Reklama
5.8 C
Czech
Čtvrtek 19. března 2026
EkonomikaPutin naznačil, že by Gazprom mohl navýšit zásoby zemního plynu v Evropě

Putin naznačil, že by Gazprom mohl navýšit zásoby zemního plynu v Evropě

Společnost Gazprom by měla po 8. listopadu začít naplňovat podzemní zásobárny zemního plynu v Německu a Rakousku. Ve středu to oznámil Putin s tím, že napřed musí firma dokončit práce v Rusku. Uvedl to server Al Jazeera. Některé státy Evropy podezírají Rusko z toho, že záměrně odmítá navýšit jejich dávky zemního plynu, čímž uměle zvyšuje jeho cenu. Důvodem má být „páka“ na schválení plynovodu Nord Stream 2.

Rozhodnutí ruského prezidenta Putina doplnit od 8. listopadu zásoby zemního plynu v Německu a Rakousku by podle něj mělo „na evropském energetickém trhu vytvořit lepší situaci“. Uvedl to ve středu v ruské státní televizi. Evropský trh totiž v současnosti prochází krizí, jelikož zásoby zemního plynu klesají a jeho cena stoupá. Některé evropské státy se proto začaly proti Rusku ohrazovat s tím, že nedostatek záměrně zhoršuje.

Důvodem je podle nich snaha „vydírat“ státy k tomu, aby povolily chod nového plynovodu Nord Stream 2. Uvedl to server Al Jazeera. Jeho stavba čelila velké kontroverzi především kvůli ekonomickým i geopolitickým obavám ze strany některých států Evropy i USA. Nový plynovod se vyhýbá Ukrajině a míří přes Baltské moře přímo do Německa.

V současnosti pak státem vlastněná ruská společnost Gazprom tvrdí, že dodržuje veškeré smlouvy. Mezinárodní energetická agentura však podle serveru BBC uvedla, že kdyby chtělo, mohlo by Rusko do Evropy poslat o 15 procent více plynu. Gazprom má vliv na téměř třetinu zásob plynu v Německu, Rakousku a Nizozemí.

Profesor financí z univerzity Cattolica del Sacro Cuore v Miláně Domenicantonio De Giorgio pak upozorňuje na výsledky Plynárenské infrastruktury v Evropě. Ta spočítala, že v zemích, kde Gazprom nevlastní zásobárny plynu, dosáhla jeho úroveň normálního stavu. Oproti tomu ve státech, kde má ruská společnost vliv, jsou zásobárny plné ze 75 procent, oproti běžným 85 nebo 98 procentům.

Gazprom dodržuje dlouhodobé smlouvy, ale nenabízí „přídavky“

Krize na trhu se zemním plynem však vznikla kvůli několika faktorům. Jedním z nich je snižování zásob kvůli menší spotřebě v trvající světové pandemii. Dalším je ale třeba také nečekaně dlouhá zima na začátku letošního roku nebo problémy s dodávkami plynu z Norska. Roste také poptávka po plynu ve státech mimo Evropu, čímž se jeho cena ještě zvyšuje.

Vzniká proto otázka, proč by Rusko neposlalo do Evropy více plynu, pokud je po něm poptávka. Standardně totiž Gazprom doručuje plyn na základě dlouhodobých stabilních smluv. Obchod ale může navýšit rovněž krátkodobými smlouvami, které reagují na aktuální situaci. Právě ty se ale nyní rozhodla společnost neposkytovat.

Na obranu Ruska se však postavila například dosluhující německá kancléřka Angela Merkel. „Rusko může dovážet plyn na základě povinností vyplývajících ze smlouvy a ne, jak se mu zachce,“ uvedla. Rusko dodává plyn do asi poloviny států Evropské unie. Zbytek zásob pochází z Norska a Alžírska.

Reklama

Doporučujeme

Trump oznámil, že neplánuje vyslat do Íránu americké jednotky

Americký prezident Donald Trump dnes v Oválné pracovně uvedl, že íránské vedení bylo zničeno a tamní vojáci dezertují. Před novináři také řekl, že neplánuje vyslat americké jednotky do země, na kterou americké a izraelské síly ze vzduchu útočí od 28. února.

Kryptofirmy v Emirátech zatím fungují navzdory válce s Íránem

Válka mezi USA, Izraelem a Íránem zatím podle Reuters výrazně nenarušila fungování kryptofirem ve Spojených arabských emirátech. Zatímco energetika a doprava v regionu čelí problémům, kryptosektor těží z toho, že většina jeho byznysu funguje online a na dálku.

Útok na plynové pole v Íránu zvýšil napětí na Blízkém východě

Izraelský úder na íránské plynové pole South Pars dál zvyšuje napětí na Blízkém východě a prohlubuje obavy o dodávky energií. Jde o další posun ve válce, která už zasáhla i klíčovou infrastrukturu v Perském zálivu a dál tlačí vzhůru ceny ropy a plynu.

Přechod Rafah z Gazy do Egypta byl znovu otevřen, přešel omezený počet osob

Hraniční přechod z Pásma Gazy do Egypta kontrolovaný Izraelem byl dnes poprvé od začátku izraelsko-americké války proti Íránu znovu otevřen, píše agentura AFP s odvoláním na egyptskou televizní stanici Al-Káhira. Počet lidí, kteří mohou přes přechod přecházet, je nicméně pro oba směry omezen na několik desítek denně, píše AFP s odvoláním na činitele egyptské pohraniční policie.

Babiš v Bruselu znovu tlačí na změnu emisních povolenek

Premiér Andrej Babiš na summitu Evropské unie v Bruselu znovu otevřel téma emisních povolenek. Tvrdí, že současný systém EU ETS zvyšuje tlak na český průmysl i ceny energií, a Česko proto chce jeho rychlou revizi. Do debaty navíc vstupují i rostoucí obavy z drahých energií v době dalšího napětí na Blízkém východě.

Nebezpečná eskalace: Ceny ropy a plynu dál kvůli válce s Íránem rostou

Ceny ropy a plynu ve čtvrtek výrazně vzrostly poté, co útoky na klíčovou energetickou infrastrukturu na Blízkém východě prohloubily obavy z globálního nedostatku surovin, píše server CNBC. Trhy reagují na rychlou eskalaci konfliktu, která začíná zasahovat samotné jádro světových dodávek.

Babiš se obává růstu cen plynu, útok Izraele označil za nepochopitelný

Premiér Andrej Babiš (ANO) se obává, že v důsledku středečního útoku Izraele na íránskou infrastrukturu pro těžbu výrazně stoupne cena plynu. Útok Izraele označil za nepochopitelný. Řekl to dnes novinářům před odletem na summit EU v Bruselu.

Saúdská Arábie si vyhrazuje právo vojensky zasáhnout proti Íránu

Veškerá důvěra mezi Rijádem a Teheránem byla otřesena a Saúdská Arábie si vyhrazuje právo vojensky zasáhnout proti Íránu, prohlásil v noci na dnešek podle agentury Reuters saúdský ministr zahraničí princ Fajsal bin Farhán. Uvedl to poté, co Írán ve středu zaútočil balistickými střelami na Rijád, zatímco v saúdskoarabské metropoli jednali ministři zahraničí muslimských zemí.

FBI vyšetřuje bývalého šéfa protiteroristického střediska USA

Federální úřad pro vyšetřování (FBI) vyšetřuje již bývalého ředitele Národního protiteroristického centra (NCTC) Joea Kenta kvůli údajnému úniku informací. Dlouholetý spojenec prezidenta Donalda Trumpa rezignoval na svou pozici kvůli nesouhlasu s válkou s Íránem.

„Není to naše válka.“ Evropa řekla Trumpovi ne

Evropské státy se odmítají připojit k americko-izraelské operaci proti Íránu. Zpochybňují její smysl a kritizují, že USA údery předem se spojenci nekonzultovaly. Přednost by podle nich mělo mít diplomatické řešení. Spor dál zatěžuje vztahy s Washingtonem i jednotu NATO.

Austrálie ve zprávě o biodiverzitě vynechala podporu fosilních paliv

Austrálie ve své první zprávě o plnění globálních cílů ochrany přírody vynechala klíčové číslo. Nezahrnula finanční podporu fosilních paliv. Právě ty přitom patří mezi hlavní faktory poškozující životní prostředí.

Lisa Kudrow se po 10 letech vrací v seriálu The Comeback

Lisa Kudrow se vrací do role Valerie Cherish, herečky, která se snaží znovu prosadit v neúprosném světě showbyznysu. Nová série přichází po dlouhé pauze a přináší téma, které dnes rezonuje celým Hollywoodem. Zároveň ale uzavírá příběh, který si fanoušci drželi při životě celé roky.

Letadlová loď USA zapojená do války proti Íránu kvůli opravám zakotví na Krétě

Americká letadlová loď USS Gerald Ford zapojená do války s Íránem zamíří z Blízkého východu ke Krétě, kde zakotví kvůli potřebným opravám, píší média. V prádelně válečné lodi minulý týden vypukl požár, jehož uhašení trvalo 30 hodin a při němž podle amerického námořnictva utrpěli zranění dva námořníci. Desítky dalších musely být ošetřeny kvůli vdechnutí kouře, napsal deník The New York Times (NYT) s odvoláním na americké činitele.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama