ZprávyPutin ztrácí své přívržence, ti doufají, že v "dohledné budoucnosti" odejde

Putin ztrácí své přívržence, ti doufají, že v „dohledné budoucnosti“ odejde

Ruský prezident Vladimir Putin si za tři měsíce poštval proti sobě přívržence války proti Ukrajině i stoupence míru. „Téměř nikdo není spokojen,“ tvrdí zdroje ruskojazyčného serveru Meduza a dodávají, že v Kremlu doufají, že Putin „v dohledné budoucnosti“ odejde – a vybírají nástupce.

Od začátku ruské invaze na Ukrajinu uběhly tři měsíce. Za tu dobu mnozí představitelé ruských elit několikrát změnili postoj k válce a situaci v zemi. Krajní pesimismus vystřídal umírněný optimismus a ten zase umírněný pesimismus. Jak tvrdí zdroje Meduzy blízké Kremlu, nyní tyto nálady nabraly ještě jeden směr: hodně lidí je nespokojeno s Vladimirem Putinem. A to ti, kdo se zasazují za pokračování války, i ti, co si přejí mír.

Za tři měsíce válčení se celková nálada ruských elit stačila několikrát úplně změnit. Začátkem března většina kremelských a vládních představitelů prostě nevěděla, co dělat – a s děsem přemýšlela nad tím, jak sankce ovlivní jejich kariéru a život. Trošku později začal „vlastenecký vzestup – v dubnu mnozí představitelé režimu veřejně vyzývali k válce „do vítězného konce“.

Nyní v hodnocení toho, co se stalo, znovu převažuje pesimismus. „Žít jako dřív nepůjde, o rozvoji není řeč. Ale nějak žít se dá, díky šedému dovozu, obchodu s Čínou a Indií,“ tvrdí zdroj blízký vládě.

Současně v Kremlu nevidí realistický scénář, za kterého by režim mohl ukončit válčení na Ukrajině – a zachovat si popularitu.

Již po pár týdnech po vpádu na Ukrajinu začal kremelský politický blok vymýšlet strategie, jak by bylo možné toho dosáhnout. Ale vymyslet nic nedokázali.

Určitě skoro nikdo není spokojen s Putinem. Byznys a mnozí členové vlády jsou nespokojeni, že prezident rozpoutal válku, aniž bral zřetel na rozsah sankcí, protože s takovými sankcemi nelze normálně žít. Jestřábi jsou zase nespokojeni s tempem „speciální operace“. Myslí si, že lze postupovat rozhodněji.

Takové nálady v elitách popisuje zdroj blízký Kremlu. Jeho slova potvrzují další dva lidé blízcí prezidentské kanceláři, jakož i dva zdroje z okolí vlády.

Zdroje blízké prezidentské kanceláři tvrdí, že stanovisko „jestřábů“ (hlavně ze silových složek) je jednoduché: „Když už jsme se do toho pustili, nejde to flákat. Je nutné přitvrdit.“ Tím se myslí rozsáhlá mobilizace záloh a válka „do vítězství“, ideálně do dobytí Kyjeva.

Ale podle zdrojů Meduzy Kreml není k mobilizaci připraven. Ještě v dubnu se zdroje odvolávaly na utajené sociologické průzkumy, podle kterých dokonce i Rusové, kteří podporují „speciální operaci“, nejsou ochotni sami bojovat, ani posílat na frontu své blízké.

Zdroje upozorňují, že „mírová strana“ v podobě největších podnikatelů a většiny „civilních“ činitelů je také nespokojena s počínáním Putina, protože nevidí, že by podnikal reálné kroky k dosažení míru s Ukrajinou. Zato si všímají četných potíží v ekonomice.

„Problémy (v Rusku kvůli válce) jsou již patrné a v polovině léta se vyřítí z různých stran: doprava, zdravotnictví, dokonce i zemědělství. Na takový rozsah prostě nikdo ani nepomyslel,“ vysvětluje zdroj blízký vládě.

Dodává, že před vypuknutím války nikdo nepočítal s variantou, že by se evropské země úplně zřekly dovozu ruského plynu a ropy. Takové embargo se stále posuzuje, ale podle zdrojů Meduzy prezident a „bojovná“ část jeho okolí stále nevěří, že se tato hrozba Západu splní.

Putin prostě nechce myslet na hospodářské potíže, které vidí většina činitelů, a tím spíše je nechce spojovat s válkou, zdůrazňují dva zdroje blízké prezidentské kanceláři. Prezident tento názor projevil i veřejně.

Zdroje blízké prezidentské kanceláři a vládě uvádějí, že na tomto pozadí se v úřadech stále častěji posuzuje otázka „budoucnosti po Putinovi“.

„Není to o tom, že by Putina chtěli hned svrhnout a že by připravovali spiknutí. Jen si uvědomují, anebo přejí, že v docela dohledné perspektivě nebude řídit stát,“ vysvětluje jeden ze zdrojů. „Prezident to pokazil, ale pak bude možné vše napravit a nějak se domluvit (se Západem a Ukrajinou),“ dodává další zdroj.

V Kremlu podle něj potichu zvažují dokonce i prezidentova nástupce. Mezi kandidáty je moskevský starosta Sergej Sobjanin, místopředseda bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv a první zástupce šéfa prezidentské kanceláře Sergej Kirijenko.

Zdroje vysvětlují, že Kirijenko se v poslední době pravidelně stýká s Putinem kvůli Donbasu, který v Kremlu dostal na starost, a ekonomice. Ale informace zdrojů o Kirijenkových plánech si odporují: někteří soudí, že chce být přinejmenším premiérem, jiní jsou přesvědčeni, že se snaží prokázat svou výkonnost kvůli funkci v prezidentské kanceláři.

Shodují se ale, že nyní Kirijenko a třeba například velitel ruské národní gardy Viktor Zolotov patří do Putina nejbližšího okolí. „V něm jsou teď ti, kdo se podílí na operaci, tedy velí vojskům, zabývají se Donbasem. Prezident je ve válce. Tito lidé mohou překročit nepřekročitelnou mez, tedy telefonicky probudit prezidenta,“ zdůrazňuje jeden ze zdrojů.

Zdroje shodně zdůrazňují, že i při posuzování Kirijenka a dalších hypotetických nástupců všichni lidé věrní režimu chápou, že Putin může odejít z funkce prezidenta jen při vážném zhoršení zdravotního stavu. Nespokojenost vysoce postavených hodnostářů se tak ve výsledku nijak neprojevuje, kromě hovorů mezi sebou. Slovy zdroje blízkého vládě: „Lidé plivou, ale i tak pracují a přestavují zemi na válečné koleje.“

V Kremlu se například nezřekli nápadu na referendum o připojení samozvané Doněcké a Luhanské republiky a také okupované Chersonské oblasti k Rusku. Kdy by se referenda mohla konat, závisí na situaci na frontě. Zatím nejrealističtějším termínem se jeví 11. září, kdy se budou konat i volby v ruských regionech. Podle zdrojů by se v tento den mohlo konat i referendum o připojení Jižní Osetie, i když úřady v této gruzínské separatistické provincii vyhlásily hlasování na 17. července. Toto datum ale vybral Anatolij Bibilov, který mezitím prohrál prezidentské volby.

Zdroje nevylučují, že spolu s referendy by se mohl konat i plebiscit o „sloučení“ Ruska a Běloruska. „Ale to jen v případě, že se to podaří protlačit přes Lukašenka, který takovému scénáři všemožně vyhýbá.“

Prezidentův mluvčí Dmitrij Peskov na otázky Meduzy dosud neodpověděl.

Doporučujeme

Od Audience po koncerty. Havlovy devadesátiny propojí divadla, knihovny i výstavy

Václav Havel by v pondělí 5. října oslavil 90. narozeniny. Výročí připomenou divadelní představení, koncerty, výstavy i debaty po celém Česku. Program představí prvního polistopadového prezidenta také jako dramatika a esejistu. Vedle kulturních akcí se chystá odhalení pamětních desek v Praze.

Rusko během Merzovy návštěvy Kyjeva opět zaútočilo na Severní most

Ruská armáda dnes opět zaútočila na Severní most v Kyjevě, oznámil starosta města Vitalij Kličko. Stalo se tak v době, kdy je na neohlášené návštěvě ukrajinské metropole německý kancléř Friedrich Merz. Přicestoval tam den poté, co Moskva vyzvala diplomaty k opuštění města s tím, že se na něj chystá masivně útočit. Rusko v noci na dnešek podnikalo vlny dronových útoků na Kyjev, zatímco východoukrajinské město Izjum čelilo útoku salvových raketometů, uvedly místní úřady.

Sucho oslabuje i vysokohorské lesy ve Švýcarsku

Častější období sucha už nezasahují jen níže položené lesy. Ve Švýcarsku se jejich dopady stále výrazněji projevují také ve vysokých nadmořských výškách, kde lesy chrání obce a infrastrukturu před lavinami, sesuvy půdy, padajícími kameny nebo povodněmi.

Rakety a drony narušily vzdušný prostor Moldavska. Pět jich na území země explodovalo

Tři rakety a dva drony podle moldavských úřadů v sobotu 3. října narušily vzdušný prostor země a explodovaly na jejím území. Výbuchy způsobily požáry a materiální škody. Moldavská diplomacie kvůli incidentům předvolala ruského diplomatického zástupce a předala mu protestní nótu. Armáda zaznamenala také šestý objekt, který zemí pouze proletěl.

Kvůli podezření na dron vzlétly stíhačky NATO. Letiště ve Vilniusu přerušilo provoz

Podezření na dron přilétající od Běloruska v sobotu ráno dočasně zastavilo provoz letiště ve Vilniusu. Do vzduchu vzlétly stíhačky NATO a obyvatelé části Litvy dostali varování do mobilních telefonů. Úřady později poplach odvolaly. Přítomnost dronu se nepotvrdila a armáda při následném průzkumu nenašla žádné podezřelé objekty.

Americká ekonomika vytvořila jen 29 tisíc pracovních míst. Akcie přesto rostly

Nábor zaměstnanců ve Spojených státech v září výrazně zpomalil. Mimo zemědělství přibylo 29 tisíc pracovních míst a nezaměstnanost dosáhla 4,2 procenta. Investoři přesto poslali akcie vzhůru. Slabší výsledky totiž zmírnily očekávání, že americká centrální banka ještě v říjnu znovu zvýší úrokové sazby.

Americké banky napadly pravidla pro kryptofirmy. Zažalovaly regulátora

Americká organizace zastupující komunitní banky ICBA podala žalobu proti bankovnímu regulátorovi OCC kvůli pravidlům pro udělování licencí národních trustových bank. Tvrdí, že kryptoměnovým společnostem umožňují konkurovat běžným bankám bez srovnatelných povinností. Úřad při přijetí pravidel uvedl, že pouze upřesňuje své dlouhodobé pravomoci.

Španělsko zasáhly masové protesty kvůli bytové krizi a vysokým nájmům

Desetitisíce lidí dnes vyšly do ulic španělských měst na protest proti vysokým nájmům a nedostatku dostupného bydlení. Demonstrace se konají den poté, co parlament odmítl dvě vládní opatření na posílení ochrany nájemníků. Protesty propukly po zářijovém vystěhování 87leté ženy z jejího madridského bytu a pokračují navzdory tomu, že se žena později do bytu mohla vrátit. Informovala o tom agentura AFP a stanice BBC.

SAE označily útok na kapitána letadla Flydubai jako teroristický čin

Útok na kapitána letadla Flydubai Spojené arabské emiráty označily jako teroristický čin. Pilot, který se pokusil převzít kontrolu nad strojem se 182 lidmi na palubě, se jmenuje Hamám Hamání. Informovala o tom agentura AP, které to sdělily tři zdroje obeznámené s případem.

Rusko vyzvalo diplomaty a cizince k opuštění Kyjeva, varovalo před údery

Rusko dnes vyzvalo zahraniční diplomaty a cizince v Kyjevě, aby město opustili, píše agentura AFP. Ruské ministerstvo zahraničí varovalo, že ruská armáda bude na metropoli i nadále podnikat masivní údery, které označilo za odvetné. Odpovědnost za případné negativní důsledky budou nést výhradně ti, kteří budou varování ignorovat, dodalo. Moskva v poslední době zintenzivnila útoky na Kyjev. Ruské dronové útoky v posledních dnech poškodily důležitý Jižní most přes řeku Dněpr a dnes zasáhly také Severní most. Ukrajina čelí ruské invazi od roku 2022.

Johnny Depp se vrací ve velké roli. Jako Scrooge čelí duchům i pohřbení zaživa

Johnny Depp se v nové adaptaci Dickensovy Vánoční koledy proměnil v lakomce Ebenezera Scrooge. Nový trailer ukazuje, že návštěvy duchů budou tentokrát pořádně děsivé. Film Ebenezer: Vánoční koleda natočil režisér Ti West, známý hororovou trilogií X, Pearl a MaXXXine. Do českých kin dorazí 12. listopadu.

Severní Korea odpálila nejméně jednu balistickou střelu

Severní Korea dnes odpálila balistickou střelu, která podle jihokorejské armády uletěla více než 700 kilometrů směrem k moři u východního pobřeží země. Severokorejská média následně uvedla, že šlo o strategickou střelu středního doletu. Informovaly o tom agentury Reuters a AFP.

Přírodní zahrady ve městě výrazně zvyšují počet hmyzu

Obyčejné travnaté pásy mezi chodníkem a silnicí mohou ve městech získat mnohem větší význam pro přírodu. Výzkum v australském Melbourne ukázal, že po vysazení původních rostlin na těchto místech výrazně přibylo hmyzu a zvýšil se také počet zaznamenaných druhů.

V Lotyšsku začalo hlasování v parlamentních volbách

V Lotyšsku dnes začalo hlasování v parlamentních volbách, v nichž voliči vybírají nové složení 100členného parlamentu. Volby se konají v době zvýšených obav o bezpečnost země kvůli ruské válce proti Ukrajině a narušování lotyšského vzdušného prostoru. Očekává se, že země navzdory vzestupu populistických a protestních stran zachová své proevropské a proukrajinské směřování, napsaly agentury Reuters a AFP.

Christa Pike po nezdařené popravě bojuje o život. Je v bezvědomí a na ventilátoru

Christa Pike, která ve středu přežila pokus o popravu smrtící injekcí v americkém Tennessee, zůstává v kritickém stavu. Podle jejích právníků je v bezvědomí, napojená na ventilátor a lékaři se snaží odstranit z jejího těla pentobarbital. Při nezdařené popravě dostala dvě smrtící dávky této látky.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama