0.1 C
Czech
Pátek 27. února 2026
ZprávyPutin ztrácí své přívržence, ti doufají, že v "dohledné budoucnosti" odejde

Putin ztrácí své přívržence, ti doufají, že v „dohledné budoucnosti“ odejde

Ruský prezident Vladimir Putin si za tři měsíce poštval proti sobě přívržence války proti Ukrajině i stoupence míru. „Téměř nikdo není spokojen,“ tvrdí zdroje ruskojazyčného serveru Meduza a dodávají, že v Kremlu doufají, že Putin „v dohledné budoucnosti“ odejde – a vybírají nástupce.

Od začátku ruské invaze na Ukrajinu uběhly tři měsíce. Za tu dobu mnozí představitelé ruských elit několikrát změnili postoj k válce a situaci v zemi. Krajní pesimismus vystřídal umírněný optimismus a ten zase umírněný pesimismus. Jak tvrdí zdroje Meduzy blízké Kremlu, nyní tyto nálady nabraly ještě jeden směr: hodně lidí je nespokojeno s Vladimirem Putinem. A to ti, kdo se zasazují za pokračování války, i ti, co si přejí mír.

Za tři měsíce válčení se celková nálada ruských elit stačila několikrát úplně změnit. Začátkem března většina kremelských a vládních představitelů prostě nevěděla, co dělat – a s děsem přemýšlela nad tím, jak sankce ovlivní jejich kariéru a život. Trošku později začal „vlastenecký vzestup – v dubnu mnozí představitelé režimu veřejně vyzývali k válce „do vítězného konce“.

Nyní v hodnocení toho, co se stalo, znovu převažuje pesimismus. „Žít jako dřív nepůjde, o rozvoji není řeč. Ale nějak žít se dá, díky šedému dovozu, obchodu s Čínou a Indií,“ tvrdí zdroj blízký vládě.

Současně v Kremlu nevidí realistický scénář, za kterého by režim mohl ukončit válčení na Ukrajině – a zachovat si popularitu.

Již po pár týdnech po vpádu na Ukrajinu začal kremelský politický blok vymýšlet strategie, jak by bylo možné toho dosáhnout. Ale vymyslet nic nedokázali.

Určitě skoro nikdo není spokojen s Putinem. Byznys a mnozí členové vlády jsou nespokojeni, že prezident rozpoutal válku, aniž bral zřetel na rozsah sankcí, protože s takovými sankcemi nelze normálně žít. Jestřábi jsou zase nespokojeni s tempem „speciální operace“. Myslí si, že lze postupovat rozhodněji.

Takové nálady v elitách popisuje zdroj blízký Kremlu. Jeho slova potvrzují další dva lidé blízcí prezidentské kanceláři, jakož i dva zdroje z okolí vlády.

Zdroje blízké prezidentské kanceláři tvrdí, že stanovisko „jestřábů“ (hlavně ze silových složek) je jednoduché: „Když už jsme se do toho pustili, nejde to flákat. Je nutné přitvrdit.“ Tím se myslí rozsáhlá mobilizace záloh a válka „do vítězství“, ideálně do dobytí Kyjeva.

Ale podle zdrojů Meduzy Kreml není k mobilizaci připraven. Ještě v dubnu se zdroje odvolávaly na utajené sociologické průzkumy, podle kterých dokonce i Rusové, kteří podporují „speciální operaci“, nejsou ochotni sami bojovat, ani posílat na frontu své blízké.

Zdroje upozorňují, že „mírová strana“ v podobě největších podnikatelů a většiny „civilních“ činitelů je také nespokojena s počínáním Putina, protože nevidí, že by podnikal reálné kroky k dosažení míru s Ukrajinou. Zato si všímají četných potíží v ekonomice.

„Problémy (v Rusku kvůli válce) jsou již patrné a v polovině léta se vyřítí z různých stran: doprava, zdravotnictví, dokonce i zemědělství. Na takový rozsah prostě nikdo ani nepomyslel,“ vysvětluje zdroj blízký vládě.

Dodává, že před vypuknutím války nikdo nepočítal s variantou, že by se evropské země úplně zřekly dovozu ruského plynu a ropy. Takové embargo se stále posuzuje, ale podle zdrojů Meduzy prezident a „bojovná“ část jeho okolí stále nevěří, že se tato hrozba Západu splní.

Putin prostě nechce myslet na hospodářské potíže, které vidí většina činitelů, a tím spíše je nechce spojovat s válkou, zdůrazňují dva zdroje blízké prezidentské kanceláři. Prezident tento názor projevil i veřejně.

Zdroje blízké prezidentské kanceláři a vládě uvádějí, že na tomto pozadí se v úřadech stále častěji posuzuje otázka „budoucnosti po Putinovi“.

„Není to o tom, že by Putina chtěli hned svrhnout a že by připravovali spiknutí. Jen si uvědomují, anebo přejí, že v docela dohledné perspektivě nebude řídit stát,“ vysvětluje jeden ze zdrojů. „Prezident to pokazil, ale pak bude možné vše napravit a nějak se domluvit (se Západem a Ukrajinou),“ dodává další zdroj.

V Kremlu podle něj potichu zvažují dokonce i prezidentova nástupce. Mezi kandidáty je moskevský starosta Sergej Sobjanin, místopředseda bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv a první zástupce šéfa prezidentské kanceláře Sergej Kirijenko.

Zdroje vysvětlují, že Kirijenko se v poslední době pravidelně stýká s Putinem kvůli Donbasu, který v Kremlu dostal na starost, a ekonomice. Ale informace zdrojů o Kirijenkových plánech si odporují: někteří soudí, že chce být přinejmenším premiérem, jiní jsou přesvědčeni, že se snaží prokázat svou výkonnost kvůli funkci v prezidentské kanceláři.

Shodují se ale, že nyní Kirijenko a třeba například velitel ruské národní gardy Viktor Zolotov patří do Putina nejbližšího okolí. „V něm jsou teď ti, kdo se podílí na operaci, tedy velí vojskům, zabývají se Donbasem. Prezident je ve válce. Tito lidé mohou překročit nepřekročitelnou mez, tedy telefonicky probudit prezidenta,“ zdůrazňuje jeden ze zdrojů.

Zdroje shodně zdůrazňují, že i při posuzování Kirijenka a dalších hypotetických nástupců všichni lidé věrní režimu chápou, že Putin může odejít z funkce prezidenta jen při vážném zhoršení zdravotního stavu. Nespokojenost vysoce postavených hodnostářů se tak ve výsledku nijak neprojevuje, kromě hovorů mezi sebou. Slovy zdroje blízkého vládě: „Lidé plivou, ale i tak pracují a přestavují zemi na válečné koleje.“

V Kremlu se například nezřekli nápadu na referendum o připojení samozvané Doněcké a Luhanské republiky a také okupované Chersonské oblasti k Rusku. Kdy by se referenda mohla konat, závisí na situaci na frontě. Zatím nejrealističtějším termínem se jeví 11. září, kdy se budou konat i volby v ruských regionech. Podle zdrojů by se v tento den mohlo konat i referendum o připojení Jižní Osetie, i když úřady v této gruzínské separatistické provincii vyhlásily hlasování na 17. července. Toto datum ale vybral Anatolij Bibilov, který mezitím prohrál prezidentské volby.

Zdroje nevylučují, že spolu s referendy by se mohl konat i plebiscit o „sloučení“ Ruska a Běloruska. „Ale to jen v případě, že se to podaří protlačit přes Lukašenka, který takovému scénáři všemožně vyhýbá.“

Prezidentův mluvčí Dmitrij Peskov na otázky Meduzy dosud neodpověděl.

Reklama

Doporučujeme

EU podle Moskvy rozhodla omezit ruské zastoupení v Bruselu, Rusko prý odpoví

Evropská unie podle mluvčí ruského ministerstva zahraničí Mariji Zacharovové rozhodla o omezení počtu pracovníků ruského diplomatického zastoupení v Bruselu. Zacharovová řekla, že Rusko takový krok považuje za diskriminační a nenechá ho bez odpovědi. Rozhodnutí podle názoru Moskvy potvrdilo, že evropské pokusy účastnit se jednání o ukončení ruské války proti Ukrajině jsou neopodstatněné, napsala ruská agentura TASS.

Írán a USA v Ženevě pokračují v nepřímých jednáních o jaderném programu

Írán a Spojené státy dnes v Ženevě zahájily další kolo nepřímých jednání o jaderném programu Teheránu. Podle agentury AP jsou dnešní rozhovory zprostředkované Ománem poslední diplomatickou šancí, jak předejít konfliktu mezi těmito dvěma zeměmi. USA již do blízkovýchodního regionu vyslaly řadu válečných letadel a lodí, aby vyvinuly tlak na Teherán k uzavření dohody. Dnešní rozhovory byly podle agentur odpoledne zatím bez jasného důvodu přerušeny. Podle mluvčího íránského ministerstva zahraničí Esmaíla Baghaího se však delegace dnes ještě znovu sejdou, zřejmě okolo 17:30 až 18:00.

Bitcoin zůstává rozkolísaný, trh řeší cla a ETF

Bitcoin zůstává na konci února rozkolísaný a drží se v pásmu zhruba 60 až 70 tisíc dolarů. V posledních dnech byla cena pod tlakem hlavně ve chvílích, kdy se na trzích šíří averze k riziku a investoři omezují expozici vůči rizikovějším aktivům.

Hladina moří stoupá, u Grónska se ale i přes tající ledovce děje opak

Teploty rostou, ledovce tají a hladina moří stoupá. Jedná se o progresivní jev poháněný emisemi skleníkových plynů. Výjimkou je Grónsko, kde sice také led taje, ostrov ale naopak z moře vystupuje. Zdánlivě tak dochází k efektu klesající hladiny, i když by tomu mělo být naopak. Zabývala se tím nová studie.

Polsko stojí před nebezpečím války, varoval Sikorski před poslanci

Všichni si uvědomujeme ohrožení, situace je vážná, řekl šéf polské diplomacie Radoslaw Sikorski na úvod svého vystoupení před poslanci. Polsko, jehož vzdušný prostor loni na podzim narušily ruské drony, čelí sabotážím, žhářským útokům, záplavě dezinformací a až 2000 až 3000 kybernetickým útokům denně. Většinu se daří odrazit, ale míra tohoto jevu musí vyvolávat znepokojení, uvedl ministr podle serveru Onet.

Noční ruské útoky na Ukrajinu si vyžádaly desítky raněných

Rusko v noci na dnešek na Ukrajinu vyslalo 39 raket a 420 dronů a zraněny byly desítky lidí. Na síti X to dnes napsal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Nejméně 16 zraněných, včetně dvou dětí, si v noci vyžádal ruský útok na Charkov, oznámili záchranáři. Ve městě Kryvyj Rih byli zraněni dva lidé, 89letý muž a 82letá žena, uvedl šéf správy Dněpropetrovské oblasti Oleksandr Hanža. Výbuchy byly během noci slyšet také v Kyjevě či Záporoží, kde úřady hlásí sedm raněných. Polsko kvůli rozsáhlému ruskému útoku na Ukrajinu preventivně vyslalo do vzduchu stíhačky a letoun včasné výstrahy, oznámilo velitelství ozbrojených sil.

Ministr financí Kanady: Musíme se s americkými cly smířit

Smiřme se s tím, že cla jsou cenou, kterou musíme zaplatit, pokud chceme obchodovat s USA. S takovými slovy reagoval na projev amerického prezidenta Donalda Trumpa o stavu unie kanadský ministr financí François-Philippe Champagne. Učinil tak poté, co Nejvyšší soud zrušil Trumpova cla ze „Dne osvobození“.

V Thajsku odstartovalo cvičení Cobra Gold 2026

V Thajsku odstartovalo vojenské cvičení Cobra Gold 2026, které se dlouhodobě řadí k největším a nejdéle pořádaným multilateralním manévrům v jihovýchodní Asii. Letos jde o 45. ročník a zahájení proběhlo v úterý v provincii Rayong.

Phil Collins, Mariah Carey i Lauryn Hill míří do Rock’n’rollové síně slávy

Rock’n’rollová síň slávy odhalila seznam nominovaných pro rok 2026. Mezi jmény nechybí světové hvězdy popu, rapu ani metalu. O místo v hudební síni se letos uchází 17 interpretů. O vítězích se rozhodne už na jaře.

Nvidia dál vydělává na umělé inteligenci, investory ale nenadchla

Nvidia znovu ukázala, že patří mezi hlavní vítěze vlny kolem umělé inteligence. Firmy po celém světě kupují její čipy, protože na nich běží náročné AI výpočty. Výsledky byly velmi silné, jenže investoři čekali ještě víc, takže akcie po zveřejnění čísel reagovaly jen mírně.

Strach a nejistota. Další násilí v Mexiku je reálnou hrozbou

Zabití Nemesia Rubéna Oseguera Cervantese (známého jako El Mencho), mexického drogového barona a nejvyššího představitele kartelu Jalisco New Generation, vyvolalo v Mexiku strach, který nemizí ani po utichnutí násilí. Podle bezpečnostních expertů není jasné, co se bude dít dál. Nejde přitom jen o tento kartel. Stejné obavy vyvolává válka uvnitř kartelu Sinaloa.

Kim Čong-un chce rozšířit jaderný arzenál a nechal otevřené dveře pro jednání s USA

Severokorejský vůdce Kim Čong-un na stranickém sjezdu v Pchjongjangu oznámil záměr dál rozšiřovat jaderné síly a prodlužovat jejich operační dosah. Spojeným státům vzkázal, že se s nimi KLDR může „dobře snášet“, pokud Washington přijme, že severokorejské jaderné zbraně jsou trvalou realitou. Vůči Jižní Koreji současně znovu přitvrdil a označil ji za nejnepřátelštější entitu.

Premiér Senegalu Sonko slíbil přitvrdit zákony proti LGBT lidem. Dostanou tvrdší tresty

Senegalský premiér Ousmane Sonko představil parlamentu návrh zákona, který výrazně zpřísňuje tresty za stejnopohlavní vztahy. Podle návrhu by za ně hrozilo pět až deset let vězení, tedy až dvojnásobek současné sazby.

Dostál věděl o gólu v šesti a čekal, jestli ho uznají

Brankář Lukáš Dostál se po olympijském čtvrtfinále s Kanadou vrátil k momentům, které zápas rozhodly. Češi padli v prodloužení, přesto se dlouho drželi na dosah senzace. Největší rozruch vyvolal gól Ondřeje Paláta, kterému předcházela chyba v počtu hráčů na ledě.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama