ZprávyPutin ztrácí své přívržence, ti doufají, že v "dohledné budoucnosti" odejde

Putin ztrácí své přívržence, ti doufají, že v „dohledné budoucnosti“ odejde

Ruský prezident Vladimir Putin si za tři měsíce poštval proti sobě přívržence války proti Ukrajině i stoupence míru. „Téměř nikdo není spokojen,“ tvrdí zdroje ruskojazyčného serveru Meduza a dodávají, že v Kremlu doufají, že Putin „v dohledné budoucnosti“ odejde – a vybírají nástupce.

Od začátku ruské invaze na Ukrajinu uběhly tři měsíce. Za tu dobu mnozí představitelé ruských elit několikrát změnili postoj k válce a situaci v zemi. Krajní pesimismus vystřídal umírněný optimismus a ten zase umírněný pesimismus. Jak tvrdí zdroje Meduzy blízké Kremlu, nyní tyto nálady nabraly ještě jeden směr: hodně lidí je nespokojeno s Vladimirem Putinem. A to ti, kdo se zasazují za pokračování války, i ti, co si přejí mír.

Za tři měsíce válčení se celková nálada ruských elit stačila několikrát úplně změnit. Začátkem března většina kremelských a vládních představitelů prostě nevěděla, co dělat – a s děsem přemýšlela nad tím, jak sankce ovlivní jejich kariéru a život. Trošku později začal „vlastenecký vzestup – v dubnu mnozí představitelé režimu veřejně vyzývali k válce „do vítězného konce“.

Nyní v hodnocení toho, co se stalo, znovu převažuje pesimismus. „Žít jako dřív nepůjde, o rozvoji není řeč. Ale nějak žít se dá, díky šedému dovozu, obchodu s Čínou a Indií,“ tvrdí zdroj blízký vládě.

Současně v Kremlu nevidí realistický scénář, za kterého by režim mohl ukončit válčení na Ukrajině – a zachovat si popularitu.

Již po pár týdnech po vpádu na Ukrajinu začal kremelský politický blok vymýšlet strategie, jak by bylo možné toho dosáhnout. Ale vymyslet nic nedokázali.

Určitě skoro nikdo není spokojen s Putinem. Byznys a mnozí členové vlády jsou nespokojeni, že prezident rozpoutal válku, aniž bral zřetel na rozsah sankcí, protože s takovými sankcemi nelze normálně žít. Jestřábi jsou zase nespokojeni s tempem „speciální operace“. Myslí si, že lze postupovat rozhodněji.

Takové nálady v elitách popisuje zdroj blízký Kremlu. Jeho slova potvrzují další dva lidé blízcí prezidentské kanceláři, jakož i dva zdroje z okolí vlády.

Zdroje blízké prezidentské kanceláři tvrdí, že stanovisko „jestřábů“ (hlavně ze silových složek) je jednoduché: „Když už jsme se do toho pustili, nejde to flákat. Je nutné přitvrdit.“ Tím se myslí rozsáhlá mobilizace záloh a válka „do vítězství“, ideálně do dobytí Kyjeva.

Ale podle zdrojů Meduzy Kreml není k mobilizaci připraven. Ještě v dubnu se zdroje odvolávaly na utajené sociologické průzkumy, podle kterých dokonce i Rusové, kteří podporují „speciální operaci“, nejsou ochotni sami bojovat, ani posílat na frontu své blízké.

Zdroje upozorňují, že „mírová strana“ v podobě největších podnikatelů a většiny „civilních“ činitelů je také nespokojena s počínáním Putina, protože nevidí, že by podnikal reálné kroky k dosažení míru s Ukrajinou. Zato si všímají četných potíží v ekonomice.

„Problémy (v Rusku kvůli válce) jsou již patrné a v polovině léta se vyřítí z různých stran: doprava, zdravotnictví, dokonce i zemědělství. Na takový rozsah prostě nikdo ani nepomyslel,“ vysvětluje zdroj blízký vládě.

Dodává, že před vypuknutím války nikdo nepočítal s variantou, že by se evropské země úplně zřekly dovozu ruského plynu a ropy. Takové embargo se stále posuzuje, ale podle zdrojů Meduzy prezident a „bojovná“ část jeho okolí stále nevěří, že se tato hrozba Západu splní.

Putin prostě nechce myslet na hospodářské potíže, které vidí většina činitelů, a tím spíše je nechce spojovat s válkou, zdůrazňují dva zdroje blízké prezidentské kanceláři. Prezident tento názor projevil i veřejně.

Zdroje blízké prezidentské kanceláři a vládě uvádějí, že na tomto pozadí se v úřadech stále častěji posuzuje otázka „budoucnosti po Putinovi“.

„Není to o tom, že by Putina chtěli hned svrhnout a že by připravovali spiknutí. Jen si uvědomují, anebo přejí, že v docela dohledné perspektivě nebude řídit stát,“ vysvětluje jeden ze zdrojů. „Prezident to pokazil, ale pak bude možné vše napravit a nějak se domluvit (se Západem a Ukrajinou),“ dodává další zdroj.

V Kremlu podle něj potichu zvažují dokonce i prezidentova nástupce. Mezi kandidáty je moskevský starosta Sergej Sobjanin, místopředseda bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv a první zástupce šéfa prezidentské kanceláře Sergej Kirijenko.

Zdroje vysvětlují, že Kirijenko se v poslední době pravidelně stýká s Putinem kvůli Donbasu, který v Kremlu dostal na starost, a ekonomice. Ale informace zdrojů o Kirijenkových plánech si odporují: někteří soudí, že chce být přinejmenším premiérem, jiní jsou přesvědčeni, že se snaží prokázat svou výkonnost kvůli funkci v prezidentské kanceláři.

Shodují se ale, že nyní Kirijenko a třeba například velitel ruské národní gardy Viktor Zolotov patří do Putina nejbližšího okolí. „V něm jsou teď ti, kdo se podílí na operaci, tedy velí vojskům, zabývají se Donbasem. Prezident je ve válce. Tito lidé mohou překročit nepřekročitelnou mez, tedy telefonicky probudit prezidenta,“ zdůrazňuje jeden ze zdrojů.

Zdroje shodně zdůrazňují, že i při posuzování Kirijenka a dalších hypotetických nástupců všichni lidé věrní režimu chápou, že Putin může odejít z funkce prezidenta jen při vážném zhoršení zdravotního stavu. Nespokojenost vysoce postavených hodnostářů se tak ve výsledku nijak neprojevuje, kromě hovorů mezi sebou. Slovy zdroje blízkého vládě: „Lidé plivou, ale i tak pracují a přestavují zemi na válečné koleje.“

V Kremlu se například nezřekli nápadu na referendum o připojení samozvané Doněcké a Luhanské republiky a také okupované Chersonské oblasti k Rusku. Kdy by se referenda mohla konat, závisí na situaci na frontě. Zatím nejrealističtějším termínem se jeví 11. září, kdy se budou konat i volby v ruských regionech. Podle zdrojů by se v tento den mohlo konat i referendum o připojení Jižní Osetie, i když úřady v této gruzínské separatistické provincii vyhlásily hlasování na 17. července. Toto datum ale vybral Anatolij Bibilov, který mezitím prohrál prezidentské volby.

Zdroje nevylučují, že spolu s referendy by se mohl konat i plebiscit o „sloučení“ Ruska a Běloruska. „Ale to jen v případě, že se to podaří protlačit přes Lukašenka, který takovému scénáři všemožně vyhýbá.“

Prezidentův mluvčí Dmitrij Peskov na otázky Meduzy dosud neodpověděl.

Doporučujeme

Istanbul zasáhly nejhorší povodně za více než 80 let. Zemřeli čtyři lidé

Turecký Istanbul se vzpamatovává z ničivých záplav, které si vyžádaly nejméně čtyři lidské životy. Přívalové deště zaplavily domy, obchody i silnice a proudy vody odnášely automobily. Podle tamního ministra vnitra jde o nejhorší povodňovou katastrofu ve městě od roku 1942.

Zemětřesení v Netflixu: Streamovací gigant odvolal obsahovou ředitelku

Streamovací gigant Netflix odvolal obsahovou ředitelku Belu Bajaria. Na této pozici ji nahradí zkušený filmový a televizní manažer Peter Rice. Došlo k tomu uprostřed propouštění ve společnosti, která čelí pomalejšímu růstu oproti očekáváním a poklesu sledovanosti.

Trumpova nová mluvčí má problém. Prezentovala se jako advokátka, zkoušku však nesložila

Nová mluvčí Bílého domu Katie Zacharia v novém rozhovoru potvrdila, že nikdy nesložila advokátní zkoušku, ačkoli se sama označuje za právničku a veřejnosti ji tak představil i prezident Donald Trump.

V Bruselu začal druhý den summitu EU, jednání o Ukrajině se účastní Zelenskyj

V Bruselu začal se zhruba hodinovým zpožděním druhý den summitu Evropské unie. Začátek jednání oznámila mluvčí předsedy Evropské rady Maria Tomasiková. Unijní prezidenti a premiéři budou diskutovat nejprve o situaci na Ukrajině a rovněž ruských hybridních útocích v Evropě, následně pak o migraci, bezpečnosti, obraně a dění na Blízkém východě. Jednání o Ukrajině se osobně účastní ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Česko zastupuje premiér Andrej Babiš.

Analýza: Starlink je silou i slabinou Ukrajiny

Představte si, že jste ukrajinský voják a zrovna ovládáte dron, s nímž musíte zachytit útok nepřítele. Dron je ve vzduchu, cíl se blíží, ale najednou se přeruší spojení. Ne proto, že by Rusové váš dron sestřelili nebo zničili komunikační věž. Důvodem je omezení, které zasáhlo technologii udržující s dronem spojení.

Husté keře mohou pomoci obnovit populace křepelek

Křepelky virginské v některých oblastech Spojených států výrazně ubývají. Nový výzkum vědců z Georgijské univerzity ukázal, že důležitou roli v jejich přežití hraje hustá keřová vegetace. Ptáci, kteří si vybírají místo k nočnímu odpočinku v blízkosti křovin a mladých stromů, mají přibližně dvojnásobnou šanci na přežití než jedinci nocující na méně chráněných místech.

Příkaz omezit Starshield přišel z Bílého domu. Kdo ho vydal, však není jasné

Nešlo o chybu – příkaz k omezení satelitního systému Starshield přišel z Bílého domu, upozornili dva američtí úředníci a jeden úředník ze západní země. Není však jasné, kdo příkaz vydal. Jiný vysoce postavený úředník z Bílého domu popřel, že za rozhodnutím stojí prezident Donald Trump.

Costa je stále přesvědčen o nutnosti dosažení dohody o rozpočtu EU do konce roku

Předseda Evropské rady António Costa je podle zdrojů ČTK nadále přesvědčen o nezbytnosti dosažení dohody na příštím dlouhodobém rozpočtu Evropské unie do konce letošního roku. Costa podle nich dnes na summitu EU vyzval členské státy, aby v tomto ohledu převzaly odpovědnost. Prezidenti a premiéři nyní jednají o rozšíření unie, téma by mělo zakončit první den summitu, který bude pokračovat v pátek.

Část Kyjeva se po ruském útoku ponořila do tmy

Část ukrajinského hlavního města se ponořila do tmy poté, co Rusko opět porušilo energetické příměří a zasáhlo objekt kritické infrastruktury v Kyjevské oblasti, napsal dnes server RBK-Ukrajina s odvoláním na prohlášení ministerstva energetiky a energetické společnosti Ukrenergo. Kvůli zmíněnému poškození energetického objektu poklesl také tlak vody ve vodovodu ve čtvrtích na pravém břehu Dněpru, oznámil starosta Vitalij Kličko.

Střelba na základní škole v Oregonu: Tři mrtvé děti a jeden učitel

Šestnáctiletý mladík v americkém Oregonu násilím vnikl do základní školy a zastřelil tři děti a jednoho učitele. Další dítě a jeden učitel skončili v nemocnici v kritickém stavu. Střelce zneškodnil člen komunity, který ho pronásledoval až dovnitř školy. Motiv vraha není znám a není ani jasné, zda měl na školu nějaké vazby.

Jemenští Húsíové bombardovali prezidentský palác v Adenu, čtyři mrtví

Jemenští proíránští povstalci Húsíové vypálili několik raket na prezidentský palác v jihojemenském Adenu, kam se v roce 2015 uchýlila mezinárodně uznávaná vláda. Húsíové podle agentury AFP uvedli, že cílem útoku bylo vojenské velitelství v paláci. Dva vládní představitelé agentuře Reuters řekli, že jemenský premiér a ministři, kteří byli v komplexu, vyvázli bez újmy. Zabiti však podle nich byli dva členové ostrahy. Podle agentury AFP při útoku zahynuli nejméně čtyři lidé. Podle informací AFP rakety zasáhly velitelské centrum koalice proti Húsíům vedené Rijádem.

Na letišti v Německu zadrželi muže s kufrem plným jedovatých hadů

Neobvyklý případ pašování exotických zvířat odhalili celníci na německém letišti Kolín nad Rýnem–Bonn. Pětačtyřicetiletý Mexičan se pokusil v kufru pronést přes kontrolu 92 živých plazů, mezi nimiž byly i desítky jedovatých hadů. Zvířata ukrýval v lahvičkách od kosmetiky, plastových nádobách nebo ponožkách. Přibližně třetina z nich náročnou cestu nepřežila.

Ledger představil kryptopeněženku podobnou telefonu. Cena začíná na 849 dolarech

Francouzská společnost Ledger představila nové zařízení Atom, které na první pohled připomíná chytrý telefon. Ve skutečnosti jde o hardwarovou kryptoměnovou peněženku s Androidem, která má kromě digitálních aktiv chránit také osobní údaje a komunikaci. Novinka nabídne vlastní bezpečnostní systém a fyzický přepínač pro odpojení kamery a mikrofonu.

Trump zrušil přímý přenos popravy vraha ze základny Fort Hood

Poprava zastřelením, kterou by mohl v přímém přenosu sledovat celý svět. Právě takový plán oznámil americký Pentagon v případě bývalého armádního psychiatra Nidala Hasana, který v roce 2009 zavraždil 13 vojáků. Záměr vyvolal bouři nevole nejen mezi lidskoprávními organizacemi, ale i mezi politiky a náboženskými představiteli. Prezident Donald Trump, který veřejný přenos původně podporoval, nakonec rozhodl, že se poprava před kamerami neuskuteční.

Průmysl eurozóny dál slábne. Česku naopak pomáhá výroba vlaků

Průmyslová výroba v eurozóně v srpnu klesla už třetí měsíc v řadě a její propad byl výraznější, než ekonomové očekávali. Český průmysl naopak zaznamenal růst, ke kterému přispěla především výroba kolejových vozidel.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama