-3.3 C
Czech
Sobota 17. ledna 2026
ZprávyPutin podepsal zákon, který mu dovolí být prezidentem ještě dalších patnáct let

Putin podepsal zákon, který mu dovolí být prezidentem ještě dalších patnáct let

Vladimir Putin bude moci být prezidentem Ruské federace až do roku 2036. Tedy v případě, že bude kandidovat v dalších dvou prezidentských volbách a zvítězí v nich. Podepsal změnu ústavy, která mu to umožňuje. Informuje o tom CNN a další servery.

Putin, kterému bude letos 69 let, může být teoreticky prezidentem až do svých 85 let. Nyní je hlavou státu už čtvrté volební období, které skončí v roce 2024. Nový ústavní zákon, který podepsal v pondělí, mu umožní kandidovat a být zvolen ještě další dvě šestiletá období. Zákon se opírá o výsledky referenda, v němž lidé změny ústavy posvětili. Nejedná se přitom jen o „resetování“ limitu pro volební období hlavy státu. Lidé si rovněž odhlasovali, že v ústavě má být zakotvené manželství jako vztah mezi mužem a ženou.

Putin byl poprvé zvolen prezidentem v roce 2000. Když mu skončila dvě volební období (tehdy ještě čtyřletá) a podle stávající ústavy už nemohl potřetí za sebou kandidovat, nechal se v roce 2008 zvolit ruským premiérem. Prezidentem se stal Dmitrij Medvěděv, který mu po čtyřech letech místo v Kremlu opět uvolnil a sám se stal předsedou vlády. V roce 2018 vyhrál Putin další prezidentské volby, tentokrát na šest let. Pokud by nyní ještě dvakrát kandidoval a zvítězil, vládl by Rusku celkem 36 let.

Putin a jeho režim bývá často kritizován v zahraničí jako příliš autoritářský. Jeho střídačka u moci s Medveděvem vyvolala v jiných zemích masové protesty, svět rovněž odsoudil Putinovo počínání v ukrajinské krizi. V současnosti se na hlavu ruského prezidenta snáší velká kritika kvůli tomu, jak režim jedná s hlavní opoziční figurou Alexejem Navalným.

Ten byl v srpnu otráven nervově paralytickou látkou označovanou jako novičok. Podle jeho samotného dal příkaz k otravě sám Putin, což Kreml rozhodně popřel. Navalnyj byl po návratu do Ruska zatčen a nyní čeká na soud, podle jeho příznivců kvůli vykonstruovanému obvinění. Navalného kauza způsobila diplomatické roztržky Ruska s několika zeměmi.

Dostal Navalnyj tuberkulózu?

Navalnyj si v posledních dnech stěžoval na horečku a kašel. Ve vězení, v němž jej drží, se podle něj objevily případy tuberkulózy. Jeho právník uvedl, že zdravotní stav Navalného se každým dnem horší. Kreml však odmítl nařčení, že by se přednímu kritikovi Putinova režimu nedostávalo lékařské péče. Právě kvůli jejímu nedostatku zahájil Navalnyj už před týdnem v žaláři hladovku.

Reklama

Doporučujeme

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, chystá jednání se spojenci

Ukrajina kvůli ruským útokům již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu. Dnes to oznámil ukrajinský ministr energetiky Denys Šmyhal, uvedla zpravodajská televize ntv. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes podle listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb. Země chce kvůli energetické krizi dovážet více elektřiny, kvůli napjaté situaci připravuje online jednání se spojenci z takzvané kontaktní skupiny pro Ukrajinu, známé též jako ramsteinská skupina.

Fico se při návštěvě USA podle Bratislavy sejde s americkým prezidentem Trumpem

Slovenský premiér Robert Fico se při dnes začínající návštěvě Spojených států sejde v sobotu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem v jeho floridském sídle Mar-a-Lago, informoval ČTK úřad slovenské vlády. Ficova pracovní cesta do USA byla původně oznámena jen v souvislosti s plánovaným podpisem mezivládní dohody obou zemí o spolupráci v jaderné energetice. Slovenská opozice opět kritizovala, že vláda si připravuje půdu k tomu, aby mnohamiliardovou zakázku na výstavbu nové jaderné elektrárny na Slovensku zadala americké firmě Westinghouse bez vypsání mezinárodní soutěže. Fico v reakci slovně na opozici zaútočil.

Afghánec, který loni v Mnichově najel autem do lidí a dva zabil, jde před soud

V Mnichově začal soudní proces s pětadvacetiletým mužem obviněným z loňského útoku, při němž najel automobilem do davu lidí a zabil dvě osoby. Podle obžaloby šlo o úmyslný čin motivovaný náboženským extremismem.

Inflace v prosinci zůstala na 2,1 procenta

Meziroční inflace v Česku v prosinci 2025 zůstala na 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Meziměsíčně spotřebitelské ceny podle statistiků klesly o 0,3 procenta.

Senátní výbor v USA pozastavil jednání o zákonu CLARITY

Americký Senát tento týden odložil plánované projednání zákona Digital Asset Market Clarity Act známého jako CLARITY Act. Jednání se mělo odehrát 15. ledna 2026 v Senátním bankovním výboru, nakonec se ale termín posunul po tom, co Coinbase stáhla podporu aktuální verzi návrhu.

Dva lidé jsou podle úřadů zranění po útoku dronu na ruskou Rjazaň

Dva lidé utrpěli zranění při útoku ukrajinského dronu na Rjazaň, město ležící jihovýchodně od Moskvy. Informoval o tom ruskojazyčný telegramový kanál Astra. Letecký poplach dnes ráno krátce platil v Kyjevě, protože k městu se blížily ruské útočné drony.

Německo navštíví syrský prezident Ahmad Šara, setká se s Merzem

Syrský prezident Ahmad Šara příští týden navštíví Německo, v úterý se setká s kancléřem Friedrichem Merzem a prezidentem Frankem-Walterem Steinmeierem. Vyplývá to z dnes zveřejněného programu prezidenta a oznámení mluvčího německé vlády. Podle médií by měl Šara v Německu jednat především o dalším osudu syrských uprchlíků, ale také o německé pomoci při obnově válkou zpustošené Sýrie.

Evropské jednotky v Grónsku Trumpa neodradí, uvedl Bílý dům

Přítomnost evropských jednotek v Grónsku snahu Donalda Trumpa o získání ostrova neovlivní, řekla mluvčí Bílého domu Karoline Leavitt. Na autonomní dánské území dorazili první evropští vojáci. Schůzka mezi dánskými, grónskými a americkými představiteli spor nevyřešila.

Machado věnovala svoji Nobelovu medaili Trumpovi

Venezuelská opoziční lídryně Maria Corina Machado předala ve čtvrtek v Bílém domě americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi medaili, kterou dostala k Nobelově ceně míru. Schůzka měla jasný cíl. Machado chce získat vliv na to, jak bude Washington formovat politickou budoucnost Venezuely.

EPA mění přístup k regulaci znečištění ovzduší

Americká Agentura pro ochranu životního prostředí mění způsob, jakým posuzuje přínosy regulací ovzduší. Zdravotní dopady znečištění bude dál hodnotit, ale už jim nebude přiřazovat konkrétní finanční hodnotu. Kritici varují, že to může usnadnit oslabování ochrany zdraví i klimatu.

Prezident Pavel zahájil ve Lvově návštěvu Ukrajiny

Český prezident Petr Pavel je na Ukrajině. Schůzkou s představiteli místní správy v západoukrajinském Lvově dnes zahájil svou třetí návštěvu Ruskem napadené země od nástupu do funkce hlavy státu. Během cesty se očekává Pavlovo setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Macháč v Adelaide prošel do semifinále, Siniaková si zahraje finále čtyřhry

Tomáš Macháč zvládl v Adelaide čtvrtfinále generálky na Australian Open a postoupil do semifinále. Osmý nasazený porazil Španěla Jaumeho Munara 6:4, 6:4 a čeká ho turnajová dvojka Tommy Paul. Američan v dalším zápase přehrál domácího kvalifikanta Aleksandara Vukice 6:3, 6:2.

Boeing věděl o vadě dílu spojené s pádem nákladního letadla UPS

Nákladní letadlo UPS se v listopadu v Kentucky zřítilo po dramatickém selhání u křídla a zahynulo při tom 15 lidí. Vyšetřovatelé teď popisují, že problém souvisel se strukturální vadou části uchycení motoru, kterou Boeing zaznamenal už před lety u podobných strojů.

Americký zásah v Grónsku by byl katastrofa, konec světa, varoval Tusk

Případný americký vojenský zásah v Grónsku by byl z politického hlediska katastrofa. Konflikt či pokus o zabrání území státu, který je členem NATO, jiným státem Severoatlantické aliance by znamenal konec světa, jak je dnes známý, a který po dlouhá léta zaručoval bezpečnost, varoval dnes polský premiér Donald Tusk. Vzhledem k dosavadnímu počínání amerického prezidenta Donalda Trumpa je možný každý scénář, připustil šéf polské vlády. Polsko své vojáky do Grónska nevyšle, uvedl také.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama