ZprávyPutin ztrácí své přívržence, ti doufají, že v "dohledné budoucnosti" odejde

Putin ztrácí své přívržence, ti doufají, že v „dohledné budoucnosti“ odejde

Ruský prezident Vladimir Putin si za tři měsíce poštval proti sobě přívržence války proti Ukrajině i stoupence míru. „Téměř nikdo není spokojen,“ tvrdí zdroje ruskojazyčného serveru Meduza a dodávají, že v Kremlu doufají, že Putin „v dohledné budoucnosti“ odejde – a vybírají nástupce.

Od začátku ruské invaze na Ukrajinu uběhly tři měsíce. Za tu dobu mnozí představitelé ruských elit několikrát změnili postoj k válce a situaci v zemi. Krajní pesimismus vystřídal umírněný optimismus a ten zase umírněný pesimismus. Jak tvrdí zdroje Meduzy blízké Kremlu, nyní tyto nálady nabraly ještě jeden směr: hodně lidí je nespokojeno s Vladimirem Putinem. A to ti, kdo se zasazují za pokračování války, i ti, co si přejí mír.

Za tři měsíce válčení se celková nálada ruských elit stačila několikrát úplně změnit. Začátkem března většina kremelských a vládních představitelů prostě nevěděla, co dělat – a s děsem přemýšlela nad tím, jak sankce ovlivní jejich kariéru a život. Trošku později začal „vlastenecký vzestup – v dubnu mnozí představitelé režimu veřejně vyzývali k válce „do vítězného konce“.

Nyní v hodnocení toho, co se stalo, znovu převažuje pesimismus. „Žít jako dřív nepůjde, o rozvoji není řeč. Ale nějak žít se dá, díky šedému dovozu, obchodu s Čínou a Indií,“ tvrdí zdroj blízký vládě.

Současně v Kremlu nevidí realistický scénář, za kterého by režim mohl ukončit válčení na Ukrajině – a zachovat si popularitu.

Již po pár týdnech po vpádu na Ukrajinu začal kremelský politický blok vymýšlet strategie, jak by bylo možné toho dosáhnout. Ale vymyslet nic nedokázali.

Určitě skoro nikdo není spokojen s Putinem. Byznys a mnozí členové vlády jsou nespokojeni, že prezident rozpoutal válku, aniž bral zřetel na rozsah sankcí, protože s takovými sankcemi nelze normálně žít. Jestřábi jsou zase nespokojeni s tempem „speciální operace“. Myslí si, že lze postupovat rozhodněji.

Takové nálady v elitách popisuje zdroj blízký Kremlu. Jeho slova potvrzují další dva lidé blízcí prezidentské kanceláři, jakož i dva zdroje z okolí vlády.

Zdroje blízké prezidentské kanceláři tvrdí, že stanovisko „jestřábů“ (hlavně ze silových složek) je jednoduché: „Když už jsme se do toho pustili, nejde to flákat. Je nutné přitvrdit.“ Tím se myslí rozsáhlá mobilizace záloh a válka „do vítězství“, ideálně do dobytí Kyjeva.

Ale podle zdrojů Meduzy Kreml není k mobilizaci připraven. Ještě v dubnu se zdroje odvolávaly na utajené sociologické průzkumy, podle kterých dokonce i Rusové, kteří podporují „speciální operaci“, nejsou ochotni sami bojovat, ani posílat na frontu své blízké.

Zdroje upozorňují, že „mírová strana“ v podobě největších podnikatelů a většiny „civilních“ činitelů je také nespokojena s počínáním Putina, protože nevidí, že by podnikal reálné kroky k dosažení míru s Ukrajinou. Zato si všímají četných potíží v ekonomice.

„Problémy (v Rusku kvůli válce) jsou již patrné a v polovině léta se vyřítí z různých stran: doprava, zdravotnictví, dokonce i zemědělství. Na takový rozsah prostě nikdo ani nepomyslel,“ vysvětluje zdroj blízký vládě.

Dodává, že před vypuknutím války nikdo nepočítal s variantou, že by se evropské země úplně zřekly dovozu ruského plynu a ropy. Takové embargo se stále posuzuje, ale podle zdrojů Meduzy prezident a „bojovná“ část jeho okolí stále nevěří, že se tato hrozba Západu splní.

Putin prostě nechce myslet na hospodářské potíže, které vidí většina činitelů, a tím spíše je nechce spojovat s válkou, zdůrazňují dva zdroje blízké prezidentské kanceláři. Prezident tento názor projevil i veřejně.

Zdroje blízké prezidentské kanceláři a vládě uvádějí, že na tomto pozadí se v úřadech stále častěji posuzuje otázka „budoucnosti po Putinovi“.

„Není to o tom, že by Putina chtěli hned svrhnout a že by připravovali spiknutí. Jen si uvědomují, anebo přejí, že v docela dohledné perspektivě nebude řídit stát,“ vysvětluje jeden ze zdrojů. „Prezident to pokazil, ale pak bude možné vše napravit a nějak se domluvit (se Západem a Ukrajinou),“ dodává další zdroj.

V Kremlu podle něj potichu zvažují dokonce i prezidentova nástupce. Mezi kandidáty je moskevský starosta Sergej Sobjanin, místopředseda bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv a první zástupce šéfa prezidentské kanceláře Sergej Kirijenko.

Zdroje vysvětlují, že Kirijenko se v poslední době pravidelně stýká s Putinem kvůli Donbasu, který v Kremlu dostal na starost, a ekonomice. Ale informace zdrojů o Kirijenkových plánech si odporují: někteří soudí, že chce být přinejmenším premiérem, jiní jsou přesvědčeni, že se snaží prokázat svou výkonnost kvůli funkci v prezidentské kanceláři.

Shodují se ale, že nyní Kirijenko a třeba například velitel ruské národní gardy Viktor Zolotov patří do Putina nejbližšího okolí. „V něm jsou teď ti, kdo se podílí na operaci, tedy velí vojskům, zabývají se Donbasem. Prezident je ve válce. Tito lidé mohou překročit nepřekročitelnou mez, tedy telefonicky probudit prezidenta,“ zdůrazňuje jeden ze zdrojů.

Zdroje shodně zdůrazňují, že i při posuzování Kirijenka a dalších hypotetických nástupců všichni lidé věrní režimu chápou, že Putin může odejít z funkce prezidenta jen při vážném zhoršení zdravotního stavu. Nespokojenost vysoce postavených hodnostářů se tak ve výsledku nijak neprojevuje, kromě hovorů mezi sebou. Slovy zdroje blízkého vládě: „Lidé plivou, ale i tak pracují a přestavují zemi na válečné koleje.“

V Kremlu se například nezřekli nápadu na referendum o připojení samozvané Doněcké a Luhanské republiky a také okupované Chersonské oblasti k Rusku. Kdy by se referenda mohla konat, závisí na situaci na frontě. Zatím nejrealističtějším termínem se jeví 11. září, kdy se budou konat i volby v ruských regionech. Podle zdrojů by se v tento den mohlo konat i referendum o připojení Jižní Osetie, i když úřady v této gruzínské separatistické provincii vyhlásily hlasování na 17. července. Toto datum ale vybral Anatolij Bibilov, který mezitím prohrál prezidentské volby.

Zdroje nevylučují, že spolu s referendy by se mohl konat i plebiscit o „sloučení“ Ruska a Běloruska. „Ale to jen v případě, že se to podaří protlačit přes Lukašenka, který takovému scénáři všemožně vyhýbá.“

Prezidentův mluvčí Dmitrij Peskov na otázky Meduzy dosud neodpověděl.

Doporučujeme

Policie obvinila podezřelého z vraždy pětileté dívky z australské domorodé komunity

Policie v Austrálii zadržela muže podezřelého z vraždy pětileté dívky z australské domorodé komunity, kterou média jmenují jako Kumanjayi Little Baby. Je jím Jefferson Lewis (47).

Írán ztratil 4,8 miliard dolarů kvůli americké blokádě, odhaduje Pentagon

Írán kvůli americké blokádě v Ománském zálivu ztratil příjmy z ropy ve výši 4,8 miliard dolarů, odhaduje americké ministerstvo obrany. To vyvolalo na teheránskou vládu dosud nevídaný tlak. Informoval o tom v noci na dnešek server Axios.

Většina Američanů pokládá válku s Íránem za chybu, trápí je ekonomická situace

Válka amerického prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu je mezi Američany stejně nepopulární jako byla válka v Iráku v době největších násilností v roce 2006 či válka ve Vietnamu na počátku 70. let. Rostoucí počet Američanů také dává najevo obavy z ekonomických dopadů konfliktu a terorismu. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro deník The Washington Post (WP) a web ABC News, který byl zveřejněn v pátek.

Schick hattrickem sestřelil Lipsko a táhne Leverkusen do Ligy mistrů

Patrik Schick znovu ukázal, proč patří mezi nejnebezpečnější útočníky v Evropě. Proti Lipsku nastřílel hattrick a dovedl Leverkusen k jasné výhře 4:1. Ještě před výkopem převzal od fanoušků plaketu za sto gólů v klubovém dresu. Pak přidal další tři a oslavu si mohl zopakovat přímo na hřišti.

Vietnam a Japonsko chtějí prohloubit spolupráci v energetickém sektoru

Japonská premiérka Sanae Takaiči při návštěvě Vietnamu přislíbila, že obě asijské země prohloubí bilaterální ekonomickou spolupráci v energetice i pokud jde o kritické nerostné suroviny. Podle agentury Reuters to řekla při setkání s vietnamským protějškem Le Minh Hungem.

Ruské drony v noci zabíjely v Oděse nebo Chersonu

Dva lidé zemřeli v noci na dnešek při ruském útoku na civilní a přístavní infrastrukturu v ukrajinské Oděské oblasti, oznámil dnes ráno velitel regionální vojenské správy Oleh Kiper. V Chersonu ruský dron zasáhl auto, jehož řidič zemřel. Ukrajinská armáda podnikla rozsáhlý dronový nálet na západní regiony Ruska.

Nová klimatická iniciativa chce omezit uhlí, ropu i plyn

Kolumbijská Santa Marta hostila první mezinárodní konferenci zaměřenou přímo na odklon od uhlí, ropy a plynu. Do karibského města přijeli zástupci téměř šedesáti zemí, kteří chtějí urychlit přechod k čistší energetice. Symbolika místa byla silná, protože Kolumbie stále patří mezi vývozce fosilních paliv.

Stažení amerických vojáků z Německa budí obavy v NATO

Spojené státy stáhnou z Německa zhruba pět tisíc vojáků. Pentagon uvedl, že jde o výsledek revize americké vojenské přítomnosti v Evropě. Stahování má být dokončeno během šesti až dvanácti měsíců.

Britská vláda by podle Starmera mohla zakázat některé propalestinské pochody

Britský premiér Keir Starmer uvedl, že vláda by za určitých okolností mohla zakázat propalestinské pochody kvůli "kumulativnímu dopadu", který mají demonstrace na židovskou komunitu, píše agentura Reuters. Děje se tak poté, co byli ve středu v Londýně pobodáni dva Židé.

Trump vtipkoval, ale naznačil invazi na Kubu

Americký prezident Donald Trump naznačil, že po případném dokončení vojenské operace v Íránu by se Spojené státy mohly zaměřit i na Kubu.

Fico a Zelenskyj se pozvali k návštěvám, v pondělí se setkají v Jerevanu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes telefonicky pozval slovenského premiéra Roberta Fica do Kyjeva, Fico zase Zelenského do Bratislavy. Zelenskyj o tom informoval na síti X s tím, že Fico slíbil podporu Ukrajině na její cestě do Evropské unie a že je připraven předat Kyjevu slovenské zkušenosti.

USA schválily prodej zbraní spojencům na Blízkém východě za 8,6 mld. USD

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa obešla schválení Kongresem a povolila prodej zbraní v celkové hodnotě 8,6 miliard dolarů (přibližně 179 miliard Kč) svým spojencům na Blízkém východě včetně Izraele, Kataru, Kuvajtu a Spojených arabských emirátů (SAE). Uvedla to v noci na dnešek agentura Reuters, která se odvolává na americké ministerstvo zahraničí.

Trump podle zdroje odmítl návrh otevřít Hormuz před jednáním o jaderném programu

Íránský návrh, který odmítá americký prezident Donald Trump, počítá s tím, že by byl otevřen klíčový Hormuzský průliv a skončila by americká blokáda íránských přístavů, zatímco jednání o íránském jaderném programu by byla ponechána na později. Podle agentury Reuters to dnes uvedl vysoce postavený íránský činitel. Ačkoliv mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem aktuálně panuje příměří, rozhovory o ukončení války, která začala 28. února, byly zatím neúspěšné.

Ruské útoky proti Ukrajině si vyžádaly další mrtvé a raněné i materiální škody

Úřady v různých částech Ukrajiny po další vlně ruských útoků hlásí oběti na životech, raněné i materiální škody. Ruské drony v noci na dnešek a ráno udeřily v Chersonu, Charkově a Oděské oblasti, uvádí média.

Přítomnost vojáků USA v Německu je v zájmu Berlína i Washingtonu, řekl Pistorius

Přítomnost amerických vojáků v Evropě, a zejména v Německu, je v německém a americkém zájmu, prohlásil dnes německý ministr obrany Boris Pistorius. Reagoval tak na informaci, že Spojené státy plánují v příštích šesti až 12 měsících snížit počet svých vojáků na německém území o 5000 z nynějších 39.000. Podle Pistoriuse není americké rozhodnutí nečekané a dalo se předvídat.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama