ZprávyPutin ztrácí své přívržence, ti doufají, že v "dohledné budoucnosti" odejde

Putin ztrácí své přívržence, ti doufají, že v „dohledné budoucnosti“ odejde

Ruský prezident Vladimir Putin si za tři měsíce poštval proti sobě přívržence války proti Ukrajině i stoupence míru. „Téměř nikdo není spokojen,“ tvrdí zdroje ruskojazyčného serveru Meduza a dodávají, že v Kremlu doufají, že Putin „v dohledné budoucnosti“ odejde – a vybírají nástupce.

Od začátku ruské invaze na Ukrajinu uběhly tři měsíce. Za tu dobu mnozí představitelé ruských elit několikrát změnili postoj k válce a situaci v zemi. Krajní pesimismus vystřídal umírněný optimismus a ten zase umírněný pesimismus. Jak tvrdí zdroje Meduzy blízké Kremlu, nyní tyto nálady nabraly ještě jeden směr: hodně lidí je nespokojeno s Vladimirem Putinem. A to ti, kdo se zasazují za pokračování války, i ti, co si přejí mír.

Za tři měsíce válčení se celková nálada ruských elit stačila několikrát úplně změnit. Začátkem března většina kremelských a vládních představitelů prostě nevěděla, co dělat – a s děsem přemýšlela nad tím, jak sankce ovlivní jejich kariéru a život. Trošku později začal „vlastenecký vzestup – v dubnu mnozí představitelé režimu veřejně vyzývali k válce „do vítězného konce“.

Nyní v hodnocení toho, co se stalo, znovu převažuje pesimismus. „Žít jako dřív nepůjde, o rozvoji není řeč. Ale nějak žít se dá, díky šedému dovozu, obchodu s Čínou a Indií,“ tvrdí zdroj blízký vládě.

Současně v Kremlu nevidí realistický scénář, za kterého by režim mohl ukončit válčení na Ukrajině – a zachovat si popularitu.

Již po pár týdnech po vpádu na Ukrajinu začal kremelský politický blok vymýšlet strategie, jak by bylo možné toho dosáhnout. Ale vymyslet nic nedokázali.

Určitě skoro nikdo není spokojen s Putinem. Byznys a mnozí členové vlády jsou nespokojeni, že prezident rozpoutal válku, aniž bral zřetel na rozsah sankcí, protože s takovými sankcemi nelze normálně žít. Jestřábi jsou zase nespokojeni s tempem „speciální operace“. Myslí si, že lze postupovat rozhodněji.

Takové nálady v elitách popisuje zdroj blízký Kremlu. Jeho slova potvrzují další dva lidé blízcí prezidentské kanceláři, jakož i dva zdroje z okolí vlády.

Zdroje blízké prezidentské kanceláři tvrdí, že stanovisko „jestřábů“ (hlavně ze silových složek) je jednoduché: „Když už jsme se do toho pustili, nejde to flákat. Je nutné přitvrdit.“ Tím se myslí rozsáhlá mobilizace záloh a válka „do vítězství“, ideálně do dobytí Kyjeva.

Ale podle zdrojů Meduzy Kreml není k mobilizaci připraven. Ještě v dubnu se zdroje odvolávaly na utajené sociologické průzkumy, podle kterých dokonce i Rusové, kteří podporují „speciální operaci“, nejsou ochotni sami bojovat, ani posílat na frontu své blízké.

Zdroje upozorňují, že „mírová strana“ v podobě největších podnikatelů a většiny „civilních“ činitelů je také nespokojena s počínáním Putina, protože nevidí, že by podnikal reálné kroky k dosažení míru s Ukrajinou. Zato si všímají četných potíží v ekonomice.

„Problémy (v Rusku kvůli válce) jsou již patrné a v polovině léta se vyřítí z různých stran: doprava, zdravotnictví, dokonce i zemědělství. Na takový rozsah prostě nikdo ani nepomyslel,“ vysvětluje zdroj blízký vládě.

Dodává, že před vypuknutím války nikdo nepočítal s variantou, že by se evropské země úplně zřekly dovozu ruského plynu a ropy. Takové embargo se stále posuzuje, ale podle zdrojů Meduzy prezident a „bojovná“ část jeho okolí stále nevěří, že se tato hrozba Západu splní.

Putin prostě nechce myslet na hospodářské potíže, které vidí většina činitelů, a tím spíše je nechce spojovat s válkou, zdůrazňují dva zdroje blízké prezidentské kanceláři. Prezident tento názor projevil i veřejně.

Zdroje blízké prezidentské kanceláři a vládě uvádějí, že na tomto pozadí se v úřadech stále častěji posuzuje otázka „budoucnosti po Putinovi“.

„Není to o tom, že by Putina chtěli hned svrhnout a že by připravovali spiknutí. Jen si uvědomují, anebo přejí, že v docela dohledné perspektivě nebude řídit stát,“ vysvětluje jeden ze zdrojů. „Prezident to pokazil, ale pak bude možné vše napravit a nějak se domluvit (se Západem a Ukrajinou),“ dodává další zdroj.

V Kremlu podle něj potichu zvažují dokonce i prezidentova nástupce. Mezi kandidáty je moskevský starosta Sergej Sobjanin, místopředseda bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv a první zástupce šéfa prezidentské kanceláře Sergej Kirijenko.

Zdroje vysvětlují, že Kirijenko se v poslední době pravidelně stýká s Putinem kvůli Donbasu, který v Kremlu dostal na starost, a ekonomice. Ale informace zdrojů o Kirijenkových plánech si odporují: někteří soudí, že chce být přinejmenším premiérem, jiní jsou přesvědčeni, že se snaží prokázat svou výkonnost kvůli funkci v prezidentské kanceláři.

Shodují se ale, že nyní Kirijenko a třeba například velitel ruské národní gardy Viktor Zolotov patří do Putina nejbližšího okolí. „V něm jsou teď ti, kdo se podílí na operaci, tedy velí vojskům, zabývají se Donbasem. Prezident je ve válce. Tito lidé mohou překročit nepřekročitelnou mez, tedy telefonicky probudit prezidenta,“ zdůrazňuje jeden ze zdrojů.

Zdroje shodně zdůrazňují, že i při posuzování Kirijenka a dalších hypotetických nástupců všichni lidé věrní režimu chápou, že Putin může odejít z funkce prezidenta jen při vážném zhoršení zdravotního stavu. Nespokojenost vysoce postavených hodnostářů se tak ve výsledku nijak neprojevuje, kromě hovorů mezi sebou. Slovy zdroje blízkého vládě: „Lidé plivou, ale i tak pracují a přestavují zemi na válečné koleje.“

V Kremlu se například nezřekli nápadu na referendum o připojení samozvané Doněcké a Luhanské republiky a také okupované Chersonské oblasti k Rusku. Kdy by se referenda mohla konat, závisí na situaci na frontě. Zatím nejrealističtějším termínem se jeví 11. září, kdy se budou konat i volby v ruských regionech. Podle zdrojů by se v tento den mohlo konat i referendum o připojení Jižní Osetie, i když úřady v této gruzínské separatistické provincii vyhlásily hlasování na 17. července. Toto datum ale vybral Anatolij Bibilov, který mezitím prohrál prezidentské volby.

Zdroje nevylučují, že spolu s referendy by se mohl konat i plebiscit o „sloučení“ Ruska a Běloruska. „Ale to jen v případě, že se to podaří protlačit přes Lukašenka, který takovému scénáři všemožně vyhýbá.“

Prezidentův mluvčí Dmitrij Peskov na otázky Meduzy dosud neodpověděl.

Doporučujeme

Menšík a Nosková postoupili v Cincinnati do osmifinále

Čeští tenisté slavili na turnaji v Cincinnati dvě vítězství. Jakub Menšík přehrál Australana Rinkyho Hijikatu 6:3, 6:4 a Linda Nosková zdolala Dánku Claru Tausonovou 7:6, 6:2. Jiří Lehečka naopak podlehl Francouzi Arthuru Filsovi 1:6, 7:6, 3:6. Pozornost poutal také společný návrat Sereny a Venus Williamsových.

Na moskevský region mířilo přes 600 dronů, uvedl starosta ruské metropole

Na moskevský region útočilo v noci na dnešek 620 dronů, uvedl podle agentury AFP starosta Moskvy Sergej Sobjanin. Ruská protivzdušná obrana podle něj přes 180 bezpilotních prostředků v oblasti hlavního města zničila, zraněni byli tři lidé.

Kanada se snaží na poslední chvíli odvrátit americká cla

Kanada se na poslední chvíli snaží odvrátit nová americká cla, která mají vstoupit v platnost už ve středu. Vyjednavači obou zemí vedou ve Washingtonu intenzivní rozhovory, dohoda ale zatím nevznikla. Premiér Mark Carney označil jednání za velmi citlivá a odmítl zveřejňovat podrobnosti.

Hamás podle AFP potvrdil dodržování mírové dohody v Gaze, Izrael ji zatím odmítá

Teroristická organizace Hamás dnes podle agentury AFP potvrdila, že bude dodržovat mírovou dohodu v Pásmu Gazy. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu však dohodu, která má zahájit druhou fázi plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy, odmítá, připomíná agentura. V pondělí uvedl, že hodlá pokračovat v útocích na dosavadními boji zpustošenou oblast.

Mořské želvy na Floridě překonaly rekord v počtu hnízd

Na floridských plážích letos vzniká rekordní množství hnízd mořských želv. Karety obecné se rozmnožují ve vyšších počtech než kdy dříve, ochránci přírody ale upozorňují, že jejich návrat z kritického stavu ještě není u konce. Budoucnost populací navíc může ovlivnit oslabování ochrany ohrožených druhů ve Spojených státech.

Pokus o převzetí Hugo Boss nevyšel. Frasers přesto získala téměř polovinu firmy

Britská maloobchodní skupina Frasers Group zvýšila svůj podíl v německé módní společnosti Hugo Boss téměř na 48 procent. Nabídka na úplné převzetí však nezískala dostatečnou podporu ostatních akcionářů.

Hasičí se na východě Belgie snaží obklíčit nejhorší lesní požár v dějinách země

Hasiči, kteří na východě Belgie bojují s nejhorším lesním požárem v historii země, doufají, že se jim dnes podaří zasaženou lokalitu definitivně uzavřít tak, aby se oheň nemohl dál šířit. Požár v belgickém regionu Hautes Fagnes v blízkosti německých hranic od pátku spálil přibližně 3000 hektarů přírodního parku a stále se jej nepodařilo dostat plně pod kontrolu. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na místní úřady.

Americký torpédoborec zůstal v Jihočínském moři čtyři dny bez proudu

Americký raketový torpédoborec USS Benfold zůstal koncem července čtyři dny bez elektřiny v Jihočínském moři. Technická závada vyřadila nejen pohon plavidla, ale také klimatizaci, toalety, kuchyň a zásobování pitnou vodou. K incidentu došlo v době, kdy sílí obavy z tlaku na americké námořnictvo kvůli válce s Íránem a dalším globálním závazkům.

Sýrie obvinila Izrael z útoku na vojenské letiště v syrském Idlibu

Sýrie obvinila Izrael z útoku na opuštěné vojenské letiště Abú Zuhúr na severozápadě země v provincii Idlib, kde se nacházejí ozbrojené složky ministerstva obrany. Uvedl to podle agentury AFP blíže neupřesněný vojenský zdroj citovaný syrskou stanicí Al-Ichbáríja.

Ruský opoziční politik dostal 11 let vězení za kritiku války

Ruský opoziční politik Lev Shlosberg dostal trest 11 let a jeden měsíc v trestanecké kolonii. Soud ho uznal vinným z diskreditace armády a šíření údajně nepravdivých informací o válce na Ukrajině. Shlosberg vinu odmítá a tvrdí, že jde o politický proces.

Při ruském útoku v Charkovské oblasti zemřelo nejméně deset lidí

Při ruském raketovém útoku v obci Pečenihy v ukrajinské Charkovské oblasti zahynulo nejméně deset lidí, uvedl náčelník oblastní vojenské správy Oleh Syněhubov. Dalších osm osob bylo podle něj zraněno, poškozeno bylo deset rodinných domů. Ukrajina se pátým rokem brání rozsáhlé ruské invazi.

Vybombardujeme je, vyhrožuje Trump spojenci USA Ománu

Americký prezident Donald Trump odmítl prodloužit prozatímní dohodu s Íránem a prohlásil, že Teherán nepřistoupí na podmínky, které podle něj mohou ukončit válku. Zároveň pohrozil bombardováním Ománu, pokud bude podle něj překážet jednáním o obnovení dopravy v Hormuzském průlivu.

Odpovědné cestování pomáhá chránit Velký bariérový útes

Velký bariérový útes u australského Cairns patří k nejpozoruhodnějším ekosystémům planety. Turisté tu mohou plavat mezi korály, sledovat mořské želvy nebo se zapojit do výzkumu. Jejich návštěva zároveň přináší peníze na ochranu přírody. Podmínkou zůstává ohleduplné chování a správný výběr turistického programu.

Po sobotním zemětřesení je v Indonésii 68 mrtvých, v oblasti platí nouzový stav

Tisíce lidí na indonéském ostrově Flores stále čekají na pomoc, a to dva dny poté, co oblast zasáhlo zemětřesení, které zabilo nejméně 68 lidí, zranilo více než 200 dalších a poškodilo i stovky domů a dalších budov. V zasažené oblasti také platí stav nouze, napsala dnes agentura AP.

Izrael chce dál útočit v Gaze, Kushnerova jednání průlom nepřinesla

Dnešní schůzka mezi izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem a vyjednavačem a zetěm amerického prezidenta Donalda Trumpa Jaredem Kushnerem skončila dohodou, která prozatím umožní Izraeli pokračovat v cílených úderech v Pásmu Gazy. Izraelskému deníku Haarec to řekl informovaný zdroj. Podle zdroje agentury AFP Netanjahu požádal USA, aby na odzbrojení teroristického hnutí Hamás v Pásmu Gazy dohlédl americký generál. Podle agentury Reuters tak Kushnerova dvoudenní jednání se zástupci Izraele a představiteli Hamásu patrně nepřinesla průlom v patové situaci.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama