-3 C
Czech
Pátek 30. ledna 2026
ZprávyPutin ztrácí své přívržence, ti doufají, že v "dohledné budoucnosti" odejde

Putin ztrácí své přívržence, ti doufají, že v „dohledné budoucnosti“ odejde

Ruský prezident Vladimir Putin si za tři měsíce poštval proti sobě přívržence války proti Ukrajině i stoupence míru. „Téměř nikdo není spokojen,“ tvrdí zdroje ruskojazyčného serveru Meduza a dodávají, že v Kremlu doufají, že Putin „v dohledné budoucnosti“ odejde – a vybírají nástupce.

Od začátku ruské invaze na Ukrajinu uběhly tři měsíce. Za tu dobu mnozí představitelé ruských elit několikrát změnili postoj k válce a situaci v zemi. Krajní pesimismus vystřídal umírněný optimismus a ten zase umírněný pesimismus. Jak tvrdí zdroje Meduzy blízké Kremlu, nyní tyto nálady nabraly ještě jeden směr: hodně lidí je nespokojeno s Vladimirem Putinem. A to ti, kdo se zasazují za pokračování války, i ti, co si přejí mír.

Za tři měsíce válčení se celková nálada ruských elit stačila několikrát úplně změnit. Začátkem března většina kremelských a vládních představitelů prostě nevěděla, co dělat – a s děsem přemýšlela nad tím, jak sankce ovlivní jejich kariéru a život. Trošku později začal „vlastenecký vzestup – v dubnu mnozí představitelé režimu veřejně vyzývali k válce „do vítězného konce“.

Nyní v hodnocení toho, co se stalo, znovu převažuje pesimismus. „Žít jako dřív nepůjde, o rozvoji není řeč. Ale nějak žít se dá, díky šedému dovozu, obchodu s Čínou a Indií,“ tvrdí zdroj blízký vládě.

Současně v Kremlu nevidí realistický scénář, za kterého by režim mohl ukončit válčení na Ukrajině – a zachovat si popularitu.

Již po pár týdnech po vpádu na Ukrajinu začal kremelský politický blok vymýšlet strategie, jak by bylo možné toho dosáhnout. Ale vymyslet nic nedokázali.

Určitě skoro nikdo není spokojen s Putinem. Byznys a mnozí členové vlády jsou nespokojeni, že prezident rozpoutal válku, aniž bral zřetel na rozsah sankcí, protože s takovými sankcemi nelze normálně žít. Jestřábi jsou zase nespokojeni s tempem „speciální operace“. Myslí si, že lze postupovat rozhodněji.

Takové nálady v elitách popisuje zdroj blízký Kremlu. Jeho slova potvrzují další dva lidé blízcí prezidentské kanceláři, jakož i dva zdroje z okolí vlády.

Zdroje blízké prezidentské kanceláři tvrdí, že stanovisko „jestřábů“ (hlavně ze silových složek) je jednoduché: „Když už jsme se do toho pustili, nejde to flákat. Je nutné přitvrdit.“ Tím se myslí rozsáhlá mobilizace záloh a válka „do vítězství“, ideálně do dobytí Kyjeva.

Ale podle zdrojů Meduzy Kreml není k mobilizaci připraven. Ještě v dubnu se zdroje odvolávaly na utajené sociologické průzkumy, podle kterých dokonce i Rusové, kteří podporují „speciální operaci“, nejsou ochotni sami bojovat, ani posílat na frontu své blízké.

Zdroje upozorňují, že „mírová strana“ v podobě největších podnikatelů a většiny „civilních“ činitelů je také nespokojena s počínáním Putina, protože nevidí, že by podnikal reálné kroky k dosažení míru s Ukrajinou. Zato si všímají četných potíží v ekonomice.

„Problémy (v Rusku kvůli válce) jsou již patrné a v polovině léta se vyřítí z různých stran: doprava, zdravotnictví, dokonce i zemědělství. Na takový rozsah prostě nikdo ani nepomyslel,“ vysvětluje zdroj blízký vládě.

Dodává, že před vypuknutím války nikdo nepočítal s variantou, že by se evropské země úplně zřekly dovozu ruského plynu a ropy. Takové embargo se stále posuzuje, ale podle zdrojů Meduzy prezident a „bojovná“ část jeho okolí stále nevěří, že se tato hrozba Západu splní.

Putin prostě nechce myslet na hospodářské potíže, které vidí většina činitelů, a tím spíše je nechce spojovat s válkou, zdůrazňují dva zdroje blízké prezidentské kanceláři. Prezident tento názor projevil i veřejně.

Zdroje blízké prezidentské kanceláři a vládě uvádějí, že na tomto pozadí se v úřadech stále častěji posuzuje otázka „budoucnosti po Putinovi“.

„Není to o tom, že by Putina chtěli hned svrhnout a že by připravovali spiknutí. Jen si uvědomují, anebo přejí, že v docela dohledné perspektivě nebude řídit stát,“ vysvětluje jeden ze zdrojů. „Prezident to pokazil, ale pak bude možné vše napravit a nějak se domluvit (se Západem a Ukrajinou),“ dodává další zdroj.

V Kremlu podle něj potichu zvažují dokonce i prezidentova nástupce. Mezi kandidáty je moskevský starosta Sergej Sobjanin, místopředseda bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv a první zástupce šéfa prezidentské kanceláře Sergej Kirijenko.

Zdroje vysvětlují, že Kirijenko se v poslední době pravidelně stýká s Putinem kvůli Donbasu, který v Kremlu dostal na starost, a ekonomice. Ale informace zdrojů o Kirijenkových plánech si odporují: někteří soudí, že chce být přinejmenším premiérem, jiní jsou přesvědčeni, že se snaží prokázat svou výkonnost kvůli funkci v prezidentské kanceláři.

Shodují se ale, že nyní Kirijenko a třeba například velitel ruské národní gardy Viktor Zolotov patří do Putina nejbližšího okolí. „V něm jsou teď ti, kdo se podílí na operaci, tedy velí vojskům, zabývají se Donbasem. Prezident je ve válce. Tito lidé mohou překročit nepřekročitelnou mez, tedy telefonicky probudit prezidenta,“ zdůrazňuje jeden ze zdrojů.

Zdroje shodně zdůrazňují, že i při posuzování Kirijenka a dalších hypotetických nástupců všichni lidé věrní režimu chápou, že Putin může odejít z funkce prezidenta jen při vážném zhoršení zdravotního stavu. Nespokojenost vysoce postavených hodnostářů se tak ve výsledku nijak neprojevuje, kromě hovorů mezi sebou. Slovy zdroje blízkého vládě: „Lidé plivou, ale i tak pracují a přestavují zemi na válečné koleje.“

V Kremlu se například nezřekli nápadu na referendum o připojení samozvané Doněcké a Luhanské republiky a také okupované Chersonské oblasti k Rusku. Kdy by se referenda mohla konat, závisí na situaci na frontě. Zatím nejrealističtějším termínem se jeví 11. září, kdy se budou konat i volby v ruských regionech. Podle zdrojů by se v tento den mohlo konat i referendum o připojení Jižní Osetie, i když úřady v této gruzínské separatistické provincii vyhlásily hlasování na 17. července. Toto datum ale vybral Anatolij Bibilov, který mezitím prohrál prezidentské volby.

Zdroje nevylučují, že spolu s referendy by se mohl konat i plebiscit o „sloučení“ Ruska a Běloruska. „Ale to jen v případě, že se to podaří protlačit přes Lukašenka, který takovému scénáři všemožně vyhýbá.“

Prezidentův mluvčí Dmitrij Peskov na otázky Meduzy dosud neodpověděl.

Reklama

Doporučujeme

Hlavním bodem jednání o konci války na Ukrajině je otázka území, řekl Ušakov

Hlavním bodem jednání o možném ukončení války na Ukrajině je otázka území, řekl poradce ruského prezidenta Vladimira Putina pro zahraniční politiku Jurij Ušakov. Podle agentur on i šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov podotkli, že s Moskvou nikdo nekoordinoval bezpečnostní záruky pro Ukrajinu.

Fico a Macron jednali v Paříži o jaderné energetice a zbrojařském průmyslu

Slovenský premiér Robert Fico dnes v Paříži s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem jednal o spolupráci obou zemí v jaderné energetice a zbrojařském průmyslu, uvedl premiér na svém profilu na síti Facebook. Dalšími tématy byla také konkurenceschopnost Evropské unie a konflikt na Ukrajině. Podle Fica se při téměř dvouhodinovém rozhovoru v Elysejském paláci prokázala blízkost mezi oběma státy vyplývající z dohody o strategickém partnerství. Macron na síti X popsal jednání jako strategické probuzení.

Ministr obrany USA Pete Hegseth asi nepojede na schůzku ministrů NATO

Americký ministr obrany Pete Hegseth se pravděpodobně nezúčastní únorové schůzky ministrů obrany NATO v Bruselu. Agentuře Reuters to dnes řekli nejmenovaný americký představitel a diplomat z NATO. Jestliže se Hegseth pravidelného zasedání ministrů nezúčastní, bude již druhým ministrem USA v řadě, který tak učiní. Na schůzku se svými aliančními kolegy v prosinci do sídla NATO nepřijel ani ministr zahraničí Marco Rubio.

Senátorka Klobuchar oznámila, že se bude ucházet o post guvernérky Minnesoty

Americká senátorka Amy Klobuchar dnes oznámila, že se bude ucházet o post guvernérky státu Minnesota. Přislíbila, že se nenechá zastrašit administrativou prezidenta Donalda Trumpa a že bude usilovat o sjednocení státu, který čelil řadě výzev i předtím, než tam tento měsíc federální imigrační agenti v Minneapolisu zastřelili dva americké občany. Informuje o tom agentura AP.

Jako v seriálu Narcos: Brutalitu gangů v Ekvádoru dokládá nález pěti lidských hlav na pláži

Ne, tohle není díl ze série Narcos. Návštěvníci pláže v Ekvádoru našli pět useknutých lidských hlav s děsivým vzkazem. „Město je naše." Podle předběžného vyšetřování patří hlavy obětem vyřizování sporů drogových kartelů, jejich těla se zatím nenašla.

Starmer při setkání se Sim vyzval k prohloubení vztahů mezi Británií a Čínou

Britský premiér Keir Starmer dnes při setkání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem v Pekingu vyzval k prohloubení vztahů mezi oběma zeměmi a uvedl, že svět zažívá náročné časy. Informovala o tom agentura AP. Podobně se vyjádřil Si, který podle agentury AFP hovořil o potřebě posílit vazby. Starmer je na čtyřdenní návštěvě Číny jako první britský premiér od roku 2018.

Ruský dronový útok zabil v Záporožské oblasti tři lidi, uvedl šéf správy

Ruský dronový útok na obec Vilňansk v ukrajinské Záporožské oblasti zabil tři lidi - dvě ženy a jednoho muže. Další muž utrpěl zranění. Na platformě Telegram to v noci na dnešek uvedl šéf regionální správy Ivan Fedorov. O dvou raněných mužích v sousední Dněpropetrovské oblasti informoval po náletu ruských dronů náčelník správy tohoto regionu na jihovýchodě Ukrajiny Oleksandr Hanža. Rusové opět zaútočili na Oděsu, kde drony poškodily blíže neupřesněný objekt infrastruktury, a na Kryvyj Rih.

Operovali jsme a plakali. Účastníci protestů v Íránu promluvili

Íránský režim násilně potlačil masivní protesty a přestože svědkové a zúčastnění mají strach z odhalení, promluvili o otřesných praktikách bezpečnostních složek. V uličkách, domech a na soukromých klinikách –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ tak museli být ošetřováni zranění demonstranti či náhodní kolemjdoucí. Každý, kdo jim pomohl, každý lékař a sestra, riskoval život.

Macinka: Dokud Rusko útočí na Ukrajinu, není důvod mírnit sankce

Dokud válka trvá a dokud Rusko útočí na Ukrajinu, tak není důvod změkčovat sankce proti Moskvě. Řekl to dnes šéf české diplomacie Petr Macinka před příchodem na jednání unijních ministrů zahraničí v Bruselu. Jedním z hlavním témat dnešní schůzky je právě pokračující ruská invaze na Ukrajině. Od jejího zahájení uplynou na konci února již čtyři roky a EU při této příležitosti chystá nový, již dvacátý balíček sankcí proti Moskvě.

Fed ponechal sazby beze změny, růst ekonomiky USA je solidní

Americká centrální banka (Fed) ponechala úrokové sazby beze změny. Její předseda Jerome Powell na tiskové konferenci sdělil, že růst největší světové ekonomiky je „solidní" a pracovní trh vykazuje známky stabilizace. Vyjádřil se také k budoucnosti banky. Ubezpečil, že i po jeho odchodu z funkce zůstane nezávislou.

EU se chystá přidat Íránské revoluční gardy na seznam teroristických organizací

Evropská unie se blíží k rozhodnutí, které dlouho odkládala. Po obratu Francie a Španělska chce zařadit Íránské revoluční gardy mezi teroristické organizace. Krok má být politickým signálem vůči Teheránu po brutálním potlačení protestů.

Michigan žaluje ropné giganty kvůli brzdění obnovitelných zdrojů a elektromobilů

Michigan zahájil ostrý právní útok na největší jména ropného byznysu. Stát tvrdí, že firmy roky brzdily nástup čisté energie a elektromobilů. Podle žaloby nešlo o náhodu, ale o koordinovaný postup. Spor míří přímo do oblasti hospodářské soutěže a energetiky.

Paris Hilton ukazuje novou tvář v dokumentu Infinite Icon

Paris Hilton se znovu dostává do centra pozornosti. Tentokrát ale ne jako symbol éry reality show, ale jako žena, která chce vyprávět jiný příběh. Nový dokument Infinite Icon: A Visual Memoir sleduje její cestu hudbou i aktivismem.

Bouře Kristin ochromila Portugalsko, statisíce lidí jsou bez elektřiny

Kvůli bouři Kristin zahynuli v Portugalsku nejméně čtyři lidé. Úřady původně hovořily o třech mrtvých. Statisíce obyvatel v centrální a severní části země se ocitly bez elektřiny, informovaly dnes agentury Reuters a AFP. Nepříznivé počasí podle nich vyvrátilo mnoho stromů, poničilo domy a narušilo silniční i železniční dopravu. Bouře následně zamířila do vnitrozemí a nad Španělsko.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama