ZprávyPutin ztrácí své přívržence, ti doufají, že v "dohledné budoucnosti" odejde

Putin ztrácí své přívržence, ti doufají, že v „dohledné budoucnosti“ odejde

Ruský prezident Vladimir Putin si za tři měsíce poštval proti sobě přívržence války proti Ukrajině i stoupence míru. „Téměř nikdo není spokojen,“ tvrdí zdroje ruskojazyčného serveru Meduza a dodávají, že v Kremlu doufají, že Putin „v dohledné budoucnosti“ odejde – a vybírají nástupce.

Od začátku ruské invaze na Ukrajinu uběhly tři měsíce. Za tu dobu mnozí představitelé ruských elit několikrát změnili postoj k válce a situaci v zemi. Krajní pesimismus vystřídal umírněný optimismus a ten zase umírněný pesimismus. Jak tvrdí zdroje Meduzy blízké Kremlu, nyní tyto nálady nabraly ještě jeden směr: hodně lidí je nespokojeno s Vladimirem Putinem. A to ti, kdo se zasazují za pokračování války, i ti, co si přejí mír.

Za tři měsíce válčení se celková nálada ruských elit stačila několikrát úplně změnit. Začátkem března většina kremelských a vládních představitelů prostě nevěděla, co dělat – a s děsem přemýšlela nad tím, jak sankce ovlivní jejich kariéru a život. Trošku později začal „vlastenecký vzestup – v dubnu mnozí představitelé režimu veřejně vyzývali k válce „do vítězného konce“.

Nyní v hodnocení toho, co se stalo, znovu převažuje pesimismus. „Žít jako dřív nepůjde, o rozvoji není řeč. Ale nějak žít se dá, díky šedému dovozu, obchodu s Čínou a Indií,“ tvrdí zdroj blízký vládě.

Současně v Kremlu nevidí realistický scénář, za kterého by režim mohl ukončit válčení na Ukrajině – a zachovat si popularitu.

Již po pár týdnech po vpádu na Ukrajinu začal kremelský politický blok vymýšlet strategie, jak by bylo možné toho dosáhnout. Ale vymyslet nic nedokázali.

Určitě skoro nikdo není spokojen s Putinem. Byznys a mnozí členové vlády jsou nespokojeni, že prezident rozpoutal válku, aniž bral zřetel na rozsah sankcí, protože s takovými sankcemi nelze normálně žít. Jestřábi jsou zase nespokojeni s tempem „speciální operace“. Myslí si, že lze postupovat rozhodněji.

Takové nálady v elitách popisuje zdroj blízký Kremlu. Jeho slova potvrzují další dva lidé blízcí prezidentské kanceláři, jakož i dva zdroje z okolí vlády.

Zdroje blízké prezidentské kanceláři tvrdí, že stanovisko „jestřábů“ (hlavně ze silových složek) je jednoduché: „Když už jsme se do toho pustili, nejde to flákat. Je nutné přitvrdit.“ Tím se myslí rozsáhlá mobilizace záloh a válka „do vítězství“, ideálně do dobytí Kyjeva.

Ale podle zdrojů Meduzy Kreml není k mobilizaci připraven. Ještě v dubnu se zdroje odvolávaly na utajené sociologické průzkumy, podle kterých dokonce i Rusové, kteří podporují „speciální operaci“, nejsou ochotni sami bojovat, ani posílat na frontu své blízké.

Zdroje upozorňují, že „mírová strana“ v podobě největších podnikatelů a většiny „civilních“ činitelů je také nespokojena s počínáním Putina, protože nevidí, že by podnikal reálné kroky k dosažení míru s Ukrajinou. Zato si všímají četných potíží v ekonomice.

„Problémy (v Rusku kvůli válce) jsou již patrné a v polovině léta se vyřítí z různých stran: doprava, zdravotnictví, dokonce i zemědělství. Na takový rozsah prostě nikdo ani nepomyslel,“ vysvětluje zdroj blízký vládě.

Dodává, že před vypuknutím války nikdo nepočítal s variantou, že by se evropské země úplně zřekly dovozu ruského plynu a ropy. Takové embargo se stále posuzuje, ale podle zdrojů Meduzy prezident a „bojovná“ část jeho okolí stále nevěří, že se tato hrozba Západu splní.

Putin prostě nechce myslet na hospodářské potíže, které vidí většina činitelů, a tím spíše je nechce spojovat s válkou, zdůrazňují dva zdroje blízké prezidentské kanceláři. Prezident tento názor projevil i veřejně.

Zdroje blízké prezidentské kanceláři a vládě uvádějí, že na tomto pozadí se v úřadech stále častěji posuzuje otázka „budoucnosti po Putinovi“.

„Není to o tom, že by Putina chtěli hned svrhnout a že by připravovali spiknutí. Jen si uvědomují, anebo přejí, že v docela dohledné perspektivě nebude řídit stát,“ vysvětluje jeden ze zdrojů. „Prezident to pokazil, ale pak bude možné vše napravit a nějak se domluvit (se Západem a Ukrajinou),“ dodává další zdroj.

V Kremlu podle něj potichu zvažují dokonce i prezidentova nástupce. Mezi kandidáty je moskevský starosta Sergej Sobjanin, místopředseda bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv a první zástupce šéfa prezidentské kanceláře Sergej Kirijenko.

Zdroje vysvětlují, že Kirijenko se v poslední době pravidelně stýká s Putinem kvůli Donbasu, který v Kremlu dostal na starost, a ekonomice. Ale informace zdrojů o Kirijenkových plánech si odporují: někteří soudí, že chce být přinejmenším premiérem, jiní jsou přesvědčeni, že se snaží prokázat svou výkonnost kvůli funkci v prezidentské kanceláři.

Shodují se ale, že nyní Kirijenko a třeba například velitel ruské národní gardy Viktor Zolotov patří do Putina nejbližšího okolí. „V něm jsou teď ti, kdo se podílí na operaci, tedy velí vojskům, zabývají se Donbasem. Prezident je ve válce. Tito lidé mohou překročit nepřekročitelnou mez, tedy telefonicky probudit prezidenta,“ zdůrazňuje jeden ze zdrojů.

Zdroje shodně zdůrazňují, že i při posuzování Kirijenka a dalších hypotetických nástupců všichni lidé věrní režimu chápou, že Putin může odejít z funkce prezidenta jen při vážném zhoršení zdravotního stavu. Nespokojenost vysoce postavených hodnostářů se tak ve výsledku nijak neprojevuje, kromě hovorů mezi sebou. Slovy zdroje blízkého vládě: „Lidé plivou, ale i tak pracují a přestavují zemi na válečné koleje.“

V Kremlu se například nezřekli nápadu na referendum o připojení samozvané Doněcké a Luhanské republiky a také okupované Chersonské oblasti k Rusku. Kdy by se referenda mohla konat, závisí na situaci na frontě. Zatím nejrealističtějším termínem se jeví 11. září, kdy se budou konat i volby v ruských regionech. Podle zdrojů by se v tento den mohlo konat i referendum o připojení Jižní Osetie, i když úřady v této gruzínské separatistické provincii vyhlásily hlasování na 17. července. Toto datum ale vybral Anatolij Bibilov, který mezitím prohrál prezidentské volby.

Zdroje nevylučují, že spolu s referendy by se mohl konat i plebiscit o „sloučení“ Ruska a Běloruska. „Ale to jen v případě, že se to podaří protlačit přes Lukašenka, který takovému scénáři všemožně vyhýbá.“

Prezidentův mluvčí Dmitrij Peskov na otázky Meduzy dosud neodpověděl.

Doporučujeme

Británie propustila pětici podezřelých z plánování útoku na vojenskou základnu RAF Fairford

Britská policie propustila na kauci pět mužů zadržených kvůli podezřelému incidentu u vojenské základny RAF Fairford. Vyšetřování ale pokračuje a policisté nyní mimo jiné prověřují, zda do případu nebyli zapojeni lidé jednající ve prospěch cizího státu. Jednou z prověřovaných možností je spojení s Íránem.

Írán předal návrh zprostředkovatelům, reakci USA čeká dnes, řekl Arakčí

Íránští zástupci v pondělí jednali s katarskými zprostředkovateli a očekávají americkou odpověď na své návrhy během dneška, uvedl podle agentury Reuters ministr zahraničí Abbás Arakčí. Americká strana zatím své avizované separátní jednání s katarskými mediátory nekomentovala, prezident Donald Trump však krátce před Arakčího oznámením vyloučil, že by Íránu nabídl zrušení sankcí či uvolnění zmrazených fondů.

Papež vyzval k trpělivému dialogu a ústupkům v zájmu míru v Evropě

Papež Lev XIV. v dnešním projevu ve francouzských Metách o kořenech Evropy vyzval odpovědné představitele, aby prokázali odvahu při jednáních a byli ochotni ustoupit z některých svých pozic ve prospěch míru na kontinentu. Informovaly o tom agentury AFP a Reuters. "Dnes bohužel znovu propuká válka, a to i v Evropě. Jde o nové zbytečné krveprolití, které si každý den vybírá nespočet civilních obětí," prohlásil papež se zjevnou narážkou na ruskou válku proti Ukrajině.

Cenu Václava Havla získala íránská právnička Nasrín Sotoudeh

Laureátkou letošní Ceny Václava Havla je íránská právnička Nasrín Sotoudeh. Oznámila to Rada Evropy, jejíž Parlamentní shromáždění je garantem ocenění. Dalšími finalistkami ceny byly íránsko-americká novinářka Masíh Alínežád a maďarská právnička Márta Pardavi.

Loď Starship se poprvé dostala na oběžnou dráhu, uvedl SpaceX

Kosmická loď Starship se poprvé dostala na oběžnou dráhu, uvedla na síti X firma SpaceX. Loď měla problém s jedním motorem, ale nakonec se podařilo podle plánu vypustit do vesmíru skupinu nových satelitů, informovala společnost. Délku letu na oběžné dráze nakonec řídící centrum zkrátilo z předpokládaných deseti hodin na zhruba dvě a po necelých třech hodinách od startu se loď vrátila na Zemi a dopadla do oceánu.

Češky po osmi letech ovládly Pohár Billie Jean Kingové

České tenistky znovu vystoupaly na vrchol Poháru Billie Jean Kingové. Ve finále v čínském Shenzhenu porazily Ukrajinu 2:0 a získaly první titul od roku 2018. Rozhodující body přinesly Karolína Muchová a Linda Nosková. Tým kapitánky Barbory Strýcové navíc prošel celým finálovým turnajem bez jediné porážky.

KOMENTÁŘ: McDonald’s na rozcestí. Akcie kolabují, kampaň na World Cupu se nevyplatila

Slabý růst tržeb, rozhazování za reklamní kampaně, překotné zdražování burgerů – to vše má svůj podíl na nečekaném propadu fastfoodového řetězce McDonald’s. Společnost představila strategii Next, která má dostat firmu zpátky na výsluní. Jak?

Muži zadržení u základny Fairford jsou Britové z Londýna. Jsou podezřelí z přípravy terorismu

Pět Britů ve věku od 23 do 25 let zůstává ve vazbě kvůli podezření z přípravy teroristického útoku na leteckou základnu Fairford v západní Anglii, kterou využívají americké bombardéry. Všichni zadržení podle britské protiteroristické policie žijí v Londýně.

Trump odmítl mírový návrh Íránu. Po volbách očekává další údery. Ceny ropy reagují růstem

Ceny ropy prudce vzrostly poté, co americký prezident Donald Trump odmítl mírový návrh Íránu. Také svým poradcům řekl, že po listopadových volbách v Kongresu očekává obnovení úderů na islámskou republiku. Agentuře Axios nicméně sdělil, že očekává i návrat k rozhovorům.

Vědci objevili nový druh tučňáka po více než sto letech

Na odlehlých Kerguelenských ostrovech byl rozpoznán nový druh tučňáka oslího, který dostal vědecké jméno Pygoscelis kerguelensis. Genetické výsledky zároveň ukázaly, že tučňáci oslí netvoří jediný druh, jak se dlouho předpokládalo, ale čtyři samostatné druhy. Některé z nich přitom mohou v příštích desetiletích přijít o značnou část vhodného prostředí.

Nechcete od nás zbraně? Trump v Bílém domě překvapil Si Ťin-pchinga

Americký prezident Donald Trump nabídl svému čínskému protějšku Si Ťin-pchingovi v Bílém domě prodej zbraní. V rozhovoru s televizí Fox News na to upozornil americký vyslanec v Číně David Perdue. Došlo k tomu podle něj během diskusí o amerických dodávkách zbraní Tchaj-wanu, které Peking dlouhodobě kritizuje. Trump se od skončení summitu o prodeji zbraní nezmínil. V sobotu však řekl, že Si jeho postoj k Tchaj-wanu chápe.

Avengers: Endgame se po sedmi letech vrátil do čela kin

Film Avengers: Endgame znovu ovládl žebříček tržeb kin v USA a Kanadě. Obnovená premiéra během víkendu 25. až 27. září podle nedělních odhadů utržila celosvětově 86 milionů dolarů. Sedm let starý snímek předstihl filmové novinky a divákům nabídl také nové záběry propojené s chystanými Avengers: Doomsday.

Venezuelané v ulicích žádali bezpečný návrat lídryně opozice Machado do vlasti

Příznivci lídryně venezuelské opozice Marie Coriny Machado vyšli v neděli do ulic, aby požadovali její bezpečný návrat do Venezuely. Volali také po vypsání prezidentských voleb. Informovaly o tom dnes agentury AFP a AP. Machado, která z vlasti tajně odcestovala loni v prosinci, aby v Oslu převzala Nobelovu cenu za mír, se už sedmkrát neúspěšně pokusila vrátit do Venezuely.

Lavina smetla tábor v Himálajích. Dva lidé zemřeli, další zůstávají pod sněhem

Lavina v neděli ráno zasáhla tábor pod himálajskou horou Himlung Himal v Nepálu. Záchranáři našli těla dvou lidí, další nejméně desítka se pohřešuje. Přesný počet nezvěstných však zůstává nejasný. Pátrání komplikuje husté sněžení a špatné počasí.

Ruská puma zranila v Charkově 25 lidí včetně dětí

Ruská řízená letecká puma zranila nejméně 25 lidí, včetně několika dětí, když zasáhla bytový dům v Charkově na severovýchodě Ukrajiny. Vyplývá to ze sdělení šéfa správy Charkovské oblasti Oleha Syněhubova a starosty města Ihora Terechova. V Kyjevě podle tamního starosty Vitalije Klička zasáhly ruské drony čerpací stanici a kavárnu poblíž jiné benzínové pumpy, ruské noční útoky zranily podle úřadů v Kyjevě několik lidí.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama