ZprávyPrvní případ nebezpečného kmene mpox se objevil v Evropě. Zaznamenali jej ve...

První případ nebezpečného kmene mpox se objevil v Evropě. Zaznamenali jej ve Švédsku

Švédsko zaznamenalo první případ nebezpečnějšího typu nemoci mpox, dříve opičích neštovic, mimo africký kontinent. Informuje o tom BBC, Al Džazíra a další servery.

Podle BBC se osoba nakazila během pobytu v oblasti Afriky, kde v současné době probíhá rozsáhlá epidemie mpox Clade 1. Tato zpráva přišla jen několik hodin poté, co Světová zdravotnická organizace (WHO) prohlásila, že výskyt mpox v některých částech Afriky je nyní mimořádnou událostí mezinárodního významu.

Během prvního propuknutí nákazy v Demokratické republice Kongo zemřelo nejméně 450 lidí a nemoc se od té doby rozšířila do oblastí střední a východní Afriky. Letos podle Al Džazíry zemřelo v Kongu na mpox 548 lidí.

Zpráva o prvním případu mimo Afriku sice může vyvolat znepokojení, ale dalo se to očekávat. Jak ukázaly jiné případy propuknutí nemoci, rychlá mezinárodní akce může pomoci zastavit další šíření této choroby.

Podle Olivie Wigzellové, úřadující vedoucí švédské agentury pro veřejné zdraví, vyhledala nakažená osoba péči v oblasti Stockholmu. Zřejmě to neznamená, že by existovalo riziko pro širší populaci. „Postižená osoba se nakazila během pobytu v oblasti Afriky, kde je velké ohnisko mpox Clade 1,“ uvedla na tiskové konferenci.

Umírají čtyři ze sta nakažených

Mpox se přenáší blízkým kontaktem, jako je sex, kontakt kůže na kůži a mluvení nebo dýchání v blízkosti jiné osoby. Způsobuje příznaky podobné chřipce, kožní léze a může být smrtelná. Přibližně čtyři ze sta případů končí smrtí. Nejčastěji se vyskytuje v tropických deštných pralesích západní a střední Afriky a každoročně se zde nakazí tisíce lidí.

V současné době probíhá řada souběžných epidemií mpox. Částečně je na vině novější a závažnější kmen Clade 1b, identifikovaný v září loňského roku. Existují dva typy Clade 1 a švédský případ byl identifikován jako Clade 1b. Od doby, kdy byl mpox Clade 1b poprvé zaznamenán v Demokratické republice Kongo, byly potvrzeny případy v Burundi, Keni a Rwandě.

Clade 2 sice v roce 2022 způsobil mimořádnou událost v oblasti veřejného zdraví. Ta však měla relativně mírný průběh a ve Švédsku se objevilo přibližně 300 případů.

WHO: Evropa musí reagovat rychle

Evropská WHO uvedla, že aktivně spolupracuje se švédskými zdravotnickými orgány na tom, „jak nejlépe zvládnout první potvrzený případ mpox Clade 1b“. Vyzvala ostatní země, aby podobně jako Švédsko jednaly rychle a transparentně. „V nadcházejících dnech a týdnech se v evropském regionu pravděpodobně objeví další importované případy mpox Clade 1,“ uvedla WHO.


Švédská agentura pro veřejné zdraví uvedla, že nebezpečnější ohnisko je pravděpodobně spojeno s „vyšším nárůstem závažnějšího průběhu onemocnění a vyšší úmrtností“.

Dr. Jonas Albarnaz, který se v Pirbrightově institutu specializuje na viry neštovic, uvedl, že první případ mimo Afriku je znepokojující, protože znamená, že šíření „může být rychlejší, než jsme si mysleli“.

Dr. Brian Ferguson, docent imunologie na univerzitě v Cambridge, souhlasil, že se jedná o jednoznačně znepokojivý vývoj. Ten podle něj však není překvapivý vzhledem k závažnosti a rozšíření epidemie v Africe.

V Evropě bude případů přibývat

Vakcíny jsou k dispozici pro ty, kteří jsou nejvíce ohroženi nebo byli v úzkém kontaktu s nakaženou osobou. Mnozí odborníci se však obávají, že není dostatek očkovacích látek ani finančních prostředků, aby se dostaly k lidem, kteří je nejvíce potřebují.

Úmrtnost na variantu Clade 1b ve Švédsku nebude tak vysoká jako v některých částech Afriky, a to díky vysoké kvalitě zdravotní péče v Evropě. Dr. Ferguson však uvedl, že v Evropě a dalších částech světa se pravděpodobně objeví další případy. „V současné době neexistují žádné mechanismy, které by zabránily importovaným případům mpox,“ řekl.

Evropské centrum pro prevenci a kontrolu nemocí (CDC) uvedlo, že příznaky se obvykle objevují 6-13 dní po nákaze. Projevují se jako horečky a bolesti hlavy, vyrážky, vředy a bolesti svalů. U většiny lidí se projevily mírné až středně těžké příznaky, po nichž následovalo úplné uzdravení. Lidé se sníženou imunitou jsou ohroženi více.

Doporučujeme

Ruský dronový útok na ukrajinské nádraží zabil nejméně třináct lidí

Třináct mrtvých a nejméně deset zraněných si vyžádal čtvrteční ruský dronový útok na železniční nádraží v ukrajinském Dněpru. Bezpilotní letoun s proudovým pohonem zasáhl nástupiště plné cestujících, na kterém právě stál vlak směřující do Záporoží. Mezi zraněnými je také jedenáctiletý chlapec. Ruské útoky na ukrajinskou železniční infrastrukturu v posledních měsících výrazně zesílily.

Velká změna v čele ECB. Lagarde oznámila předčasný konec

Evropská centrální banka (ECB) přijde o svou prezidentku dříve, než se očekávalo. Christine Lagarde ve čtvrtek oznámila, že 7. února příštího roku odstoupí z funkce, přestože její mandát měl skončit až v říjnu 2027. Rozhodnutí otevírá otázku budoucího vedení jedné z nejvlivnějších evropských finančních institucí v době rostoucí ekonomické nejistoty.

Hackeři zasadili DHS tvrdou ránu. Odhalili data tisíců zaměstnanců včetně tajných agentů

Spojené státy čelí dalšímu rozsáhlému úniku citlivých informací. Hackerská skupina zveřejnila osobní údaje více než 40 tisíc pracovníků ministerstva vnitřní bezpečnosti (DHS), včetně osob zapojených do zpravodajských a tajných operací. Jde již o třetí závažný bezpečnostní incident tohoto druhu během několika posledních týdnů.

Extrémní teploty a miliardové škody. Evropa se připravuje na oteplení o 3 stupně Celsia

Evropská unie se připravuje na budoucnost, v níž budou extrémní vedra, povodně a rozsáhlé požáry představovat stále vážnější hrozbu. Evropská komise (EK) představila nová pravidla, která mají členské státy přimět k důslednější ochraně obyvatel před klimatickými katastrofami. Brusel přitom počítá i se scénářem globálního oteplení o tři stupně Celsia do konce století. Na pomoc domácnostem však žádné nové prostředky nenabízí.

Přirozená obnova tropických lesů omezuje šíření invazních druhů

Tropické lesy mají přirozenou schopnost bránit se šíření nepůvodních stromů. Nový výzkum ukázal, že zatímco v prvních letech obnovy mohou tyto druhy převládat, s postupným růstem původních dřevin jejich zastoupení klesá. Přirozená obnova lesů tak může pomáhat chránit biologickou rozmanitost i stabilitu lesních ekosystémů.

Albánie přitvrdila proti demonstrantům. Za pouhou účast na protestu hrozí astronomická pokuta

Albánská vláda přitvrdila vůči protivládním demonstracím, které už několik měsíců otřásají hlavním městem Tiranou. Nově mohou lidé dostat pokutu až 500 tisíc leků (zhruba 134 tisíc korun), přestože se sami žádného násilí nedopustili. Opatření přichází v době sílících protestů požadujících odstoupení premiéra Ediho Ramy.

Vance poslal dopis šéfovi íránské bezpečnostní rady kvůli jednání o míru

Americký viceprezident J.D. Vance zaslal dopis šéfovi íránské Nejvyšší rady národní bezpečnosti Mohsenu Rezáímu ve snaze oživit mírové rozhovory. Dnes to napsal list The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na nejmenované americké činitele a další své zdroje. Vance tak učinil na pokyn prezidenta Donalda Trumpa.

Hegseth odvolal hlavního plánovače Pentagonu. Hrozí obnovení úderů proti Íránu

Americký ministr obrany Pete Hegseth odvolal jednoho z nejvýše postavených vojenských plánovačů Pentagonu. Generálporučík Brett Sylvia opouští funkci v době, kdy administrativa prezidenta Donalda Trumpa připravuje možné obnovení úderů proti Íránu. Americké síly na Blízkém východě jsou schopny zahájit rozsáhlou operaci během pouhých 96 hodin od vydání rozkazu.

Cyklon Arnab v Indii zabil nejméně šest lidí, část pobřeží je bez elektřiny

Cyklon Arnab, který ve středu zasáhl indický stát Ándhrapradéš, připravil o život nejméně šest lidí, informovala agentura Reuters s odvoláním na oficiální zdroje.

ANALÝZA: Putin ani přes Trumpovy ústupky nepolevuje ve svých požadavcích. Má vůbec diplomacie smysl?

Donald Trump se snaží ukončit válku na Ukrajině prostřednictvím diplomatického tlaku, ekonomických pobídek a přímých jednání s Moskvou. Dosavadní výsledky však naznačují, že americký prezident a Vladimir Putin přistupují k mírovému procesu se zásadně odlišnými očekáváními. Zatímco Washington hledá cestu k dohodě, Kreml nadále trvá na územních požadavcích a omezení budoucí bezpečnostní politiky Kyjeva. Další kolo rozhovorů se přitom může uskutečnit už 10. listopadu v Abú Zabí. Je otázkou, zda skutečně může někam vést.

KLDR vypálila asi tucet balistických střel krátkého doletu

Severní Korea dnes vypálila zhruba tucet balistických střel krátkého doletu směrem k Japonskému moři, uvedl jihokorejský Sbor náčelníků štábů (JCS). Ten nejprve oznámil, že Pchjongjang vypálil jeden neidentifikovaný projektil. Japonská pobřežní stráž předtím uvedla, že šlo zřejmě o balistickou střelu, která již dopadla do moře. O incidentu informovaly agentury AFP a Reuters.

Rusko v noci na dnešek zničilo 1214 ukrajinských dronů, což je patrně rekord

Ruská protivzdušná obrana v noci na dnešek nad mnoha částmi Ruska zničila 1214 ukrajinských bezpilotních letounů, uvedlo podle agentury TASS ministerstvo obrany v Moskvě. Je to patrně rekordní počet. Na řadě letišť byl omezen provoz. O velkých škodách v důsledku ukrajinských útoků se ale TASS nezmiňuje.

Bolsonaro tvrdí, že brazilské volby byly zmanipulované a skutečným vítězem je on

Brazilský senátor Flávio Bolsonaro se po prohře v nedělních prezidentských volbách prohlásil za právoplatného vůdce Brazílie. Tvrdí, že volby byly zmanipulované a vítězství mu ukradli prezident Luiz Inácio Lula da Silva a nejvyšší soud. Pro svá obvinění však nepředložil žádné důkazy. Své prohlášení zveřejnil po příletu do Spojených států, kam odcestoval navzdory příkazu brazilského nejvyššího soudu odevzdat cestovní pasy.

Srbská policie zastřelila útočníka před izraelskou ambasádou v Bělehradě. Země vyhlásila nejvyšší stupeň teroristické hrozby

Srbská policie ve středu brzy ráno zastřelila mladého muže, který před izraelským velvyslanectvím v Bělehradě zaútočil dvěma noži na policistu. Úřady incident označily za teroristický útok a v celé zemi vyhlásily nejvyšší stupeň bezpečnostního ohrožení.

Ve Španělsku se srazily dva vysokorychlostní vlaky. Zahynulo přes šedesát lidí, desítky zraněných

Nejméně 64 mrtvých a dalších 80 zraněných si podle dosavadních informací vyžádala středeční srážka dvou vysokorychlostních vlaků ve středním Španělsku. K tragédii došlo nedaleko města Toledo, jižně od Madridu. Jde o jednu z nejhorších železničních nehod v historii země. Příčina srážky zatím není známá, železniční doprava mezi španělskou metropolí a jihem země byla přerušena.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama