ZprávyPrvní případ nebezpečného kmene mpox se objevil v Evropě. Zaznamenali jej ve...

První případ nebezpečného kmene mpox se objevil v Evropě. Zaznamenali jej ve Švédsku

Švédsko zaznamenalo první případ nebezpečnějšího typu nemoci mpox, dříve opičích neštovic, mimo africký kontinent. Informuje o tom BBC, Al Džazíra a další servery.

Podle BBC se osoba nakazila během pobytu v oblasti Afriky, kde v současné době probíhá rozsáhlá epidemie mpox Clade 1. Tato zpráva přišla jen několik hodin poté, co Světová zdravotnická organizace (WHO) prohlásila, že výskyt mpox v některých částech Afriky je nyní mimořádnou událostí mezinárodního významu.

Během prvního propuknutí nákazy v Demokratické republice Kongo zemřelo nejméně 450 lidí a nemoc se od té doby rozšířila do oblastí střední a východní Afriky. Letos podle Al Džazíry zemřelo v Kongu na mpox 548 lidí.

Zpráva o prvním případu mimo Afriku sice může vyvolat znepokojení, ale dalo se to očekávat. Jak ukázaly jiné případy propuknutí nemoci, rychlá mezinárodní akce může pomoci zastavit další šíření této choroby.

Podle Olivie Wigzellové, úřadující vedoucí švédské agentury pro veřejné zdraví, vyhledala nakažená osoba péči v oblasti Stockholmu. Zřejmě to neznamená, že by existovalo riziko pro širší populaci. „Postižená osoba se nakazila během pobytu v oblasti Afriky, kde je velké ohnisko mpox Clade 1,“ uvedla na tiskové konferenci.

Umírají čtyři ze sta nakažených

Mpox se přenáší blízkým kontaktem, jako je sex, kontakt kůže na kůži a mluvení nebo dýchání v blízkosti jiné osoby. Způsobuje příznaky podobné chřipce, kožní léze a může být smrtelná. Přibližně čtyři ze sta případů končí smrtí. Nejčastěji se vyskytuje v tropických deštných pralesích západní a střední Afriky a každoročně se zde nakazí tisíce lidí.

V současné době probíhá řada souběžných epidemií mpox. Částečně je na vině novější a závažnější kmen Clade 1b, identifikovaný v září loňského roku. Existují dva typy Clade 1 a švédský případ byl identifikován jako Clade 1b. Od doby, kdy byl mpox Clade 1b poprvé zaznamenán v Demokratické republice Kongo, byly potvrzeny případy v Burundi, Keni a Rwandě.

Clade 2 sice v roce 2022 způsobil mimořádnou událost v oblasti veřejného zdraví. Ta však měla relativně mírný průběh a ve Švédsku se objevilo přibližně 300 případů.

WHO: Evropa musí reagovat rychle

Evropská WHO uvedla, že aktivně spolupracuje se švédskými zdravotnickými orgány na tom, „jak nejlépe zvládnout první potvrzený případ mpox Clade 1b“. Vyzvala ostatní země, aby podobně jako Švédsko jednaly rychle a transparentně. „V nadcházejících dnech a týdnech se v evropském regionu pravděpodobně objeví další importované případy mpox Clade 1,“ uvedla WHO.


Švédská agentura pro veřejné zdraví uvedla, že nebezpečnější ohnisko je pravděpodobně spojeno s „vyšším nárůstem závažnějšího průběhu onemocnění a vyšší úmrtností“.

Dr. Jonas Albarnaz, který se v Pirbrightově institutu specializuje na viry neštovic, uvedl, že první případ mimo Afriku je znepokojující, protože znamená, že šíření „může být rychlejší, než jsme si mysleli“.

Dr. Brian Ferguson, docent imunologie na univerzitě v Cambridge, souhlasil, že se jedná o jednoznačně znepokojivý vývoj. Ten podle něj však není překvapivý vzhledem k závažnosti a rozšíření epidemie v Africe.

V Evropě bude případů přibývat

Vakcíny jsou k dispozici pro ty, kteří jsou nejvíce ohroženi nebo byli v úzkém kontaktu s nakaženou osobou. Mnozí odborníci se však obávají, že není dostatek očkovacích látek ani finančních prostředků, aby se dostaly k lidem, kteří je nejvíce potřebují.

Úmrtnost na variantu Clade 1b ve Švédsku nebude tak vysoká jako v některých částech Afriky, a to díky vysoké kvalitě zdravotní péče v Evropě. Dr. Ferguson však uvedl, že v Evropě a dalších částech světa se pravděpodobně objeví další případy. „V současné době neexistují žádné mechanismy, které by zabránily importovaným případům mpox,“ řekl.

Evropské centrum pro prevenci a kontrolu nemocí (CDC) uvedlo, že příznaky se obvykle objevují 6-13 dní po nákaze. Projevují se jako horečky a bolesti hlavy, vyrážky, vředy a bolesti svalů. U většiny lidí se projevily mírné až středně těžké příznaky, po nichž následovalo úplné uzdravení. Lidé se sníženou imunitou jsou ohroženi více.

Doporučujeme

Požár historické radnice v Limoges ve Francii: Policie zadržela muže s vazbami na krajní levici

Francouzská policie zadržela muže podezřelého z účasti na žhářském útoku, při němž během víkendových nepokojů lehla popelem historická radnice ve městě Limoges ve střední Francii. Zadržený má podle vyšetřovatelů vazby na krajně levicová hnutí. Případem se zabývají také protiteroristické složky, které prověřují, zda nešlo o teroristický čin.

Ruské útoky na Ukrajině zabily nejméně devět lidí, Polsko kvůli náletům vyslalo stíhačky

Nejméně tři lidi připravil o život a dalších šest osob zranil ruský útok během noci na dnešek na výrobní závod a sklad u města Obuchiv v Kyjevské oblasti, informovali záchranáři z ukrajinské služby pro mimořádné situace (DSNS). Další tři lidi zabil a čtyři zranil ruský dron, který u obce Čabany poblíž metropole zaútočil na auta u nákupního střediska u dálnice spojující Kyjev s Oděsou, oznámila ukrajinská prokuratura. Jednu oběť a šest raněných si vyžádal útok ruského dronu na čerpací stanici na rozhraní Kyjeva a Kyjevské oblasti, uvedl starosta Vitalij Kličko.

Bouře jsou stále ničivější. Které části světa jsou nejohroženější?

Bouře na celém světě nabírají na síle, mění své obvyklé trasy a ohrožují stále více lidí. Podle nejnovější zprávy WorldRiskReport za jejich rostoucí ničivostí stojí především klimatické změny způsobené lidskou činností. Vědci upozorňují, že extrémní počasí zasahuje i oblasti, kterým se podobné katastrofy dosud vyhýbaly. Zvláště zranitelné přitom zůstávají chudší země, které mají omezené možnosti ochrany obyvatel.

Kallas: Rusko nevítězí na bojišti, stupňuje proto hybridní útoky

Rusko podle šéfky unijní diplomacie Kaji Kallas na bojišti na Ukrajině nevítězí, a ruský prezident Vladimir Putin proto místo toho bezostyšně útočí na civilisty a stupňuje hybridní útoky v Evropě. Kallas to dnes uvedla ve svém projevu k europoslancům na plenárním zasedání ve Štrasburku. Podle ní je zapotřebí silná a jednotná evropská reakce.

Tvůrci Koralíny chystají velkolepou fantasy. Na filmu Wildwood pracovali sedm let

Studio LAIKA, které stojí za animovanými filmy Koralína a svět za tajnými dveřmi nebo Kubo a kouzelný meč, dokončilo svůj dosud nejrozsáhlejší projekt. Fantasy dobrodružství Wildwood: Tajemství zakázaného lesa vznikalo sedm let a podílelo se na něm více než tisíc lidí. Film vytvořený technikou loutkové animace dorazí do českých kin 29. října, první předpremiéry však začnou už tento pátek.

Evropou se valí vlna hněvu. Násilné protesty rozdmíchala ekonomická frustrace

Evropou se šíří vlna protestů proti drahému bydlení, rostoucím životním nákladům a zhoršujícím se veřejným službám. O víkendu vyšly do ulic statisíce lidí, přičemž nejbouřlivější demonstrace zažila Francie. Nespokojenost se však projevila také v Itálii, Španělsku, Portugalsku, Belgii či Albánii. Ekonomové varují, že vlády mají kvůli vysokému zadlužení stále méně možností, jak obyvatelům ulevit.

Korálové útesy produkují při rozmnožování triliony vajíček

Korálové útesy v Indickém a Tichém oceánu mají obrovskou schopnost rozmnožování. Během jediného období mohou koráli vyprodukovat přibližně 3,5 trilionu vajíček. Nový výzkum ukazuje, které druhy mají největší podíl na obnově útesů a proč je jejich ochrana zásadní pro budoucnost mořských ekosystémů.

Policie v Lisabonu a Portu vyklidila tábory protestující proti krizi bydlení

Policie v Lisabonu a Portu dnes časně ráno donutila několik stovek lidí opustit dvě náměstí, kde v předchozích dnech postavili stany, aby tak protestovali proti krizi bydlení. Zatčeno bylo několik desítek lidí, informovala agentura AFP. Asi stovka demonstrujících už avizovala, že protestní tábor v portugalské metropoli obnoví.

Trumpovi zmocněnci mají v Oslu jednat se Zelenským o válce na Ukrajině

Zvláštní zmocněnci amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff a Jared Kushner dnes budou v Oslu jednat o možnostech ukončení ruské války proti Ukrajině, oznámila norská vláda. Do Osla dnes přicestuje ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Havlíček připustil zastropování cen elektřiny. Česko chce pomoc od EU

Česko společně s dalšími zeměmi visegrádské čtyřky žádá Evropskou unii o dočasnou výjimku, která by umožnila využít evropské fondy na podporu průmyslových podniků zasažených vysokými cenami energií. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček zároveň připustil, že pokud elektřina dál zdraží, vláda by mohla přistoupit k zastropování cen u výrobců i obchodníků.

Zelenskyj obvinil USA z blokování raket pro Ukrajinu. Trump se do něj ostře pustil

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil Spojené státy z úmyslného zdržování dodávek raket protivzdušné obrany Patriot. Zbraně, které už zaplatily evropské země, podle něj čekají pouze na americký souhlas. Napětí mezi Kyjevem a Washingtonem navíc prohlubují spory o sdílení zpravodajských informací. Americký prezident Donald Trump mezitím zpochybnil Zelenského schopnost vyjednávat o míru.

Ukrajinské drony útočily v Rusku, zřejmě na stanici ropovodu Družba

Ukrajinské drony zasáhly v ruské Tambovské oblasti blíže neupřesněný podnik, ve kterém vypukl požár, oznámil dnes gubernátor regionu Jevgenij Pervyšov. Podle zpráv na sociálních sítích se terčem stala přečerpávací stanice Nikolskoje, která je součástí ropovodu Družba, uvedl server BBC News. Ukrajina se k těmto zprávám zatím nevyjádřila.

Útok dronů na tržiště v oblasti Abyei nepřežilo nejméně 73 lidí

Nejméně 73 lidí zabily v pondělí drony na tržišti v oblasti Abyei mezi Súdánem a Jižním Súdánem. Agentuře Reuters to řekl místní dočasný ministr informací Yohana Akol Ngor, podle něhož za útokem stála súdánská armáda. Tvrzení ale podle agentury ničím nedoložil. Region Abyei si nárokují Súdán i Jižní Súdán.

Paříž a další francouzská města zavedly noční zákaz vycházení. Policie přiznala selhání

Francie po víkendové vlně násilností zavádí v několika městech noční zákazy vycházení. Nepokoje, při nichž demonstranti zapalovali budovy a rabovali obchody, přiměly vládu k mimořádným opatřením. Policie přiznala, že v některých městech ztratila kontrolu. Zadrženo bylo přes 2 500 lidí a škody dosahují stovek milionů eur.

Nechali vyhladovět 190 dětí. Keňský vůdce sekty byl uznán vinným z vraždy

Více než 400 těl v mělkých hrobech, děti umírající hlady a náboženský vůdce, který svým následovníkům sliboval cestu do nebe. Keňský soud v pondělí 19. října uznal kazatele Paula Mackenzieho a dalších 28 členů jeho sekty vinnými z vraždy 191 lidí, z nichž 190 byly děti. Jeden z nejotřesnějších případů náboženského extremismu posledních let tak dospěl k zásadnímu verdiktu.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama