ZprávyPutin ztrácí své přívržence, ti doufají, že v "dohledné budoucnosti" odejde

Putin ztrácí své přívržence, ti doufají, že v „dohledné budoucnosti“ odejde

Ruský prezident Vladimir Putin si za tři měsíce poštval proti sobě přívržence války proti Ukrajině i stoupence míru. „Téměř nikdo není spokojen,“ tvrdí zdroje ruskojazyčného serveru Meduza a dodávají, že v Kremlu doufají, že Putin „v dohledné budoucnosti“ odejde – a vybírají nástupce.

Od začátku ruské invaze na Ukrajinu uběhly tři měsíce. Za tu dobu mnozí představitelé ruských elit několikrát změnili postoj k válce a situaci v zemi. Krajní pesimismus vystřídal umírněný optimismus a ten zase umírněný pesimismus. Jak tvrdí zdroje Meduzy blízké Kremlu, nyní tyto nálady nabraly ještě jeden směr: hodně lidí je nespokojeno s Vladimirem Putinem. A to ti, kdo se zasazují za pokračování války, i ti, co si přejí mír.

Za tři měsíce válčení se celková nálada ruských elit stačila několikrát úplně změnit. Začátkem března většina kremelských a vládních představitelů prostě nevěděla, co dělat – a s děsem přemýšlela nad tím, jak sankce ovlivní jejich kariéru a život. Trošku později začal „vlastenecký vzestup – v dubnu mnozí představitelé režimu veřejně vyzývali k válce „do vítězného konce“.

Nyní v hodnocení toho, co se stalo, znovu převažuje pesimismus. „Žít jako dřív nepůjde, o rozvoji není řeč. Ale nějak žít se dá, díky šedému dovozu, obchodu s Čínou a Indií,“ tvrdí zdroj blízký vládě.

Současně v Kremlu nevidí realistický scénář, za kterého by režim mohl ukončit válčení na Ukrajině – a zachovat si popularitu.

Již po pár týdnech po vpádu na Ukrajinu začal kremelský politický blok vymýšlet strategie, jak by bylo možné toho dosáhnout. Ale vymyslet nic nedokázali.

Určitě skoro nikdo není spokojen s Putinem. Byznys a mnozí členové vlády jsou nespokojeni, že prezident rozpoutal válku, aniž bral zřetel na rozsah sankcí, protože s takovými sankcemi nelze normálně žít. Jestřábi jsou zase nespokojeni s tempem „speciální operace“. Myslí si, že lze postupovat rozhodněji.

Takové nálady v elitách popisuje zdroj blízký Kremlu. Jeho slova potvrzují další dva lidé blízcí prezidentské kanceláři, jakož i dva zdroje z okolí vlády.

Zdroje blízké prezidentské kanceláři tvrdí, že stanovisko „jestřábů“ (hlavně ze silových složek) je jednoduché: „Když už jsme se do toho pustili, nejde to flákat. Je nutné přitvrdit.“ Tím se myslí rozsáhlá mobilizace záloh a válka „do vítězství“, ideálně do dobytí Kyjeva.

Ale podle zdrojů Meduzy Kreml není k mobilizaci připraven. Ještě v dubnu se zdroje odvolávaly na utajené sociologické průzkumy, podle kterých dokonce i Rusové, kteří podporují „speciální operaci“, nejsou ochotni sami bojovat, ani posílat na frontu své blízké.

Zdroje upozorňují, že „mírová strana“ v podobě největších podnikatelů a většiny „civilních“ činitelů je také nespokojena s počínáním Putina, protože nevidí, že by podnikal reálné kroky k dosažení míru s Ukrajinou. Zato si všímají četných potíží v ekonomice.

„Problémy (v Rusku kvůli válce) jsou již patrné a v polovině léta se vyřítí z různých stran: doprava, zdravotnictví, dokonce i zemědělství. Na takový rozsah prostě nikdo ani nepomyslel,“ vysvětluje zdroj blízký vládě.

Dodává, že před vypuknutím války nikdo nepočítal s variantou, že by se evropské země úplně zřekly dovozu ruského plynu a ropy. Takové embargo se stále posuzuje, ale podle zdrojů Meduzy prezident a „bojovná“ část jeho okolí stále nevěří, že se tato hrozba Západu splní.

Putin prostě nechce myslet na hospodářské potíže, které vidí většina činitelů, a tím spíše je nechce spojovat s válkou, zdůrazňují dva zdroje blízké prezidentské kanceláři. Prezident tento názor projevil i veřejně.

Zdroje blízké prezidentské kanceláři a vládě uvádějí, že na tomto pozadí se v úřadech stále častěji posuzuje otázka „budoucnosti po Putinovi“.

„Není to o tom, že by Putina chtěli hned svrhnout a že by připravovali spiknutí. Jen si uvědomují, anebo přejí, že v docela dohledné perspektivě nebude řídit stát,“ vysvětluje jeden ze zdrojů. „Prezident to pokazil, ale pak bude možné vše napravit a nějak se domluvit (se Západem a Ukrajinou),“ dodává další zdroj.

V Kremlu podle něj potichu zvažují dokonce i prezidentova nástupce. Mezi kandidáty je moskevský starosta Sergej Sobjanin, místopředseda bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv a první zástupce šéfa prezidentské kanceláře Sergej Kirijenko.

Zdroje vysvětlují, že Kirijenko se v poslední době pravidelně stýká s Putinem kvůli Donbasu, který v Kremlu dostal na starost, a ekonomice. Ale informace zdrojů o Kirijenkových plánech si odporují: někteří soudí, že chce být přinejmenším premiérem, jiní jsou přesvědčeni, že se snaží prokázat svou výkonnost kvůli funkci v prezidentské kanceláři.

Shodují se ale, že nyní Kirijenko a třeba například velitel ruské národní gardy Viktor Zolotov patří do Putina nejbližšího okolí. „V něm jsou teď ti, kdo se podílí na operaci, tedy velí vojskům, zabývají se Donbasem. Prezident je ve válce. Tito lidé mohou překročit nepřekročitelnou mez, tedy telefonicky probudit prezidenta,“ zdůrazňuje jeden ze zdrojů.

Zdroje shodně zdůrazňují, že i při posuzování Kirijenka a dalších hypotetických nástupců všichni lidé věrní režimu chápou, že Putin může odejít z funkce prezidenta jen při vážném zhoršení zdravotního stavu. Nespokojenost vysoce postavených hodnostářů se tak ve výsledku nijak neprojevuje, kromě hovorů mezi sebou. Slovy zdroje blízkého vládě: „Lidé plivou, ale i tak pracují a přestavují zemi na válečné koleje.“

V Kremlu se například nezřekli nápadu na referendum o připojení samozvané Doněcké a Luhanské republiky a také okupované Chersonské oblasti k Rusku. Kdy by se referenda mohla konat, závisí na situaci na frontě. Zatím nejrealističtějším termínem se jeví 11. září, kdy se budou konat i volby v ruských regionech. Podle zdrojů by se v tento den mohlo konat i referendum o připojení Jižní Osetie, i když úřady v této gruzínské separatistické provincii vyhlásily hlasování na 17. července. Toto datum ale vybral Anatolij Bibilov, který mezitím prohrál prezidentské volby.

Zdroje nevylučují, že spolu s referendy by se mohl konat i plebiscit o „sloučení“ Ruska a Běloruska. „Ale to jen v případě, že se to podaří protlačit přes Lukašenka, který takovému scénáři všemožně vyhýbá.“

Prezidentův mluvčí Dmitrij Peskov na otázky Meduzy dosud neodpověděl.

Doporučujeme

Po zemětřesení ve Venezuele sílí kritika státního bydlení

Série zemětřesení na severním pobřeží Venezuely obrátila pozornost k veřejnému bydlení, které mělo být symbolem důstojného života pro chudší obyvatele. V La Guaiře se po otřesech zřítily výškové domy i řadové stavby pojmenované po bývalém prezidentovi Hugovi Chávezovi. Místní teď viní vládu z toho, že nechala postavit nekvalitní byty kvůli politickému zisku.

První francouzský pacient s ebolou se vyléčil, propustili ho z nemocnice

První pacient, u kterého byla na území Francie potvrzena nákaza virem ebola, se plně uzdravil a byl propuštěn z nemocnice. Oznámila to francouzská ministryně zdravotnictví Stéphanie Rist.

Írán a Katar obnovily vzájemný obchod v Perském zálivu

Po několikaměsíční pauze, způsobené americko-izraelskou válkou s Íránem, obnovily Katar a Írán vzájemný námořní obchod v Perském zálivu. S odvoláním na obchodního atašé v katarském Dauhá o tom dnes informovala íránská státní média.

Ukrajina hlásí dvě oběti v Charkovské oblasti, při útoku na Krym zemřel člověk

Ruský útok zabil v Charkovské oblasti dva lidi, informovaly dnes místní úřady. Na poloostrově Krym, který okupují Rusové, v noci na dnešek zahynul při ukrajinském útoku jeden člověk, další dva byli zraněni. Podle agentury AFP to uvedla místní správa. Ukrajina mluví o ruském útoku na Sumy a Charkov, kyjevské úřady také upřesnily, že počet obětí čtvrtečního ruského útoku na Kyjev se zvýšil na 31. Dosud jich bylo 30.

Paříž a Londýn ve spolupráci s Ománem usilují o bezpečnou plavbu Hormuzským průlivem

Poté, co Írán odmítl mezinárodní námořní misi v Hormuzském průlivu, Francie a Spojené království spolupracují s Ománem na zajištění bezpečné plavby po této vodní cestě. Informovala o tom dnes agentura DPA.

V Rudém moři se dostala pod palbu nákladní loď, oznámila britská vojenská služba

V Rudém moři nedaleko jemenských břehů se dnes dostala pod palbu nákladní loď. Její posádka oznámila, že ji přibližně 30 námořních mil (55 kilometrů) od pobřeží napadli neznámí útočníci. Na svém webu o tom informovala britská vojenská námořní služba UKMTO. Agentura AP uvedla, že za útokem by mohli stát jemenští povstalci Húsíové nebo somálští piráti.

Ohňostroje zatěžují ovzduší i vodní ekosystémy

Ohňostroje nezanechávají jen kouř a světelné efekty. Po oslavách zůstávají ve vodě i ovzduší chemické látky, jemné částice a zbytky pyrotechniky, které mohou ovlivnit kvalitu životního prostředí i fungování ekosystémů.

Trump v projevu k 250. výročí nezávislosti mluvil o zlatém věku Spojených států

Americký prezident Donald Trump dnes ve svém 40minutovém projevu u příležitosti 250. výročí nezávislosti Spojených států hovořil o amerických vojenských a vesmírných úspěších, své politické agendě, o hrozbách komunismu i o tom, co označil za úsvit zlatého věku Spojených států. Projev se uskutečnil s několikahodinovým zpožděním způsobeným evakuací prostranství National Mall kvůli bouři. Po prezidentově projevu následovala velkolepá show s ohňostroji a hudebním doprovodem.

Baterie elektromobilů vydrží víc, než se čekalo. Může to změnit trh s ojetinami

Obava z drahé výměny baterie dlouho patřila k hlavním důvodům, proč se část řidičů držela od elektromobilů dál. Nová data ale ukazují, že moderní baterie stárnou pomaleji, než se původně očekávalo. Pro trh to může být zásadní zpráva, hlavně u ojetých elektroaut.

Papež Lev XIV. vyzval na Lampeduse Evropu k lepší integraci migrantů

Papež Lev XIV. během návštěvy italského ostrova Lampedusa vyzval evropské státy, aby k migraci přistupovaly komplexněji. Podle něj by Evropa měla nejen pomáhat lidem přicházejícím na kontinent, ale také podporovat rozvoj jejich domovských zemí, aby nikdo nebyl nucen odcházet.

Stablecoin Open USD získal podporu velkých firem

Do světa kryptoměn vstupuje projekt, který nemíří jen na obchodníky a technologické nadšence. Více než 140 firem včetně Visa, Mastercard, Stripe, BlackRocku, Googlu a Coinbase podpořilo vznik Open USD, nové digitální měny navázané na americký dolar. Její tvůrci ji chtějí dostat blíž k běžným internetovým platbám.

Sparta představila nové domácí dresy pro sezonu 2026/27

Sparta odhalila domácí dresy pro sezonu 2026/27 a připomněla příběh, který klub spojuje s londýnským Arsenalem už 120 let. Nová sada sází na tradiční rudou barvu, výraznější černé prvky i jednoduchý vzhled. Hlavní tváří kampaně se stal sportovní ředitel Tomáš Rosický, který ve videu připomíná historické kořeny klubových barev.

Trumpovy účty pro děti začaly fungovat

Ve Spojených státech začaly fungovat takzvané Trumpovy účty, nový federální nástroj pro spoření a investování pro děti. Program má rodičům umožnit ukládat peníze do investičních účtů, které budou spravovat velké finanční firmy z Wall Street. První vlna účtů se týká dětí narozených mezi lednem 2025 a prosincem 2028.

Ukrajinské drony zasáhly ropný terminál v Petrohradu

Ukrajina podnikla další dálkový útok na ruskou ropnou infrastrukturu. Drony zasáhly ropný terminál v Petrohradu a podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského také vojenský cíl v Kronštadtu. Kyjev tím pokračuje v kampani, která má omezit příjmy Moskvy z energetiky a přenášet tlak hlouběji na ruské území.

Zlaté rybky mohou vážně poškodit sladkovodní ekosystémy

Zlatá rybka patří mezi nejoblíbenější akvarijní chovance na světě. Jakmile se ale dostane do volné přírody, může se proměnit v invazní druh, který výrazně naruší fungování jezer a rybníků. Nový výzkum ukazuje, že její přítomnost zhoršuje kvalitu vody, omezuje původní živočichy a oslabuje domácí druhy ryb.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama