Válka na UkrajiněPutin plánuje novou ofenzivu a připravuje se na roky války

Putin plánuje novou ofenzivu a připravuje se na roky války

Ruský prezident Vladimir Putin připravuje na Ukrajině novou ofenzivu a zároveň zoceluje svou zemi pro konflikt se Spojenými státy a jejich spojenci. Šéf Kremlu přitom očekává, že tato válka potrvá roky. S odvoláním na činitele a poradce obeznámené se situací to dnes napsala agentura Bloomberg. Moskva chce podle zdrojů agentury ukázat, že její armáda může po měsících ztrát znovu získat iniciativu a vytvořit tlak na Kyjev a jeho podporovatele, aby souhlasili s příměřím, které by Rusku ponechalo kontrolu nad okupovaným územím.

Poté, co ruské jednotky přišly o více než polovinu svých počátečních zisků na Ukrajině, nemůže popřít slabiny ruské armády ani Putin, řekli agentuře její zdroje pod podmínkou anonymity. Přetrvávající neúspěchy přiměly mnohé v Kremlu k realističtějšímu pohledu na bezprostřední ambice a k uznání, že i udržení současné frontové linie by bylo úspěchem, píše Bloomberg. Putin je však podle ní stále přesvědčen, že větší ruská armáda a ochota akceptovat ztráty umožní Rusku zvítězit i přes dosavadní neúspěchy.

Nová ofenziva může začít už v únoru nebo březnu, uvedly zdroje blízké Kremlu. Jejich sdělení potvrzují varování Ukrajiny a jejích spojenců, že se blíží další ruská ofenziva. Naznačují zároveň, že může začít dříve, než Kyjev dostane slíbené dodávky amerických a evropských bojových tanků. Putinovo odhodlání podle Bloombergu předznamenává další eskalaci války, zatímco Kyjev chystá svůj protiútok a odmítá takové příměří, které by umožnilo Rusku okupovat jeho území.

Ruský vůdce podle zdrojů agentury věří, že nemá jinou alternativu, než ve válce – kterou vnímá jako existenční a jako konflikt s USA a jejich spojenci – zvítězit. Nové kolo mobilizace je možné už na jaře, ekonomika a společnost se stále více podřizují potřebám války, uvedly zdroje. Veřejně Kreml tvrdí, že v současné době žádnou větší mobilizaci neplánuje. V dlouhodobějším horizontu Putin schválil plány na rozšíření vojenských řad o téměř 50 procent během několika příštích let a rozmístění nových sil v blízkosti Finska a v okupovaných oblastech Ukrajiny, píše Bloomberg. Ruské školy obnovují kurzy vojenského výcviku, které se naposledy hojně konaly v sovětské éře.

Američtí a evropští zpravodajští činitelé pochybují o tom, že má Rusko navzdory loňské mobilizaci zdroje na novou velkou ofenzivu. Ukrajinští spojenci mezitím zvyšují dodávky zbraní a připravují se poprvé dodat Kyjevu obrněná vozidla a hlavní bojové tanky, které by mohly pomoci ukrajinským jednotkám prolomit ruské linie. Podle amerických představitelů však brutální ruské útoky v místech, jako je Bachmut, vyčerpávají ukrajinské síly a oslabují schopnost Kyjeva vést útočné operace jinde.

Od loňských ukrajinských bleskových útoků také Rusové posílili obranu a využívají zákopy, tankové pasti a miny, aby zpomalili případný ukrajinský postup, píše Bloomberg, který zároveň konstatuje, že do přísně kontrolovaných ruských státních médií nicméně začaly pronikat prvky realismu ohledně výkonu armády. „Dosavadní výsledky jsou otřesné, protože Rusko nebylo vůbec připraveno,“ řekl Sergej Markov, politický konzultant s úzkými vazbami na Kreml. „Přeměnilo se to ve vleklou válku a Rusko zatím nemá dostatek živé síly ani vybavení, aby ji mohlo vést,“ dodal.

Někteří zasvěcenci připouštějí, že Putinova důvěra ve schopnost jeho armády zvítězit odráží nepochopení odhodlání Západu odvrátit jeho agresi. Přesto se američtí a evropští vojenští představitelé obávají, že by se konflikt mohl ustálit v dělostřeleckém boji ve stylu první světové války s převážně stagnujícími frontovými liniemi. To je scénář, který by mohl zvýhodňovat Rusko s jeho početnější populací a vojenským průmyslem, píše agentura.

Kreml by podle zdrojů Bloombergu přijal dočasné příměří, které by Rusku ponechalo kontrolu nad okupovaným územím, aby získalo čas na obnovu svých sil. Ačkoliv toto území nedosahuje hranic ukrajinských oblastí, které Putin loni nezákonně anektoval, Rusku by stále zůstalo velké teritorium, které by spojovalo regiony, jež Moskva okupovala před současnou válkou, píše Bloomberg. Pro Kyjev a jeho spojence je tato vize nepřijatelná.

„Pokud se něco nezmění, čeká nás opotřebovací konflikt, jako byla první světová válka, který by mohl trvat dlouho, protože obě strany věří, že čas je na jejich straně,“ řekl Andrej Kortunov, šéf Kremlem založeného think-tanku Ruská rada pro mezinárodní záležitosti. „Putin si je jistý, že buď Západ, nebo Ukrajina se unaví,“ dodal Kortunov.

Doporučujeme

KOMENTÁŘ: AI trh je v plamenech. Anthropic si pro vstup na burzu „vybral“ nejhorší dobu

Když v říjnu společnost Anthropic posílala svůj burzovní prospekt Komisi pro kontrolu cenných papírů Spojených států, byla ještě situace na trhu růžová. Jenže během pár dní se pozitivní AI sentiment na trzích narušil. Anthropic tak tento týden vstupuje na burzu v nezáviděníhodné pozici, musí přitom dostát závazkům v řádu stovek miliard dolarů.

Německo chce zajišťovat podezřelé kryptoměny i bez trestního řízení

Německý parlament schválil zákon, který výrazně rozšiřuje pravomoci celníků při zajišťování majetku nejasného původu. Nová pravidla se vztahují také na kryptoměny a umožňují úřadům zasáhnout i bez zahájeného trestního řízení. Opatření se zaměřuje především na majetek v hodnotě přesahující 100 tisíc eur, u kterého existují důvodné pochybnosti o jeho legálním původu.

Chorvatská média kritizují české fotbalisty po další porážce v Lize národů

Čeští fotbalisté zakončili své působení v Lize národů další porážkou. V Chorvatsku prohráli 1:2 a elitní skupinu opustili bez jediného bodu. Přestože Adam Hložek dokázal v závěru vyrovnat, domácí si rychle vzali vedení zpět. Chorvatská média po utkání nešetřila kritikou českého týmu a upozornila na jeho výrazné problémy.

Johnny Depp se po osmi letech vrátil na vrchol kin. Ebenezer vydělal 42 milionů dolarů

Johnny Depp slaví úspěšný návrat do hollywoodských kin. Nová adaptace Dickensovy Vánoční koledy s názvem Ebenezer ovládla severoamerický žebříček tržeb a během premiérového víkendu vydělala celosvětově 42 milionů dolarů. Přestože kritici film přijali rozpačitě, diváky přilákal především samotný herec.

Mikroplasty pronikají do krve zvířat i daleko od civilizace

Mikroplasty se dostávají do těl divokých zvířat i v odlehlých oblastech, kde člověk téměř nepůsobí. Vědci je objevili v krvi 43 ze 47 zkoumaných savců v Brazílii. Nejvyšší koncentrace zjistili u zvířat žijících v oblastech silně ovlivněných člověkem a poblíž zařízení pro nakládání s odpady.

Silicon Valley volá po návratu Huanga do čela Nvidie. Petici podepsal i Musk

Silicon Valley se staví na stranu Jensena Huanga, nyní již bývalého generálního ředitele společnosti Nvidia. Online petice za jeho návrat do funkce získala více než 160 000 podpisů mimo jiné od prominentních manažerů, zaměstnanců a akcionářů technologických firem. Jeden z Huangových spojenců v neděli popsal vznik „krizového štábu“ s cílem získat podporu pro Huangův návrat do funkce.

Závisí na tom ochrana civilistů. Zelenskyj vyzval USA ke zrušení omezení Starshieldu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval Spojené státy ke zrušení omezení komunikačního systému Starshield. Obránci kvůli němu nemohou efektivně likvidovat ruské drony útočící na energetickou infrastrukturu v době nástupu zimy. Na Ukrajině jsou hlášeny výpadky elektřiny.

Rusko v noci zneškodnilo 1336 ukrajinských dronů, jde zřejmě o rekord

Ruské ministerstvo obrany dnes oznámilo, že jeho protivzdušná obrana za uplynulou noc zneškodnila 1336 ukrajinských dronů. Jde zřejmě o nejvyšší počet od začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Úřady informují o několika zraněných.

Při útoku přišla o obě nohy. Australská poslankyně poprvé promluvila

Australská poslankyně Helen Haines opustila po čtyřech týdnech nemocnici, kde se zotavovala z následků brutálního útoku automobilem. Při incidentu přišla o obě nohy a nyní ji čeká náročná rehabilitace. Ve svém prvním veřejném vyjádření poděkovala zdravotníkům i tisícům lidí, kteří jí vyjádřili podporu. Případ zároveň vyvolal v Austrálii debatu o bezpečnosti politiků a rostoucí agresivitě ve společnosti.

Izrael zabil v Gaze jednoho z velitelů hnutí Hamás, který se podílel na masakru 7. října

Při izraelském leteckém úderu v jižní části Pásma Gazy zahynul vysoce postavený velitel palestinského hnutí Hamás Samir Abu Younis. Podle izraelské armády se podílel na plánování a řízení útoku na Izrael ze 7. října 2023. Younis zastával funkci velitele brigády Rafah, jedné z jednotek ozbrojeného křídla hnutí.

Trump z výpadku letů v USA viní Bidena, žádá Kongres o více peněz na modernizaci

Americký prezident Donald Trump se poprvé vyjádřil k pátečnímu čtyřhodinovému výpadku letového provozu v celých Spojených státech, který i během víkendu komplikoval leteckou dopravu v zemi. Šéf Bílého domu vyzval Kongres, aby uvolnil více peněz na modernizaci řízení letového provozu, a vinu za stav systému připsal předchozí administrativě demokrata Joea Bidena. Ministr dopravy Sean Duffy mezitím americkým médiím řekl, že do pondělního rána by se situace na amerických letištích měla vrátit do normálního stavu.

Jemenské síly ustoupily od klíčového průlivu. Hútíové znovu posilují kontrolu nad Rudým mořem

Jemenské provládní síly podporované koalicí vedenou Saúdskou Arábií v neděli oznámily své stažení z oblasti s výhledem na strategický průliv Báb-al-Mandab. Tyto síly byly přesunuty k městu Aden, kde sídlí jemenská vláda. Průliv tak zůstává pod kontrolou povstalců.

Papež v Amazonii ostře odsoudil ničení pralesa i vraždy domorodých vůdců

Papež Lev XIV. ostře odsoudil ničení amazonského pralesa a zabíjení vůdců amazonských národů. Papež to řekl při setkání ve městě Pucallpa, které se nachází v peruánské Amazonii. Lev XIV. také odsoudil korupci či zločinecké skupiny, které pašují drogy, protože zneužívají chudoby místních lidí. Zároveň vyzval k sociální spravedlnosti, vzdělání i duchovnímu životu.

Estonsko po zmařeném pokusu o sabotáž zbrojovky zavře hraniční přechody s Ruskem

Estonsko uzavře od 1. prosince všechny hraniční přechody s Ruskem, oznámil dnes na sociální síti ministr zahraničí Margus Tsahkna. Důvodem jsou podle něj jasné důkazy, že ruská vojenská rozvědka GRU nařídila sabotážní útok proti estonské zbrojní společnosti. Šéf estonské diplomacie uvedl, že o rozhodnutí Tallinnu informoval své protějšky ve Finsku, Lotyšsku a Litvě. Moskva se k věci zatím nevyjádřila. "Rusko si musí uvědomit, že nepřátelské akce namířené proti Estonsku nesou důsledky. Pokusy o zastrašování, destabilizaci či podkopávání naší bezpečnosti nezůstanou bez odezvy," uvedl Tsahkna na síti X. "Uzavření hraničních přechodů omezí schopnost Ruska provádět nepřátelské aktivity v Estonsku a posílí naše úsilí zabránit obcházení sankcí," dodal ministr. Nespecifikoval přitom, jak dlouho zůstanou hranice uzavřeny. Estonská vnitřní tajná služba potvrdila, že neúspěšný sobotní žhářský útok na estonského výrobce dronů Threod Systems nařídila ruská GRU, uvedl ministr krátce předtím v jiném příspěvku na X. Estonské úřady v noci na dnešek v této souvislosti zadržely osm osob a zahájily trestní řízení, napsala agentura Reuters. "Je to jen další příklad toho, jak Rusko využívá sabotáže a nátlaku k destabilizaci naší společnosti, šíření strachu a odvádění naší pozornosti od podpory Ukrajiny," napsal Tsahkna. "Tváří v tvář přibývajícím neúspěchům a nedostatku úspěchů na bojišti se Kreml stále častěji uchyluje k sabotážím. Odolnost Ukrajiny a její strategická převaha (Vladimira) Putina zjevně znervózňují," dodal s odkazem na ruského prezidenta. Moskva zatím bezprostředně nereagovala ani na estonská obvinění, ani na rozhodnutí uzavřít hraniční přechody. Obvinění ze strany evropských orgánů z účasti na sabotážních operacích Rusko opakovaně popírá. Estonsko, členský stát NATO a EU a silný zastánce Ukrajiny, má v současné době podle estonské veřejnoprávní stanice ERR otevřené tři hraniční přechody s Ruskem - v Narvě na severu země a v Luhamaa a Koidule na jihu. Spolu s ostatními pobaltskými státy, ale i například skandinávskými zeměmi či Polskem patří mezi přední podporovatele a dárce zbraní pro Ukrajinu, která se už téměř pět let brání otevřené ruské invazi rozpoutané na Putinův rozkaz.

Írán tvrdí, že podnikl dronový útok na americký radarový systém v Bahrajnu

Íránské revoluční gardy oznámily, že podnikly dronový útok na americký radarový systém protivzdušné obrany na vrtulníkové základně v Bahrajnu. Spojené státy ani Bahrajn se k této informaci nevyjádřily. V Bahrajnu v noci zněly sirény a úřady vyzvaly obyvatele, aby se ukryli. Informovaly o tom v noci na dnešek agentura AFP a Reuters.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama