Válka na UkrajiněPřinuťte Rusko k míru, tlačí Zelenskyj na západní lídry

Přinuťte Rusko k míru, tlačí Zelenskyj na západní lídry

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval západní lídry, aby na Rusko tlačili k míru „všemi prostředky“. Píše o tom BBC, Kyiv Independent a další servery.

V projevu při státní návštěvě Španělska Zelenskyj uvedl, že je třeba „zatlačit na Rusko“, které se snaží „zničit Ukrajinu a jít dál“. „Musíme spolupracovat a vyvíjet tlak nejen na Rusko, ale také na naše partnery, aby nám dali možnost bránit se proti Rusku,“ řekl ukrajinský vůdce.

Zelenskyj již dlouho říká, že nebude jednat přímo s Ruskem, dokud moskevské síly neopustí celé ukrajinské území včetně Krymu. Jeho výzva však přichází v době, kdy Rusko dosahuje v bojích proti Ukrajině úspěchů. Kyjev trpí nedostatkem dodávek zbraní od Západu, píše BBC.

Rusko, jak uvedl prezident Zelenskyj, shazuje na Ukrajinu každý měsíc přibližně 3 200 řízených leteckých bomb. „Jak se proti tomu dá bránit?“ zeptal se novinářů v Madridu, kde se setkal s premiérem Pedrem Sánchezem. Jak píše Kyiv Independent, jedná se o vůbec první návštěvu Zelenského ve Španělsku.

Na požadavky Kyjeva Putin nepřistoupí

Ukrajinský vůdce přitom odmítl myšlenku pozvat Rusko na plánovaný mírový summit. Ten se má konat příští měsíc ve Švýcarsku. Summitu se mají zúčastnit zástupci více než 90 zemí.

Delegáti se pokusí vytyčit směr spravedlivého a trvalého míru na Ukrajině na základě deseti požadavků stanovených Kyjevem. Ukrajina požaduje navrácení všech napadených území, vyplacení reparací za válečné škody a vytvoření zvláštního tribunálu pro stíhání ruských válečných zločinů. Tohle Moskva rozhodně odmítá.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin je připraven k rozhovorům, ale pouze „k dosažení cílů, kterých je nyní dosahováno prostřednictvím speciální vojenské operace“, jak Rusko válku na Ukrajině označuje.

Zelenskyj v Madridu vyzval západní lídry, aby zrušili zákazy darovaných zbraní. Ty mohou být použity k úderům na mezinárodně uznané ruské území.

Většina západních zemí včetně USA trvá na tom, aby Kyjev zaměřil své útoky na ruské síly okupující ukrajinské území. Jednou z podmínek pro získání pomoci v hodnotě miliard liber od západních spojenců je, aby Kyjev nastínil vlastní vizi, jak by měla tato válka skončit. Proto prezident Zelenskyj již dříve zveřejnil „desetibodový mírový plán“, který zahrnuje úplné stažení ruských sil a záruky proti budoucí ruské agresi. Je to to, po čem Kyjev vždy volal, ale tón se změnil.

Summit ve Švýcarsku staví prezidenta Zelenského do naléhavé situaci. Chce získat mezinárodní podporu pro své podmínky. Až dosud to byla většinou Ukrajina, kdo volal po úplném ústupu Ruska, a Západ se ji v tomto úsilí snažil podpořit. Summit by pro něj mohl být jedinou šancí, jak z něj učinit nevyjednatelnou záležitost i pro své spojence a udržet vyjednávací stůl na uzdě.
Čím více zemí se dostaví, tím větší politický tlak by mohl Kreml pocítit.

Odvrací se svět od Ukrajiny?

Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že jakákoli mírová dohoda by musela „odrážet realitu na bojišti“. Tato realita zahrnuje pokračování rozsáhlé přeshraniční ofenzívy jeho vojsk v severovýchodní Charkovské oblasti na Ukrajině. V důsledku toho jsou dobývány další vesnice.

Stejně jako v uplynulých 18 měsících jeho vojáci území nejen dobývají, ale i udržují. Rusko, respektive Vladimir Putin, zatím nemusí dělat žádné kompromisy.

Kyjev však tvrdí, že jakýkoli kompromis nebo šedá zóna nahrává Moskvě. Poukazuje na předchozí neúspěšná příměří během desetiletí ruské agrese. Také ale na argument, že Putin bude chtít nakonec zabrat celou Ukrajinu, protože pohled světa se obrací jinam.

Ukrajinští velitelé tvrdí, že mají situaci pod kontrolou, a obnovení mezinárodních cest prezidenta Zelenského to možná odráží. Podnětem k jeho cestě do Madridu bude také neustálá potřeba bojovat s únavou z války a zajistit pokračování vojenské a humanitární pomoci.

Ohlášený balíček ve výši 1 miliardy dolarů (zhruba 23 miliard korun) od Španělska ukazuje, že Zelenského diplomacie může stále přinášet ovoce.


Doporučujeme

Trump dorazil na summit APEC do Číny, na letišti ho přivítal jeho protějšek Si

Americký prezident Donald Trump dorazil do jihočínského Šen-čenu, kde se zúčastní dvoudenního summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC). Na letišti ho přivítal jeho čínský hostitel Si Ťin-pching, který tak opětoval gesto, které šéf Bílého domu učinil při zářijové návštěvě čínského prezidenta ve Spojených státech.

Bajkal se po desetiletích vysychání znovu plní vodou

V povodí Bajkalu přibývá vody, hladina jezera stoupá a okolní krajina se zelená. Obrat po desetiletích vysychání začal kolem roku 2017. Souviset může se změnami proudění vzduchu, které do oblasti přivádějí více vláhy.

Putin kritizoval evropskou ekonomiku a vyzdvihoval tu ruskou. Data ale nehovoří v jeho prospěch

Evropská unie (EU) zaostává za konkurencí. Rusko vykazuje navzdory americkým sankcím ekonomickou odolnost. S takovými slovy vystoupil na dvoudenní podnikatelské konferenci v rámci summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC), který se koná v Číně, ruský prezident Vladimir Putin. Evropská ekonomika je ale podle Evropské komise (EK) odolnější, než se očekávalo. Navzdory energetické krizi, geopolitickému napětí a vysoké inflaci pokračuje v růstu. Růst ruské ekonomiky ve třetím čtvrtletí naproti tomu zpomalil na jedno procento.

Globální nekontrolovanost umělé inteligence je rizikem, uvedl kanadský premiér

Nedostatek globální kontroly nad umělou inteligencí (AI) představuje ohromné riziko a je nejvyšší čas ji usměrnit. Na summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC) to dnes řekl kanadský premiér Mark Carney, informovala agentura AFP. Umělá inteligence je jedním z témat programu letošního setkání.

Muska nepotřebujeme. Ukrajina poškodila Krymský most bez Starlinku

Ukrajina dokázala vážně poškodit Krymský most bez použití satelitních systémů Starlink nebo Starshield. Nasadila vlastní komunikační systém. Cílem operace mělo být ponížení ruského prezidenta Vladimira Putina před setkáním s americkým a čínským protějškem.

Netanjahu ztrácí kontrolu nad izraelským parlamentem. Opozice prosadila nového předsedu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu utrpěl další politickou porážku. Parlament v úterý zvolil novým předsedou Knesetu Matana Kahanu z opoziční strany Jašar, čímž oslabil vliv dosavadního premiéra na legislativní proces. Hlasování představuje první významný úspěch opozičního bloku vedeného bývalým náčelníkem generálního štábu Gadim Eisenkotem po říjnových volbách. Přesto zůstává nejisté, zda se opozici podaří sestavit novou vládu.

Rada míru varovala OSN před zhroucením příměří v Gaze

Příměří v Pásmu Gazy se může zhroutit, pokud Izrael a palestinské hnutí Hamás nezačnou plnit své závazky. Varovala před tím Rada míru, která dohlíží na plnění dohody zprostředkované USA, v nové zprávě pro Radu bezpečnosti OSN. Dokument upozorňuje na pokračující izraelské útoky, vojenskou aktivitu Hamásu i překážky při dodávkách humanitární pomoci.

Volební bouře v USA doznívá. Demokraté získali i Aljašku

Demokratka Mary Peltola porazila republikánského senátora Dana Sullivana v senátních volbách na Aljašce. Aljaška byla posledním senátorským obvodem, kde se čekalo na výsledek listopadových midterms. Demokraté tedy budou v horní komoře disponovat většinou 56 mandátů.

Americký důstojník podezřelý ze špionáže pro Rusko je v armádní vazbě

Americký armádní důstojník, kterého britská policie zadržela kvůli podezření ze špionáže ve prospěch Ruska, byl předán do vazby americké armády. Oznámila to britská protiteroristická policie, která se případem původně zabývala. Jednačtyřicetiletý muž byl zadržen minulý týden poblíž města Gloucester na jihozápadě Anglie.

Američané před Vánocemi brzdí nákupy. Tržby rostly jen o 0,2 procenta

Američané začínají být před vánoční sezonou opatrnější při utrácení. Maloobchodní tržby ve Spojených státech v říjnu vzrostly pouze o 0,2 procenta, zatímco v září se zvýšily o 0,8 procenta. Spotřebitelé omezovali především nákupy automobilů, nábytku a oblečení. Internetovým obchodům se naopak dál dařilo.

Ukrajina zasáhla Krymský most, podle Zelenského v odvetě, Moskva slíbila opravu

Ukrajina zasáhla a vážně poškodila Krymský most, který spojuje ruskou pevninu s okupovaným poloostrovem Krym. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X napsal, že úder byl výsledkem několikatýdenní operace a odvetou za opakované ruské útoky na ukrajinskou infrastrukturu. Správa Krymu mezitím oznámila, že železniční doprava po mostě byla obnovena, ale automobily musí využít trajekty, nebo objet Azovské moře po pevnině. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov již slíbil opravu. Dřívější zprávy médií uváděly, že se po zásahu zřítila část silničního mostu i s obloukem a že poškozena byla i železniční sekce, Moskva však rozsah škod oficiálně neupřesnila.

Philippe Diallo vyzve Infantina v boji o vedení FIFA. Francouzský svaz jeho kandidaturu schválil

Francouzský fotbalový funkcionář Philippe Diallo se chce ucházet o post prezidenta Mezinárodní fotbalové federace FIFA. Jeho kandidaturu podpořili představitelé UEFA a jednomyslně ji schválil také Francouzský fotbalový svaz. Současný šéf francouzského fotbalu tak hodlá vyzvat Gianniho Infantina, který stojí v čele FIFA od roku 2016.

Bývalý kosovský prezident dostal další trest. Z vazby ovlivňoval svědky

Bývalý kosovský prezident Hashim Thaçi dostal dalších 17 měsíců vězení za pokusy ovlivňovat svědky a maření spravedlnosti. Soud v Haagu rozhodl, že z vazby předával důvěrné informace a pokyny ke svědeckým výpovědím. Nový trest si má odpykat odděleně od 25letého trestu za válečné zločiny, který mu soud uložil v září.

Návrh závěrečného textu COP31 budí kontroverze. Státy rozdělují sporné požadavky

Australský ministr pro změnu klimatu Chris Bowen, který vede jednání na klimatickém summitu COP31 v tureckém městě Antalya, předložil návrh textu konečného politického rozhodnutí konference. Zahrnuje opatření proti změně klimatu, na nichž se státy zatím neshodují, přičemž sporné požadavky budící kontroverze. Chce zjistit, co jsou jednotlivé země ochotny přijmout a co odmítnou.

ANALÝZA: Rusko na Ukrajině vojensky propadá, to však neznamená, že nemůže vyhrát

Válka na Ukrajině trvá pátým rokem a Rusko ani letos nedosáhlo významnějších územních zisků. Na bojišti se mu naopak příliš nedaří. Dva scénáře, jak vyhrát válku, se podle analytiků ruskému prezidentovi Vladimirovi Putinovi nepodařilo naplnit. Jeho cílem bylo způsobit kolaps ukrajinské armády a amerického prezidenta Donalda Trumpa přimět k ústupkům. Nyní se podle expertů zaměřuje na další dva scénáře. Vyžadují čas a trpělivost, mohou však být o to nebezpečnější.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama