Reklama
12.9 C
Czech
Pátek 6. března 2026
ZprávyPutin ztrácí své přívržence, ti doufají, že v "dohledné budoucnosti" odejde

Putin ztrácí své přívržence, ti doufají, že v „dohledné budoucnosti“ odejde

Ruský prezident Vladimir Putin si za tři měsíce poštval proti sobě přívržence války proti Ukrajině i stoupence míru. „Téměř nikdo není spokojen,“ tvrdí zdroje ruskojazyčného serveru Meduza a dodávají, že v Kremlu doufají, že Putin „v dohledné budoucnosti“ odejde – a vybírají nástupce.

Od začátku ruské invaze na Ukrajinu uběhly tři měsíce. Za tu dobu mnozí představitelé ruských elit několikrát změnili postoj k válce a situaci v zemi. Krajní pesimismus vystřídal umírněný optimismus a ten zase umírněný pesimismus. Jak tvrdí zdroje Meduzy blízké Kremlu, nyní tyto nálady nabraly ještě jeden směr: hodně lidí je nespokojeno s Vladimirem Putinem. A to ti, kdo se zasazují za pokračování války, i ti, co si přejí mír.

Za tři měsíce válčení se celková nálada ruských elit stačila několikrát úplně změnit. Začátkem března většina kremelských a vládních představitelů prostě nevěděla, co dělat – a s děsem přemýšlela nad tím, jak sankce ovlivní jejich kariéru a život. Trošku později začal „vlastenecký vzestup – v dubnu mnozí představitelé režimu veřejně vyzývali k válce „do vítězného konce“.

Nyní v hodnocení toho, co se stalo, znovu převažuje pesimismus. „Žít jako dřív nepůjde, o rozvoji není řeč. Ale nějak žít se dá, díky šedému dovozu, obchodu s Čínou a Indií,“ tvrdí zdroj blízký vládě.

Současně v Kremlu nevidí realistický scénář, za kterého by režim mohl ukončit válčení na Ukrajině – a zachovat si popularitu.

Již po pár týdnech po vpádu na Ukrajinu začal kremelský politický blok vymýšlet strategie, jak by bylo možné toho dosáhnout. Ale vymyslet nic nedokázali.

Určitě skoro nikdo není spokojen s Putinem. Byznys a mnozí členové vlády jsou nespokojeni, že prezident rozpoutal válku, aniž bral zřetel na rozsah sankcí, protože s takovými sankcemi nelze normálně žít. Jestřábi jsou zase nespokojeni s tempem „speciální operace“. Myslí si, že lze postupovat rozhodněji.

Takové nálady v elitách popisuje zdroj blízký Kremlu. Jeho slova potvrzují další dva lidé blízcí prezidentské kanceláři, jakož i dva zdroje z okolí vlády.

Zdroje blízké prezidentské kanceláři tvrdí, že stanovisko „jestřábů“ (hlavně ze silových složek) je jednoduché: „Když už jsme se do toho pustili, nejde to flákat. Je nutné přitvrdit.“ Tím se myslí rozsáhlá mobilizace záloh a válka „do vítězství“, ideálně do dobytí Kyjeva.

Ale podle zdrojů Meduzy Kreml není k mobilizaci připraven. Ještě v dubnu se zdroje odvolávaly na utajené sociologické průzkumy, podle kterých dokonce i Rusové, kteří podporují „speciální operaci“, nejsou ochotni sami bojovat, ani posílat na frontu své blízké.

Zdroje upozorňují, že „mírová strana“ v podobě největších podnikatelů a většiny „civilních“ činitelů je také nespokojena s počínáním Putina, protože nevidí, že by podnikal reálné kroky k dosažení míru s Ukrajinou. Zato si všímají četných potíží v ekonomice.

„Problémy (v Rusku kvůli válce) jsou již patrné a v polovině léta se vyřítí z různých stran: doprava, zdravotnictví, dokonce i zemědělství. Na takový rozsah prostě nikdo ani nepomyslel,“ vysvětluje zdroj blízký vládě.

Dodává, že před vypuknutím války nikdo nepočítal s variantou, že by se evropské země úplně zřekly dovozu ruského plynu a ropy. Takové embargo se stále posuzuje, ale podle zdrojů Meduzy prezident a „bojovná“ část jeho okolí stále nevěří, že se tato hrozba Západu splní.

Putin prostě nechce myslet na hospodářské potíže, které vidí většina činitelů, a tím spíše je nechce spojovat s válkou, zdůrazňují dva zdroje blízké prezidentské kanceláři. Prezident tento názor projevil i veřejně.

Zdroje blízké prezidentské kanceláři a vládě uvádějí, že na tomto pozadí se v úřadech stále častěji posuzuje otázka „budoucnosti po Putinovi“.

„Není to o tom, že by Putina chtěli hned svrhnout a že by připravovali spiknutí. Jen si uvědomují, anebo přejí, že v docela dohledné perspektivě nebude řídit stát,“ vysvětluje jeden ze zdrojů. „Prezident to pokazil, ale pak bude možné vše napravit a nějak se domluvit (se Západem a Ukrajinou),“ dodává další zdroj.

V Kremlu podle něj potichu zvažují dokonce i prezidentova nástupce. Mezi kandidáty je moskevský starosta Sergej Sobjanin, místopředseda bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv a první zástupce šéfa prezidentské kanceláře Sergej Kirijenko.

Zdroje vysvětlují, že Kirijenko se v poslední době pravidelně stýká s Putinem kvůli Donbasu, který v Kremlu dostal na starost, a ekonomice. Ale informace zdrojů o Kirijenkových plánech si odporují: někteří soudí, že chce být přinejmenším premiérem, jiní jsou přesvědčeni, že se snaží prokázat svou výkonnost kvůli funkci v prezidentské kanceláři.

Shodují se ale, že nyní Kirijenko a třeba například velitel ruské národní gardy Viktor Zolotov patří do Putina nejbližšího okolí. „V něm jsou teď ti, kdo se podílí na operaci, tedy velí vojskům, zabývají se Donbasem. Prezident je ve válce. Tito lidé mohou překročit nepřekročitelnou mez, tedy telefonicky probudit prezidenta,“ zdůrazňuje jeden ze zdrojů.

Zdroje shodně zdůrazňují, že i při posuzování Kirijenka a dalších hypotetických nástupců všichni lidé věrní režimu chápou, že Putin může odejít z funkce prezidenta jen při vážném zhoršení zdravotního stavu. Nespokojenost vysoce postavených hodnostářů se tak ve výsledku nijak neprojevuje, kromě hovorů mezi sebou. Slovy zdroje blízkého vládě: „Lidé plivou, ale i tak pracují a přestavují zemi na válečné koleje.“

V Kremlu se například nezřekli nápadu na referendum o připojení samozvané Doněcké a Luhanské republiky a také okupované Chersonské oblasti k Rusku. Kdy by se referenda mohla konat, závisí na situaci na frontě. Zatím nejrealističtějším termínem se jeví 11. září, kdy se budou konat i volby v ruských regionech. Podle zdrojů by se v tento den mohlo konat i referendum o připojení Jižní Osetie, i když úřady v této gruzínské separatistické provincii vyhlásily hlasování na 17. července. Toto datum ale vybral Anatolij Bibilov, který mezitím prohrál prezidentské volby.

Zdroje nevylučují, že spolu s referendy by se mohl konat i plebiscit o „sloučení“ Ruska a Běloruska. „Ale to jen v případě, že se to podaří protlačit přes Lukašenka, který takovému scénáři všemožně vyhýbá.“

Prezidentův mluvčí Dmitrij Peskov na otázky Meduzy dosud neodpověděl.

Reklama

Doporučujeme

Maďarsko zadrželo sedm Ukrajinců, Kyjev doporučuje Maďarsku se vyhnout

Maďarský daňový úřad oznámil zadržení sedmi Ukrajinců, které stíhá kvůli podezření z praní špinavých peněz. Zadržuje také dvě vozidla pro přepravu peněz. Napsala to dnes agentura Reuters s odvoláním na zmíněný úřad. Kyjev o něco dříve obvinil Maďarsko ze zadržení sedmi pracovníků ukrajinské státní banky Oščadbank, kteří podle něj převáželi z Rakouska peníze a zlato. Ukrajina požaduje jejich okamžité propuštění, uvedl šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha na síti X. Kyjev zároveň vyzval Ukrajince, aby se vyhnuli cestám do sousedního Maďarska.

USA vyšetřují zásah školy v Íránu. Analýza naznačuje souvislost s americkým útokem

Američtí vojenští vyšetřovatelé se domnívají, že za úder na dívčí školu v jihoíránském městě Mínáb, při němž zahynuly desítky dětí, pravděpodobně nesou odpovědnost Spojené státy. Vyšetřování nicméně zatím stále probíhá. K tragédii došlo během prvního dne amerických a izraelských útoků na Írán.

Izrael zasáhl na předměstí Bejrútu sídlo výkonné rady Hizballáhu

Při noční vlně úderů na Libanon bylo zasaženo sídlo výkonné rady proíránského hnutí Hizballáh na předměstí Bejrútu, uvedla podle serveru The Times of Israel (ToI) izraelská armáda. Údery dále na předměstí Dahíja zasáhly desítky vícepodlažních budov a skladiště dronů. Noční údery podle libanonské agentury NNA zasáhly také desítky vesnic na jihu a východě Libanonu. Dopoledne Izrael zahájil další vlnu úderů. Výbuchy byly hlášeny z oblasti pobřežního města Sajdá.

Trump má problém. Soud mu nařídil vrátit peníze vybrané z cel

Americký soud pro mezinárodní obchod nařídil Celní a pohraniční stráži vrátit částku přes 130 miliard dolarů (asi 2,99 bilionu korun) dvěma tisícům amerických podniků. Rozhodnutí padlo poté, co Nejvyšší soud zrušil cla americké administrativy uvalená na obchodní partnery na základě zákona International Emergency Economic Powers Act (IEEPA).

Írán by měl mít dobrého vůdce, řekl Trump s tím, že USA mají několik kandidátů

Írán by měl mít dobrého vůdce, prohlásil v noci na dnešek americký prezident Donald Trump. USA mají v hledáčku několik lidí, kteří by mohli odvádět dobrou práci, dodal v exkluzivním rozhovoru pro NBC News. Jeho komentář následoval den poté, co Trump zpravodajskému serveru Axios řekl, že musí být osobně zapojen do výběru dalšího íránského lídra, přičemž odkázal na příklad Venezuely.

Írán si americkou základnu, kde zemřelo šest vojáků, zřejmě vytipoval

Íránské zpravodajské služby zřejmě sledovaly pohyb amerických vojáků mezi základnami a tipovaly cíle pro milice přidružené k islámské republice. Podařilo se identifikovat zbývající dva vojáky zabité na základně v kuvajtském přístavním městě Šuajpa.

Moderátorka NBC Savannah Guthrie plánuje návrat do vysílání. Pátrání po její matce pokračuje

Americká televizní moderátorka Savannah Guthrie se po týdnech nejistoty chystá vrátit do vysílání pořadu Today. Zatím však zůstává především po boku rodiny a soustředí se na pátrání po své matce, která zmizela začátkem února.

USA a Izrael dále útočí na íránské cíle, Teherán vyslal rakety na Tel Aviv

Spojené státy a Izrael dnes pokračují sedmým dnem v útocích proti Íránu. Oblastní velitelství americké armády (CENTCOM) oznámilo zásah íránské lodě sloužící pro starty dronů. Izraelské vojsko (IDF) zase uvedlo, že zahájilo další širokou vlnu útoků na infrastrukturu režimu v Teheránu. Írán krátce nato uvedl, že vyslal rakety na Tel Aviv. Izrael znovu zaútočil i na jih Libanonu.

Americký krypto zákon narazil na další překážku

Snaha prosadit v USA klíčový krypto zákon znovu narazila. Jednání se zadrhla na sporu mezi bankami, kryptofirmami a Bílým domem a roste nejistota, zda se návrh podaří schválit ještě letos. Pro kryptosektor by to byla citelná komplikace, protože firmy dál fungují v nejasném regulatorním prostředí.

USA požádaly Ukrajinu o pomoc proti íránským dronům

Spojené státy požádaly Ukrajinu o pomoc při obraně svých spojenců na Blízkém východě před íránskými drony. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelensky uvedl, že Kyjev může nabídnout odborníky i technologie získané během války s Ruskem. Pomoc však podmínil tím, že neoslabí obranu Ukrajiny.

Británie vyšle do Kataru letouny Typhoon, NATO posílilo ochranu před raketami

Británie se chystá vyslat do Kataru čtyři bojové letouny Typhoon k posílení obranných operací v Kataru i celém regionu, oznámil dnes britský premiér Keir Starmer. Na tiskové konferenci také řekl, že speciální vztah Londýna a Washingtonu funguje normálně. Severoatlantická aliance oznámila, že posílila ochranu před balistickými raketami po středečním incidentu, kdy byla u Turecka zničena jedna taková raketa vypálená z Íránu.

Hyský po dalším krachu neskrýval zklamání

Fotbalisté Plzně prožívají mimořádně nepříjemný týden. Po ligové porážce 0:3 ve Zlíně schytali stejný výsledek i ve čtvrtfinále domácího poháru v Karviné a ze soutěže vypadli. Pro tým, který se na pohárový úspěch výrazně upínal, jde o tvrdou ránu.

USA chystají nové podmínky pro vývoz čipů Nvidia a AMD

Spojené státy zvažují nové podmínky pro vývoz pokročilých čipů Nvidia a AMD do zahraničí. Země, jejichž firmy budou chtít nakupovat velké objemy čipů pro datová centra zaměřená na umělou inteligenci, by podle návrhu musely slíbit investice přímo v USA. Informoval o tom deník Financial Times.

USA a Venezuela po letech obnoví diplomatické vztahy

Spojené státy a Venezuela se po sedmi letech vracejí k diplomatickým vazbám. Jde o výrazný obrat ve vztazích dvou zemí, které proti sobě dlouhodobě stály. Dohoda přichází jen krátce po sesazení Nicoláse Madura a ukazuje, že Washington chce v zemi rychle získat větší vliv.

Americká ministryně vnitřní bezpečnosti Noem ve funkci skončí, oznámil Trump

Americká ministryně vnitřní bezpečnosti Kristi Noemová k 31. březnu ve funkci skončí, oznámil dnes na své sociální síti Truth Social prezident Donald Trump. Novým ministrem vnitřní bezpečnosti by se podle něj měl stát republikánský senátor z Oklahomy Markwayne Mullin.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama