0.5 C
Czech
Čtvrtek 15. ledna 2026
Válka na UkrajiněPutin chce válku na Ukrajině co nejdřív ukončit, prohlásil turecký prezident Erdogan

Putin chce válku na Ukrajině co nejdřív ukončit, prohlásil turecký prezident Erdogan

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan prohlásil, že věří, že ruský vůdce Vladimir Putin usiluje o ukončení invaze na Ukrajinu. Podle něj brzy učiní „významný krok“. O rozhovoru pro americkou televizi PBS informuje BBC a další média.

Erdogan uvedl, že z nedávných rozhovorů s Vladimirem Putinem má dojem, že to chce „ukončit co nejdříve“. Ukrajina tento měsíc znovu dobyla rozsáhlá území, a turecký vůdce naznačil, že situace je pro Rusko „dosti problematická“.

Erdogan hovořil o „velmi rozsáhlých diskusích“ s Putinem na summitu v Uzbekistánu minulý týden, píše BBC.

V rozhovoru pro americkou televizní stanici PBS turecký vůdce uvedl, že nabyl dojmu, že si ruský prezident přeje rychlé ukončení války.

„Ve skutečnosti mi dává najevo, že je ochoten to ukončit co nejdříve,“ řekl Erdogan. „To byl můj dojem, protože způsob, jakým se věci nyní vyvíjejí, je dost problematický.

Řekl také, že brzy dojde k výměně 200 „rukojmích“ mezi oběma stranami. Neuvedl žádné další podrobnosti o tom, kdo by byl do takové výměny zajatců zahrnut.

Erdogan jako prostředník

Erdogan se opakovaně snažil být prostředníkem v průběhu války. Prosazoval „vyvážený“ postoj Turecka, člena NATO, a zároveň se stavěl proti západním sankcím vůči Rusku.

Pomohl OSN zprostředkovat obnovení vývozu obilí z Ukrajiny a minulý týden uvedl, že se snaží zorganizovat přímé rozhovory o příměří.

Mezitím, dva měsíce poté, co ruské síly převzaly kontrolu nad celou východní oblastí Luhanska, Ukrajina část území získala zpět.

Luhanský ukrajinský vůdce Serhij Hajdaj uvedl, že ruské síly se stáhly z vesnice Bilohorivka. Podle něj však dělají vše pro to, aby se zakopaly jinde.

Prezident Volodymyr Zelenskyj řekl, že „okupanti zjevně začali panikařit“.

Začátkem tohoto měsíce Erdogan obvinil Západ z „provokací“ vůči Rusku. Varoval, že válka pravděpodobně „v dohledné době“ neskončí.

Minulý týden Putin prohlásil, že je otevřen setkání s ukrajinským prezidentem, ale že Zelenskyj jednat nechce. Indickému premiérovi řekl, že chce boje ukončit „co nejdříve“.

Z Donbasu se Rusko zatím stáhnout nechce

Rusko však zatím nedalo najevo, že je připraveno přijmout požadavky Kyjeva na úplné stažení z ukrajinského území. A to včetně oblastí obsazených v roce 2014, kdy Rusko anektovalo Krym.

Nynější exprezident Dmitrij Medveděv tehdy prohlásil, že Ruskem podporovaní separatisté by měli uspořádat „referendum“ o připojení Donbasu.

Prezident Putin opakovaně označil „osvobození“ ukrajinského Donbasu za hlavní cíl Ruska. „Referendum v Donbasu je nezbytné,“ řekl Medveděv, který je nyní náměstkem šéfa ruské bezpečnostní rady.

Místní Ruskem podporovaní představitelé v Luhansku a Doněcku rovněž vyzvali k naléhavým referendům a poradce ukrajinského ministerstva obrany Oleksij Koptyko naznačil, že jde o „projev hysterie“ v Moskvě a také o pokus popohnat Putina k akci.

Vyzval k vrácení obsazených území

Kromě znovudobytí velké části Charkovské oblasti na severovýchodě země zahájily ukrajinské síly protiofenzívu v jižním Chersonském regionu. Donutily jeho Ruskem dosazeného vůdce odložit referendum o připojení k Rusku.

Erdogan si myslí, že by Rusko mělo obsazená území vrátit Ukrajině, včetně Krymu. Na otázku PBS, zda by mělo být Rusku umožněno ponechat si území, které od února obsadilo, a zda by to mělo být součástí mírové dohody, Erdogan odpověděl: „Ne, nepochybně ne.“

Řekl také, že „území, která byla obsazena, budou vrácena Ukrajině“. Nebylo jasné, zda do toho zahrnul i území, které od roku 2014 drželi Ruskem podporovaní separatisté.

Na otázku, zda by si Rusko mělo ponechat Krym, který anektovalo v roce 2014, Erdogan uvedl, že od té doby Turecko jednalo s Putinem o navrácení poloostrova „jeho právoplatným majitelům“, ale že nedošlo k žádnému pokroku.

Reklama

Doporučujeme

Trump zavádí 25procentní clo na některé čipy, umožní poplatky za prodej v Číně

Americký prezident Donald Trump zavedl 25procentní poplatek na prodej pokročilých čipů Nvidia H200 a AMD MI325X v zahraničí. Exekutivní příkaz souvisí s povolením prodávat tyto čipy na čínském trhu. Poplatek se bude vybírat formou cla za dovoz čipů, pokud jsou tyto čipy následně znovu vyvezeny do zahraničí, napsal Bílý dům ve středečním doprovodném dokumentu.

Americký útok na Venezuelu způsobil Rusku ekonomický bolehlav

Krátkodobé náklady a dlouhodobý přínos –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ tak lze popsat dopad amerického útoku na Venezuely na Rusko. Moskva měla s Caracasem dlouhodobé obchodní vazby, které teď prezident Donald Trump zpřetrhal. Přijde tak o velké množství peněz. Z dlouhodobého hlediska si ale nemohla přát nic lepšího.

Zabíjení v Íránu podle Trumpa skončilo. Americký úder je blízko, spekulují experti

Zabíjení v Íránu skončilo a nejsou plánovány žádné popravy, oznámil americký prezident Donald Trump, který získal tuto informaci od důvěryhodného zdroje. Také naznačil, že k vojenskému úderu vůbec dojít nemusí. Násilné protesty přitom pokračují a experti naopak spekulují, že USA udeří už brzy.

Dvě tragédie během dvou dnů, v Thajsku znovu spadl jeřáb

Ještě ani neuplynul den od tragédie na severovýchodě Thajska a země řeší další smrtelnou nehodu spojenou se stavební technikou. U Bangkoku se zřítil jeřáb na silnici, zničil dvě auta a dva lidé přišli o život. Další zranění skončili v péči záchranářů.

Klimatické změny dopadají na zimní olympijské hry

Zimy jsou kratší, sněhu ubývá a organizátoři zimních olympijských her se čím dál víc spoléhají na umělé zasněžování. Klimatická změna výrazně ovlivňuje podmínky pro zimní sporty a bez zásadních změn budou budoucí olympiády v ohrožení.

Zoe Saldaña je nejvýdělečnější herečkou všech dob

Scarlett Johansson byla sesazena z trůnu. Zoe Saldaña se díky tržbám z třetího dílu Avataru stala nejvýdělečnější herečkou všech dob. Na vrchol ji vynesly role v největších filmových franšízách posledních let.

Grónská vláda uvedla, že Dánsko a spojenci zvýší vojenskou přítomnost u ostrova

Grónská vláda oznámila, že Dánsko ode dneška společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska v rámci slibu posílit obranu v Arktidě, píše agentura Reuters. Vojenské jednotky v oblasti absolvují výcvik, který je má připravit na operace v arktických podmínkách. Cílem cvičení je posílit akceschopnost Severoatlantické aliance v regionu a zvýšit jeho bezpečnost. Švédský premiér Ulf Kristersson na síti X následně oznámil, že někteří důstojníci švédské armády na arktický ostrov už přicestovali.

Oteplování zrychluje. Rok 2025 byl toho dalším důkazem

Loňský rok byl podle Světové meteorologické organizace (WMO) třetím nejteplejším v historii měření. Klimatičtí vědci očekávají, že tempo oteplování může překročit hranici 1,5 stupně Celsia stanovenou Pařížskou dohodou ještě před koncem desetiletí. To znamená o deset let dříve, než světoví lídři před 30 lety v Paříži při podpisu revolučního dokumentu předpokládali.

KOMENTÁŘ: Mise metaverse pohořela, otěže přebírá AI. Změní Meta zase název?

Společnost Meta oznámila další vyhazovy zaměstnanců. Práci ztratí přes tisíc lidí, a to zejména těch, kteří pracovali kolem virtuální reality a metaversu Horizon. Přitom právě metaverse měl být hlavní pýchou nové éry společnosti, teď ale Mark Zuckerberg znovu mění směr.

Trump ukázal prostředníček člověku, který na něj při návštěvě továrny pokřikoval

Americký prezident Donald Trump při návštěvě závodu automobilky Ford ve městě Dearborn v Michiganu reagoval na urážlivé pokřikování muže tím, že mu ukázal prostředníček a bezhlesně mu vulgárně odpověděl. Prezident takto podle deníku The Washington Post (WP) reagoval na pokřikování člověka, který ho označoval za "ochránce pedofilů". Bílý dům Trumpovu reakci považuje za odpovídající s ohledem na incident, který jí předcházel.

Írán: USA a Izrael mohou za smrt demonstrantů, USA hledají záminku k intervenci

Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael, že nesou odpovědnost za oběti protivládních protestů v Íránu. Americký prezident Donald Trump podle ní také podněcuje k násilí, ohrožuje suverenitu a bezpečnost Íránu a snaží se destabilizovat vládu, napsaly dnes agentury. Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí. Přes 18.100 lidí úřady zadržely, některým hrozí trest smrti.

Rusko znovu útočilo na Kyjev, v Rostově jedna oběť a ranění po ukrajinském útoku

Ruské drony během noci na dnešek zaútočily na Kyjev. Starosta hlavního města Vitalij Kličko nejprve informoval, že zásah dronu způsobil požár v jednom z bytů v šestnáctipodlažní obytné budově. Šéf kyjevské vojenské správy Tymur Tkačenko ale později upřesnil, že požár s náletem nesouvisí a že příčiny se zjišťují. Ruský útok na ukrajinskou metropoli pokračoval i ráno, úřady vybízejí obyvatele, aby setrvali v úkrytech. Nálet ukrajinských dronů na Rostov na jihozápadě Ruska si vyžádal jednu oběť a čtyři raněné, oznámil gubernátor regionu.

Po pádu jeřábu na vlak zemřelo na severu Thajska 28 lidí, dalších 80 je zraněno

Nejméně 25 lidí dnes zemřelo a více než 80 dalších utrpělo zranění při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, který vykolejil a začal hořet. Napsala to agentura Reuters s odvoláním na úřady, podle nichž pokračuje pátrání po dalších obětech.

EU zavádí přísnější kontrolu látek PFAS v pitné vodě

Evropská unie spouští první systematické sledování látek PFAS v pitné vodě. Tyto takzvané věčné chemikálie ohrožují zdraví lidí i přírodu, přesto se dosud běžně používaly v každodenních výrobcích. Nová pravidla mají přinést zlom.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama