ZprávyPutin ztrácí své přívržence, ti doufají, že v "dohledné budoucnosti" odejde

Putin ztrácí své přívržence, ti doufají, že v „dohledné budoucnosti“ odejde

Ruský prezident Vladimir Putin si za tři měsíce poštval proti sobě přívržence války proti Ukrajině i stoupence míru. „Téměř nikdo není spokojen,“ tvrdí zdroje ruskojazyčného serveru Meduza a dodávají, že v Kremlu doufají, že Putin „v dohledné budoucnosti“ odejde – a vybírají nástupce.

Od začátku ruské invaze na Ukrajinu uběhly tři měsíce. Za tu dobu mnozí představitelé ruských elit několikrát změnili postoj k válce a situaci v zemi. Krajní pesimismus vystřídal umírněný optimismus a ten zase umírněný pesimismus. Jak tvrdí zdroje Meduzy blízké Kremlu, nyní tyto nálady nabraly ještě jeden směr: hodně lidí je nespokojeno s Vladimirem Putinem. A to ti, kdo se zasazují za pokračování války, i ti, co si přejí mír.

Za tři měsíce válčení se celková nálada ruských elit stačila několikrát úplně změnit. Začátkem března většina kremelských a vládních představitelů prostě nevěděla, co dělat – a s děsem přemýšlela nad tím, jak sankce ovlivní jejich kariéru a život. Trošku později začal „vlastenecký vzestup – v dubnu mnozí představitelé režimu veřejně vyzývali k válce „do vítězného konce“.

Nyní v hodnocení toho, co se stalo, znovu převažuje pesimismus. „Žít jako dřív nepůjde, o rozvoji není řeč. Ale nějak žít se dá, díky šedému dovozu, obchodu s Čínou a Indií,“ tvrdí zdroj blízký vládě.

Současně v Kremlu nevidí realistický scénář, za kterého by režim mohl ukončit válčení na Ukrajině – a zachovat si popularitu.

Již po pár týdnech po vpádu na Ukrajinu začal kremelský politický blok vymýšlet strategie, jak by bylo možné toho dosáhnout. Ale vymyslet nic nedokázali.

Určitě skoro nikdo není spokojen s Putinem. Byznys a mnozí členové vlády jsou nespokojeni, že prezident rozpoutal válku, aniž bral zřetel na rozsah sankcí, protože s takovými sankcemi nelze normálně žít. Jestřábi jsou zase nespokojeni s tempem „speciální operace“. Myslí si, že lze postupovat rozhodněji.

Takové nálady v elitách popisuje zdroj blízký Kremlu. Jeho slova potvrzují další dva lidé blízcí prezidentské kanceláři, jakož i dva zdroje z okolí vlády.

Zdroje blízké prezidentské kanceláři tvrdí, že stanovisko „jestřábů“ (hlavně ze silových složek) je jednoduché: „Když už jsme se do toho pustili, nejde to flákat. Je nutné přitvrdit.“ Tím se myslí rozsáhlá mobilizace záloh a válka „do vítězství“, ideálně do dobytí Kyjeva.

Ale podle zdrojů Meduzy Kreml není k mobilizaci připraven. Ještě v dubnu se zdroje odvolávaly na utajené sociologické průzkumy, podle kterých dokonce i Rusové, kteří podporují „speciální operaci“, nejsou ochotni sami bojovat, ani posílat na frontu své blízké.

Zdroje upozorňují, že „mírová strana“ v podobě největších podnikatelů a většiny „civilních“ činitelů je také nespokojena s počínáním Putina, protože nevidí, že by podnikal reálné kroky k dosažení míru s Ukrajinou. Zato si všímají četných potíží v ekonomice.

„Problémy (v Rusku kvůli válce) jsou již patrné a v polovině léta se vyřítí z různých stran: doprava, zdravotnictví, dokonce i zemědělství. Na takový rozsah prostě nikdo ani nepomyslel,“ vysvětluje zdroj blízký vládě.

Dodává, že před vypuknutím války nikdo nepočítal s variantou, že by se evropské země úplně zřekly dovozu ruského plynu a ropy. Takové embargo se stále posuzuje, ale podle zdrojů Meduzy prezident a „bojovná“ část jeho okolí stále nevěří, že se tato hrozba Západu splní.

Putin prostě nechce myslet na hospodářské potíže, které vidí většina činitelů, a tím spíše je nechce spojovat s válkou, zdůrazňují dva zdroje blízké prezidentské kanceláři. Prezident tento názor projevil i veřejně.

Zdroje blízké prezidentské kanceláři a vládě uvádějí, že na tomto pozadí se v úřadech stále častěji posuzuje otázka „budoucnosti po Putinovi“.

„Není to o tom, že by Putina chtěli hned svrhnout a že by připravovali spiknutí. Jen si uvědomují, anebo přejí, že v docela dohledné perspektivě nebude řídit stát,“ vysvětluje jeden ze zdrojů. „Prezident to pokazil, ale pak bude možné vše napravit a nějak se domluvit (se Západem a Ukrajinou),“ dodává další zdroj.

V Kremlu podle něj potichu zvažují dokonce i prezidentova nástupce. Mezi kandidáty je moskevský starosta Sergej Sobjanin, místopředseda bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv a první zástupce šéfa prezidentské kanceláře Sergej Kirijenko.

Zdroje vysvětlují, že Kirijenko se v poslední době pravidelně stýká s Putinem kvůli Donbasu, který v Kremlu dostal na starost, a ekonomice. Ale informace zdrojů o Kirijenkových plánech si odporují: někteří soudí, že chce být přinejmenším premiérem, jiní jsou přesvědčeni, že se snaží prokázat svou výkonnost kvůli funkci v prezidentské kanceláři.

Shodují se ale, že nyní Kirijenko a třeba například velitel ruské národní gardy Viktor Zolotov patří do Putina nejbližšího okolí. „V něm jsou teď ti, kdo se podílí na operaci, tedy velí vojskům, zabývají se Donbasem. Prezident je ve válce. Tito lidé mohou překročit nepřekročitelnou mez, tedy telefonicky probudit prezidenta,“ zdůrazňuje jeden ze zdrojů.

Zdroje shodně zdůrazňují, že i při posuzování Kirijenka a dalších hypotetických nástupců všichni lidé věrní režimu chápou, že Putin může odejít z funkce prezidenta jen při vážném zhoršení zdravotního stavu. Nespokojenost vysoce postavených hodnostářů se tak ve výsledku nijak neprojevuje, kromě hovorů mezi sebou. Slovy zdroje blízkého vládě: „Lidé plivou, ale i tak pracují a přestavují zemi na válečné koleje.“

V Kremlu se například nezřekli nápadu na referendum o připojení samozvané Doněcké a Luhanské republiky a také okupované Chersonské oblasti k Rusku. Kdy by se referenda mohla konat, závisí na situaci na frontě. Zatím nejrealističtějším termínem se jeví 11. září, kdy se budou konat i volby v ruských regionech. Podle zdrojů by se v tento den mohlo konat i referendum o připojení Jižní Osetie, i když úřady v této gruzínské separatistické provincii vyhlásily hlasování na 17. července. Toto datum ale vybral Anatolij Bibilov, který mezitím prohrál prezidentské volby.

Zdroje nevylučují, že spolu s referendy by se mohl konat i plebiscit o „sloučení“ Ruska a Běloruska. „Ale to jen v případě, že se to podaří protlačit přes Lukašenka, který takovému scénáři všemožně vyhýbá.“

Prezidentův mluvčí Dmitrij Peskov na otázky Meduzy dosud neodpověděl.

Doporučujeme

Francie nařídila evakuaci dalších sedmi obcí u Bordeaux kvůli požárům

Francouzské úřady v noci na dnešek nařídily preventivní evakuaci sedmi obcí v okolí Bordeaux kvůli rozsáhlým lesním požárům, které se k oblasti blíží. V těchto obcích žije přes 170.000 lidí, ale dvou z nich se evakuace týká jen částečně. Již k pátečnímu večeru se přitom podle úřadů v jihozápadní Francii muselo evakuovat 141.000 lidí. Dalších 60.000 lidí muselo kvůli požárům opustit domovy ve středním Španělsku.

Jemenští Húsíové tvrdí, že zaútočili na Saúdskou Arábii

Jemenští povstalečtí Húsíové dnes oznámili, že raketami zaútočili na Saúdskou Arábii. Několik hodin předtím slíbili odplatu za vzdušné údery na přístavní město Hudajdá, které Rijád provedl v pátek a při nichž byli podle Húsíů zraněni dva lidé. Podle agentury AFP tak dále eskaluje situace na nově otevřené frontě regionálního konfliktu, který začal v únoru americko-izraelskými údery na Írán.

V posunutém termínu se uskutečnila večeře korespondentů, přišel i Trump

V posunutém termínu se v pátek za zesílených bezpečnostních opatření uskutečnila slavnostní večeře Asociace korespondentů Bílého domu. Přišel i americký prezident Donald Trump. Akci před třemi měsíci narušil ozbrojený muž, takže Trump tehdy nestihl pronést projev. Informuje o tom agentura AP.

Loď Starship při zkušebním letu vynesla vylepšené satelity Starlink

Z texaského kosmodromu Starbase v noci na dnešek odstartoval raketový nosič Super Heavy s vesmírnou lodí Starship společnosti SpaceX. Loď vypustila 20 vylepšených satelitů Starlink a vrátila se na Zemi prakticky bez úhony, uvedla agentura Bloomberg.

John Cusack vyměnil film za komiks

John Cusack se v posledních letech před kamerou objevuje méně často. Herectví sice úplně neopustil, větší tvůrčí svobodu však našel při psaní své první grafické knihy.

Trump pohrozil EU dalšími cly kvůli pokutám pro Google

Obchodní napětí mezi Spojenými státy a Evropskou unií dál roste. Donald Trump oznámil vyšetřování evropských praktik namířených proti americkým technologickým firmám a pohrozil Bruselu dalšími cly.

Největší masná firma světa ruší cíl uhlíkové neutrality

JBS, největší producent masa na světě, ustoupil od svých dosavadních klimatických závazků. Ve výroční zprávě přestal uvádět plán dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2040 a zároveň vypustil dřívější cíl odstranit odlesňování ze svého domácího dodavatelského řetězce. Firma tvrdí, že mění přístup kvůli obtížné měřitelnosti emisí v zemědělství.

Blackstone spravuje aktiva za rekordních 1,35 bilionu dolarů

Americká investiční společnost Blackstone překonala očekávání analytiků a zvýšila objem spravovaných aktiv na nový rekord. K výsledkům jí pomohly investice spojené s umělou inteligencí, datovými centry i energetickou infrastrukturou.

Izraelská armáda oznámila přípravu na rozsáhlou operaci na Západním břehu

Izraelská armáda dnes odpoledne oznámila, že na Západním břehu připravuje rozsáhlou operaci, kterou označila za protiteroristickou, píše server The Times of Israel (ToI). Prohlášení přišlo po ranním incidentu u palestinské vesnice Till, kde při střelbě zahynuli čtyři Palestinci a dva izraelští vojáci.

Rumunská stíhačka sestřelila dron, který narušil vzdušný prostor země

Rumunská stíhačka F-16 dnes sestřelila dron, který narušil vzdušný prostor země, uvedl prezident Nicušor Dan. Podle ministerstva obrany se stroj zřítil hluboko v rumunském vnitrozemí.

Statisíce ukryté v pohovce. Soud dočasně zastavil vyšetřování jihoafrického prezidenta Cyrila Ramaphosy

Jihoafrický prezident Cyril Ramaphosa získal soudní ochranu před pokračováním parlamentního vyšetřování aféry známé jako Farmgate. Případ se týká stovek tisíc dolarů ukrytých v pohovce na jeho soukromé farmě. Soud nyní proces pozastavil do rozhodnutí o prezidentově žalobě proti dřívější zprávě vyšetřovacího panelu.

Trump uvalil nová cla na dovoz. Opatření zasáhlo většinu obchodních partnerů

Spojené státy od pátku uplatňují nová dovozní cla ve výši 10 až 12,5 procenta na zboží z přibližně šesti desítek obchodních partnerů, jak ve čtvrtek rozhodl prezident Donald Trump. Podle amerického obchodního zástupce se opatření týká zemí, které dohromady představují více než 99 procent dovozu do USA, tedy i Číny a evropských zemí.

Vědci upozorňují na nové hrozby pro opylovače

Úbytek opylovačů už dávno nesouvisí jen s úbytkem přirozeného prostředí, pesticidy nebo změnou klimatu. Do popředí se dostávají i dosud méně sledované hrozby, jako jsou mikroplasty, znečištění ovzduší, zbytky antibiotik nebo umělé osvětlení. Odborníci zároveň upozorňují, že právě včasné rozpoznání těchto rizik může výrazně pomoci při ochraně včel, čmeláků, motýlů i dalších druhů, na nichž závisí fungování ekosystémů i zemědělství.

Evropu sevře další tepelná kupole. Meteorologové už vědí, kdy udeří

Po extrémním horku v červnu ulevilo Evropě chladné osvěžení, kdy teploty na některých místech klesly na 15 až 18 stupňů. Nad Evropou se však má vytvořit další tepelná kupole. Extrémní horko aktuálně sužuje části jižní a západní Evropy. Meteorologové přitom očekávají, že vedro do střední Evropy dorazí příští týden.

Vance v ohrožení? Agent Tajné služby o něm vynesl citlivé informace

Internímu vyšetřování čelí agent Tajné služby přidělený americkému viceprezidentovi J. D. Vancovi. Je podezřelý z úniku citlivých informací o pohybu viceprezidenta a jeho rodiny. Tato osoba podle vyšetřování poskytla informace pro článek o frustraci agentů ve službě pro Vance.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama