ZprávyPrvní případ nebezpečného kmene mpox se objevil v Evropě. Zaznamenali jej ve...

První případ nebezpečného kmene mpox se objevil v Evropě. Zaznamenali jej ve Švédsku

Švédsko zaznamenalo první případ nebezpečnějšího typu nemoci mpox, dříve opičích neštovic, mimo africký kontinent. Informuje o tom BBC, Al Džazíra a další servery.

Podle BBC se osoba nakazila během pobytu v oblasti Afriky, kde v současné době probíhá rozsáhlá epidemie mpox Clade 1. Tato zpráva přišla jen několik hodin poté, co Světová zdravotnická organizace (WHO) prohlásila, že výskyt mpox v některých částech Afriky je nyní mimořádnou událostí mezinárodního významu.

Během prvního propuknutí nákazy v Demokratické republice Kongo zemřelo nejméně 450 lidí a nemoc se od té doby rozšířila do oblastí střední a východní Afriky. Letos podle Al Džazíry zemřelo v Kongu na mpox 548 lidí.

Zpráva o prvním případu mimo Afriku sice může vyvolat znepokojení, ale dalo se to očekávat. Jak ukázaly jiné případy propuknutí nemoci, rychlá mezinárodní akce může pomoci zastavit další šíření této choroby.

Podle Olivie Wigzellové, úřadující vedoucí švédské agentury pro veřejné zdraví, vyhledala nakažená osoba péči v oblasti Stockholmu. Zřejmě to neznamená, že by existovalo riziko pro širší populaci. „Postižená osoba se nakazila během pobytu v oblasti Afriky, kde je velké ohnisko mpox Clade 1,“ uvedla na tiskové konferenci.

Umírají čtyři ze sta nakažených

Mpox se přenáší blízkým kontaktem, jako je sex, kontakt kůže na kůži a mluvení nebo dýchání v blízkosti jiné osoby. Způsobuje příznaky podobné chřipce, kožní léze a může být smrtelná. Přibližně čtyři ze sta případů končí smrtí. Nejčastěji se vyskytuje v tropických deštných pralesích západní a střední Afriky a každoročně se zde nakazí tisíce lidí.

V současné době probíhá řada souběžných epidemií mpox. Částečně je na vině novější a závažnější kmen Clade 1b, identifikovaný v září loňského roku. Existují dva typy Clade 1 a švédský případ byl identifikován jako Clade 1b. Od doby, kdy byl mpox Clade 1b poprvé zaznamenán v Demokratické republice Kongo, byly potvrzeny případy v Burundi, Keni a Rwandě.

Clade 2 sice v roce 2022 způsobil mimořádnou událost v oblasti veřejného zdraví. Ta však měla relativně mírný průběh a ve Švédsku se objevilo přibližně 300 případů.

WHO: Evropa musí reagovat rychle

Evropská WHO uvedla, že aktivně spolupracuje se švédskými zdravotnickými orgány na tom, „jak nejlépe zvládnout první potvrzený případ mpox Clade 1b“. Vyzvala ostatní země, aby podobně jako Švédsko jednaly rychle a transparentně. „V nadcházejících dnech a týdnech se v evropském regionu pravděpodobně objeví další importované případy mpox Clade 1,“ uvedla WHO.


Švédská agentura pro veřejné zdraví uvedla, že nebezpečnější ohnisko je pravděpodobně spojeno s „vyšším nárůstem závažnějšího průběhu onemocnění a vyšší úmrtností“.

Dr. Jonas Albarnaz, který se v Pirbrightově institutu specializuje na viry neštovic, uvedl, že první případ mimo Afriku je znepokojující, protože znamená, že šíření „může být rychlejší, než jsme si mysleli“.

Dr. Brian Ferguson, docent imunologie na univerzitě v Cambridge, souhlasil, že se jedná o jednoznačně znepokojivý vývoj. Ten podle něj však není překvapivý vzhledem k závažnosti a rozšíření epidemie v Africe.

V Evropě bude případů přibývat

Vakcíny jsou k dispozici pro ty, kteří jsou nejvíce ohroženi nebo byli v úzkém kontaktu s nakaženou osobou. Mnozí odborníci se však obávají, že není dostatek očkovacích látek ani finančních prostředků, aby se dostaly k lidem, kteří je nejvíce potřebují.

Úmrtnost na variantu Clade 1b ve Švédsku nebude tak vysoká jako v některých částech Afriky, a to díky vysoké kvalitě zdravotní péče v Evropě. Dr. Ferguson však uvedl, že v Evropě a dalších částech světa se pravděpodobně objeví další případy. „V současné době neexistují žádné mechanismy, které by zabránily importovaným případům mpox,“ řekl.

Evropské centrum pro prevenci a kontrolu nemocí (CDC) uvedlo, že příznaky se obvykle objevují 6-13 dní po nákaze. Projevují se jako horečky a bolesti hlavy, vyrážky, vředy a bolesti svalů. U většiny lidí se projevily mírné až středně těžké příznaky, po nichž následovalo úplné uzdravení. Lidé se sníženou imunitou jsou ohroženi více.

Doporučujeme

Izraelský úder v Gaze zabil nejméně sedm Palestinců

Izraelský úder v Gaze si v sobotu vyžádal nejméně sedm palestinských obětí, mezi nimi dvě ženy. Dalších patnáct lidí utrpělo zranění, včetně dětí. Útok přišel ve chvíli, kdy se v Káhiře znovu rozběhla jednání o udržení křehkého příměří.

Raúl Castro se objevil na veřejnosti. Poprvé od chvíle, kdy ho Trumpova administrativa obvinila z vraždy

Bývalý kubánský vůdce Raúl Castro se poprvé od americké obžaloby ukázal na veřejnosti. Ve věku 95 let dorazil na slavnost ministerstva vnitra v Havaně. Washington ho viní z podílu na sestřelení dvou civilních letadel v roce 1996.

Izraelský úder v jižním Libanonu zabil tři příslušníky libanonské armády

Při izraelském úderu na vojenské vozidlo na jihu Libanonu zahynuli tři příslušníci libanonského vojska, včetně dvou důstojníků, uvedla dnes podle agentury Reuters libanonská armáda. Izraelská armáda to později potvrdila s tím, že incident vyšetřuje.

Papež Lev XIV. zahajuje návštěvu Španělska, svou nejdelší cestu po Evropě

Papež Lev XIV. dnes dopoledne zahájí sedmidenní návštěvu Španělska, svou zatím nejdelší cestu v Evropě. Během ní promluví k věřícím, migrantům, dobrovolníkům a politikům. Papež vystoupí ve španělském parlamentu a požehná nové nejvyšší věži chrámu svaté Rodiny (Sagrada Familia) v Barceloně. Cestu zakončí na Kanárských ostrovech, kam každoročně připlouvají tisíce migrantů z Afriky. Hlavním tématy cesty budou mír, migrace či nové technologie. Papež se také setká s oběťmi sexuálního násilí v církevním prostředí.

Populace vzácných ptáků na britských plážích díky ochráncům přírody prudce vzrostla

Lidská přítomnost na pobřeží, rostoucí počet aut a volně pobíhající psi představují pro hnízdící ptáky obrovské riziko. Na plážích národní přírodní rezervace Lindisfarne v severovýchodní Anglii však ochránci přírody našli způsob, jak zranitelné živočichy před náporem turistů ochránit. Pomocí elektrických ohradníků a sezonních ochránců přírody dokázali zajistit klid pro hnízdění kriticky ohrožených druhů a jejich populace začaly po letech úpadku opět prudce růst.

Rusko v noci útočilo 272 drony, Ukrajina zasáhla několik míst včetně Kronštadtu

Ruská armáda dnes v noci zaútočila na Ukrajinu 272 bezpilotními letouny, z nichž 249 protivzdušná obrana zničila nebo vyřadila. S odkazem na ukrajinské vzdušné síly to napsal web Ukrainska pravda. V Záporoží byla podle úřadů zraněna jedna žena. Ukrajinské drony naopak podle informací zveřejněných ukrajinským webem zasáhly několik ruských regionů a Kronštadt nedaleko Petrohradu. Ukrajina se brání ruské vojenské agresi od února 2022.

Rusko chce napřesrok spustit obdobu Muskova satelitního systému Starlink

Rusko plánuje v příštím roce spustit menší obdobu satelitního internetového systému Starlink, který provozuje společnost SpaceX amerického podnikatele Elona Muska. Podle agentury Reuters to uvedl Alexej Šelobkov, šéf společnosti Iks Holding, která nový systém vyvíjí.

Armáda USA sestřelila íránské drony, zaútočila na íránská radarová stanoviště

Americká armáda sestřelila čtyři íránské drony vyslané směrem k Hormuzskému průlivu a zachytila několik íránských balistických střel namířených na Kuvajt a Bahrajn. Zaútočila rovněž na íránská radarová stanoviště. Oznámilo to v noci na dnešek velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM).

USA uvalily sankce na největší íránskou kryptoburzu

Spojené státy uvalily sankce na největší íránskou kryptoměnovou burzu Nobitex. Viní ji z toho, že pomáhala íránské vládě a státním institucím na sankčních seznamech obcházet západní omezení. Případ ukazuje, jak důležitou roli mohou kryptoměny hrát v zemích odříznutých od části světového finančního systému.

Írán podmiňuje dohodu s USA uvolněním zmrazených aktiv za 24 miliard dolarů

Případná mírová dohoda mezi Spojenými státy a Íránem závisí na tom, zda bude administrativa prezidenta Donalda Trumpa ochotna uvolnit zmrazená íránská aktiva v hodnotě 24 miliard dolarů (504 miliard Kč). V dnes zveřejněném rozhovoru s televizní stanicí CNN to řekl Mohsen Rezáí, vojenský poradce nejvyššího íránského duchovního vůdce Modžtaby Chameneího. Pokud by USA po nynějším příměří obnovily boje, "vstoupily by do temné uličky" a Teherán by rozšířil válku až do Středozemního moře, varoval.

Putin řekl, že zatím nevidí smysl ve schůzce se Zelenským

Ruský prezident Vladimir Putin dnes prohlásil, že zatím nevidí smysl ve schůzce se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Vyjádřil se tak během Petrohradského mezinárodního ekonomického fóra v reakci na otevřený dopis ukrajinské hlavy státu. Zelenskyj o den dříve otevřeným listem vyzval Putina, aby se sešli a dohodli se na ukončení války, kterou rozpoutala Moskva před více než čtyřmi roky.

Řecko chystá daň ze zisků z kryptoměn

Řecko připravuje zákon, který má poprvé jasněji zdanit výnosy z kryptoměn. Kapitálové zisky z obchodování by podle návrhu měly podléhat patnáctiprocentní dani. Vláda tím chce dostat kryptoměny přímo do daňového řádu.

Menšík v semifinále Roland Garros nestačil na Zvereva

Jakub Menšík si finále Roland Garros nezahraje. Český tenista v semifinále nestačil na Alexandera Zvereva, kterému podlehl 5:7, 2:6, 6:3 a 3:6. Nadějné momenty v zápase měl, jenže často je sám utnul chybami v nejhorší chvíli.

NASA ukončila bezpečnostní opatření na ISS

Posádka Mezinárodní vesmírné stanice se po krátkém preventivním přesunu do kosmické lodi Crew Dragon vrátila k plánovaným činnostem. NASA bezpečnostní opatření zrušila poté, co Roskosmos pozastavil rozsáhlejší opravy v ruské části stanice a začal vyhodnocovat nová měření. Evakuace se nakonec nekonala.

Rusko a Ukrajina si vyměnily po 185 válečných zajatcích, oznámila Moskva

Rusko a Ukrajina si vyměnily po 185 válečných zajatcích, oznámilo dnes podle agentury RIA Novosti ruské ministerstvo obrany. Výměnu potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama