ZprávyPutin ztrácí své přívržence, ti doufají, že v "dohledné budoucnosti" odejde

Putin ztrácí své přívržence, ti doufají, že v „dohledné budoucnosti“ odejde

Ruský prezident Vladimir Putin si za tři měsíce poštval proti sobě přívržence války proti Ukrajině i stoupence míru. „Téměř nikdo není spokojen,“ tvrdí zdroje ruskojazyčného serveru Meduza a dodávají, že v Kremlu doufají, že Putin „v dohledné budoucnosti“ odejde – a vybírají nástupce.

Od začátku ruské invaze na Ukrajinu uběhly tři měsíce. Za tu dobu mnozí představitelé ruských elit několikrát změnili postoj k válce a situaci v zemi. Krajní pesimismus vystřídal umírněný optimismus a ten zase umírněný pesimismus. Jak tvrdí zdroje Meduzy blízké Kremlu, nyní tyto nálady nabraly ještě jeden směr: hodně lidí je nespokojeno s Vladimirem Putinem. A to ti, kdo se zasazují za pokračování války, i ti, co si přejí mír.

Za tři měsíce válčení se celková nálada ruských elit stačila několikrát úplně změnit. Začátkem března většina kremelských a vládních představitelů prostě nevěděla, co dělat – a s děsem přemýšlela nad tím, jak sankce ovlivní jejich kariéru a život. Trošku později začal „vlastenecký vzestup – v dubnu mnozí představitelé režimu veřejně vyzývali k válce „do vítězného konce“.

Nyní v hodnocení toho, co se stalo, znovu převažuje pesimismus. „Žít jako dřív nepůjde, o rozvoji není řeč. Ale nějak žít se dá, díky šedému dovozu, obchodu s Čínou a Indií,“ tvrdí zdroj blízký vládě.

Současně v Kremlu nevidí realistický scénář, za kterého by režim mohl ukončit válčení na Ukrajině – a zachovat si popularitu.

Již po pár týdnech po vpádu na Ukrajinu začal kremelský politický blok vymýšlet strategie, jak by bylo možné toho dosáhnout. Ale vymyslet nic nedokázali.

Určitě skoro nikdo není spokojen s Putinem. Byznys a mnozí členové vlády jsou nespokojeni, že prezident rozpoutal válku, aniž bral zřetel na rozsah sankcí, protože s takovými sankcemi nelze normálně žít. Jestřábi jsou zase nespokojeni s tempem „speciální operace“. Myslí si, že lze postupovat rozhodněji.

Takové nálady v elitách popisuje zdroj blízký Kremlu. Jeho slova potvrzují další dva lidé blízcí prezidentské kanceláři, jakož i dva zdroje z okolí vlády.

Zdroje blízké prezidentské kanceláři tvrdí, že stanovisko „jestřábů“ (hlavně ze silových složek) je jednoduché: „Když už jsme se do toho pustili, nejde to flákat. Je nutné přitvrdit.“ Tím se myslí rozsáhlá mobilizace záloh a válka „do vítězství“, ideálně do dobytí Kyjeva.

Ale podle zdrojů Meduzy Kreml není k mobilizaci připraven. Ještě v dubnu se zdroje odvolávaly na utajené sociologické průzkumy, podle kterých dokonce i Rusové, kteří podporují „speciální operaci“, nejsou ochotni sami bojovat, ani posílat na frontu své blízké.

Zdroje upozorňují, že „mírová strana“ v podobě největších podnikatelů a většiny „civilních“ činitelů je také nespokojena s počínáním Putina, protože nevidí, že by podnikal reálné kroky k dosažení míru s Ukrajinou. Zato si všímají četných potíží v ekonomice.

„Problémy (v Rusku kvůli válce) jsou již patrné a v polovině léta se vyřítí z různých stran: doprava, zdravotnictví, dokonce i zemědělství. Na takový rozsah prostě nikdo ani nepomyslel,“ vysvětluje zdroj blízký vládě.

Dodává, že před vypuknutím války nikdo nepočítal s variantou, že by se evropské země úplně zřekly dovozu ruského plynu a ropy. Takové embargo se stále posuzuje, ale podle zdrojů Meduzy prezident a „bojovná“ část jeho okolí stále nevěří, že se tato hrozba Západu splní.

Putin prostě nechce myslet na hospodářské potíže, které vidí většina činitelů, a tím spíše je nechce spojovat s válkou, zdůrazňují dva zdroje blízké prezidentské kanceláři. Prezident tento názor projevil i veřejně.

Zdroje blízké prezidentské kanceláři a vládě uvádějí, že na tomto pozadí se v úřadech stále častěji posuzuje otázka „budoucnosti po Putinovi“.

„Není to o tom, že by Putina chtěli hned svrhnout a že by připravovali spiknutí. Jen si uvědomují, anebo přejí, že v docela dohledné perspektivě nebude řídit stát,“ vysvětluje jeden ze zdrojů. „Prezident to pokazil, ale pak bude možné vše napravit a nějak se domluvit (se Západem a Ukrajinou),“ dodává další zdroj.

V Kremlu podle něj potichu zvažují dokonce i prezidentova nástupce. Mezi kandidáty je moskevský starosta Sergej Sobjanin, místopředseda bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv a první zástupce šéfa prezidentské kanceláře Sergej Kirijenko.

Zdroje vysvětlují, že Kirijenko se v poslední době pravidelně stýká s Putinem kvůli Donbasu, který v Kremlu dostal na starost, a ekonomice. Ale informace zdrojů o Kirijenkových plánech si odporují: někteří soudí, že chce být přinejmenším premiérem, jiní jsou přesvědčeni, že se snaží prokázat svou výkonnost kvůli funkci v prezidentské kanceláři.

Shodují se ale, že nyní Kirijenko a třeba například velitel ruské národní gardy Viktor Zolotov patří do Putina nejbližšího okolí. „V něm jsou teď ti, kdo se podílí na operaci, tedy velí vojskům, zabývají se Donbasem. Prezident je ve válce. Tito lidé mohou překročit nepřekročitelnou mez, tedy telefonicky probudit prezidenta,“ zdůrazňuje jeden ze zdrojů.

Zdroje shodně zdůrazňují, že i při posuzování Kirijenka a dalších hypotetických nástupců všichni lidé věrní režimu chápou, že Putin může odejít z funkce prezidenta jen při vážném zhoršení zdravotního stavu. Nespokojenost vysoce postavených hodnostářů se tak ve výsledku nijak neprojevuje, kromě hovorů mezi sebou. Slovy zdroje blízkého vládě: „Lidé plivou, ale i tak pracují a přestavují zemi na válečné koleje.“

V Kremlu se například nezřekli nápadu na referendum o připojení samozvané Doněcké a Luhanské republiky a také okupované Chersonské oblasti k Rusku. Kdy by se referenda mohla konat, závisí na situaci na frontě. Zatím nejrealističtějším termínem se jeví 11. září, kdy se budou konat i volby v ruských regionech. Podle zdrojů by se v tento den mohlo konat i referendum o připojení Jižní Osetie, i když úřady v této gruzínské separatistické provincii vyhlásily hlasování na 17. července. Toto datum ale vybral Anatolij Bibilov, který mezitím prohrál prezidentské volby.

Zdroje nevylučují, že spolu s referendy by se mohl konat i plebiscit o „sloučení“ Ruska a Běloruska. „Ale to jen v případě, že se to podaří protlačit přes Lukašenka, který takovému scénáři všemožně vyhýbá.“

Prezidentův mluvčí Dmitrij Peskov na otázky Meduzy dosud neodpověděl.

Doporučujeme

Požár lesa v pařížském regionu zničil na 1000 hektarů a stále se šíří

Požár lesa u Fontainebleau nedaleko Paříže zničil na 1000 hektarů porostu, což je zhruba pět procent celého lesa. Dnes odpoledne to řekl šéf civilní ochrany Julien Marion. Na místě zasahuje na 800 hasičů z celé Francie. Podle francouzského ministra vnitra Laurenta Nuňeze je možné, že oheň někdo založil úmyslně, informovala agentura AFP.

EK a její partneři chtějí dát na podporu projektů v Gaze 883,6 milionu eur

Evropská komise dnes spolu s více než desítkou nejen členských zemí Evropské unie zahájila iniciativu, která poskytne 883,6 milionu eur (přibližně 21,4 miliardy Kč) na humanitární projekty v Pásmu Gazy. Komise v prohlášení uvedla, že "Team Gaza Initiative" podpoří projekty zaměřené na zajištění základních služeb pro obyvatele pásma, včetně vodohospodářské infrastruktury, odstraňování sutin a odpadu či obnovení zdravotnických, energetických a zemědělských systémů. Česká republika podle zveřejněného seznamu do iniciativy zapojena není.

Senátor Lindsey Graham zemřel podle lékařů na natrženou srdeční aortu

Lindsey Graham, dlouholetý republikánský senátor za Jižní Karolínu a blízký spojenec amerického prezidenta Donalda Trumpa, zemřel na disekci aorty způsobenou kardiovaskulárním onemocněním. Vyplývá to z předběžných závěrů soudního lékaře ve Washingtonu.

Trump tvrdí, že USA by měly spravovat Hormuzský průliv a dostat za to zaplaceno

Americký prezident Donald Trump dnes řekl, že Spojené státy pravděpodobně převezmou kontrolu nad Hormuzským průlivem, a dodal, že by jim za to měla náležet kompenzace. Šéf Bílého domu to uvedl v telefonickém rozhovoru v pořadu Fox & Friends televize Fox News.

KOMENTÁŘ: Polovodičový král z Koreje ve výprodeji. Obchodování v USA způsobilo chaos

Třebaže tahle firma vznikla už v roce 1983, před šílenstvím kolem umělé inteligence ji znal málokdo. Dnes jihokorejský SK Hynix patří mezi lídry AI závodu a svou výkonností na burze poráží většinu amerických titulů. V pondělí ale přišel zlom. Proč akcie za jediný den odepsaly 15 procent?

Invazní kudlanky z Asie se šíří Evropou a ohrožují místní živočichy

Dvě asijské kudlanky, které se v posledních letech rychle rozšířily po Evropě, nově získaly status invazních nepůvodních druhů. Díky oteplování klimatu, vysoké schopnosti rozmnožování a příznivým podmínkám ve městech pronikají stále dál na sever. Loví širokou škálu původních živočichů a podle vědců mohou představovat rostoucí hrozbu pro evropskou biodiverzitu.

Státy EU uvalily nové sankce kvůli ruským kybernetickým útokům

Evropská unie a její členské státy dnes odsoudily ruské kybernetické útoky, konkrétně operace skupiny TURLA, která podléhá ruské Federální bezpečnostní službě FSB. EU zároveň přijala dosud nejrozsáhlejší balík sankcí v rámci kybernetického sankčního režimu. Sankce byly uvaleny na devět jednotlivců a čtyři subjekty, informovala Rada EU. Unijní sankce jsou úzce koordinovány s Británií, ta dnes oznámila opatření proti 24 osobám a subjektům, uvedla agentura Reuters.

Je Hormuzský průliv otevřený? Trump a Írán vysílají opačné signály

Situace v Hormuzském průlivu je nepřehledná. Zatímco americký prezident Donald Trump tvrdí, že tato námořní trasa zůstává otevřená, Írán prohlásil, že je až do odvolání a ukončení amerických úderů uzavřená. Ceny ropy vzrostly o 4 procenta.

Rolling Stones prozradili, jak spolu vydrželi přes 60 let

Rolling Stones působí na hudební scéně už přes šest desetiletí, přesto se jejich členové stále dokážou sejít ve studiu a nahrávat nové skladby. Mick Jagger, Keith Richards a Ronnie Wood nyní popsali, co jim pomohlo překonat dlouhé roky společné práce, osobní spory i změny v sestavě. Překvapivě důležitý je podle nich dostatek času stráveného odděleně.

Apollo nabídlo za easyJet 5,7 miliardy liber

Americká investiční společnost Apollo Global Management vstoupila do souboje o britské nízkonákladové aerolinky easyJet. Za dopravce nabídla 5,7 miliardy liber a překonala tak návrh konkurenčního fondu Castlelake. Vedení easyJetu je připravené vyšší nabídku podpořit.

Válka s Íránem vysává americké zásoby raket. Obnova potrvá roky

Spojené státy považují za největší hrozbu Čínu, brzy se přitom proti ní možná nebudou mít čím bránit, varují odborníci. Napětí s Íránem se totiž vyostřuje a obě strany na sebe znovu útočí. USA přitom vyčerpaly značnou část „chytrých“ útočných raket a protivzdušných střel. Nejnovější útoky hlásily Kuvajt a Jordánsko.

Při cílené střelbě v Illinois zemřelo pět členů jedné rodiny

Pět členů jedné rodiny zemřelo a další dva utrpěli vážná zranění při sérii střeleb v americkém městě East St. Louis ve státě Illinois. Policie zadržela dva mladistvé podezřelé ve věku 15 a 16 let. Útok označila za cílený a vyloučila, že by veřejnosti hrozilo další bezprostřední nebezpečí.

Nejméně 27 lidí zahynulo při požáru, který zachvátil bar v Bangkoku

Nejméně 27 lidí zahynulo při požáru, který zachvátil bar v thajské metropoli Bangkoku. S odvoláním na místní úřady to napsala agentura AP. Podle premiéra Anutina Čánvirakuna několik dalších lidí převezli záchranáři do nemocnice, městská správa následně podle agentury Reuters sdělila, že zraněných je 63 lidí. Podle některých místních médií se řada lidí stále pohřešuje, uvedla stanice BBC News. Městská správa nicméně bilanci považuje za konečnou. Příčina požáru zatím není jasná.

Írán oznámil, že čelí novým útokům, zásahy mezitím oznámil Kuvajt

Íránská státní média informují, že "nepřítel" dnes odpoledne zasáhl nejméně deseti projektily ostrov Kešm v Hormuzském průlivu. Uvedla to agentura AFP. Portál Axios s odvoláním na americké činitele uvedl, že americká armáda udeřila proti íránským raketovým a protivzdušným systémům a rovněž proti menším lodím íránských revolučních gard v úžině. Spojené státy tento týden obnovily údery na Írán poté, co americký prezident Donald Trump označil příměří za skončené kvůli tomu, že íránské síly napadají lodě v Hormuzském průlivu, který je klíčový pro vývoz ropy ze zemí Perského zálivu.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama