ZprávyPutin ztrácí své přívržence, ti doufají, že v "dohledné budoucnosti" odejde

Putin ztrácí své přívržence, ti doufají, že v „dohledné budoucnosti“ odejde

Ruský prezident Vladimir Putin si za tři měsíce poštval proti sobě přívržence války proti Ukrajině i stoupence míru. „Téměř nikdo není spokojen,“ tvrdí zdroje ruskojazyčného serveru Meduza a dodávají, že v Kremlu doufají, že Putin „v dohledné budoucnosti“ odejde – a vybírají nástupce.

Od začátku ruské invaze na Ukrajinu uběhly tři měsíce. Za tu dobu mnozí představitelé ruských elit několikrát změnili postoj k válce a situaci v zemi. Krajní pesimismus vystřídal umírněný optimismus a ten zase umírněný pesimismus. Jak tvrdí zdroje Meduzy blízké Kremlu, nyní tyto nálady nabraly ještě jeden směr: hodně lidí je nespokojeno s Vladimirem Putinem. A to ti, kdo se zasazují za pokračování války, i ti, co si přejí mír.

Za tři měsíce válčení se celková nálada ruských elit stačila několikrát úplně změnit. Začátkem března většina kremelských a vládních představitelů prostě nevěděla, co dělat – a s děsem přemýšlela nad tím, jak sankce ovlivní jejich kariéru a život. Trošku později začal „vlastenecký vzestup – v dubnu mnozí představitelé režimu veřejně vyzývali k válce „do vítězného konce“.

Nyní v hodnocení toho, co se stalo, znovu převažuje pesimismus. „Žít jako dřív nepůjde, o rozvoji není řeč. Ale nějak žít se dá, díky šedému dovozu, obchodu s Čínou a Indií,“ tvrdí zdroj blízký vládě.

Současně v Kremlu nevidí realistický scénář, za kterého by režim mohl ukončit válčení na Ukrajině – a zachovat si popularitu.

Již po pár týdnech po vpádu na Ukrajinu začal kremelský politický blok vymýšlet strategie, jak by bylo možné toho dosáhnout. Ale vymyslet nic nedokázali.

Určitě skoro nikdo není spokojen s Putinem. Byznys a mnozí členové vlády jsou nespokojeni, že prezident rozpoutal válku, aniž bral zřetel na rozsah sankcí, protože s takovými sankcemi nelze normálně žít. Jestřábi jsou zase nespokojeni s tempem „speciální operace“. Myslí si, že lze postupovat rozhodněji.

Takové nálady v elitách popisuje zdroj blízký Kremlu. Jeho slova potvrzují další dva lidé blízcí prezidentské kanceláři, jakož i dva zdroje z okolí vlády.

Zdroje blízké prezidentské kanceláři tvrdí, že stanovisko „jestřábů“ (hlavně ze silových složek) je jednoduché: „Když už jsme se do toho pustili, nejde to flákat. Je nutné přitvrdit.“ Tím se myslí rozsáhlá mobilizace záloh a válka „do vítězství“, ideálně do dobytí Kyjeva.

Ale podle zdrojů Meduzy Kreml není k mobilizaci připraven. Ještě v dubnu se zdroje odvolávaly na utajené sociologické průzkumy, podle kterých dokonce i Rusové, kteří podporují „speciální operaci“, nejsou ochotni sami bojovat, ani posílat na frontu své blízké.

Zdroje upozorňují, že „mírová strana“ v podobě největších podnikatelů a většiny „civilních“ činitelů je také nespokojena s počínáním Putina, protože nevidí, že by podnikal reálné kroky k dosažení míru s Ukrajinou. Zato si všímají četných potíží v ekonomice.

„Problémy (v Rusku kvůli válce) jsou již patrné a v polovině léta se vyřítí z různých stran: doprava, zdravotnictví, dokonce i zemědělství. Na takový rozsah prostě nikdo ani nepomyslel,“ vysvětluje zdroj blízký vládě.

Dodává, že před vypuknutím války nikdo nepočítal s variantou, že by se evropské země úplně zřekly dovozu ruského plynu a ropy. Takové embargo se stále posuzuje, ale podle zdrojů Meduzy prezident a „bojovná“ část jeho okolí stále nevěří, že se tato hrozba Západu splní.

Putin prostě nechce myslet na hospodářské potíže, které vidí většina činitelů, a tím spíše je nechce spojovat s válkou, zdůrazňují dva zdroje blízké prezidentské kanceláři. Prezident tento názor projevil i veřejně.

Zdroje blízké prezidentské kanceláři a vládě uvádějí, že na tomto pozadí se v úřadech stále častěji posuzuje otázka „budoucnosti po Putinovi“.

„Není to o tom, že by Putina chtěli hned svrhnout a že by připravovali spiknutí. Jen si uvědomují, anebo přejí, že v docela dohledné perspektivě nebude řídit stát,“ vysvětluje jeden ze zdrojů. „Prezident to pokazil, ale pak bude možné vše napravit a nějak se domluvit (se Západem a Ukrajinou),“ dodává další zdroj.

V Kremlu podle něj potichu zvažují dokonce i prezidentova nástupce. Mezi kandidáty je moskevský starosta Sergej Sobjanin, místopředseda bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv a první zástupce šéfa prezidentské kanceláře Sergej Kirijenko.

Zdroje vysvětlují, že Kirijenko se v poslední době pravidelně stýká s Putinem kvůli Donbasu, který v Kremlu dostal na starost, a ekonomice. Ale informace zdrojů o Kirijenkových plánech si odporují: někteří soudí, že chce být přinejmenším premiérem, jiní jsou přesvědčeni, že se snaží prokázat svou výkonnost kvůli funkci v prezidentské kanceláři.

Shodují se ale, že nyní Kirijenko a třeba například velitel ruské národní gardy Viktor Zolotov patří do Putina nejbližšího okolí. „V něm jsou teď ti, kdo se podílí na operaci, tedy velí vojskům, zabývají se Donbasem. Prezident je ve válce. Tito lidé mohou překročit nepřekročitelnou mez, tedy telefonicky probudit prezidenta,“ zdůrazňuje jeden ze zdrojů.

Zdroje shodně zdůrazňují, že i při posuzování Kirijenka a dalších hypotetických nástupců všichni lidé věrní režimu chápou, že Putin může odejít z funkce prezidenta jen při vážném zhoršení zdravotního stavu. Nespokojenost vysoce postavených hodnostářů se tak ve výsledku nijak neprojevuje, kromě hovorů mezi sebou. Slovy zdroje blízkého vládě: „Lidé plivou, ale i tak pracují a přestavují zemi na válečné koleje.“

V Kremlu se například nezřekli nápadu na referendum o připojení samozvané Doněcké a Luhanské republiky a také okupované Chersonské oblasti k Rusku. Kdy by se referenda mohla konat, závisí na situaci na frontě. Zatím nejrealističtějším termínem se jeví 11. září, kdy se budou konat i volby v ruských regionech. Podle zdrojů by se v tento den mohlo konat i referendum o připojení Jižní Osetie, i když úřady v této gruzínské separatistické provincii vyhlásily hlasování na 17. července. Toto datum ale vybral Anatolij Bibilov, který mezitím prohrál prezidentské volby.

Zdroje nevylučují, že spolu s referendy by se mohl konat i plebiscit o „sloučení“ Ruska a Běloruska. „Ale to jen v případě, že se to podaří protlačit přes Lukašenka, který takovému scénáři všemožně vyhýbá.“

Prezidentův mluvčí Dmitrij Peskov na otázky Meduzy dosud neodpověděl.

Doporučujeme

Hrozí bitcoinu výrazný propad? Dubnový růst nemá pevné základy, varují analytici

Dubnový růst bitcoinu, během kterého se největší kryptoměna světa dostala z ceny 66 000 dolarů až na 79 000 dolarů, může podle analytiků stát na velmi křehkých základech. Data naznačují, že příznivý vývoj nebyl podpořen reálnou poptávkou investorů, ale především spekulativním obchodováním na futures trzích, přičemž makroekonomické podmínky se spíše zhoršují.

Na Krétě jsou desítky účastníků flotily, které dříve zadržel Izrael

Na Krétě se vylodily desítky propalestinských aktivistů, které Izrael ve čtvrtek zadržel při zásahu proti flotile směřující do Pásma Gazy. Napsala to dnes agentura AFP s odkazem na svého zpravodaje na místě. Při čtvrtečním zásahu Izrael zadržel nejméně 175 účastníků flotily a tvrdil, že je předá Řecku, jehož ministerstvo zahraničí potvrdilo ochotu přijmout je na svém území.

Rusko znovu zaútočilo na Oděskou oblast, Ukrajina na ruský přístav Tuapse

Rusko v noci na dnešek zaútočilo na jihoukrajinskou Oděskou oblast, která cílem dronových náletů byla i během předchozích nocí. Podle záchranářů pět lidí v Oděse utrpělo zranění. Naopak ukrajinské drony počtvrté během dvou týdnů zaútočily na přístav Tuapse v jihoruském Krasnodarském kraji.

Bývalá vůdkyně Myanmaru Su Ťij se podle armády vrací do domácího vězení

Bývalou vůdkyni Myanmaru Aun Schan Su Ťij přesunula armáda z vězení do domácího vězení. Tento krok přichází po letech izolace, bez přímého kontaktu s rodinou. Není ale jasné, zda jde o skutečné uvolnění, nebo jen symbolické gesto.

Útočník na Židy v Londýně byl evidován v protiteroristickém programu, potvrdila policie

Muž podezřelý z antisemitského teroristického útoku v severním Londýně byl již dříve evidován v britském protiteroristickém programu Prevent. Potvrdila to britská policie.

Letadlová loď USS Gerald R. Ford opustí Blízký východ, vydá se zpět do USA

Americká letadlová loď USS Gerald R. Ford v příštích dnech vypluje z Blízkého východu a vydá se zpět do Spojených států. Sníží se tím vojenská přítomnost Američanů v regionu v době války s Íránem. S odvoláním na americké představitele to napsal deník The Washington Post (WP). Návrat je očekávanou úlevou pro zhruba 4500 námořníků, kteří na lodi strávili deset měsíců. Plavidlo se na moři potýkalo s řadou problémů a nutně potřebuje opravit.

Ukrajina požádá USA o podrobnosti ohledně ruského návrhu příměří

Ukrajina požádá tým amerického prezidenta Donalda Trumpa o vyjasnění podrobností ohledně ruského návrhu krátkodobého příměří. V příspěvku na síti X to dnes napsal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po telefonátech mezi americkým a ruským prezidentem zůstává mnoho otázek nezodpovězených, řekla dnes podle agentury Reuters šéfka diplomacie EU Kaja Kallas.

USA zvažují snížení počtu vojáků v Německu, uvedl Trump

Spojené státy zvažují možnost omezit počet amerických jednotek působících v Německu. Uvedl to ve středu americký prezident Donald Trump, podle něhož rozhodnutí padne ve velmi krátké době. Trump v úterý kritizoval německého kancléře Friedricha Merze za údajnou německou neochotu podpořit USA ve válce proti Íránu.

Fed nechal sazby beze změny. Je nejrozpolcenější od roku 1992

Americký Federální rezervní systém (Fed) je nejrozpolcenější od roku 1992. Rada guvernérů většinově hlasovala pro ponechání sazeb beze změny, čtyři její členové ale z různých důvodů hlasovali proti. Zatímco trh práce zůstává stabilní, obavy vzbuzuje rostoucí inflace kvůli válce v Íránu.

Svoboda médií ve světě je nejnižší za 25 let, uvedli Reportéři bez hranic

Svoboda médií ve světě je nejnižší za posledních 25 let, uvedla dnes v pravidelné zprávě mezinárodní nevládní organizace Reportéři bez hranic (RSF). Ve více než polovině ze 180 sledovaných zemí je podle ní situace médií obtížná nebo velmi vážná, zejména vlivem rozšiřování restriktivních zákonů. Česko si v žebříčku proti loňsku o jedno místo pohoršilo na 11. příčku.

Ruské drony zasáhly v noci na dnešek ukrajinskou Oděsu, zranily 18 lidí

Nejméně 18 zraněných si v noci na dnešek vyžádal útok ruských dronů na jihoukrajinské město Oděsa. Útok poškodil obytné budovy, informovala agentura Reuters s odvoláním na oficiální činitele. Byl to druhý ruský útok na Oděsu za tento týden.

Republikáni překreslují volební mapy. Ve hře jsou výsledky voleb

Republikáni se usilovně snaží překreslit mapy volebních obvodů ve svůj prospěch. Floridští zákonodárci schválili nový plán volebních obvodů pro nadcházející volby do Kongresu, které se uskuteční letos v listopadu, a Nejvyšší soud zrušil v Louisianě klíčové ustanovení zákona o volebních právech.

Izrael u Řecka zasáhl proti flotile plující do Gazy, zadržel asi 175 lidí

Izraelské ozbrojené síly zastavily flotilu s humanitární pomocí plující do Pásma Gazy a na palubě více než 20 lodí zadržely asi 175 lidí, které nyní odvážejí do Izraele. S odvoláním na vyjádření izraelského ministerstva zahraničí to píše agentura AFP.

Indické svátky sklizně čelí tlaku klimatu

Jaro v Indii tradičně hýří barvami, hudbou a tancem. Vesnice ožívají slavnostmi spojenými se sklizní. Letos se ale do radosti míchá nejistota. Počasí se mění a zemědělci to cítí na vlastní kůži.

Cena ropy vyskočila nejvýš od roku 2022

Cena ropy prudce roste a světové trhy začínají naplno počítat s tím, že konflikt kolem Íránu jen tak neskončí. Severomořská ropa Brent se dostala nad 122 dolarů za barel, tedy na nejvyšší úroveň od roku 2022. Důvodem je patová situace mezi Spojenými státy a Íránem a téměř uzavřený Hormuzský průliv, kterým běžně proudí významná část světové ropy.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama