Reklama
12.5 C
Czech
Pátek 3. dubna 2026
EkologiePříští rok bude teplejší než letošní. Efekt La Niña slábne

Příští rok bude teplejší než letošní. Efekt La Niña slábne

Příští rok bude teplejší než ten letošní a jeden z nejžhavějších v historii, varuje Met Office. Důvodem však není pouze globální oteplování, ale rovněž slábnoucí efekt La Niña, který ovlivňuje teplotu v cyklech. Informovala o tom stanice BBC News a server Sky News.

Britská meteorologická služba Met Office zveřejnila předpověď, podle níž bude příští rok desátým rokem v řadě s globální průměrnou teplotou nad jeden stupeň Celsia, uvedla stanice BBC News.

Podle Met Office bude teplejší než rok loňský. To způsobí slábnoucí chladicí systém La Niña, který ovlivňuje klima v pravidelných cyklech. Ochlazovat Pacifik nyní přestane po třech letech, což způsobí vyšší teploty.

Ve zprávě stanice stojí, že teploty se budou příští rok pohybovat v globálním průměru mezi 1,08 až 1,32 stupně Celsia oproti předindustriální éře. Půjde o jeden z nejteplejších roků v historii, ale ne o nejteplejší.

Nejteplejším rokem od začátku záznamů v roce 1850 byl rok 2016. Klima ovlivňoval ohřívající systém známý jako El Niño.

Vyšší globální průměrná teplota může příští rok uškodit rychle tající Antarktidě. Meteorologové také očekávají v některých oblastech extrémnější vlny veder, sucha nebo naopak srážek, které povedou k velkým záplavám.

Měli bychom se připravit

„Pro příští rok náš klimatický model naznačuje konec tří po sobě jdoucích let se systémem La Niña,“ uvádí Met Office, s návratem k relativně teplejším podmínkám v částech tropického Pacifiku,“ stojí ve zprávě.

„Tento posun nejspíše povede k tomu, že globální teplota v roce 2023 bude vyšší než v roce 2022,“ vysvětluje podle serveru Sky News Met Office. Meteorologové však dodávají, že to ovlivňuje také globální oteplování.

Svět se oteplil oproti předindustriálnímu období o 1,1 stupně Celsia, než začala civilizace v letech 1750 až 1900 spalovat obrovské množství fosilních paliv. To vedlo a stále vede k uvolňování skleníkových plynů do atmosféry.

Cílem celého světa je udržet globální průměrnou teplotu na hranici 1,5 stupně Celsia. Vědci opakovaně varují před závažnosti jejího překročení.

Letošní rok si mnozí zapamatují jako rok, v němž jsme pocítili klimatické změny naplno. Teplotní rekordy padly v Evropě a dalších částech světa, včetně Spojeného království, kde naměřili až 40 stupňů.

Část Evropy a Austrálii pak zasáhly velké požáry, Indii a Pákistán zase extrémní sucho a druhou zmíněnou zemi masivní záplavy. Vědci varují, že globální oteplování povede k častějším, nepředvídatelnějším a ničivějším projevům extrémního počasí.

Reklama

Doporučujeme

Prezidenti Francie a Koreje chtějí spolupracovat na otevření Hormuzského průlivu

Francouzský prezident Emmanuel Macron se dnes v Soulu se svým jihokorejským protějškem I Če-mjongem dohodl, že budou spolupracovat na znovuotevření Hormuzského průlivu a zmírnění světové ekonomické nejistoty způsobené válkou na Blízkém východě. Napsala to agentura AP. Válku zahájily 28. února Izrael a USA údery na Írán, který mimo jiné blokuje tuto vodní cestu.

Tesle se hromadí neprodané elektromobily

Tesla má za sebou kvartál, který na první pohled nevypadá špatně, ale při bližším pohledu odhaluje nový problém. Automobilka v prvních třech měsících roku vyrobila výrazně víc aut, než kolik jich dokázala dodat zákazníkům. Na skladech a odstavných plochách jí tak zůstalo přes 50 tisíc neprodaných elektromobilů, nejvíc v historii firmy.

Situace na frontě je pro Ukrajinu nejlepší za deset měsíců, řekl Zelenskyj

Situace na frontě ve válce s Ruskem je pro Ukrajinu nejlepší za deset měsíců. Dnes to podle agentury Reuters řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajinské síly podle něho minulý měsíc zmařily ruskou ofenzívu.

Írán zasáhl ropnou rafinérii v Kuvajtu, v plynárenském zařízení v Emirátech hoří

Íránské bezpilotní letouny dnes zaútočily na kuvajtskou ropnou rafinérii Mína al-Ahmadí, kde vypuklo několik požárů. Íránský útok v zemi také poškodil část elektrárny a odsolovacího zařízení, zatímco plynárenské zařízení ve Spojených arabských emirátech (SAE) muselo kvůli dopadům trosek pozastavit provoz, napsaly tiskové agentury a média.

Rusko bombardovalo sever Ukrajiny, zemřel jeden člověk

Jeden člověk zemřel a další tři dnes ráno utrpěli zranění při ruském bombardování města Šostka v severoukrajinské Sumské oblasti. Informoval o tom šéf regionální vojenské správy Oleh Hryhorov. Útoky, které ruské síly v noci podnikly na Charkov, zranily pět lidí, napsala Ukrajinska pravda s odvoláním na policii. Mluvčí ukrajinského letectva podle agentury Reuters varoval, že Rusko od čtvrtka proti Ukrajině vede rozsáhlý útok a že ve vzdušném prostoru je stále velký počet nepřátelských dronů.

Írán tvrdí, že sestřelil americkou stíhačku F-35 a že pilot je asi mrtvý

Írán tvrdí, že jeho protivzdušná obrana v centrální části země sestřelila americký bojový letoun F-35 a že pilot pravděpodobně nepřežil, napsaly tiskové agentury s odvoláním na íránská média. Web The Times of Israel (ToI) napsal, že se ale zřejmě jednalo o americký stíhací letoun F-15E, nikoli F-35. Po zásahu íránskou palbou musel před dvěma týdny nouzově přistát jiný bojový letoun F-35. USA spolu s Izraelem rozpoutaly na konci února válku proti Íránu, který provádí odvetné údery.

Otevře se Hormuzský průliv? Írán a Omán připravují protokol

Írán a Omán chystají protokol o monitorování a tranzitu lodí Hormuzským průlivem. Americké akcie tak vzrostly a ceny ropy klesly. Tato informace totiž dává naději na znovuzpřístupnění klíčové exportní trasy pro ropu bez nutnosti použít sílu.

Ochromený Írán? Zpravodajci zpochybňují Trumpovy výroky

Zhruba polovina odpalovacích zařízení Íránu zůstala neporušena. V jeho arzenálu se stále nachází tisíce dronů a dostatek raket k rozpoutání chaosu na Blízkém východě. S takovým hodnocením přišly americké zpravodajské služby. Odporují tak tvrzením prezidenta Donalda Trumpa, podle nichž byla schopnost Íránu odpalovat rakety a drony dramaticky omezena.

Trump odvolal ministryni spravedlnosti Bondi, nahradí ji Blanche

Americký prezident Donald Trump odvolal ministryni spravedlnosti Pam Bondi. Oznámil to na své sociální síti. Úřadujícím ministrem spravedlnosti se podle Trumpa stane dosavadní náměstek Todd Blanche. Podle agentury Reuters šéfovi Bílého domu vadilo, jak Bondi postupovala v kauze zveřejňování složek týkající se zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Trump byl údajně také stále více frustrován tím, že Bondi nejednala dostatečně rychle při stíhání kritiků a protivníků, proti nimž chtěl prezident vznést trestní obvinění.

John Travolta debutuje jako režisér na festivalu v Cannes

John Travolta se po letech vrací na filmový festival v Cannes. Tentokrát ale v nové roli. Poprvé představí vlastní film, který vychází z jeho osobního příběhu i dlouhodobé vášně pro létání.

Francouzská policie podle Le Parisien zadržela europoslankyni Hassan

Francouzská policie zadržela francouzsko-palestinskou levicovou europoslankyni Rimu Hassan kvůli údajnému schvalování terorismu. Dnes o tom s odvoláním na své zdroje informoval list Le Parisien, podle kterého se případ týká příspěvku na síti X, kde Hassan odkazovala na jistého propalestinského japonského radikála. Podle zdrojů agentury AFP policie v tašce zadržené europoslankyně našla malé množství syntetických drog.

Macron tepe Trumpa za výroky o NATO

Francouzský prezident Emmanuel Macron ostře zkritizoval Donalda Trumpa kvůli jeho výrokům o NATO i kvůli tlaku na vojenské otevření Hormuzského průlivu. Během návštěvy Soulu řekl, že americký prezident svou rétorikou oslabuje důvěru v alianci a vytváří každodenní pochybnosti o závazku Spojených států vůči spojencům.

Rok po Trumpových clech se slibovaný obrat nedostavil

Rok po zavedení rozsáhlých cel na dovoz do Spojených států je jasné, že sliby o rychlém oživení americké ekonomiky se nenaplnily. Donald Trump loni 2. dubna oznámil dvojciferná cla na téměř veškerý dovoz a tvrdil, že do země se vrátí továrny, pracovní místa i levnější ceny. Po roce ale zůstává obraz mnohem složitější. Část cel mezitím zrušil Nejvyšší soud a americká vláda teď musí vracet velkou část už vybraných peněz.

Klimatičtí vědci z USA prchají do Norska. Láká je výzkum v Arktidě

Politika administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa zaměřená proti klimatické vědě spustila exodus vědců. Někteří se přesunuli do Norska, kde se podílejí na výzkumu v Arktidě.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama