Po dlouhou dobu se mělo za to, že Mars má svůj rudý odstín především díky hematitu (oxidu železitému), který se tvoří pomalu a v suchém prostředí. Nejnovější výzkum ale naznačuje, že klíčovou roli může hrát ferrihydrit, jenž naopak vzniká relativně rychle a za přítomnosti vody. Pokud by se to potvrdilo, naznačovalo by to, že se na Marsu v minulosti vyskytovalo více kapalné vody, než jsme se dosud domnívali.
Tým vědců z Brownovy univerzity proto vyrobil laboratorní verzi prachu z Marsu a sledoval, jak se chová za podmínek podobných těm na rudé planetě. „Z našich pokusů vyplývá, že nejbližší shodu s daty, které z Marsu poslaly sondy, vykazuje směs ferrihydritu a čediče,“ řekl k tomu Adomas Valantinas, hlavní autor studie.
New research suggests the answer goes back to when Mars may have been habitable. https://t.co/7gWCbKM7Op pic.twitter.com/XinIY5ySeq
— Popular Science (@PopSci) February 25, 2025
Jak upozorňuje server IFLScience, tato teorie zapadá do modelů, jež počítají s tím, že Mars kdysi prošel fázemi střídání mrazů a oblev. Za takových okolností by se ledová pokrývka mohla občas rozpustit a planetu zásobit tekoucí vodou. Výsledek? Možná mnohem vhodnější prostředí pro případný mikrobiální život, než jaké vidíme dnes.
Brownova univerzita ovšem zdůrazňuje, že na definitivní rozuzlení si ještě musíme počkat. Cenné indicie by mohla přinést třeba chystaná mise Mars Sample Return, která má dopravit vzorky přímo na Zemi. „Jakmile se nám podaří tato data analyzovat detailněji, zjistíme, jakou roli ferrihydrit opravdu hraje a co to vypovídá o minulosti Marsu,“ poznamenal Colin Wilson z Evropské kosmické agentury.
Pokud se nakonec prokáže, že červenou barvu Marsu určuje spíše ferrihydrit než hematit, otevře se nová kapitola ve zkoumání historie rudé planety. Už teď je ale jasné, že Mars mohl kdysi vypadat mnohem „vlídněji“ a jeho příběh zdaleka nemusí být tak jednoznačný, jak jsme si mysleli.
