ZprávyPutin ztrácí své přívržence, ti doufají, že v "dohledné budoucnosti" odejde

Putin ztrácí své přívržence, ti doufají, že v „dohledné budoucnosti“ odejde

Ruský prezident Vladimir Putin si za tři měsíce poštval proti sobě přívržence války proti Ukrajině i stoupence míru. „Téměř nikdo není spokojen,“ tvrdí zdroje ruskojazyčného serveru Meduza a dodávají, že v Kremlu doufají, že Putin „v dohledné budoucnosti“ odejde – a vybírají nástupce.

Od začátku ruské invaze na Ukrajinu uběhly tři měsíce. Za tu dobu mnozí představitelé ruských elit několikrát změnili postoj k válce a situaci v zemi. Krajní pesimismus vystřídal umírněný optimismus a ten zase umírněný pesimismus. Jak tvrdí zdroje Meduzy blízké Kremlu, nyní tyto nálady nabraly ještě jeden směr: hodně lidí je nespokojeno s Vladimirem Putinem. A to ti, kdo se zasazují za pokračování války, i ti, co si přejí mír.

Za tři měsíce válčení se celková nálada ruských elit stačila několikrát úplně změnit. Začátkem března většina kremelských a vládních představitelů prostě nevěděla, co dělat – a s děsem přemýšlela nad tím, jak sankce ovlivní jejich kariéru a život. Trošku později začal „vlastenecký vzestup – v dubnu mnozí představitelé režimu veřejně vyzývali k válce „do vítězného konce“.

Nyní v hodnocení toho, co se stalo, znovu převažuje pesimismus. „Žít jako dřív nepůjde, o rozvoji není řeč. Ale nějak žít se dá, díky šedému dovozu, obchodu s Čínou a Indií,“ tvrdí zdroj blízký vládě.

Současně v Kremlu nevidí realistický scénář, za kterého by režim mohl ukončit válčení na Ukrajině – a zachovat si popularitu.

Již po pár týdnech po vpádu na Ukrajinu začal kremelský politický blok vymýšlet strategie, jak by bylo možné toho dosáhnout. Ale vymyslet nic nedokázali.

Určitě skoro nikdo není spokojen s Putinem. Byznys a mnozí členové vlády jsou nespokojeni, že prezident rozpoutal válku, aniž bral zřetel na rozsah sankcí, protože s takovými sankcemi nelze normálně žít. Jestřábi jsou zase nespokojeni s tempem „speciální operace“. Myslí si, že lze postupovat rozhodněji.

Takové nálady v elitách popisuje zdroj blízký Kremlu. Jeho slova potvrzují další dva lidé blízcí prezidentské kanceláři, jakož i dva zdroje z okolí vlády.

Zdroje blízké prezidentské kanceláři tvrdí, že stanovisko „jestřábů“ (hlavně ze silových složek) je jednoduché: „Když už jsme se do toho pustili, nejde to flákat. Je nutné přitvrdit.“ Tím se myslí rozsáhlá mobilizace záloh a válka „do vítězství“, ideálně do dobytí Kyjeva.

Ale podle zdrojů Meduzy Kreml není k mobilizaci připraven. Ještě v dubnu se zdroje odvolávaly na utajené sociologické průzkumy, podle kterých dokonce i Rusové, kteří podporují „speciální operaci“, nejsou ochotni sami bojovat, ani posílat na frontu své blízké.

Zdroje upozorňují, že „mírová strana“ v podobě největších podnikatelů a většiny „civilních“ činitelů je také nespokojena s počínáním Putina, protože nevidí, že by podnikal reálné kroky k dosažení míru s Ukrajinou. Zato si všímají četných potíží v ekonomice.

„Problémy (v Rusku kvůli válce) jsou již patrné a v polovině léta se vyřítí z různých stran: doprava, zdravotnictví, dokonce i zemědělství. Na takový rozsah prostě nikdo ani nepomyslel,“ vysvětluje zdroj blízký vládě.

Dodává, že před vypuknutím války nikdo nepočítal s variantou, že by se evropské země úplně zřekly dovozu ruského plynu a ropy. Takové embargo se stále posuzuje, ale podle zdrojů Meduzy prezident a „bojovná“ část jeho okolí stále nevěří, že se tato hrozba Západu splní.

Putin prostě nechce myslet na hospodářské potíže, které vidí většina činitelů, a tím spíše je nechce spojovat s válkou, zdůrazňují dva zdroje blízké prezidentské kanceláři. Prezident tento názor projevil i veřejně.

Zdroje blízké prezidentské kanceláři a vládě uvádějí, že na tomto pozadí se v úřadech stále častěji posuzuje otázka „budoucnosti po Putinovi“.

„Není to o tom, že by Putina chtěli hned svrhnout a že by připravovali spiknutí. Jen si uvědomují, anebo přejí, že v docela dohledné perspektivě nebude řídit stát,“ vysvětluje jeden ze zdrojů. „Prezident to pokazil, ale pak bude možné vše napravit a nějak se domluvit (se Západem a Ukrajinou),“ dodává další zdroj.

V Kremlu podle něj potichu zvažují dokonce i prezidentova nástupce. Mezi kandidáty je moskevský starosta Sergej Sobjanin, místopředseda bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv a první zástupce šéfa prezidentské kanceláře Sergej Kirijenko.

Zdroje vysvětlují, že Kirijenko se v poslední době pravidelně stýká s Putinem kvůli Donbasu, který v Kremlu dostal na starost, a ekonomice. Ale informace zdrojů o Kirijenkových plánech si odporují: někteří soudí, že chce být přinejmenším premiérem, jiní jsou přesvědčeni, že se snaží prokázat svou výkonnost kvůli funkci v prezidentské kanceláři.

Shodují se ale, že nyní Kirijenko a třeba například velitel ruské národní gardy Viktor Zolotov patří do Putina nejbližšího okolí. „V něm jsou teď ti, kdo se podílí na operaci, tedy velí vojskům, zabývají se Donbasem. Prezident je ve válce. Tito lidé mohou překročit nepřekročitelnou mez, tedy telefonicky probudit prezidenta,“ zdůrazňuje jeden ze zdrojů.

Zdroje shodně zdůrazňují, že i při posuzování Kirijenka a dalších hypotetických nástupců všichni lidé věrní režimu chápou, že Putin může odejít z funkce prezidenta jen při vážném zhoršení zdravotního stavu. Nespokojenost vysoce postavených hodnostářů se tak ve výsledku nijak neprojevuje, kromě hovorů mezi sebou. Slovy zdroje blízkého vládě: „Lidé plivou, ale i tak pracují a přestavují zemi na válečné koleje.“

V Kremlu se například nezřekli nápadu na referendum o připojení samozvané Doněcké a Luhanské republiky a také okupované Chersonské oblasti k Rusku. Kdy by se referenda mohla konat, závisí na situaci na frontě. Zatím nejrealističtějším termínem se jeví 11. září, kdy se budou konat i volby v ruských regionech. Podle zdrojů by se v tento den mohlo konat i referendum o připojení Jižní Osetie, i když úřady v této gruzínské separatistické provincii vyhlásily hlasování na 17. července. Toto datum ale vybral Anatolij Bibilov, který mezitím prohrál prezidentské volby.

Zdroje nevylučují, že spolu s referendy by se mohl konat i plebiscit o „sloučení“ Ruska a Běloruska. „Ale to jen v případě, že se to podaří protlačit přes Lukašenka, který takovému scénáři všemožně vyhýbá.“

Prezidentův mluvčí Dmitrij Peskov na otázky Meduzy dosud neodpověděl.

Doporučujeme

Ministerstvo zahraničí USA schválilo prodej protivzdušných zbraní na Ukrajinu

Americké ministerstvo zahraničí schválilo možný prodej zbraní protivzdušné obrany na Ukrajinu v objemu 2,68 miliardy dolarů (zhruba 57 miliard korun). Diplomacie to oznámila v prohlášení s tím, že nákup by Ukrajina financovala s pomocí evropských příspěvků a amerického grantového a půjčkového programu FMF. Výdaje přes FMF by se v takovém případě započítaly jako americký příspěvek do rekonstrukčního a investičního fondu, na jehož vzniku se Washington s Kyjevem dohodly při uzavření smlouvy o využívání ukrajinského nerostného bohatství.

Kouř a plameny u letiště v Rijádu způsobila hořící palivová nádrž

Poblíž letiště v Rijádu jsou vidět plameny a hustý oblak černého kouře, řekli agentuře AFP dva obyvatelé hlavního města Saúdské Arábie. Vláda se podle agentur zatím k situaci nevyjádřila. Server Flightradar24 uvádí, že mezinárodní letiště čelí významnému narušení provozu. Reportér AFP později uvedl, že u letiště hořela palivová nádrž saúdskoarabské ropné společnosti Aramco.

Naomi Watts převezme v San Sebastiánu cenu za přínos filmu

Naomi Watts dnes večer převezme jednu z nejvýznamnějších cen Mezinárodního filmového festivalu v San Sebastiánu. Herečka a producentka získá cenu Donostia za svou dosavadní kariéru. Součástí slavnostního večera bude také projekce jejího nového filmu The Housewife.

Systém on-line hlasování v Moskvě čelí masivnímu útoku

Systém on-line hlasování v Moskvě je od noci pod masivním vnějším útokem, situace je ale pod kontrolou. Dnes to podle agentury TASS oznámila šéfka ruské volební komise Ella Pamfilov. Ta neupřesnila, kdo za útokem stojí.

Želvy opouštějí Erijské jezero před vrcholem toxických květů sinic

Samice želvy mapové během léta využívají otevřené vody Erijského jezera, ještě před vrcholem škodlivého květu sinic se ale přesouvají do přítoků a okolních mokřadů. Díky tomu se pravděpodobně vyhýbají období, kdy je riziko kontaktu s toxiny nejvyšší.

Případ Lindsay Clancy: Bezpochyby své děti záměrně zavraždila, prohlásil jeden z porotců

Jediný porotce, který v procesu s Lindsay Clancy odmítl většinový názor, uvedl, že „neměl žádné pochybnosti“ o její trestní odpovědnosti za smrt tří dětí. Soud v Massachusetts musel 4. září proces prohlásit za neplatný, protože dvanáctičlenná porota se po téměř 40 hodinách jednání nedokázala shodnout na jednomyslném verdiktu.

Francie posílí ochranu kritické infrastruktury. Macron varuje před ruskou hrozbou

Francie chce lépe chránit svou kritickou infrastrukturu před útoky dronů a kybernetickými hrozbami. Prezident Emmanuel Macron pověřil vládu přípravou nového plánu, který se má zaměřit také na citlivé objekty obranného průmyslu. Za jednu z hlavních hrozeb označil sílící ruské hybridní aktivity.

Tchaj-wan pořádal cvičení s raketami a drony, týden před summitem Trumpa a Siho

Na Tchaj-wanu se dnes konala vojenská cvičení s raketami a bezpilotními letouny, a to necelý týden před summitem amerického a čínského prezidenta ve Spojených státech, na němž se bude mimo jiné projednávat osud tohoto samosprávného ostrova. Napsala to agentura AP. Summit by se měl uskutečnit 24. září ve Washingtonu.

Po explozi bomby u mešity na severozápadě Pákistánu je 21 mrtvých a 80 zraněných

Nejméně 21 mrtvých a 80 zraněných si podle nové bilance vyžádal výbuch silné bomby u mešity na severozápadě Pákistánu, informovala agentura AP. Incident se stal v době, kdy v regionu prudce vzrostlo násilí a bezpečnostní složky bojují s ozbrojenci.

Ceny ropy třetí den v řadě klesají. Obavy o saúdské dodávky polevují

Ceny ropy v pátek třetí den za sebou klesaly, protože obavy z výpadků saúdských dodávek polevily. Nad zprávami o dalších útocích mezi Saúdskou Arábií a jemenskými Húsíi převážila naděje, že se více ropy dostane k odběratelům náhradními cestami.

USA schválily možný prodej F-35 Saúdské Arábii za 24,3 miliardy dolarů

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa schválila možný prodej 48 stíhaček F-35 Saúdské Arábii za odhadovaných 24,3 miliardy dolarů. Rijád by jejich dodáním získal letouny, které na Blízkém východě dosud provozuje pouze Izrael. Obchod nicméně ještě může narazit v Kongresu.

Střelba ve škole na Filipínách. Nejméně tři mrtví a osm zraněných, šestnáctiletý útočník spáchal sebevraždu

Šestnáctiletý útočník v pátek zastřelil na střední škole na Filipínách dva studenty a dalších osm zranil. Následně podle místních úřadů spáchal sebevraždu. Jde už o třetí smrtelnou střelbu v areálu školy v zemi za poslední čtyři měsíce.

Kojotům se v Seattlu daří lépe než ve volné přírodě

Kojoti v Seattlu žijí v mnohem vyšší hustotě než v přírodních oblastech amerického státu Washington. Nová studie ukazuje, že město jim nabízí dostatek potravy, méně přirozených nepřátel a prostředí, kterému se dokázali překvapivě dobře přizpůsobit.

OSN: USA v Íránu zřejmě spáchaly válečné zločiny, Teherán zločiny proti lidskosti

Vyšetřovací mise Organizace spojených národů (OSN) má důvodné podezření, že Spojené státy při únorových útocích na školu a sportovní areál v Íránu spáchaly válečné zločiny. Ve stejné zprávě označila potlačování protivládních protestů íránskými úřady za zločiny proti lidskosti.

EU vyplatí Ukrajině 3,3 miliardy eur z půjčky, jsou určeny na zbraně a drony

Evropská komise dnes vyplatí 3,3 miliardy eur (80,2 miliardy Kč) z vojenské části půjčky na podporu Ukrajiny. Peníze jsou určeny na nákup raket a dronů a pomohou Ukrajině bránit její území a vzdušný prostor před pokračující ruskou agresí, uvedla komise v prohlášení.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama