ZprávyPutin ztrácí své přívržence, ti doufají, že v "dohledné budoucnosti" odejde

Putin ztrácí své přívržence, ti doufají, že v „dohledné budoucnosti“ odejde

Ruský prezident Vladimir Putin si za tři měsíce poštval proti sobě přívržence války proti Ukrajině i stoupence míru. „Téměř nikdo není spokojen,“ tvrdí zdroje ruskojazyčného serveru Meduza a dodávají, že v Kremlu doufají, že Putin „v dohledné budoucnosti“ odejde – a vybírají nástupce.

Od začátku ruské invaze na Ukrajinu uběhly tři měsíce. Za tu dobu mnozí představitelé ruských elit několikrát změnili postoj k válce a situaci v zemi. Krajní pesimismus vystřídal umírněný optimismus a ten zase umírněný pesimismus. Jak tvrdí zdroje Meduzy blízké Kremlu, nyní tyto nálady nabraly ještě jeden směr: hodně lidí je nespokojeno s Vladimirem Putinem. A to ti, kdo se zasazují za pokračování války, i ti, co si přejí mír.

Za tři měsíce válčení se celková nálada ruských elit stačila několikrát úplně změnit. Začátkem března většina kremelských a vládních představitelů prostě nevěděla, co dělat – a s děsem přemýšlela nad tím, jak sankce ovlivní jejich kariéru a život. Trošku později začal „vlastenecký vzestup – v dubnu mnozí představitelé režimu veřejně vyzývali k válce „do vítězného konce“.

Nyní v hodnocení toho, co se stalo, znovu převažuje pesimismus. „Žít jako dřív nepůjde, o rozvoji není řeč. Ale nějak žít se dá, díky šedému dovozu, obchodu s Čínou a Indií,“ tvrdí zdroj blízký vládě.

Současně v Kremlu nevidí realistický scénář, za kterého by režim mohl ukončit válčení na Ukrajině – a zachovat si popularitu.

Již po pár týdnech po vpádu na Ukrajinu začal kremelský politický blok vymýšlet strategie, jak by bylo možné toho dosáhnout. Ale vymyslet nic nedokázali.

Určitě skoro nikdo není spokojen s Putinem. Byznys a mnozí členové vlády jsou nespokojeni, že prezident rozpoutal válku, aniž bral zřetel na rozsah sankcí, protože s takovými sankcemi nelze normálně žít. Jestřábi jsou zase nespokojeni s tempem „speciální operace“. Myslí si, že lze postupovat rozhodněji.

Takové nálady v elitách popisuje zdroj blízký Kremlu. Jeho slova potvrzují další dva lidé blízcí prezidentské kanceláři, jakož i dva zdroje z okolí vlády.

Zdroje blízké prezidentské kanceláři tvrdí, že stanovisko „jestřábů“ (hlavně ze silových složek) je jednoduché: „Když už jsme se do toho pustili, nejde to flákat. Je nutné přitvrdit.“ Tím se myslí rozsáhlá mobilizace záloh a válka „do vítězství“, ideálně do dobytí Kyjeva.

Ale podle zdrojů Meduzy Kreml není k mobilizaci připraven. Ještě v dubnu se zdroje odvolávaly na utajené sociologické průzkumy, podle kterých dokonce i Rusové, kteří podporují „speciální operaci“, nejsou ochotni sami bojovat, ani posílat na frontu své blízké.

Zdroje upozorňují, že „mírová strana“ v podobě největších podnikatelů a většiny „civilních“ činitelů je také nespokojena s počínáním Putina, protože nevidí, že by podnikal reálné kroky k dosažení míru s Ukrajinou. Zato si všímají četných potíží v ekonomice.

„Problémy (v Rusku kvůli válce) jsou již patrné a v polovině léta se vyřítí z různých stran: doprava, zdravotnictví, dokonce i zemědělství. Na takový rozsah prostě nikdo ani nepomyslel,“ vysvětluje zdroj blízký vládě.

Dodává, že před vypuknutím války nikdo nepočítal s variantou, že by se evropské země úplně zřekly dovozu ruského plynu a ropy. Takové embargo se stále posuzuje, ale podle zdrojů Meduzy prezident a „bojovná“ část jeho okolí stále nevěří, že se tato hrozba Západu splní.

Putin prostě nechce myslet na hospodářské potíže, které vidí většina činitelů, a tím spíše je nechce spojovat s válkou, zdůrazňují dva zdroje blízké prezidentské kanceláři. Prezident tento názor projevil i veřejně.

Zdroje blízké prezidentské kanceláři a vládě uvádějí, že na tomto pozadí se v úřadech stále častěji posuzuje otázka „budoucnosti po Putinovi“.

„Není to o tom, že by Putina chtěli hned svrhnout a že by připravovali spiknutí. Jen si uvědomují, anebo přejí, že v docela dohledné perspektivě nebude řídit stát,“ vysvětluje jeden ze zdrojů. „Prezident to pokazil, ale pak bude možné vše napravit a nějak se domluvit (se Západem a Ukrajinou),“ dodává další zdroj.

V Kremlu podle něj potichu zvažují dokonce i prezidentova nástupce. Mezi kandidáty je moskevský starosta Sergej Sobjanin, místopředseda bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv a první zástupce šéfa prezidentské kanceláře Sergej Kirijenko.

Zdroje vysvětlují, že Kirijenko se v poslední době pravidelně stýká s Putinem kvůli Donbasu, který v Kremlu dostal na starost, a ekonomice. Ale informace zdrojů o Kirijenkových plánech si odporují: někteří soudí, že chce být přinejmenším premiérem, jiní jsou přesvědčeni, že se snaží prokázat svou výkonnost kvůli funkci v prezidentské kanceláři.

Shodují se ale, že nyní Kirijenko a třeba například velitel ruské národní gardy Viktor Zolotov patří do Putina nejbližšího okolí. „V něm jsou teď ti, kdo se podílí na operaci, tedy velí vojskům, zabývají se Donbasem. Prezident je ve válce. Tito lidé mohou překročit nepřekročitelnou mez, tedy telefonicky probudit prezidenta,“ zdůrazňuje jeden ze zdrojů.

Zdroje shodně zdůrazňují, že i při posuzování Kirijenka a dalších hypotetických nástupců všichni lidé věrní režimu chápou, že Putin může odejít z funkce prezidenta jen při vážném zhoršení zdravotního stavu. Nespokojenost vysoce postavených hodnostářů se tak ve výsledku nijak neprojevuje, kromě hovorů mezi sebou. Slovy zdroje blízkého vládě: „Lidé plivou, ale i tak pracují a přestavují zemi na válečné koleje.“

V Kremlu se například nezřekli nápadu na referendum o připojení samozvané Doněcké a Luhanské republiky a také okupované Chersonské oblasti k Rusku. Kdy by se referenda mohla konat, závisí na situaci na frontě. Zatím nejrealističtějším termínem se jeví 11. září, kdy se budou konat i volby v ruských regionech. Podle zdrojů by se v tento den mohlo konat i referendum o připojení Jižní Osetie, i když úřady v této gruzínské separatistické provincii vyhlásily hlasování na 17. července. Toto datum ale vybral Anatolij Bibilov, který mezitím prohrál prezidentské volby.

Zdroje nevylučují, že spolu s referendy by se mohl konat i plebiscit o „sloučení“ Ruska a Běloruska. „Ale to jen v případě, že se to podaří protlačit přes Lukašenka, který takovému scénáři všemožně vyhýbá.“

Prezidentův mluvčí Dmitrij Peskov na otázky Meduzy dosud neodpověděl.

Doporučujeme

Inflace v USA dál roste. Trump si však čísla pochvaluje

Inflace v USA minulý měsíc meziročně vzrostla na 4,2 procenta. Ještě v dubnu přitom dosahovala 3,8 procenta. Růst spotřebitelských cen se tak dostal na nejvyšší hodnotu za poslední tři roky. Hlavním důvodem je válka s Íránem, která vedla ke zdražení ropy a zemního plynu.

Tchaj-wan v rámci cvičení odpálil rakety směrem k Číně

Tchajwanská armáda ve středu odpálila směrem k Číně rakety ze systému HIMARS. Cvičení mělo simulovat odražení čínského útoku a mobilitu při protiútocích. Střely bezpečně dopadly do vod Tchajwanského průlivu. Použity byly rakety s kratším doletem. Manévrů se zúčastnily i houfnice.

USA oznámily ukončení úderů na Írán, ten uvedl, že zaútočil na Bahrajn a Kuvajt

Americká armáda dnes nad ránem SELČ oznámila, že dokončila další kolo úderů proti Íránu. Cílily na protivzdušnou obranu, průzkumná zařízení či komunikační techniku íránské armády po celé zemi, uvedlo oblastní velitelství CENTCOM na síti X. Írán hlásil exploze na řadě míst podobných jako při předchozím útoku o den dříve. Íránské síly pohrozily USA odvetou a uvedly, že zaútočily na americké základny v Bahrajnu a Kuvajtu, píší agentury.

USA znovu udeřily na Írán, Teherán oznámil úplné uzavření Hormuzského průlivu

Spojené státy v noci na dnešek zahájily nové vzdušné údery na cíle v Íránu, oznámilo oblastní velitelství amerických sil (CENTCOM). Írán informoval o explozích v několika oblastech, uvedla agentura Reuters. Íránská armáda krátce po začátku útoků sdělila, že zcela uzavřela Hormuzský průliv a zasáhla dvě lodě, které se snažily úžinou proplout. USA krátce nato uvedly, že průliv zůstává otevřený. Americký prezident Donald Trump stanici Fox News řekl, že mluvil s íránskými činiteli a že údery brzy skončí. Teherán odmítl, že by Trump s íránskými činiteli hovořil.

Hegseth varoval Kubu před nákupem zbraní, které by mohly zasáhnout USA

Americký ministr obrany Pete Hegseth dnes varoval Kubu před nákupem zbraní, které by mohly zasáhnout USA nebo americkou námořní základnu v zátoce Guantánamo, píše Reuters. Podle šéfa Pentagonu by nákup takových zbraní znamenal pro Havanu konfrontaci se Spojenými státy, ze které by nevyšla úspěšně.

Izraelské údery zabily na jihu Libanonu 12 lidí

Při dnešních izraelských úderech v oblasti jiholibanonského města Súr zahynulo 12 lidí, píše agentura AFP s odvoláním na zdravotnický zdroj. Izraelská armáda dnes oznámila, že na jihu Libanonu zadržela dva lidi, které odvezla do Izraele k výslechu. Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) vyšle příští týden do Libanonu tým, který prošetří možná porušování mezinárodního humanitárního práva. Dnes to podle agentury Reuters uvedl šéf úřadu Volker Türk.

Hadi Alodid, útočník z Belfastu, stojí před soudem. Jeho oběť přišla o oko

Třicetiletý Hadi Alodid obviněný z pokusu o vraždu stanul ve středu před soudem v Belfastu. Podle obžaloby měl při útoku nožem vážně zranit jiného muže, který následkem napadení přišel o levé oko.

OpenAI míří na burzu a čeká ji tlak Wall Street

OpenAI udělala další krok ke vstupu na americkou burzu. Firma stojící za ChatGPT podala důvěrný registrační dokument a může se zařadit mezi nejhodnotnější burzovní debuty v historii. Pro velké společnosti kolem umělé inteligence tím ale začíná nová etapa, ve které už nebude stačit jen silný příběh o budoucnosti.

Evropu chrání před hlubší energetickou krizí slunce. Šetří miliardy

Válka na Blízkém východě dál otřásá energetickými trhy a drží ceny ropy i zemního plynu vysoko. Evropa však díky rychlému rozvoji solární energetiky zvládá dopady krize výrazně lépe, než by tomu bylo ještě před několika lety.

Premiér Netanjahu bude kandidovat v letošních volbách, uvedla jeho strana Likud

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu bude opět kandidovat v letošních parlamentních volbách. Podle agentur to dnes oznámila jeho strana Likud. Datum voleb nebylo dosud stanoveno, musejí se ale konat nejpozději v říjnu. Server The Times of Israel upozornil, že oznámení přichází poté, co americký prezident Donald Trump v úterý vyjádřil pochybnosti, zda bude Netanjahu usilovat o znovuzvolení.

Vstup SpaceX na burzu může dál tlačit na kryptoměny

Plánovaný vstup SpaceX na burzu může mít dopad i na kryptoměnový trh. Analytici upozorňují, že obří nabídka akcií by mohla odčerpat část peněz z rizikovějších aktiv, včetně bitcoinu a dalších kryptoměn. Trh už teď sleduje, zda se investoři nezačnou přesouvat právě k akciím Muskovy vesmírné firmy.

Příliš mnoho dusíku může oslabit lesní ekosystémy

Lesní půda patří k největším zdrojům přirozených toků uhlíku mezi pevninou a atmosférou. Pod povrchem nepřetržitě pracují kořeny i mikroorganismy, které rozkládají organickou hmotu a přitom uvolňují oxid uhličitý. Tento proces, označovaný jako půdní respirace, se však v mnoha částech světa začíná měnit.

V Belfastu po brutálním útoku nožem vypuklo protiimigrační násilí

Severní Irsko v úterý večer zachvátily násilné protesty proti migrantům. Maskovaní demonstranti v Belfastu zapalovali domy a vozidla v reakci na brutální útok nožem. Policie v souvislosti s napadením obvinila třicetiletého Súdánce z pokusu o vraždu.

KOMENTÁŘ: Je to oficiální, OpenAI míří na burzu. Konkurent má ale zatím větší hodnotu

OpenAI oficiálně požádala o vstup na burzu. Jedna z nejsledovanějších společností světa tak zřejmě už brzy nabídne veřejnosti své akcie. Snadné to ale mít nebude. Jednak musí obhájit svou tržní kapitalizaci a jednak se bude potýkat s konkurentem, který stihne debut na burze dřív.

Ruské síly útočily na Charkov, po ukrajinském útoku hoří rafinérie v Samaře

Ruské síly v noci na dnešek podnikly 26 útoků na ukrajinské město Charkov, které si podle místních úřadů vyžádaly pět zraněných. Také Ukrajina pokračovala v úderech na ruské cíle, po jednom z nich vypukl požár v Kujbyševské ropné rafinérii ve městě Samara, informoval server Ukrainska Pravda s odvoláním na informace a nahrávky očitých svědků zveřejněné na ruské síti Telegram.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama