ZprávyPutin ztrácí své přívržence, ti doufají, že v "dohledné budoucnosti" odejde

Putin ztrácí své přívržence, ti doufají, že v „dohledné budoucnosti“ odejde

Ruský prezident Vladimir Putin si za tři měsíce poštval proti sobě přívržence války proti Ukrajině i stoupence míru. „Téměř nikdo není spokojen,“ tvrdí zdroje ruskojazyčného serveru Meduza a dodávají, že v Kremlu doufají, že Putin „v dohledné budoucnosti“ odejde – a vybírají nástupce.

Od začátku ruské invaze na Ukrajinu uběhly tři měsíce. Za tu dobu mnozí představitelé ruských elit několikrát změnili postoj k válce a situaci v zemi. Krajní pesimismus vystřídal umírněný optimismus a ten zase umírněný pesimismus. Jak tvrdí zdroje Meduzy blízké Kremlu, nyní tyto nálady nabraly ještě jeden směr: hodně lidí je nespokojeno s Vladimirem Putinem. A to ti, kdo se zasazují za pokračování války, i ti, co si přejí mír.

Za tři měsíce válčení se celková nálada ruských elit stačila několikrát úplně změnit. Začátkem března většina kremelských a vládních představitelů prostě nevěděla, co dělat – a s děsem přemýšlela nad tím, jak sankce ovlivní jejich kariéru a život. Trošku později začal „vlastenecký vzestup – v dubnu mnozí představitelé režimu veřejně vyzývali k válce „do vítězného konce“.

Nyní v hodnocení toho, co se stalo, znovu převažuje pesimismus. „Žít jako dřív nepůjde, o rozvoji není řeč. Ale nějak žít se dá, díky šedému dovozu, obchodu s Čínou a Indií,“ tvrdí zdroj blízký vládě.

Současně v Kremlu nevidí realistický scénář, za kterého by režim mohl ukončit válčení na Ukrajině – a zachovat si popularitu.

Již po pár týdnech po vpádu na Ukrajinu začal kremelský politický blok vymýšlet strategie, jak by bylo možné toho dosáhnout. Ale vymyslet nic nedokázali.

Určitě skoro nikdo není spokojen s Putinem. Byznys a mnozí členové vlády jsou nespokojeni, že prezident rozpoutal válku, aniž bral zřetel na rozsah sankcí, protože s takovými sankcemi nelze normálně žít. Jestřábi jsou zase nespokojeni s tempem „speciální operace“. Myslí si, že lze postupovat rozhodněji.

Takové nálady v elitách popisuje zdroj blízký Kremlu. Jeho slova potvrzují další dva lidé blízcí prezidentské kanceláři, jakož i dva zdroje z okolí vlády.

Zdroje blízké prezidentské kanceláři tvrdí, že stanovisko „jestřábů“ (hlavně ze silových složek) je jednoduché: „Když už jsme se do toho pustili, nejde to flákat. Je nutné přitvrdit.“ Tím se myslí rozsáhlá mobilizace záloh a válka „do vítězství“, ideálně do dobytí Kyjeva.

Ale podle zdrojů Meduzy Kreml není k mobilizaci připraven. Ještě v dubnu se zdroje odvolávaly na utajené sociologické průzkumy, podle kterých dokonce i Rusové, kteří podporují „speciální operaci“, nejsou ochotni sami bojovat, ani posílat na frontu své blízké.

Zdroje upozorňují, že „mírová strana“ v podobě největších podnikatelů a většiny „civilních“ činitelů je také nespokojena s počínáním Putina, protože nevidí, že by podnikal reálné kroky k dosažení míru s Ukrajinou. Zato si všímají četných potíží v ekonomice.

„Problémy (v Rusku kvůli válce) jsou již patrné a v polovině léta se vyřítí z různých stran: doprava, zdravotnictví, dokonce i zemědělství. Na takový rozsah prostě nikdo ani nepomyslel,“ vysvětluje zdroj blízký vládě.

Dodává, že před vypuknutím války nikdo nepočítal s variantou, že by se evropské země úplně zřekly dovozu ruského plynu a ropy. Takové embargo se stále posuzuje, ale podle zdrojů Meduzy prezident a „bojovná“ část jeho okolí stále nevěří, že se tato hrozba Západu splní.

Putin prostě nechce myslet na hospodářské potíže, které vidí většina činitelů, a tím spíše je nechce spojovat s válkou, zdůrazňují dva zdroje blízké prezidentské kanceláři. Prezident tento názor projevil i veřejně.

Zdroje blízké prezidentské kanceláři a vládě uvádějí, že na tomto pozadí se v úřadech stále častěji posuzuje otázka „budoucnosti po Putinovi“.

„Není to o tom, že by Putina chtěli hned svrhnout a že by připravovali spiknutí. Jen si uvědomují, anebo přejí, že v docela dohledné perspektivě nebude řídit stát,“ vysvětluje jeden ze zdrojů. „Prezident to pokazil, ale pak bude možné vše napravit a nějak se domluvit (se Západem a Ukrajinou),“ dodává další zdroj.

V Kremlu podle něj potichu zvažují dokonce i prezidentova nástupce. Mezi kandidáty je moskevský starosta Sergej Sobjanin, místopředseda bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv a první zástupce šéfa prezidentské kanceláře Sergej Kirijenko.

Zdroje vysvětlují, že Kirijenko se v poslední době pravidelně stýká s Putinem kvůli Donbasu, který v Kremlu dostal na starost, a ekonomice. Ale informace zdrojů o Kirijenkových plánech si odporují: někteří soudí, že chce být přinejmenším premiérem, jiní jsou přesvědčeni, že se snaží prokázat svou výkonnost kvůli funkci v prezidentské kanceláři.

Shodují se ale, že nyní Kirijenko a třeba například velitel ruské národní gardy Viktor Zolotov patří do Putina nejbližšího okolí. „V něm jsou teď ti, kdo se podílí na operaci, tedy velí vojskům, zabývají se Donbasem. Prezident je ve válce. Tito lidé mohou překročit nepřekročitelnou mez, tedy telefonicky probudit prezidenta,“ zdůrazňuje jeden ze zdrojů.

Zdroje shodně zdůrazňují, že i při posuzování Kirijenka a dalších hypotetických nástupců všichni lidé věrní režimu chápou, že Putin může odejít z funkce prezidenta jen při vážném zhoršení zdravotního stavu. Nespokojenost vysoce postavených hodnostářů se tak ve výsledku nijak neprojevuje, kromě hovorů mezi sebou. Slovy zdroje blízkého vládě: „Lidé plivou, ale i tak pracují a přestavují zemi na válečné koleje.“

V Kremlu se například nezřekli nápadu na referendum o připojení samozvané Doněcké a Luhanské republiky a také okupované Chersonské oblasti k Rusku. Kdy by se referenda mohla konat, závisí na situaci na frontě. Zatím nejrealističtějším termínem se jeví 11. září, kdy se budou konat i volby v ruských regionech. Podle zdrojů by se v tento den mohlo konat i referendum o připojení Jižní Osetie, i když úřady v této gruzínské separatistické provincii vyhlásily hlasování na 17. července. Toto datum ale vybral Anatolij Bibilov, který mezitím prohrál prezidentské volby.

Zdroje nevylučují, že spolu s referendy by se mohl konat i plebiscit o „sloučení“ Ruska a Běloruska. „Ale to jen v případě, že se to podaří protlačit přes Lukašenka, který takovému scénáři všemožně vyhýbá.“

Prezidentův mluvčí Dmitrij Peskov na otázky Meduzy dosud neodpověděl.

Doporučujeme

Srbský prezident Vučić rezignoval, bude kandidovat v parlamentních volbách

Srbský prezident Aleksandar Vučić dnes rezignoval na svou funkci, čímž otevírá cestu k předčasným prezidentským volbám. Uvedla to agentura Reuters. Šestapadesátiletý Vučić, který zastával prezidentskou funkci od května 2017, bude na konci října kandidovat v parlamentních volbách s ambicí stát se premiérem.

U letecké základny v Anglii zadrželi pět mužů, zřejmě chystali teroristický útok

U letecké základny Fairford na západě Anglie dnes policie zadržela pět mužů, nyní jsou ve vazbě kvůli podezření z přípravy teroristického útoku. Policie odpoledne uvedla, že úřady 85 domácnostem v okolí základny doporučily, aby se evakuovaly. Základnu využívá americké letectvo. Armádní experti na odstraňování výbušnin prohledali několik podezřelých vozidel, na vyšetřování se podílí i protiteroristická policie. Složky zasahující u incidentu se podle britské ministryně vnitra Shabany Mahmoodové domnívají, že situace je už pod kontrolou.

Poprava vražedkyně Christy Pike v Tennessee se blíží. Podle obhajoby je i ona obětí

Stát Tennessee se 30. září chystá popravit první ženu po více než dvě stě letech. Christa Pike čelí popravě smrtící injekcí za vraždu, kterou spáchala v osmnácti letech. Její případ vzbuzuje v USA velké kontroverze a její právníci se snaží jak můžou, aby verdikt soudu zvrátili.

Švýcaři v referendu odmítli přísnější vymezení neutrality, naznačují výsledky

Švýcaři dnes v referendu podle očekávání odmítli zakotvit do ústavy přísnější vymezení neutrality této alpské země. Proti iniciativě hlasovaly více než dvě třetiny voličů, vyplývá z odhadů i z průběžných výsledků. Schválení návrhu by Švýcarsku znemožnilo uvalovat hospodářské sankce na válčící státy nebo spolupracovat v mírových dobách se Severoatlantickou aliancí. Všelidové hlasování iniciovalo sdružení Pro Schweiz, které má blízko k nacionalistické Švýcarské lidové straně (SVP).

Česko podlehlo Chorvatsku 1:2, Denia začal porážkou

Čeští fotbalisté vstoupili do nového ročníku Ligy národů porážkou. V Edenu podlehli Chorvatsku 1:2, přestože po slabém prvním poločase výrazně zlepšili výkon. Premiéra trenéra Santiho Denii tak skončila bez bodu, domácí přitom dělily od vyrovnání jen centimetry při neuznaném gólu debutanta Radosty.

Při záplavách a sesuvech v Indii a Nepálu zahynulo v posledních dnech 70 lidí

Silné deště a bouřky způsobily v některých částech Indie a sousedního Nepálu v posledních dnech záplavy a sesuvy půdy. Nejméně 70 lidí zahynulo a dalších 11 se pohřešuje. Řeky se v některých oblastech dostaly nad úroveň, při které hrozí povodně. S odvoláním na místní úřady to dnes uvedla agentura Reuters.

Dvě střelby v Jihoafrické republice si vyžádaly dohromady nejméně 27 mrtvých

Nejméně 17 mrtvých si vyžádala střelba v restauračním zařízení ve městě Wedela na severovýchodě Jihoafrické republiky, dalších 15 lidí bylo zraněno, oznámila dnes policie. Po pachatelích se stále pátrá. Motiv střelby ze sobotního večera není znám, uvedla agentura Reuters. Další střelba v této zemi si v noci na dnešek vyžádala deset mrtvých a 11 zraněných. Ozbrojení muži stříleli v zábavním podniku u Kapského Města, uvedla agentura AFP.

Volně žijící včely medonosné v EU se dostaly na Červený seznam

Včela medonosná je běžně spojována především s úly a včelaři. Část těchto včel ale žije zcela bez lidské péče v dutinách stromů, skalních štěrbinách nebo dutých zdech. Právě tyto volně žijící populace v Evropské unii nyní čelí výraznému úbytku a byly zařazeny mezi ohrožené.

Státní opera uvedla Sweeneyho Todda s Adamem Plachetkou v hlavní roli

Pražská Státní opera uvedla muzikál Sweeney Todd: Ďábelský lazebník z Fleet Street. Příběh holiče, který se po letech vyhnanství vrací do Londýna s touhou po pomstě, nastudoval režisér Martin Čičvák. V titulní roli vystupuje Adam Plachetka. Po čtvrteční premiéře následuje v neděli 27. září druhý premiérový večer.

Trump řekl, že tlačil na Zelenského, aby uzavřel s Putinem dohodu do zimy

Americký prezident Donald Trump v poslední době hovořil s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a naléhal na něj, aby s ruským prezidentem Vladimirem Putinem dosáhl ve válečném konfliktu dohody ještě před zimou. Trump to v sobotu řekl novinářům, informoval server televize Fox News. Jen za uplynulý měsíc podle Trumpa v konfliktu zahynulo 25.000 lidí.

Trump odmítl íránský návrh na otevření Hormuzského průlivu

Americký prezident Donald Trump odmítl íránský návrh, který měl během sedmi dnů vést k obnovení běžné lodní dopravy Hormuzským průlivem a zastavení bojů v regionu. Strategická námořní cesta zůstává od začátku války prakticky uzavřená. Konflikt mezitím komplikuje dodávky energií a dopadá na světovou ekonomiku.

Česká jednadvacítka remizovala v Ázerbájdžánu a zkomplikovala si boj o Evropu

Česká fotbalová reprezentace do 21 let nečekaně klopýtla v kvalifikaci mistrovství Evropy. V Baku proti Ázerbájdžánu pouze remizovala 1:1 a přišla o důležité body. Situaci ve skupině navíc zamotalo překvapivé vítězství Bulharska nad vedoucím Portugalskem.

ANALÝZA: Africký roh na pokraji války? Hrozí nebezpečná řetězová reakce z Etiopie

Válka na Ukrajině trvá pátým rokem. Od letošního jara zuří konflikt na Blízkém východě a nyní se objevila hrozba, že se ve světě rozhoří další velký konflikt. Ten by mohl destabilizovat Africký roh a přispět k další nestabilitě v Perském zálivu. Obavy vzbuzují boje v severní Etiopii, které mohou sloužit jako rozbuška k rozhoření širší a krvavější války a vážné humanitární krizi.

Při ukrajinském dronovém útoku v Krasnodarském kraji zahynuli tři lidé

Tři lidé zahynuli a další dva utrpěli zranění při ukrajinském dronovém útoku v ruském Krasnodarském kraji, uvedly podle agentury Reuters místní úřady. Kvůli útoku vypukly požáry v několika průmyslových areálech, které se podle úřadů podařilo uhasit. Ruské údery hlásí i Ukrajina.

Bobři pomáhají rašeliništím zadržet vodu a lépe zvládat sucho

Bobří hráze dokážou výrazně změnit hospodaření krajiny s vodou. Výzkum z anglického hrabství Cheshire ukázal, že díky nim zůstává v poškozených rašeliništích více vody a mokřady mohou lépe odolávat dlouhým obdobím sucha.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama