Válka na UkrajiněPutin viní Západ, že hraje špinavou, nebezpečnou a krvavou hru. Jaderný útok...

Putin viní Západ, že hraje špinavou, nebezpečnou a krvavou hru. Jaderný útok vyloučil

Ruský prezident Vladimir Putin během čtvrtečního projevu obvinil „západní elity“ z toho, že hrají „nebezpečnou, krvavou a špinavou hru“. Snažil se je obvinit z většiny problémů ve světě, včetně vlastní invaze na Ukrajinu. Informuje o tom CNN, BBC a další servery.

V projevu na diskusním fóru Valdajského klubu v Moskvě popřel, že by Rusko uvažovalo o použití jaderných zbraní proti Ukrajině. Podle CNN uvedl, že Moskva o tom nikdy „záměrně nic neřekla“. Dodal však, že dokud existují jaderné zbraně, vždy existuje nebezpečí jejich použití.

„Nikdy jsme záměrně neřekli nic o možnosti použití jaderných zbraní Ruskem. Reagovali jsme pouze na náznaky jaderné hrozby ze strany západních představitelů,“ řekl Putin. Obvinil západní vlády, včetně bývalé britské premiérky Liz Truss, že se zapojily do „jaderného vydírání“ Ruska.

Putin rovněž obvinil Západ, že vnucuje tezi, že Rusko použije jaderné zbraně, aby ovlivnil neutrální země proti Moskvě. Zdůraznil, že ruská vojenská doktrína umožňuje použití jaderných zbraní pouze pro „obranné“ účely.

Jeho komentáře přišly poté, co ruští představitelé bez důkazů tvrdili, že Ukrajina zvažuje použití špinavé bomby. Americký ministr zahraničí Antony Blinken to označil za „další výmysl a něco, co je zároveň vrcholem nezodpovědnosti pocházející od jaderné mocnosti“.

Blinken zopakoval, že USA sledují jaderné výhrůžky Kremlu velmi pečlivě. „Nevidím žádný důvod, proč by měly měnit náš jaderný postoj,“ řekl.

Jsme v nejnebezpečnější dekádě od války, varoval

Ruský prezident v Moskvě rovněž obvinil západní vlády, z nichž mnohé nabídly Kyjevu podporu tváří v tvář nezákonné invazi Moskvy, ze snahy o globální nadvládu a z pokusu o ovládnutí světových přírodních zdrojů.

„Moc nad světem je to, na co takzvaný Západ sází ve své vlastní hře. Je to však nebezpečná hra. Je to hra krvavá a špinavá. Popírá suverenitu všech zemí a jejich jedinečnost, nebere v úvahu zájmy jiných zemí,“ řekl Putin.

Putin dále obvinil Západ z inscenování tzv. barevných revolucí v jiných zemích. „Jako byla ta na Ukrajině v roce 2014“, prohlásil. Západní země podle něj „ztrácejí převahu“ v globálních záležitostech.

Uvedl, že svět čelí „nejnebezpečnějšímu desetiletí“ od konce druhé světové války, píše BBC. Zároveň poněkolikáté zopakoval, že konflikt na Ukrajině byl nevyhnutelný, a obvinil Západ a rozšíření NATO z vyvolání krize.

„Rozšíření NATO o Ukrajinu pro nás bylo naprosto nepřijatelné a všichni to věděli a ignorovali. Zcela ignorovali zájem o bezpečnostní oblast a určitý pokus prostě selhal,“ řekl.

„Rusové a Ukrajinci jsou historicky jeden národ. Je to téměř jako občanská válka, která se odehrává právě teď,“ pokračoval.

Budeme na tom lépe, předpovídal

Válka sice Rusko něco stála, ale nakonec bude pro zemi lepší, řekl Putin.

„Samozřejmě, že máme nějaké problémy. Především se to týká našich ztrát v důsledku speciální vojenské operace. O tom mluvím neustále. Máme také ekonomické ztráty, ale máme také obrovské zisky. To, co se nyní děje, bezpochyby, a to chci nakonec zdůraznit, bude pro dobro Ruska a jeho budoucnosti. Je to spojeno s posílením naší suverenity ve všech směrech a v tomto případě i v ekonomické oblasti,“ řekl.

Ruský prezident se rovněž přihlásil ke svým sociálně konzervativním názorům: „Západ si může se svými průvody homosexuálů dělat, co chce. Neměl by ale stejné pořádky diktovat Rusku.“ Putin opakovaně potíral vztahy osob stejného pohlaví ve snaze udržet to, co jeho režim považuje za tradiční rodinné hodnoty.

Jeho projev v Moskvě přišel několik hodin poté, co se ruští zákonodárci dohodli na zpřísnění zákona proti takzvané propagandě stejnopohlavních svazků. Norma se snaží zakázat všem Rusům propagovat či „chválit“ homosexuální vztahy nebo dokonce veřejně naznačovat, že jsou „normální“.

Původní verze zákona přijatá v roce 2013 zakazovala „propagaci netradičních sexuálních vztahů“ mezi nezletilými.

Ruský prezident svůj projev zakončil slovy, že současná situace ve světě má „předpoklady pro revoluci“.

Doporučujeme

Moskva se připravuje na návštěvu trojice evropských představitelů, řekl Rjabkov

Moskva se připravuje na možnou návštěvu trojice evropských představitelů, uvedl dnes podle agentury Interfax náměstek ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova Sergej Rjabkov. Rusko podle něj plánuje pozvat zástupce Francie, Německa a Británie. Přesné datum návštěvy zatím není známo.

Otevřme znovu otázku vstupu Ukrajiny do NATO, vyzval spojence Macron

Měli bychom znovu otevřít otázku o vstupu Ukrajiny do Severoatlantické aliance (NATO), řekl francouzský prezident Emmanuel Macron na summitu koalice ochotných v Berlíně. Také vyzval spojence k poskytnutí systémů protivzdušné obrany zemi napadené Ruskem.

Tchaj-wan hlásí dezinformační kampaň před místními volbami, podezírá Čínu

Tchaj-wan upozornil společnost Meta Platforms na téměř 2700 účtů na sociálních sítích, které podle něj mohou být součástí čínské kampaně zaměřené na ovlivnění voleb na ostrově. Účty se objevily především na platformě Threads a podle tchajwanských úřadů sloužily k šíření dezinformací a prohlubování politických rozporů před místními volbami, které se uskuteční 28. listopadu. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na tři tchajwanské vládní představitele a interní zprávy z úřadů.

KOMENTÁŘ: Doktoři v zajetí, nemocnice v troskách. V Gaze je těžké zachraňovat životy

Na okupovaných palestinských územích důsledkem izraelských útoků po sedmém říjnu 2023 kolabuje civilní infrastruktura. Mnohé zdroje však naznačují, že krize zdravotnictví v Gaze není jen přirozenou konsekvencí současné války. Je destrukce zdravotnictví jednou z dlouhodobých izraelských strategií?

Ukrajina informuje o mrtvých a raněných po velkém nočním ruském útoku

Nejméně osm obětí na životech a 28 raněných si vyžádaly noční ruské útoky na Kyjev a devět dalších regionů, oznámil dnes ukrajinský premiér Serhij Koreckyj na sociální síti Telegram. Při útoku v Kyjevě, kde ruské rakety zasáhly mosty a další kritickou infrastrukturu zahynulo šest lidí a dalších 15 utrpělo zranění, uvedl premiér.

Putina válka unavuje. Chce ji ukončit, vzkázal skeptické Evropě Trump

Americký prezident Donald Trump se po summitu v Číně telefonicky spojil s evropskými lídry na schůzce v Berlíně. Ujistil je o úmyslech ruského diktátora Vladimira Putina co nejrychleji ukončit válku. Trump měl na Putina tlačit, aby uzavřel mírovou dohodu. Ruský prezident poprvé vyjádřil otevřenost vůči účasti Evropy na mírových jednání.

EET se od ledna vrací, za chyby ale nebudou pokuty. Schillerová potvrdila zkušební měsíc

Elektronická evidence tržeb se od 1. ledna 2027 vrací do českých podniků. Finanční správa však během prvního měsíce nebude provádět kontroly ani ukládat pokuty za chyby. Ministryně financí Alena Schillerová potvrdila, že leden poslouží jako zkušební období, během kterého si podnikatelé mohou nový systém vyzkoušet.

Padl historický verdikt: Myanmar spáchal genocidu

Více než 10 tisíc mrtvých, vypálené vesnice a statisíce lidí vyhnaných z domovů. Mezinárodní soudní dvůr v Haagu rozhodl, že se Myanmar v roce 2017 dopustil genocidy muslimské menšiny Rohingů. Jde o přelomový rozsudek, který může ovlivnit i další případy genocidy řešené mezinárodními soudy.

Německý student měl chystat útok na mešitu. Zbraně si vyráběl na 3D tiskárně

Osmnáctiletý student z německého Severního Porýní-Vestfálska je podezřelý z přípravy teroristického útoku na mešitu. Podle vyšetřovatelů si doma pomocí 3D tiskárny vyráběl zbraně a munici, které chtěl použít proti muslimům. Mladík je od srpna ve vazbě, nyní vyšetřovatelé zveřejnili další podrobnosti o jeho údajných plánech.

Předsedou srbského parlamentu se stal Čupić, bude i prozatímním prezidentem

Novým předsedou srbského parlamentu se stal univerzitní profesor a poslanec Studentské kandidátky Aleksandar Čupić. Z této pozice bude prozatím zastávat i funkci prozatímního prezidenta země, protože dlouholetý prezident Aleksandar Vučić v září rezignoval. Ve 250členné komoře pro Čupiče hlasovalo 140 poslanců, zatímco kandidát Vučičovy Srbské pokrokové strany (SNS) získal 97 hlasů, píše agentura AP.

Pastrňák a Zacha zařídili výhru Bostonu nad Detroitem. Oba zaznamenali gól a asistenci

Čeští hokejisté David Pastrňák a Pavel Zacha výrazně pomohli Bostonu k vítězství 4:1 na ledě Detroitu. Oba útočníci si připsali gól a asistenci a dostali se mezi tři nejlepší hráče zápasu. Bruins tak ukončili sérii tří porážek, zatímco Detroit nezvládl slavnostní utkání, kterým si připomněl sto let od svého prvního zápasu v NHL.

Ruský útok na Kyjev poškodil budovu rakouského velvyslanectví

Ruský útok na Kyjev poškodil včera budovu rakouského velvyslanectví. Na síti X to oznámil rakouský kancléř Christian Stocker s tím, že zaměstnanci neutrpěli žádné zranění. Stocker poznamenal, že ho zpráva o ohrožení pracovníků rakouské diplomatické mise v ukrajinském hlavním městě šokovala. O zásahu rakouského velvyslanectví na X informoval i ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha, který zveřejnil snímky rozbitých oken a dalších škod. Rakousko si v konfliktu, ve kterém Ukrajina čelí ruské invazi, zachovává neutralitu, ač politiky Kyjev podpořilo.

Čína, Rusko a USA vydaly po jednání v Šen-Čenu Mírovou deklaraci

Čína, Rusko a Spojené státy vydaly společné čtyřbodové prohlášení nazvané Mírová deklarace. Stalo se tak po dnešním jednání prezidentů Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina v čínském Šen-čenu. V dokumentu se uvádí, že trojice zemí chce vést dialog o snížení jaderného nebezpečí a že plánuje zvýšit produkci a dodávky ropných produktů. Prohlášení také mimo jiné kritizuje Mezinárodní trestní soud (ICC). Podle agentury Nová Čína Si označil jednání za "pozitivní, konstruktivní a plodné". Putin rozhovory považuje za otevřené a užitečné, píše AFP.

Jihokorejský soud zrušil expremiérovi 15letý trest. Ve vazbě však zůstává

Jihokorejský nejvyšší soud zrušil patnáctiletý trest vězení pro bývalého premiéra Han Duck-soo, odsouzeného kvůli své roli při vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Soudci zpochybnili část původního rozsudku a případ vrátili k novému projednání. Expremiér přesto zůstává ve vazbě.

Americká energetika stojí po midterms na rozcestí. Demokraté budou bojovat o udržitelnost

Americké volby do Kongresu změnily nejen poměr sil ve Washingtonu, ale také vyhlídky tamní energetiky. Demokraté podle povolební analýzy získali plnou kontrolu nad vládami šesti států, což jim otevírá cestu k prosazování obnovitelných zdrojů. Na federální úrovni však jejich plány dál narážejí na republikánského prezidenta Donalda Trumpa.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama