ZprávyPutin ztrácí své přívržence, ti doufají, že v "dohledné budoucnosti" odejde

Putin ztrácí své přívržence, ti doufají, že v „dohledné budoucnosti“ odejde

Ruský prezident Vladimir Putin si za tři měsíce poštval proti sobě přívržence války proti Ukrajině i stoupence míru. „Téměř nikdo není spokojen,“ tvrdí zdroje ruskojazyčného serveru Meduza a dodávají, že v Kremlu doufají, že Putin „v dohledné budoucnosti“ odejde – a vybírají nástupce.

Od začátku ruské invaze na Ukrajinu uběhly tři měsíce. Za tu dobu mnozí představitelé ruských elit několikrát změnili postoj k válce a situaci v zemi. Krajní pesimismus vystřídal umírněný optimismus a ten zase umírněný pesimismus. Jak tvrdí zdroje Meduzy blízké Kremlu, nyní tyto nálady nabraly ještě jeden směr: hodně lidí je nespokojeno s Vladimirem Putinem. A to ti, kdo se zasazují za pokračování války, i ti, co si přejí mír.

Za tři měsíce válčení se celková nálada ruských elit stačila několikrát úplně změnit. Začátkem března většina kremelských a vládních představitelů prostě nevěděla, co dělat – a s děsem přemýšlela nad tím, jak sankce ovlivní jejich kariéru a život. Trošku později začal „vlastenecký vzestup – v dubnu mnozí představitelé režimu veřejně vyzývali k válce „do vítězného konce“.

Nyní v hodnocení toho, co se stalo, znovu převažuje pesimismus. „Žít jako dřív nepůjde, o rozvoji není řeč. Ale nějak žít se dá, díky šedému dovozu, obchodu s Čínou a Indií,“ tvrdí zdroj blízký vládě.

Současně v Kremlu nevidí realistický scénář, za kterého by režim mohl ukončit válčení na Ukrajině – a zachovat si popularitu.

Již po pár týdnech po vpádu na Ukrajinu začal kremelský politický blok vymýšlet strategie, jak by bylo možné toho dosáhnout. Ale vymyslet nic nedokázali.

Určitě skoro nikdo není spokojen s Putinem. Byznys a mnozí členové vlády jsou nespokojeni, že prezident rozpoutal válku, aniž bral zřetel na rozsah sankcí, protože s takovými sankcemi nelze normálně žít. Jestřábi jsou zase nespokojeni s tempem „speciální operace“. Myslí si, že lze postupovat rozhodněji.

Takové nálady v elitách popisuje zdroj blízký Kremlu. Jeho slova potvrzují další dva lidé blízcí prezidentské kanceláři, jakož i dva zdroje z okolí vlády.

Zdroje blízké prezidentské kanceláři tvrdí, že stanovisko „jestřábů“ (hlavně ze silových složek) je jednoduché: „Když už jsme se do toho pustili, nejde to flákat. Je nutné přitvrdit.“ Tím se myslí rozsáhlá mobilizace záloh a válka „do vítězství“, ideálně do dobytí Kyjeva.

Ale podle zdrojů Meduzy Kreml není k mobilizaci připraven. Ještě v dubnu se zdroje odvolávaly na utajené sociologické průzkumy, podle kterých dokonce i Rusové, kteří podporují „speciální operaci“, nejsou ochotni sami bojovat, ani posílat na frontu své blízké.

Zdroje upozorňují, že „mírová strana“ v podobě největších podnikatelů a většiny „civilních“ činitelů je také nespokojena s počínáním Putina, protože nevidí, že by podnikal reálné kroky k dosažení míru s Ukrajinou. Zato si všímají četných potíží v ekonomice.

„Problémy (v Rusku kvůli válce) jsou již patrné a v polovině léta se vyřítí z různých stran: doprava, zdravotnictví, dokonce i zemědělství. Na takový rozsah prostě nikdo ani nepomyslel,“ vysvětluje zdroj blízký vládě.

Dodává, že před vypuknutím války nikdo nepočítal s variantou, že by se evropské země úplně zřekly dovozu ruského plynu a ropy. Takové embargo se stále posuzuje, ale podle zdrojů Meduzy prezident a „bojovná“ část jeho okolí stále nevěří, že se tato hrozba Západu splní.

Putin prostě nechce myslet na hospodářské potíže, které vidí většina činitelů, a tím spíše je nechce spojovat s válkou, zdůrazňují dva zdroje blízké prezidentské kanceláři. Prezident tento názor projevil i veřejně.

Zdroje blízké prezidentské kanceláři a vládě uvádějí, že na tomto pozadí se v úřadech stále častěji posuzuje otázka „budoucnosti po Putinovi“.

„Není to o tom, že by Putina chtěli hned svrhnout a že by připravovali spiknutí. Jen si uvědomují, anebo přejí, že v docela dohledné perspektivě nebude řídit stát,“ vysvětluje jeden ze zdrojů. „Prezident to pokazil, ale pak bude možné vše napravit a nějak se domluvit (se Západem a Ukrajinou),“ dodává další zdroj.

V Kremlu podle něj potichu zvažují dokonce i prezidentova nástupce. Mezi kandidáty je moskevský starosta Sergej Sobjanin, místopředseda bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv a první zástupce šéfa prezidentské kanceláře Sergej Kirijenko.

Zdroje vysvětlují, že Kirijenko se v poslední době pravidelně stýká s Putinem kvůli Donbasu, který v Kremlu dostal na starost, a ekonomice. Ale informace zdrojů o Kirijenkových plánech si odporují: někteří soudí, že chce být přinejmenším premiérem, jiní jsou přesvědčeni, že se snaží prokázat svou výkonnost kvůli funkci v prezidentské kanceláři.

Shodují se ale, že nyní Kirijenko a třeba například velitel ruské národní gardy Viktor Zolotov patří do Putina nejbližšího okolí. „V něm jsou teď ti, kdo se podílí na operaci, tedy velí vojskům, zabývají se Donbasem. Prezident je ve válce. Tito lidé mohou překročit nepřekročitelnou mez, tedy telefonicky probudit prezidenta,“ zdůrazňuje jeden ze zdrojů.

Zdroje shodně zdůrazňují, že i při posuzování Kirijenka a dalších hypotetických nástupců všichni lidé věrní režimu chápou, že Putin může odejít z funkce prezidenta jen při vážném zhoršení zdravotního stavu. Nespokojenost vysoce postavených hodnostářů se tak ve výsledku nijak neprojevuje, kromě hovorů mezi sebou. Slovy zdroje blízkého vládě: „Lidé plivou, ale i tak pracují a přestavují zemi na válečné koleje.“

V Kremlu se například nezřekli nápadu na referendum o připojení samozvané Doněcké a Luhanské republiky a také okupované Chersonské oblasti k Rusku. Kdy by se referenda mohla konat, závisí na situaci na frontě. Zatím nejrealističtějším termínem se jeví 11. září, kdy se budou konat i volby v ruských regionech. Podle zdrojů by se v tento den mohlo konat i referendum o připojení Jižní Osetie, i když úřady v této gruzínské separatistické provincii vyhlásily hlasování na 17. července. Toto datum ale vybral Anatolij Bibilov, který mezitím prohrál prezidentské volby.

Zdroje nevylučují, že spolu s referendy by se mohl konat i plebiscit o „sloučení“ Ruska a Běloruska. „Ale to jen v případě, že se to podaří protlačit přes Lukašenka, který takovému scénáři všemožně vyhýbá.“

Prezidentův mluvčí Dmitrij Peskov na otázky Meduzy dosud neodpověděl.

Doporučujeme

U Libye se převrátila loď s migranty, nejméně 50 lidí se pohřešuje

Dřevěná loď s přibližně 60 migranty se převrátila ve Středozemním moři u východního pobřeží Libye. Deset lidí se podařilo zachránit, nejméně 50 dalších včetně žen a dětí se pohřešuje.

Čína už dva roky zadržuje amerického seismologa a odborníka na jaderný program. Viní ho ze špionáže

Americký seismolog čínského původu Chen Youlin je už téměř dva roky zadržován v Číně, kde čelí obvinění ze špionáže. Jeho rodina nyní případ zveřejnila s tím, že nevidí žádné náznaky, že by se Peking chystal vědce propustit.

Kritická situace v jezeru Powell. Hladina nebezpečně klesá

Hladina jezera Powell, nádrže na řece Colorado v Utahu a Arizoně, v pondělí dosahovala 1 074 metrů nad mořem. Pokud hladina klesne ještě o několik metrů, mohou přestat fungovat vodní turbíny a nebude možná výroba elektřiny. V nejčernějším scénáři se voda nedostane přes přehradu k milionům lidí ve třech amerických státech.

Merz je přesvědčený, že zabrání AfD, aby po zemských volbách na východě vládla

Německý kancléř Friedrich Merz je přesvědčený, že se podaří zabránit tomu, aby po podzimních volbách vládla v některé ze spolkových zemí strana Alternativa pro Německo (AfD). Řekl to dnes na tradiční letní tiskové konferenci. V září se uskuteční volby v Sasku-Anhaltsku, Meklenbursku-Předním Pomořansku a v Berlíně. V prvních dvou zemích má podle průzkumů šanci vyhrát AfD, kterou loni civilní tajná služba označila za prokazatelně pravicově extremistickou.

KOMENTÁŘ: Alternativní investice za 50 milionů dolarů. Prodal se nejdražší dinosaurus

Aukční síň Sotheby’s vydražila kostru tyrannosaura rexe. Nejpopulárnější masožravec druhohor vyšel na 50,1 milionu dolarů (přes miliardu korun) a stal se tak nejdražším dinosaurem, který byl kdy prodán. Což dokazuje nejen zájem o plazy, ale především o bohatý svět alternativních investic.

Kreml podle Litvy a Lotyšska plánuje útoky v Pobaltí či Polsku, Kreml to popřel

Rusko plánuje útoky na infrastrukturu v Pobaltí nebo v Polsku, uvedl dnes litevský prezident Gitanas Nausėda. Podle Nausėdy vycházejí tyto informace z údajů zpravodajských služeb. Prezident tím potvrdil zprávy, podle nichž mají útoky Moskvy otestovat jednotu zemí NATO, napsala litevská stanice LRT. Útoky by mohly být provedeny konvenčními i jinými prostředky, dodal prezident. Jeho slova potvrdil také jeho lotyšský protějšek Edgars Rinkévičs. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov to naopak odmítl s tím, že jde o záminku pro militarizaci namířenou proti Rusku, uvedla agentura Reuters.

Lesy mohou kvůli oteplování ukládat výrazně méně uhlíku

Schopnost lesů pohlcovat oxid uhličitý může být v příštích desetiletích výrazně nižší, než předpokládají současné klimatické modely. Nový výzkum naznačuje, že vyšší teploty a sušší vzduch zpomalují růst stromů, i když nadále probíhá fotosyntéza. To může snížit množství uhlíku, které lesy dlouhodobě ukládají.

Změna pohlaví před nástupem do vězení. Česko vydalo Německu extremistku Liebich

Česká policie dnes převezla zadrženou německou pravicovou extremistku Marlu Svenju Liebich do Německa, kde má nastoupit do vězení. Z litoměřické vazební věznice ji eskorta odvezla ráno, před 10:00 překročila česko-německou hranici, uvedli policisté na síti X. Následně ji pak podle německých médií předala na hranici německým kolegům.

Španělsko porazilo Francii a zahraje si finále mistrovství světa

Španělsko zvládlo semifinále mistrovství světa proti Francii a po výhře 2:0 si zajistilo druhou finálovou účast ve své historii. O postupu rozhodla proměněná penalta Mikela Oyarzabala a druhý gól Pedra Porra po změně stran. Francouzský tým sice vstoupil do utkání aktivně, postupně ale ztratil tempo i prostor k vytváření šancí.

Ceny ropy se drží kolem 80 dolarů za barel, mohou se přitom vrátit ke 100 dolarům

Ceny ropy ve středu opět vzrostly po amerických útocích na cíle spojené s Íránem a obnovení námořní blokády íránských přístavů. Pokračující válka představuje riziko pro USA, jejichž nouzové zásoby ropy jsou na nejnižší úrovni od 80. let. Konflikt se přitom vrátil na eskalační trajektorii, což navíc může vést k opětovnému růstu cen ropy až k hranici 100 dolarů za barel, obávají se odborníci.

Počet obětí požáru v bangkockém baru Rong Beer vzrostl na 32 mrtvých

Počet obětí nedělního požáru v baru Rong Beer Na Ladprao v thajském Bangkoku vzrostl na 32 poté, co v nemocnici zemřeli další dva zranění. Informovala o tom agentura AP. Zranění utrpělo více než 70 lidí a 24 z nich zůstává v kritickém stavu.

Ukrajina hlásí mrtvé a zraněné po ruských útocích

Ruský útok na ukrajinské město Oděsa si vyžádal tři mrtvé, uvedl ráno šéf oblastní vojenské správy Oleh Kiper. Po jednom mrtvém oznámily ukrajinské úřady z Černihivské oblasti a Chersonu. Podle letectva zaútočilo Rusko v noci na dnešek dvěma střelami a 122 drony.

Trump pohrozil Íránu zničením elektráren a mostů

Usedněte k jednacímu stolu, jinak zničíme vaše elektrárny a mosty, vzkázal do Teheránu americký prezident Donald Trump. Podobnou výhružkou šéf Bílého domu pobouřil svět již v dubnu. Údery na civilní objekty jsou totiž klasifikovány jako válečný zločin. Prodloužení války představuje riziko kvůli téměř vyčerpaným zásobám ropy.

Gibraltar a Španělsko po letech zjednodušily překračování hranice

Lidé mohou od středy volně přecházet mezi Španělskem a britským Gibraltarem bez běžných kontrol na pozemní hranici. Po letech vyjednávání začala předběžně platit dohoda mezi Evropskou unií a Británií, která řeší jednu z posledních otevřených otázek po brexitu.

Mandát zesnulého senátora Lindseyho Grahama dočasně převezme jeho mladší sestra Darline

Po smrti amerického republikánského senátora Lindseyho Grahama bude jeho místo v Senátu Spojených států dočasně zastávat jeho mladší sestra Darline Graham Nordone. Do funkce ji v pondělí jmenoval guvernér Jižní Karolíny Henry McMaster.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama