Válka na UkrajiněPutin viní Západ, že hraje špinavou, nebezpečnou a krvavou hru. Jaderný útok...

Putin viní Západ, že hraje špinavou, nebezpečnou a krvavou hru. Jaderný útok vyloučil

Ruský prezident Vladimir Putin během čtvrtečního projevu obvinil „západní elity“ z toho, že hrají „nebezpečnou, krvavou a špinavou hru“. Snažil se je obvinit z většiny problémů ve světě, včetně vlastní invaze na Ukrajinu. Informuje o tom CNN, BBC a další servery.

V projevu na diskusním fóru Valdajského klubu v Moskvě popřel, že by Rusko uvažovalo o použití jaderných zbraní proti Ukrajině. Podle CNN uvedl, že Moskva o tom nikdy „záměrně nic neřekla“. Dodal však, že dokud existují jaderné zbraně, vždy existuje nebezpečí jejich použití.

„Nikdy jsme záměrně neřekli nic o možnosti použití jaderných zbraní Ruskem. Reagovali jsme pouze na náznaky jaderné hrozby ze strany západních představitelů,“ řekl Putin. Obvinil západní vlády, včetně bývalé britské premiérky Liz Truss, že se zapojily do „jaderného vydírání“ Ruska.

Putin rovněž obvinil Západ, že vnucuje tezi, že Rusko použije jaderné zbraně, aby ovlivnil neutrální země proti Moskvě. Zdůraznil, že ruská vojenská doktrína umožňuje použití jaderných zbraní pouze pro „obranné“ účely.

Jeho komentáře přišly poté, co ruští představitelé bez důkazů tvrdili, že Ukrajina zvažuje použití špinavé bomby. Americký ministr zahraničí Antony Blinken to označil za „další výmysl a něco, co je zároveň vrcholem nezodpovědnosti pocházející od jaderné mocnosti“.

Blinken zopakoval, že USA sledují jaderné výhrůžky Kremlu velmi pečlivě. „Nevidím žádný důvod, proč by měly měnit náš jaderný postoj,“ řekl.

Jsme v nejnebezpečnější dekádě od války, varoval

Ruský prezident v Moskvě rovněž obvinil západní vlády, z nichž mnohé nabídly Kyjevu podporu tváří v tvář nezákonné invazi Moskvy, ze snahy o globální nadvládu a z pokusu o ovládnutí světových přírodních zdrojů.

„Moc nad světem je to, na co takzvaný Západ sází ve své vlastní hře. Je to však nebezpečná hra. Je to hra krvavá a špinavá. Popírá suverenitu všech zemí a jejich jedinečnost, nebere v úvahu zájmy jiných zemí,“ řekl Putin.

Putin dále obvinil Západ z inscenování tzv. barevných revolucí v jiných zemích. „Jako byla ta na Ukrajině v roce 2014“, prohlásil. Západní země podle něj „ztrácejí převahu“ v globálních záležitostech.

Uvedl, že svět čelí „nejnebezpečnějšímu desetiletí“ od konce druhé světové války, píše BBC. Zároveň poněkolikáté zopakoval, že konflikt na Ukrajině byl nevyhnutelný, a obvinil Západ a rozšíření NATO z vyvolání krize.

„Rozšíření NATO o Ukrajinu pro nás bylo naprosto nepřijatelné a všichni to věděli a ignorovali. Zcela ignorovali zájem o bezpečnostní oblast a určitý pokus prostě selhal,“ řekl.

„Rusové a Ukrajinci jsou historicky jeden národ. Je to téměř jako občanská válka, která se odehrává právě teď,“ pokračoval.

Budeme na tom lépe, předpovídal

Válka sice Rusko něco stála, ale nakonec bude pro zemi lepší, řekl Putin.

„Samozřejmě, že máme nějaké problémy. Především se to týká našich ztrát v důsledku speciální vojenské operace. O tom mluvím neustále. Máme také ekonomické ztráty, ale máme také obrovské zisky. To, co se nyní děje, bezpochyby, a to chci nakonec zdůraznit, bude pro dobro Ruska a jeho budoucnosti. Je to spojeno s posílením naší suverenity ve všech směrech a v tomto případě i v ekonomické oblasti,“ řekl.

Ruský prezident se rovněž přihlásil ke svým sociálně konzervativním názorům: „Západ si může se svými průvody homosexuálů dělat, co chce. Neměl by ale stejné pořádky diktovat Rusku.“ Putin opakovaně potíral vztahy osob stejného pohlaví ve snaze udržet to, co jeho režim považuje za tradiční rodinné hodnoty.

Jeho projev v Moskvě přišel několik hodin poté, co se ruští zákonodárci dohodli na zpřísnění zákona proti takzvané propagandě stejnopohlavních svazků. Norma se snaží zakázat všem Rusům propagovat či „chválit“ homosexuální vztahy nebo dokonce veřejně naznačovat, že jsou „normální“.

Původní verze zákona přijatá v roce 2013 zakazovala „propagaci netradičních sexuálních vztahů“ mezi nezletilými.

Ruský prezident svůj projev zakončil slovy, že současná situace ve světě má „předpoklady pro revoluci“.

Doporučujeme

Evakuovaní z ukrajinského města Olešky dorazili na území kontrolované Ukrajinou

Evakuovaní obyvatelé ukrajinského města Olešky, které okupují ruské síly, dnes dorazili na území kontrolované Ukrajinou. Oznámil to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zároveň poděkoval Spojeným státům a americké první dámě Melanii Trumpové za jejich zprostředkovatelskou roli. Agentura AFP napsala, že její novinář viděl, jak evakuovaní vystupují z autobusu a jak je na místě, jehož poloha z bezpečnostních důvodů podléhá utajení, vítají jejich blízcí.

Íránský nejvyšší duchovní Chameneí varoval USA před obnovením bojových operací

Íránský duchovní vůdce Modžtaba Chameneí dnes nařídil ozbrojeným silám reagovat na hrozby okamžitě a bez geografických omezení, píše agentura Reuters s odkazem na prohlášení zveřejněné na platformě Telegram. Podle agentury AFP se jedná o otevřené varování Spojeným státům, aby neobnovovaly bojové operace proti Íránu.

Papež Lev XIV. odvolil ve volbách do amerického kongresu. Stalo se tak vůbec poprvé

Papež Lev XIV. prostřednictvím korespondenčního hlasování odvolil v amerických volbách do Kongresu. Informoval o tom v pátek Vatikán. Podle dostupných informací jde o vůbec první známý případ, kdy úřadující hlava katolické církve hlasovala v politických volbách.

USA schválily prodej 500 raket Patriot Ukrajině. Kyjev však může na dodávky čekat roky

Spojené státy schválily prodej 500 protiletadlových raket Patriot Ukrajině, která je naléhavě potřebuje k obraně před sílícími ruskými vzdušnými útoky. Zakázku za 2,1 miliardy dolarů (necelých 46 miliard korun) zaplatí evropští a kanadští spojenci Kyjeva. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však upozornil, že dodání raket může trvat několik let, zatímco jeho země je potřebuje okamžitě.

ANALÝZA: Putin buduje mocenskou síť napříč Afrikou. Ukrajina našla způsob, jak jeho vliv oslabovat

Válka mezi Ruskem a Ukrajinou už dávno nepřekračuje hranice pouze evropského kontinentu. Zatímco Moskva rozšiřuje vojenský a politický vliv v Africe, Kyjev vysílá své specialisty do oblastí, kde působí ruské jednotky. Ukrajinští operátoři dronů pomáhají povstalcům v Mali a další vojáci působí v Libyi. Afrika se tak stává dalším prostorem soupeření obou zemí, v němž jde o vojenskou převahu, nerostné bohatství i mezinárodní spojenectví.

Polskem otřásá spor o ústavní soud. Prezident Nawrocki dorazil přímo na místo

Polský prezident Karol Nawrocki vstoupil do budovy ústavního soudu. Uvedl to šéf prezidentské kanceláře Pawel Szefernaker. Budovu, v níž je shromážděna část soudců, hlídá kordon policistů. Nawrocki se kvůli krizi kolem ústavního soudu v pátek pozdě večer vrátil do země.

První veřejné prohlášení po zpackané popravě. Probudila jsem se zmatená a v bolestech, říká Christa Pike

Američanka Christa Pike, která v září přežila pokus o popravu smrtící injekcí, poprvé veřejně promluvila o svém zdravotním stavu. Padesátiletá žena odsouzená za brutální vraždu z roku 1995 podle svých slov stále trpí silnými bolestmi a psychickými následky. Úřady státu Tennessee mezitím vyšetřují, proč poprava selhala.

Pákistánský soud poslal na deset let do vězení dva známé obhájce lidských práv

Deset let za mřížemi za odstranění silničních zátarasů a údajné ohrožení bezpečnosti zahraničních sportovců. Takový trest vyměřil pákistánský protiteroristický soud známé advokátce a aktivistce za lidská práva Imaan Mazari a jejímu manželovi Hadi Alimu Chatthovi. Oba obvinění odmítají a tvrdí, že se stali obětí politicky motivovaného pronásledování. Rozsudek ostře kritizovala také organizace Amnesty International.

Hútíové jsou podezřelí z použití chemických zbraní při obléhání Taizu

Jemenské úřady prověřují závažné podezření, že hútíjští povstalci při útocích na obléhané město Táiz použili munici obsahující toxické látky. Civilisté i členové místních ozbrojených skupin měli po ostřelování potíže s dýcháním a někteří upadli do bezvědomí. Složení údajně použitých látek zatím není známé a jejich nasazení nebylo potvrzeno.

Izrael se ocitl v politické pasti. Netanjahu může zůstat u moci i bez vítězství

Izrael čekají týdny nejistoty. Konečné výsledky parlamentních voleb potvrdily, že ani blok premiéra Benjamina Netanjahua, ani opozice vedená Gadim Eisenkotem nezískaly většinu potřebnou k sestavení vlády. Politici nyní hledají cestu ze složité situace, která může skončit dalším hlasováním. To by bylo už sedmé během osmi let.

Sýrie se topí v zoufalství. Lidé nemají práci ani peníze na jídlo

Pád režimu Bašára Asada měl pro Syřany znamenat začátek lepšího života. Téměř dva roky poté však mnoho domácností čelí prohlubující se chudobě. Potraviny, elektřina i pohonné hmoty výrazně zdražily a nespokojenost vyústila v rozsáhlé protesty. Prezident Ahmad Šara tak čelí rostoucímu tlaku obyvatel, kteří na slibované hospodářské oživení stále čekají.

Velryby u Austrálie mění místa, kde pečují o mláďata

Velryby jižní u australského pobřeží mění způsob, jakým si vybírají místa pro péči o mláďata. Nový výzkum ukázal, že samice se nevracejí vždy do stejných zátok, jak se dosud předpokládalo. Při výběru vhodného prostředí je stále více ovlivňuje přítomnost dalších velryb. Zjištění mohou pomoci při ochraně tohoto ohroženého druhu.

Trumpovi se hroutí půda pod nohama. Demokraté mají šanci ovládnout celý Kongres

Americký prezident Donald Trump může v nadcházejících kongresových volbách utrpět citelnou politickou porážku. Republikáni podle průzkumů ztrácejí podporu a demokraté mají výraznou šanci ovládnout Sněmovnu reprezentantů. Stále reálnější je také změna většiny v Senátu. Voliči dávají najevo nespokojenost s ekonomikou, rostoucími cenami i válkou s Íránem, která zasáhla peněženky milionů Američanů.

Kim Čong-un chce, aby KLDR dosáhla převahy v dronové technologii

Severokorejský vůdce Kim Čong-un chce, aby KLDR dosáhla absolutní převahy v oblasti technologie bezpilotních letounů. V době, kdy sílí napětí mezi Severní a Jižní Koreou, Kim také apeloval na větší vojenské využití umělé inteligence (AI), informovala dnes severokorejská tisková agentura KCNA, kterou citoval Reuters.

Ukrajina po tlaku USA pozastavila nejméně do voleb údery na ruské rafinerie

Ukrajinská armáda po týdnech tlaku ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa minulý týden pozastavila vzdušné údery na ruské rafinerie. Napsal to ve čtvrtek večer (v noci na dnešek SEČ) list The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na osoby obeznámené s vojenskými operacemi. Neoficiální pauza v těchto útocích má podle listu trvat nejméně do 3. listopadu, kdy se v USA konají volby do Kongresu, možná i déle. Zprávu WSJ převzala také agentura Reuters, která upozornila, že tyto informace nemohla nezávisle ověřit.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama