ruského plynu a ropy. Takové embargo se stále posuzuje, ale podle zdrojů Meduzy prezident a „bojovná“ část jeho okolí stále nevěří, že se tato hrozba Západu splní.

Putin prostě nechce myslet na hospodářské potíže, které vidí většina činitelů, a tím spíše je nechce spojovat s válkou, zdůrazňují dva zdroje blízké prezidentské kanceláři. Prezident tento názor projevil i veřejně.

Zdroje blízké prezidentské kanceláři a vládě uvádějí, že na tomto pozadí se v úřadech stále častěji posuzuje otázka „budoucnosti po Putinovi“.

„Není to o tom, že by Putina chtěli hned svrhnout a že by připravovali spiknutí. Jen si uvědomují, anebo přejí, že v docela dohledné perspektivě nebude řídit stát,“ vysvětluje jeden ze zdrojů. „Prezident to pokazil, ale pak bude možné vše napravit a nějak se domluvit (se Západem a Ukrajinou),“ dodává další zdroj.

V Kremlu podle něj potichu zvažují dokonce i prezidentova nástupce. Mezi kandidáty je moskevský starosta Sergej Sobjanin, místopředseda bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv a první zástupce šéfa prezidentské kanceláře Sergej Kirijenko.

Zdroje vysvětlují, že Kirijenko se v poslední době pravidelně stýká s Putinem kvůli Donbasu, který v Kremlu dostal na starost, a ekonomice. Ale informace zdrojů o Kirijenkových plánech si odporují: někteří soudí, že chce být přinejmenším premiérem, jiní jsou přesvědčeni, že se snaží prokázat svou výkonnost kvůli funkci v prezidentské kanceláři.

Shodují se ale, že nyní Kirijenko a třeba například velitel ruské národní gardy Viktor Zolotov patří do Putina nejbližšího okolí. „V něm jsou teď ti, kdo se podílí na operaci, tedy velí vojskům, zabývají se Donbasem. Prezident je ve válce. Tito lidé mohou překročit nepřekročitelnou mez, tedy telefonicky probudit prezidenta,“ zdůrazňuje jeden ze zdrojů.

Zdroje shodně zdůrazňují, že i při posuzování Kirijenka a dalších hypotetických nástupců všichni lidé věrní režimu chápou, že Putin může odejít z funkce prezidenta jen při vážném zhoršení zdravotního stavu. Nespokojenost vysoce postavených hodnostářů se tak ve výsledku nijak neprojevuje, kromě hovorů mezi sebou. Slovy zdroje blízkého vládě: „Lidé plivou, ale i tak pracují a přestavují zemi na válečné koleje.“

V Kremlu se například nezřekli nápadu na referendum o připojení samozvané Doněcké a Luhanské republiky a také okupované Chersonské oblasti k Rusku. Kdy by se referenda mohla konat, závisí na situaci na frontě. Zatím nejrealističtějším termínem se jeví 11. září, kdy se budou konat i volby v ruských regionech. Podle zdrojů by se v tento den mohlo konat i referendum o připojení Jižní Osetie, i když úřady v této gruzínské separatistické provincii vyhlásily hlasování na 17. července. Toto datum ale vybral Anatolij Bibilov, který mezitím prohrál prezidentské volby.

Zdroje nevylučují, že spolu s referendy by se mohl konat i plebiscit o „sloučení“ Ruska a Běloruska. „Ale to jen v případě, že se to podaří protlačit přes Lukašenka, který takovému scénáři všemožně vyhýbá.“

Prezidentův mluvčí Dmitrij Peskov na otázky Meduzy dosud neodpověděl.

Doporučujeme

AI začíná přispívat k dražšímu životu. Fed varuje před inflačními riziky

Guvernér Federálního rezervního systému (Fed) Michael Barr očekává další zvyšování úrokových sazeb. Důvodem jsou kombinované dopady rostoucích cen energií a investic do umělé inteligence (AI). Napsal o tom server Yahoo! Finance. Za srpen se očekává nárůst meziroční inflace nad 3 procenta.

Měl být vyhoštěn, teď mu hrozí vězení. Venezuelec čelí obvinění z napadení agenta ICE

Venezuelec Wilber Rafael Garcés-Pérez (28 let), kterého postřelil agent Úřadu pro imigraci a cla (ICE), byl obviněn z napadení federálního agenta. Muž se před agenty pokusil uprchnout poté, co soud vydal příkaz k jeho vyhoštění. V případě odsouzení mu hrozí až 20 let vězení.

Veverky v Montrealu mění zbarvení podle klimatu a městské zeleně

Veverky v Montrealu ukazují, že i v rámci jednoho města mohou místní podmínky výrazně souviset s tím, jak zvířata vypadají. Černé zbarvení se častěji objevuje v chladnějších oblastech s hustším stromovým porostem. Svou roli zřejmě hrají také řeky, které mohou omezovat pohyb zvířat mezi jednotlivými částmi města.

Estonsko obvinilo Rusko ze žhářského útoku. Selháváte, vzkázal Moskvě Rutte

Estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna v úterý na sociálních sítích obvinil Rusko ze srpnového žhářského útoku na výrobce bezpilotních pozemních prostředků. Západní spojenci reagovali příslibem podpory tohoto pobaltského státu a Ukrajiny. Generální tajemník Severoatlantické aliance (NATO) Mark Rutte vyzval ke klidu.

USA oficiálně ukončily vojenskou misi v Iráku, oznámil Pentagon

Spojené státy a jejich koaliční partneři oficiálně ukončili v Iráku vojenskou misi, uvedl dnes mluvčí Pentagonu Sean Parnell. Mise se po dobu 12 let zaměřovala na boj proti teroristické organizaci Islámský stát (IS), která od roku 2014 po určitou dobu ovládala rozsáhlá území v Iráku a v Sýrii.

Nejméně 12 mrtvých žen za poslední dva měsíce. Jihoafrická republika chystá razantní opatření

Jihoafrický prezident Cyril Ramaphosa oznámil nová opatření, jejichž cílem je bojovat proti genderově založenému násilí. Mají vytvořit podmínky bezpečnější pro ženy a dívky. V oblasti východně od Johannesburgu bylo v poslední době objeveno nejméně 12 ženských těl.

Polsko a Rumunsko kvůli ruským útokům na Ukrajinu vyslaly do vzduchu svá letadla

Polsko a Rumunsko kvůli dnešním ruským dronovým útokům na Ukrajinu vyslaly do vzduchu vojenské letouny. Uvádějí to polská armáda a rumunské ministerstvo obrany. Agentura Reuters napsala, že letiště v Lublinu a Řešově byla kvůli vojenským letům dočasně uzavřena. Obnovu jejich provozu příslušný polský úřad oznámil po 7:00.

ANALÝZA: Trump odmítnutím Íránu hraje riskantní hru. Může se mu vymstít

Doprava v Hormuzském průlivu je ochromená. Jemenští povstalci ohrožují tranzity v průlivu Báb al-Mandab v Rudém moři. Ceny pohonných hmot v USA rostou a Američané jsou stále frustrovanější. Blíží se listopadové volby v Kongresu a republikáni si nevedou zrovna dobře. I přes to všechno prezident Donald Trump reagoval na íránské mírové požadavky slovy: „Odmítám jejich návrh“.

Při ruském útoku na Kyjev a okolí zemřeli tři lidé, cílem byla i energetika

Při ruském raketovém a dronovém útoku na Kyjev a přilehlou oblast zahynuli tři lidé, další byli zraněni. Informovaly o tom dnes místní úřady. Útok po delší době znovu cílil na energetickou infrastrukturu hlavního města, uvádí média. Ukrajina od února 2022 čelí rozsáhlé ruské invazi.

Izraelští osadníci zaútočili na palestinskou rodinu. Zapálili jí domy na Západním břehu

Více než stovka izraelských osadníků zaútočila na vesnici Jalud na okupovaném Západním břehu. Palestinská rodina se tam za doprovodu izraelských bezpečnostních složek pokoušela vrátit do svých domů, které před několika týdny zabrali osadníci. Útočníci ale budovy zapálili, zablokovali silnice a kameny napadli také bezpečnostní složky.

Prokuratura v USA znovuotevřela případ hromadného znásilnění na Cornellově univerzitě

Státní zastupitelství v americkém státě New York znovu otevře trestní vyšetřování údajného znásilnění studentky na Cornellově univerzitě. Žena, v soudních dokumentech označovaná jako Jane Doe, tvrdí, že ji v říjnu 2024 v domě studentského spolku Chi Phi napadlo sedm mužů. Případ nyní může projednat velká porota.

Tom Holland se promění ve Freda Astaira. Po jeho boku zazáří Sabrina Carpenter

Tom Holland se chystá ztvárnit jednu z největších tanečních hvězd hollywoodské historie. Připravovaný životopisný film o Fredu Astairovi nyní získal další dvě výrazná jména. Sabrina Carpenter se představí jako Ginger Rogers, zatímco Margaret Qualley ztvární Astairovu starší sestru a první taneční partnerku Adele.

Strach z mobilizace roste. Putin podepsal dekret o navýšení armády

Ruský prezident Vladimir Putin podepsal dekret o zvýšení povoleného počtu vojáků o 15 500 na 1,55 milionu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj upozornil, že v Rusku už probíhá „dodatečná mobilizace“. Severní Korea se navíc chystá do Ruska pro boje na Ukrajině poslat další vojáky.

Trump oznámil průmyslový megaprojekt. Hovoří o největší ocelárně v historii USA

Americký prezident Donald Trump v pondělí v Oválné pracovně oznámil výstavbu nové ocelárny v hodnotě 15 miliard dolarů (asi 320 miliard korun) v Iowě. Šéf Bílého domu ji označil za největší ocelárnu v historii USA. Komplex postaví firma Mesabi Metallics.

El Niño překvapilo vědce. Rekordy trhá měsíce před svým vrcholem

Klimatický jev El Niño překvapil klimatology a meteorology. Podle britské meteorologické služby Met Office překonává rekordy ještě několik měsíců před očekávaným vrcholem. Podle webu Severe Weather Europe letošní El Niño překoná všechny silné epizody posledních desetiletí. Prudký nárůst sleduje i Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA).
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama