ZprávyPutin ztrácí své přívržence, ti doufají, že v "dohledné budoucnosti" odejde

Putin ztrácí své přívržence, ti doufají, že v „dohledné budoucnosti“ odejde

Ruský prezident Vladimir Putin si za tři měsíce poštval proti sobě přívržence války proti Ukrajině i stoupence míru. „Téměř nikdo není spokojen,“ tvrdí zdroje ruskojazyčného serveru Meduza a dodávají, že v Kremlu doufají, že Putin „v dohledné budoucnosti“ odejde – a vybírají nástupce.

Od začátku ruské invaze na Ukrajinu uběhly tři měsíce. Za tu dobu mnozí představitelé ruských elit několikrát změnili postoj k válce a situaci v zemi. Krajní pesimismus vystřídal umírněný optimismus a ten zase umírněný pesimismus. Jak tvrdí zdroje Meduzy blízké Kremlu, nyní tyto nálady nabraly ještě jeden směr: hodně lidí je nespokojeno s Vladimirem Putinem. A to ti, kdo se zasazují za pokračování války, i ti, co si přejí mír.

Za tři měsíce válčení se celková nálada ruských elit stačila několikrát úplně změnit. Začátkem března většina kremelských a vládních představitelů prostě nevěděla, co dělat – a s děsem přemýšlela nad tím, jak sankce ovlivní jejich kariéru a život. Trošku později začal „vlastenecký vzestup – v dubnu mnozí představitelé režimu veřejně vyzývali k válce „do vítězného konce“.

Nyní v hodnocení toho, co se stalo, znovu převažuje pesimismus. „Žít jako dřív nepůjde, o rozvoji není řeč. Ale nějak žít se dá, díky šedému dovozu, obchodu s Čínou a Indií,“ tvrdí zdroj blízký vládě.

Současně v Kremlu nevidí realistický scénář, za kterého by režim mohl ukončit válčení na Ukrajině – a zachovat si popularitu.

Již po pár týdnech po vpádu na Ukrajinu začal kremelský politický blok vymýšlet strategie, jak by bylo možné toho dosáhnout. Ale vymyslet nic nedokázali.

Určitě skoro nikdo není spokojen s Putinem. Byznys a mnozí členové vlády jsou nespokojeni, že prezident rozpoutal válku, aniž bral zřetel na rozsah sankcí, protože s takovými sankcemi nelze normálně žít. Jestřábi jsou zase nespokojeni s tempem „speciální operace“. Myslí si, že lze postupovat rozhodněji.

Takové nálady v elitách popisuje zdroj blízký Kremlu. Jeho slova potvrzují další dva lidé blízcí prezidentské kanceláři, jakož i dva zdroje z okolí vlády.

Zdroje blízké prezidentské kanceláři tvrdí, že stanovisko „jestřábů“ (hlavně ze silových složek) je jednoduché: „Když už jsme se do toho pustili, nejde to flákat. Je nutné přitvrdit.“ Tím se myslí rozsáhlá mobilizace záloh a válka „do vítězství“, ideálně do dobytí Kyjeva.

Ale podle zdrojů Meduzy Kreml není k mobilizaci připraven. Ještě v dubnu se zdroje odvolávaly na utajené sociologické průzkumy, podle kterých dokonce i Rusové, kteří podporují „speciální operaci“, nejsou ochotni sami bojovat, ani posílat na frontu své blízké.

Zdroje upozorňují, že „mírová strana“ v podobě největších podnikatelů a většiny „civilních“ činitelů je také nespokojena s počínáním Putina, protože nevidí, že by podnikal reálné kroky k dosažení míru s Ukrajinou. Zato si všímají četných potíží v ekonomice.

„Problémy (v Rusku kvůli válce) jsou již patrné a v polovině léta se vyřítí z různých stran: doprava, zdravotnictví, dokonce i zemědělství. Na takový rozsah prostě nikdo ani nepomyslel,“ vysvětluje zdroj blízký vládě.

Dodává, že před vypuknutím války nikdo nepočítal s variantou, že by se evropské země úplně zřekly dovozu ruského plynu a ropy. Takové embargo se stále posuzuje, ale podle zdrojů Meduzy prezident a „bojovná“ část jeho okolí stále nevěří, že se tato hrozba Západu splní.

Putin prostě nechce myslet na hospodářské potíže, které vidí většina činitelů, a tím spíše je nechce spojovat s válkou, zdůrazňují dva zdroje blízké prezidentské kanceláři. Prezident tento názor projevil i veřejně.

Zdroje blízké prezidentské kanceláři a vládě uvádějí, že na tomto pozadí se v úřadech stále častěji posuzuje otázka „budoucnosti po Putinovi“.

„Není to o tom, že by Putina chtěli hned svrhnout a že by připravovali spiknutí. Jen si uvědomují, anebo přejí, že v docela dohledné perspektivě nebude řídit stát,“ vysvětluje jeden ze zdrojů. „Prezident to pokazil, ale pak bude možné vše napravit a nějak se domluvit (se Západem a Ukrajinou),“ dodává další zdroj.

V Kremlu podle něj potichu zvažují dokonce i prezidentova nástupce. Mezi kandidáty je moskevský starosta Sergej Sobjanin, místopředseda bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv a první zástupce šéfa prezidentské kanceláře Sergej Kirijenko.

Zdroje vysvětlují, že Kirijenko se v poslední době pravidelně stýká s Putinem kvůli Donbasu, který v Kremlu dostal na starost, a ekonomice. Ale informace zdrojů o Kirijenkových plánech si odporují: někteří soudí, že chce být přinejmenším premiérem, jiní jsou přesvědčeni, že se snaží prokázat svou výkonnost kvůli funkci v prezidentské kanceláři.

Shodují se ale, že nyní Kirijenko a třeba například velitel ruské národní gardy Viktor Zolotov patří do Putina nejbližšího okolí. „V něm jsou teď ti, kdo se podílí na operaci, tedy velí vojskům, zabývají se Donbasem. Prezident je ve válce. Tito lidé mohou překročit nepřekročitelnou mez, tedy telefonicky probudit prezidenta,“ zdůrazňuje jeden ze zdrojů.

Zdroje shodně zdůrazňují, že i při posuzování Kirijenka a dalších hypotetických nástupců všichni lidé věrní režimu chápou, že Putin může odejít z funkce prezidenta jen při vážném zhoršení zdravotního stavu. Nespokojenost vysoce postavených hodnostářů se tak ve výsledku nijak neprojevuje, kromě hovorů mezi sebou. Slovy zdroje blízkého vládě: „Lidé plivou, ale i tak pracují a přestavují zemi na válečné koleje.“

V Kremlu se například nezřekli nápadu na referendum o připojení samozvané Doněcké a Luhanské republiky a také okupované Chersonské oblasti k Rusku. Kdy by se referenda mohla konat, závisí na situaci na frontě. Zatím nejrealističtějším termínem se jeví 11. září, kdy se budou konat i volby v ruských regionech. Podle zdrojů by se v tento den mohlo konat i referendum o připojení Jižní Osetie, i když úřady v této gruzínské separatistické provincii vyhlásily hlasování na 17. července. Toto datum ale vybral Anatolij Bibilov, který mezitím prohrál prezidentské volby.

Zdroje nevylučují, že spolu s referendy by se mohl konat i plebiscit o „sloučení“ Ruska a Běloruska. „Ale to jen v případě, že se to podaří protlačit přes Lukašenka, který takovému scénáři všemožně vyhýbá.“

Prezidentův mluvčí Dmitrij Peskov na otázky Meduzy dosud neodpověděl.

Doporučujeme

Policie vyšetřuje další žhářský útok v Londýně, cílil na bývalou synagogu

Britská policie vyšetřuje další žhářský útok, zaměřený tentokrát proti bývalé synagoze na východě Londýna, informovaly dnes agentury Reuters a AFP. Požár podle policie způsobil pouze malé škody a nikdo nebyl zraněn. Britský premiér Keir Starmer svolal kvůli sérii antisemitských útoků v hlavním městě schůzi, na níž přislíbil, že pokusy Íránu či jakékoliv další země, která může usilovat o destabilizaci britské společnosti, nebude tolerovat.

Ropa po prudkém růstu ceny zlevnila, pokles nicméně brzdí boje v Hormuzu

Světové ceny ropy po pondělním nárůstu v úterý začaly klesat. Včera přitom Spojené státy spustily operaci, která má pomoci obnovit lodní dopravu přes Hormuzský průliv. Výraznějšímu zlevnění ovšem brání pokračující boje mezi USA a Íránem a obavy z narušení dodávek.

Raiffeisenbank mírně klesl zisk

Raiffeisenbank v Česku v prvním čtvrtletí mírně klesl čistý zisk. Banka vydělala 1,68 miliardy korun, což je meziročně o 0,6 procenta méně. Výsledek se liší od většiny velkých bank na trhu, kterým zisky letos spíše rostou.

Írán hrozí eskalací v Hormuzském průlivu

Hlavní íránský vyjednavač v rozhovorech se Spojenými státy Mohammad Bágher Ghálíbáf dnes na síti X varoval, že Teherán s konfrontací kolem Hormuzského průlivu ještě ani nezačal. Uvedla to agentura AFP. Situace kolem úžiny zůstává napjatá i přes příměří mezi Spojenými státy a Izraelem na jedné straně a Íránem na straně druhé.

Bitcoin překonal hranici 81 tisíc dolarů

Bitcoin se v úterním asijském obchodování dostal nad 81 tisíc dolarů a vystoupal na nejvyšší úroveň od konce ledna. Největší kryptoměna tak navázala na růst z posledních dnů, přestože trhy dál sledují napětí mezi Spojenými státy a Íránem.

Muž v Lipsku najel autem do lidí. Dva zabil, desítky zranil

V německém Lipsku vjel řidič autem do davu lidí v centru města. Incident, který podle předběžných závěrů vyšetřovatelů nemá politické ani náboženské pozadí, si vyžádal dvě oběti na životech. Dalších 22 lidí utrpělo zranění, z toho tři vážná.

Čína: Výbuch v továrně na pyrotechniku zabil desítky lidí

Při explozi v továrně na zábavní pyrotechniku v čínské provincii Chu-nan zahynuly desítky lidí a další desítky utrpěly zranění. K výbuchu došlo v areálu ve městě Liou-jang, které patří k hlavním centrům výroby pyrotechniky v Číně.

Ukrajina informuje o mrtvých a raněných po ruských útocích, dronům čelilo Rusko

Nejméně čtyři lidi zabily a 31 dalších zranily ruské drony a rakety během nočních útoků v Poltavské oblasti, oznámil náčelník tohoto ukrajinského regionu Vitalij Djakivnyč na sociální síti. Tři raněné hlásí záchranáři z okolí Kyjeva a další dva raněné z okolí města Černihiv na severu Ukrajiny. O dvou raněných po ruských útocích informoval šéf správy Dněpropetrovské oblasti Oleksandr Hanža. Náletům stovek ukrajinských dronů čelilo během noci i Rusko, kde úřady hlásí jednoho raněného.

S výletní lodí u Kapverd zdravotníci nově spojují sedm případů hantaviru

S výletní lodí u pobřeží Kapverdských ostrovů, kde se vyskytla nákaza hantavirem, lékaři nově spojují sedm možných případů. Uvedla to Světová zdravotnická organizace (WHO) s tím, že laboratorně potvrzené jsou zatím dva případy, napsala v noci na dnešek agentura Reuters. Tři lidé zemřeli a čtyři jsou nemocní, z nichž jeden je v kritickém stavu. Hantavirus je vzácné, ale potenciálně smrtelné onemocnění, které se šíří trusem infikovaných hlodavců.

Evropská komise řeší možné výpadky leteckého paliva

Evropská komise vydá tento týden pokyny pro letecké společnosti týkající se leteckého paliva, uvedla mluvčí Evropské komise Anna-Kaisa Itkonen. Výkonný ředitel Mezinárodní agentury pro energii v polovině dubna uvedl, že Evropa má podle něj zásoby leteckého paliva zhruba na šest týdnů. Komise má podle mluvčí plný přehled o tom, co se děje, a situaci koordinuje s jednotlivými členskými státy.

Muž podezřelý z otrávení dětských výživ obvinění popírá

Muž, který byl o víkendu zadržený v Rakousku pro podezření z otrávení dětských výživ značky HiPP, obvinění popírá. Informují o tom dnes rakouská média. Podle zpravodajského webu oe.at je zadrženým slovenský rodák žijící v Rakousku. Podle jeho právního zástupce jde o bývalého zaměstnance německé firmy.

Británie jedná o svém připojení k unijní půjčce Ukrajině

Británie by se mohla připojit k půjčce ve výši 90 miliard eur (2,2 bilionu Kč), kterou se chystá Evropská unie poskytnout Ukrajině. Britský premiér Keir Starmer dnes podle agentury AFP uvedl, že jeho vláda jedná o účasti Londýna na unijní půjčce Kyjevu, přičemž část peněz by mohla být vynaložena na pořízení britských zbraní. Ukrajina se už pátým rokem brání rozsáhlé ruské vojenské agresi.

Vědci mění plastový odpad na čisté palivo

Plastový odpad by v budoucnu nemusel končit jen na skládkách nebo v oceánech. Vědci z University of Adelaide zkoumají technologii, která ho pomocí slunečního záření dokáže přeměnit na vodík a další využitelné látky. Pokud se ji podaří převést z laboratoře do praxe, mohla by spojit řešení dvou problémů: znečištění plasty a hledání čistších zdrojů energie.

Írán: Zabránili jsme americkému torpédoborci proplout Hormuzským průlivem

Írán v pondělí uvedl, že zabránil americké válečné lodi vplout do Hormuzského průlivu. Spojené státy zároveň popřely dřívější zprávu íránské polooficiální agentury Fars, podle níž měly plavidlo zasáhnout dvě íránské rakety.

KOMENTÁŘ: Vyšší cena ropy po delší dobu může vést k recesi, mírní nadšení trhu analytik

Akciový trh ve Spojených státech i Evropě z hlediska výkonnosti za poslední měsíc už přepnul do zelených čísel a sentiment investorů vytváří dojem, že žádná krize v Íránu nikdy neproběhla. Dusno na Blízkém východě přitom trvá. Analytik Moody’s dokonce prohlásil, že svět není daleko od pádu do recese.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama