Válka na UkrajiněPutin nařídil FSB posílit dohled nad ruskou společností: Najděte zrádce, špiony a...

Putin nařídil FSB posílit dohled nad ruskou společností: Najděte zrádce, špiony a sabotéry

Ruský prezident Vladimir Putin v pondělí Federální službě bezpečnosti (FSB) nařídil, aby posílila dohled nad ruskou společností a hranicemi země s cílem eliminovat domácí i zahraniční rizika. Informovaly o tom agentura Reuters a server Al-Džazíra.

V projevu před úterním Dnem bezpečnostních služeb, který se v Rusku hojně slaví, Putin uvedl, že „vznik nových hrozeb“ vede k větší potřebě rozsáhlejší zpravodajské činnosti.

„Musíme zintenzivnit práci prostřednictvím pohraničních služeb a FSB,“ řekl podle Reuters prezident Ruské federace. „Jakékoli pokusy o její (hranice) narušení musí být rychle a účinně zmařeny s využitím všech sil a prostředků, které máme k dispozici, včetně ‚mobilních akčních jednotek‘ a speciálních sil,“ pokračoval.

Putin FSB nařídil, aby maximálně využila „operační, technický a personální potenciál“ k zpřísnění kontroly společnosti. Federální služba bezpečnosti, nástupce KGB ze sovětské éry, již v Rusku působí jako rozsáhlý sledovací a cenzurní aparát. Velká část bezpečnostních služeb se zapojila i do ruské invaze na Ukrajinu.

„Od kontrarozvědky, včetně vojenské rozvědky, se nyní vyžaduje maximální rozvaha a koncentrace sil,“ citovala Putina státní tisková agentura TASS. „Je třeba tvrdě potlačit akce zahraničních speciálních služeb, rychle identifikovat zrádce, špiony a sabotéry,“ pokračoval podle agentury ruský prezident.

FSB, v jejímž čele stojí Putinův spojenec Alexandr Bortnikov, rovněž zvýší dohled nad masovými shromážděními, strategickými objekty a energetickou infrastrukturou.

Od začátku války byly v Rusku demonstrace a projevy nesouhlasu potlačovány. V září bylo při protestech odsuzujících Putinovu mobilizaci zadrženo více než 1 300 osob, připomněla agentura Reuters.

Konec války v nedohlednu

Putinův komentář přišel v době, kdy ruské raketové útoky na Ukrajinu zesílily. Konec války, která probíhá desátý měsíc, je tak v nedohlednu.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělním projevu k vedoucím představitelům několika zemí NATO nadále naléhal na spojence Ukrajiny, aby její armádě dodali více zbraní. „Ruská agrese může a musí selhat. A naším úkolem je to nyní urychlit,“ řekl lídrům NATO shromážděným v lotyšské Rize.

Ruská raketová palba se minulý týden znovu zaměřila na energetickou infrastrukturu. Zelenskyj v neděli pozdě večer v projevu uvedl, že přibližně devíti milionům obyvatel Ukrajiny byla dodávka elektřiny obnovena.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v pondělí obvinil Zelenského z „nepochopení vážnosti okamžiku a nedostatku zájmu o svůj lid“. V rozhovoru pro televizní kanál Belarus 1 v Minsku Lavrov rovněž ostře slovně zaútočil na Západ a na to, co označil za „hysterickou reakci“ na situaci na Ukrajině, informovala stanice Al-Džazíra. Invaze Moskvy zhatila „geopolitické hry Západu“, který chtěl z Ukrajiny udělat trvalou hrozbu pro Rusy, citovala ministra agentura TASS.

Při konfliktu na Ukrajině, největším v Evropě od druhé světové války, už zahynuly desítky tisíc lidí. Miliony Ukrajinců musely opustit své domovy a města se proměnila v ruiny.

Moskva svou invazi označuje jako „speciální vojenskou operaci“, jejímž cílem je denacifikace a demilitarizace sousední země. Kyjev a jeho spojenci na Západě ji popisují za nevyprovokovanou útočnou válku s cílem zabrat území.

Doporučujeme

Čína, Rusko a USA vydaly po jednání v Šen-Čenu Mírovou deklaraci

Čína, Rusko a Spojené státy vydaly společné čtyřbodové prohlášení nazvané Mírová deklarace. Stalo se tak po dnešním jednání prezidentů Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina v čínském Šen-čenu. V dokumentu se uvádí, že trojice zemí chce vést dialog o snížení jaderného nebezpečí a že plánuje zvýšit produkci a dodávky ropných produktů. Prohlášení také mimo jiné kritizuje Mezinárodní trestní soud (ICC). Podle agentury Nová Čína Si označil jednání za "pozitivní, konstruktivní a plodné". Putin rozhovory považuje za otevřené a užitečné, píše AFP.

Jihokorejský soud zrušil expremiérovi 15letý trest. Ve vazbě však zůstává

Jihokorejský nejvyšší soud zrušil patnáctiletý trest vězení pro bývalého premiéra Han Duck-soo, odsouzeného kvůli své roli při vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Soudci zpochybnili část původního rozsudku a případ vrátili k novému projednání. Expremiér přesto zůstává ve vazbě.

Americká energetika stojí po midterms na rozcestí. Demokraté budou bojovat o udržitelnost

Americké volby do Kongresu změnily nejen poměr sil ve Washingtonu, ale také vyhlídky tamní energetiky. Demokraté podle povolební analýzy získali plnou kontrolu nad vládami šesti států, což jim otevírá cestu k prosazování obnovitelných zdrojů. Na federální úrovni však jejich plány dál narážejí na republikánského prezidenta Donalda Trumpa.

Počet ohrožených tučňáků na Novém Zélandu se vyvíjí překvapivě rozdílně

Na dvou odlehlých novozélandských souostrovích se počty ohrožených tučňáků vyvíjejí zcela odlišně. Zatímco jedna populace zůstává už desítky let stabilní, druhá se od poloviny 90. let zmenšila o více než 40 %. Za úbytkem mohou stát predátoři, silné bouře i odlišné podmínky v oceánu.

Anthropic přepisuje historii. Jeho IPO zastínilo i SpaceX

Americká společnost Anthropic a sedm jejích spoluzakladatelů získali prostřednictvím primární veřejné nabídky akcií (IPO) a souběžného prodeje akcií celkem 107,3 miliardy dolarů (asi 2,39 bilionu korun). Samotný objem primárního IPO činí 81,3 miliardy dolarů (zhruba 1,81 bilionu korun). Jde o největší IPO v historii.

Myanmar čeká historický verdikt. Soud OSN rozhodne o genocidě Rohingů

Mezinárodní soudní dvůr v Haagu má ve čtvrtek vynést přelomový rozsudek v případu údajné genocidy muslimské menšiny Rohingů v Myanmaru. Rozhodnutí přichází sedm let poté, co žalobu podala africká Gambie, a může zásadně ovlivnit výklad mezinárodního práva. Pokud soud uzná Myanmar odpovědným za genocidu, půjde o historicky první takový verdikt proti státu.

V Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska

V čínském Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina. Očekává se, že státníci budou jednat o válkách na Ukrajině a v Íránu či o kontrole jaderných zbraní. Šéf Bílého domu se dnes již setkal se svým ruským i čínským protějškem při bilaterálních rozhovorech.

Japonská premiérka a Putin v Číně jednali o zadrženém novináři a firmách v Rusku

Japonská premiérka Sanae Takaiči se včera v Číně poprvé ve funkci setkala s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, s nímž krátce jednala mimo jiné o japonském novináři zadržovaném v Rusku. S odvoláním na japonského úředníka o tom informovala agentura Kjódó. Obě země mají napjaté vztahy kvůli sporným Kurilským ostrovům nebo válce na Ukrajině, zahájené ruskou invazí v únoru 2022.

Jim Carrey by se mohl vrátit jako Grinch

Oblíbený vánoční film Grinch z roku 2000 by se mohl dočkat pokračování s Jimem Carreym v hlavní roli. Režisér Ron Howard potvrdil, že se na projektu pracuje, zároveň ale upozornil na zásadní překážku. Scénář dosud neexistuje a oba tvůrci se chtějí do natáčení pustit pouze v případě, že budou s příběhem spokojeni.

Putin odcházel z jednání s Trumpem o Ukrajině v dobré náladě

Americký prezident Donald Trump se ve čtvrtek na okraj summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC) v Číně setkal se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Schůzka trvala 40 minut a Putin z ní odcházel ve viditelně dobré náladě.

Šéf tajných služeb USA varoval před íránskou hrozbou, které čelí Američané

Hrozba, kterou Írán představuje pro Američany ve Spojených státech i v zahraničí, výrazně zesílila, řekl podle agentury Reuters ředitel tajných služeb Jay Clayton při slyšení v Kongresu. Odmítl se přitom vyjádřit ke zprávě CNN z tohoto týdne, v níž stanice s odvoláním na americké zpravodajské služby informovala, že Írán by mohl mít v plánu zaútočit na členy administrativy prezidenta Donalda Trumpa pomocí takzvané špinavé bomby s jaderným materiálem či chemické zbraně.

Ne jednou, ale hned třikrát. Ukrajina znovu zaútočila na Krymský most

Krymský most byl tento týden podle ruského úředníka zasažen hned třikrát. K poslednímu útoku došlo ve čtvrtek v časných ranních hodinách. Rozsah způsobených škod není jasný, probíhá jejich vyhodnocování. Stalo se tak v době, kdy se ruský prezident Vladimir Putin v Číně účastní summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC).

USA uzavřely vojenskou dohodu s Venezuelou, oznámil šéf Pentagonu v Caracasu

Spojené státy uzavřely vojenskou dohodu s Venezuelou, oznámil americký ministr obrany Pete Hegseth během návštěvy Caracasu, kde jednal s několika venezuelskými ministry a prezidentkou Delcy Rodríguez. Ta podle agentury AP uvedla, že dohoda o spolupráci mimo jiné umožní Spojeným státům podílet se na výcviku venezuelské armády.

Kanada poskytne dalších 45 milionů kanadských dolarů na muniční iniciativu

Kanada poskytne dalších 45 milionů kanadských dolarů (698,7 milionu Kč) na českou muniční iniciativu, čímž se její celkový závazek zvýší na více než 500 milionů kanadských dolarů (7,76 miliardy Kč). Kanadský ministr obrany David McGuinty to podle tiskového prohlášení svého úřadu v úterý oznámil na jednání kontaktní skupiny pro podporu Ukrajiny v rámci NATO (UDSG) v Bruselu.

Itálie chce zpřísnit věková omezení pro používání sociálních sítí

Itálie chce zpřísnit věková omezení pro používání sociálních sítí. Děti mladší 13 let by nově nesměly mít vlastní účty, zatímco mladiství ve věku od 13 do 15 let by mohli sociální sítě využívat pouze v případě, že by jejich účty byly propojeny s účtem jednoho z rodičů. Samostatné účty by byly povoleny až od 16 let. Informovala o tom dnes agentura APA.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama