-7.2 C
Czech
Sobota 31. ledna 2026
ZprávyPutin ztrácí své přívržence, ti doufají, že v "dohledné budoucnosti" odejde

Putin ztrácí své přívržence, ti doufají, že v „dohledné budoucnosti“ odejde

Ruský prezident Vladimir Putin si za tři měsíce poštval proti sobě přívržence války proti Ukrajině i stoupence míru. „Téměř nikdo není spokojen,“ tvrdí zdroje ruskojazyčného serveru Meduza a dodávají, že v Kremlu doufají, že Putin „v dohledné budoucnosti“ odejde – a vybírají nástupce.

Od začátku ruské invaze na Ukrajinu uběhly tři měsíce. Za tu dobu mnozí představitelé ruských elit několikrát změnili postoj k válce a situaci v zemi. Krajní pesimismus vystřídal umírněný optimismus a ten zase umírněný pesimismus. Jak tvrdí zdroje Meduzy blízké Kremlu, nyní tyto nálady nabraly ještě jeden směr: hodně lidí je nespokojeno s Vladimirem Putinem. A to ti, kdo se zasazují za pokračování války, i ti, co si přejí mír.

Za tři měsíce válčení se celková nálada ruských elit stačila několikrát úplně změnit. Začátkem března většina kremelských a vládních představitelů prostě nevěděla, co dělat – a s děsem přemýšlela nad tím, jak sankce ovlivní jejich kariéru a život. Trošku později začal „vlastenecký vzestup – v dubnu mnozí představitelé režimu veřejně vyzývali k válce „do vítězného konce“.

Nyní v hodnocení toho, co se stalo, znovu převažuje pesimismus. „Žít jako dřív nepůjde, o rozvoji není řeč. Ale nějak žít se dá, díky šedému dovozu, obchodu s Čínou a Indií,“ tvrdí zdroj blízký vládě.

Současně v Kremlu nevidí realistický scénář, za kterého by režim mohl ukončit válčení na Ukrajině – a zachovat si popularitu.

Již po pár týdnech po vpádu na Ukrajinu začal kremelský politický blok vymýšlet strategie, jak by bylo možné toho dosáhnout. Ale vymyslet nic nedokázali.

Určitě skoro nikdo není spokojen s Putinem. Byznys a mnozí členové vlády jsou nespokojeni, že prezident rozpoutal válku, aniž bral zřetel na rozsah sankcí, protože s takovými sankcemi nelze normálně žít. Jestřábi jsou zase nespokojeni s tempem „speciální operace“. Myslí si, že lze postupovat rozhodněji.

Takové nálady v elitách popisuje zdroj blízký Kremlu. Jeho slova potvrzují další dva lidé blízcí prezidentské kanceláři, jakož i dva zdroje z okolí vlády.

Zdroje blízké prezidentské kanceláři tvrdí, že stanovisko „jestřábů“ (hlavně ze silových složek) je jednoduché: „Když už jsme se do toho pustili, nejde to flákat. Je nutné přitvrdit.“ Tím se myslí rozsáhlá mobilizace záloh a válka „do vítězství“, ideálně do dobytí Kyjeva.

Ale podle zdrojů Meduzy Kreml není k mobilizaci připraven. Ještě v dubnu se zdroje odvolávaly na utajené sociologické průzkumy, podle kterých dokonce i Rusové, kteří podporují „speciální operaci“, nejsou ochotni sami bojovat, ani posílat na frontu své blízké.

Zdroje upozorňují, že „mírová strana“ v podobě největších podnikatelů a většiny „civilních“ činitelů je také nespokojena s počínáním Putina, protože nevidí, že by podnikal reálné kroky k dosažení míru s Ukrajinou. Zato si všímají četných potíží v ekonomice.

„Problémy (v Rusku kvůli válce) jsou již patrné a v polovině léta se vyřítí z různých stran: doprava, zdravotnictví, dokonce i zemědělství. Na takový rozsah prostě nikdo ani nepomyslel,“ vysvětluje zdroj blízký vládě.

Dodává, že před vypuknutím války nikdo nepočítal s variantou, že by se evropské země úplně zřekly dovozu ruského plynu a ropy. Takové embargo se stále posuzuje, ale podle zdrojů Meduzy prezident a „bojovná“ část jeho okolí stále nevěří, že se tato hrozba Západu splní.

Putin prostě nechce myslet na hospodářské potíže, které vidí většina činitelů, a tím spíše je nechce spojovat s válkou, zdůrazňují dva zdroje blízké prezidentské kanceláři. Prezident tento názor projevil i veřejně.

Zdroje blízké prezidentské kanceláři a vládě uvádějí, že na tomto pozadí se v úřadech stále častěji posuzuje otázka „budoucnosti po Putinovi“.

„Není to o tom, že by Putina chtěli hned svrhnout a že by připravovali spiknutí. Jen si uvědomují, anebo přejí, že v docela dohledné perspektivě nebude řídit stát,“ vysvětluje jeden ze zdrojů. „Prezident to pokazil, ale pak bude možné vše napravit a nějak se domluvit (se Západem a Ukrajinou),“ dodává další zdroj.

V Kremlu podle něj potichu zvažují dokonce i prezidentova nástupce. Mezi kandidáty je moskevský starosta Sergej Sobjanin, místopředseda bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv a první zástupce šéfa prezidentské kanceláře Sergej Kirijenko.

Zdroje vysvětlují, že Kirijenko se v poslední době pravidelně stýká s Putinem kvůli Donbasu, který v Kremlu dostal na starost, a ekonomice. Ale informace zdrojů o Kirijenkových plánech si odporují: někteří soudí, že chce být přinejmenším premiérem, jiní jsou přesvědčeni, že se snaží prokázat svou výkonnost kvůli funkci v prezidentské kanceláři.

Shodují se ale, že nyní Kirijenko a třeba například velitel ruské národní gardy Viktor Zolotov patří do Putina nejbližšího okolí. „V něm jsou teď ti, kdo se podílí na operaci, tedy velí vojskům, zabývají se Donbasem. Prezident je ve válce. Tito lidé mohou překročit nepřekročitelnou mez, tedy telefonicky probudit prezidenta,“ zdůrazňuje jeden ze zdrojů.

Zdroje shodně zdůrazňují, že i při posuzování Kirijenka a dalších hypotetických nástupců všichni lidé věrní režimu chápou, že Putin může odejít z funkce prezidenta jen při vážném zhoršení zdravotního stavu. Nespokojenost vysoce postavených hodnostářů se tak ve výsledku nijak neprojevuje, kromě hovorů mezi sebou. Slovy zdroje blízkého vládě: „Lidé plivou, ale i tak pracují a přestavují zemi na válečné koleje.“

V Kremlu se například nezřekli nápadu na referendum o připojení samozvané Doněcké a Luhanské republiky a také okupované Chersonské oblasti k Rusku. Kdy by se referenda mohla konat, závisí na situaci na frontě. Zatím nejrealističtějším termínem se jeví 11. září, kdy se budou konat i volby v ruských regionech. Podle zdrojů by se v tento den mohlo konat i referendum o připojení Jižní Osetie, i když úřady v této gruzínské separatistické provincii vyhlásily hlasování na 17. července. Toto datum ale vybral Anatolij Bibilov, který mezitím prohrál prezidentské volby.

Zdroje nevylučují, že spolu s referendy by se mohl konat i plebiscit o „sloučení“ Ruska a Běloruska. „Ale to jen v případě, že se to podaří protlačit přes Lukašenka, který takovému scénáři všemožně vyhýbá.“

Prezidentův mluvčí Dmitrij Peskov na otázky Meduzy dosud neodpověděl.

Reklama

Doporučujeme

Protesty v Íránu podle Pezeškjána podnítili politici z EU, USA a Izraele

Protesty v Íránu podnítili americký prezident Donald Trump, izraelský premiér Benjamin Netanjahu a politici z Evropské unie. Podle agentury Reuters to dnes prohlásil íránský prezident Masúd Pezeškján. Uvedl, že demonstrace nebyly vyvolány jen sociálními problémy. Při potlačování projevů nespokojenosti s režimem, které začaly na konci prosince, zahynuly v Íránu tisíce lidí.

Prozatímní prezidentka Venezuely oznámila plán na amnestii politických vězňů

Prozatímní prezidentka Venezuely Delcy Rodríguez představila návrh zákona o amnestii, díky kterému by se mohly na svobodu dostat stovky politických vězňů, včetně opozičních předáků, novinářů a bojovníků za lidská práva. Informují o tom agentury.

Izraelské údery v Pásmu Gazy zabily 23 lidí

Izraelské údery zabily od noci v Pásmu Gazy nejméně 23 Palestinců, uvádí agentura AP v nové bilanci na základě informací od palestinských nemocnic. Dříve agentura hlásila 12 mrtvých. Stanice Al Džazíra s odvoláním na zdravotníky uvádí, že zemřelo 25 Palestinců. Podle agentury AP se jedná o jeden z nejvyšších počtů mrtvých od říjnového vyhlášení příměří. Izraelská armáda údery zatím nekomentovala

Kyjev i Moskva opět hlásí noční dronové útoky nepřítele

Rusko v noci na dnešek zaútočilo na Ukrajinu 85 bezpilotními letouny. Ukrajinská protivzdušná obrana podle předběžných údajů sestřelila nebo odklonila 64 dronů Šáhed, Gerbera, Italmas a dalších typů. Na platformě Telegram to oznámilo ukrajinské letectvo. Naopak Rusko podle agentury Interfax v noci informovalo o zachycení nebo zničení 26 ukrajinských dronů. Moskva zároveň dnes oznámila dobytí dvou ukrajinských vesnic v Záporožské oblasti a Doněcké oblasti. Tvrzení nelze nezávisle ověřit.

Novým šéfem amerického úřadu statistiky práce má být Matsumoto, oznámil Trump

Prezident Donald Trump do čela amerického Úřadu pro statistiku práce (BLS) nominuje ekonoma Bretta Matsumota. Šéf Bílého domu to oznámil na své sociální síti Truth Social. Předchozí komisařku BLS Eriku McEntarferovou prezident v srpnu z čela úřadu při ministerstvu práce odvolal, když ji bez důkazů obvinil z manipulace s daty o zaměstnanosti. Krátce poté na pozici nominoval hlavního ekonoma konzervativního think-tanku The Heritage Foundation E.J. Antoniho, jehož nominaci o necelé dva měsíce později stáhl. Jmenování podléhá schválení Senátu.

Plastový odpad zaplavuje planetu

Plasty nám usnadnily život, ale svět teď dusí jejich odpad. Každý rok skončí v oceánech miliony tun plastů a další hromady leží na souši. Problém roste rychleji než řešení a zasahuje přírodu i lidi.

Vlna veder na jihu Austrálie přinesla 50stupňové teploty i výpadky proudu

Vlna veder ve státě Jižní Austrálie přepisuje rekordy, kdy například ve městě Port Augusta dnes naměřili 50 stupňů Celsia, o půl stupně více než před šesti lety. Kvůli horku, které má příští týden polevit, postihly výpadky elektřiny za necelý týden přes 100.000 nemovitostí, napsal dnes web ABC.

Zemřela herečka Catherine O’Hara

Kanadsko americká herečka Catherine O'Hara zemřela ve věku 71 let. Diváci si ji nejčastěji vybaví jako Kate McCallister, matku Kevina z filmů Sám doma, výraznou stopu ale zanechala i v komediích a seriálech posledních let.

Americký prezident Trump tvrdí, že Írán chce se Spojenými státy uzavřít dohodu

Americký prezident Donald Trump dnes uvedl, že Írán podle něj chce uzavřít dohodu se Spojenými státy. Podle agentury Reuters však nesdělil žádné podrobnosti. Šéf Bílého domu už dříve dnes varoval, že k Íránu míří americké vojenské uskupení, které je podle něj větší než flotila vyslaná do Venezuely.

Americké ministerstvo zahájilo federální vyšetřování Prettiho smrti

Americké ministerstvo spravedlnosti zahájilo ohledně sobotního zastřelení zdravotníka Alexe Prettiho v Minneapolisu federální vyšetřování pro podezření z porušení občanských práv. Dnes to podle agentury AP řekl náměstek ministryně spravedlnosti, která je i nejvyšší žalobkyní, Todd Blanche. Podle něj se vyšetřování zaměří i na levicové skupiny.

Trump do čela Fedu nominoval Kevina Warshe, kritika instituce a bývalého člena Rady guvernérů

Novým šéfem Federálního rezervního systému se pravděpodobně stane bývalý člen Rady guvernérů Kevin Warsh, jehož nominaci v pátek oznámil prezident Donald Trump. Americkou centrální banku by měl vést po skončení funkčního období Jeromea Powella v květnu. Častý kritik Fedu tak dostane příležitost uvést do praxe svou představu o „změně režimu“ měnové politiky v době, kdy Bílý dům usiluje o větší vliv na stanovování úrokových sazeb.

Djokovič po pětisetové bitvě vyřadil Sinnera a je ve finále Australian Open

Novak Djokovič zvládl na Australian Open pětisetové drama s Jannikem Sinnerem a postoupil do finále. Srb otočil nepříznivý vývoj a po více než čtyřech hodinách vyhrál 3:6, 6:3, 4:6, 6:4, 6:4. V neděli si zahraje o další grandslamový titul proti Carlosi Alcarazovi.

Cena zlata prudce padá

Zlato v pátek výrazně zlevnilo a trh během pár hodin vystřízlivěl z rekordní jízdy. Spolu se zlatem klesají i další drahé kovy, hlavně stříbro, platina a palladium. Investoři teď znovu řeší, jak se může změnit kurz americké centrální banky.

Ruské útoky si na jihovýchodě Ukrajiny vyžádaly oběť a několik zraněných

Jeden člověk přišel o život a dalších pět bylo zraněno při ruském útoku v Chersonu. Další tři lidé utrpěli zranění při ruských útocích na Záporoží a okolí, uvedly dnes ukrajinské úřady. Ruské úřady informovaly o raněné ženě při útoku dronu. Rusko během noci odpálilo proti Ukrajině raketu Iskander-M a vyslalo 111 dronů, z nichž se 80 podařilo zneškodnit, uvedlo ukrajinské letectvo. Bez dalších podrobností dodalo, že zaznamenalo zásahy jedné rakety a 25 dronů na 15 místech. Nálety pokračují, dodalo.

Kurdové se podle nové dohody s Damaškem postupně začlení do syrské armády

Kurdové s Damaškem uzavřeli novou dohodu o příměří, podle které se jejich síly postupně začlení do syrské armády a policie. Uvedla to dnes Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF). Dohoda podle agentury AFP bere Kurdům naději, že se jim podaří obnovit autonomii na severovýchodě Sýrie, kterou vyhlásili během občanské války mezi lety 2011 a 2024 a kterou předchozí syrská vláda ani ta současná neuznaly.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama