3.7 C
Czech
Pondělí 8. prosince 2025
Válka na UkrajiněPutin chce válku na Ukrajině co nejdřív ukončit, prohlásil turecký prezident Erdogan

Putin chce válku na Ukrajině co nejdřív ukončit, prohlásil turecký prezident Erdogan

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan prohlásil, že věří, že ruský vůdce Vladimir Putin usiluje o ukončení invaze na Ukrajinu. Podle něj brzy učiní „významný krok“. O rozhovoru pro americkou televizi PBS informuje BBC a další média.

Erdogan uvedl, že z nedávných rozhovorů s Vladimirem Putinem má dojem, že to chce „ukončit co nejdříve“. Ukrajina tento měsíc znovu dobyla rozsáhlá území, a turecký vůdce naznačil, že situace je pro Rusko „dosti problematická“.

Erdogan hovořil o „velmi rozsáhlých diskusích“ s Putinem na summitu v Uzbekistánu minulý týden, píše BBC.

V rozhovoru pro americkou televizní stanici PBS turecký vůdce uvedl, že nabyl dojmu, že si ruský prezident přeje rychlé ukončení války.

„Ve skutečnosti mi dává najevo, že je ochoten to ukončit co nejdříve,“ řekl Erdogan. „To byl můj dojem, protože způsob, jakým se věci nyní vyvíjejí, je dost problematický.

Řekl také, že brzy dojde k výměně 200 „rukojmích“ mezi oběma stranami. Neuvedl žádné další podrobnosti o tom, kdo by byl do takové výměny zajatců zahrnut.

Erdogan jako prostředník

Erdogan se opakovaně snažil být prostředníkem v průběhu války. Prosazoval „vyvážený“ postoj Turecka, člena NATO, a zároveň se stavěl proti západním sankcím vůči Rusku.

Pomohl OSN zprostředkovat obnovení vývozu obilí z Ukrajiny a minulý týden uvedl, že se snaží zorganizovat přímé rozhovory o příměří.

Mezitím, dva měsíce poté, co ruské síly převzaly kontrolu nad celou východní oblastí Luhanska, Ukrajina část území získala zpět.

Luhanský ukrajinský vůdce Serhij Hajdaj uvedl, že ruské síly se stáhly z vesnice Bilohorivka. Podle něj však dělají vše pro to, aby se zakopaly jinde.

Prezident Volodymyr Zelenskyj řekl, že „okupanti zjevně začali panikařit“.

Začátkem tohoto měsíce Erdogan obvinil Západ z „provokací“ vůči Rusku. Varoval, že válka pravděpodobně „v dohledné době“ neskončí.

Minulý týden Putin prohlásil, že je otevřen setkání s ukrajinským prezidentem, ale že Zelenskyj jednat nechce. Indickému premiérovi řekl, že chce boje ukončit „co nejdříve“.

Z Donbasu se Rusko zatím stáhnout nechce

Rusko však zatím nedalo najevo, že je připraveno přijmout požadavky Kyjeva na úplné stažení z ukrajinského území. A to včetně oblastí obsazených v roce 2014, kdy Rusko anektovalo Krym.

Nynější exprezident Dmitrij Medveděv tehdy prohlásil, že Ruskem podporovaní separatisté by měli uspořádat „referendum“ o připojení Donbasu.

Prezident Putin opakovaně označil „osvobození“ ukrajinského Donbasu za hlavní cíl Ruska. „Referendum v Donbasu je nezbytné,“ řekl Medveděv, který je nyní náměstkem šéfa ruské bezpečnostní rady.

Místní Ruskem podporovaní představitelé v Luhansku a Doněcku rovněž vyzvali k naléhavým referendům a poradce ukrajinského ministerstva obrany Oleksij Koptyko naznačil, že jde o „projev hysterie“ v Moskvě a také o pokus popohnat Putina k akci.

Vyzval k vrácení obsazených území

Kromě znovudobytí velké části Charkovské oblasti na severovýchodě země zahájily ukrajinské síly protiofenzívu v jižním Chersonském regionu. Donutily jeho Ruskem dosazeného vůdce odložit referendum o připojení k Rusku.

Erdogan si myslí, že by Rusko mělo obsazená území vrátit Ukrajině, včetně Krymu. Na otázku PBS, zda by mělo být Rusku umožněno ponechat si území, které od února obsadilo, a zda by to mělo být součástí mírové dohody, Erdogan odpověděl: „Ne, nepochybně ne.“

Řekl také, že „území, která byla obsazena, budou vrácena Ukrajině“. Nebylo jasné, zda do toho zahrnul i území, které od roku 2014 drželi Ruskem podporovaní separatisté.

Na otázku, zda by si Rusko mělo ponechat Krym, který anektovalo v roce 2014, Erdogan uvedl, že od té doby Turecko jednalo s Putinem o navrácení poloostrova „jeho právoplatným majitelům“, ale že nedošlo k žádnému pokroku.

Reklama

Doporučujeme

Maďarsko a Slovensko dají zákaz dovozu ruského plynu a ropy k soudu

Maďarsko a Slovensko budou u Soudního dvora EU usilovat o zrušení chystaného zákazu dovozu ruských energetických surovin do Evropské unie. Oznámil to dnes na facebooku maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Bratislava a Budapešť podle něj budou také požadovat pozastavení tohoto plánu, známého pod označením REPowerEU, po dobu soudního řízení.

Hlubinná těžba zničí třetinu života na dně oceánu, ukazuje největší studie svého druhu

Těžba vzácných kovů z mořského dna se zdá jako klíč k zelené budoucnosti. Jenže nový výzkum odhalil, že s ní přichází i výrazné ekologické škody a to v místech, o kterých toho zatím víme zoufale málo.

Po ruských vzdušných útocích hlásí Charkovská a Černihivská oblast čtyři mrtvé

Dohromady čtyři mrtvé dnes hlásí ukrajinské úřady po ruských vzdušných útocích. V Charkovské oblasti ostřelování podle regionální policie nepřežili tři lidé, v Černihivské oblasti byl zabit jeden člověk, informovala agentura AP. Ruské síly zasáhly také Poltavskou oblast a rozsáhlému útoku čelilo například město Kremenčuk.

Kreml uvítal, že Trump ve strategickém dokumentu neoznačil Rusko za hrozbu

Moskva vítá novou bezpečnostní strategii Spojených států, která nehovoří o Rusku jako o přímé hrozbě. Podle agentury Reuters to dnes uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, který označil dokument volající po "strategické stabilitě" USA s Ruskem za pozitivní krok.

Zelenskyj telefonoval s týmem Trumpa. A Rusko vzápětí zaútočilo

Rusko v noci znovu zaútočilo na ukrajinská města – jen několik hodin po oznámení prezidenta Volodymyra Zelenského, že vedl „velmi konstruktivní“ telefonický rozhovor s vyjednávacím týmem Donalda Trumpa. Ten následoval po třídenních jednáních na Floridě zaměřených na hledání cesty k ukončení války.

Korupce i během války: Jak měl Kyjev oslabovat dohled nad státními firmami

Ukrajinská vláda v uplynulých čtyřech letech systematicky oslabovala dohled nad státními podniky financovanými ze zahraniční pomoci, což mělo za následek, že korupce na Ukrajině bujela i během války s Ruskem. Vyplývá to z vyšetřování deníku The New York Times (NYT) založeného na dokumentech a rozhovorech s přibližně 20 ukrajinskými a západními představiteli.

Počet obětí dronových náletů připisovaných súdánským povstalcům vzrostl na 79

Počet obětí čtvrtečních náletů bezpilotních letounů na jihu Súdánu vzrostl na 79, včetně 43 dětí. Novou bilanci dnes potvrdily úřady, které v místě odstraňují výpadky komunikace, napsala agentura AFP. Dronové údery, jež zasáhly školku, nemocnici a záchranáře, svědkové připisují polovojenským Jednotkám rychlé podpory (RSF). Ty už dva a půl roku bojují se súdánskou armádou, kvůli čemuž dodnes zemřely desetitisíce lidí. Útoky odsoudil Dětský fond OSN (UNICEF) i Africká Unie, podle jejíhož šéfa zemřelo přes 100 lidí.

Beninská armáda uvedla, že zmařila pokus o puč a kontroluje situaci

Skupina vojáků oznámila dnes ráno v beninské státní televizi, že rozpustila vládu, odvolala prezidenta Patriceho Talona a převzala moc, informovaly tiskové agentury. Agentura AFP o něco později s odvoláním na okolí hlavy státu uvedla, že Talon je v bezpečí, armáda zmařila pokus o puč a kontroluje situaci. Tyto informace následně potvrdilo ministerstvo vnitra. Pokus o převrat odsoudily Africká unie a Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS).

Čínské stíhačky namířily na japonský letoun radar navádějící střely, tvrdí Tokio

Čínské armádní stíhačky během letu nad mezinárodními vodami dvakrát namířily na japonský letoun radar navádějící střely před palbou, oznámil podle agentur Reuters a AFP japonský ministr obrany. Tokio kvůli incidentu, který označuje za provokaci, protestovalo u čínských úřadů. Peking uvedl, že se letoun nebezpečně přiblížil ke cvičení čínského námořnictva. Sporná událost může dále vyostřit vztahy obou zemí, které jsou velmi napjaté od nástupu japonské premiérky Sanae Takaičiové, jež Peking pobouřila slovy o možné japonské reakci na napadení Tchaj-wanu Čínou.

Požár v populárním indickém letovisku zabil desítky lidí

Noční zábava v indickém státě Goa, oblíbeném letovisku na pobřeží Arabského moře, se během pár minut změnila v tragédii. V rušném klubu Birch by Romeo Lane vypukl po půlnoci mohutný požár, který podle úřadů zabil 25 lidí. Většina obětí patřila k personálu, mezi mrtvými jsou ale i turisté.

Hegseth oznamuje konec „utopického idealismu“ americké politiky

Americký ministr obrany Pete Hegseth ostře přepsal zásady americké zahraniční a bezpečnostní politiky. V projevu na Reaganově fóru vyhlásil konec poválečného idealismu, slíbil tvrdší realismus a vyslal signál spojencům, že USA čekají na jejich větší aktivitu. Zároveň bránil kontroverzní vojenské akce v Karibiku, které si vyžádaly desítky obětí a vyvolaly debatu o jejich legalitě.

Musk po pokutě pro X vyzval ke zrušení EU

Elon Musk se ostře pustil do Evropské unie poté, co Brusel jeho síti X vyměřil pokutu 120 milionů eur. Americký miliardář na své platformě vyzval ke zrušení EU a obvinil ji z cenzury. Do sporu se vložili i američtí politici, kteří krok Evropské komise označují za útok na americké technologické firmy a svobodu projevu.

Netflix kupuje Warner Bros a Hollywood vře

Netflix oznámil obří akvizici studia Warner Bros a streamovací služby HBO Max. Místo úlevy nebo nadšení dorazila do Hollywoodu vlna vzteku. Tvůrci, odbory i provozovatelé kin se obávají dopadů, které mohou zasáhnout celé odvětví od pracovních míst po budoucnost filmů v kinech.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama