ZprávyPutin ztrácí své přívržence, ti doufají, že v "dohledné budoucnosti" odejde

Putin ztrácí své přívržence, ti doufají, že v „dohledné budoucnosti“ odejde

Ruský prezident Vladimir Putin si za tři měsíce poštval proti sobě přívržence války proti Ukrajině i stoupence míru. „Téměř nikdo není spokojen,“ tvrdí zdroje ruskojazyčného serveru Meduza a dodávají, že v Kremlu doufají, že Putin „v dohledné budoucnosti“ odejde – a vybírají nástupce.

Od začátku ruské invaze na Ukrajinu uběhly tři měsíce. Za tu dobu mnozí představitelé ruských elit několikrát změnili postoj k válce a situaci v zemi. Krajní pesimismus vystřídal umírněný optimismus a ten zase umírněný pesimismus. Jak tvrdí zdroje Meduzy blízké Kremlu, nyní tyto nálady nabraly ještě jeden směr: hodně lidí je nespokojeno s Vladimirem Putinem. A to ti, kdo se zasazují za pokračování války, i ti, co si přejí mír.

Za tři měsíce válčení se celková nálada ruských elit stačila několikrát úplně změnit. Začátkem března většina kremelských a vládních představitelů prostě nevěděla, co dělat – a s děsem přemýšlela nad tím, jak sankce ovlivní jejich kariéru a život. Trošku později začal „vlastenecký vzestup – v dubnu mnozí představitelé režimu veřejně vyzývali k válce „do vítězného konce“.

Nyní v hodnocení toho, co se stalo, znovu převažuje pesimismus. „Žít jako dřív nepůjde, o rozvoji není řeč. Ale nějak žít se dá, díky šedému dovozu, obchodu s Čínou a Indií,“ tvrdí zdroj blízký vládě.

Současně v Kremlu nevidí realistický scénář, za kterého by režim mohl ukončit válčení na Ukrajině – a zachovat si popularitu.

Již po pár týdnech po vpádu na Ukrajinu začal kremelský politický blok vymýšlet strategie, jak by bylo možné toho dosáhnout. Ale vymyslet nic nedokázali.

Určitě skoro nikdo není spokojen s Putinem. Byznys a mnozí členové vlády jsou nespokojeni, že prezident rozpoutal válku, aniž bral zřetel na rozsah sankcí, protože s takovými sankcemi nelze normálně žít. Jestřábi jsou zase nespokojeni s tempem „speciální operace“. Myslí si, že lze postupovat rozhodněji.

Takové nálady v elitách popisuje zdroj blízký Kremlu. Jeho slova potvrzují další dva lidé blízcí prezidentské kanceláři, jakož i dva zdroje z okolí vlády.

Zdroje blízké prezidentské kanceláři tvrdí, že stanovisko „jestřábů“ (hlavně ze silových složek) je jednoduché: „Když už jsme se do toho pustili, nejde to flákat. Je nutné přitvrdit.“ Tím se myslí rozsáhlá mobilizace záloh a válka „do vítězství“, ideálně do dobytí Kyjeva.

Ale podle zdrojů Meduzy Kreml není k mobilizaci připraven. Ještě v dubnu se zdroje odvolávaly na utajené sociologické průzkumy, podle kterých dokonce i Rusové, kteří podporují „speciální operaci“, nejsou ochotni sami bojovat, ani posílat na frontu své blízké.

Zdroje upozorňují, že „mírová strana“ v podobě největších podnikatelů a většiny „civilních“ činitelů je také nespokojena s počínáním Putina, protože nevidí, že by podnikal reálné kroky k dosažení míru s Ukrajinou. Zato si všímají četných potíží v ekonomice.

„Problémy (v Rusku kvůli válce) jsou již patrné a v polovině léta se vyřítí z různých stran: doprava, zdravotnictví, dokonce i zemědělství. Na takový rozsah prostě nikdo ani nepomyslel,“ vysvětluje zdroj blízký vládě.

Dodává, že před vypuknutím války nikdo nepočítal s variantou, že by se evropské země úplně zřekly dovozu ruského plynu a ropy. Takové embargo se stále posuzuje, ale podle zdrojů Meduzy prezident a „bojovná“ část jeho okolí stále nevěří, že se tato hrozba Západu splní.

Putin prostě nechce myslet na hospodářské potíže, které vidí většina činitelů, a tím spíše je nechce spojovat s válkou, zdůrazňují dva zdroje blízké prezidentské kanceláři. Prezident tento názor projevil i veřejně.

Zdroje blízké prezidentské kanceláři a vládě uvádějí, že na tomto pozadí se v úřadech stále častěji posuzuje otázka „budoucnosti po Putinovi“.

„Není to o tom, že by Putina chtěli hned svrhnout a že by připravovali spiknutí. Jen si uvědomují, anebo přejí, že v docela dohledné perspektivě nebude řídit stát,“ vysvětluje jeden ze zdrojů. „Prezident to pokazil, ale pak bude možné vše napravit a nějak se domluvit (se Západem a Ukrajinou),“ dodává další zdroj.

V Kremlu podle něj potichu zvažují dokonce i prezidentova nástupce. Mezi kandidáty je moskevský starosta Sergej Sobjanin, místopředseda bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv a první zástupce šéfa prezidentské kanceláře Sergej Kirijenko.

Zdroje vysvětlují, že Kirijenko se v poslední době pravidelně stýká s Putinem kvůli Donbasu, který v Kremlu dostal na starost, a ekonomice. Ale informace zdrojů o Kirijenkových plánech si odporují: někteří soudí, že chce být přinejmenším premiérem, jiní jsou přesvědčeni, že se snaží prokázat svou výkonnost kvůli funkci v prezidentské kanceláři.

Shodují se ale, že nyní Kirijenko a třeba například velitel ruské národní gardy Viktor Zolotov patří do Putina nejbližšího okolí. „V něm jsou teď ti, kdo se podílí na operaci, tedy velí vojskům, zabývají se Donbasem. Prezident je ve válce. Tito lidé mohou překročit nepřekročitelnou mez, tedy telefonicky probudit prezidenta,“ zdůrazňuje jeden ze zdrojů.

Zdroje shodně zdůrazňují, že i při posuzování Kirijenka a dalších hypotetických nástupců všichni lidé věrní režimu chápou, že Putin může odejít z funkce prezidenta jen při vážném zhoršení zdravotního stavu. Nespokojenost vysoce postavených hodnostářů se tak ve výsledku nijak neprojevuje, kromě hovorů mezi sebou. Slovy zdroje blízkého vládě: „Lidé plivou, ale i tak pracují a přestavují zemi na válečné koleje.“

V Kremlu se například nezřekli nápadu na referendum o připojení samozvané Doněcké a Luhanské republiky a také okupované Chersonské oblasti k Rusku. Kdy by se referenda mohla konat, závisí na situaci na frontě. Zatím nejrealističtějším termínem se jeví 11. září, kdy se budou konat i volby v ruských regionech. Podle zdrojů by se v tento den mohlo konat i referendum o připojení Jižní Osetie, i když úřady v této gruzínské separatistické provincii vyhlásily hlasování na 17. července. Toto datum ale vybral Anatolij Bibilov, který mezitím prohrál prezidentské volby.

Zdroje nevylučují, že spolu s referendy by se mohl konat i plebiscit o „sloučení“ Ruska a Běloruska. „Ale to jen v případě, že se to podaří protlačit přes Lukašenka, který takovému scénáři všemožně vyhýbá.“

Prezidentův mluvčí Dmitrij Peskov na otázky Meduzy dosud neodpověděl.

Doporučujeme

Musk podle Axiosu významně podpoří volební kampaň amerických republikánů

Nejbohatší člověk na světě Elon Musk, který pomohl Donaldu Trumpovi k návratu do Bílého domu, se chystá významně finančně podpořit kampaň amerických republikánů před listopadovými volbami. Dnes o tom informoval portál Axios. Nadcházející volby, při kterých Američané vyberou nové zástupce do Sněmovny reprezentantů a do třetiny Senátu, rozhodnou, zda Trumpovi republikáni udrží v Kongresu USA většinu. Úspěch demokratů by mohl Trumpovi zkomplikovat zbytek jeho druhého prezidentského mandátu.

Při rozsáhlém ruském útoku zemřelo v různých částech Ukrajiny devět lidí

Počet obětí ruského útoku na Ukrajinu se podle ukrajinských médií zvýšil na devět poté, co záchranáři ve Lvově nalezli pod troskami budovy tělo mrtvého muže. Agentura Reuters ale bez podrobností píše o nejméně 13 mrtvých. Na předměstí Kryvého Rihu v Dněpropetrovské oblasti podle velitele městské vojenské správy Oleksandra Vilkula raketa Iskander-M zasáhla rodinný dům a zabila šest lidí, z toho dvě děti. Dalších osm osob včetně dvou dětí je zraněno, uvedl šéf správy regionu Oleksandr Hanža. V Kyjevě zemřel jeden člověk, oznámila městská vojenská správa, a další mrtvý je v Poltavské oblasti.

Lehečka v Los Cabos překvapivě skončil, Svrčina postoupil do čtvrtfinále

Jiří Lehečka vstoupil do přípravy na US Open nečekanou porážkou. Na turnaji v mexickém Los Cabos nestačil ve druhém kole na Colemana Wonga z Hongkongu, přestože první set zvládl jednoznačně. Naopak Dalibor Svrčina využil zdravotních potíží Luciana Darderiho a po skreči italského favorita si zajistil postup do čtvrtfinále.

Tisíce Maročanů pronikly do sousedního španělského města Ceuta, to volá armádu

Tisíce Maročanů dnes pronikly do španělského autonomního města Ceuta, když ze sousedního Maroka přeplavali či přešli po souši, informuje deník El País. Španělští policisté podle něj takovému množství nedokázali čelit. Ceuta se potýká s větší migrační vlnou už několik dnů a její starosta Juan Jesús Vivas kvůli tomu tento týden požádal španělskou vládu o vyhlášení stavu národní nouze. Dnes k tomu ještě požádal o nasazení armády.

EK vyplatila Ukrajině 3,47 miliardy eur z půjčky, jsou určené na drony a rakety

Evropská komise dnes vyplatila Ukrajině dalších 3,47 miliardy eur (asi 84 miliard Kč) z vojenské části půjčky pro Ukrajinu. Peníze jsou určené na nákup dronů, raket a stíhaček, uvedla komise. Platba navazuje na převod prvních 3,2 miliardy eur (77,4 miliardy Kč) v rámci makrofinanční podpory, kterou oznámila šéfka EK Ursula von der Leyen 25. června.

Čtyři migranti zemřeli při pokusu přeplout Lamanšský průliv na malých člunech

Francouzské úřady vyšetřují dvě tragédie v Lamanšském průlivu, při nichž během jediné noci zahynuli čtyři migranti pokoušející se na malých člunech doplout do Spojeného království. Mezi zraněnými je také roční dítě.

Požáry na jihozápadě Francie sílí a hrozí další vlna veder

Jihozápad Francie dál bojuje s rozsáhlými lesními požáry, které přiživují vysoké teploty i silný vítr. Hasiči nasadili tisíce lidí, úřady evakuovaly statisíce obyvatel a turistů a meteorologové varují před dalším zhoršením. Situaci navíc komplikuje vzácný jev známý jako ohnivý mrak, který může požáry ještě více zesilovat.

Neumíme vykouzlit nižší ceny. Fed ponechal sazby beze změny

Nemám žádný kouzelný proutek, který by ulevil Američanům od vysokých cen, vzkázal nový předseda Federálního rezervního systému (Fed) Kevin Warsh. Centrální banka ponechala základní úrokovou sazbu neměnnou.

Nejméně 25 mrtvých po zemětřesení v Japonsku, bilance dál roste

Nejméně 25 lidí zahynulo při úterním zemětřesení na jihozápadě Japonska, napsala dnes agentura Reuters. Dalších přinejmenším 63 lidí utrpělo zranění, z toho pět jich je ve vážném stavu. Podle agentury AP to oznámily úřady prefektury Kumamoto s tím, že místní policie eviduje až 28 úmrtí. Část případů ale nemusí souviset přímo se zemětřesením a úřady proto prověřují přesné okolnosti.

Střela, která dopadla na východě Polska, byla zřejmě ruská, uvedl premiér Tusk

Střela, která dopadla na východě Polska, byla zřejmě ruská, uvedl dnes polský premiér Donald Tusk podle agentury Reuters. Chce ale mít větší jistotu o jejím typu a o tom, kdo ji vyslal. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha již dříve na sociálních sítích uvedl, že se jednalo o ruskou raketu Ch-101.

Rekordní vedra připravují Evropu o vodu

Evropu letos zasáhlo mimořádně silné sucho, které nevzniklo jen kvůli nedostatku srážek. Rekordní vedra výrazně zvýšila odpařování vody z půdy, řek i vegetace a urychlila vysychání krajiny. Důsledky jsou patrné v zemědělství, energetice i vodním hospodářství.

Americké údery v Íránu zabily rodinu s malým dítětem, Teherán hrozí odvetou

Při amerických útocích zemřeli v noci na dnešek v Íránu tři členové jedné rodiny včetně dvouletého dítěte, uvedla ráno agentura Fars. Další dvě děti utrpěly zranění. Americká armáda podnikla další vzdušné údery na Írán v reakci na to, že se Írán o den dříve pokusil zaútočit na americké vojenské základny na Blízkém východě, uvedlo oblastní velitelství amerických sil CENTCOM. Jordánsko oznámilo, že dnes už zneškodnilo pět střel vyslaných z Íránu. Íránské revoluční gardy ráno uvedly, že agresora potrestají, píše agentura Reuters. Kuvajt dnes oznámil, že íránský útok, který v zemi zasáhl čínskou firmu, zabil člověka, píše agentura AFP.

Fidži: U souostroví Lau zmizela loď se zdravotníky. Našel se jen kapitán

Šest zdravotníků se nadále pohřešuje ve vodách u souostroví Lau. Dnes ráno byl nalezen kapitán lodi, která plula na ostrov Ono-i-Lau, potvrdilo ministerstvo zdravotnictví.

Kvůli požárům evakuovali na jihu Kréty na 8000 lidi z letoviska Agia Galini

Kvůli lesním požárům na jihu řeckého ostrova Kréta bylo ve středu večer evakuováno na 8000 lidí z letoviska Agia Galini, informuje agentura AFP. S požáry tam bojuje už několik stovek hasičů, práci jim ale komplikuje silný a proměnlivý vítr, kvůli němuž mohou také jen omezeně hasit z letadel. Lesy hoří i na řeckém Peloponésu či ostrově Lesbos. Požáry v Řecku si vyžádaly už tři oběti z řad hasičů, napsala dnes agentura DPA.

Stíhačka F-16 byla v noci vyslána proti objektu letícímu na východě Polska

Vojenský letoun F-16 byl v noci na dnešek vyslán k zásahu proti objektu letícímu na východě Polska, uvedla ráno polská armáda. V Lublinu a některých dalších obcích se na několik minut rozezněly sirény ohlašující letecký poplach, informovaly úřady. Na některých místech lidé hlásili, že slyší hukot letícího objektu. Asi 45 kilometrů jižně od Lublina poté vojáci objevili v poli asi deset metrů velký kráter, který následně zajistili a prověřují hasiči a policisté.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama