ZprávyPutin ztrácí své přívržence, ti doufají, že v "dohledné budoucnosti" odejde

Putin ztrácí své přívržence, ti doufají, že v „dohledné budoucnosti“ odejde

Ruský prezident Vladimir Putin si za tři měsíce poštval proti sobě přívržence války proti Ukrajině i stoupence míru. „Téměř nikdo není spokojen,“ tvrdí zdroje ruskojazyčného serveru Meduza a dodávají, že v Kremlu doufají, že Putin „v dohledné budoucnosti“ odejde – a vybírají nástupce.

Od začátku ruské invaze na Ukrajinu uběhly tři měsíce. Za tu dobu mnozí představitelé ruských elit několikrát změnili postoj k válce a situaci v zemi. Krajní pesimismus vystřídal umírněný optimismus a ten zase umírněný pesimismus. Jak tvrdí zdroje Meduzy blízké Kremlu, nyní tyto nálady nabraly ještě jeden směr: hodně lidí je nespokojeno s Vladimirem Putinem. A to ti, kdo se zasazují za pokračování války, i ti, co si přejí mír.

Za tři měsíce válčení se celková nálada ruských elit stačila několikrát úplně změnit. Začátkem března většina kremelských a vládních představitelů prostě nevěděla, co dělat – a s děsem přemýšlela nad tím, jak sankce ovlivní jejich kariéru a život. Trošku později začal „vlastenecký vzestup – v dubnu mnozí představitelé režimu veřejně vyzývali k válce „do vítězného konce“.

Nyní v hodnocení toho, co se stalo, znovu převažuje pesimismus. „Žít jako dřív nepůjde, o rozvoji není řeč. Ale nějak žít se dá, díky šedému dovozu, obchodu s Čínou a Indií,“ tvrdí zdroj blízký vládě.

Současně v Kremlu nevidí realistický scénář, za kterého by režim mohl ukončit válčení na Ukrajině – a zachovat si popularitu.

Již po pár týdnech po vpádu na Ukrajinu začal kremelský politický blok vymýšlet strategie, jak by bylo možné toho dosáhnout. Ale vymyslet nic nedokázali.

Určitě skoro nikdo není spokojen s Putinem. Byznys a mnozí členové vlády jsou nespokojeni, že prezident rozpoutal válku, aniž bral zřetel na rozsah sankcí, protože s takovými sankcemi nelze normálně žít. Jestřábi jsou zase nespokojeni s tempem „speciální operace“. Myslí si, že lze postupovat rozhodněji.

Takové nálady v elitách popisuje zdroj blízký Kremlu. Jeho slova potvrzují další dva lidé blízcí prezidentské kanceláři, jakož i dva zdroje z okolí vlády.

Zdroje blízké prezidentské kanceláři tvrdí, že stanovisko „jestřábů“ (hlavně ze silových složek) je jednoduché: „Když už jsme se do toho pustili, nejde to flákat. Je nutné přitvrdit.“ Tím se myslí rozsáhlá mobilizace záloh a válka „do vítězství“, ideálně do dobytí Kyjeva.

Ale podle zdrojů Meduzy Kreml není k mobilizaci připraven. Ještě v dubnu se zdroje odvolávaly na utajené sociologické průzkumy, podle kterých dokonce i Rusové, kteří podporují „speciální operaci“, nejsou ochotni sami bojovat, ani posílat na frontu své blízké.

Zdroje upozorňují, že „mírová strana“ v podobě největších podnikatelů a většiny „civilních“ činitelů je také nespokojena s počínáním Putina, protože nevidí, že by podnikal reálné kroky k dosažení míru s Ukrajinou. Zato si všímají četných potíží v ekonomice.

„Problémy (v Rusku kvůli válce) jsou již patrné a v polovině léta se vyřítí z různých stran: doprava, zdravotnictví, dokonce i zemědělství. Na takový rozsah prostě nikdo ani nepomyslel,“ vysvětluje zdroj blízký vládě.

Dodává, že před vypuknutím války nikdo nepočítal s variantou, že by se evropské země úplně zřekly dovozu ruského plynu a ropy. Takové embargo se stále posuzuje, ale podle zdrojů Meduzy prezident a „bojovná“ část jeho okolí stále nevěří, že se tato hrozba Západu splní.

Putin prostě nechce myslet na hospodářské potíže, které vidí většina činitelů, a tím spíše je nechce spojovat s válkou, zdůrazňují dva zdroje blízké prezidentské kanceláři. Prezident tento názor projevil i veřejně.

Zdroje blízké prezidentské kanceláři a vládě uvádějí, že na tomto pozadí se v úřadech stále častěji posuzuje otázka „budoucnosti po Putinovi“.

„Není to o tom, že by Putina chtěli hned svrhnout a že by připravovali spiknutí. Jen si uvědomují, anebo přejí, že v docela dohledné perspektivě nebude řídit stát,“ vysvětluje jeden ze zdrojů. „Prezident to pokazil, ale pak bude možné vše napravit a nějak se domluvit (se Západem a Ukrajinou),“ dodává další zdroj.

V Kremlu podle něj potichu zvažují dokonce i prezidentova nástupce. Mezi kandidáty je moskevský starosta Sergej Sobjanin, místopředseda bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv a první zástupce šéfa prezidentské kanceláře Sergej Kirijenko.

Zdroje vysvětlují, že Kirijenko se v poslední době pravidelně stýká s Putinem kvůli Donbasu, který v Kremlu dostal na starost, a ekonomice. Ale informace zdrojů o Kirijenkových plánech si odporují: někteří soudí, že chce být přinejmenším premiérem, jiní jsou přesvědčeni, že se snaží prokázat svou výkonnost kvůli funkci v prezidentské kanceláři.

Shodují se ale, že nyní Kirijenko a třeba například velitel ruské národní gardy Viktor Zolotov patří do Putina nejbližšího okolí. „V něm jsou teď ti, kdo se podílí na operaci, tedy velí vojskům, zabývají se Donbasem. Prezident je ve válce. Tito lidé mohou překročit nepřekročitelnou mez, tedy telefonicky probudit prezidenta,“ zdůrazňuje jeden ze zdrojů.

Zdroje shodně zdůrazňují, že i při posuzování Kirijenka a dalších hypotetických nástupců všichni lidé věrní režimu chápou, že Putin může odejít z funkce prezidenta jen při vážném zhoršení zdravotního stavu. Nespokojenost vysoce postavených hodnostářů se tak ve výsledku nijak neprojevuje, kromě hovorů mezi sebou. Slovy zdroje blízkého vládě: „Lidé plivou, ale i tak pracují a přestavují zemi na válečné koleje.“

V Kremlu se například nezřekli nápadu na referendum o připojení samozvané Doněcké a Luhanské republiky a také okupované Chersonské oblasti k Rusku. Kdy by se referenda mohla konat, závisí na situaci na frontě. Zatím nejrealističtějším termínem se jeví 11. září, kdy se budou konat i volby v ruských regionech. Podle zdrojů by se v tento den mohlo konat i referendum o připojení Jižní Osetie, i když úřady v této gruzínské separatistické provincii vyhlásily hlasování na 17. července. Toto datum ale vybral Anatolij Bibilov, který mezitím prohrál prezidentské volby.

Zdroje nevylučují, že spolu s referendy by se mohl konat i plebiscit o „sloučení“ Ruska a Běloruska. „Ale to jen v případě, že se to podaří protlačit přes Lukašenka, který takovému scénáři všemožně vyhýbá.“

Prezidentův mluvčí Dmitrij Peskov na otázky Meduzy dosud neodpověděl.

Doporučujeme

V Bulharsku začalo první kolo prezidentských voleb

Bulhaři dnes rozhodují o nové hlavě státu. Favoritkou prvního kola je úřadující prezidentka Ilijana Jotovová, jejím hlavním soupeřem je prozápadně orientovaný ekonom Andrej Gjurov.

Střílel jsem na černochy a Araby, řekl podezřelý z teroristického útoku ve Francii. Doma měl Mein Kampf

Páteční střelba na předměstí Paříže, při níž zemřel jeden člověk a dalších pět utrpělo zranění, měla zřejmě rasistický motiv. Devětatřicetiletý podezřelý Kevin T. policistům po svém zadržení řekl, že chtěl útočit na černochy a Araby.

Merz označil Rusko za obrovskou hrozbu, varoval také před extremisty

Německo čelí tlaku extremistických stran i zahraničních nepřátel, prohlásil kancléř Friedrich Merz na sjezdu bavorské Křesťanskosociální unie. Rusko podle něj představuje obrovskou hrozbu a každý den se snaží zemi destabilizovat.

Tajfun Champi na Tchaj-wanu zabil jednoho člověka a stovky dalších zranil

Tajfun Champi si na Tchaj-wanu vyžádal jeden lidský život a zranil 527 lidí. Silný vítr vyvracel stromy, poškozoval budovy a připravil o elektřinu více než 288 000 domácností.

Ptáci pomáhají udržovat ekosystémy díky přenosu živin

Pro fungování přírodních ekosystémů mají ptáci zásadní význam. Přenášejí živiny mezi pevninou a vodou, podporují růst rostlin a pomáhají udržovat korálové útesy. Nový výzkum ukazuje, že úbytek ptačích populací může ovlivnit úrodnost půdy i schopnost přírody ukládat uhlík.

Rusko tvrdí, že zasáhlo přístav Čornomorsk a nákladní loď

Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že jeho drony zasáhly ukrajinskou přístavní infrastrukturu a nákladní loď plující do Oděsy. Moskva své tvrzení nedoložila a ukrajinská strana zásah plavidla ani případné škody zatím nepotvrdila.

Počet obětí střelby v jordánském kostele stoupl na osm

Počet obětí páteční střelby v řeckém pravoslavném kostele na jihu Jordánska vzrostl na osm. Více než tři desítky lidí utrpěly zranění a bezpečnostní složky po útočnících nadále pátrají.

Kim Čong-un dorazil na neohlášenou návštěvu Číny, uvedl Jonhap

Severokorejský vůdce Kim Čong-un podle jihokorejských zdrojů dorazil do čínského pohraničního města Tan-tung. Do země měl přicestovat přes nový silniční most spojující Čínu se Severní Koreou. Peking ani Pchjongjang zatím návštěvu oficiálně nepotvrdily.

Carrie slaví úspěch. Prime Video potvrdilo druhou řadu

Nový hororový seriál Carrie se dočká pokračování. Streamovací služba Prime Video potvrdila druhou řadu pouhé dva týdny po premiéře prvních osmi epizod. Moderní adaptace slavného románu Stephena Kinga se podle údajů společnosti dostala na první místo sledovanosti ve více než stovce zemí. Tvůrce seriálu Mike Flanagan navíc slibuje, že příběh šikanované dívky bude pokračovat daleko za událostmi známými z původní knihy.

Nepál po záplavách potřebuje miliardy dolarů. OSN mu zatím vyčlenila jen 20 milionů

Nepál získal příslib pomoci z mezinárodního klimatického fondu, peníze však pokryjí jen zlomek škod po srpnových záplavách. Fond pro řešení ztrát a škod vyčlenil 20 milionů dolarů, zatímco země odhaduje náklady na obnovu na více než 4,7 miliardy. Katastrofa si vyžádala přibližně 1 500 mrtvých a tisíce lidí se stále pohřešují.

Bílý dům oznámil dohodu o příměří mezi Ruskem a Ukrajinou u města Olešky

Manželka amerického prezidenta Melania Trumpová zprostředkovala podle vyjádření Bílého domu dohodu o dočasném příměří mezi Ruskem a Ukrajinou u města Olešky. Příměří podle amerických úřadů začne 29. října a umožní dopravu humanitární pomoci do města a také evakuaci civilistů. Zástupci obou bojujících stran se zatím k informaci o příměří nevyjádřili.

Nejméně jeden mrtvý po střelbě ve Francii. Útok šetří protiteroristická jednotka

Při střelbě ve francouzském městě Trappes jihozápadně od Paříže zemřel jeden člověk a nejméně čtyři další utrpěli zranění. Policie incident vyšetřuje jako možný teroristický čin. Podezřelého 39letého muže zadržela a umístila do vazby, oznámila francouzská vláda.

Ukrajina hlásí ruské útoky na města i elektrárnu, jeden člověk zahynul

Ukrajinské úřady hlásí zraněné po nočních ruských vzdušných útocích v Dněpropetrovské oblasti a ve městě Sumy. Terčem úderů se stala také tepelná elektrárna, což si vyžádalo přerušení výroby energie, uvedla dnes ráno ukrajinská energetická společnost DTEK. Rusko oznámilo útoky na ukrajinský přístav Vylkove, loď v Černém moři a železniční depo v Poltavské oblasti. Odpoledne Rusové zasáhli také severoukrajinský Černihiv, kde jeden člověk zahynul.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama