EkologiePříští rok bude teplejší než letošní. Efekt La Niña slábne

Příští rok bude teplejší než letošní. Efekt La Niña slábne

Příští rok bude teplejší než ten letošní a jeden z nejžhavějších v historii, varuje Met Office. Důvodem však není pouze globální oteplování, ale rovněž slábnoucí efekt La Niña, který ovlivňuje teplotu v cyklech. Informovala o tom stanice BBC News a server Sky News.

Britská meteorologická služba Met Office zveřejnila předpověď, podle níž bude příští rok desátým rokem v řadě s globální průměrnou teplotou nad jeden stupeň Celsia, uvedla stanice BBC News.

Podle Met Office bude teplejší než rok loňský. To způsobí slábnoucí chladicí systém La Niña, který ovlivňuje klima v pravidelných cyklech. Ochlazovat Pacifik nyní přestane po třech letech, což způsobí vyšší teploty.

Ve zprávě stanice stojí, že teploty se budou příští rok pohybovat v globálním průměru mezi 1,08 až 1,32 stupně Celsia oproti předindustriální éře. Půjde o jeden z nejteplejších roků v historii, ale ne o nejteplejší.

Nejteplejším rokem od začátku záznamů v roce 1850 byl rok 2016. Klima ovlivňoval ohřívající systém známý jako El Niño.

Vyšší globální průměrná teplota může příští rok uškodit rychle tající Antarktidě. Meteorologové také očekávají v některých oblastech extrémnější vlny veder, sucha nebo naopak srážek, které povedou k velkým záplavám.

Měli bychom se připravit

„Pro příští rok náš klimatický model naznačuje konec tří po sobě jdoucích let se systémem La Niña,“ uvádí Met Office, „s návratem k relativně teplejším podmínkám v částech tropického Pacifiku,“ stojí ve zprávě.

„Tento posun nejspíše povede k tomu, že globální teplota v roce 2023 bude vyšší než v roce 2022,“ vysvětluje podle serveru Sky News Met Office. Meteorologové však dodávají, že to ovlivňuje také globální oteplování.

Svět se oteplil oproti předindustriálnímu období o 1,1 stupně Celsia, než začala civilizace v letech 1750 až 1900 spalovat obrovské množství fosilních paliv. To vedlo a stále vede k uvolňování skleníkových plynů do atmosféry.

Cílem celého světa je udržet globální průměrnou teplotu na hranici 1,5 stupně Celsia. Vědci opakovaně varují před závažnosti jejího překročení.

Letošní rok si mnozí zapamatují jako rok, v němž jsme pocítili klimatické změny naplno. Teplotní rekordy padly v Evropě a dalších částech světa, včetně Spojeného království, kde naměřili až 40 stupňů.

Část Evropy a Austrálii pak zasáhly velké požáry, Indii a Pákistán zase extrémní sucho a druhou zmíněnou zemi masivní záplavy. Vědci varují, že globální oteplování povede k častějším, nepředvídatelnějším a ničivějším projevům extrémního počasí.

Doporučujeme

Španělsko čekají předčasné volby. Sánchez riskuje vládu kvůli bytové krizi

Španělský premiér Pedro Sánchez překvapivě posílá zemi k předčasným volbám. Uskuteční se už 29. listopadu a přicházejí v době, kdy vládu oslabují spory v parlamentu i masové protesty kvůli bydlení. Pro Sáncheze jde o riskantní tah. Jeho socialisté totiž v průzkumech zaostávají a volby by mohly otevřít cestu k moci pravici a krajně pravicové straně Vox.

Ukrajina a Rusko informují o mrtvých a raněných po vzájemných útocích

Nejméně jednoho mrtvého a několik raněných si během noci vyžádal ruský útok na Charkov, oznámil starosta druhého největšího ukrajinského města Ihor Terechov. Rozsáhlému náletu ruských dronů čelila během noci Oděská oblast na jihu Ukrajiny. Ukrajinský dron v Brjanské oblasti na západě Ruska zabil řidiče kamionu, informoval v neděli večer gubernátor regionu Jegor Kovalčuk. Další dron těžce zranil řidiče cisterny s benzinem v Rostovské oblasti na jihozápadě Ruska, uvedl gubernátor Jurij Sljusar.

Západ čeká demokratický otřes. Ubude pracujících, náklady prudce porostou

Ratingová agentura Moody’s varovala, že stárnutí západní populace povede k poklesu počtu zaměstnanců a růstu nákladů, což zatíží veřejné finance. Jde o celosvětový problém, který se týká i Spojených států a Číny. V USA však populační růst dosáhne vrcholu později než v Evropě. Počet obyvatel Evropské unie (EU) dosáhne vrcholu již v roce 2029..

V USA zastřelili 12letou dívku při sporu o parkovací místo

Dvanáctiletá dívka zemřela v americkém státě Maryland během přestřelky, kterou podle policie vyvolal patrně spor o parkovací místo. Další čtyři lidé utrpěli při incidentu lehká zranění, informovala americká média. Po pachatelích policie pátrá.

Obavy z moru v Rusku: Po smrti laborantky skončily desítky lidí v karanténě

V laboratoři výzkumného institutu pro boj s morem v ruské Irkutské oblasti zemřela osmadvacetiletá pracovnice na zápal plic „neznámého původu“. Podle místních médií měla žena rozbít zkumavku s bakterií způsobující mor. Případ vedl k bezpečnostním opatřením v celé oblasti.

Bolsonaro a Lula se utkají ve druhém kole brazilských prezidentských voleb

Prezidentské volby v Brazílii rozhodne druhé kolo, které se uskuteční 25. října. V nedělním prvním kole do něj postoupili pravicový senátor Flávio Bolsonaro a stávající hlava státu Luiz Inácio Lula da Silva, uvedl podle agentur brazilský volební úřad. Podle téměř úplných výsledků získal Bolsonaro 47,03 procenta hlasů, zatímco jeho levicový soupeř 45,16 procenta. Ani jeden tak nedosáhl na nadpoloviční většinu potřebnou k vítězství v prvním kole.

Rebelové v Etiopii se stahují. Hlavní město Tigraje obsadila armáda

Tigrajská lidová osvobozenecká fronta (TPLF) se stáhla z Mekele, hlavního města severoetiopského regionu Tigraj. Uvedla, že tak učinila, aby ochránila civilní obyvatelstvo před boji. Město nyní kontrolují provládní síly. Při ústupu povstalců došlo k rabování.

Trump vytvořil skupinu pro AI, povede ji šéf tajných služeb Clayton

Prezident Spojených států Donald Trump dnes ohlásil vytvoření Jednotky pro super inteligenci (SIF) pod vedením šéfa amerických tajných služeb (DNI) Jaye Claytona. Trump, který umělou inteligenci (AI) označuje za super inteligenci, to oznámil na své sociální síti Truth Social. Stanice CNN už v pátek informovala, že Trump si Claytona vybral jako zmocněnce pro AI.

USA chtějí koncem října třístranné jednání s Ukrajinou a Ruskem

Spojené státy chtějí do konce října uspořádat na technické úrovni třístranné jednání s Ukrajinou a Ruskem o možnostech ukončení války. Dnes to podle agentury AFP prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ten už na konci září informoval, že USA jako možné dějiště třístranných jednání navrhují Spojené arabské emiráty. Ukrajina se od února 2022 brání ruské invazi.

Německo podle Merze poskytne Ukrajině zbrojní pomoc za jednu miliardu eur

Německo poskytne Ukrajině, která se od února 2022 brání ruské invazi, zbrojní balíček v hodnotě jedné miliardy eur (24,5 miliardy Kč) a dodá jí také energetickou pomoc ve výši 350 milionů eur (8,6 miliardy Kč). Dnes to podle agentury Reuters oznámil spolkový kancléř Friedrich Merz, který přijel na neohlášenou návštěvu Kyjeva. Merz, který se sešel s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, vyzval Rusko k mírovým jednáním.

Od Audience po koncerty. Havlovy devadesátiny propojí divadla, knihovny i výstavy

Václav Havel by v pondělí 5. října oslavil 90. narozeniny. Výročí připomenou divadelní představení, koncerty, výstavy i debaty po celém Česku. Program představí prvního polistopadového prezidenta také jako dramatika a esejistu. Vedle kulturních akcí se chystá odhalení pamětních desek v Praze.

Rusko během Merzovy návštěvy Kyjeva opět zaútočilo na Severní most

Ruská armáda dnes opět zaútočila na Severní most v Kyjevě, oznámil starosta města Vitalij Kličko. Stalo se tak v době, kdy je na neohlášené návštěvě ukrajinské metropole německý kancléř Friedrich Merz. Přicestoval tam den poté, co Moskva vyzvala diplomaty k opuštění města s tím, že se na něj chystá masivně útočit. Rusko v noci na dnešek podnikalo vlny dronových útoků na Kyjev, zatímco východoukrajinské město Izjum čelilo útoku salvových raketometů, uvedly místní úřady.

Sucho oslabuje i vysokohorské lesy ve Švýcarsku

Častější období sucha už nezasahují jen níže položené lesy. Ve Švýcarsku se jejich dopady stále výrazněji projevují také ve vysokých nadmořských výškách, kde lesy chrání obce a infrastrukturu před lavinami, sesuvy půdy, padajícími kameny nebo povodněmi.

Rakety a drony narušily vzdušný prostor Moldavska. Pět jich na území země explodovalo

Tři rakety a dva drony podle moldavských úřadů v sobotu 3. října narušily vzdušný prostor země a explodovaly na jejím území. Výbuchy způsobily požáry a materiální škody. Moldavská diplomacie kvůli incidentům předvolala ruského diplomatického zástupce a předala mu protestní nótu. Armáda zaznamenala také šestý objekt, který zemí pouze proletěl.

Kvůli podezření na dron vzlétly stíhačky NATO. Letiště ve Vilniusu přerušilo provoz

Podezření na dron přilétající od Běloruska v sobotu ráno dočasně zastavilo provoz letiště ve Vilniusu. Do vzduchu vzlétly stíhačky NATO a obyvatelé části Litvy dostali varování do mobilních telefonů. Úřady později poplach odvolaly. Přítomnost dronu se nepotvrdila a armáda při následném průzkumu nenašla žádné podezřelé objekty.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama