-0.2 C
Czech
Středa 18. února 2026
ZprávyPutin ztrácí své přívržence, ti doufají, že v "dohledné budoucnosti" odejde

Putin ztrácí své přívržence, ti doufají, že v „dohledné budoucnosti“ odejde

Ruský prezident Vladimir Putin si za tři měsíce poštval proti sobě přívržence války proti Ukrajině i stoupence míru. „Téměř nikdo není spokojen,“ tvrdí zdroje ruskojazyčného serveru Meduza a dodávají, že v Kremlu doufají, že Putin „v dohledné budoucnosti“ odejde – a vybírají nástupce.

Od začátku ruské invaze na Ukrajinu uběhly tři měsíce. Za tu dobu mnozí představitelé ruských elit několikrát změnili postoj k válce a situaci v zemi. Krajní pesimismus vystřídal umírněný optimismus a ten zase umírněný pesimismus. Jak tvrdí zdroje Meduzy blízké Kremlu, nyní tyto nálady nabraly ještě jeden směr: hodně lidí je nespokojeno s Vladimirem Putinem. A to ti, kdo se zasazují za pokračování války, i ti, co si přejí mír.

Za tři měsíce válčení se celková nálada ruských elit stačila několikrát úplně změnit. Začátkem března většina kremelských a vládních představitelů prostě nevěděla, co dělat – a s děsem přemýšlela nad tím, jak sankce ovlivní jejich kariéru a život. Trošku později začal „vlastenecký vzestup – v dubnu mnozí představitelé režimu veřejně vyzývali k válce „do vítězného konce“.

Nyní v hodnocení toho, co se stalo, znovu převažuje pesimismus. „Žít jako dřív nepůjde, o rozvoji není řeč. Ale nějak žít se dá, díky šedému dovozu, obchodu s Čínou a Indií,“ tvrdí zdroj blízký vládě.

Současně v Kremlu nevidí realistický scénář, za kterého by režim mohl ukončit válčení na Ukrajině – a zachovat si popularitu.

Již po pár týdnech po vpádu na Ukrajinu začal kremelský politický blok vymýšlet strategie, jak by bylo možné toho dosáhnout. Ale vymyslet nic nedokázali.

Určitě skoro nikdo není spokojen s Putinem. Byznys a mnozí členové vlády jsou nespokojeni, že prezident rozpoutal válku, aniž bral zřetel na rozsah sankcí, protože s takovými sankcemi nelze normálně žít. Jestřábi jsou zase nespokojeni s tempem „speciální operace“. Myslí si, že lze postupovat rozhodněji.

Takové nálady v elitách popisuje zdroj blízký Kremlu. Jeho slova potvrzují další dva lidé blízcí prezidentské kanceláři, jakož i dva zdroje z okolí vlády.

Zdroje blízké prezidentské kanceláři tvrdí, že stanovisko „jestřábů“ (hlavně ze silových složek) je jednoduché: „Když už jsme se do toho pustili, nejde to flákat. Je nutné přitvrdit.“ Tím se myslí rozsáhlá mobilizace záloh a válka „do vítězství“, ideálně do dobytí Kyjeva.

Ale podle zdrojů Meduzy Kreml není k mobilizaci připraven. Ještě v dubnu se zdroje odvolávaly na utajené sociologické průzkumy, podle kterých dokonce i Rusové, kteří podporují „speciální operaci“, nejsou ochotni sami bojovat, ani posílat na frontu své blízké.

Zdroje upozorňují, že „mírová strana“ v podobě největších podnikatelů a většiny „civilních“ činitelů je také nespokojena s počínáním Putina, protože nevidí, že by podnikal reálné kroky k dosažení míru s Ukrajinou. Zato si všímají četných potíží v ekonomice.

„Problémy (v Rusku kvůli válce) jsou již patrné a v polovině léta se vyřítí z různých stran: doprava, zdravotnictví, dokonce i zemědělství. Na takový rozsah prostě nikdo ani nepomyslel,“ vysvětluje zdroj blízký vládě.

Dodává, že před vypuknutím války nikdo nepočítal s variantou, že by se evropské země úplně zřekly dovozu ruského plynu a ropy. Takové embargo se stále posuzuje, ale podle zdrojů Meduzy prezident a „bojovná“ část jeho okolí stále nevěří, že se tato hrozba Západu splní.

Putin prostě nechce myslet na hospodářské potíže, které vidí většina činitelů, a tím spíše je nechce spojovat s válkou, zdůrazňují dva zdroje blízké prezidentské kanceláři. Prezident tento názor projevil i veřejně.

Zdroje blízké prezidentské kanceláři a vládě uvádějí, že na tomto pozadí se v úřadech stále častěji posuzuje otázka „budoucnosti po Putinovi“.

„Není to o tom, že by Putina chtěli hned svrhnout a že by připravovali spiknutí. Jen si uvědomují, anebo přejí, že v docela dohledné perspektivě nebude řídit stát,“ vysvětluje jeden ze zdrojů. „Prezident to pokazil, ale pak bude možné vše napravit a nějak se domluvit (se Západem a Ukrajinou),“ dodává další zdroj.

V Kremlu podle něj potichu zvažují dokonce i prezidentova nástupce. Mezi kandidáty je moskevský starosta Sergej Sobjanin, místopředseda bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv a první zástupce šéfa prezidentské kanceláře Sergej Kirijenko.

Zdroje vysvětlují, že Kirijenko se v poslední době pravidelně stýká s Putinem kvůli Donbasu, který v Kremlu dostal na starost, a ekonomice. Ale informace zdrojů o Kirijenkových plánech si odporují: někteří soudí, že chce být přinejmenším premiérem, jiní jsou přesvědčeni, že se snaží prokázat svou výkonnost kvůli funkci v prezidentské kanceláři.

Shodují se ale, že nyní Kirijenko a třeba například velitel ruské národní gardy Viktor Zolotov patří do Putina nejbližšího okolí. „V něm jsou teď ti, kdo se podílí na operaci, tedy velí vojskům, zabývají se Donbasem. Prezident je ve válce. Tito lidé mohou překročit nepřekročitelnou mez, tedy telefonicky probudit prezidenta,“ zdůrazňuje jeden ze zdrojů.

Zdroje shodně zdůrazňují, že i při posuzování Kirijenka a dalších hypotetických nástupců všichni lidé věrní režimu chápou, že Putin může odejít z funkce prezidenta jen při vážném zhoršení zdravotního stavu. Nespokojenost vysoce postavených hodnostářů se tak ve výsledku nijak neprojevuje, kromě hovorů mezi sebou. Slovy zdroje blízkého vládě: „Lidé plivou, ale i tak pracují a přestavují zemi na válečné koleje.“

V Kremlu se například nezřekli nápadu na referendum o připojení samozvané Doněcké a Luhanské republiky a také okupované Chersonské oblasti k Rusku. Kdy by se referenda mohla konat, závisí na situaci na frontě. Zatím nejrealističtějším termínem se jeví 11. září, kdy se budou konat i volby v ruských regionech. Podle zdrojů by se v tento den mohlo konat i referendum o připojení Jižní Osetie, i když úřady v této gruzínské separatistické provincii vyhlásily hlasování na 17. července. Toto datum ale vybral Anatolij Bibilov, který mezitím prohrál prezidentské volby.

Zdroje nevylučují, že spolu s referendy by se mohl konat i plebiscit o „sloučení“ Ruska a Běloruska. „Ale to jen v případě, že se to podaří protlačit přes Lukašenka, který takovému scénáři všemožně vyhýbá.“

Prezidentův mluvčí Dmitrij Peskov na otázky Meduzy dosud neodpověděl.

Reklama

Doporučujeme

USA zabily 11 lidí při třech dalších leteckých úderech v Karibiku a Pacifiku

Americká armáda zabila 11 lidí při dalších třech leteckých úderech na lodě v Karibiku a východním Tichém oceánu, jejichž posádky podle ní pašovaly drogy. Velitelství americké armády SOUTHCOM, které má na starosti veškeré operace v Karibiku a Střední a Jižní Americe, pondělní útoky oznámilo v úterý na sociální síti X. Podle agentury AP tak vzrostl počet obětí amerických úderů v Karibiku a Tichém oceánu na nejméně 145.

Slovensko vyhlásilo stav ropné nouze

Slovenská vláda sahá do nouzových zásob ropy, aby udržela plynulé zásobování trhu po výpadku dodávek přes Ukrajinu. Rafinerie Slovnaft má získat čas na přechod na alternativní trasu a návrat k plnému provozu.

Nikdo neví, kde jsou. Z detenčních táborů v Sýrii uprchli zahraniční členové IS

Svržení režimu Bašára Asada a ofenziva proti kurdským milicím v Sýrii vedly k chaosu, během něhož uprchly tisíce lidí z detenčních táborů pro členy Islámského státu (IS) a jejich příbuzné. Byli mezi nimi i členové radikálního hnutí ze zahraničí. Nikdo neví, kde se nacházejí. Okno k útěku se otevřelo během přesunu vězňů ze Sýrie do Iráku.

Rusko v noci podle Ukrajiny zaútočilo 126 drony a balistickou raketou

Rusko v noci na dnešek zaútočilo na Ukrajinu 126 drony a jednou balistickou raketou Iskander-M. Na síti Telegram to oznámilo ukrajinské letectvo s tím, že stovku dronů se podařilo obraně zneškodnit. Šéf vojenské správy Záporožské oblasti Ivan Fedorov v noci oznámil, že ruský večerní úder na město Záporoží si vyžádal nejméně jednoho mrtvého a šest zraněných. Ukrajina od února 2022 vzdoruje ruské invazi.

KOMENTÁŘ: Něco mezi investicí a hazardem. Na této platformě se tipují i výsledky války

Z USA se do světa šíří fenomén takzvaných predikčních trhů, na kterých se investoři snaží odhadovat průběh nejrůznějších událostí. Tipují se ceny komodit, termíny konce válečných konfliktů a sportovní výsledky. A lidé mají podezření, že některé tipy jsou až podezřele přesné.

V severní Kalifornii je po pádu laviny nezvěstných devět lyžařů

Po pádu laviny nedaleko jezera Tahoe v severní Kalifornii je nezvěstných devět lyžařů. Záchranáři v hornaté divočině zachránili šest dalších lyžařů, kteří lavinu přežili, ale zůstali uvěznění pod sněhem a ledem. Dva ze zachráněných skončili v nemocnici, uvedla podle agentury AP mluvčí kanceláře šerifa okresu Nevada County Ashley Quadrosová. Kalifornií v době pádu laviny postupovala silná zimní bouře.

Hizballáh odmítl plán na odzbrojení a čtyřměsíční lhůtu libanonské vlády

Libanonská vláda dala armádě čtyři měsíce na to, aby rozjela druhou fázi odzbrojovacího plánu. Hizballáh, kterého se odzbrojení týká především, to odmítá a tvrdí, že kabinet tím nahrává Izraeli. Ten dál útočí v Libanonu a tlačí na odstranění hrozeb u hranice.

Warner Bros dala Paramountu týden na nejlepší a konečnou nabídku

Warner Bros Discovery odmítla upravenou nepřátelskou nabídku od Paramount Skydance na odkup akcií za 30 dolarů, přesto nechala otevřené dveře pro poslední pokus o dohodu. Paramount má dostat sedm dní na to, aby přišel s „nejlepší a konečnou“ verzí nabídky.

Koalice rozjela debatu o cenách potravin, konkrétní kroky zatím neukázala

Vládní koaliční rada přerušila projednávání návrhů, které mají mířit na nižší ceny potravin. Ve hře jsou změny kolem marží, sběr dat o cenách i debata o DPH, jenže mezi koaličními partnery zatím není shoda na tom, kudy se vydat.

Při požáru v domě v provincii Barcelona zahynulo pět mladistvých

Pět mladistvých zemřelo a čtyři další mladí lidé utrpěli zranění v pondělí večer při požáru v domě ve městě Manlleu v provincii Barcelona na severovýchodě Španělska, informovala dnes místní média. Příčina požáru, který vypukl v nejvyšším patře budovy, se vyšetřuje. Oběti byly podle deníku El Periódico ve věku 14 až 18 let.

V Ženevě začalo druhé kolo nepřímých rozhovorů USA a Íránu o jaderném programu

V Ženevě dnes začalo druhé kolo nepřímých jednání mezi Spojenými státy a Íránem o jaderném programu Teheránu. S odvoláním na íránská státní média o tom informují tiskové agentury. Úspěch jednání podle íránského zdroje agentury Reuters závisí i na tom, zda se USA vyvarují nerealistických požadavků.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama