ZprávyPutin ztrácí své přívržence, ti doufají, že v "dohledné budoucnosti" odejde

Putin ztrácí své přívržence, ti doufají, že v „dohledné budoucnosti“ odejde

Ruský prezident Vladimir Putin si za tři měsíce poštval proti sobě přívržence války proti Ukrajině i stoupence míru. „Téměř nikdo není spokojen,“ tvrdí zdroje ruskojazyčného serveru Meduza a dodávají, že v Kremlu doufají, že Putin „v dohledné budoucnosti“ odejde – a vybírají nástupce.

Od začátku ruské invaze na Ukrajinu uběhly tři měsíce. Za tu dobu mnozí představitelé ruských elit několikrát změnili postoj k válce a situaci v zemi. Krajní pesimismus vystřídal umírněný optimismus a ten zase umírněný pesimismus. Jak tvrdí zdroje Meduzy blízké Kremlu, nyní tyto nálady nabraly ještě jeden směr: hodně lidí je nespokojeno s Vladimirem Putinem. A to ti, kdo se zasazují za pokračování války, i ti, co si přejí mír.

Za tři měsíce válčení se celková nálada ruských elit stačila několikrát úplně změnit. Začátkem března většina kremelských a vládních představitelů prostě nevěděla, co dělat – a s děsem přemýšlela nad tím, jak sankce ovlivní jejich kariéru a život. Trošku později začal „vlastenecký vzestup – v dubnu mnozí představitelé režimu veřejně vyzývali k válce „do vítězného konce“.

Nyní v hodnocení toho, co se stalo, znovu převažuje pesimismus. „Žít jako dřív nepůjde, o rozvoji není řeč. Ale nějak žít se dá, díky šedému dovozu, obchodu s Čínou a Indií,“ tvrdí zdroj blízký vládě.

Současně v Kremlu nevidí realistický scénář, za kterého by režim mohl ukončit válčení na Ukrajině – a zachovat si popularitu.

Již po pár týdnech po vpádu na Ukrajinu začal kremelský politický blok vymýšlet strategie, jak by bylo možné toho dosáhnout. Ale vymyslet nic nedokázali.

Určitě skoro nikdo není spokojen s Putinem. Byznys a mnozí členové vlády jsou nespokojeni, že prezident rozpoutal válku, aniž bral zřetel na rozsah sankcí, protože s takovými sankcemi nelze normálně žít. Jestřábi jsou zase nespokojeni s tempem „speciální operace“. Myslí si, že lze postupovat rozhodněji.

Takové nálady v elitách popisuje zdroj blízký Kremlu. Jeho slova potvrzují další dva lidé blízcí prezidentské kanceláři, jakož i dva zdroje z okolí vlády.

Zdroje blízké prezidentské kanceláři tvrdí, že stanovisko „jestřábů“ (hlavně ze silových složek) je jednoduché: „Když už jsme se do toho pustili, nejde to flákat. Je nutné přitvrdit.“ Tím se myslí rozsáhlá mobilizace záloh a válka „do vítězství“, ideálně do dobytí Kyjeva.

Ale podle zdrojů Meduzy Kreml není k mobilizaci připraven. Ještě v dubnu se zdroje odvolávaly na utajené sociologické průzkumy, podle kterých dokonce i Rusové, kteří podporují „speciální operaci“, nejsou ochotni sami bojovat, ani posílat na frontu své blízké.

Zdroje upozorňují, že „mírová strana“ v podobě největších podnikatelů a většiny „civilních“ činitelů je také nespokojena s počínáním Putina, protože nevidí, že by podnikal reálné kroky k dosažení míru s Ukrajinou. Zato si všímají četných potíží v ekonomice.

„Problémy (v Rusku kvůli válce) jsou již patrné a v polovině léta se vyřítí z různých stran: doprava, zdravotnictví, dokonce i zemědělství. Na takový rozsah prostě nikdo ani nepomyslel,“ vysvětluje zdroj blízký vládě.

Dodává, že před vypuknutím války nikdo nepočítal s variantou, že by se evropské země úplně zřekly dovozu ruského plynu a ropy. Takové embargo se stále posuzuje, ale podle zdrojů Meduzy prezident a „bojovná“ část jeho okolí stále nevěří, že se tato hrozba Západu splní.

Putin prostě nechce myslet na hospodářské potíže, které vidí většina činitelů, a tím spíše je nechce spojovat s válkou, zdůrazňují dva zdroje blízké prezidentské kanceláři. Prezident tento názor projevil i veřejně.

Zdroje blízké prezidentské kanceláři a vládě uvádějí, že na tomto pozadí se v úřadech stále častěji posuzuje otázka „budoucnosti po Putinovi“.

„Není to o tom, že by Putina chtěli hned svrhnout a že by připravovali spiknutí. Jen si uvědomují, anebo přejí, že v docela dohledné perspektivě nebude řídit stát,“ vysvětluje jeden ze zdrojů. „Prezident to pokazil, ale pak bude možné vše napravit a nějak se domluvit (se Západem a Ukrajinou),“ dodává další zdroj.

V Kremlu podle něj potichu zvažují dokonce i prezidentova nástupce. Mezi kandidáty je moskevský starosta Sergej Sobjanin, místopředseda bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv a první zástupce šéfa prezidentské kanceláře Sergej Kirijenko.

Zdroje vysvětlují, že Kirijenko se v poslední době pravidelně stýká s Putinem kvůli Donbasu, který v Kremlu dostal na starost, a ekonomice. Ale informace zdrojů o Kirijenkových plánech si odporují: někteří soudí, že chce být přinejmenším premiérem, jiní jsou přesvědčeni, že se snaží prokázat svou výkonnost kvůli funkci v prezidentské kanceláři.

Shodují se ale, že nyní Kirijenko a třeba například velitel ruské národní gardy Viktor Zolotov patří do Putina nejbližšího okolí. „V něm jsou teď ti, kdo se podílí na operaci, tedy velí vojskům, zabývají se Donbasem. Prezident je ve válce. Tito lidé mohou překročit nepřekročitelnou mez, tedy telefonicky probudit prezidenta,“ zdůrazňuje jeden ze zdrojů.

Zdroje shodně zdůrazňují, že i při posuzování Kirijenka a dalších hypotetických nástupců všichni lidé věrní režimu chápou, že Putin může odejít z funkce prezidenta jen při vážném zhoršení zdravotního stavu. Nespokojenost vysoce postavených hodnostářů se tak ve výsledku nijak neprojevuje, kromě hovorů mezi sebou. Slovy zdroje blízkého vládě: „Lidé plivou, ale i tak pracují a přestavují zemi na válečné koleje.“

V Kremlu se například nezřekli nápadu na referendum o připojení samozvané Doněcké a Luhanské republiky a také okupované Chersonské oblasti k Rusku. Kdy by se referenda mohla konat, závisí na situaci na frontě. Zatím nejrealističtějším termínem se jeví 11. září, kdy se budou konat i volby v ruských regionech. Podle zdrojů by se v tento den mohlo konat i referendum o připojení Jižní Osetie, i když úřady v této gruzínské separatistické provincii vyhlásily hlasování na 17. července. Toto datum ale vybral Anatolij Bibilov, který mezitím prohrál prezidentské volby.

Zdroje nevylučují, že spolu s referendy by se mohl konat i plebiscit o „sloučení“ Ruska a Běloruska. „Ale to jen v případě, že se to podaří protlačit přes Lukašenka, který takovému scénáři všemožně vyhýbá.“

Prezidentův mluvčí Dmitrij Peskov na otázky Meduzy dosud neodpověděl.

Doporučujeme

Británie, Francie a Kanada zavádějí sankce proti izraelským osadám na Západním břehu

Británie zakáže dovoz zboží z izraelských osad na okupovaném Západním břehu. Postup koordinuje s Francií a Kanadou. Londýn krok zdůvodňuje rychlým rozšiřováním osad, rostoucím násilím a obavami, že další výstavba znemožní vznik životaschopného palestinského státu.

Kanada uvalila na USA vysoká cla. Trump pohrozil eskalací

Celní válka mezi USA a Kanadou eskaluje poté, co minulý měsíc ztroskotala obchodní jednání. V platnost vstoupila kanadská odvetná cla v rozmezí 15 až 50 procent uvalená na řadu amerických produktů. Americký prezident Donald Trump navíc v pondělí pohrozil zákazem prodeje kanadských letadel Bombardier v USA. Celní válku pocítí hlavně malé a střední podniky.

Australský regulátor omezil činnost desítek firem

Australský finanční dohled během uplynulého roku zrušil, pozastavil nebo odmítl obnovit 45 registrací poskytovatelů kryptoslužeb a převodů peněz. Důvodem byly provozní nedostatky, nečinnost firem i riziko praní peněz. Mezi dotčenými společnostmi je také GetCoins, jejíž služby podle úřadu zneužívali organizovaní investiční podvodníci.

Británie pošle Ukrajině balíček protivzdušné obrany v hodnotě 100 milionů liber

Británie vynaloží 100 milionů liber (2,82 miliardy korun) na balíček protivzdušné obrany pro Ukrajinu, včetně střel do systému Patriot, oznámila dnes britská vláda. Ministerstvo obrany uvedlo, že vybavení dodá ještě před letošní zimou.

Jehličnany v severských lesích ustupují listnatým stromům

Oteplování postupně proměňuje rozsáhlé lesy na severu planety, v nichž dosud převládaly stálezelené jehličnany. Po požárech, bouřích a dalších událostech narušujících porost se na uvolněných místech rychleji prosazují listnaté stromy. Pomáhají jim také vyšší teploty, delší období růstu a větší množství dusíku v půdě.

Strach na Blízkém východě: Írán měl otestovat novou balistickou raketu

Íránská státní média v pondělí zdůraznila schopnosti nové balistické rakety Qassem Basir. Podle nich změní doktrínu Íránu, který bude moci preventivně eliminovat jakoukoli hrozbu. Mohsen Rezáí, tajemník íránské Nejvyšší rady národní bezpečnosti, v neděli vyzdvihoval schopnosti střely a tvrdil, že již byla otestována při útoku na americkou válečnou loď.

Ukrajinské drony zasáhly cíle v Saratově, odjinud úřady hlásí mrtvé

Nejméně deset raněných, včetně tří dětí, si vyžádal nálet ukrajinských dronů na Saratov, oznámil na sociální síti gubernátor Roman Busargin. Šest zraněných je v péči lékařů v nemocnicích, žádný není v ohrožení života. Jeden člověk podle úřadů zemřel při ukrajinském útoku na čerpací stanici v Brjanské oblasti. Dva lidé přišli o život na Rusy okupovaném Krymu. Ruská obrana během noci sestřelila stovky ukrajinských dronů, tvrdí Moskva.

Čínský vývoz v srpnu vzrostl o čtvrtinu. Táhnou ho auta a technologie

Čínský vývoz v srpnu meziročně vzrostl o 25 procent. Zahraniční poptávka po technologiích a elektromobilech pomáhá průmyslu v době, kdy domácí spotřeba zůstává slabá. Výrazně rostl také dovoz, přesto obchodní přebytek druhé největší ekonomiky světa přesáhl 119 miliard dolarů.

KOMENTÁŘ: Robotaxíky Tesly ztratily lesk. Musk řeší peníze i ostudný náskok konkurence

Bez velké pompy zahájila automobilka Tesla v texaském Austinu ostrý provoz své flotily Cybercabů, tedy autonomních taxíků. Jako by snad i nepřítomný Musk tušil, že tady není moc co slavit. Tesla se pere s regulátory, cenotvorbou i tvrdou konkurencí. A investoři to vidí…

Z Renoirova muzea v Cagnes-sur-Mer někdo ukradl čtyři díla

Z muzea Pierra-Augusta Renoira v Cagnes-sur-Mer na jihovýchodě Francie byla ukradena nejméně čtyři umělecká díla. Bezpečnostní kamery v noci na dnešek zachytily dva lupiče, jak obrazy odřezávají, informoval deník Le Figaro.

Útoky jemenských Húsiů na Saúdskou Arábii zranily 73 lidí

Série útoků jemenských povstalců Húsiů na cíle v jižní části Saúdské Arábie zranila 73 civilistů, včetně žen a dětí, uvedla dnes Rijádem vedená koalice v Jemenu. Zároveň slíbila odvetu. Podle Húsíů bylo zasaženo mezinárodní letiště i zařízení saúdskoarabské ropné společnosti Aramco, uvedla agentura AFP.

Změna strategie po 11. září. USA řeší možné snížení přítomnosti na Blízkém východě

Zatímco válka s Íránem pokračuje, v kancelářích americké armády a zpravodajské komunity probíhají tiché diskuse o snížení počtu amerických sil na Blízkém východě a přesun některých základen pod zem. Stahovat se má i americká protivzdušná obrana z Iráku. To by mohlo snížit bezpečnost například i v Jordánsku či Sýrii.

Rusko po třídenní přestávce obnovilo útoky na Kyjev, úřady hlásí šest zraněných

Rusko v noci na dnešek obnovilo útoky na ukrajinské hlavní město Kyjev. Nejméně šest lidí bylo zraněno, uvedly místní úřady. Nové útoky za použití dronů a raket následují poté, co vypršelo třídenní příměří vyhlášené kvůli návštěvě amerických vyjednavačů.

Srbská vláda navrhla rozpuštění parlamentu a předčasné volby

Srbská vláda požádala prezidenta Aleksandara Vučiće, aby rozpustil parlament a vypsal předčasné volby. Hlasování má přijít po dlouhodobých protivládních protestech a mohlo by otevřít cestu k Vučićovu návratu do premiérské funkce. Samotný návrh kabinetu však ještě neznamená, že byl parlament rozpuštěn.

Z bitcoinové sítě zmizelo 320 milionů dolarů. Údajní etičtí hackeři slibují vrácení

Bezpečnostní chyba zasáhla síť Liquid Network, kterou využívají kryptoměnové burzy k rychlejším převodům bitcoinů. Z její hlavní peněženky bylo odčerpáno přibližně 4 000 bitcoinů v hodnotě 320 milionů dolarů. Pachatelé se označují za etické hackery a tvrdí, že prostředky po opravě zranitelnosti vrátí.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama