Válka na UkrajiněPutin se podle německého kancléře svým útokem na Ukrajinu ve všem přepočítal

Putin se podle německého kancléře svým útokem na Ukrajinu ve všem přepočítal

Evropská unie od sankcí a tlaku vůči Moskvě neustoupí, dokud Rusko nezastaví svou útočnou válku proti Ukrajině. Dnes to v německém parlamentu prohlásil spolkový kancléř Olaf Scholz. Ruský prezident Vladimir Putin se podle něj přepočítal ve slabosti Ukrajiny a ostatních Evropanů a nepomáhá mu ani to, že jako zbraně používá potraviny a energetické suroviny. Kancléř dodal, že svobodná Evropa ze všech zkoušek souvisejících s invazí vzejde jednotnější a nezávislejší, než byla před válkou.

„Když Putin v únoru válku začal, mnozí se domnívali, že Ukrajina bude do několika dní obsazena. Věřil tomu i Putin,“ řekl Scholz. „Dopadlo to jinak, protože Ukrajinci svou zemi statečně a za cenu velkých a bolestivých obětí brání, Dopadlo to jinak i díky tomu, že Ukrajinu podpořili její partneři včetně nás, a to politicky, finančně, humanitárně i zbraněmi,“ řekl šéf spolkové vlády.

Scholz zdůraznil, že západní demokratické země odpověděly i sankcemi a že balíky sankcí uvalila vůči Moskvě jednotně i Evropská unie. „V tomto kurzu budeme pokračovat, dokud Rusko povede brutální útočnou válku,“ řekl. Další postup vůči Rusku a pokračující pomoc Ukrajině jsou významná témata dnes začínajícího summitu sedmadvacítky v Bruselu.

Scholz odsoudil nedávná hlasování, které Rusko na okupovaných územích Ukrajiny zorganizovalo, aby válku ospravedlnilo a aby mohlo oblasti anektovat. „Ilegální pseudoreferenda v Doněcku, Luhansku, Chersonu a Záporoží nebyla nic jiného než fraška. Jejich výsledek je neplatný,“ řekl.

Kancléř v projevu prohlásil, že Německo po invazi přebírá stále větší odpovědnost za bezpečnost východoevropských spojenců. Jako příklad označil Německem organizovaný systém společné protivzdušné obrany, o který má prozatím zájem 14 evropských států včetně Česka. „Tohle je přesně ten typ synergií a chytrého přerozdělení spolupráce, který Evropa pro svou bezpečnost podporuje,“ řekl.

Putin podle kancléře neútočí jen bombami na Ukrajince, ale proti Evropě a světu zneužívá potraviny a energetické suroviny jako zbraně. Ani to ale ruskému prezidentovi nevyjde, domnívá se kancléř, neboť Evropa podle něj vzejde z celého konfliktu jednotnější a nezávislejší.

Němci se nemusí obávat, že zůstanou sami na vysoké ceny energií, které jsou jedním z důsledků války, ujistil Scholz. Nejpozději od března budou mít podle kancléře část spotřeby plynu za dotovanou cenu, jak navrhla expertní komise. Ta také doporučila, aby stát převzal prosincové zálohy na plyn a dálkové teplo. I na tom vláda pracuje, uvedl Scholz.

Německo je podle něj na dobré cestě zimu energeticky překonat, a to i díky plným zásobníkům plynu, chystanému zprovoznění terminálů na zkapalněný zemní plyn v přístavech Wilhelmshaven a Brunsbüttel na přelomu roku, opětovnému využívání uhelných elektráren a prodloužení provozu jaderných elektráren do jara nadcházejícího roku.

Němce nicméně Scholz vyzval k šetření. „Společně chceme naši spotřebu plynu snížit o dvacet procent. Každá uspořená kilowatthodina posiluje naši energetickou bezpečnost,“ řekl.

Ruská invaze a její dopady nejsou ale podle Scholze důvodem pozastavit přechod na bezemisní hospodářství a na obnovitelné energetické zdroje. „Každá nová mořská či pevninská větrná elektrárna a každé solární zařízení znamenají o něco menší závislost na drahé ropě a plynu,“ řekl.

Podle Scholze není pochyb o tom, že s následky války se bude Evropa potýkat roky, právě proto se již nyní musí připravit na obnovu Ukrajiny. Scholz společně s šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou příští týden v úterý v Berlíně pořádá konferenci o poválečné rekonstrukci Ukrajiny. Vedle těchto příprav je ale důležité Ukrajinu nadále podporovat, a to i vojensky. V této souvislosti kancléř připomenul, že ministři zahraničí EU se dohodli na výcviku 15.000 ukrajinských vojáků v unijních zemích. „V Německu do jara vycvičíme celou brigádu o síle až 5000 vojáků,“ řekl.

V závěru projevu kancléř hovořil o tom, že svobodný svět má oproti autokraciím velkou výhodu, neboť demokracie nestojí o jednotvárnost a netrestá kreativitu a nesouhlas. „Debaty, svobodná média a veřejná kritika jsou podnětem ke změnám a pokroku. V tom je síla naší otevřené společnosti, v tom je síla demokracie,“ řekl. „A tuhle sílu a moc Putin a jeho lidé dramaticky podcenili,“ dodal.

Doporučujeme

Pákistánský soud poslal na deset let do vězení dva známé obhájce lidských práv

Deset let za mřížemi za odstranění silničních zátarasů a údajné ohrožení bezpečnosti zahraničních sportovců. Takový trest vyměřil pákistánský protiteroristický soud známé advokátce a aktivistce za lidská práva Imaan Mazari a jejímu manželovi Hadi Alimu Chatthovi. Oba obvinění odmítají a tvrdí, že se stali obětí politicky motivovaného pronásledování. Rozsudek ostře kritizovala také organizace Amnesty International.

Hútíové jsou podezřelí z použití chemických zbraní při obléhání Taizu

Jemenské úřady prověřují závažné podezření, že hútíjští povstalci při útocích na obléhané město Táiz použili munici obsahující toxické látky. Civilisté i členové místních ozbrojených skupin měli po ostřelování potíže s dýcháním a někteří upadli do bezvědomí. Složení údajně použitých látek zatím není známé a jejich nasazení nebylo potvrzeno.

Izrael se ocitl v politické pasti. Netanjahu může zůstat u moci i bez vítězství

Izrael čekají týdny nejistoty. Konečné výsledky parlamentních voleb potvrdily, že ani blok premiéra Benjamina Netanjahua, ani opozice vedená Gadim Eisenkotem nezískaly většinu potřebnou k sestavení vlády. Politici nyní hledají cestu ze složité situace, která může skončit dalším hlasováním. To by bylo už sedmé během osmi let.

Sýrie se topí v zoufalství. Lidé nemají práci ani peníze na jídlo

Pád režimu Bašára Asada měl pro Syřany znamenat začátek lepšího života. Téměř dva roky poté však mnoho domácností čelí prohlubující se chudobě. Potraviny, elektřina i pohonné hmoty výrazně zdražily a nespokojenost vyústila v rozsáhlé protesty. Prezident Ahmad Šara tak čelí rostoucímu tlaku obyvatel, kteří na slibované hospodářské oživení stále čekají.

Velryby u Austrálie mění místa, kde pečují o mláďata

Velryby jižní u australského pobřeží mění způsob, jakým si vybírají místa pro péči o mláďata. Nový výzkum ukázal, že samice se nevracejí vždy do stejných zátok, jak se dosud předpokládalo. Při výběru vhodného prostředí je stále více ovlivňuje přítomnost dalších velryb. Zjištění mohou pomoci při ochraně tohoto ohroženého druhu.

Trumpovi se hroutí půda pod nohama. Demokraté mají šanci ovládnout celý Kongres

Americký prezident Donald Trump může v nadcházejících kongresových volbách utrpět citelnou politickou porážku. Republikáni podle průzkumů ztrácejí podporu a demokraté mají výraznou šanci ovládnout Sněmovnu reprezentantů. Stále reálnější je také změna většiny v Senátu. Voliči dávají najevo nespokojenost s ekonomikou, rostoucími cenami i válkou s Íránem, která zasáhla peněženky milionů Američanů.

Kim Čong-un chce, aby KLDR dosáhla převahy v dronové technologii

Severokorejský vůdce Kim Čong-un chce, aby KLDR dosáhla absolutní převahy v oblasti technologie bezpilotních letounů. V době, kdy sílí napětí mezi Severní a Jižní Koreou, Kim také apeloval na větší vojenské využití umělé inteligence (AI), informovala dnes severokorejská tisková agentura KCNA, kterou citoval Reuters.

Ukrajina po tlaku USA pozastavila nejméně do voleb údery na ruské rafinerie

Ukrajinská armáda po týdnech tlaku ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa minulý týden pozastavila vzdušné údery na ruské rafinerie. Napsal to ve čtvrtek večer (v noci na dnešek SEČ) list The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na osoby obeznámené s vojenskými operacemi. Neoficiální pauza v těchto útocích má podle listu trvat nejméně do 3. listopadu, kdy se v USA konají volby do Kongresu, možná i déle. Zprávu WSJ převzala také agentura Reuters, která upozornila, že tyto informace nemohla nezávisle ověřit.

Australanka odsouzená za vraždy jedovatými houbami z vězení už nevyjde. Soud jí zpřísnil trest

Australanka Erin Patterson, která zavraždila tři příbuzné obědem s jedovatými houbami, stráví zbytek života za mřížemi. Odvolací soud v australském státě Victoria v pátek zamítl její pokus o zrušení rozsudku a zároveň rozhodl o zpřísnění trestu. Původně měla dvaapadesátiletá žena možnost požádat po 33 letech o podmínečné propuštění.

Kyjev čelil dalšímu ruskému raketovému útoku, jeden člověk zahynul

Ukrajinské hlavní město Kyjev čelilo dnes večer dalšímu ruskému raketovému útoku, který poškodil několik budov, uvedl starosta Vitalij Kličko. Podle kyjevské vojenské správy zahynul nejméně jeden člověk. Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) dnes mimoto podle agentury Reuters uvedla, že dronový útok zabil jednoho ze zaměstnanců ukrajinské jaderné elektrárny Záporoží.

Francouzská policie se chystá na další protesty, zakazuje akce krajní pravice

Francouzské úřady se chystají na další kolo víkendových demonstrací organizovaných tzv. hnutím žlutých vest, dohlížet má na ně stejně jako minulou sobotu na 70.000 policistů a četníků. Policie zároveň zakázala dvě akce krajní pravice a zadržela na letišti pravicového radikála, informovala dnes agentura AFP.

Zemřel Patrick Stewart, legendární kapitán Picard ze Star Treku a profesor Xavier z X-Men

Ve věku 86 let zemřel britský herec Patrick Stewart, kterého proslavily především role kapitána Jeana-Luca Picarda v seriálu Star Trek a profesora Charlese Xaviera ve filmové sérii X-Men. Držitel rytířského titulu a uznávaný shakespearovský herec zemřel ve středu 28. října ve svém domě v Los Angeles. Podle rodiny v posledním období života bojoval s Alzheimerovou chorobou a demencí s Lewyho tělísky. Jeho úmrtí vyvolalo vlnu reakcí mezi hollywoodskými kolegy i fanoušky po celém světě.

Rusko válku s Evropou nechce, ale je na ni připraveno, uvedl Putin

Rusko válku s Evropou nechce, je na ni ale připraveno, řekl dnes šéf Kremlu Vladimir Putin podle státní tiskové agentury RIA Novosti. Podle agentury komentoval svůj úterní telefonát s finským prezidentem Alexanderem Stubbem a norským premiérem Jonasem Gahrem Störem. Uvedl, že mu lídři obou severských zemí hned v úvodu rozhovoru sdělili, že nejednají za celou Evropskou unii.

V USA usvědčili muže z Rwandy, který léta zapíral svou účast na genocidě. Hrozí mu desítky let vězení

Téměř třicet let se mu dařilo tajit svou minulost. Čtyřiapadesátiletý Eric Nshimiye, původem ze Rwandy, byl nyní ve Spojených státech uznán vinným z křivé výpovědi a maření spravedlnosti. Podle amerických vyšetřovatelů se aktivně podílel na rwandské genocidě v roce 1994, během níž zahynulo přibližně 800 tisíc lidí. Svou účast na masakrech však opakovaně popíral, a to i pod přísahou před federálním soudem.

Počet obětí středeční srážky vlaků ve Španělsku vzrostl na 74

Počet obětí středeční srážky vlaků v centrální části Španělska v provincii Toledo vzrostl na 74, napsala dnes agentura AFP s odkazem na španělské ministerstvo dopravy. Předseda vlády v regionu, kde se neštěstí stalo, Emiliano García-Page, již dříve uvedl, že v nemocnicích zůstává pět desítek ze 110 hospitalizovaných po nehodě. Ve Španělsku dnes začal třídenní státní smutek, v poledne lidé uctili oběti tragédie minutou ticha.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama