ZprávyPrvní případ nebezpečného kmene mpox se objevil v Evropě. Zaznamenali jej ve...

První případ nebezpečného kmene mpox se objevil v Evropě. Zaznamenali jej ve Švédsku

Švédsko zaznamenalo první případ nebezpečnějšího typu nemoci mpox, dříve opičích neštovic, mimo africký kontinent. Informuje o tom BBC, Al Džazíra a další servery.

Podle BBC se osoba nakazila během pobytu v oblasti Afriky, kde v současné době probíhá rozsáhlá epidemie mpox Clade 1. Tato zpráva přišla jen několik hodin poté, co Světová zdravotnická organizace (WHO) prohlásila, že výskyt mpox v některých částech Afriky je nyní mimořádnou událostí mezinárodního významu.

Během prvního propuknutí nákazy v Demokratické republice Kongo zemřelo nejméně 450 lidí a nemoc se od té doby rozšířila do oblastí střední a východní Afriky. Letos podle Al Džazíry zemřelo v Kongu na mpox 548 lidí.

Zpráva o prvním případu mimo Afriku sice může vyvolat znepokojení, ale dalo se to očekávat. Jak ukázaly jiné případy propuknutí nemoci, rychlá mezinárodní akce může pomoci zastavit další šíření této choroby.

Podle Olivie Wigzellové, úřadující vedoucí švédské agentury pro veřejné zdraví, vyhledala nakažená osoba péči v oblasti Stockholmu. Zřejmě to neznamená, že by existovalo riziko pro širší populaci. „Postižená osoba se nakazila během pobytu v oblasti Afriky, kde je velké ohnisko mpox Clade 1,“ uvedla na tiskové konferenci.

Umírají čtyři ze sta nakažených

Mpox se přenáší blízkým kontaktem, jako je sex, kontakt kůže na kůži a mluvení nebo dýchání v blízkosti jiné osoby. Způsobuje příznaky podobné chřipce, kožní léze a může být smrtelná. Přibližně čtyři ze sta případů končí smrtí. Nejčastěji se vyskytuje v tropických deštných pralesích západní a střední Afriky a každoročně se zde nakazí tisíce lidí.

V současné době probíhá řada souběžných epidemií mpox. Částečně je na vině novější a závažnější kmen Clade 1b, identifikovaný v září loňského roku. Existují dva typy Clade 1 a švédský případ byl identifikován jako Clade 1b. Od doby, kdy byl mpox Clade 1b poprvé zaznamenán v Demokratické republice Kongo, byly potvrzeny případy v Burundi, Keni a Rwandě.

Clade 2 sice v roce 2022 způsobil mimořádnou událost v oblasti veřejného zdraví. Ta však měla relativně mírný průběh a ve Švédsku se objevilo přibližně 300 případů.

WHO: Evropa musí reagovat rychle

Evropská WHO uvedla, že aktivně spolupracuje se švédskými zdravotnickými orgány na tom, „jak nejlépe zvládnout první potvrzený případ mpox Clade 1b“. Vyzvala ostatní země, aby podobně jako Švédsko jednaly rychle a transparentně. „V nadcházejících dnech a týdnech se v evropském regionu pravděpodobně objeví další importované případy mpox Clade 1,“ uvedla WHO.


Švédská agentura pro veřejné zdraví uvedla, že nebezpečnější ohnisko je pravděpodobně spojeno s „vyšším nárůstem závažnějšího průběhu onemocnění a vyšší úmrtností“.

Dr. Jonas Albarnaz, který se v Pirbrightově institutu specializuje na viry neštovic, uvedl, že první případ mimo Afriku je znepokojující, protože znamená, že šíření „může být rychlejší, než jsme si mysleli“.

Dr. Brian Ferguson, docent imunologie na univerzitě v Cambridge, souhlasil, že se jedná o jednoznačně znepokojivý vývoj. Ten podle něj však není překvapivý vzhledem k závažnosti a rozšíření epidemie v Africe.

V Evropě bude případů přibývat

Vakcíny jsou k dispozici pro ty, kteří jsou nejvíce ohroženi nebo byli v úzkém kontaktu s nakaženou osobou. Mnozí odborníci se však obávají, že není dostatek očkovacích látek ani finančních prostředků, aby se dostaly k lidem, kteří je nejvíce potřebují.

Úmrtnost na variantu Clade 1b ve Švédsku nebude tak vysoká jako v některých částech Afriky, a to díky vysoké kvalitě zdravotní péče v Evropě. Dr. Ferguson však uvedl, že v Evropě a dalších částech světa se pravděpodobně objeví další případy. „V současné době neexistují žádné mechanismy, které by zabránily importovaným případům mpox,“ řekl.

Evropské centrum pro prevenci a kontrolu nemocí (CDC) uvedlo, že příznaky se obvykle objevují 6-13 dní po nákaze. Projevují se jako horečky a bolesti hlavy, vyrážky, vředy a bolesti svalů. U většiny lidí se projevily mírné až středně těžké příznaky, po nichž následovalo úplné uzdravení. Lidé se sníženou imunitou jsou ohroženi více.

Doporučujeme

Mandát zesnulého senátora Lindseyho Grahama dočasně převezme jeho mladší sestra Darline

Po smrti amerického republikánského senátora Lindseyho Grahama bude jeho místo v Senátu Spojených států dočasně zastávat jeho mladší sestra Darline Graham Nordone. Do funkce ji v pondělí jmenoval guvernér Jižní Karolíny Henry McMaster.

Film o Michaelu Jacksonovi jako první životopisný snímek vydělal miliardu dolarů

Životopisný film Michael dosáhl historického úspěchu. Snímek o Michaelu Jacksonovi překonal v celosvětových kinech hranici jedné miliardy dolarů a stal se prvním životopisným filmem, kterému se to podařilo. Hlavní roli ztvárnil zpěvákův synovec Jaafar Jackson.

Horko zvyšuje riziko duševních potíží. Nejohroženější jsou děti a mladiství

Vysoké teploty máme spojené s dobrou náladou, když jsme na dovolené u moře nebo vysedáváme na zahrádkách. Zároveň je ovšem známo, že vedro zhoršuje naše kognitivní funkce i náladu a zvyšuje agresivitu. Nová studie teď zjistila, že během horkých dnů stoupá počet hospitalizací spojených s duševními problémy u dětí a mladistvých.

USA dokončily další vlnu úderů na Írán, oznámilo regionální velitelství

Americká armáda dokončila další vlnu úderů na Írán, kde útočila na pobřežní obranné systémy, odpalovací zařízení pro střely a drony a na námořnictvo. Na síti X to dnes nad ránem oznámilo americké velitelství CENTCOM, které koordinuje síly USA na Blízkém východě. Podle agentury Fars zahynuli při jednom z útoků tři lidé z téže rodiny.

Pesticid používaný v zemědělství může snižovat počet čmeláků

Čmeláci patří mezi nejvýznamnější opylovače zemědělských plodin i volně rostoucích rostlin. Nový výzkum ukazuje, že sulfoxaflor, běžně používaný pesticid proti savému hmyzu, může narušovat jejich rozmnožování už při nízkých dávkách. Změny se projevily přímo v aktivitě genů spojených s reprodukcí, což by při dlouhodobém působení mohlo přispívat k úbytku čmeláčích populací.

Volkswagen zvažuje zrušení dalších 50 tisíc pracovních míst

Volkswagen může v rámci rozsáhlé restrukturalizace zrušit dalších přibližně 50 tisíc pracovních míst. Šéf koncernu Oliver Blume zaměstnancům oznámil, že firma stále hledá způsob, jak snížit výrazně vyšší náklady a přiblížit se konkurenci. Konečný počet zrušených pozic zatím nebyl stanoven.

Rusko v noci udeřilo střelami a drony na Kyjev, oběti nejsou hlášeny

Rusko během noci na dnešek zaútočilo střelami a drony na ukrajinskou metropoli Kyjev. S odvoláním na představitele města o tom nad ránem informovala agentura Reuters, podle které byly hlášeny exploze a požáry, žádné oběti ale úřady neoznámily. Ukrajinská obrana sestřelila pět z osmi ruských balistických raket. Stalo se tak poprvé za měsíc, napsala agentura Unian s odvoláním na hlášení ukrajinského letectva a připomněla, že problémy souvisely s nedostatkem protiraketových střel.

Ceny ropy nepřestávají růst. Trh znervózňují americké kroky v Hormuzu

Ceny ropy vzrostly poté, co americký prezident Donald Trump oznámil plány na zavedení poplatků za přepravu v Hormuzském průlivu a obnovení blokády íránských přístavů. Tyto kroky na trhu vyvolaly další vlnu obav z narušení dodávek černého zlata. Zatímco USA trvají na tom, že Hormuzský průliv je otevřený pro plavbu, podle údajů o sledování lodní dopravy došlo k prudkému poklesu tranzitů.

Francie umožní Ukrajině licenční výrobu zbraní, Kyjev nakoupí 16 letounů Rafale

Francie umožní Ukrajině licenční výrobu francouzských řízených střel, přesně naváděných bomb a protivzdušných střel, zatímco Kyjev nakoupí francouzsko-italské systémy protivzdušné obrany nové generace a 16 stíhacích letounů Rafale. Po jednání koalice ochotných to dnes v Paříži oznámil francouzský prezident Emmanuel Macron.

USA ode dneška začnou vybírat poplatky za bezpečnou plavbu Hormuzským průlivem

Americký prezident Donald Trump uvedl, že Spojené státy obnovují blokádu vůči Íránu v Hormuzském průlivu a že budou od lodí za zajištění bezpečnosti vybírat poplatek ve výši 20 procent hodnoty přepravovaného nákladu. Šéf Bílého domu to dnes napsal na své sociální síti Truth Social. Hormuzským průlivem procházela pětina světových dodávek ropy a zemního plynu, než nad klíčovou lodní trasou na začátku konfliktu uplatnil kontrolu Írán.

Příměří se fakticky zhroutilo. USA udeřily na Írán, sirény se rozezněly v Jordánsku a Bahrajnu

Spojené státy v pondělí pozdě večer dokončily další vlnu leteckých úderů na cíle spojené s Íránem. Tentokrát americká armáda útočila na odpalovací systémy pro střely a drony, obranné systémy a námořnictvo. Sirény se následně rozezněly v Jordánsku a Bahrajnu. Americký prezident Donald Trump prohlásil, že USA kontrolují úžinu klíčovou pro světové dodávky ropy.

Maďarský parlament schválil ústavní dodatek, který má ukončit mandát prezidenta

Maďarský parlament dnes schválil ústavní dodatek, který má především ukončit mandát prezidenta Tamáse Sulyoka. Informovaly o tom světové tiskové agentury. Premiér Péter Magyar označuje prezidenta za loutku strany Fidesz bývalého předsedy vlády Viktora Orbána, který letos po 16 letech přišel o moc, a už po vítězství v dubnových parlamentních volbách Sulyoka vyzval, aby odstoupil.

Húsíové zaútočili na letiště v Saúdské Arábii

Jemenští Húsíové v pondělí zaútočili balistickými raketami a drony na mezinárodní letiště Abhá na jihu Saúdské Arábie. Saúdská protivzdušná obrana proti střelám zasáhla a úřady nehlásí žádné oběti. Útok představuje nejvážnější vyhrocení vztahů mezi oběma stranami od příměří uzavřeného v roce 2022.

Požár lesa v pařížském regionu zničil na 1000 hektarů a stále se šíří

Požár lesa u Fontainebleau nedaleko Paříže zničil na 1000 hektarů porostu, což je zhruba pět procent celého lesa. Dnes odpoledne to řekl šéf civilní ochrany Julien Marion. Na místě zasahuje na 800 hasičů z celé Francie. Podle francouzského ministra vnitra Laurenta Nuňeze je možné, že oheň někdo založil úmyslně, informovala agentura AFP.

EK a její partneři chtějí dát na podporu projektů v Gaze 883,6 milionu eur

Evropská komise dnes spolu s více než desítkou nejen členských zemí Evropské unie zahájila iniciativu, která poskytne 883,6 milionu eur (přibližně 21,4 miliardy Kč) na humanitární projekty v Pásmu Gazy. Komise v prohlášení uvedla, že "Team Gaza Initiative" podpoří projekty zaměřené na zajištění základních služeb pro obyvatele pásma, včetně vodohospodářské infrastruktury, odstraňování sutin a odpadu či obnovení zdravotnických, energetických a zemědělských systémů. Česká republika podle zveřejněného seznamu do iniciativy zapojena není.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama