-4.6 C
Czech
Sobota 24. ledna 2026
ZprávyPutin ztrácí své přívržence, ti doufají, že v "dohledné budoucnosti" odejde

Putin ztrácí své přívržence, ti doufají, že v „dohledné budoucnosti“ odejde

Ruský prezident Vladimir Putin si za tři měsíce poštval proti sobě přívržence války proti Ukrajině i stoupence míru. „Téměř nikdo není spokojen,“ tvrdí zdroje ruskojazyčného serveru Meduza a dodávají, že v Kremlu doufají, že Putin „v dohledné budoucnosti“ odejde – a vybírají nástupce.

Od začátku ruské invaze na Ukrajinu uběhly tři měsíce. Za tu dobu mnozí představitelé ruských elit několikrát změnili postoj k válce a situaci v zemi. Krajní pesimismus vystřídal umírněný optimismus a ten zase umírněný pesimismus. Jak tvrdí zdroje Meduzy blízké Kremlu, nyní tyto nálady nabraly ještě jeden směr: hodně lidí je nespokojeno s Vladimirem Putinem. A to ti, kdo se zasazují za pokračování války, i ti, co si přejí mír.

Za tři měsíce válčení se celková nálada ruských elit stačila několikrát úplně změnit. Začátkem března většina kremelských a vládních představitelů prostě nevěděla, co dělat – a s děsem přemýšlela nad tím, jak sankce ovlivní jejich kariéru a život. Trošku později začal „vlastenecký vzestup – v dubnu mnozí představitelé režimu veřejně vyzývali k válce „do vítězného konce“.

Nyní v hodnocení toho, co se stalo, znovu převažuje pesimismus. „Žít jako dřív nepůjde, o rozvoji není řeč. Ale nějak žít se dá, díky šedému dovozu, obchodu s Čínou a Indií,“ tvrdí zdroj blízký vládě.

Současně v Kremlu nevidí realistický scénář, za kterého by režim mohl ukončit válčení na Ukrajině – a zachovat si popularitu.

Již po pár týdnech po vpádu na Ukrajinu začal kremelský politický blok vymýšlet strategie, jak by bylo možné toho dosáhnout. Ale vymyslet nic nedokázali.

Určitě skoro nikdo není spokojen s Putinem. Byznys a mnozí členové vlády jsou nespokojeni, že prezident rozpoutal válku, aniž bral zřetel na rozsah sankcí, protože s takovými sankcemi nelze normálně žít. Jestřábi jsou zase nespokojeni s tempem „speciální operace“. Myslí si, že lze postupovat rozhodněji.

Takové nálady v elitách popisuje zdroj blízký Kremlu. Jeho slova potvrzují další dva lidé blízcí prezidentské kanceláři, jakož i dva zdroje z okolí vlády.

Zdroje blízké prezidentské kanceláři tvrdí, že stanovisko „jestřábů“ (hlavně ze silových složek) je jednoduché: „Když už jsme se do toho pustili, nejde to flákat. Je nutné přitvrdit.“ Tím se myslí rozsáhlá mobilizace záloh a válka „do vítězství“, ideálně do dobytí Kyjeva.

Ale podle zdrojů Meduzy Kreml není k mobilizaci připraven. Ještě v dubnu se zdroje odvolávaly na utajené sociologické průzkumy, podle kterých dokonce i Rusové, kteří podporují „speciální operaci“, nejsou ochotni sami bojovat, ani posílat na frontu své blízké.

Zdroje upozorňují, že „mírová strana“ v podobě největších podnikatelů a většiny „civilních“ činitelů je také nespokojena s počínáním Putina, protože nevidí, že by podnikal reálné kroky k dosažení míru s Ukrajinou. Zato si všímají četných potíží v ekonomice.

„Problémy (v Rusku kvůli válce) jsou již patrné a v polovině léta se vyřítí z různých stran: doprava, zdravotnictví, dokonce i zemědělství. Na takový rozsah prostě nikdo ani nepomyslel,“ vysvětluje zdroj blízký vládě.

Dodává, že před vypuknutím války nikdo nepočítal s variantou, že by se evropské země úplně zřekly dovozu ruského plynu a ropy. Takové embargo se stále posuzuje, ale podle zdrojů Meduzy prezident a „bojovná“ část jeho okolí stále nevěří, že se tato hrozba Západu splní.

Putin prostě nechce myslet na hospodářské potíže, které vidí většina činitelů, a tím spíše je nechce spojovat s válkou, zdůrazňují dva zdroje blízké prezidentské kanceláři. Prezident tento názor projevil i veřejně.

Zdroje blízké prezidentské kanceláři a vládě uvádějí, že na tomto pozadí se v úřadech stále častěji posuzuje otázka „budoucnosti po Putinovi“.

„Není to o tom, že by Putina chtěli hned svrhnout a že by připravovali spiknutí. Jen si uvědomují, anebo přejí, že v docela dohledné perspektivě nebude řídit stát,“ vysvětluje jeden ze zdrojů. „Prezident to pokazil, ale pak bude možné vše napravit a nějak se domluvit (se Západem a Ukrajinou),“ dodává další zdroj.

V Kremlu podle něj potichu zvažují dokonce i prezidentova nástupce. Mezi kandidáty je moskevský starosta Sergej Sobjanin, místopředseda bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv a první zástupce šéfa prezidentské kanceláře Sergej Kirijenko.

Zdroje vysvětlují, že Kirijenko se v poslední době pravidelně stýká s Putinem kvůli Donbasu, který v Kremlu dostal na starost, a ekonomice. Ale informace zdrojů o Kirijenkových plánech si odporují: někteří soudí, že chce být přinejmenším premiérem, jiní jsou přesvědčeni, že se snaží prokázat svou výkonnost kvůli funkci v prezidentské kanceláři.

Shodují se ale, že nyní Kirijenko a třeba například velitel ruské národní gardy Viktor Zolotov patří do Putina nejbližšího okolí. „V něm jsou teď ti, kdo se podílí na operaci, tedy velí vojskům, zabývají se Donbasem. Prezident je ve válce. Tito lidé mohou překročit nepřekročitelnou mez, tedy telefonicky probudit prezidenta,“ zdůrazňuje jeden ze zdrojů.

Zdroje shodně zdůrazňují, že i při posuzování Kirijenka a dalších hypotetických nástupců všichni lidé věrní režimu chápou, že Putin může odejít z funkce prezidenta jen při vážném zhoršení zdravotního stavu. Nespokojenost vysoce postavených hodnostářů se tak ve výsledku nijak neprojevuje, kromě hovorů mezi sebou. Slovy zdroje blízkého vládě: „Lidé plivou, ale i tak pracují a přestavují zemi na válečné koleje.“

V Kremlu se například nezřekli nápadu na referendum o připojení samozvané Doněcké a Luhanské republiky a také okupované Chersonské oblasti k Rusku. Kdy by se referenda mohla konat, závisí na situaci na frontě. Zatím nejrealističtějším termínem se jeví 11. září, kdy se budou konat i volby v ruských regionech. Podle zdrojů by se v tento den mohlo konat i referendum o připojení Jižní Osetie, i když úřady v této gruzínské separatistické provincii vyhlásily hlasování na 17. července. Toto datum ale vybral Anatolij Bibilov, který mezitím prohrál prezidentské volby.

Zdroje nevylučují, že spolu s referendy by se mohl konat i plebiscit o „sloučení“ Ruska a Běloruska. „Ale to jen v případě, že se to podaří protlačit přes Lukašenka, který takovému scénáři všemožně vyhýbá.“

Prezidentův mluvčí Dmitrij Peskov na otázky Meduzy dosud neodpověděl.

Reklama

Doporučujeme

Ruské drony zaútočily Kyjev a Charkov, jeden mrtvý a nejméně 15 zraněných

Ruské drony dnes brzy ráno zasáhly několik částí ukrajinské metropole Kyjev. V pohotovosti byla protivzdušná obrana. Dronový útok hlásilo i druhé největší ukrajinské město Charkov. Při obou útocích bylo zraněno nejméně 15 lidí a v Kyjevě jeden člověk zahynul. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na představitele obou měst.

Záplavy v Mosambiku přivedly krokodýly blíž k lidem, varují úřady

Poté, co vydatné deště a povodně postihly Mosambik a další státy jižní Afriky, varují úřady v zaplavených městech a obcích před výskytem krokodýlů. Při záplavách v zemi zahynulo nejméně 13 lidí, tři z nich podle agentury AP usmrtili právě tito plazi.

Soud propustil na kauci majitele baru, v němž ve Švýcarsku na Nový rok hořelo

Soud ve švýcarském kantonu Valais dnes po složení kauce nařídil propuštění Jacquesa Morettiho, který spoluvlastní bar v lyžařském středisku Crans-Montana, v němž v noci na Nový rok vypukl požár a připravil o život 40 lidí. Informují o tom agentury. Moretti spolu s manželkou Jessicou Moretti, která je zároveň spolumajitelkou baru, čelí podezření ze zabití z nedbalosti.

Google a Epic Games mají tajnou dohodu za 800 milionů dolarů

Google a Epic Games uzavřely novou dohodu kolem Androidu, Fortnite a Unreal Engine, přičemž značná část podmínek má zůstat neveřejná. Partnerství se objevilo při soudním jednání v San Francisku, kde se řešilo urovnání dlouhého antimonopolního sporu mezi oběma firmami. Federální soudce James Donato během slyšení naznačil, že spolupráce může zahrnovat společný vývoj a marketingové závazky a že Epic má pomáhat s propagací Androidu, zatímco Google má nově využívat klíčovou technologii Epicu.

Jednání s USA o Grónsku brzy začnou, oznámil dánský ministr zahraničí Rasmussen

Jednání o Grónsku se Spojenými státy brzy začnou. Dnes to podle agentury AFP oznámil dánský ministr zahraničí Lars Løkke Rasmussen. Americký prezident Donald Trump v posledních dnech opakovaně hovořil o nezbytnosti získat Grónsko pro bezpečnost USA, ve středu se ale s generálním tajemníkem Severoatlantické aliance Markem Ruttem dohodl na rámci dohody o budoucnosti tohoto arktického ostrova a posílení bezpečnosti v celé arktické oblasti.

Španělsko se nepřipojí k Radě míru Donalda Trumpa, uvedl premiér Sánchez

Španělsko se nepřipojí k Radě míru amerického prezidenta Donalda Trumpa, informovala agentura Reuters. Podle španělského premiéra Pedra Sáncheze iniciativa není v souladu se závazkem Španělska k mezinárodnímu právu, OSN a multilateralismu. Rada míru má být podle Trumpových představ mezinárodní organizací, která pomůže zprostředkovat a monitorovat příměří, organizovat bezpečnostní opatření a koordinovat obnovu v místech zpustošených válkou.

Cena zlata trhá rekordy, překonala hranici 4900 dolarů za unci

Cena zlata ve čtvrtek poprvé překonala hranici 4900 dolarů za unci (101 200 korun), napsal server Mint. K zájmu investorů o zlato přispívá geopolitické napětí, oslabení amerického dolaru a letošní očekávané snížení úrokových sazeb Federálním rezervním systémem (Fed). Americká ekonomika zůstává na trajektorii silného růstu.

Na jednání s Ruskem a USA v Abú Zabí se bude mluvit o území, řekl Zelenskyj

Na jednání se zástupci Spojených států a Ruska v Abú Zabí se bude mluvit o územních otázkách. Dnes to podle agentur řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Hotová je podle něj také dohoda se Spojenými státy o bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu.

Vojáci NATO v Afghánistánu se vyhýbali boji, blouznil Trump

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v rozhovoru s televizí Fox News prohlásil, že jednotky Severoatlantické aliance (NATO) v Afghánistánu se držely za frontovou linií, a nezúčastnily se tedy bojů. Opět zpochybnil efektivitu aliance a to, zda by přišla Spojeným státům v případě nouze na pomoc. Vyvolal tím ostré reakce.

Ukrajinské drony zasáhly sklad paliv v hloubi Ruska

Ukrajinské drony během noci zasáhly sklad pohonných hmot ve městě Penza, ležícím asi 700 kilometrů východně od Moskvy. Ve skladu vypukl požár, ale nálet se podle předběžných údajů obešel bez mrtvých a raněných, informoval gubernátor Penzenské oblasti Oleg Melničenko. Ukrajinský Kryvyj Rih ve čtvrtek zažil nejdelší útok od začátku ruské invaze na Ukrajinu, trval skoro celý den.

Trump stáhl pozvánku Kanady do své Rady míru

Americký prezident Donald Trump zrušil Kanadě pozvánku do svého nového projektu „Board of Peace“, který má podle něj pomáhat řešit globální konflikty. Otočil přitom během pár dní. Ještě minulý týden kanadská strana tvrdila, že pozvání přišlo a premiér Mark Carney ho plánuje přijmout.

Íránské revoluční gardy varují USA a Izrael, že jsou připraveny jednat

Šéf íránských revolučních gard Mohammad Pakpúr dnes varoval Washington, že jeho bezpečnostní složky mají po několika týdnech protestů a represí v Íránu "prst na spoušti" a jsou připraveny vykonat rozkazy íránského nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího. Podle agentury AFP tím jen Írán přilévá olej do ohně v době, kdy americký prezident Donald Trump na Světovém ekonomickém fóru v Davosu uvedl, že Teherán je otevřený vyjednávání s Washingtonem.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama