ZprávyPutin ztrácí své přívržence, ti doufají, že v "dohledné budoucnosti" odejde

Putin ztrácí své přívržence, ti doufají, že v „dohledné budoucnosti“ odejde

Ruský prezident Vladimir Putin si za tři měsíce poštval proti sobě přívržence války proti Ukrajině i stoupence míru. „Téměř nikdo není spokojen,“ tvrdí zdroje ruskojazyčného serveru Meduza a dodávají, že v Kremlu doufají, že Putin „v dohledné budoucnosti“ odejde – a vybírají nástupce.

Od začátku ruské invaze na Ukrajinu uběhly tři měsíce. Za tu dobu mnozí představitelé ruských elit několikrát změnili postoj k válce a situaci v zemi. Krajní pesimismus vystřídal umírněný optimismus a ten zase umírněný pesimismus. Jak tvrdí zdroje Meduzy blízké Kremlu, nyní tyto nálady nabraly ještě jeden směr: hodně lidí je nespokojeno s Vladimirem Putinem. A to ti, kdo se zasazují za pokračování války, i ti, co si přejí mír.

Za tři měsíce válčení se celková nálada ruských elit stačila několikrát úplně změnit. Začátkem března většina kremelských a vládních představitelů prostě nevěděla, co dělat – a s děsem přemýšlela nad tím, jak sankce ovlivní jejich kariéru a život. Trošku později začal „vlastenecký vzestup – v dubnu mnozí představitelé režimu veřejně vyzývali k válce „do vítězného konce“.

Nyní v hodnocení toho, co se stalo, znovu převažuje pesimismus. „Žít jako dřív nepůjde, o rozvoji není řeč. Ale nějak žít se dá, díky šedému dovozu, obchodu s Čínou a Indií,“ tvrdí zdroj blízký vládě.

Současně v Kremlu nevidí realistický scénář, za kterého by režim mohl ukončit válčení na Ukrajině – a zachovat si popularitu.

Již po pár týdnech po vpádu na Ukrajinu začal kremelský politický blok vymýšlet strategie, jak by bylo možné toho dosáhnout. Ale vymyslet nic nedokázali.

Určitě skoro nikdo není spokojen s Putinem. Byznys a mnozí členové vlády jsou nespokojeni, že prezident rozpoutal válku, aniž bral zřetel na rozsah sankcí, protože s takovými sankcemi nelze normálně žít. Jestřábi jsou zase nespokojeni s tempem „speciální operace“. Myslí si, že lze postupovat rozhodněji.

Takové nálady v elitách popisuje zdroj blízký Kremlu. Jeho slova potvrzují další dva lidé blízcí prezidentské kanceláři, jakož i dva zdroje z okolí vlády.

Zdroje blízké prezidentské kanceláři tvrdí, že stanovisko „jestřábů“ (hlavně ze silových složek) je jednoduché: „Když už jsme se do toho pustili, nejde to flákat. Je nutné přitvrdit.“ Tím se myslí rozsáhlá mobilizace záloh a válka „do vítězství“, ideálně do dobytí Kyjeva.

Ale podle zdrojů Meduzy Kreml není k mobilizaci připraven. Ještě v dubnu se zdroje odvolávaly na utajené sociologické průzkumy, podle kterých dokonce i Rusové, kteří podporují „speciální operaci“, nejsou ochotni sami bojovat, ani posílat na frontu své blízké.

Zdroje upozorňují, že „mírová strana“ v podobě největších podnikatelů a většiny „civilních“ činitelů je také nespokojena s počínáním Putina, protože nevidí, že by podnikal reálné kroky k dosažení míru s Ukrajinou. Zato si všímají četných potíží v ekonomice.

„Problémy (v Rusku kvůli válce) jsou již patrné a v polovině léta se vyřítí z různých stran: doprava, zdravotnictví, dokonce i zemědělství. Na takový rozsah prostě nikdo ani nepomyslel,“ vysvětluje zdroj blízký vládě.

Dodává, že před vypuknutím války nikdo nepočítal s variantou, že by se evropské země úplně zřekly dovozu ruského plynu a ropy. Takové embargo se stále posuzuje, ale podle zdrojů Meduzy prezident a „bojovná“ část jeho okolí stále nevěří, že se tato hrozba Západu splní.

Putin prostě nechce myslet na hospodářské potíže, které vidí většina činitelů, a tím spíše je nechce spojovat s válkou, zdůrazňují dva zdroje blízké prezidentské kanceláři. Prezident tento názor projevil i veřejně.

Zdroje blízké prezidentské kanceláři a vládě uvádějí, že na tomto pozadí se v úřadech stále častěji posuzuje otázka „budoucnosti po Putinovi“.

„Není to o tom, že by Putina chtěli hned svrhnout a že by připravovali spiknutí. Jen si uvědomují, anebo přejí, že v docela dohledné perspektivě nebude řídit stát,“ vysvětluje jeden ze zdrojů. „Prezident to pokazil, ale pak bude možné vše napravit a nějak se domluvit (se Západem a Ukrajinou),“ dodává další zdroj.

V Kremlu podle něj potichu zvažují dokonce i prezidentova nástupce. Mezi kandidáty je moskevský starosta Sergej Sobjanin, místopředseda bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv a první zástupce šéfa prezidentské kanceláře Sergej Kirijenko.

Zdroje vysvětlují, že Kirijenko se v poslední době pravidelně stýká s Putinem kvůli Donbasu, který v Kremlu dostal na starost, a ekonomice. Ale informace zdrojů o Kirijenkových plánech si odporují: někteří soudí, že chce být přinejmenším premiérem, jiní jsou přesvědčeni, že se snaží prokázat svou výkonnost kvůli funkci v prezidentské kanceláři.

Shodují se ale, že nyní Kirijenko a třeba například velitel ruské národní gardy Viktor Zolotov patří do Putina nejbližšího okolí. „V něm jsou teď ti, kdo se podílí na operaci, tedy velí vojskům, zabývají se Donbasem. Prezident je ve válce. Tito lidé mohou překročit nepřekročitelnou mez, tedy telefonicky probudit prezidenta,“ zdůrazňuje jeden ze zdrojů.

Zdroje shodně zdůrazňují, že i při posuzování Kirijenka a dalších hypotetických nástupců všichni lidé věrní režimu chápou, že Putin může odejít z funkce prezidenta jen při vážném zhoršení zdravotního stavu. Nespokojenost vysoce postavených hodnostářů se tak ve výsledku nijak neprojevuje, kromě hovorů mezi sebou. Slovy zdroje blízkého vládě: „Lidé plivou, ale i tak pracují a přestavují zemi na válečné koleje.“

V Kremlu se například nezřekli nápadu na referendum o připojení samozvané Doněcké a Luhanské republiky a také okupované Chersonské oblasti k Rusku. Kdy by se referenda mohla konat, závisí na situaci na frontě. Zatím nejrealističtějším termínem se jeví 11. září, kdy se budou konat i volby v ruských regionech. Podle zdrojů by se v tento den mohlo konat i referendum o připojení Jižní Osetie, i když úřady v této gruzínské separatistické provincii vyhlásily hlasování na 17. července. Toto datum ale vybral Anatolij Bibilov, který mezitím prohrál prezidentské volby.

Zdroje nevylučují, že spolu s referendy by se mohl konat i plebiscit o „sloučení“ Ruska a Běloruska. „Ale to jen v případě, že se to podaří protlačit přes Lukašenka, který takovému scénáři všemožně vyhýbá.“

Prezidentův mluvčí Dmitrij Peskov na otázky Meduzy dosud neodpověděl.

Doporučujeme

Britská ekonomika ve druhém čtvrtletí zpomalila na 0,4 procenta

Britská ekonomika pokračovala ve druhém čtvrtletí v růstu, její tempo však zpomalilo. Hrubý domácí produkt se od dubna do června zvýšil o 0,4 procenta po růstu o 0,6 procenta v prvních třech měsících roku. Výsledek odpovídal očekávání ekonomů.

Fulham odešel ze hřiště, Málaga kopla penaltu do prázdné branky

Přípravný zápas Fulhamu s Málagou skončil nevídaným zmatkem. Po remíze 2:2 zamířili hosté do šaten, zatímco domácí poslali penaltu do prázdné branky a začali slavit zisk trofeje Costa del Sol.

Maersk hlásí silný zisk, zároveň varuje: Světové dopravě dochází kapacita!

Geopolitické otřesy zatím globální lodní dopravu nezasáhly, omezené kapacity přístavů a kamionové dopravy by ale mohly vést ke zpoždění dodávek a k růstu sazeb za přepravu. V televizi CNBC to dnes řekli šéfové dvou velkých světových kontejnerových přepravců – dánské firmy Maersk a německé Hapag-Lloyd. Obě firmy také zveřejnily výsledky hospodaření za druhé čtvrtletí, podle kterých se Maersku dařilo výrazně lépe.

V letadle, které Trump při odletu ze summitu NATO opustil, zůstali dva ministři

Dva členové kabinetu amerického prezidenta Donalda Trumpa zůstali při odletu ze summitu NATO v Turecku v letounu, který prezident z bezpečnostních důvodů opustil, informoval zpravodajský server CBS News.

Miliardový jackpot v loterii Powerball padl. Zatím neznámý šťastlivec vsadil v Illinois

Americká loterie Powerball má nového miliardáře. Výherní tiket se ziskem jackpotu ve výši 1,04 miliardy dolarů (zhruba 23 miliard korun) byl prodán ve státě Illinois. Jde o nejvyšší hlavní výhru v loterii od loňského roku.

Zemětřesení v Kolumbii má dosud 265 obětí, 496 lidí se pohřešuje

Pondělní zemětřesení v Kolumbii, nejsilnější za téměř padesát let, si dosud vyžádalo nejméně 265 obětí na životech, dalších 496 lidí se pohřešuje. Zranění utrpělo téměř 3500 lidí. Novinářům to ve středu večer tamního času (v noci na dnešek SELČ) podle agentur řekl kolumbijský prezident Abelardo de la Espriella. Současně oznámil záměr vyhlásit v zemi stav ekonomické nouze.

Rusko zaútočilo na přístav Izmajil, úřady hlásí dva mrtvé v Oděské oblasti

Strojvedoucí a jeho pomocník zahynuli při útoku ruského dronu na osobní vlak v Oděské oblasti na jihu Ukrajiny, 340 cestujících se podařilo evakuovat do bezpečí, oznámily dnes ukrajinské železnice. Rusko v noci na dnešek zaútočilo na ukrajinský říční přístav Izmajil v Oděské oblasti na hranicích s Rumunskem, kde vypukl požár a vznikly škody, uvedl krizový štáb okresní státní správy. Zranění utrpěla 18letá dívka, informoval náčelník oblastní správy Oleh Kiper. Ukrajinská obrana zneškodnila 111 ze 133 ruských dronů, tvrdí ukrajinské letectvo.

V Texasu havaroval útočný vrtulník americké armády, zahynuli dva vojáci

V Texasu ve středu havaroval vrtulník typu Apache americké armády, zahynuli oba vojáci na palubě. Při pádu stroje do pole vypukl rozsáhlý požár vegetace, kvůli němuž muselo být evakuováno několik obydlí. Informovaly o tom v noci na dnešek SELČ tiskové agentury s odvoláním na místní představitele.

Strnadova CSG získala v Polsku další miliardový kontrakt

Czechoslovak Group dál posiluje své postavení v Polsku. Skupina miliardáře Michala Strnada dodá tamní zbrojovce Huta Stalowa Wola stovky podvozků Tatra za více než 150 milionů eur, tedy téměř 3,7 miliardy korun. Polská armáda je využije pro taktická vozidla Waran 4x4 a Heron 6x6. Pro CSG jde během jediného týdne už o druhý významný obchod s polským obranným průmyslem.

Ruské úřady hlásí požár v Baškirsku a ukrajinské útoky na Orenburskou oblast

Dronový útok způsobil požár v průmyslové zóně ve městě Salavat, kde se nachází velká ropná rafinérie a petrochemický komplex. Dnes to na síti Telegram uvedl gubernátor Baškirska Radij Chabirov. Ruské úřady hovoří také o útoku na Orenburskou oblast.

V Rumunsku odstavují jadernou elektrárnu kvůli nízké hladině vody v Dunaji

V Rumunsku dnes ráno začali odstavovat i druhý reaktor jaderné elektrárny Cernavoda, oznámil podle agentury AFP její provozovatel státní společnost Nuclearelectrica. Důvodem je nízká hladina vody v Dunaji kvůli dlouhodobému suchu. První ze dvou funkčních reaktorů této elektrárny, která dodává asi pětinu místní spotřeby elektřiny, byl odstaven už 28. července.

Karoline Leavitt skončí v pozici mluvčí Bílého domu, oznámil Trump

Mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová na konci měsíce opustí svou funkci. Oznámil to dnes večer americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social.

Aktuální epidemie eboly může být nejvražednější v historii, varuje šéf WHO

Současná epidemie eboly v Demokratické republice Kongo může při současném tempu šíření překonat dosud nejsmrtelnější epidemii této nemoci v historii. Uvedl to generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus.

Putin poprvé navštívil sporné Kurilské ostrovy, Japonsko protestuje

Ruský prezident Vladimir Putin dnes navštívil Iturup, největší z jižních Kurilských ostrovů, na něž si dlouhodobě kladou územní nárok Rusko i Japonsko. Informovala o tom ruská státní agentura TASS, která zdůraznila, že jde o první Putinovu osobní návštěvu tohoto souostroví. Šéf Kremlu tak učinil den po rozsáhlém cvičení ruské Tichomořské flotily a poté, co KLDR odpálila další balistickou střelu do Japonského moře, připomněla agentura Reuters. Tokio Putinův krok důrazně odsoudilo.

Útoky na lodě zvyšují napětí, jednání o konci války s Íránem váznou

Poslední útoky na lodní dopravu v Rudém moři a Ománském zálivu znovu zvýšily napětí kolem války s Íránem, zatímco jednání o jejím ukončení se znovu dostávají do slepé uličky. Teherán trvá na tom, že Hormuzský průliv zůstane uzavřen, dokud Spojené státy nepřijmou jeho podmínky, Washington mezitím zasáhl loď, která měla porušovat blokádu íránských přístavů.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama