Válka na UkrajiněPutin plánuje novou ofenzivu a připravuje se na roky války

Putin plánuje novou ofenzivu a připravuje se na roky války

Ruský prezident Vladimir Putin připravuje na Ukrajině novou ofenzivu a zároveň zoceluje svou zemi pro konflikt se Spojenými státy a jejich spojenci. Šéf Kremlu přitom očekává, že tato válka potrvá roky. S odvoláním na činitele a poradce obeznámené se situací to dnes napsala agentura Bloomberg. Moskva chce podle zdrojů agentury ukázat, že její armáda může po měsících ztrát znovu získat iniciativu a vytvořit tlak na Kyjev a jeho podporovatele, aby souhlasili s příměřím, které by Rusku ponechalo kontrolu nad okupovaným územím.

Poté, co ruské jednotky přišly o více než polovinu svých počátečních zisků na Ukrajině, nemůže popřít slabiny ruské armády ani Putin, řekli agentuře její zdroje pod podmínkou anonymity. Přetrvávající neúspěchy přiměly mnohé v Kremlu k realističtějšímu pohledu na bezprostřední ambice a k uznání, že i udržení současné frontové linie by bylo úspěchem, píše Bloomberg. Putin je však podle ní stále přesvědčen, že větší ruská armáda a ochota akceptovat ztráty umožní Rusku zvítězit i přes dosavadní neúspěchy.

Nová ofenziva může začít už v únoru nebo březnu, uvedly zdroje blízké Kremlu. Jejich sdělení potvrzují varování Ukrajiny a jejích spojenců, že se blíží další ruská ofenziva. Naznačují zároveň, že může začít dříve, než Kyjev dostane slíbené dodávky amerických a evropských bojových tanků. Putinovo odhodlání podle Bloombergu předznamenává další eskalaci války, zatímco Kyjev chystá svůj protiútok a odmítá takové příměří, které by umožnilo Rusku okupovat jeho území.

Ruský vůdce podle zdrojů agentury věří, že nemá jinou alternativu, než ve válce – kterou vnímá jako existenční a jako konflikt s USA a jejich spojenci – zvítězit. Nové kolo mobilizace je možné už na jaře, ekonomika a společnost se stále více podřizují potřebám války, uvedly zdroje. Veřejně Kreml tvrdí, že v současné době žádnou větší mobilizaci neplánuje. V dlouhodobějším horizontu Putin schválil plány na rozšíření vojenských řad o téměř 50 procent během několika příštích let a rozmístění nových sil v blízkosti Finska a v okupovaných oblastech Ukrajiny, píše Bloomberg. Ruské školy obnovují kurzy vojenského výcviku, které se naposledy hojně konaly v sovětské éře.

Američtí a evropští zpravodajští činitelé pochybují o tom, že má Rusko navzdory loňské mobilizaci zdroje na novou velkou ofenzivu. Ukrajinští spojenci mezitím zvyšují dodávky zbraní a připravují se poprvé dodat Kyjevu obrněná vozidla a hlavní bojové tanky, které by mohly pomoci ukrajinským jednotkám prolomit ruské linie. Podle amerických představitelů však brutální ruské útoky v místech, jako je Bachmut, vyčerpávají ukrajinské síly a oslabují schopnost Kyjeva vést útočné operace jinde.

Od loňských ukrajinských bleskových útoků také Rusové posílili obranu a využívají zákopy, tankové pasti a miny, aby zpomalili případný ukrajinský postup, píše Bloomberg, který zároveň konstatuje, že do přísně kontrolovaných ruských státních médií nicméně začaly pronikat prvky realismu ohledně výkonu armády. „Dosavadní výsledky jsou otřesné, protože Rusko nebylo vůbec připraveno,“ řekl Sergej Markov, politický konzultant s úzkými vazbami na Kreml. „Přeměnilo se to ve vleklou válku a Rusko zatím nemá dostatek živé síly ani vybavení, aby ji mohlo vést,“ dodal.

Někteří zasvěcenci připouštějí, že Putinova důvěra ve schopnost jeho armády zvítězit odráží nepochopení odhodlání Západu odvrátit jeho agresi. Přesto se američtí a evropští vojenští představitelé obávají, že by se konflikt mohl ustálit v dělostřeleckém boji ve stylu první světové války s převážně stagnujícími frontovými liniemi. To je scénář, který by mohl zvýhodňovat Rusko s jeho početnější populací a vojenským průmyslem, píše agentura.

Kreml by podle zdrojů Bloombergu přijal dočasné příměří, které by Rusku ponechalo kontrolu nad okupovaným územím, aby získalo čas na obnovu svých sil. Ačkoliv toto území nedosahuje hranic ukrajinských oblastí, které Putin loni nezákonně anektoval, Rusku by stále zůstalo velké teritorium, které by spojovalo regiony, jež Moskva okupovala před současnou válkou, píše Bloomberg. Pro Kyjev a jeho spojence je tato vize nepřijatelná.

„Pokud se něco nezmění, čeká nás opotřebovací konflikt, jako byla první světová válka, který by mohl trvat dlouho, protože obě strany věří, že čas je na jejich straně,“ řekl Andrej Kortunov, šéf Kremlem založeného think-tanku Ruská rada pro mezinárodní záležitosti. „Putin si je jistý, že buď Západ, nebo Ukrajina se unaví,“ dodal Kortunov.

Doporučujeme

Americká energetika stojí po midterms na rozcestí. Demokraté budou bojovat o udržitelnost

Americké volby do Kongresu změnily nejen poměr sil ve Washingtonu, ale také vyhlídky tamní energetiky. Demokraté podle povolební analýzy získali plnou kontrolu nad vládami šesti států, což jim otevírá cestu k prosazování obnovitelných zdrojů. Na federální úrovni však jejich plány dál narážejí na republikánského prezidenta Donalda Trumpa.

Počet ohrožených tučňáků na Novém Zélandu se vyvíjí překvapivě rozdílně

Na dvou odlehlých novozélandských souostrovích se počty ohrožených tučňáků vyvíjejí zcela odlišně. Zatímco jedna populace zůstává už desítky let stabilní, druhá se od poloviny 90. let zmenšila o více než 40 %. Za úbytkem mohou stát predátoři, silné bouře i odlišné podmínky v oceánu.

Anthropic přepisuje historii. Jeho IPO zastínilo i SpaceX

Americká společnost Anthropic a sedm jejích spoluzakladatelů získali prostřednictvím primární veřejné nabídky akcií (IPO) a souběžného prodeje akcií celkem 107,3 miliardy dolarů (asi 2,39 bilionu korun). Samotný objem primárního IPO činí 81,3 miliardy dolarů (zhruba 1,81 bilionu korun). Jde o největší IPO v historii.

Myanmar čeká historický verdikt. Soud OSN rozhodne o genocidě Rohingů

Mezinárodní soudní dvůr v Haagu má ve čtvrtek vynést přelomový rozsudek v případu údajné genocidy muslimské menšiny Rohingů v Myanmaru. Rozhodnutí přichází sedm let poté, co žalobu podala africká Gambie, a může zásadně ovlivnit výklad mezinárodního práva. Pokud soud uzná Myanmar odpovědným za genocidu, půjde o historicky první takový verdikt proti státu.

V Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska

V čínském Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina. Očekává se, že státníci budou jednat o válkách na Ukrajině a v Íránu či o kontrole jaderných zbraní. Šéf Bílého domu se dnes již setkal se svým ruským i čínským protějškem při bilaterálních rozhovorech.

Japonská premiérka a Putin v Číně jednali o zadrženém novináři a firmách v Rusku

Japonská premiérka Sanae Takaiči se včera v Číně poprvé ve funkci setkala s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, s nímž krátce jednala mimo jiné o japonském novináři zadržovaném v Rusku. S odvoláním na japonského úředníka o tom informovala agentura Kjódó. Obě země mají napjaté vztahy kvůli sporným Kurilským ostrovům nebo válce na Ukrajině, zahájené ruskou invazí v únoru 2022.

Jim Carrey by se mohl vrátit jako Grinch

Oblíbený vánoční film Grinch z roku 2000 by se mohl dočkat pokračování s Jimem Carreym v hlavní roli. Režisér Ron Howard potvrdil, že se na projektu pracuje, zároveň ale upozornil na zásadní překážku. Scénář dosud neexistuje a oba tvůrci se chtějí do natáčení pustit pouze v případě, že budou s příběhem spokojeni.

Putin odcházel z jednání s Trumpem o Ukrajině v dobré náladě

Americký prezident Donald Trump se ve čtvrtek na okraj summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC) v Číně setkal se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Schůzka trvala 40 minut a Putin z ní odcházel ve viditelně dobré náladě.

Šéf tajných služeb USA varoval před íránskou hrozbou, které čelí Američané

Hrozba, kterou Írán představuje pro Američany ve Spojených státech i v zahraničí, výrazně zesílila, řekl podle agentury Reuters ředitel tajných služeb Jay Clayton při slyšení v Kongresu. Odmítl se přitom vyjádřit ke zprávě CNN z tohoto týdne, v níž stanice s odvoláním na americké zpravodajské služby informovala, že Írán by mohl mít v plánu zaútočit na členy administrativy prezidenta Donalda Trumpa pomocí takzvané špinavé bomby s jaderným materiálem či chemické zbraně.

Ne jednou, ale hned třikrát. Ukrajina znovu zaútočila na Krymský most

Krymský most byl tento týden podle ruského úředníka zasažen hned třikrát. K poslednímu útoku došlo ve čtvrtek v časných ranních hodinách. Rozsah způsobených škod není jasný, probíhá jejich vyhodnocování. Stalo se tak v době, kdy se ruský prezident Vladimir Putin v Číně účastní summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC).

USA uzavřely vojenskou dohodu s Venezuelou, oznámil šéf Pentagonu v Caracasu

Spojené státy uzavřely vojenskou dohodu s Venezuelou, oznámil americký ministr obrany Pete Hegseth během návštěvy Caracasu, kde jednal s několika venezuelskými ministry a prezidentkou Delcy Rodríguez. Ta podle agentury AP uvedla, že dohoda o spolupráci mimo jiné umožní Spojeným státům podílet se na výcviku venezuelské armády.

Kanada poskytne dalších 45 milionů kanadských dolarů na muniční iniciativu

Kanada poskytne dalších 45 milionů kanadských dolarů (698,7 milionu Kč) na českou muniční iniciativu, čímž se její celkový závazek zvýší na více než 500 milionů kanadských dolarů (7,76 miliardy Kč). Kanadský ministr obrany David McGuinty to podle tiskového prohlášení svého úřadu v úterý oznámil na jednání kontaktní skupiny pro podporu Ukrajiny v rámci NATO (UDSG) v Bruselu.

Itálie chce zpřísnit věková omezení pro používání sociálních sítí

Itálie chce zpřísnit věková omezení pro používání sociálních sítí. Děti mladší 13 let by nově nesměly mít vlastní účty, zatímco mladiství ve věku od 13 do 15 let by mohli sociální sítě využívat pouze v případě, že by jejich účty byly propojeny s účtem jednoho z rodičů. Samostatné účty by byly povoleny až od 16 let. Informovala o tom dnes agentura APA.

Američanka Susan Smith, která utopila své dva syny, chce vyjít z vězení na podmínku. Exmanžel nesouhlasí

Susan Smith, která si odpykává doživotní trest za vraždu svých dvou malých synů, se znovu uchází o podmínečné propuštění. Její bývalý manžel David Smith však žádá, aby zůstala ve vězení až do konce života. Ani po více než třech desetiletích podle něj bolest ze ztráty dětí nijak nezeslábla.

Rusko několikrát zasáhlo historické centrum Oděsy, zemřeli čtyři lidé

Nejméně čtyři mrtvé a devět zraněných si vyžádaly čtyři ruské útoky, které zasáhly historické centrum Oděsy, vyplývá z hlášení ukrajinských úřadů. Dalších 12 lidí včetně 11letého chlapce bylo zraněno při ruském útoku na trh ve Zlatopilu v Charkovské oblasti, uvedl náčelník tohoto východoukrajinského regionu Oleh Syněhubov. Jedna zraněná žena je ve vážném stavu, dodal. O devíti zraněných informovaly úřady v Dněpropetrovské oblasti na jihovýchodě země.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama