ZprávyPrvní případ nebezpečného kmene mpox se objevil v Evropě. Zaznamenali jej ve...

První případ nebezpečného kmene mpox se objevil v Evropě. Zaznamenali jej ve Švédsku

Švédsko zaznamenalo první případ nebezpečnějšího typu nemoci mpox, dříve opičích neštovic, mimo africký kontinent. Informuje o tom BBC, Al Džazíra a další servery.

Podle BBC se osoba nakazila během pobytu v oblasti Afriky, kde v současné době probíhá rozsáhlá epidemie mpox Clade 1. Tato zpráva přišla jen několik hodin poté, co Světová zdravotnická organizace (WHO) prohlásila, že výskyt mpox v některých částech Afriky je nyní mimořádnou událostí mezinárodního významu.

Během prvního propuknutí nákazy v Demokratické republice Kongo zemřelo nejméně 450 lidí a nemoc se od té doby rozšířila do oblastí střední a východní Afriky. Letos podle Al Džazíry zemřelo v Kongu na mpox 548 lidí.

Zpráva o prvním případu mimo Afriku sice může vyvolat znepokojení, ale dalo se to očekávat. Jak ukázaly jiné případy propuknutí nemoci, rychlá mezinárodní akce může pomoci zastavit další šíření této choroby.

Podle Olivie Wigzellové, úřadující vedoucí švédské agentury pro veřejné zdraví, vyhledala nakažená osoba péči v oblasti Stockholmu. Zřejmě to neznamená, že by existovalo riziko pro širší populaci. „Postižená osoba se nakazila během pobytu v oblasti Afriky, kde je velké ohnisko mpox Clade 1,“ uvedla na tiskové konferenci.

Umírají čtyři ze sta nakažených

Mpox se přenáší blízkým kontaktem, jako je sex, kontakt kůže na kůži a mluvení nebo dýchání v blízkosti jiné osoby. Způsobuje příznaky podobné chřipce, kožní léze a může být smrtelná. Přibližně čtyři ze sta případů končí smrtí. Nejčastěji se vyskytuje v tropických deštných pralesích západní a střední Afriky a každoročně se zde nakazí tisíce lidí.

V současné době probíhá řada souběžných epidemií mpox. Částečně je na vině novější a závažnější kmen Clade 1b, identifikovaný v září loňského roku. Existují dva typy Clade 1 a švédský případ byl identifikován jako Clade 1b. Od doby, kdy byl mpox Clade 1b poprvé zaznamenán v Demokratické republice Kongo, byly potvrzeny případy v Burundi, Keni a Rwandě.

Clade 2 sice v roce 2022 způsobil mimořádnou událost v oblasti veřejného zdraví. Ta však měla relativně mírný průběh a ve Švédsku se objevilo přibližně 300 případů.

WHO: Evropa musí reagovat rychle

Evropská WHO uvedla, že aktivně spolupracuje se švédskými zdravotnickými orgány na tom, „jak nejlépe zvládnout první potvrzený případ mpox Clade 1b“. Vyzvala ostatní země, aby podobně jako Švédsko jednaly rychle a transparentně. „V nadcházejících dnech a týdnech se v evropském regionu pravděpodobně objeví další importované případy mpox Clade 1,“ uvedla WHO.


Švédská agentura pro veřejné zdraví uvedla, že nebezpečnější ohnisko je pravděpodobně spojeno s „vyšším nárůstem závažnějšího průběhu onemocnění a vyšší úmrtností“.

Dr. Jonas Albarnaz, který se v Pirbrightově institutu specializuje na viry neštovic, uvedl, že první případ mimo Afriku je znepokojující, protože znamená, že šíření „může být rychlejší, než jsme si mysleli“.

Dr. Brian Ferguson, docent imunologie na univerzitě v Cambridge, souhlasil, že se jedná o jednoznačně znepokojivý vývoj. Ten podle něj však není překvapivý vzhledem k závažnosti a rozšíření epidemie v Africe.

V Evropě bude případů přibývat

Vakcíny jsou k dispozici pro ty, kteří jsou nejvíce ohroženi nebo byli v úzkém kontaktu s nakaženou osobou. Mnozí odborníci se však obávají, že není dostatek očkovacích látek ani finančních prostředků, aby se dostaly k lidem, kteří je nejvíce potřebují.

Úmrtnost na variantu Clade 1b ve Švédsku nebude tak vysoká jako v některých částech Afriky, a to díky vysoké kvalitě zdravotní péče v Evropě. Dr. Ferguson však uvedl, že v Evropě a dalších částech světa se pravděpodobně objeví další případy. „V současné době neexistují žádné mechanismy, které by zabránily importovaným případům mpox,“ řekl.

Evropské centrum pro prevenci a kontrolu nemocí (CDC) uvedlo, že příznaky se obvykle objevují 6-13 dní po nákaze. Projevují se jako horečky a bolesti hlavy, vyrážky, vředy a bolesti svalů. U většiny lidí se projevily mírné až středně těžké příznaky, po nichž následovalo úplné uzdravení. Lidé se sníženou imunitou jsou ohroženi více.

Doporučujeme

Vítěz bulharských voleb Radev byl pověřen sestavením nové vlády

Vítěz nedávných bulharských parlamentních voleb Rumen Radev dnes získal mandát k sestavení nové vlády, uvedla agentura Reuters. Ihned poté předložil bulharské prezidentce Ilianě Jotovové svůj seznam ministrů, o kterém bude v pátek hlasovat parlament.

Rusko letos nikoho ze zahraničí na oslavy Dne vítězství nezvalo, řekl Ušakov

Rusko letos do zahraničí zvláštní pozvánky na oslavy výročí konce druhé světové války neposílalo, někteří politici z cizích zemí ale sami vyjádřili přání přijet do Moskvy. Dnes to řekl zahraničněpolitický poradce ruského prezidenta Vladimira Putina Jurij Ušakov. V této souvislosti zmínil slovenského premiéra Roberta Fica nebo běloruského autoritářského lídra Alexandra Lukašenka.

Čína odsoudila dva bývalé ministry obrany k trestu smrti s odkladem

Čína v rámci pokračujících čistek v armádě potrestala dva bývalé ministry obrany za korupci. Wej Feng-che a Li Šang-fu dostali trest smrti s dvouletým odkladem, který se má po uplynutí této lhůty změnit na doživotí bez možnosti podmínečného propuštění.

Pašinjan nepřijede na oslavy do Moskvy, ta ostře kritizovala Jerevan

Arménský premiér Nikol Pašinjan dnes oznámil, že se 9. května nezúčastní moskevských oslav vítězství nad nacistickým Německem ve druhé světové válce. Vysvětlil to začínající kampaní před červnovými volbami. Moskva na oplátku kritizovala sbližování Jerevanu se Západem.

Máme se bát pandemie hantaviru? Experti ujišťují, že ne

Vypuknutí hantavirové infekce na palubě expedice MV Hondius vyvolalo rozsáhlou mezinárodní reakci zdravotnických úřadů. Přesto přední odborníci ujišťují, že se lidé nové pandemie, podobné té covidové před šesti lety, obávat nemusí.

Bílý dům chystá novinky ke strategické bitcoinové rezervě

Spojené státy se chystají zveřejnit další informace ke strategické bitcoinové rezervě. Bílý dům řeší, jak sjednotit a zabezpečit kryptoměny držené federálními úřady. Nové oznámení má přijít v příštích týdnech.

Rusko hlásí 347 sestřelených ukrajinských dronů v průběhu noci

Rusko tvrdí, že od středečního večera nad svým územím sestřelilo 347 ukrajinských dronů. Oznámilo to dnes ruské ministerstvo obrany. Podle agentury AFP jde o obzvlášť vysoký počet hlášených ukrajinských dronů. Válčící strany přitom tento týden vyhlásily jednostranná příměří s odlišnými daty. Jednu ženu podle ruských úřadů zabil ukrajinský dron při útoku na mikrobus v Belgorodské oblasti na západě země, další člověk byl těžce zraněn. Čtyři raněné si v noci podle místních úřadů vyžádaly ruské útoky na Dněpropetrovskou oblast na jihovýchodě Ukrajiny, dalších devět raněných oznámily dnes úřady z Charkova.

Odklon od dieselu v Číně zrychluje. Z drahé nafty těží elektrické trucky

Růst cen nafty po začátku války s Íránem může letos urychlit elektrifikaci čínské flotily těžkých nákladních vozů. Analytici i automobilky očekávají, že dražší provoz dieselových tahačů posílí zájem dopravců o elektrické modely a zároveň přispěje k rychlejšímu poklesu spotřeby pohonných hmot.

Americký ministr zahraničí Rubio jednal s papežem ve Vatikánu

Americký ministr zahraničí Marco Rubio dnes dopoledne jednal ve Vatikánu s papežem Lvem XIV. Uvedl to Vatikán. Jednání provázela očekávání po nedávných rozepřích mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a hlavou katolické církve ohledně války v Íránu. Americké ministerstvo zahraničí uvedlo, že jednání ukázalo silné vztahy mezi USA a Vatikánem.

Útok na předměstí Bejrútu: Izrael hlásí zabití velitele Hizballáhu

Izrael ve čtvrtek oznámil, že při středečním úderu na jižní předměstí Bejrútu zabil Ahmada Gháliba Balúta, velitele elitních jednotek Radván libanonského hnutí Hizballáh. Šlo o první izraelský útok na libanonskou metropoli od dohody o příměří z minulého měsíce.

Do Lotyšska pronikly dva drony z Ruska, jeden poškodil sklad ropy

Ve čtvrtek ráno do lotyšského vzdušného prostoru pronikly z ruského území dva drony, které se následně zřítily ve východním regionu Latgalsko. Jeden z nich dopadl v Rēzekne, zhruba 40 kilometrů od hranice s Ruskem, kde poškodil skladovací areál s nádržemi na ropu.

Norský chov lososů zatěžuje fjordy odpadem

Norské rybí farmy vypouštějí do fjordů a dalších pobřežních vod velké množství dusíku, fosforu a organického odpadu. Nová analýza upozorňuje, že znečištění z akvakultury odpovídá nečištěným splaškům od desítek milionů lidí ročně. Pro zemi, která je největším producentem chovaného lososa na světě, jde o nepříjemnou ekologickou vizitku.

Izrael bez varování zaútočil na Bejrút

Izraelská armáda dnes večer zasáhla jižní předměstí Bejrútu. Podle libanonské agentury NNA útok dopadl na hustě obydlenou oblast v libanonské metropoli. Izrael podle agentury AFP zaútočil bez předchozího varování poprvé od příměří, které vstoupilo v platnost 16. dubna.

Macron hovořil s íránským prezidentem o Hormuzském průlivu

Írán by měl využít příležitosti, kterou nabízí mnohonárodní mise pro Hormuzský průliv vedená Francií a Británií. V telefonickém rozhovoru to dnes francouzský prezident Emmanuel Macron řekl svému íránskému protějšku Masúdu Pezeškjánovi. Podle Macrona by Teherán i Washington měly koordinovaně přispět k obnovení volné plavby v průlivu a jeho okolí. Francie dnes oznámila, že v rámci příprav na misi zaměřenou na zajištění svobody plavby vysílá do Rudého moře letadlovou loď Charles de Gaulle.

Trump Íránu opět hrozí bombardováním, chce otevření Hormuzského průlivu

Americký prezident Donald Trump dnes na své sociální síti znovu pohrozil Íránu bombardováním, pokud Teherán neuzavře dohodu, jež povede k otevření Hormuzského průlivu. Bulvárnímu deníku New York Post šéf Bílého domu mezitím řekl, že je příliš brzy na jeho přímá osobní jednání s Teheránem.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama