Válka na UkrajiněPutin viní Západ, že hraje špinavou, nebezpečnou a krvavou hru. Jaderný útok...

Putin viní Západ, že hraje špinavou, nebezpečnou a krvavou hru. Jaderný útok vyloučil

Ruský prezident Vladimir Putin během čtvrtečního projevu obvinil „západní elity“ z toho, že hrají „nebezpečnou, krvavou a špinavou hru“. Snažil se je obvinit z většiny problémů ve světě, včetně vlastní invaze na Ukrajinu. Informuje o tom CNN, BBC a další servery.

V projevu na diskusním fóru Valdajského klubu v Moskvě popřel, že by Rusko uvažovalo o použití jaderných zbraní proti Ukrajině. Podle CNN uvedl, že Moskva o tom nikdy „záměrně nic neřekla“. Dodal však, že dokud existují jaderné zbraně, vždy existuje nebezpečí jejich použití.

Nikdy jsme záměrně neřekli nic o možnosti použití jaderných zbraní Ruskem. Reagovali jsme pouze na náznaky jaderné hrozby ze strany západních představitelů,“ řekl Putin. Obvinil západní vlády, včetně bývalé britské premiérky Liz Truss, že se zapojily do „jaderného vydírání“ Ruska.

Putin rovněž obvinil Západ, že vnucuje tezi, že Rusko použije jaderné zbraně, aby ovlivnil neutrální země proti Moskvě. Zdůraznil, že ruská vojenská doktrína umožňuje použití jaderných zbraní pouze pro „obranné“ účely.

Jeho komentáře přišly poté, co ruští představitelé bez důkazů tvrdili, že Ukrajina zvažuje použití špinavé bomby. Americký ministr zahraničí Antony Blinken to označil za „další výmysl a něco, co je zároveň vrcholem nezodpovědnosti pocházející od jaderné mocnosti“.

Blinken zopakoval, že USA sledují jaderné výhrůžky Kremlu velmi pečlivě. „Nevidím žádný důvod, proč by měly měnit náš jaderný postoj,“ řekl.

Jsme v nejnebezpečnější dekádě od války, varoval

Ruský prezident v Moskvě rovněž obvinil západní vlády, z nichž mnohé nabídly Kyjevu podporu tváří v tvář nezákonné invazi Moskvy, ze snahy o globální nadvládu a z pokusu o ovládnutí světových přírodních zdrojů.

Moc nad světem je to, na co takzvaný Západ sází ve své vlastní hře. Je to však nebezpečná hra. Je to hra krvavá a špinavá. Popírá suverenitu všech zemí a jejich jedinečnost, nebere v úvahu zájmy jiných zemí,“ řekl Putin.

Putin dále obvinil Západ z inscenování tzv. barevných revolucí v jiných zemích. „Jako byla ta na Ukrajině v roce 2014“, prohlásil. Západní země podle něj „ztrácejí převahu“ v globálních záležitostech.

Uvedl, že svět čelí „nejnebezpečnějšímu desetiletí“ od konce druhé světové války, píše BBC. Zároveň poněkolikáté zopakoval, že konflikt na Ukrajině byl nevyhnutelný, a obvinil Západ a rozšíření NATO z vyvolání krize.

Rozšíření NATO o Ukrajinu pro nás bylo naprosto nepřijatelné a všichni to věděli a ignorovali. Zcela ignorovali zájem o bezpečnostní oblast a určitý pokus prostě selhal,“ řekl.

Rusové a Ukrajinci jsou historicky jeden národ. Je to téměř jako občanská válka, která se odehrává právě teď,“ pokračoval.

Budeme na tom lépe, předpovídal

Válka sice Rusko něco stála, ale nakonec bude pro zemi lepší, řekl Putin.

Samozřejmě, že máme nějaké problémy. Především se to týká našich ztrát v důsledku speciální vojenské operace. O tom mluvím neustále. Máme také ekonomické ztráty, ale máme také obrovské zisky. To, co se nyní děje, bezpochyby, a to chci nakonec zdůraznit, bude pro dobro Ruska a jeho budoucnosti. Je to spojeno s posílením naší suverenity ve všech směrech a v tomto případě i v ekonomické oblasti,“ řekl.

Ruský prezident se rovněž přihlásil ke svým sociálně konzervativním názorům: „Západ si může se svými průvody homosexuálů dělat, co chce. Neměl by ale stejné pořádky diktovat Rusku.“ Putin opakovaně potíral vztahy osob stejného pohlaví ve snaze udržet to, co jeho režim považuje za tradiční rodinné hodnoty.

Jeho projev v Moskvě přišel několik hodin poté, co se ruští zákonodárci dohodli na zpřísnění zákona proti takzvané propagandě stejnopohlavních svazků. Norma se snaží zakázat všem Rusům propagovat či „chválit“ homosexuální vztahy nebo dokonce veřejně naznačovat, že jsou „normální“.

Původní verze zákona přijatá v roce 2013 zakazovala „propagaci netradičních sexuálních vztahů“ mezi nezletilými.

Ruský prezident svůj projev zakončil slovy, že současná situace ve světě má „předpoklady pro revoluci“.

Doporučujeme

Sucho v Turecku otevírá obří propady a ohrožuje zemědělství

Rozsáhlé sucho, intenzivní zemědělství a nadměrné čerpání podzemní vody mění tvář turecké provincie Konya. Na polích vznikají stovky obřích propadů, které komplikují práci farmářům a mohou ohrozit produkci potravin v jedné z nejdůležitějších zemědělských oblastí země.

USA a Írán se podle Trumpa v úterý setkají v Dauhá, Teherán to nepotvrdil

Představitelé Íránu a USA se v úterý setkají v katarském Dauhá na žádost Teheránu, uvedl dnes americký prezident Donald Trump. Schůzky se zúčastní Trumpovi vyslanci Steve Witkoff a Jared Kushner, uvedla podle agentury Reuters mluvčí Bílého domu Karoline Leavitt. Na okraj jednání na vysoké úrovni se podle ní uskuteční technická jednání. Náměstek íránského ministra zahraničí Kázem Gharíbabádího dříve popřel zprávy médií o možných úterních technických jednáních stran v Kataru, informuje agentura AP.

Střelba v německém centru pro mládež, pět lidí zemřelo

Při střelbě v zařízení pro péči o mládež v severoněmeckém městě Stade zahynulo pět lidí a několik dalších utrpělo zranění. Oznámila to v pondělí místní policie, která na místě zadržela dva podezřelé, včetně předpokládaného střelce. Okolnosti útoku jsou nadále předmětem vyšetřování.

Cenový strop na benzin i naftu znovu mírně vzroste

Řidiči si v úterý za benzin i naftu mohou připlatit o několik haléřů víc. Stát stanovil nový cenový strop na benzin na 40,47 koruny za litr a na naftu na 36,47 koruny za litr, regulace cen pohonných hmot navíc bude pokračovat až do 19. července.

Při ruském útoku na Dnipro zemřelo pět lidí

Při ruském útoku na město Dnipro na jihovýchodě Ukrajiny byli zabiti čtyři lidé. Informoval o tom dnes šéf vojenské správy regionu Oleksandr Hanža. Dalších deset osob bylo podle něj zraněno. Rusko hlásí údajné dobytí další vesnice ve východoukrajinské Dněpropetrovské oblasti.

Írán oznámil uvolnění šesti miliard dolarů z Kataru

Íránský prezident Masúd Pezeškján tvrdí, že Katar uvolní část zmrazených íránských prostředků v hodnotě šesti miliard dolarů. Peníze mají tvořit polovinu z celkových dvanácti miliard dolarů íránských zdrojů držených v Kataru, zatímco jednání o uklidnění napětí na Blízkém východě zůstávají křehká.

Izraelský letecký útok v Gaze si vyžádal tři oběti včetně osmiletého dítěte

Při dnešním izraelském leteckém úderu v centrální části Pásma Gazy zahynuli nejméně tři lidé, včetně osmiletého dítěte. Úder zasáhl stan v oblasti města Deir al-Balah, kde se ukrývali vysídlení lidé. Izraelská armáda uvedla, že cílem byl člen palestinského hnutí Islámský džihád, který se podle ní podílel na útoku na Izrael ze 7. října 2023, informovala o tom agentura AP.

Írán tvrdí, že obdrží šest miliard dolarů ze zmrazených aktiv v Kataru

Íránský prezident Masúd Pezeškján dnes uvedl, že jeho země po dohodě s USA, která zrušila sankce týkající se ropy a petrochemického průmyslu, obdrží aktiva v hodnotě šesti miliard z 12 miliard dolarů zmrazených v Kataru. S odkazem na íránská státní média o tom informuje agentura Reuters.

Nové továrny a datová centra. Jižní Korea spouští historický technologický plán

Jižní Korea chce vsadit svou budoucnost na čipy a umělou inteligenci (AI). Prezident I Če-mjong v pondělí představil investiční plán v hodnotě nejméně 880 miliard dolarů (zhruba 18,7 bilionu korun), který má během příštích let proměnit zemi v jednu z technologických velmocí.

Malajsie o rok prodloužila pátrání po zmizelém letounu z letu MH370

Malajsie o rok prodloužila smlouvu s americko-britskou firmou Ocean Infinity, která se zabývá hlubokomořským průzkumem. Nadále tak bude pokračovat podvodní pátrání po pohřešovaném letu MH370 společnosti Malaysia Airlines, oznámilo dnes malajsijské ministerstvo dopravy, které citovala agentura Reuters.

Nejvyšší soud USA bude před letní pauzou rozhodovat o Trumpových pravomocech

Nejvyšší soud Spojených států završuje zasedací období, v němž se hojně zabýval široce pojatým výkladem prezidentských pravomocí, které prosazuje šéf Bílého domu Donald Trump. Očekává se, že tento týden rozhodne v osmi případech, které mu zbývají před tím, než se soudci rozejdou na letní přestávku. Je mezi nimi spor o Trumpovu snahu omezit automatické udělování amerického občanství dětem narozeným v USA či pokus odvolat guvernérku centrální banky USA (Fed) Lisu Cookovou. Píše o tom agentura AP.

Pákistán udeřil na Afghánistán. Tálibán hlásí desítky mrtvých

Pákistán v neděli provedl letecké i pozemní údery na afghánské provincie podél svých hranic. Podle úřadů pod správou hnutí Tálibán zemřely a byly zraněny desítky lidí. Kábul obviňuje Islamábád z útočení na civilní infrastrukturu, Pákistán však tvrdí, že cílil na úkryty teroristů. Údery následovaly po sebevražedném útoku na velitelství elitní pákistánské jednotky v Karáčí. Pákistán dlouhodobě obviňuje Afghánistán z ukrývání teroristů.

Tisíce Srbů pokračují v protestech i po oznámení rezignace prezidenta Vučiće

Oznámení prezidenta Aleksandara Vučiće o chystané rezignaci protesty v Srbsku nezastavilo. Do ulic města Kraljevo znovu vyšly tisíce lidí, kteří se obávají, že si dlouholetý prezident udrží vliv i po odchodu z funkce. Demonstrace navazují na studentské protesty, které před více než rokem odstartovala tragédie na nádraží v Novém Sadu.

WHO: Vlna veder má v Evropě na svědomí 1300 životů

Bezprecedentní vlna veder, která na přelomu června a července zasáhla Evropu, mohla být příčinou stovek úmrtí navíc. Uvedl to šéf Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus, podle něhož bylo od 21. června v souvislosti s extrémními teplotami zaznamenáno více než 1300 nadměrných úmrtí.

Při pádu vrtulníku Saudi Aramco zemřelo 14 lidí

Vrtulník patřící ropné společnosti Saudi Aramco se zřítil v Ras Tanura na východním pobřeží Saúdské Arábie. Nehodu nepřežil nikdo ze 14 lidí na palubě, všichni mrtví byli saúdští občané.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama