0.6 C
Czech
Čtvrtek 5. února 2026
ZprávyPutin ztrácí své přívržence, ti doufají, že v "dohledné budoucnosti" odejde

Putin ztrácí své přívržence, ti doufají, že v „dohledné budoucnosti“ odejde

Ruský prezident Vladimir Putin si za tři měsíce poštval proti sobě přívržence války proti Ukrajině i stoupence míru. „Téměř nikdo není spokojen,“ tvrdí zdroje ruskojazyčného serveru Meduza a dodávají, že v Kremlu doufají, že Putin „v dohledné budoucnosti“ odejde – a vybírají nástupce.

Od začátku ruské invaze na Ukrajinu uběhly tři měsíce. Za tu dobu mnozí představitelé ruských elit několikrát změnili postoj k válce a situaci v zemi. Krajní pesimismus vystřídal umírněný optimismus a ten zase umírněný pesimismus. Jak tvrdí zdroje Meduzy blízké Kremlu, nyní tyto nálady nabraly ještě jeden směr: hodně lidí je nespokojeno s Vladimirem Putinem. A to ti, kdo se zasazují za pokračování války, i ti, co si přejí mír.

Za tři měsíce válčení se celková nálada ruských elit stačila několikrát úplně změnit. Začátkem března většina kremelských a vládních představitelů prostě nevěděla, co dělat – a s děsem přemýšlela nad tím, jak sankce ovlivní jejich kariéru a život. Trošku později začal „vlastenecký vzestup – v dubnu mnozí představitelé režimu veřejně vyzývali k válce „do vítězného konce“.

Nyní v hodnocení toho, co se stalo, znovu převažuje pesimismus. „Žít jako dřív nepůjde, o rozvoji není řeč. Ale nějak žít se dá, díky šedému dovozu, obchodu s Čínou a Indií,“ tvrdí zdroj blízký vládě.

Současně v Kremlu nevidí realistický scénář, za kterého by režim mohl ukončit válčení na Ukrajině – a zachovat si popularitu.

Již po pár týdnech po vpádu na Ukrajinu začal kremelský politický blok vymýšlet strategie, jak by bylo možné toho dosáhnout. Ale vymyslet nic nedokázali.

Určitě skoro nikdo není spokojen s Putinem. Byznys a mnozí členové vlády jsou nespokojeni, že prezident rozpoutal válku, aniž bral zřetel na rozsah sankcí, protože s takovými sankcemi nelze normálně žít. Jestřábi jsou zase nespokojeni s tempem „speciální operace“. Myslí si, že lze postupovat rozhodněji.

Takové nálady v elitách popisuje zdroj blízký Kremlu. Jeho slova potvrzují další dva lidé blízcí prezidentské kanceláři, jakož i dva zdroje z okolí vlády.

Zdroje blízké prezidentské kanceláři tvrdí, že stanovisko „jestřábů“ (hlavně ze silových složek) je jednoduché: „Když už jsme se do toho pustili, nejde to flákat. Je nutné přitvrdit.“ Tím se myslí rozsáhlá mobilizace záloh a válka „do vítězství“, ideálně do dobytí Kyjeva.

Ale podle zdrojů Meduzy Kreml není k mobilizaci připraven. Ještě v dubnu se zdroje odvolávaly na utajené sociologické průzkumy, podle kterých dokonce i Rusové, kteří podporují „speciální operaci“, nejsou ochotni sami bojovat, ani posílat na frontu své blízké.

Zdroje upozorňují, že „mírová strana“ v podobě největších podnikatelů a většiny „civilních“ činitelů je také nespokojena s počínáním Putina, protože nevidí, že by podnikal reálné kroky k dosažení míru s Ukrajinou. Zato si všímají četných potíží v ekonomice.

„Problémy (v Rusku kvůli válce) jsou již patrné a v polovině léta se vyřítí z různých stran: doprava, zdravotnictví, dokonce i zemědělství. Na takový rozsah prostě nikdo ani nepomyslel,“ vysvětluje zdroj blízký vládě.

Dodává, že před vypuknutím války nikdo nepočítal s variantou, že by se evropské země úplně zřekly dovozu ruského plynu a ropy. Takové embargo se stále posuzuje, ale podle zdrojů Meduzy prezident a „bojovná“ část jeho okolí stále nevěří, že se tato hrozba Západu splní.

Putin prostě nechce myslet na hospodářské potíže, které vidí většina činitelů, a tím spíše je nechce spojovat s válkou, zdůrazňují dva zdroje blízké prezidentské kanceláři. Prezident tento názor projevil i veřejně.

Zdroje blízké prezidentské kanceláři a vládě uvádějí, že na tomto pozadí se v úřadech stále častěji posuzuje otázka „budoucnosti po Putinovi“.

„Není to o tom, že by Putina chtěli hned svrhnout a že by připravovali spiknutí. Jen si uvědomují, anebo přejí, že v docela dohledné perspektivě nebude řídit stát,“ vysvětluje jeden ze zdrojů. „Prezident to pokazil, ale pak bude možné vše napravit a nějak se domluvit (se Západem a Ukrajinou),“ dodává další zdroj.

V Kremlu podle něj potichu zvažují dokonce i prezidentova nástupce. Mezi kandidáty je moskevský starosta Sergej Sobjanin, místopředseda bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv a první zástupce šéfa prezidentské kanceláře Sergej Kirijenko.

Zdroje vysvětlují, že Kirijenko se v poslední době pravidelně stýká s Putinem kvůli Donbasu, který v Kremlu dostal na starost, a ekonomice. Ale informace zdrojů o Kirijenkových plánech si odporují: někteří soudí, že chce být přinejmenším premiérem, jiní jsou přesvědčeni, že se snaží prokázat svou výkonnost kvůli funkci v prezidentské kanceláři.

Shodují se ale, že nyní Kirijenko a třeba například velitel ruské národní gardy Viktor Zolotov patří do Putina nejbližšího okolí. „V něm jsou teď ti, kdo se podílí na operaci, tedy velí vojskům, zabývají se Donbasem. Prezident je ve válce. Tito lidé mohou překročit nepřekročitelnou mez, tedy telefonicky probudit prezidenta,“ zdůrazňuje jeden ze zdrojů.

Zdroje shodně zdůrazňují, že i při posuzování Kirijenka a dalších hypotetických nástupců všichni lidé věrní režimu chápou, že Putin může odejít z funkce prezidenta jen při vážném zhoršení zdravotního stavu. Nespokojenost vysoce postavených hodnostářů se tak ve výsledku nijak neprojevuje, kromě hovorů mezi sebou. Slovy zdroje blízkého vládě: „Lidé plivou, ale i tak pracují a přestavují zemi na válečné koleje.“

V Kremlu se například nezřekli nápadu na referendum o připojení samozvané Doněcké a Luhanské republiky a také okupované Chersonské oblasti k Rusku. Kdy by se referenda mohla konat, závisí na situaci na frontě. Zatím nejrealističtějším termínem se jeví 11. září, kdy se budou konat i volby v ruských regionech. Podle zdrojů by se v tento den mohlo konat i referendum o připojení Jižní Osetie, i když úřady v této gruzínské separatistické provincii vyhlásily hlasování na 17. července. Toto datum ale vybral Anatolij Bibilov, který mezitím prohrál prezidentské volby.

Zdroje nevylučují, že spolu s referendy by se mohl konat i plebiscit o „sloučení“ Ruska a Běloruska. „Ale to jen v případě, že se to podaří protlačit přes Lukašenka, který takovému scénáři všemožně vyhýbá.“

Prezidentův mluvčí Dmitrij Peskov na otázky Meduzy dosud neodpověděl.

Reklama

Doporučujeme

Trump uvedl, že chce nahradit Nový START novou dohodou

Americký prezident Donald Trump dnes večer SEČ uvedl, že Rusko a Spojené státy by měly dojednat zcela novou dohodu o omezení jaderných arzenálů spíše než prodloužit končící smlouvu Nový START. Server Axios s odkazem na tři nejmenované zdroje o několik hodin dříve napsal, že Spojené státy a Rusko se blíží dohodě o tom, že nadále budou dodržovat omezení obsažená ve smlouvě Nový START.

Při výbuchu v nelegálním uhelném dole v Indii zahynulo nejméně 16 lidí

Nejméně 16 lidí dnes zahynulo při explozi v nelegálním uhelném dole v severovýchodní části Indie. Osm horníků utrpělo zranění a další patrně zůstali uvěznění pod zemí, informovala agentura Reuters.

Kuba je připravena jednat s USA, trvá však na respektování své suverenity

Kuba je podle svého prezidenta Miguela Díaze-Canela připravena jednat se Spojenými státy, informovala dnes agentura AFP. Díaz-Canel však trvá na tom, že rozhovory musí probíhat z pozice rovnocenných partnerů a s respektem ke kubánské státní suverenitě. Kuba v posledních měsících čelí výhrůžkám ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten po únosu venezuelského prezidenta Nicolása Madura do USA zajistil, aby Venezuela přestala na ostrov vyvážet ropu, která je pro energetický sektor Kuby zásadní.

Desítky kojenců v Británii se přiotrávily kontaminovanou dětskou výživou

Britské zdravotnické úřady prověřují 36 případů podezření na otravu kojenců poté, co byly z trhu staženy některé šarže kojenecké výživy firem Nestlé a Danone. Důvodem je kontaminace toxinem cereulidem, který může vyvolat akutní zažívací potíže.

Druhé kolo rozhovorů Ukrajiny a Ruska v Abú Zabí skončilo bez průlomu

Ukrajina a Rusko uzavřely druhý den jednání v Abú Zabí bez dohody o ukončení války. Nejhmatatelnějším výsledkem je dohoda o výměně zajatců, která přinesla aspoň jeden konkrétní bod uprostřed dlouhého seznamu sporů. Zároveň to ukazuje, že kontakt mezi oběma stranami se po měsících znovu rozběhl na vyšší úrovni.

Tusk je v Kyjevě, Polsko chystá konferenci o rekonstrukci Ukrajiny

Polský premiér Donald Tusk zahájil návštěvu Kyjeva, na níž ho doprovází ministr financí Andrzej Domański, jenž připravuje mezinárodní konferenci o rekonstrukci Ukrajiny. Ta se má konat v červnu v Gdaňsku. Napsal to dnes ráno server Onet s odvoláním na kancelář polského předsedy vlády. Polskou delegaci přivítal na nádraží ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha a následně se ministerský předseda podle agentury PAP sešel s prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Tchaj-wan uvítal telefonát Trumpa a Si Ťin-pchinga jako krok ke stabilitě

Tchaj-wan dnes uvítal telefonický rozhovor mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho čínským protějškem Si Ťin-pchingem, který podle něj přispěje ke stabilizaci regionu. Děje se tak v době, kdy Čína zvyšuje vojenský tlak na tento de facto nezávislý ostrov, který si nárokuje. Informovala o tom dnes agentura AFP.

Rusko v noci zaútočilo na Ukrajinu 183 drony a dvěma balistickými raketami

Rusko v noci dnešek zaútočilo na Ukrajinu dvěma balistickými raketami a 183 drony. Na síti Telegram o tom informovalo ukrajinské letectvo. Kyjevský primátor Vitalij Kličko podle agentury Reuters řekl, že v hlavním městě ruské drony zranily nejméně dva lidi. Ukrajinský vicepremiér Oleksij Kuleba dopoledne na Telegramu napsal, že rozsáhlým útokům čelila železniční infrastruktura v Sumské oblasti.

Mohli jsme být jemnější. Imigrační agenti se stahují z Minneapolisu

Možná by se nám hodil jemnější přístup, přiznal o své imigrační politice americký prezident Donald Trump v rozhovoru s moderátorem televize NBC, zatímco začalo stahování části federálních imigračních agentů z města Minneapolis. Také upozornil, že kampaň se zaměřila výhradně na „zločince".

EU obnovila schvalování obchodní dohody s USA

Zákonodárci Evropské unie (EU) se ve středu dohodli na obnovení schvalování obchodní dohody s USA. V případě narušení suverenity Evropy nebo nových celních hrozeb však může být její platnost v budoucnu pozastavena. Americký prezident Donald Trump stáhl své celní hrozby týkající se zemí, které se postavily jeho snaze získat Grónsko.

Počet labutí s ptačí chřipkou v údolí Temže roste

Ptačí chřipka znovu zasahuje britské řeky. Záchranáři i dobrovolníci hlásí desítky mrtvých a nemocných labutí v hrabství Berkshire a okolí Temže. Nákaza se šíří rychle a budí obavy, že skutečný rozsah je větší, než ukazují oficiální čísla.

Bejlek vyřadila Ostapenko a je ve čtvrtfinále v Abú Zabí

Sára Bejlek si na turnaji v Abú Zabí připsala největší výhru kariéry. Ve druhém kole porazila grandslamovou šampionku Jelenu Ostapenko 6:4 a 6:3 a poprvé postoupila do čtvrtfinále na akci kategorie WTA 500.

KOMENTÁŘ: Tuhle evropskou akcii chtěl každý. Kdysi hvězdný titul ztratil za den pětinu hodnoty

Dánskou farmaceutickou společnost Novo Nordisk potkala na burze další kalamita. Během 24 hodin odepsala téměř pětinu své hodnoty. Stojí za tím vyjádření firmy, která odvážně předpověděla mimořádně slabý rok. Novo Nordisk přitom patřil mezi zjevení mezi evropskými akciemi a v portfoliu ho chtěl každý.

Banky a kryptofirmy se v USA nepohnuly v pravidlech pro stablecoiny

Jednání v Bílém domě, které mělo rozhýbat zablokovanou americkou legislativu pro kryptoměny, skončilo bez dohody. Proti sobě stojí velké banky a kryptofirmy hlavně kvůli tomu, jestli budou moci stablecoiny vyplácet úroky a jiné odměny.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama