Válka na UkrajiněPutin viní Západ, že hraje špinavou, nebezpečnou a krvavou hru. Jaderný útok...

Putin viní Západ, že hraje špinavou, nebezpečnou a krvavou hru. Jaderný útok vyloučil

Ruský prezident Vladimir Putin během čtvrtečního projevu obvinil „západní elity“ z toho, že hrají „nebezpečnou, krvavou a špinavou hru“. Snažil se je obvinit z většiny problémů ve světě, včetně vlastní invaze na Ukrajinu. Informuje o tom CNN, BBC a další servery.

V projevu na diskusním fóru Valdajského klubu v Moskvě popřel, že by Rusko uvažovalo o použití jaderných zbraní proti Ukrajině. Podle CNN uvedl, že Moskva o tom nikdy „záměrně nic neřekla“. Dodal však, že dokud existují jaderné zbraně, vždy existuje nebezpečí jejich použití.

„Nikdy jsme záměrně neřekli nic o možnosti použití jaderných zbraní Ruskem. Reagovali jsme pouze na náznaky jaderné hrozby ze strany západních představitelů,“ řekl Putin. Obvinil západní vlády, včetně bývalé britské premiérky Liz Truss, že se zapojily do „jaderného vydírání“ Ruska.

Putin rovněž obvinil Západ, že vnucuje tezi, že Rusko použije jaderné zbraně, aby ovlivnil neutrální země proti Moskvě. Zdůraznil, že ruská vojenská doktrína umožňuje použití jaderných zbraní pouze pro „obranné“ účely.

Jeho komentáře přišly poté, co ruští představitelé bez důkazů tvrdili, že Ukrajina zvažuje použití špinavé bomby. Americký ministr zahraničí Antony Blinken to označil za „další výmysl a něco, co je zároveň vrcholem nezodpovědnosti pocházející od jaderné mocnosti“.

Blinken zopakoval, že USA sledují jaderné výhrůžky Kremlu velmi pečlivě. „Nevidím žádný důvod, proč by měly měnit náš jaderný postoj,“ řekl.

Jsme v nejnebezpečnější dekádě od války, varoval

Ruský prezident v Moskvě rovněž obvinil západní vlády, z nichž mnohé nabídly Kyjevu podporu tváří v tvář nezákonné invazi Moskvy, ze snahy o globální nadvládu a z pokusu o ovládnutí světových přírodních zdrojů.

„Moc nad světem je to, na co takzvaný Západ sází ve své vlastní hře. Je to však nebezpečná hra. Je to hra krvavá a špinavá. Popírá suverenitu všech zemí a jejich jedinečnost, nebere v úvahu zájmy jiných zemí,“ řekl Putin.

Putin dále obvinil Západ z inscenování tzv. barevných revolucí v jiných zemích. „Jako byla ta na Ukrajině v roce 2014“, prohlásil. Západní země podle něj „ztrácejí převahu“ v globálních záležitostech.

Uvedl, že svět čelí „nejnebezpečnějšímu desetiletí“ od konce druhé světové války, píše BBC. Zároveň poněkolikáté zopakoval, že konflikt na Ukrajině byl nevyhnutelný, a obvinil Západ a rozšíření NATO z vyvolání krize.

„Rozšíření NATO o Ukrajinu pro nás bylo naprosto nepřijatelné a všichni to věděli a ignorovali. Zcela ignorovali zájem o bezpečnostní oblast a určitý pokus prostě selhal,“ řekl.

„Rusové a Ukrajinci jsou historicky jeden národ. Je to téměř jako občanská válka, která se odehrává právě teď,“ pokračoval.

Budeme na tom lépe, předpovídal

Válka sice Rusko něco stála, ale nakonec bude pro zemi lepší, řekl Putin.

„Samozřejmě, že máme nějaké problémy. Především se to týká našich ztrát v důsledku speciální vojenské operace. O tom mluvím neustále. Máme také ekonomické ztráty, ale máme také obrovské zisky. To, co se nyní děje, bezpochyby, a to chci nakonec zdůraznit, bude pro dobro Ruska a jeho budoucnosti. Je to spojeno s posílením naší suverenity ve všech směrech a v tomto případě i v ekonomické oblasti,“ řekl.

Ruský prezident se rovněž přihlásil ke svým sociálně konzervativním názorům: „Západ si může se svými průvody homosexuálů dělat, co chce. Neměl by ale stejné pořádky diktovat Rusku.“ Putin opakovaně potíral vztahy osob stejného pohlaví ve snaze udržet to, co jeho režim považuje za tradiční rodinné hodnoty.

Jeho projev v Moskvě přišel několik hodin poté, co se ruští zákonodárci dohodli na zpřísnění zákona proti takzvané propagandě stejnopohlavních svazků. Norma se snaží zakázat všem Rusům propagovat či „chválit“ homosexuální vztahy nebo dokonce veřejně naznačovat, že jsou „normální“.

Původní verze zákona přijatá v roce 2013 zakazovala „propagaci netradičních sexuálních vztahů“ mezi nezletilými.

Ruský prezident svůj projev zakončil slovy, že současná situace ve světě má „předpoklady pro revoluci“.

Doporučujeme

Jihokorejský soud zrušil expremiérovi 15letý trest. Ve vazbě však zůstává

Jihokorejský nejvyšší soud zrušil patnáctiletý trest vězení pro bývalého premiéra Han Duck-soo, odsouzeného kvůli své roli při vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Soudci zpochybnili část původního rozsudku a případ vrátili k novému projednání. Expremiér přesto zůstává ve vazbě.

Americká energetika stojí po midterms na rozcestí. Demokraté budou bojovat o udržitelnost

Americké volby do Kongresu změnily nejen poměr sil ve Washingtonu, ale také vyhlídky tamní energetiky. Demokraté podle povolební analýzy získali plnou kontrolu nad vládami šesti států, což jim otevírá cestu k prosazování obnovitelných zdrojů. Na federální úrovni však jejich plány dál narážejí na republikánského prezidenta Donalda Trumpa.

Počet ohrožených tučňáků na Novém Zélandu se vyvíjí překvapivě rozdílně

Na dvou odlehlých novozélandských souostrovích se počty ohrožených tučňáků vyvíjejí zcela odlišně. Zatímco jedna populace zůstává už desítky let stabilní, druhá se od poloviny 90. let zmenšila o více než 40 %. Za úbytkem mohou stát predátoři, silné bouře i odlišné podmínky v oceánu.

Anthropic přepisuje historii. Jeho IPO zastínilo i SpaceX

Americká společnost Anthropic a sedm jejích spoluzakladatelů získali prostřednictvím primární veřejné nabídky akcií (IPO) a souběžného prodeje akcií celkem 107,3 miliardy dolarů (asi 2,39 bilionu korun). Samotný objem primárního IPO činí 81,3 miliardy dolarů (zhruba 1,81 bilionu korun). Jde o největší IPO v historii.

Myanmar čeká historický verdikt. Soud OSN rozhodne o genocidě Rohingů

Mezinárodní soudní dvůr v Haagu má ve čtvrtek vynést přelomový rozsudek v případu údajné genocidy muslimské menšiny Rohingů v Myanmaru. Rozhodnutí přichází sedm let poté, co žalobu podala africká Gambie, a může zásadně ovlivnit výklad mezinárodního práva. Pokud soud uzná Myanmar odpovědným za genocidu, půjde o historicky první takový verdikt proti státu.

V Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska

V čínském Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina. Očekává se, že státníci budou jednat o válkách na Ukrajině a v Íránu či o kontrole jaderných zbraní. Šéf Bílého domu se dnes již setkal se svým ruským i čínským protějškem při bilaterálních rozhovorech.

Japonská premiérka a Putin v Číně jednali o zadrženém novináři a firmách v Rusku

Japonská premiérka Sanae Takaiči se včera v Číně poprvé ve funkci setkala s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, s nímž krátce jednala mimo jiné o japonském novináři zadržovaném v Rusku. S odvoláním na japonského úředníka o tom informovala agentura Kjódó. Obě země mají napjaté vztahy kvůli sporným Kurilským ostrovům nebo válce na Ukrajině, zahájené ruskou invazí v únoru 2022.

Jim Carrey by se mohl vrátit jako Grinch

Oblíbený vánoční film Grinch z roku 2000 by se mohl dočkat pokračování s Jimem Carreym v hlavní roli. Režisér Ron Howard potvrdil, že se na projektu pracuje, zároveň ale upozornil na zásadní překážku. Scénář dosud neexistuje a oba tvůrci se chtějí do natáčení pustit pouze v případě, že budou s příběhem spokojeni.

Putin odcházel z jednání s Trumpem o Ukrajině v dobré náladě

Americký prezident Donald Trump se ve čtvrtek na okraj summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC) v Číně setkal se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Schůzka trvala 40 minut a Putin z ní odcházel ve viditelně dobré náladě.

Šéf tajných služeb USA varoval před íránskou hrozbou, které čelí Američané

Hrozba, kterou Írán představuje pro Američany ve Spojených státech i v zahraničí, výrazně zesílila, řekl podle agentury Reuters ředitel tajných služeb Jay Clayton při slyšení v Kongresu. Odmítl se přitom vyjádřit ke zprávě CNN z tohoto týdne, v níž stanice s odvoláním na americké zpravodajské služby informovala, že Írán by mohl mít v plánu zaútočit na členy administrativy prezidenta Donalda Trumpa pomocí takzvané špinavé bomby s jaderným materiálem či chemické zbraně.

Ne jednou, ale hned třikrát. Ukrajina znovu zaútočila na Krymský most

Krymský most byl tento týden podle ruského úředníka zasažen hned třikrát. K poslednímu útoku došlo ve čtvrtek v časných ranních hodinách. Rozsah způsobených škod není jasný, probíhá jejich vyhodnocování. Stalo se tak v době, kdy se ruský prezident Vladimir Putin v Číně účastní summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC).

USA uzavřely vojenskou dohodu s Venezuelou, oznámil šéf Pentagonu v Caracasu

Spojené státy uzavřely vojenskou dohodu s Venezuelou, oznámil americký ministr obrany Pete Hegseth během návštěvy Caracasu, kde jednal s několika venezuelskými ministry a prezidentkou Delcy Rodríguez. Ta podle agentury AP uvedla, že dohoda o spolupráci mimo jiné umožní Spojeným státům podílet se na výcviku venezuelské armády.

Kanada poskytne dalších 45 milionů kanadských dolarů na muniční iniciativu

Kanada poskytne dalších 45 milionů kanadských dolarů (698,7 milionu Kč) na českou muniční iniciativu, čímž se její celkový závazek zvýší na více než 500 milionů kanadských dolarů (7,76 miliardy Kč). Kanadský ministr obrany David McGuinty to podle tiskového prohlášení svého úřadu v úterý oznámil na jednání kontaktní skupiny pro podporu Ukrajiny v rámci NATO (UDSG) v Bruselu.

Itálie chce zpřísnit věková omezení pro používání sociálních sítí

Itálie chce zpřísnit věková omezení pro používání sociálních sítí. Děti mladší 13 let by nově nesměly mít vlastní účty, zatímco mladiství ve věku od 13 do 15 let by mohli sociální sítě využívat pouze v případě, že by jejich účty byly propojeny s účtem jednoho z rodičů. Samostatné účty by byly povoleny až od 16 let. Informovala o tom dnes agentura APA.

Američanka Susan Smith, která utopila své dva syny, chce vyjít z vězení na podmínku. Exmanžel nesouhlasí

Susan Smith, která si odpykává doživotní trest za vraždu svých dvou malých synů, se znovu uchází o podmínečné propuštění. Její bývalý manžel David Smith však žádá, aby zůstala ve vězení až do konce života. Ani po více než třech desetiletích podle něj bolest ze ztráty dětí nijak nezeslábla.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama