Válka na UkrajiněPutin se podle německého kancléře svým útokem na Ukrajinu ve všem přepočítal

Putin se podle německého kancléře svým útokem na Ukrajinu ve všem přepočítal

Evropská unie od sankcí a tlaku vůči Moskvě neustoupí, dokud Rusko nezastaví svou útočnou válku proti Ukrajině. Dnes to v německém parlamentu prohlásil spolkový kancléř Olaf Scholz. Ruský prezident Vladimir Putin se podle něj přepočítal ve slabosti Ukrajiny a ostatních Evropanů a nepomáhá mu ani to, že jako zbraně používá potraviny a energetické suroviny. Kancléř dodal, že svobodná Evropa ze všech zkoušek souvisejících s invazí vzejde jednotnější a nezávislejší, než byla před válkou.

„Když Putin v únoru válku začal, mnozí se domnívali, že Ukrajina bude do několika dní obsazena. Věřil tomu i Putin,“ řekl Scholz. „Dopadlo to jinak, protože Ukrajinci svou zemi statečně a za cenu velkých a bolestivých obětí brání, Dopadlo to jinak i díky tomu, že Ukrajinu podpořili její partneři včetně nás, a to politicky, finančně, humanitárně i zbraněmi,“ řekl šéf spolkové vlády.

Scholz zdůraznil, že západní demokratické země odpověděly i sankcemi a že balíky sankcí uvalila vůči Moskvě jednotně i Evropská unie. „V tomto kurzu budeme pokračovat, dokud Rusko povede brutální útočnou válku,“ řekl. Další postup vůči Rusku a pokračující pomoc Ukrajině jsou významná témata dnes začínajícího summitu sedmadvacítky v Bruselu.

Scholz odsoudil nedávná hlasování, které Rusko na okupovaných územích Ukrajiny zorganizovalo, aby válku ospravedlnilo a aby mohlo oblasti anektovat. „Ilegální pseudoreferenda v Doněcku, Luhansku, Chersonu a Záporoží nebyla nic jiného než fraška. Jejich výsledek je neplatný,“ řekl.

Kancléř v projevu prohlásil, že Německo po invazi přebírá stále větší odpovědnost za bezpečnost východoevropských spojenců. Jako příklad označil Německem organizovaný systém společné protivzdušné obrany, o který má prozatím zájem 14 evropských států včetně Česka. „Tohle je přesně ten typ synergií a chytrého přerozdělení spolupráce, který Evropa pro svou bezpečnost podporuje,“ řekl.

Putin podle kancléře neútočí jen bombami na Ukrajince, ale proti Evropě a světu zneužívá potraviny a energetické suroviny jako zbraně. Ani to ale ruskému prezidentovi nevyjde, domnívá se kancléř, neboť Evropa podle něj vzejde z celého konfliktu jednotnější a nezávislejší.

Němci se nemusí obávat, že zůstanou sami na vysoké ceny energií, které jsou jedním z důsledků války, ujistil Scholz. Nejpozději od března budou mít podle kancléře část spotřeby plynu za dotovanou cenu, jak navrhla expertní komise. Ta také doporučila, aby stát převzal prosincové zálohy na plyn a dálkové teplo. I na tom vláda pracuje, uvedl Scholz.

Německo je podle něj na dobré cestě zimu energeticky překonat, a to i díky plným zásobníkům plynu, chystanému zprovoznění terminálů na zkapalněný zemní plyn v přístavech Wilhelmshaven a Brunsbüttel na přelomu roku, opětovnému využívání uhelných elektráren a prodloužení provozu jaderných elektráren do jara nadcházejícího roku.

Němce nicméně Scholz vyzval k šetření. „Společně chceme naši spotřebu plynu snížit o dvacet procent. Každá uspořená kilowatthodina posiluje naši energetickou bezpečnost,“ řekl.

Ruská invaze a její dopady nejsou ale podle Scholze důvodem pozastavit přechod na bezemisní hospodářství a na obnovitelné energetické zdroje. „Každá nová mořská či pevninská větrná elektrárna a každé solární zařízení znamenají o něco menší závislost na drahé ropě a plynu,“ řekl.

Podle Scholze není pochyb o tom, že s následky války se bude Evropa potýkat roky, právě proto se již nyní musí připravit na obnovu Ukrajiny. Scholz společně s šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou příští týden v úterý v Berlíně pořádá konferenci o poválečné rekonstrukci Ukrajiny. Vedle těchto příprav je ale důležité Ukrajinu nadále podporovat, a to i vojensky. V této souvislosti kancléř připomenul, že ministři zahraničí EU se dohodli na výcviku 15.000 ukrajinských vojáků v unijních zemích. „V Německu do jara vycvičíme celou brigádu o síle až 5000 vojáků,“ řekl.

V závěru projevu kancléř hovořil o tom, že svobodný svět má oproti autokraciím velkou výhodu, neboť demokracie nestojí o jednotvárnost a netrestá kreativitu a nesouhlas. „Debaty, svobodná média a veřejná kritika jsou podnětem ke změnám a pokroku. V tom je síla naší otevřené společnosti, v tom je síla demokracie,“ řekl. „A tuhle sílu a moc Putin a jeho lidé dramaticky podcenili,“ dodal.

Doporučujeme

Rusko zaútočilo na zastávku v Oděse, na Krymu nejezdí některé vlaky

Cílem ruského útoku v jihoukrajinské Oděse se dnes ráno stala autobusová zastávka, na které čekali lidé. Informoval o tom šéf městské vojenské správy Serhij Lysak. Zranění utrpěli tři lidé. Na Rusy okupovaném Krymu nejezdí některé vlaky poté, co v noci na dnešek drony zaútočily na expres Moskva-Simferopol.

Lavazza chce v USA posílit díky novým kávovým tabletám

Italská Lavazza posílá na americký trh nový systém pro přípravu espressa. Místo klasických kapslí sází na tablety vyrobené výhradně z kávy, které neobsahují plast, hliník ani pojiva. Firma tím chce oslovit zákazníky, kteří řeší nejen chuť, ale i odpad po každém šálku.

Čínský prezident Si Ťin-pching přijel do KLDR, chce posílit vztahy obou zemí

Čínský prezident Si Ťin-pching dnes zahájil dvoudenní návštěvu Severní Koreje, která je první od roku 2019. V Pchjongjangu čínský prezident jednal se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem, kterého ujistil, že Peking neupustí od svého závazku chránit společné zájmy s KLDR ani nezaváhá ve své podpoře Kim Čong-una. Informovala o tom agentura Reuters.

Írán oznámil zastavení útoků proti Izraeli

Velitelství íránských ozbrojených sil dnes oznámilo ukončení vojenských operací proti Izraeli. Zároveň ale varovalo, že v případě dalších izraelských útoků na Libanon je obnoví, přičemž nové údery budou drtivější než ty nedávné. Prohlášení velitelství zveřejnila íránská agentura Fars, píše agentura Reuters.

Izrael a Írán usilují o uzavření okamžitého příměří, tvrdí Trump

Izrael a Írán usilují o uzavření okamžitého příměří, uvedl dnes americký prezident Donald Trump poté, co obě země v noci na dnešek pokračovaly ve vzájemných útocích. Závěrečná jednání o mírové dohodě pokračují, ale mohou být zmařena neznalostí nebo hloupostí, napsal šéf Bílého domu na sociální síti Truth Social. V předchozím příspěvku vyzval Izrael a Írán, aby na sebe přestaly útočit.

Akciové indexy v Koreji a Japonsku prudce klesly, v Soulu o více než osm procent

Akcie na burzách v Soulu a v Tokiu dnes prudce oslabily, v Soulu hlavní akciový index odepsal přes osm procent. Investoři se zbavují akcií technologických firem, k jejichž růstu v poslední době přispíval i zájem o umělou inteligenci (AI). Rozsáhlý výprodej vyvolaly obavy ze zvyšování úrokových sazeb ve Spojených státech a také další eskalace konfliktu na Blízkém východě.

KOMENTÁŘ: Svede to na nucenou práci. Trump našel nový způsob, jak zavádět cla

V hluku války na Blízkém východě se může zdát, že Donald Trump dal svou celní politiku k ledu. Že přijal únorové rozhodnutí Nejvyššího soudu. Jenže ve skutečnosti Trumpův úřad pilně pracuje na tom, aby se mohla nová cla začít už brzy aplikovat. Jak je to možné?

Shakira vystoupí na fotbalovém šampionátu a zavzpomíná na své děti

Zpěvačka Shakira se vrací na mistrovství světa ve fotbale. V červenci se představí v historicky první poločasové show finálového zápasu, kde s ní na pódiu vystoupí Madonna a korejská skupina BTS. Pro latinskoamerickou ikonu má tento turnaj osobní význam, protože právě díky fotbalové hymně z roku 2010 potkala svého bývalého partnera, se kterým má dva syny.

Arménský premiér Pašinjan vyhrál parlamentní volby, uvedla volební komise

Strana Občanská smlouva arménského premiéra Nikoly Pašinjana vyhrála nedělní parlamentní volby se ziskem 49,8 procenta hlasů. Dnes o tom podle agentur informovala arménská volební komise po sečtení hlasů ze všech volebních místností. Druhá skončila Silná Arménie, kterou vede rusko-arménský miliardář Samvel Karapetjan. Získala 23,3 procenta hlasů.

Izrael zasáhl v Íránu petrochemický komplex, Teherán vyslal rakety na Izrael

Izrael a Írán v noci na dnešek pokračovaly ve vzájemných útocích, což je největší vyhrocení konfliktu od uzavření příměří 8. dubna, napsala agentura AP. Izraelská armáda zasáhla mimo jiné petrochemický komplex na jihozápadě Íránu a část poškodila, uvedla AFP. Íránská média informovala o explozích v několika městech včetně Teheránu a íránské revoluční gardy uvedly, že útočily na letecké základny v Izraeli v reakci na izraelské údery na radarové stanice v Íránu. Gardy též oznámily, že jsou připraveny na rozsáhlé operace na všech frontách. Izrael informoval o raketách vypálených směrem na izraelské území též z Jemenu.

Útok nožem na Penn Station, šest lidí zraněno. New York zpřísňuje opatření

Šest lidí bylo v neděli zraněno při útoku nožem na newyorské Penn Station, jednom z nejrušnějších dopravních uzlů ve Spojených státech. Incident se stal v době, kdy se město připravuje na dvě mimořádně sledované sportovní události – finále NBA a blížící se mistrovství světa ve fotbale.

Zemětřesení na Filipínách si vyžádalo nejméně 16 mrtvých, Malajsie nabídla pomoc

Nejméně 16 mrtvých a více než 200 zraněných si vyžádalo zemětřesení o síle 7,8 stupně, které v noci na dnešek SELČ zasáhlo filipínský ostrov Mindanao. Otřesy poškodily řadu budov a klíčový most ve městě General Santos. Zemětřesení vyvolalo metr vysokou vlnu cunami, která zasáhla okolní pobřeží, informovala agentura AP s odvoláním na filipínské úřady. Malajsie už zasažené zemi nabídla pomoc.

Příměří v ohrožení: Útoky mezi Izraelem a Íránem ženou ceny ropy vzhůru

Ceny ropy v pondělí vzrostly po vzájemných útocích mezi Izraelem a Íránem. Vyvolává to obavy ze zhroucení stále trvajícího křehkého příměří mezi islámskou republikou a USA. Snahy o ukončení konfliktu komplikuje i situace v Libanonu, přesto se zatím ceny ropy drží pod 100 dolary za barel.

USA omezují sledování oceánů, Evropa posiluje vlastní síť

Spojené státy začínají výrazně omezovat jednu z nejambicióznějších sítí pro sledování oceánů. Systém, který více než deset let sbíral data o mořských ekosystémech, klimatu a extrémním počasí, má přijít o většinu svých zařízení. Evropa mezitím investuje do vlastního oceánského monitoringu a chce posílit svou roli ve výzkumu moří.

Filipíny zasáhlo zemětřesení o síle 7,8 stupně, úřady varují před tsunami

Filipínský ostrov Mindanao zasáhlo zemětřesení o síle 7,8 stupně. Otřesy poškodily infrastrukturu a úřady hlásí několik mrtvých a mnoho zraněných. Americké, indonéské a filipínské úřady vydaly varování před tsunami.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama