EkologiePříští rok bude teplejší než letošní. Efekt La Niña slábne

Příští rok bude teplejší než letošní. Efekt La Niña slábne

Příští rok bude teplejší než ten letošní a jeden z nejžhavějších v historii, varuje Met Office. Důvodem však není pouze globální oteplování, ale rovněž slábnoucí efekt La Niña, který ovlivňuje teplotu v cyklech. Informovala o tom stanice BBC News a server Sky News.

Britská meteorologická služba Met Office zveřejnila předpověď, podle níž bude příští rok desátým rokem v řadě s globální průměrnou teplotou nad jeden stupeň Celsia, uvedla stanice BBC News.

Podle Met Office bude teplejší než rok loňský. To způsobí slábnoucí chladicí systém La Niña, který ovlivňuje klima v pravidelných cyklech. Ochlazovat Pacifik nyní přestane po třech letech, což způsobí vyšší teploty.

Ve zprávě stanice stojí, že teploty se budou příští rok pohybovat v globálním průměru mezi 1,08 až 1,32 stupně Celsia oproti předindustriální éře. Půjde o jeden z nejteplejších roků v historii, ale ne o nejteplejší.

Nejteplejším rokem od začátku záznamů v roce 1850 byl rok 2016. Klima ovlivňoval ohřívající systém známý jako El Niño.

Vyšší globální průměrná teplota může příští rok uškodit rychle tající Antarktidě. Meteorologové také očekávají v některých oblastech extrémnější vlny veder, sucha nebo naopak srážek, které povedou k velkým záplavám.

Měli bychom se připravit

„Pro příští rok náš klimatický model naznačuje konec tří po sobě jdoucích let se systémem La Niña,“ uvádí Met Office, „s návratem k relativně teplejším podmínkám v částech tropického Pacifiku,“ stojí ve zprávě.

„Tento posun nejspíše povede k tomu, že globální teplota v roce 2023 bude vyšší než v roce 2022,“ vysvětluje podle serveru Sky News Met Office. Meteorologové však dodávají, že to ovlivňuje také globální oteplování.

Svět se oteplil oproti předindustriálnímu období o 1,1 stupně Celsia, než začala civilizace v letech 1750 až 1900 spalovat obrovské množství fosilních paliv. To vedlo a stále vede k uvolňování skleníkových plynů do atmosféry.

Cílem celého světa je udržet globální průměrnou teplotu na hranici 1,5 stupně Celsia. Vědci opakovaně varují před závažnosti jejího překročení.

Letošní rok si mnozí zapamatují jako rok, v němž jsme pocítili klimatické změny naplno. Teplotní rekordy padly v Evropě a dalších částech světa, včetně Spojeného království, kde naměřili až 40 stupňů.

Část Evropy a Austrálii pak zasáhly velké požáry, Indii a Pákistán zase extrémní sucho a druhou zmíněnou zemi masivní záplavy. Vědci varují, že globální oteplování povede k častějším, nepředvídatelnějším a ničivějším projevům extrémního počasí.

Doporučujeme

Írán tvrdí, že podnikl dronový útok na americký radarový systém v Bahrajnu

Íránské revoluční gardy oznámily, že podnikly dronový útok na americký radarový systém protivzdušné obrany na vrtulníkové základně v Bahrajnu. Spojené státy ani Bahrajn se k této informaci nevyjádřily. V Bahrajnu v noci zněly sirény a úřady vyzvaly obyvatele, aby se ukryli. Informovaly o tom v noci na dnešek agentura AFP a Reuters.

Na Kanárské ostrovy dorazilo za den skoro 1500 migrantů, nejvíce od roku 2020

Na španělské Kanárské ostrovy dorazilo v sobotu ve 14 lodích celkem 1488 migrantů. Jde o nejvyšší počet za jediný den od listopadu 2020. S odvoláním na španělskou námořní záchrannou službu o tom dnes informovala agentura EFE. Příliv migrantů ze západní Afriky na souostroví se výrazně zvýšil od října, uvedla agentura Reuters.

Facebook mohl procházet celé galerie telefonů. Meta dostala miliardovou pokutu

Společnost Meta dostala v Itálii pokutu 805 milionů eur, tedy přibližně 20 miliard korun. Facebook podle tamního úřadu pro ochranu osobních údajů přistupoval k fotografiím a videím uloženým v telefonech uživatelů Androidu bez jejich konkrétního a informovaného souhlasu. Případ se týká přibližně 20 milionů lidí v Itálii.

V Manile začal summit ASEAN, řešit bude Blízký východ i regionální spory

V Manile začal třídenní summit ASEAN, jehož hlavními tématy jsou válka na Blízkém východě, obchodní otázky a dlouhodobé regionální spory. Americký prezident Donald Trump přicestuje v úterý, tedy ke konci jednání.

Oteplování oceánů mění chování klaunů očkatých

Mořské vlny veder mění chování klaunů očkatých, kteří žijí v těsném soužití se sasankami. Když sasanky kvůli vysokým teplotám blednou, ryby je začínají více bránit a zároveň jsou agresivnější vůči ostatním členům své skupiny. Nový výzkum ukázal, že ochrana domova má pro klauny přednost před vzájemnými vztahy.

Siniaková překonala Navrátilovou. Pošesté zakončí rok jako světová jednička

Česká tenistka Kateřina Siniaková dosáhla dalšího historického milníku. Jako první hráčka v historii zakončí kalendářní rok už pošesté na vrcholu světového žebříčku ve čtyřhře. Třicetiletá rodačka z Hradce Králové tím překonala legendární Martinu Navrátilovou, se kterou se dosud dělila o rekord. Za mimořádný úspěch převzala trofej během Turnaje mistryň v Indian Wells.

Dronové útoky zasáhly Rusko i Ukrajinu, hlášena je jedna oběť

Nejméně jeden člověk zahynul a dalších pět utrpělo zranění při ukrajinském dronovém útoku na ruskou Rostovskou oblast. Další tři zraněné hlásí úřady z Tatarstánu. Ruské útoky na ukrajinské Záporoží zranily šest lidí včetně dvou dětí.

Tři muži dostali v Jordánsku trest smrti za útok na kostel

Tři muži dostali v Jordánsku trest smrti oběšením za říjnový útok na řeckopravoslavný kostel. Střelba během pohřbu si vyžádala devět mrtvých a 25 zraněných.

Letecký chaos v USA. Tisíce zrušených letů, cestující uvízli na letištích

Spojené státy se vzpamatovávají z jednoho z největších kolapsů letecké dopravy ve své historii. Kvůli problémům v komunikačních systémech řízení letového provozu musely úřady v pátek na několik hodin zastavit téměř všechny odlety v zemi. Následovaly tisíce zrušených a zpožděných spojů, desetitisíce cestujících uvízly na letištích. Návrat k běžnému provozu se očekává až během neděle.

Americká letecká základna v Británii vyhlásila poplach kvůli podezření na drony

Na americké vojenské základně RAF Lakenheath ve východní Anglii zasahovaly v pátek večer bezpečnostní jednotky kvůli podezření na nepovolený pohyb dronů. Personál dostal pokyn ukrýt se v budovách a na místě se rozezněly sirény. Incident se podle amerického letectva obešel bez zranění i škod na vojenské technice. Britské ministerstvo obrany následně potvrdilo, že situace byla vyřešena.

USA přišly po 26 letech o status země bez spalniček. Případy prudce rostou

Spojené státy ztratily po 26 letech status země bez spalniček. Rozhodla o tom Panamerická zdravotnická organizace (PAHO), protože se americkým úřadům nepodařilo zastavit nepřetržité šíření viru po dobu nejméně 12 měsíců. Země přitom letos zaznamenává nejvyšší počet případů tohoto vysoce nakažlivého onemocnění za více než tři desetiletí.

Hypotéky v Česku znovu zdražily, průměrná sazba vzrostla na 5,24 procenta

Hypoteční úvěry v Česku dál zdražují. Průměrná úroková sazba nových hypoték v říjnu vzrostla na 5,24 procenta, přestože zájem o financování bydlení zůstává poměrně silný. Průměrná výše nového úvěru dosáhla 4,66 milionu korun a orientační měsíční splátka se přiblížila 27 tisícům korun.

Ohrožené mořské želvy objevují nová hnízdiště v Ekvádoru

Kriticky ohrožené kožatky velké začaly ve větším počtu hnízdit na pobřeží Ekvádoru. Vědci během poslední hnízdní sezóny zaznamenali rekordní počet hnízd a domnívají se, že želvy mohou tímto způsobem reagovat na oteplování Tichého oceánu. Nová hnízdiště by mohla přispět k přežití jejich ohrožené populace.

Zelenskyj: USA zjišťovaly, zda by se Ukrajina vzdala Donbasu za členství v NATO

Spojené státy se tento týden při rozhovorech o ukončení rusko-ukrajinské války dotazovaly ukrajinské strany, zda by se Kyjev byl ochoten vzdát Donbasu výměnou za členství v Severoatlantické alianci, uvedl podle tiskových agentur ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Pokud by Ukrajina získala dostatečně silné bezpečnostní záruky, předložil by tuto otázku k referendu.

Maďarské úřady při vyšetřování exministra Sesztáka zabavily miliony v hotovosti

Maďarské úřady při vyšetřování Miklóse Sesztáka, bývalého ministra ve vládě národně konzervativního premiéra Viktora Orbána, zabavily hotovost ve více měnách, v přepočtu přes 420 milionů korun. Část byla zakopaná v lesích nebo ukrytá v zemědělských budovách a skladech. Informovala o tom dnes agentura Reuters.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama