Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval západní lídry, aby na Rusko tlačili k míru „všemi prostředky“. Píše o tom BBC, Kyiv Independent a další servery.
V projevu při státní návštěvě Španělska Zelenskyj uvedl, že je třeba „zatlačit na Rusko“, které se snaží „zničit Ukrajinu a jít dál“. „Musíme spolupracovat a vyvíjet tlak nejen na Rusko, ale také na naše partnery, aby nám dali možnost bránit se proti Rusku,“ řekl ukrajinský vůdce.
Force Russia to make peace, Zelensky urges West https://t.co/GqrDV6DEEE
— BBC News (World) (@BBCWorld) May 27, 2024
Zelenskyj již dlouho říká, že nebude jednat přímo s Ruskem, dokud moskevské síly neopustí celé ukrajinské území včetně Krymu. Jeho výzva však přichází v době, kdy Rusko dosahuje v bojích proti Ukrajině úspěchů. Kyjev trpí nedostatkem dodávek zbraní od Západu, píše BBC.
Rusko, jak uvedl prezident Zelenskyj, shazuje na Ukrajinu každý měsíc přibližně 3 200 řízených leteckých bomb. „Jak se proti tomu dá bránit?“ zeptal se novinářů v Madridu, kde se setkal s premiérem Pedrem Sánchezem. Jak píše Kyiv Independent, jedná se o vůbec první návštěvu Zelenského ve Španělsku.
Na požadavky Kyjeva Putin nepřistoupí
Ukrajinský vůdce přitom odmítl myšlenku pozvat Rusko na plánovaný mírový summit. Ten se má konat příští měsíc ve Švýcarsku. Summitu se mají zúčastnit zástupci více než 90 zemí.
Delegáti se pokusí vytyčit směr spravedlivého a trvalého míru na Ukrajině na základě deseti požadavků stanovených Kyjevem. Ukrajina požaduje navrácení všech napadených území, vyplacení reparací za válečné škody a vytvoření zvláštního tribunálu pro stíhání ruských válečných zločinů. Tohle Moskva rozhodně odmítá.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin je připraven k rozhovorům, ale pouze „k dosažení cílů, kterých je nyní dosahováno prostřednictvím speciální vojenské operace“, jak Rusko válku na Ukrajině označuje.
Zelenskyj v Madridu vyzval západní lídry, aby zrušili zákazy darovaných zbraní. Ty mohou být použity k úderům na mezinárodně uznané ruské území.
Většina západních zemí včetně USA trvá na tom, aby Kyjev zaměřil své útoky na ruské síly okupující ukrajinské území. Jednou z podmínek pro získání pomoci v hodnotě miliard liber od západních spojenců je, aby Kyjev nastínil vlastní vizi, jak by měla tato válka skončit. Proto prezident Zelenskyj již dříve zveřejnil „desetibodový mírový plán“, který zahrnuje úplné stažení ruských sil a záruky proti budoucí ruské agresi. Je to to, po čem Kyjev vždy volal, ale tón se změnil.
Summit ve Švýcarsku staví prezidenta Zelenského do naléhavé situaci. Chce získat mezinárodní podporu pro své podmínky. Až dosud to byla většinou Ukrajina, kdo volal po úplném ústupu Ruska, a Západ se ji v tomto úsilí snažil podpořit. Summit by pro něj mohl být jedinou šancí, jak z něj učinit nevyjednatelnou záležitost i pro své spojence a udržet vyjednávací stůl na uzdě.
Čím více zemí se dostaví, tím větší politický tlak by mohl Kreml pocítit.
Odvrací se svět od Ukrajiny?
Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že jakákoli mírová dohoda by musela „odrážet realitu na bojišti“. Tato realita zahrnuje pokračování rozsáhlé přeshraniční ofenzívy jeho vojsk v severovýchodní Charkovské oblasti na Ukrajině. V důsledku toho jsou dobývány další vesnice.
Stejně jako v uplynulých 18 měsících jeho vojáci území nejen dobývají, ale i udržují. Rusko, respektive Vladimir Putin, zatím nemusí dělat žádné kompromisy.
Kyjev však tvrdí, že jakýkoli kompromis nebo šedá zóna nahrává Moskvě. Poukazuje na předchozí neúspěšná příměří během desetiletí ruské agrese. Také ale na argument, že Putin bude chtít nakonec zabrat celou Ukrajinu, protože pohled světa se obrací jinam.
Ukrajinští velitelé tvrdí, že mají situaci pod kontrolou, a obnovení mezinárodních cest prezidenta Zelenského to možná odráží. Podnětem k jeho cestě do Madridu bude také neustálá potřeba bojovat s únavou z války a zajistit pokračování vojenské a humanitární pomoci.
Ohlášený balíček ve výši 1 miliardy dolarů (zhruba 23 miliard korun) od Španělska ukazuje, že Zelenského diplomacie může stále přinášet ovoce.
